11 C 271/2024

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Martinem Pavlíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 17 894,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 894,75 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 17 894,75 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 894,75 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z dlužné částky od 23. 2. 2024 do zaplacení, kterou měl žalovaný dlužit žalobkyni, když na odběrném místě na adrese , adresa, byla dne 10. 10. 2023 ukončena smlouva na dodávku elektřiny, čímž zanikla pro odběrné místo smlouva o distribuci elektřiny. Žalovaný v období od 10. 10. 2023 do 15. 1. 2024 pro odběrné místo nezajistil řádnou distribuci a dodávku elektřiny. Jednáním žalovaného tak vznikl neoprávněný odběr ve výši 332 kWh a náhrada dle příslušných cenových předpisů Energetického regulačního úřadu činí 5 249,04 Kč včetně DPH. Dále žalobkyni vznikly náklady za práci kontrolních techniků a zamezením neoprávněného odběru v celkové výši 12 645,71 Kč. Neoprávněným odběrem tak byla žalobkyni způsobena škoda ve výši 17 894,75 Kč. Dopisem ze dne 24. 1. 2024 žalobkyně vyrozuměla o neoprávněném odběru žalovaného a upozornila jej na možné důsledky. Dlužnou částkou žalobkyně vyúčtovala fakturou ze dne 1. 2. 2024, splatnou 22. 2. 2024, znějící na částku 17 894,75 Kč. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani přes upomínky před podáním žaloby.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci usnesením ze dne 7. 11. 2024 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dnem 2. 12. 2024 náhradním doručením – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.

4. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, a to plnou mocí ze dne 20. 12. 2022, protokolem o kontrole ze dne 15. 1. 2024, oznámením ze dne 15. 1. 2024, smlouvou o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí ze dne 30. 11. 2022, energetickým regulačním věstníkem (částkou 07-08/2023), výpočtem náhrady za neoprávněný odběr elektřiny ze dne 24. 1. 2024, čestným prohlášením ze dne 23. 5. 2024, oznámením ze dne 24. 1. 2024 včetně doručenky, fakturou ze dne 1. 2. 2024, upomínkou ze dne 4. 3. 2024 a předžalobní upomínkou ze dne 24. 5. 2024 včetně dodejky. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který zcela odpovídá výše uvedenému žalobnímu tvrzení, na které soud pro stručnost odkazuje, když k těmto důkazům nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky a současně v řízení nevyšla najevo ani potřeba provedení dalších důkazů. Navíc soud vycházel z toho, že všechna tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se tohoto sporu jsou mezi účastníky nesporná, když žalovaný v rámci výzvy k vyjádření toto potvrdil tím, že na výzvu k vyjádření nereagoval.

5. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a lze jí proto v celém rozsahu vyhovět. Soud má za to, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný v období od 10. 10. 2023 do 15. 1. 2024 nezajistil řádnou distribuci a dodávku elektřiny pro odběrné místo na adrese , adresa, , když neměl uzavřenou smlouvu na dodávku elektřiny u žádného dodavatele, i přesto, že na vzniklou skutečnost a možné následky byl žalobkyni upozorněn. Jednáním žalovaného došlo k neoprávněné odběru elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 energetického zákona č. 458/2000 Sb., přičemž následkem tohoto jednání žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s ust. § 16 a § 17 vyhlášky č. 359/2000 Sb., o měření elektřiny. Ačkoli právní důvod odběru elektřiny na odběrném místě odpadl (ukončení smlouvy), tak žalovaný i nadále prováděl odběr, čímž žalobkyni vznikla v přímé příčinné souvislosti s tímto protiprávním jednáním žalovaného škoda. Škoda byla vyčíslena dle odebrané elektřiny (332 kWh) a následně vynásobena dle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, tj. ve výši 5 249,04 Kč. Dále žalobkyni vznikly náklady za práci kontrolních techniků a zamezením neoprávněného odběru v celkové výši 12 645,71 Kč. Vzniklá škoda byla žalovanému následně řádně vyčíslena fakturou ze dne 1. 2. 2024, která byla splatná dne 22. 2. 2024 znějící na částku 17 894,75 Kč. Neuhrazením dlužné částky ve lhůtě stanovené ve faktuře se žalovaný dostal dnem následujícím po splatnosti tohoto dluhu, tj. dnem 23. 2. 2024 s úhradou dluhu ve smyslu ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, do prodlení a žalobkyni tak dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikl vůči žalovanému i nárok na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši. S ohledem na uvedené skutečnosti proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k zaplacení dlužné částky včetně příslušenství, tj. tak, jak bylo žalobkyní požadováno.

8. Soudem stanovená třídenní lhůta k plnění od právní moci rozsudku pak má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť v projednávané věci soud zejména vzhledem k již dlouhé době trvání dluhu, jakož i dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu, žádné důvody pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek neshledal, když takové důvody nebyly současně v řízení účastníky ani tvrzeny.

9. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto je žalovaný ve smyslu shora citovaného ustanovení povinen nahradit jí všechny účelně vynaložené náklady celého řízení. Tyto celkové náklady řízení tak činí 1 400 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a částku 600 Kč za dva režijní paušály dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za zaslání předžalobní upomínky a podání žaloby.