Okresní soud ve Frýdku-Místku · Rozsudek

11 C 309/2022

č. j. 11 C 309/2022-148

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-01-25 · ZASTAVENI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSFM:2024:11.C.309.2022.1

Citované zákony (4)

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Martinem Pavlíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 58 000 Kč s příslušenstvím a zdržení se zásahů do vlastnického práva

I. Řízení se, co do nároku žalobce na stanovení povinnosti žalovanému zdržet se: a) umísťování předmětů na motorové vozidlo žalobce parkující na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]; b) odstavování kovového kolečka či jiných těžkých předmětů za motorové vozidlo žalobce parkující na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]; c) opírání dřevěných desek a jiných stavebních prvků o motorové vozidlo žalobce parkující na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]; d) umísťování staré vany a velkých kusů betonu před vchod do skleníku žalobce na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]; e) vyžadování dodržování místa parkování na pozemku parc. [číslo] v k. [obec], který není ve vlastnictví žalovaného, aniž by k tomu měl žalovaný oprávněný důvod; f) ničení rostlin a úrody zeleniny pěstované žalobcem na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]; g) kácení stromů žalobce zasázených žalobcem na pozemku parc. [číslo] v kat. ú. [obec]; <b>zastavuje.</b>

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 58 000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 15 % ročně -) z částky 30 000 Kč za dobu od 1. 11. 2022 do zaplacení, -) z částky 2 000 Kč za dobu od 1. 12. 2022 do zaplacení, -) z částky 2 000 Kč za dobu od 1. 1. 2023 do zaplacení, -) z částky 2 000 Kč za dobu od 1. 2. 2023 do zaplacení, -) z částky 2 000 Kč za dobu od 1. 3. 2023 do zaplacení, -) z částky 2 000 Kč za dobu od 1. 4. 2023 do zaplacení, -) z částky 2 000 Kč za dobu od 1. 5. 2023 do zaplacení, -) z částky 2 000 Kč za dobu od 1. 6. 2023 do zaplacení, -) z částky 2 000 Kč za dobu od 1. 7. 2023 do zaplacení, -) z částky 2 000 Kč za dobu od 1. 8. 2023 do zaplacení, -) z částky 2 000 Kč za dobu od 1. 9. 2023 do zaplacení, -) z částky 2 000 Kč za dobu od 1. 10. 2023 do zaplacení, -) z částky 2 000 Kč za dobu od 1. 11. 2023 do zaplacení, -) z částky 2 000 Kč za dobu od 1. 12. 2023 do zaplacení, a ve výši 14,75 % ročně z částky 2 000 Kč za dobu od 1. 1. 2024 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobci bude po právní moci tohoto rozsudku vrácena část ze zaplaceného soudního poplatku ve výší 1 000 Kč.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 1 400 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol], do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou doručenou soudu dne 21. 11. 2022 ve znění jejího doplnění ze dne 18. 1. 2024 domáhal po žalovaném zaplacení částky 58 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce má ve společném jmění manželů s manželkou [jméno] [příjmení] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa] a pozemek parc. [číslo] oba zapsané v k. ú. [obec] na [list vlastnictví]. Každý z manželů užívá odděleně jednu bytovou jednotku nacházející se v domě [adresa], zatímco zahradu užívají společně. Výdaje ohledně nemovitostí nacházejících se ve společném jmění manželů nese ze svého žalobce. Tímto však žalobce ničeho neuplatňuje vůči manželce. Žalovaný užívá výše popsané nemovitosti k trvalému bydlení od května 2019. V té době uzavřeli účastníci řízení ústní dohodu, jejímž obsahem byla domluva, že žalovaný se bude podílet na nákladech na provoz domu částkou 2 000 Kč měsíčně, aniž by to bylo podmíněnou jakýmkoli plněním ze strany žalobce. Splatnost byla sjednána 1. dne v měsíci předem. Platebním místem byl žalobce a žádná vedlejší ujednání ani sankce sjednány nebyly. Do srpna 2021 hradil žalovaný částku 2 000 Kč měsíčně v hotovosti. V září 2021 se účastníci dohodli na bezhotovostním styku. Od té doby žalovaný ničeho neplnil. Proto žalobce zaslal dne 13. 10. 2022 žalovanému předžalobní upomínku, která mu byla doručena 17. 10. 2022 Ani poté žalovaný předmětný dluh neuhradil. Podanou žalobou se žalobce domáhal úhrady dluhu ve výši 28 000 Kč za období od 9/ 2021 do 10/ 2022. Následně byla žaloba rozšířena o období až do 1/ 2024. Případné vyúčtování žalovaného, kde je obsažen fiktivní dluh žalobce, žalobce neuznává, když jednak toto není předmětem řízení a jednak částky nejsou způsobilé k započtení, neboť nejsou splatné a nemají oporu v žádném právním titulu.

2. Součástí žaloby byl i druhý nárok vyplývající z omezení vlastnického práva žalobce (negatorní žaloba), neboť žalovaný systematicky a dlouhodobě protiprávně zasahuje do jeho vlastnického práva, kdy musí zasahovat i hlídka PČR. Na základě těchto skutečností se žalobce původně domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnosti specifikované ve výroku I. rozsudku, když neformální jednání se žalovaným byla bezúspěšná. V rámci tohoto nároku žalobce podal i předběžné opatření, ve kterém se domáhal zatímní úpravy poměrů účastníků ve shodném znění se žalobou. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 24. 11. 2022, č. j. 11 C 309/2022-39, které nabylo právní moci dne 21. 12. 2022, byl návrh žalobce zamítnut, neboť neosvědčil konkrétní závadné jednání žalovaného, které by mělo i nadále trvat. Podáním doručeným soudu dne 18. 1. 2024 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do rozsahu uvedeného pod výrokem I. rozsudku bez bližšího odůvodnění. S ohledem na toto částečné zpětvzetí žaloby proto soud výrokem I. rozsudku řízení v této části zastavil v souladu s § 96 odst. 1, 3 o. s. ř., když souhlasu žalovaného s tímto částečným zpětvzetím nebylo zapotřebí, neboť k částečnému zpětvzetí došlo ještě dříve, než bylo zahájeno jednání ve věci.

3. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, označil ji za zcela nedůvodnou, když žalobce sám je odpovědným původcem a příčinou všech svých potíží uvedených v žalobě, které v současné době zažívá v soužití se žalovaným a svou manželkou v jednom domě a jen on sám může tyto příčiny odstranit změnou svých postojů a chování. Žalovaný upřesnil tvrzení žalobce, že výše popsané nemovitosti užívá k bydlení až od ledna 2020 a že od září 2021 do února 2022 uhradil bezhotovostně 620 Kč. S tvrzením žalobce ohledně popsané ústní dohody souhlasil. Zároveň doplnil, že pokud se žalobce chová„ toxicky“ (vulgarismy, hrubé jednání, pomluvy, úmyslné zvyšování rizik či hmotné škody) provádí žalovaný měsíční odpočty, kdy za každý kalendářní měsíc předkládá žalobci vyúčtování a pokud nejsou učiněny žádné odpočty, poté dojde k úhradě částky 2 000 Kč v plné výši. V současné chvíli má žalobce dluh zhruba 15 000 Kč. Cílem žalovaného nebylo otce připravit o peníze, ale formou negativní motivace přimět žalobce, aby zanechal nevhodného chování, přičemž částky označené jako odpočty si žalovaný nastavil sám dle svého subjektivního hodnocení. Žalobce byl písemný vzkazem ze dne 8. 8. 2021 upozorněn, aby se choval s respektem, úctou a ohleduplně ke všem dalším obyvatelům domu, sledovat jejich potřeby a zájmy a aktivně spolupracovat na společných věcech a péči o ně. Žalovaný při osobní úvaze, jak nejvhodněji postupovat vůči dlouhodobě toxickému chování žalobce dospěl k závěru, že 1) schválnosti vykazující znaky trestného činu nebo přestupku oznamovat Policii ČR nebo [stát. instituce], 2) schválnosti, které odporují„ slušnému ohleduplnému chování“, ale nejsou přestupek lze řešit prostřednictvím finančních srážek z dohodnutého příspěvku na provoz domu a 3) pro případ dalších schválností při nastřádání finančního dluhu řešit formou odstraňování pěstitelských výplodů žalobce a vytvářením snadno odstranitelných překážek před věci, které žalobce využívá. Žalovaný svůj postup vůči žalobci shledává jako„ spravedlivý“ a„ přiměřený“.

4. Na základě předložených listinných důkazů soud v rámci provedeného dokazování zjistil: -) Z listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. a [územní celek], že žalobce s manželkou mají ve společném jmění manželů pozemek parc. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa] a pozemek parc. [číslo] oba zapsané v k. ú. [obec] na [list vlastnictví]. -) Z dopisu ze dne 15. 9. 2021, že žalovaný požádal žalobce o sdělení bankovního účtu, neboť počínaje měsícem září 2021 přechází v rámci finančního příspěvku na provoz domu na bezhotovostní platební styk. -) Z předžalobní upomínky ze dne 13. 10. 2022 včetně podacího lístku a dodejky, že žalobce prostřednictvím právní zástupkyně vyhotovil dne 13. 10. 202 předžalobní upomínku, kterou vyzval žalovaného k úhradě částky 39 000 Kč za užívání jeho nemovitostí v období od září 2021 do října 2022, a to nejpozději do 10 dnů od doručení této výzvy. Výzva byla žalovanému doručena dne 17. 10. 2022. -) Z vyúčtování žalovaného za období od 8/ 2021 do 12/ 2023, že žalovaný prováděl každý měsíc vyúčtování, kdy z částky 2 000 Kč prováděl různé odečty, např. za svévolné narušení soukromého bytového prostoru 300 Kč, pouliční pomluvy 2 000 Kč, ponechávání otevřené brány a branky 500 Kč, zatěžování společného prostoru (interiér / exteriér) osobním zápachem 1 000 Kč, neuklízení psích exkrementů 100 Kč až 400 Kč, poškozování rádia 200 Kč, poškození nátěru bazénu 200 Kč, čas strávený napravováním schválností 1h po 200 Kč atd. K poslednímu předloženému měsíci prosinci 2023 evidoval žalovaný za žalobcem pohledávku ve výši 16 312 Kč, která byla převedena do následujícího období.

5. Všechny shora rozvedené a účastníky označené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky (vyjma námitky žalobce, že„ zápočty“ žalovaného neuznává), soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. Soud provedl toliko výše uvedené důkazy navrhované účastníky, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo, neboť dříve označené důkazní návrhy se týkaly negatorní žaloby, která byla vzata zpět (veškeré vzájemné vzkazy a fotografie) nebo navrhované důkazy nemohly sloužit k objasnění projednávané věci (výslech svědků k obsahu dohody, výslech manželky žalobce či výslech účastníků), k tomu blíže rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2005, sp. zn. 30 Cdo 749/2005. Další označené důkazy žalovaným, tj. výpisy z účtu k prokázání úhrady částky 620 Kč, nebyly v řízení čteny k důkazům, když žalovaný důkazy nepředložil a současně sdělil, že na jejich provedení netrvá a bere je zpět.

6. Z předložených důkazů učinil soud skutkový závěr, že žalobce má ve společném jmění s manželkou pozemek parc. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa] a pozemek parc. [číslo] oba zapsané v k. ú. [obec] na [list vlastnictví]. Žalovaný se do rodinného domu [adresa] přistěhoval nejpozději v lednu 2020 a nejpozději touto dobou byla mezi účastníky řízení uzavřena ústní dohoda, že žalovaný bude přispívat na provoz domu částkou 2 000 Kč měsíčně splatnou k 1. dni kalendářního měsíce předem k rukám žalobce bez jakýchkoli podmínek, sankcí či vedlejších ujednání. Žalovaný takto hradil až do srpna 2021 předmětnou částku v hotovosti. Od září 2021 byl sjednán bezhotovostní platební styk, avšak od té doby již nebylo ničeho uhrazeno, neboť žalovaný po osobní úvaze, jak nejvhodněji postupovat vůči dlouhodobě nevhodnému (toxickému) chování žalobce, stanovil systém odpočtů. Jeho cílem nebylo připravit otce o peníze, ale formou negativní motivace přimět žalobce, aby zanechal nevhodného chování, přičemž částky tam stanovené si nastavil žalovaný sám dle svého subjektivního hodnocení. Žalovaný tak každý měsíc vedl evidenci vyúčtování vycházející ze smluvené částky 2 000 Kč, od které byly sraženy„ odpočty“ za nevhodné chování a na konci roku 2023 evidoval dluh žalobce ve výši 16 312 Kč. Tento postup shledal žalovaný za spravedlivý a přiměřený. Žalobce popsaná vyúčtování obsahující fiktivní dluh (odpočty) neuznal s odůvodněním, že nemají oporu v žádném právním titulu a že nemohou být ani způsobilé k započtení. Proto dne 13. 10. 2022 vyhotovil předžalobní upomínku, ve které vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 39 000 Kč za chod domácnosti za období od září 2021 do října 2022, a to do 10 dnů od doručení výzvy (17. 10. 2022).

7. Obrana žalovaného spočívající ve skutkovém tvrzení, že v období od září 2021 do února 2022 uhradil žalobci bezhotovostně částku 620 Kč prokázána nebyla. Žalovaný sice označil k prokázání svých tvrzení výpisy z účtu za dané období, ale následně vzal tento důkazní návrh zpět.

8. Podle § 1746 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Podle odst. 2 strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

9. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle odst. 2 projev vůle, který obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím nabídky a považuje se za novou nabídku. Přijetím nabídky je však odpověď, která vymezuje obsah navržené smlouvy jinými slovy.

10. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

11. Podle § 2237 o. z. smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.

12. Podle § 2238 o. z. užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobce uplatněný žalobou je zcela důvodný a lze mu vyhovět. Žalobce jako vlastník nemovitosti uzavřel se žalovaným nejpozději v lednu 2020 ústně dohodu o příspěvku na provoz domu částkou 2 000 Kč měsíčně splatnou k 1. dni kalendářního měsíce předem k rukám žalobce bez jakýchkoli podmínek, sankcí či vedlejších ujednání, resp. slovy žalovaného žalobce učinil nabídku, kdy mu sdělil, že bude platit částku 2 000 Kč měsíčně a žalovaný tuto nabídku přijal (§ 1740 odst. 1 o. z.), čímž došlo k uzavření smlouvy, kterou lze subsumovat pod zákonná ustanovení smlouvy nájemní (§ 2201 o. z.), neboť její obsah zahrnuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. V konkrétním případě se jedná o nájem bytu či domu (§ 2235 a násl. o. z.), jenž se vyznačuje podmínkou písemné formy (§ 2237 o. z.), která je však zhojena pro případ, že nájemce byt (dům) po dobu tří let užívá v dobré víře, že nájem je po právu (§ 2238 o. z.). Vzhledem ke skutečnosti, že mezi stranami bylo nesporné uzavření ústní dohody (nájemní smlouvy) včetně jejího obsahu a žalovaný v domě bydlí v dobré víře po dobu delší tří let, čímž došlo ke splnění zákonem předpokládaných podmínek, a proto se považuje nájemní smlouva za řádně uzavřenou. Mezi účastníky nebylo sporu, že do srpna 2021 byl nájem řádně hrazen v hotovosti. Od září 2021 došlo k přechodu na bezhotovostní platební styk, ale platby již uhrazeny nebyly nikoli z důvodu, že by žalovaný nebo žalobce od nájemní smlouvy odstoupil, tuto považovaly obě strany za platnou a účinnou (když žalobce nechal žalovanému dům i nadále k dočasnému užívání a žalovaný ve svém vyúčtování každý měsíc počítal s úhradou částky 2 000 Kč), nýbrž z důvodu tzv. odpočtů. Odpočty byly stanoveny jednostranně žalovaným (dle jeho subjektivního hodnocení) z důvodu dlouhodobě nevhodného (toxického) chování žalobce, přičemž cílem žalovaného nebylo připravit otce o peníze, ale formou negativní motivace přimět žalobce, aby zanechal nevhodného chování. Systém odpočtů by bylo možno právně kvalifikovat buď jako dodatek k nájemní smlouvě, kde si účastníci blíže konkretizovali vzájemná práva a povinnosti, popř. jako zcela novou smlouvu, tzv. domovní řád, ale s ohledem na negativní postoj žalobce nikdy nedošlo k akceptaci takto učiněné nabídky (§ 1740 o. z.). Proto po právní stránce odpočty učiněné ve vyúčtováních žalovaného neměly žádné právní následky a byly pouze jakousi morální satisfakcí pro žalovaného a upozorněním pro žalobce, že jeho chování (vulgarismy, hrubé jednání, pomluvy, úmyslné zvyšování rizik či hmotné škody) není v souladu s představou žalovaného co znamená„ chovat se s respektem, úctou a ohleduplně ke všem dalším obyvatelům domu, sledovat jejich potřeby a zájmy a aktivně spolupracovat na společných věcech a péči o ně.“ Soud veden výše uvedenými důvody dospěl k závěru, že žalovaný užívá dům žalobce, aniž by za měsíce září 2021 až leden 2024 platil nájemné ve sjednané výši 2 000 Kč měsíčně, čímž tak řádně a včas nesplnil svůj závazek a dostal se s úhradou svého dluhu ve smyslu § 1970 o. z. do prodlení. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k zaplacení žalované částky spolu s příslušenstvím tak, jak je specifikováno ve výroku II. rozsudku.

15. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a činí patnáct dnů od právní moci rozsudku, když v daném případě soud žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.

16. Výrok o nákladech řízení pak má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce vzal bez uvedení důvodu negatorní žalobu zpět (§ 146 odst. 2 o. s. ř.) a v žalobě na plnění dosáhl plného úspěchu, soud odečetl od úspěchu žalobce (50 %) jeho neúspěch (50 %) a dospěl k závěru, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III. rozsudku)

17. Výrok o vrácení části zaplaceného soudního poplatku má oporu v ust. § 10 odst. 3 věta prvá zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. S ohledem na skutečnost, že žalobce zaplatil na soudním poplatku za negatorní žalobu částku 2 000 Kč, je nutno mu s ohledem na zastavení řízení vrátit část z tohoto zaplaceného soudního poplatku, sníženou o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, tj. částku ve výši 1 000 Kč. Částka bude žalobci vrácena prostřednictvím účtárny Okresního soudu ve Frýdku-Místku.

18. Žalobce se podanou žalobou původně domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 28 000 Kč s příslušenstvím a zaplatil soudní poplatek ve výši 1 400 Kč. V průběhu řízení žalobce navrhl změnu žaloby spočívající v rozšíření předmětu řízení o částku 30 000 Kč. Za tohoto stavu soud uložil žalobci výrokem V. povinnost doplatit poplatek, a to v návaznosti na § 6a odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích dle položky 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku poplatků, tedy poplatek ve výši 1 500 Kč Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.