Okresní soud ve Frýdku-Místku · Rozsudek

11 C 383/2021

č. j. 11 C 383/2021-52

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-05-27 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSFM:2022:11.C.383.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud ve Frýdku-Místku vyhověl žalobě o zaplacení částky 4 116,53 Kč s příslušenstvím, včetně úroků z prodlení a smluvního úroku. Soud se opřel o § 708 a § 2395 ObchZ a § 1970 o. z., kterými potvrdil platnost smlouvy o úvěru a povinnost žalovaného k úhradě dluhu. Rozsudek byl vydán bez jednání, protože žalovaný se k výzvě k vyjádření nijak nevyjádřil. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Martinem Pavlíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 4 116,53 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 116,53 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 212,16 Kč, smluvím úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 4 116,53 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 116,53 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 4 116,53 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že uvedenou částku dluží žalovaný žalobkyni podle smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru anonymizováno ze dne 24. 10. 2014 s úvěrovým rámcem 10 000 Kč a úrokovou sazbou 21,99 % ročně, který byl zřízen na jeho běžný učet č. bankovní účet založený smlouvou o bankovních produktech a službách ze dne 14. 10. 2008. Žalovaný se zavázal udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků, nejméně ve výši minimálního zůstatku, a platit za vedení běžného účtu a platební styk dle sazebníku. Žalovaný se dále zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený úvěrový limit. Žalovaný svou povinnost nesplnil, překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a převedla dne 18. 12. 2017 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 15 115,22 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. bankovní účet, a to za účelem uhrazení této částky žalovaným v pravidelných splátkách. Žalovaný však ani přesto svou povinnost nesplnil a dlužnou částku nezaplatil. Z tohoto důvodu využila právní předchůdkyně žalobkyně svého oprávnění a prohlásila úvěr za ihned splatný v celé výši a to ke dni 24. 4. 2018, neboť žalovaný porušil svoji splátkovou povinnost. Dne 18. 2. 2020 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek tuto pohledávku na žalobkyni, a proto žalovaný tak nadále žalobkyni dluží částku 4 116,53 Kč na jistině, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 212,16 Kč (za období od 18. 12. 2017 do 24. 4. 2018), smluvní úrok ve výši 21,79 % ročně z částky 4 116,53 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 26. 2. 2020. Žalovaný dlužnou částku neuhradil i přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci usnesením ze dne 4. 1. 2022 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 20. 1. 2022 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vhozením do domovní schránky, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě.

4. Ve věci bylo možnost rozhodnout jen na základě žalobkyni předložených listinných důkazů, a to smlouvou o bankovních produktech a službách ze dne 14. 10. 2008, dispozicemi ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 24. 10. 2014, výpisem z úvěrového účtu za období květen 2020, zesplatnění úvěru ze dne 24. 4. 2018, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 28. 2. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 2. 3. 2020 a předžalobní výzvou ze den 31. 3. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 6. 4. 2020. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který zcela odpovídá výše uvedenému žalobnímu tvrzení, na které soud pro stručnost odkazuje, když k těmto důkazům nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky a současně v řízení nevyšla najevo ani potřeba provedení dalších důkazů. Navíc soud vycházel z toho, že všechna tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se tohoto sporu jsou mezi účastníky nesporná, když žalovaný v rámci výzvy k vyjádření toto potvrdil tím, že na výzvu k vyjádření nereagoval.

5. Podle § 708 odst. 1, 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen„ ObchZ“), smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce. Smlouva o běžném účtu vyžaduje písemnou formu.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná a lze jí proto vyhovět. Mezi právní předchůdkyni žalobkyně a žalovaným byla dne 14. 10. 2008 platně uzavřena smlouva o běžném účtu (§ 708 ObchZ), kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. bankovní účet. Na základě uzavřených dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách byla dne 24. 10. 2014 zřízena k výše uvedenému běžnému účtu služba anonymizováno (§ 2395 o. z.), jejímž prostřednictvím mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše 10 000 Kč. K úvěru byla sjednána úroková sazba 21,99 % ročně. S ohledem na skutečnost, že žalovaný neplnil své povinnosti, tj. nesplácel úvěr řádně a včas, využila právní předchůdkyně žalobkyně svého oprávnění ze smlouvy a dne 18. 12. 2017 převedla aktuální výši nepovoleného debetu (přečerpání) ve výši 15 115,22 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. bankovní účet za účelem uhrazení dlužné částky. Žalovaný svou povinnost ani poté nesplnil, proto právní předchůdkyně žalobkyně využila svého oprávnění a kde dni 24. 4. 2018 celý úvěr ve výši 15 115,22 Kč zesplatnila. Dne 18. 2. 2020 postoupila právní předchůdkyně předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně se v tomto řízení domáhá po žalovaném ze shora uvedených důvodů zaplacení částky 4 116,53 Kč na jistině, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 212,16 Kč (za období od 18. 12. 2017 do 24. 4. 2018), smluvního úroku ve výši 21,79 % ročně z částky 4 116,53 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 26. 2. 2020. S ohledem na výše uvedené právní posouzení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

9. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na relativně nízkou výši a naopak už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny a tím méně prokázány.

10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 200 Kč (za tři úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 600 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH (počítáno ze základu 900 Kč) ve výši 189 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně soudního poplatku ve výši 400 Kč činí 1 489 Kč. Odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.