11 C 87/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Martinem Pavlíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 672,02 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 672,02 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 29 % ročně z částky 672,02 Kč od 13. 9. 2014 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 672,02 Kč od 13. 9. 2014 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 672,02 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní, společností právnická osoba (dříve pod názvem právnická osoba), dne 15. 7. 2013 smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci bylo sjednáno vedení běžného účtu pro žalovanou a následně také poskytnutí kontokorentního úvěru anonymizováno s úvěrovým limitem ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že její běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání anonymizováno a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu a nebude v prodlení. Žalovaná porušila své závazky tím, že překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Právní předchůdkyně využila svého oprávnění a zrušila žalované službu anonymizováno a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 6 003,37 Kč převedla dne 11. 6. 2014 na nově otevřený účet č. bankovní účet. Na tomto účtu umožnila právní předchůdkyně žalobkyně žalované splácení ve splátkách včetně úroku a poplatků za vedení nově otevřeného účtu. Jelikož žalovaná nehradila řádně a včas, právní předchůdkyně dne 12. 9. 2014 zesplatnila k témuž dni celou dlužnou částku a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě ve výši 6 003,37 Kč. Dlužná částka se úročila úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně. Smlouvou ze dne 18. 6. 2019 byla pohledávka postoupena z právní předchůdkyně na žalobkyni s účinností od 21. 6. 2019. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 17. 7. 2019, ve kterém byla žalovaná současně vyzvána k úhradě dlužné částky. Ke dni postoupení byla dlužná částka vyčíslena na 672,02 Kč. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení dlužné částky včetně smluvního a zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po zesplatnění dlužné částky, tj. od 13. 9. 2014 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila i přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu nařízenému na den 11. 5. 2022 se nedostavila, ani řádně neomluvila, přičemž předvolání k jednání měla řádně vykázáno nejpozději dne 21. 4. 2022. Žalobkyně se z jednání omluvila z důvodu nenavyšování nákladů řízení a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti.

3. Ve věci bylo možnost rozhodnout jen na základě žalobkyni předložených listinných důkazů, a to smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 15. 7. 2013, listiny nazvané jako dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 15. 7. 2013, ze dne 12. 8. 2013 a ze dne 6. 9. 2013, úrokového lístku číslo všeobecných produktových podmínek účinných od 31. 12. 2013, výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně, oznámení o zesplatnění ze dne 12. 9. 2014, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 včetně přílohy číslo (seznamu postupovaných pohledávek), dohody ze dne 18. 6. 2019, potvrzení ze dne 21. 6. 2019, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 7. 2019 včetně podacího lístku a předžalobní výzvy ze dne 6. 4. 2020 včetně podacího lístku. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který zcela odpovídá výše uvedenému žalobnímu tvrzení, na které soud pro stručnost odkazuje, když k těmto důkazům nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky a současně v řízení nevyšla najevo ani potřeba provedení dalších důkazů. Navíc soud vycházel z toho, že všechna tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se tohoto sporu jsou mezi účastníky nesporná, když žalovaný v rámci výzvy k vyjádření toto potvrdil tím, že na výzvu k vyjádření nereagoval.

4. Podle § 708 odst. 1, 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ ObchZ“), smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce. Smlouva o běžném účtu vyžaduje písemnou formu.

5. Podle § 497 ObchZ smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

7. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná a lze jí proto vyhovět. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 15. 7. 2013 platně uzavřena písemná smlouva o bankovních produktech a službách, jejímž předmětem bylo vedení běžného účtu pro žalovanou a následně také poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno s úvěrovým rámcem ve výši 5 000 Kč (dle ust. § 708 a § 497 ObchZ). V rozporu se smluvním ujednáním žalovaná překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu, který nebyl vyrovnán. Debetní zůstatek ve výši 6 003,37 Kč byl dne 11. 6. 2014 převeden právní předchůdkyní žalobkyně na nově otevřený úvěrový účet č. bankovní účet. Žalovaná dlužnou částku neuhradila řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně využila svého oprávnění a celou dlužnou částku ve výši 6 003,37 Kč dne 12. 9. 2014 zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě. Dle úrokového lístku se dlužná částka úročila smluvní sazbou ve výši 29 % ročně. Žalovaná se dostala do prodlení dne 13. 9. 2014 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 byla pohledávka postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni s účinností od 21. 6. 2019, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 17. 7. 2019, čímž došlo ke splnění aktivní věcné legitimace na straně žaloby. Ke dni postoupení byla dlužná částka vyčíslena na 672,02 Kč, která je předmětem tohoto řízení. S ohledem na výše uvedené právní posouzení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 672,02 Kč včetně požadovaného příslušenství ode dne následujícího po zesplatnění, tak jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku.

8. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na relativně nízkou výši a naopak už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalované k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny a tím méně prokázány.

9. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 200 Kč (za tři úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 600 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH (počítáno ze základu 900 Kč) ve výši 189 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně soudního poplatku ve výši 400 Kč činí 1 489 Kč. Odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.