11 C 54/2025

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Martinem Pavlíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 24 764,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 764,54 Kč spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 1 000,37 Kč, smluvním úrokem ve výši 17,90 % ročně z částky 23 410,54 Kč od 23. 9. 2024 do 22. 10. 2024, smluvním úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 23 410,54 Kč od 23. 10. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 23 410,54 Kč od 3. 10. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 991 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 764,54 Kč (součtu jistin ve výši 23 410,54 Kč a částky 1 354 Kč) s příslušenstvím specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku s odůvodněním, že dne 14. 11. 2022 uzavřela se žalovaným rámcovou smlouvu č. , číslo, , jejíž součástí se staly obchodní podmínky, na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne 20. 7. 2023 uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek č. 3 k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč, tato žádost byla žalobkyní schválena a úvěr mu byl vyplacen na běžném účtu dne 20. 7. 2023. Žalobkyně přitom provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta, jako spotřebitele v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to na základě informací, které jí žalovaný sám poskytl v žádosti o úvěr, žalobkyně pak u každé žádosti o úvěrový produkt vznáší dotaz do Bankovního registru klientských informací a Nebankovního registru klientských informací, a má tak aktuální přehled o úvěrových závazcích žadatele, dále posuzuje informace z některých společností patřících do skupiny PPF na základě souhlasu žalovaného. V době uzavření smlouvy činil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného 16 232 Kč, a jeho výdaje byly zjišťovány nejen z tvrzení žalovaného, ale i z výpisu účtu žalovaného a expertní analýzy. V téže době nebyly u žalovaného evidovány žádné exekuční příkazy, transakce spojené s hazardem, anebo s jinou rizikovou činností. Jelikož žalovaný nesplácel řádně a včas, porušil své povinnosti stanovené smlouvou, tak žalobkyně využila oprávnění ze smlouvy a ke dni 23. 9. 2024 úvěr zesplatnila. Ke dni zesplatnění byla dlužná částka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 23 410,54 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 1 000,37 Kč za období od 24. 6. 2024 do 22. 9. 2024, dále pak smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné částky od 23. 10. 2024 a zákonný úrok z téže částky od 3. 10. 2024. Mezi smluvními stranami bylo dále sjednáno, že žalovaný bude disponovat s penězi na běžnému účtu jen do výše dostupného zůstatku a že na běžném účtu bude žalovaný udržovat tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a v případě že se dostane do mínusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do 5 pracovních dnů poté co k tomu bude žalobkyní vyzván. Účet se tedy nikdy neměl dostat do debetu (záporného zůstatku). Žalovaný i přes výše uvedené se na svém běžném účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši 1 354 Kč. Dlužné částky žalovaný neuhradil ani po odeslání předžalobní upomínky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci usnesením ze dne 7. 3. 2025 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 24. 3. 2025 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vhozením do domovní schránky, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v podané žalobě.

4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to rámcovou smlouvou č. , číslo, ze dne 14. 11. 2022 ve znění dodatku č. 3 ze dne 20. 7. 2023 a dodatků č. 4-6, přehledem žádosti o úvěr, úvěrovou zprávou, obchodními podmínkami žalobkyně, podmínkami pro používání úvěru, ceníkem žalobkyně, výpisem z běžného účtu žalovaného, dokladem o načerpání úvěru, přehledem plateb a zesplatňujícím dopisem – předžalobní výzvou ze dne 23. 9. 2024. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který zcela odpovídá výše uvedenému žalobnímu tvrzení, na které soud pro stručnost odkazuje, když k těmto důkazům nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky a současně v řízení nevyšla najevo ani potřeba provedení dalších důkazů. Navíc soud vycházel z toho, že všechna tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se tohoto sporu jsou mezi účastníky nesporná, když žalovaný v rámci výzvy k vyjádření toto potvrdil tím, že na výzvu k vyjádření nereagoval.

5. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

6. Podle § 2664 o. z. s peněžními prostředky na účtu může majitel účtu a za podmínek ujednaných ve smlouvě i jeho zmocněnci nakládat ujednaným způsobem.

7. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

9. Podle § 2395 odst. 1 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Po právní stránce soud posoudil danou věc ve smyslu shora citovaných zákonný ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Daný právní vztah je nutno posoudit dle ust. § 2662 a násl. ve spojení s § 2395 o. z., když žalobkyně uzavřela se žalovaným rámcovou smlouvu, jejímž obsahem bylo vedení běžného účtu spolu s poskytnutím úvěru ve výši 30 000 Kč, tedy jako úvěrující se zavázala, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne na jeho žádost a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, což žalobkyně splnila a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí a zaplatit úroky včetně poplatků. Také se zavázal, že bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku, tj. nevznikne debet (záporný zůstatek). Žalovaný své povinnosti nesplnil, když poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, a proto žalobkyně využívala svého oprávnění ze smlouvy a tento ke dni 23. 9. 2024 zesplatnila. Žalovaný se den následující dostal do prodlení s úhradou zbývající části dluhu ve výši 23 410,54 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 1 000,37 Kč za období od 24. 6. 2024 do 22. 9. 2024, přičemž žalobkyně dále požaduje smluvní úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné částky od 23. 10. 2024 a zákonný úrok z téže částky od 3. 10. 2024 do zaplacení. Navzdory svým dalším povinnostem se žalovaný na běžném účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši 1 354 Kč, který je povinen žalobkyni uhradit. Úroky z prodlení mají oporu v ust. § 1968 a § 1970 o. z. a výše úroků odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené soud žalobě zcela vyhověl (výrok I.).

12. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.

13. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, které by náležela náhrada dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Žalobkyně však žádala toliko zaplacený soudní poplatek ve výši 991 Kč a ve zbytku se práva na náhradu nákladů řízení vzdala. Rovněž náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v zákonné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku, když pro stanovení jiné lhůty neshledal soud žádných důvodů.