11 C 55/2025

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Martinem Pavlíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 439 377,06 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 439 377,06 Kč spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 5 556,86 Kč od 21. 3. 2024 do 1. 5. 2024, smluvním úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky 456 992,14 Kč od 2. 5. 2024 do 23. 5. 2024, zákonným úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 456 992,14 Kč od 12. 5. 2024 do 23. 5. 2024, smluvním úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky 451 259,89 Kč od 24. 5. 2024 do 13. 6. 2024, zákonným úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 451 259,89 Kč od 24. 5. 2024 do 13. 6. 2024, smluvním úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky 445 477,99 Kč od 14. 6. 2024 do 10. 7. 2024, zákonným úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 445 477,99 Kč od 14. 6. 2024 do 10. 7. 2024, smluvním úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky 439 377,06 Kč od 11. 7. 2024 do zaplacení a zákonným úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 439 377,06 Kč od 11. 7. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 17 576 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 439 377,06 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že se žalovaným dne 29. 3. 2021 uzavřela smlouvu o hotovostním úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 600 000 Kč, který se zavázal částku vrátit i se sjednaným úrokem ve výši 10,99 % ročně, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 9 588 Kč zahrnující i poplatek za pojištění vždy k 21. dni v měsíci počínaje 21. 4. 2021. Poplatek za zprostředkování byl sjednán ve výši 12 000 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, když vycházela z údajů poskytnutých žalovaným (příjem 35 654 Kč, vedlejší příjem 15 000 Kč a výdaje domácnosti 20 000 Kč), kterém následně ověřila v registrech a databázích. Splátky za období od 21. 4. 2021 do 21. 3. 2024 byly splaceny, poté žalobkyně neeviduje žádnou úhradu od žalovaného do zesplatnění. Z důvodu opakovaného prodlení přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru ke dni 2. 5. 2024. Tento dopis byl i poslední výzvou před podáním žaloby. Po zesplatnění žalovaný provedl následující úhrady – dne 24. 5. 2024 částku ve výši 9 352 Kč a 648 Kč, dne 14. 6. 2024 částku ve výši 8 940 Kč a 1 060 Kč a dne 11. 7. 2024 částku ve výši 1 060 Kč a 8 528 Kč. Žalovaný svůj dluh písemně uznal co do důvodu i výše dne 17. 5. 2025.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci usnesením ze dne 7. 3. 2025 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 27. 3. 2025 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě.

4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o úvěru ze dne 29. 3. 2021, úvěrovými podmínkami, informacemi k úvěru, potvrzením o zaslání potvrzující SMS ze dne 3. 5. 2024, splátkovým kalendářem, potvrzením o vyplacení úvěru ze dne 3. 5. 2024, potvrzením o prověření úvěruschopnosti žalovaného, úvěrovou zprávou, zesplatněním a výzvou ze dne 2. 5. 2024 a uznáním dluhu ze dne 17. 5. 2024. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého žalovaný písemně dne 17. 5. 2024 uznal svůj dluh vůči žalobkyni vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne 29. 3. 2021 (zde žalobkyně ještě vystupující jako , právnická osoba, .), který se zavázal uhradit, přičemž tento již byl po splatnosti (11. 5. 2024). Po sepisu uznávajícího prohlášení žalovaný provedl následující platby, tj. dne 24. 5. 2024 částku ve výši 9 352 Kč a 648 Kč, dne 14. 6. 2024 částku ve výši 8 940 Kč a 1 060 Kč a dne 11. 7. 2024 částku ve výši 1 060 Kč a 8 528 Kč, které však nebyly dostatečné k úhradě uznaného dluhu.

5. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a lze jí proto vyhovět. Žalovaný na základě dohody ze dne 17. 5. 2024 písemně co do důvodu i výše uznal svůj dluh ve výši 456 992,14 Kč s příslušenstvím vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne 29. 3. 2021 uzavřené mezi žalovaným a žalovanou (dříve , právnická osoba, .), čímž došlo ve smyslu § 2053 o. z. k založení vyvratitelné právní domněnky trvání uznaného dluhu v okamžiku jeho uznání. Uznáním dluhu tak došlo k přesunu důkazního břemene na žalovaného, který by musel v řízení prokázat, že dluh, jehož splnění se věřitel na dlužníkovi domáhá, neexistuje. Žalovaný v tomto řízení ani netvrdil, tím méně prokázal, že by dluh neexistoval. Přestože se žalovaný zavázal tento dluh, který již byl po splatnosti (11. 5. 2024) uhradit v plné výši, hradil toliko částečně (dne 24. 5. 2024 částku ve výši 9 352 Kč a 648 Kč, dne 14. 6. 2024 částku ve výši 8 940 Kč a 1 060 Kč a dne 11. 7. 2024 částku ve výši 1 060 Kč a 8 528 Kč). Žalovaný přes výzvu učiněnou žalobkyní tento dluh nezaplatil, a proto se dostal do prodlení s úhradou dluhu dne 12. 5. 2024. Dle § 1970 o. z. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni kromě dlužné částky, smluvních úroků (10,99 % ročně) i úroky z prodlení z tohoto dluhu ve výši jak stanoví prováděcí předpis nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Protože ke dni rozhodování žalovaný neuhradil ničeho, soud žalobě jako důvodné vyhověl.

8. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě soud žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek, neshledal, respektive tyto důvody nebyly žádným z účastníků ani tvrzeny.

9. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení. Žalobkyně požadovala toliko uhrazený soudní poplatek ve výši 17 576 Kč.