Okresní soud ve Frýdku-Místku · Rozsudek

11 C 265/2013

č. j. 11 C 265/2013-493

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-01-30 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSFM:2023:11.C.265.2013.1

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení existence věcného břemene

I. Žaloba žalobkyně na určení, že žalobkyně má práva plynoucí z věcného břemene, zřízeného kupní smlouvou ze dne 11.3.1964 ve formě Notářského zápisu č. , č.j., spočívající v bezplatném věcném právu chůze a jízdy po cestě, jež vede z hlavní cesty parc. č. , číslo, (dříve parc. č. , hodnota, ) po pozemku parc. č. , číslo, (dříve parc. č. , číslo, ), k pozemku parc. č. , číslo, , konkrétně až do nejspodnější části domu žalobkyně, jež je součástí pozemku parc. č. , číslo, , a která je v geometrickém plánu vyhotoveném dne 18.11.2014 , jméno FO, . , jméno FO, , vyznačena modrou čarou na pozemku parc. č. , číslo, , a to ve prospěch pozemku parc. č. , číslo, zapsaného v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, pro Katastrální území a obec , adresa, , a k tíži pozemku parc. č. , číslo, zapsaného v katastru nemovitosti u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, pro Katastrální území a obec , adresa, , se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 75 799,07 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice 100 % na náhradě nákladů státu, přičemž výše a splatnost těchto nákladů bude určena samostatným usnesením.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení, že pozemek ve vlastnictví žalované (původní žalovaný , jméno FO, v průběhu řízení zemřel) parc. č. , číslo, 1 v obci a katastrálním území , adresa, , specifikovaný ve výroku I. tohoto rozsudku, je zatížen právem odpovídajícím věcnému břemeni chůze a jízdy, a to ve prospěch sousedního pozemku parc. č. , číslo, ve vlastnictví žalobkyně s odůvodněním, že mezi právními předchůdci dnešních vlastníků označených nemovitostí bylo v kupní smlouvě dne 11.3.1964, sepsané formou notářského zápisu , č.j., ujednáno, že tehdejší prodávající (manželé , jméno FO, i za veškeré své právní nástupce, kterým je nyní žalovaná, zřizují ve prospěch tehdejší kupitelky (, jméno FO, ) i jejich právních nástupců, nyní žalobkyně, bezplatné věcné břemeno chůze a jízdy po stávající cestě vedoucí z hlavní cesty parc. č. , hodnota, po pozemcích parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, (dnes parc. č. , číslo, na pozemek parc. č. , číslo, konkrétně až do nejspodnější části domu žalobkyně, jež je součástí pozemku parc. č. , číslo, , a která je v geometrickém plánu vyhotoveném dne 18.11.2014 , jméno FO, . , jméno FO, , vyznačena modrou čarou na pozemku parc. č. , číslo, . Předmětné věcné břemeno není zapsáno v katastru nemovitostí, a přestože bylo toto věcné břemeno žalobkyní využíváno, oprávnění dále je využívat jí bylo fakticky manželem žalované, a nyní i žalovanou, znemožněno tím, že si pozemek parc. č. , číslo, částečně oplotili, byť žalobkyně opakovaně vyzývala k umožnění výkonu předmětného věcného břemene. Žalobkyni z původní přístupové cesty, zajištěné předmětným věcným břemenem, zbyla menší část od hranice plotu k hranici jejího pozemku parc. č. , číslo, , která ovšem ve spojení s užíváním přilehlé účelové komunikace alespoň částečně postačovala. Původně žalovaný , jméno FO, však požádal dne 9.9.2013 o vydání územního rozhodnutí ohledně změny oplocení pozemku parc. č. , číslo, v hranici s pozemkem parc. č. , číslo, , přičemž realizací této zamýšlené stavby plotu by byl výkon práva plynoucí z věcného břemene žalobkyni zcela znemožněn. Správní orgán řízení přerušil, neboť vzhledem k tomu, že není v katastru nemovitostí zapsáno předmětné věcné břemeno, je otázka jeho existence sporná a tuto otázku je oprávněn rozhodnout pouze soud. Naléhavý právní zájem žalobkyně spatřovala ve skutečnosti, že z důvodu nezapsaného věcného břemene v katastru nemovitostí je postavení žalobkyně jako oprávněné z věcného břemene nejisté, neboť správní orgán při rozhodování o změně oplocení nemůže k existenci tohoto věcného břemene přihlížet.

2. Žalovaná navrhovala žalobu zamítnout jednak pro nedostatek existence naléhavého právního zájmu, kdy žalobkyně má možnost přístupu ke svým nemovitostem z veřejné komunikace přes jiné pozemky, dále pro nedostatečná a rozporná vymezení věcného břemene, když nemůže být věcným břemenem označeným v žalobě zatížen celý pozemek parc. č. , číslo, v k.ú. , adresa, ve prospěch každého vlastníka pozemku parc. č. , číslo, v k.ú. , adresa, , konkrétně pro nedostatečně určitou identifikaci částí zatíženého pozemku, tedy kudy vedla „stávající cesta“ a pro neurčitost rozsahu zatížení povinných nemovitostí „v dnešní šířce“, přitom z uvedené dikce ve smlouvě je zřejmé, že věcné břemeno zatěžovalo pouze část současného pozemku parc. č. , číslo, , který vznikl sloučením původních PK parcel č. , číslo, . Na základě takto neurčitého ujednání nemohlo platně vzniknout věcné břemeno a je nepřípustné, aby nedostatky ve vymezení věcného břemene vzniklého již v roce 1964 odstraňoval v daném řízení soud svým konstitutivním doplněním chybějícího vymezení postupem dle § 136 o.s.ř. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že věcné břemeno platně vzniklo, namítala žalovaná promlčení tohoto břemene, neboť žalobkyně po dobu delší než 10 let právo odpovídající tomuto věcnému břemeni nevykonávala a navíc nastaly takové trvalé změny, že věcné břemeno nemůže sloužit potřebám žalobkyně ani prospěšnějšímu užívání jejích nemovitostí.

3. V návaznosti na rozhodnutí odvolacího soudu okresní soud vyzval žalobkyni, aby právo odpovídající věcnému břemenu vymezila tak, aby bylo přesně uvedeno, kudy sjednaná cesta vede a k tomuto předložila důkazy, když parcely č. , číslo, neexistují a parcelu č. , číslo, , do které měly být sloučeny, nelze zatížit celou. Žalobkyně upravila petit žaloby ve znění výroku I. tohoto rozsudku a předložila geometrický plán , jméno FO, z 18.11.2014, v němž poukazovala na vymezení předmětného věcného břemene cesty modrou čarou s tím, že k rozsahu této cesty dospěla jednak na základě smlouvy z roku 1964 a jednak z geometrického plánu z 24.8.1963, ze kterého je zřejmé, že věcné břemeno zatěžovalo pozemky s původním označením parc. č. , číslo, a parc. č. 7/1, a ze souhrnné geodetické dokumentace, z níž vyplývá, jak se původní zatížené parcely promítají do pozemku parc. č. , číslo, ve vztahu k oné původní cestě, přičemž původní cesta existovala v šíři pozemku parc. č. , číslo, o čemž svědčí i doložené fotografie. Tuto modře vyznačenou cestu užívala žalobkyně až do roku 1995, kdy po dohodě s původním žalovaným (z důvodu částečného oplocení pozemku parc. č. , číslo, ) začala žalobkyně užívat cestu vyšrafovanou červeně v předmětném geometrickém plánu. Následně však žalobkyně soudu sdělila, že předmětný geometrický plán z roku 2014, jež měl být součástí rozsudku, byl vypracován za jiným účelem, nepředstavuje geometrický plán ve vztahu k vymezení předmětného věcného břemene, tento byl vypracován za účelem zřízení jiného věcného břemene, cesta označená modrou barvou nebyla zaměřována, geodet při zakreslení vycházel ze zastavovací studie rodinných domů , adresa, z května 1995. Z důvodu nesouhlasu žalované se vstupem žalobkyně na její pozemek za účelem vyhotovení nového geometrického plánu nemohla žalobkyně předložit geometrický plán, jež by byl součástí rozsudku a jež by mohl být podkladem pro zápis předmětného věcného břemene v katastru nemovitostí. Proto žalobkyně navrhovala, aby soud zajistil možnost vstupu geodeta na pozemek za účelem vypracování geometrického plánu, který by zaměřil trasu věcného břemene a v pochybnostech v umístění a rozsahu věcného břemene, která vyplynula v průběhu dokazování, aby soud aplikoval § 136 o.s.ř. dle jeho úvahy.

4. V řízení nebylo sporné, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemků parc. č. , číslo, , parc. č. st. , číslo, a budovy k individuální rekreaci č. ev. 167, umístěné na pozemku parc. č. st. , číslo, , žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. p. , číslo, , vše v k.ú. a obci , adresa, . Ze snímků katastrální mapy byla zjištěna současná poloha dotčených pozemků žalobkyně a žalované. Z kupní smlouvy s datem 11.3.1964, registrované Státním notářstvím ve , adresa, dne 31.3.1964, , č.j., , bylo dále zjištěno, že manželé , jméno FO, prodali Věře , jméno FO, díl parc. č. , hodnota, , označený na geometrickém plánu ze dne 24.8.1963 novým parc. č. , číslo, , přičemž v čl. V. smlouvy zřídili tito prodávající pro kupující a všechny právní nástupce v užívání koupeného pozemku i chaty v budoucnu na něm postavené bezplatné věcné právo chůze a jízdy po stávající cestě, jež vede z hlavní cesty parc. č. , hodnota, po pozemcích parc. č. , číslo, 1 na koupený pozemek parc. č. , číslo, , a to v dnešní šířce této cesty. Kupitelka , jméno FO, toto právo přijala a nežádala jeho knihovní zajištění. Podle uvedené listiny pak byl Okresním soudem ve , adresa, povolen v pozemkové knize zápis, podle kterého byl ve vložce č. , hodnota, rozdělen pozemek parc. č. , hodnota, na pozemky parc. č. , číslo, a , číslo, /2 a parc. č. , číslo, byla odepsána do nové knihovní vložky č. , hodnota, . V nové knihovní vložce č. , hodnota, pak bylo k pozemku parc. č. , číslo, vloženo ve prospěch , jméno FO, právo vlastnické. Zápis věcného břemene dle uvedeného usnesení o zápise do pozemkové knihy proveden nebyl, a ani v současné době v katastru nemovitostí není zápis o předmětném věcném břemeni. Z geometrického plánu z 24.8.1963 a ze znaleckého posudku , jméno FO, . , jméno FO, z 25.2.2022 bylo dále zjištěno, že předmětný geometrický plán byl zpracován pouze za účelem odměření parcely č. , číslo, z parcely č. , hodnota, s tím, že její výměra 462 m2 byla vypočtena planimetricky a pouze nový pozemek parc. č. , číslo, PK byl zakreslen do pozemkové mapy PK. Z geometrického plánu z 20.5.1994, založeného ve spise Okresního soudu ve , adresa, sp. zn. , spisová značka, , bylo dále zjištěno, že tento byl vypracován za účelem identifikace parcely č. , číslo, s tím, že tato parcela sestává z dílů a-f, konkrétně z PK parcel č. , číslo, -díl a, parc. č., hodnota, -díl b, parc.č., číslo, -díl c, parc.č., číslo, -díl d, parc.č., číslo, -díl e, parc. č. 6/1-díl f, kdy jednotlivé díly se určovaly planimetricky, tedy pouze výpočtem bez jakéhokoliv zaměřování, díly neodpovídaly realitě, v terénu nebyly známy, což bylo zjištěno rovněž z výslechu znalce. Z dalšího geometrického plánu z 18.11.2014 bylo dále zjištěno, že byl vypracován za účelem vyznačení rozsahu nového věcného břemene (vyznačeno červeně) mj. i k části pozemku parc. č. , číslo, , modrou čárou je naznačena cesta, jejíž souřadnice body 1-20 jsou překresleny- kartometricky odsunuté - z projektové dokumentace č. , číslo, . Ze situačního nákresu v katastrální mapě , jméno FO, . Arch J. Bardase , číslo, (, právnická osoba, , adresa, , zastavovací studie) bylo zjištěno, že tato obsahuje zakreslení části cesty, vedoucí k domu č.p. , číslo, (chata žalované) včetně souběžné cesty a domů v předmětné lokalitě. Z ohlášení drobné stavby z 28.8.1995 včetně souvisejících listin bylo zjištěno, že manžel žalované oznámil ohlášením drobnou stavbu oplocení na pozemku parc. č. , číslo, v , město, , jméno FO, . , jméno FO, předběžně prohlášením souhlasil s příjezdem žalobkyně po jeho pozemcích k její chatě. Z nesporných tvrzení účastníků a při šetření na místě samém s fotodokumentací bylo dále zjištěno, že vjezd z hlavní cesty na „stávající cestu„ se nacházel v místě betonové propustky vedle místní komunikace před bránou a oplocením pozemku žalované, jezdilo se přímo po vyjetých kolejích, které už na místě nejsou vůbec viditelné, pozemek je zatravněný se stromy, žádná cesta není viditelná, patrný je úvoz, kudy se mělo jezdit, který se nachází nad chatou žalobkyně bez vyjetých kolejí. Existence polní cesty v minulosti, jež vedla z hlavní cesty kolem chaty žalované, byla potvrzena rovněž výpověďmi svědků - , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , s tím, že po této cestě jezdila i auta a zemědělská technika. Žádný z těchto svědků, však s ohledem i na jejich věk, nemohli potvrdit, kudy přesně vedla stávající cesta v roce 1964, tedy v době, kdy věcné břemeno mělo být sjednáno a zda tedy cesta, kterou znali, vedla právě v místě označeném žalobkyní dle písemné smlouvy. Z výše uvedených důvodů soud má za to, že ani výslechy svědků na místě samém za situace, kdy na pozemku předmětná cesta již není znatelná a s ohledem na rozměry zatíženého pozemku, by slyšení svědci nebyli schopni přesně ukázat, kudy cesta vedla a zda takto určená cesta odpovídá ujednání o věcném břemeni stávající cesty ve smlouvě. Ani fotografiemi z doby užívání chaty právními předchůdci žalobkyně, které zaznamenávají chatu žalobkyně a vyjeté koleje v trávě podél chaty v době, kdy dům stavěl manžel žalované, nelze zjistit, kudy přesně stávající cesta měla vést, zda vyjeté koleje se nacházely na pozemku žalobkyně nebo žalované. Z nesporných tvrzení účastníků i z rozhodnutí , právnická osoba, ve , adresa, bylo dále zjištěno, že územní řízení o umístění stavby plotu na pozemku parc. č. , číslo, v k.ú. , adresa, bylo 1.11.2013 přerušeno do pravomocného skončení řízení u soudu ohledně existence sporného věcného břemene, neboť navrhovanou změnou oplocení nově postaveného do hranic pozemků s parc. č. , číslo, , by mohlo dojít ke znemožnění nebo ztížení přístupu k rekreační chatě ev. č. , hodnota, na pozemku parc. č. , hodnota, , přičemž ohledně zpochybněného věcné břemeno chůze a jízdy po pozemku na parc. č. , číslo, si nemůže stavební úřad učinit úsudek sám, když toto není zapsáno v katastru nemovitostí.

5. Z důvodu potřeby odborného posouzení soud ustanovil znalce k určení, kudy vedly v roce 1964 hranice pozemků parc. č. , číslo, , (nyní součástí parcely č. , číslo, ), tyto hranice označit v terénu a zakreslit tyto parcely do současné mapy, tak aby bylo seznatelné, zda tvrzená modře vyšrafovaná cesta v geometr.plánu z roku 2014, včetně zaměření a zakreslení úvozu, koresponduje se slovním písemným vymezením stávající cesty v předmětné kupní smlouvě ve vztahu k označeným zatíženým parcelám.

6. Ze znaleckého posudku a z výslechu znalce bylo zjištěno, že geometrický plán (dále již jen GP) z roku 1963 byl vypracován pouze za účelem odměření (oddělení) části pozemku parc. č. , hodnota, PK a vznik nového pozemku parc. č. , č.j., PK a pouze tento byl zakreslen do pozemkové mapy PK. GP z roku 1994 byl vypracován pro identifikaci parcely č. , číslo, , kdy jednotlivé díly se určovaly planimetricky, tedy pouze výpočtem bez zaměřování, díly neodpovídaly realitě, v terénu nebyly známy. GP z roku 2014 byl vypracován za účelem vyznačení nového věcného břemene, kdy jeho nový návrh je graficky zobrazen červenou barvou, zakreslena (zřejmě z rastru PK) je pouze původní část parcely č. , hodnota, PK, není to výsledek zaměření a nezachycuje původní cestu, tento nebyl schválen katastrálním úřadem. V celé pozemkové evidenci není žádná zmínka o předmětném věcném břemenu. Zastavovací studie nejsou většinou výsledkem geodetického zaměření, navíc parc. č. , číslo, k.ú. , adresa, v evidenci KN v současnosti existuje, ale jedná se o zcela jinou, věcným břemenem nedotčenou parcelu. Souhrnná geodetická dokumentace je pouhým návrhem-plánem geodetické dokumentace. Žádný geodet nemůže zpracovat GP, kterým by byla vyznačena trasa stávající cesty, protože původní GP z roku 1963 řešil jen vznik pozemku parc. č. , číslo, , ve vztahu k vyznačeným PK parcelám , číslo, /1 se jednalo jen o jakési návrhy, nedošlo k jejich geometrickému určení (určení jejich tvaru a rozměru). Pozemek parc. č. , hodnota, veden v PK vznikl s největší pravděpodobností při původním mapování a parcela č. , číslo, PK vznikla rozdělením parcely , číslo, z důvodu výkupu pozemků pro novou silnici a byla zakreslena do mapy PK. Nová pozemková evidence už od 1.4.1964 parcelu č. , číslo, PK neevidovala. Nová pozemková evidence neměla v mapě zakresleny parcely č. , číslo, , tyto parcely nikdy nevznikly, byly jen součástí navrhovaných změn. Znalec nemohl určit hranice pozemků parc. č. , číslo, , protože nikdy nebyly zaměřeny, jen zakresleny v roce 1963 do neplatné pozemkové mapy PK, nejsou v evidenci zaznamenány, proto nemohly být převzaty v roce 1964 do nové pozemkové mapy EN, fyzicky ani graficky nelze určit a změřit, kde se původně PK parcely , číslo, nacházet a určit, zda stávající cesta, která je označena v zastavovací studií i GP z roku 2014 vede přes tyto zmíněné pozemky, které konkrétní části současného pozemku , číslo, byly dotčeny zatíženými pozemky , číslo, , když identifikaci parcel č. , číslo, nelze provést.

7. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemků parc. č. , číslo, , parc. č. st. , číslo, a budovy k individuální rekreaci č. ev. , číslo, umístěné na pozemku parc. č. st. , číslo, , žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. p. , číslo, vše v k.ú. a obci , adresa, . Mezi právními předchůdci účastníků byla dne 11.3.1964 uzavřena kupní smlouva, dle které manželé , jméno FO, prodali Věře , jméno FO, díl parc. č. , hodnota, , označený na geometrickém plánu ze dne 24.8.1963 novým parc. č. , číslo, , a současně zřídili tito prodávající pro kupující a všechny právní nástupce k užívání koupeného pozemku i chaty v budoucnu na něm postavené bezplatné věcné právo chůze a jízdy po stávající cestě, jež vede z hlavní cesty parc. č. , hodnota, po pozemcích parc. č. , číslo, na koupený pozemek parc. č. , číslo, , a to v dnešní šířce této cesty. O tomto věcném břemenu není v katastru nemovitostí ani v bývalých pozemkových evidencích žádný záznam. , adresa, včetně umístění pozemků parc. č. , číslo, , kudy cesta dle smlouvy měla vést, nikdy nebyly zaměřeny, tyto PK parcely nebyly zaznamenány do nové pozemkové mapy EN, tyto parcely nikdy nevznikly, fyzicky ani graficky nelze určit a změřit, kde se původně PK parcely , číslo, měly nacházet a určit, zda stávající cesta označená žalobkyní s odkazem na zastavovací studií i GP z roku 2014 vede přes tyto zmíněné pozemky, identifikaci parcel č. , číslo, nelze provést, nelze bez pochybností určit, které části současné parcely , číslo, 1 se zatížení mělo týkat. Kudy přesně stávající cesta měla vést, nebylo možno zjistit, cesta není v terénu seznatelná, po dobu delší než 20 let není ze strany žalobkyně užívána, nákresy „stávající cesty“ nezaznamenávají přesnou trasu oné cesty, jedná se o pouhé návrhy a náčrty, které nebyly výsledkem žádného měření, reálného odrazu tvrzené stávající cesty. Rozhodnutím , právnická osoba, ve , adresa, z 1.11.2013 bylo územní řízení o umístění stavby plotu na pozemku žalované parc. č. , číslo, v k.ú. , adresa, přerušeno do pravomocného skončení řízení u soudu ohledně existence sporného věcného břemene, neboť navrhovanou změnou oplocení nově postaveného do hranic pozemků s parc. č. , číslo, by mohlo dojít ke znemožnění nebo ztížení přístupu k rekreační chatě ev. č. , hodnota, na pozemku parc. č. , hodnota, , a ohledně zpochybněného věcné břemeno chůze a jízdy po pozemku na parc. č. , číslo, si nemůže stavební úřad učinit úsudek sám, když toto není zapsáno v katastru nemovitostí.

8. Soud se nejprve zabýval existencí naléhavého právního zájmu na určení věcného břemene podle § 80 o.s.ř. a dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem na požadovaném určení dán je. Skutečnost, že předmětné věcné břemeno není zapsáno v katastru nemovitostí a v rámci správního řízení, kdy tato otázka existence věcného břemene má zásadní význam pro rozhodnutí a umístnění plotu na pozemku, čímž se postavení žalobkyně jako oprávněné z věcného břemene stalo nejistým, je tento stav ohrožení práv a nejistoty v právním vztahu nutno řešit v rámci řízení o určení existence věcného břemene.

9. Podle § 166 zák. č. 141/1950 Sb. ve znění účinném do 31.3.1964, věcná břemena omezují vlastníka věci ve prospěch někoho jiného, a to tak, že vlastník je povinen buď trpět, nebo se něčeho zdržet, anebo něco činit.

10. Podle § 167 zák. č. 141/1950 Sb. ve znění účinném do 31.3.1964, práva odpovídající věcným břemenům jsou buď spojena s vlastnictvím k určité nemovitosti, anebo svědčí určité osobě.

11. Podle § 168 odst. 1 občanského zákoníku, zák. č. 141/1950 Sb. ve znění účinném do 31.3.1964, o tom, jak se nabývá práv odpovídajících věcným břemenům, platí přiměřeně ustanovení o nabývání vlastnictví (§§ 111 a násl.).

12. Podle výše citovaných ustanovení občanského zákoníku, platného v době uzavření předmětné smlouvy, mohlo věcné břemeno vzniknout už samotným uzavřením smlouvy bez dalšího. Ve výše uvedené kupní smlouvě projevili právní předchůdci účastníků vůli směřující k úpravě práv a povinností odpovídajících věcnému břemenu chůze a jízdy po stávající cestě v dnešní šířce po pozemcích parc. č. , číslo, pozemek parc. č. , číslo, a k chatě v budoucnu na něm postavené, a to i pro jejich právní nástupce. K přesnému vymezení věcného břemene co do umístění „po stávající cestě“, jež měla vést z hlavní cesty parc. č. , hodnota, po pozemcích parc. č. , číslo, na koupený pozemek parc. č. , číslo, , soud může zadat vypracování geometrického plánu sám, avšak pouze v situaci, kdy žalobkyně zcela určitě identifikuje cestu jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti, kudy cesta vedla a tato identifikace má podklady v provedeném dokazování. Žalobkyně však pochybnosti ve vymezení kudy cesta vedla, neodstranila. Nelze přehlédnout odchylky v zakreslení oné stávající cesty v situačním plánu ve spisu , spisová značka, - čl.34, v zákresu v geometrickém plánu z roku 2014, v zákresu úvozové cesty znalcem ve znaleckém posudku (součást stávající cesty), a přes tyto podstatné odchylky není postaveno na jisto, kudy tedy stávající cesta měla vést, zejména z parc.č., číslo, v návaznosti přes parc. č. , číslo, až k pozemku parc. č. , číslo, a chatě žalované, a zejména s ohledem na skutečnost, že tato cesta není v terénu znatelná, a s ohledem na závěry znaleckého posudku tyto rozpory ani odstranit nemohla. Původně zatížené pozemky PK č. , číslo, , po kterých měla cesta vést, nebyly v dřívějších evidencích zapsány, nebylo možné prokázat, že tvrzená cesta, částečně vymezena, vedla přes pozemky popsané v kupní smlouvě, kdy smluvní strany měly projevit vůli zřídit věcné břemeno právě přes tyto pozemky. Bylo nutné provést identifikaci PK parcel č. , číslo, zda průběh a umístění cesty podle identifikace odpovídá slovnímu popisu věcného břemene. Identifikace parcel pro jejich absenci v dřívějších evidencích, není možné provést, proto nejen nejednoznačnost vymezení věcného břemene nelze určit, ale ani prokázat, zda vymezení odpovídá popisu průběhu dle slovního vymezení v předmětné písemné smlouvě. Dnes neseznatelné hranice a průběh celé původní cesty dle stavu z roku 1964 nelze na místě zjistit, nejedná se o řízení ohledně určení nového věcného břemene, pochybná identifikace, která nemá jednoznačné podklady v provedených důkazech, nemůže být odstraněna a nahrazena v pochybnostech zaměřením, konkrétně vypracováním nového geometrického plánu soudem, který bude určovat průběh věcného břemene nově dle vlastní úvahy. Podle § 120 o.s.ř. je povinností žalobkyně nejen tvrdit, ale rovněž svá tvrzení prokázat, tedy kudy stávající cesta vedla. V tomto směru však žalobkyně své procesní povinnosti i přes poučení soudem neunesla a pro výše uvedené byla tedy žaloba žalobkyně zamítnuta. Protože umístění stávající cesty nebylo prokázáno, soud se již nezabýval šířkou cesty a dalšími tvrzenými námitkami ohledně promlčení, apod.

13. Výrok o nákladech řízení pak má oporu v ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná měla v řízení úspěch, a proto je žalobkyně povinna zaplatit jí náhradu nákladů řízení ve výši 75 799,07 Kč, představující náklady právního zastoupení za 15 úkonů právní pomoci po 3 100 Kč - příprava a převzetí věci, 2 vyjádření v roce 2014, vyjádření z 25.10.2022 a z 20.10.2021, účast u jednání dne 15.9.2014, 30.1.2023, 6.1.2023, 24.11.2022, 22.2.2021 přesahující 2 hodiny, dne 8.12.2015 místní šetření, 6.10.2015 přes 4 hod, 4 úkony po 1 550 Kč za procesní odvolání z 24.6.2021 a sdělení výsledků mimosoudních jednání z , právnická osoba, .2018, za 2 účasti u jednání ve dnech 4.6.2018 a 6.4.2018, která se nekonala, 19 režijních paušálů po 300 Kč za každý výše uvedený úkon, vše dle § 7,11 odst. 1, 2 § 13, odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., náhrada za ztrátu času při cestě k 9 jednáním z , adresa, a zpět včetně cesty k šetření na místě samém za celkem , hodnota, půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 vyhl.177/1996 Sb. a cestovné k jednání dne 15.9.2014 ve výši 245,34 Kč (z , adresa, do FM a zpět, ujeto 40 km, při spotřebě 6,6 l na 100 km Nafta a ceně 36 Kč za 1 l, a základní náhradě 3,70 Kč za 1 km vše dle vyhl. 435/2013Sb.), cestovné k jednání dne 6.10.2015 ve výši 245,61 Kč (z , adresa, do FM a zpět, ujeto 40 km, při spotřebě 6,6 l na 100 km Nafta a ceně 36,10 Kč za 1 l, a základní náhradě 3,70 Kč za 1 km vše dle vyhl. 328/2014 Sb.), cestovné k jednání dne 8.12.2015 ve výši 343,86 Kč (z , adresa, do FM a zpět, ujeto 56 km, při spotřebě 6,6 l na 100 km Nafta a ceně 36,10 Kč za 1 l, a základní náhradě 3,70 Kč za 1 km vše dle vyhl. 328/2014 Sb.), cestovné k jednání dne 6.4.2018 ve výši 231,98 Kč (z , adresa, do FM a zpět, ujeto 40 km, při spotřebě 5,9 l na 100 km Benzín a ceně 30,50 Kč za 1 l, a základní náhradě 4 Kč za 1 km vše dle vyhl. 463/2017 Sb.), cestovné k jednání dne 4.6.2018 ve výši 231,98 Kč (z , adresa, do FM a zpět, ujeto 40 km, při spotřebě 5,9 l na 100 km Benzín a ceně 30,50 Kč za 1 l, a základní náhradě 4 Kč za 1 km vše dle vyhl. 463/2017 Sb.), cestovné k jednání dne 22.2.2021 ve výši 241,61 Kč (z , adresa, do FM a zpět, ujeto 40 km, při spotřebě 5,9 l na 100 km Benzín a ceně 27,80 Kč za 1 l, a základní náhradě 4,40 Kč za 1 km vše dle vyhl. 589/2020 Sb.), cestovné k jednání dne 24.11.2022 ve výši 293,02 Kč (z , adresa, do FM a zpět, ujeto 40 km, při spotřebě 5,9 l na 100 km Benzín a ceně 44,50 Kč za 1 l, a základní náhradě 4,70 Kč za 1 km vše dle vyhl. 511/2021 ve znění č. 116/2022 Sb.), cestovné k jednání dne 6.1.2023 ve výši 305,23 Kč (z , adresa, do FM a zpět, ujeto 40 km, při spotřebě 5,9 l na 100 km Benzín a ceně 41,20 Kč za 1 l, a základní náhradě 5,20 Kč za 1 km vše dle vyhl. 467/2022 Sb.), cestovné k jednání dne 30.1.2023 ve výši 305,23 Kč (z , adresa, do FM a zpět, ujeto 40 km, při spotřebě 5,9 l na 100 km Benzín a ceně 41,20 Kč za 1 l, a základní náhradě 5,20 Kč za 1 km vše dle vyhl. 467/2022 Sb.), to vše včetně 21% DPH, přičemž lhůta k plnění má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek soudem shledány nebyly. Určené platební místo, k rukám právního zástupce žalované, pak vychází z ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

14. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V souvislosti s vypracovaným znaleckým posudkem stát bude znalci vyplácet znalečné, přičemž celková výše znalečného nebyla do rozhodování soudu známa, proto soud rozhodl o povinnosti neúspěšné žalobkyně k zaplacení těchto nákladů státu za znalečné, když u žalobkyně nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, avšak o jejich výši a splatnosti bude rozhodnuto samostatným rozhodnutím.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.