11 C 296/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Martinem Pavlíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , narozená dne 31. 3. 1984 bytem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , narozený dne 14. 7. 1978 bytem adresa žalované, žalovaného a účastnice o stanovení vyživovací povinnosti na zletilou jméno, příjmení

I. Žalovaná 1. je povinna platit žalobci na výživné na [jméno, příjmení], [datum narození], naposledy určené rozsudkem [název soudu] ze dne 8. 6. 2021 č. j. 0 P 6/2009-390 na částku 500 Kč měsíčně, počínaje dnem 11. 5. 2022 částku 2 000 Kč měsíčně splatné vždy prvního dne v měsíci předem, a to na účet č.: [bankovní účet].

II. Žalovaný 2. je povinen platit žalobci na výživné na [jméno,příjmení], [datum narození], naposledy určené rozsudkem [název soudu] ze dne 8. 6. 2021 č. j. 0 P 6/2009-390 na částku 500 Kč měsíčně, počínaje dnem 11. 5. 2022 částku 2 500 Kč měsíčně splatné vždy prvního dne v měsíci předem, a to na účet č.: [bankovní účet].

III. Dlužné výživné pro [jméno,příjmení], [datum narození] za dobu od 11. 5. 2022 do 30. 4. 2023 ve výši 23 355 Kč u žalované 1., jakož i částky výživného dospělé do konce měsíce, v němž tento rozsudek nabude právní moci, je žalovaná 1. povinna uhradit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč, splatných vždy ke každému 15. dni v daném měsíci, počínaje následujícím kalendářním měsícem, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení.

IV. Dlužné výživné pro [jméno,příjmení], [datum narození] za dobu od 11. 5. 2022 do 30. 4. 2023 ve výši 29 194 Kč u žalovaného 2., jakož i částky výživného dospělé do konce měsíce, v němž tento rozsudek nabude právní moci, je žalovaný 2. povinen uhradit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč, splatných vždy ke každému 15. dni v daném měsíci, počínaje následujícím kalendářním měsícem, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení.

V. Žalovaná 1. je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 132 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaný 2. je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 168 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby soud rozhodl o povinnosti žalovaných platit výživné, přičemž po žalované 1. žádal částku ve výši 2 000 Kč měsíčně a po žalovaném 2. částku ve výši 2 500 Kč měsíčně, u obou počínaje dnem 11. 5. 2022 na jejich zletilou dceru [jmén,příjmení], [datum narození]. Na základě rozhodnutí Úřadu práce ČR, Krajské [pobočka], Kontaktního pracoviště v [obec] ze dne 10. 6. 2022, bylo [jméno,příjmení] jako oprávněné osobě přiznána dávka tzv. zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 15 000 Kč měsíčně ode dne 11. 5. 2022 a na základě rozhodnutí ze dne 7. 11. 2022 došlo k navýšení příspěvku na částku 17 250 Kč ode dne 1. 10. 2022. Přiznáním této dávky přešlo právo dítěte na výživné na stát, neboť z majetku státu je vyplácen zaopatřovací příspěvek opakující se, přitom nadále trvá vyživovací povinnost obou rodičů k dnes již zletilé [jméno,příjmení], která doposud studuje střední školu, tedy soustavně se připravuje na budoucí povolání, a tudíž žalobce jí nadále vyplácí příspěvek na úhradu potřeb zletilého nezaopatřeného dítěte.

2. Žalovaná 1. uvedla, že od května 2022 nikde oficiálně nepracovala, nebyla vedena na ÚP, přivydělávala si bez smlouvy brigádně a to částku 8 000 Kč až 10 000 Kč měsíčně. V současné době je bez práce. Do září roku 2022 žila ve společné domácnosti s přítelem [jméno] [příjmení], který dosahoval příjmu ve výši 10 000 Kč až 15 000 Kč měsíčně. Od září 2022 žije žalovaná ve společné domácnosti s její matkou, která pobírá důchod ve výši 12 000 Kč až 13 000 Kč měsíčně. Na žalovanou je vedeno několik exekucí. Z důvodu tíživé majetkové situace není schopna svoje dluhy splácet. Od května 2022 výživné na dceru nehradila. Nemá zvýšené náklady se zdravotním stavem. Nemá žádnou další vyživovací povinnost.

3. Žalovaný 2. uvedl, že je stále zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako [profese] s průměrným měsíčním příjmem ve výši 17 000 Kč. Žije ve společné domácnosti s manželkou [jméno] [příjmení], která pracuje u společnosti [právnická osoba] jako [profese] jakosti s průměrným měsíčním příjmem 26 000 Kč. Žalovaný nemá žádný další majetek, nemá zvýšené náklady se zdravotním stavem, je v insolvenci, která by měla skončit v červenci tohoto roku. Nemá žádnou další vyživovací povinnost.

4. Na základě předložených listinných důkazů, a to z potvrzení o studiu ze dne 10. 5. 2022, 14. 9. 2022 a ze dne 22. 3. 2023, rozhodnutí ÚP ČR o přiznání dávky ze dne 10. 6. 2022 a ze dne 7. 11. 2022, usnesení [název soudu] ze dne 30. 7. 2018, č. j. [insolvenční spisová značka], zpráv ÚP ČR ze dne 22. 11. 2022 a ze dne 7. 12. 2022, zprávy OSSZ [místo] ze dne 25. 11. 2022, zprávy ČSSZ ze dne 8. 12. 2022, zprávy [stát. instituce] ze dne 29. 11. 2022, zprávy zaměstnavatele otce ze dne 5. 12. 2022, zprávy SŠ [obec] ze dne 29. 4. 2022, rozsudku [název soudu] ze dne 8. 6. 2021, č. j. 0 P 6/2009-390, který nabyl právní moci dne 20. 7. 2021 a ze zprávy SŠ [obec] ze dne 20. 3. 2023 dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Dcera žalovaných, [jméno,příjmení], [datum narození], byla rozhodnutím opatrovnického soudu ze dne 8. 6. 2021 odňata z péče otce, byla jí nařízena ústavní výchova do 27. 4. 2022 (zletilosti) a oběma rodičům (žalovaným) bylo stanoveno výživné na dceru ve shodné výši 500 Kč měsíčně s platebním místem střední školy ve [obec], přitom v době rozhodování, jakož i v současné době, tehdy nezletilá [jméno] navštěvovala Střední školu, dětský domov a školní jídelnu [obec], nyní studuje třetí ročník, obor potravinářská výroba, kdy od druhého pololetí je vzdělávána na základě individuálního vzdělávacího plánu z důvodu péče o nezaopatřeného dítě, syna [jméno] [příjmení], [datum narození]. Rozhodnutím Úřadu práce ČR, Krajské [pobočka], Kontaktního pracoviště v [obec] byl přiznán již zletilé [jméno] tzv. zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 15 000 Kč ode dne 11. 5. 2022 a následně ode dne 1. 10. 2022 došlo k jeho nevýšení na částku 17 250 Kč měsíčně. Žalovaná 1. nebyla v době od května 2022 (od kdy je požadováno výživné) vedena v evidenci ÚP, OSSZ, ČSSZ ani v registru silničních vozidel, je osobou bez zdravotních omezení, nemá další vyživovací povinnost. Žalovaná dle svého sdělení pracuje brigádně bez smlouvy s čistým měsíčním příjmem ve výši 8 000 Kč až 10 000 Kč, přičemž do září 2022 žila ve společné domácnosti s přítelem [jméno] [příjmení] a následně se odstěhovala k matce, která pobírá starobní důchod ve výši 12 000 až 13 000 Kč. Nemá žádný hodnotnější majetek, je v exekuci. Žalovaný 2. je od 1. 8. 2015 zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] jako [profese] s průměrným měsíčním příjmem za rok 2022 ve výši 17 000 Kč. Žije ve společné domácnosti s manželkou [jméno] [příjmení], která pracuje u společnosti [právnická osoba] jako [profese] [anonymizováno] s průměrným měsíčním příjmem 26 000 Kč. Žalovaný nemá zvýšené náklady se zdravotním stavem, je v insolvenci, která by měla skončit v červenci tohoto roku. Nemá žádnou další vyživovací povinnost.

5. Podle § 50u odst. 2 věty prvé zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného.

6. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

7. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

8. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

9. Podle § 914 o. z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.

10. Po vyhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že návrh byl podán důvodně. Zletilá [jméno] je považována za nezaopatřenou mladou dospělou, které je vyplácen ze strany žalobce zaopatřovací příspěvek ve výši 15 000 Kč měsíčně od 11. 5. 2022, následně výšen od 1. 10. 2022 na částku 17 250 Kč měsíčně, neboť není schopna se sama živit, když se soustavně připravuje na své budoucí povolání studiem na střední škole, i přesto, že dne 17. 11. 2022 je jí narodil syn [jméno] [příjmení], nepřerušila studium a stále v něm pokračuje. Naposledy bylo rozhodováno o výživném na tehdy nezletilou [jméno] rozsudkem [název soudu] ze dne 8. 6. 2021, č. j. 0 P 6/2009-390, kdy každému ze žalovaných byla určena částka 500 Kč měsíčně k rukám ústavu (střední školy). Tato povinnost zanikla spolu s ústavní výchovou zletilostí [jméno], tj. 27. 4. 2022. Z tohoto důvodu bylo nutné opětovně stanovit vyživovací povinnost, přičemž v souladu se zákonem právo zletilé [jméno] na výživné přechází na stát. Stát k rukám zletilé [jméno] platí příspěvek na úhradu jejich potřeb a rodiče tak mají povinnost výživné hradit státu, k rukám úřadu práce. Při úvaze o výši výživného soud vycházel ze skutečnosti, že zletilá [jméno] navštěvuje 3. ročník střední školy s běžnými náklady a má běžné potřeby úměrné svému věku. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro stanovení výživného oběma žalovaným k rukám úřadu práce, byť žalovaná 1. v současné době není zaměstnána, nepobírá žádné dávky státní sociální podpory ani jiné příspěvky, přivydělává si brigádně, avšak bez smlouvy. Vzhledem k tomu, že matka byla vyřazena z evidence úřadu práce, má soud za to, že se vzdala možnosti být zaměstnaná, a soud proto s odkazem na ust. § 913 odst. 1 o. z. vycházel z minimální mzdy, kterou by mohla potencionálně vydělávat. Soud má tedy za to, že z této částky je žalovaná 1. schopna platit výživné ve výši 2 000 Kč a v této výši jí stanovil výživné od 11. 5. 2022, kdy úřad práce začal zletilé [jméno] vyplácet zaopatřovací příspěvek. Žalovaný 2. je řádně zaměstnán s průměrným měsíčním příjmem ve výši 17 000 Kč čistého. Soud má za to, že by bylo v možnostech otce přispívat na výživu zletilé částkou 2 500 Kč a v této výši mu rovněž stanovil výživné od 11. 5. 2022, tedy opět od doby, kdy úřad práce začal zletilé [jméno], vyplácet zaopatřovací příspěvek. Oběma rodičům bylo vyměřeno výživné ve výši cca 14 % z jejich čistých výdělků. Podle soudu takto stanovené výživné odpovídá jak odůvodněným potřebám zletilé, tak i schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům žalovaných 1., 2., přičemž běžné výživné je splatné vždy prvního dne v měsíci předem na bankovní účet žalobce (výroky I. a II. rozsudku).

11. V řízení přitom nebylo prokázáno, že by žalovaní 1., 2. zaplatili nějakou částku na výživu zletilé [jméno] na účet žalobce ještě před vyhlášením rozsudku, pročež soud rozhodoval u obou i o dlužném výživném za dobu od 11. 5. 2022 do konce kalendářního měsíce, v němž byl rozsudek vyhlášen. Dlužné výživné jim oběma vzniklo v plné výši za celé období od 11. 5. 2022 do 30. 4. 2023. U žalované 1. se jedná o dluh ve výši 23 355 Kč (21 dnů v měsíci květnu 2022, tj. 1 355 Kč a 11 měsíců od června 2022 do dubna 2023, tj. 22 000 Kč), u žalovaného 2. dluh ve výši 29 194 Kč (21 dnů v měsíci květnu 2022, tj. 1 694 Kč a 11 měsíců od června 2022 do dubna 2023, tj. 27 500 Kč). Splatnost dlužného výživného byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta druhá zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v pravidelných splátkách specifikovaných ve výroku tohoto rozsudku s ohledem na aktuální příjmové poměry žalovaných 1., 2. se splatností k 15. dni v měsíci.

12. Výrok o nákladech řízení pak má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci měl žalobce se svou žalobou plný úspěch, proto jsou žalovaní povinni uhradit mu plné náklady řízení. Tyto celkové náklady řízení činí částku 300 Kč za podání žaloby jako náklady nezastoupeného účastníka mající oporu v § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb. Jelikož žalovaní mají v řízení samostatné společenství, byl každý ze žalovaných samostatně zavázán k náhradě nákladů řízení dle poměru účasti ve věci vypočtené z výše vyživovací povinnosti. Žalovaná 1. měla účast ve výši 44 %, a proto byla zavázána k úhradě nákladů řízení ve výši 132 Kč, kdežto žalovaný 2. měl účast ve výši 56 %, a proto byl zavázán k úhradě nákladů řízení ve výši 168 Kč.