11 C 94/2025

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Martinem Pavlíkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozený dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozená dne Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B zastoupená advokátkou Jméno advokátky A se sídlem Adresa advokátky A 3. Jméno advokátky B, narozená dne Datum narození advokátky B bytem Adresa advokátky B zastoupená advokátkou Jméno advokátky C se sídlem Adresa advokátky C o určení dědice ze závěti I. Žaloba, aby soud určil, že žalobkyně je závětní dědičkou pozůstalosti po jméno FO, narozené datum a zemřelé datum, se zamítá. II. Ve vztahu mezi žalovaným 1 a žalobkyní nemá nikdo právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným 2 a 3 na náhradě nákladů řízení částku 79 774 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaných 2 a 3.

1. Žalobkyně se podanou žalobou doručenou soudu dne 27. 3. 2025 domáhala vůči žalovaným určení, že je závětní dědičkou pozůstalosti po jméno FO, narozené datum, zemřelé datum, naposledy bytem adresa (dále jen „zůstavitelka“). Žalobu odůvodnila tím, že zůstavitelka zemřela jako vdova, která měla jediného syna tituly před jménem jméno FO (dále jen „syn zůstavitelky“), u nějž byla zjištěna dědická nezpůsobilost, neboť se dopustil úmyslného trestného činu proti potomkům zůstavitelky, když byl pravomocně odsouzen za přečin zanedbání povinné výživy vůči dcerám – žalovaným 2 a 3. Jeho účast byla v dědickém řízení ukončena a do jeho postavení nastoupily jeho děti, tj. žalobkyně a žalovaní 1-3. Zůstavitelka zanechala alografní závěť ze dne datum se dvěma svědky (jméno FO a jméno FO). Dle závěti povolala zůstavitelka k dědění veškerého svého majetku paní jméno FO (pozn. tehdejší družka jejího syna) a pro případ, že by tato nedědila, jako náhradní dědička byla povolána žalobkyně. Notářka uložila závětní dědičce podat v zákonné lhůtě žalobu na určení, že je dědicem ze závěti. Toto však paní jméno FO neučinila, a proto byla její účast v dědickém řízení ukončena. Závětní dědičkou se v důsledku náhradnictví stala žalobkyně. V pozůstalostním řízení byli oba závětní svědci vyslechnuti (odděleně), kteří shodně uvedli, že připravená závěť (psaná na PC) byla dvakrát nahlas přečtena (jednou zůstavitelkou a jednou jejím synem), že zůstavitelka před nimi výslovně prohlásila, že listina obsahuje její poslední vůli a vlastnoručně podepsala. Při podpisu závěti byl přítomen také syn zůstavitelky. Při pořízení závěti byla zůstavitelka plně orientovaná a věděla, co činí. Žádný ze svědků neměl jakýkoli zájem na platnosti či neplatnosti závěti. Žalovaná 2 neuznala pravost ani platnost závěti, že podpis není pravým podpisem zůstavitelky, neboť ze zdravotních důvodů nebyla zůstavitelka schopna podpisu a nikdy by neodkázala svůj majetek cizí osobě (paní jméno FO). K těmto námitkám se připojili žalovaní 1 a 3. Žalobkyně nikdy nesporovala pravost ani platnost závěti. Žalobkyně má za to, že je stěžejní hodnotit svědecké výpovědi svědků závěti, kteří opakovaně shodně ve věci vypověděli a neexistuje žádný důvod, který by zpochybňoval jejich pravdivost a věrohodnost. Ani v řízení před notářkou nikdo z účastníků takovou námitku nevznesl. Z lékařských zpráv vyplývá, že zůstavitelka byla v době pořízení závěti plně orientovaná místem a časem a nebyly ji předepsané žádné brýle. Také pan jméno FO, statutární zástupce společnosti název, kde zůstavitelka pobývala v době pořízení závěti uvedl, že tato byla schopna právních úkonů, plně orientovaná, jinak by nemohla být do jejich zařízení přijata. Zůstavitelka nikdy nebyla omezena ve svéprávnosti. Žalobkyni nejsou známy žádné skutečnosti, které by v době pořízení závěti jakkoli vypovídaly o nemoci či poruše vylučující způsobilost zůstavitelky pořídit závěť.

2. Žalovaný 1 se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Žalované 2 a 3 s podanou žalobou nesouhlasily. Již v průběhu dědického řízení žalované 2 a 3 zpochybňovaly věrohodnost svědků závěti. V řízení před soudem setrvaly na stanovisku, že podpis učiněný na listině ze dne datum není pravým podpisem zůstavitelky a že zdravotní stav zůstavitelky jí neumožňoval činit právní jednání, resp. že rozpoznávací a ovládací schopnosti zůstavitelky v důsledku jejího zdravotního stavu byly podstatně snížené až vymizelé. K podpisu blíže sporovaly jak projevenou vůli zůstavitelky, tak i sepis ve slovenském jazyce, když zůstavitelka byla národnosti české a slovenský text neuměla číst ani tímto jazykem nehovořila. Policejní orgán na základě písmoznaleckého zkoumání dospěl k závěru, že podpis zůstavitelky na závěti není jejím pravým podpisem. Žalované namítaly, že svědci uvedli, že zůstavitelka závěť přečetla bez brýlí a podepsala, což je jednak v rozporu s tvrzením, že zůstavitelce byla závěť nahlas dvakrát přečtena a jednak se skutečností, že zůstavitelka nosila brýle od nepaměti. Zůstavitelka nejméně od roku 2014 trpěla těžkou demencí, třesem rukou, srdečním onemocněním a špatně viděla (nosila brýle na dálku i na čtení). Zůstavitelka byla léčena pro Alzheimerovou chorobu a pobírala příspěvek na péči IV. stupně. V roce 2015 v důsledku úrazu zůstavitelky došlo k dalšímu zhoršení jejího zdravotního stavu. Zůstavitelka byla dezorientovaná (nepoznávala své okolí ani blízké), měla úzkosti, odkázána na dohled a pomoc jiné osoby ve všech životních úkonech po dobu 24 hodin denně, kdy nelze očekávat zlepšení zdravotního stavu. Počátkem roku 2017 následovaly zřetelné poruchy paměti a orientace včetně trvající inkontinence III. stupně. Zůstavitelka nechápala následky svého jednání. Udělala jen to, co jí řekli. Dále žalované namítaly, že závětní svědci byli u notářky vyslýchání současně (a nikoli odděleně) a u výslechu byly pokládány návodné (sugestivní) otázky. Také sporovaly další okolnosti týkající se uložení závěti, okolnosti týkající se pobytu (bydliště) zůstavitelky na sklonku života, styku zůstavitelky se svými blízkými včetně čestných prohlášeních sepsaných zejména jejím synem předložených v dědickém řízení.

4. U ústního jednání obě strany setrvaly na svých kontradiktorních procesních stanoviskách.

5. Na základě předložených listinných důkazů soud v rámci provedeného dokazování zjistil: - Z opisu závěti ze dne datum (č. l. 9), že listina je psaná ve slovenském jazyce, kde jméno FO odkazuje veškerý svůj majetek jméno FO a pro případ, že by nedědila, ustanovuje náhradní dědičku žalobkyni. Kromě podpisu jméno FO se na listině nacházejí ještě podpisy dvou svědků jméno FO a jméno FO. Listina je datována „adresa, dne datum“. Listina je vyhotovena na počítači vyjma generálií svědků a podpisů. - Z protokolu o předběžném šetření ze dne 6. 12. 2017 (č. l. 125; číslo jednací), že zůstavitelka měla jediného syna, který sdělil, že zůstavitelka zanechala závěť a tuto předloží 14. 12. 2017. - Z protokolu ze dne 14. 12. 2017 (č. l. 10; číslo jednací), že 14. 12. 2017 notářka zjišťovala stav a obsah listiny o pořízení pro případ smrti (závěti), kterou předložil pozůstalý syn tituly před jménem jméno FO. Listina nebyla zapečetěna, byla sepsána na počítači se dvěma svědky (jméno FO a jméno FO). Pozůstalý syn prohlásil, že závěť nalezl v osobních věcech zůstavitelky v pronajatém bytě v adresa na adrese adresa, že tato byla podepsána vlastní rukou zůstavitelky a že byl přítomen sepisu i podpisu listiny. - Z usnesení ze dne 16. 4. 2018 (č. l. 11), že usnesením Okresního soudu ve adresa ze dne 16. 4. 2018, č. j. číslo jednací, bylo rozhodnuto o ukončení účasti pozůstalého syna tituly před jménem jméno FO s odůvodněním, že tento spáchal úmyslný trestný čin zanedbání povinné výživy vůči žalovaným 2 a 3 (potomkům zůstavitelky), proto byl z dědického práva vyloučen. - Z protokolu ze dne 8. 11. 2018 (č. l. 13; číslo jednací), že dne 8. 11. 2018 byli u notářky vyslýcháni odděleně závětní svědci. Nejdříve byl slyšen jméno FO, který uvedl, že pracoval jako pečovatel v domově, kde zůstavitelka pobývala, že se o ní staral asi půl roku. Sama jej na začátku ledna 2017 oslovila, že chce pořídit závěť. V místnosti byl přítomen její syn a druhý svědek. Závěť již byla připravená, donesl jí její syn, který závěť přečetl, ona také a podepsala. Svědek má za to, že zůstavitelka byla plně orientována a věděla, co činí. Brýle neměla, viděla i bez nich. Druhý svědek jméno FO uvedl, že v té době pracoval jako brigádník (číšník) ve firmě závětní dědičky (pozn. jméno FO). Oslovil jej syn zůstavitelky, aby se dostavil do pečovatelského zařízení v adresa. Tam už byla připravena závěť. Zůstavitelka nahlas přečetla poslední vůli, poté syn znovu a podepsala. Vše za přítomnosti i druhého svědka. Zůstavitelka se jevila plně orientovaná a věděla, co činí. Brýle nenosila. - Z protokolu ze dne 3. 12. 2018 (č. l. 18; číslo jednací), že žalobkyně a žalovaná 3 uznaly pravost a platnost závěti. Žalovaná 2 neuznala pravost podpisu na závěti ze zdravotních důvodů zůstavitelky (nebyla schopna podpisu, již v létě 2016 byla zůstavitelka dezorientovaná, bez brýlí nemohla závěť přečíst) a neuznala závěť za platnou. - Z protokolu ze dne 14. 1. 2019 (č. l. 20; číslo jednací), že žalovaný 1 neuznal závěť za pravou (neuznal podpis zůstavitelky), ani platnou (z důvodu špatného zdravotního stavu). Žalovaná 3 u tohoto jednání změnila názor, když zjistila nové skutečnosti a neuznala pravost závěti (z důvodu odlišnosti podpisu zůstavitelky). K platnosti se nevyjádřila. Mezi aktiva pozůstalosti byly sepsány nemovité věci na LV číslo pro k. ú. adresa v hodnotě 2 350 000 Kč a dále motorová vozidla bez hodnoty. - Z usnesení Okresního soudu ve adresa ze dne 26. 4. 2019, č. j. číslo jednací (č. l. 23;), že notářka uložila závětní dědičce jméno FO, aby do dvou měsíci od právní moci usnesení podala u zdejšího soudu žalobu proti dědicům ze zákona na určení, že je dědicem ze závěti. - Z usnesení Krajského soudu v adresa ze dne 21. 1. 2020, č. j. číslo jednací (č. l. 26), že usnesení okresního soudu ze dne 26. 4. 2019 se zrušuje a vrací k dalšímu řízení s odůvodněním, že takový postup je předčasný, když v řízení nebyly dosud uplatněny skutečnosti zpochybňující řádné svědectví svědků závěti. - Z protokolu ze dne 30. 6. 2020 (č. l. 29; číslo jednací), že žalovaná 3 požádala o opakovaný výslech svědků, že podpis na originálu závěti není podpisem zůstavitelky. - Ze stanoviska pana jméno FO (ředitele stacionáře) ze dne 22. 2. 2019 (č. l. 128; číslo jednací), že zůstavitelka byla přijata do stacionáře na základě žádosti jejího syna. Zůstavitelka na svůj věk (86 let) se chovala racionálně a byla komunikativní. Pokud by zůstavitelka nebyla schopna právního jednání nebo měla špatný zdravotní stav, nemohla by být přijata. Zůstavitelka nikdy nenosila brýle, svého syna se nebála. Občas si nedokázala vzpomenout na různé události, ale s přihlédnutím k věku to bylo opodstatněné. V depositu stacionáře měla zůstavitelka zalepenou obálku s nápisem poslední vůle. - Z prohlášení jméno FO (přítelkyně zůstavitelky) ze dne 14. 3. 2019 (č. l. 130; číslo jednací), že toto prohlášení sepsal syn zůstavitelky a paní jméno FO podepsala, kde uvedla, že zůstavitelku dlouhodobě zná, že žalovaná 1 a 2 se se zůstavitelkou odcizili, kdežto žalobkyně a její syn jí překvapili, že se na ně může spolehnout. Věděla o záměru zůstavitelky odstěhovat se na adresa za synem. Chtěla poradit, jak dát dům synovi, aby o něj nepřišel. Proto nechala napsat závěť ve prospěch jméno FO (družky syna). - Z prohlášení manželů jméno FO (bratr zůstavitelky) a jméno FO ze dne 8. 3. 2019 (č. l. 134; číslo jednací), že toto je sepsáno synem zůstavitelky a podepsáno manželi jméno FO, kteří s ní byli v celoživotním kontaktu. Uvedli, že zůstavitelka se o žalované 1 a 2 nadstandardně starala, kteří jí však přestali navštěvovat. Po úrazu se o zůstavitelku začal starat její syn a jeho družka jméno FO. Naposledy zůstavitelku navštívili několik dní přes smrtí v Kozlovicích. Není pravdou, že by syn zůstavitelky zakazoval žalovaným, aby navštěvovali zůstavitelku. - Z výzvy notáře ze dne 9. 4. 2021 (č. l. 32), že notářka sdělila účastníkům stav trestního řízení (odloženo) a vyzvala, zda navrhují opakovaný výslech svědků a k jakým skutečnostem. - Z protokolu ze dne 25. 5. 2021 (č. l. 33; číslo jednací), že žádný z účastníků opakovaný výslech závětních svědků nenavrhl, ani žádné nové námitky vůči svědkům závěti. - Z usnesení Okresního soudu ve adresa ze dne 7. 10. 2021, č. j. číslo jednací (č. l. 36), že s jméno FO bude nadále v řízení jednáno jako s dědičkou zůstavitelky ze závěti ze dne datum s odůvodněním, že řádné svědectví osob nebylo v řízení vyvráceno, jedná se o pravou závěť zůstavitelky, když tento závět vyplývá ze shodného výslechu svědků, jenž uvedli, že zůstavitelka závěť před nimi podepsala. - Z odvolání ze dne 20. 10. 2021 (č. l. 38), že žalovaní 2 a 3 podali proti usnesení ze dne 7. 10. 2021 odvolání, když mají za to, že notářka měla odkázat k podání žaloby o dědické právo. - Z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 1. 2023, č. j. číslo jednací (č. l. 42), že krajský soud zrušil a vrátil usnesení ze dne 7. 10. 2021 s odůvodněním, že v této fázi řízení již došlo ze strany zákonných dědiců ke zpochybnění závěti nejen z důvodu pravosti podpisu a zdravotní nezpůsobilosti zůstavitelky závěť pořídit, ale dle obsahu námitek je zpochybňováno i svědectví svědků závěti s ohledem na závěry trestního řízení (podpis na originálu závěti není vlastnoručním podpisem zůstavitelky). Dále jsou v řízení předkládány důkazy ke zdravotnímu stavu zůstavitelky prokazující pokročilou demenci a třes rukou. V současné chvíli je otázkou posouzení skutečnosti zpochybňující řádné svědectví svědků závěti jak k okolnostem sepisu závěti, tak ke stavu zůstavitelky v době podpisu závěti. - Z usnesení Okresního soudu ve adresa ze dne 29. 4. 2024, č. j. číslo jednací (č. l. 45), že notářka uložila závětní dědičce jméno FO, aby ve lhůtě do 2 měsíců od právní moci usnesení podala žalobu proti zákonným dědicům na určení, že je dědičkou ze závěti. - Z usnesení Okresního soudu ve adresa ze dne 13. 11. 2024, č. j. číslo jednací (č. l. 48), notářka se závětní dědičkou jméno FO ukončila účast v řízení, neboť nepodala v soudem určené lhůtě žalobu. - Z usnesení Okresního soudu ve adresa ze dne 4. 2. 2025, č. j. číslo jednací (č. l. 49), že notářka uložila závětní dědičce Jméno žalobkyně (žalobkyni), aby ve lhůtě do 2 měsíců od právní moci usnesení podala žalobu proti zákonným dědicům na určení, že je dědičkou ze závěti. - Z usnesení PČR ze dne 17. 3. 2021, č. j. Anonymizováno (č. l. 52), že trestní věc pro podezření ze spáchání přečinu podvodu a zločinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku, kterého se měl dopustit dosud neznámý pachatel tím, že padělal závěť zůstavitelky (a směnku) se odkládá, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájení trestního stíhání konkrétního osoby, resp. nelze momentálně při současné důkazní situaci synu zůstavitelky ani jiné osobě prokázat, že by závěť padělali. Z odůvodnění vyplývá, že policejním orgánem byli opětovně vyslechnuti závětní svědci, kdy jméno FO neumí vysvětlit skutečnost, že podpis na závěti není vlastnoručním podpisem zůstavitelky, když závěť před ním, jejím synem a dalším svědkem podepsala. O potvrzení pravosti podpisu zůstavitelky jej žádal syn zůstavitelky. jméno FO sdělil, že neumí vysvětlit skutečnost, že podpis na závěti není vlastnoručním podpisem zůstavitelky, když závěť před ním a dalším svědkem podepsala. O potvrzení pravosti podpisu zůstavitelky jej nikdo nežádal. - Z fotografie založené na č. l. 102, že na této je zachycena zůstavitelka, která je bez brýlí. - Ze zápisnice o výsluchu svedka ze dne 1. 7. 2019 (č. l. 112), že závětní svědek jméno FO byl vyslechnut před dožádaným policejním orgánem v adresa, kde vypověděl, že syna zůstavitelky, jeho družku i zůstavitelku zná asi 4 roky z restaurace název v adresa, kde měl brigádu. K závěti jej pozval syn zůstavitelky. Za přítomnosti dvou svědků a svého syna zůstavitelka přečetla závěť, poté ještě její syn a poté před všemi podepsala. Byla plně orientovaná. Závěť byla již předpřipravená, kdo ji připravil netuší. - Ze zápisnice o výsluchu svedka ze dne 3. 7. 2019 (č. k. 114), že závětní svědek jméno FO byl vyslechnut před dožádaným policejním orgánem v adresa, kde sdělil, že syna zůstavitelky i jeho družku zná asi 2 roky, od ubytování zůstavitelky ve stacionáři. Svědek zde pracoval jako brigádník. Zůstavitelku měl na starost. K podpisu závěti, kde byl druhý svědek i syn zůstavitelky, byl pozván synem zůstavitelky. Závěť byla připravená, přišel s ní syn zůstavitelky, přečetla se a podepsali jí. Zůstavitelka byla plně při smyslech. - Z odborného vyjádření ze dne 11. 6. 2020, č. j. číslo jednací (č. l. 117), že policejní orgán z odboru kriminalistika, odvětví zkoumání ručního písma, zkoumal, zda podpis na originálu závěti ze dne datum je vlastnoručním podpisem zůstavitelky. Ze zkoumání vyplynulo, že podpis na originálu závěti ze dne datum není vlastnoručním podpisem zůstavitelky. Jedná se o padělek podpisu napodobeného charakteru. - Z lékařských zpráv od tituly před jménem jméno FO (č. l. 156-170), že zůstavitelka dle zpráv praktické lékaře pro dospělé nejméně od roku 1999 do roku 2006 chodila na kontrolu s brýlemi, resp. byla schopna řídit s brýlemi. V roce 2011 se objevil třes prvé ruky. V roce 2013 omezení hybnosti v levém loketním a ramenním kloubu. Od roku 2014 dlouhodobě výrazná psychická tenze, neshody s manželem, pobírá antidepresivum, třes rukou obtížně ovlivnitelný. Od roku 2015 zřetelné poruchy paměti, poruchy orientace, zcela odkázána na pomoc jiné osoby, špatně mobilní, středně těžká až těžká demence, hybnost v levém lokti omezena, zhoršující se mobilita (mimo domov není schopna schůze na delší vzdálenost, syn jo vozí na invalidním vozíku), v důsledku úrazu zhoršen zdravotní stav, zhoršení projevu demence, zcela dezorientovaná, není orientovaná časem, nepoznává své okolí ani blízké, nelze očekávat zlepšení, vyžaduje trvalý dohled, zmatenost přetrvává i v domácím prostředí, schopna v chodítku obtížné chůze po pokoji, neví, kde se nachází, inkontinence, stavy úzkosti, dožaduje se návratu domů, obtížně utišitelná. Od roku 2016 zcela odkázána na pomoc jiné osoby při všech životních úkonech, není orientována časem, nepozná blízké, okolí, časté poruchy paměti, není schopna si nakoupit, uklidit, vyprat, vyžehlit, připravit jídlo, velmi obtížně mobilní, nutný doprovod, smíšená demence středně těžká až těžká. Od roku 2017 porucha paměti a orientace. - Z lékařských zpráv založených na č. l. 171-186, že dle zpráv Nemocnice ve adresa od roku 2012 zůstavitelka je dalekozraká, má třes rukou, od roku 2014 zvýraznění třesu a dechových potíží, od roku 2015 chodí o berli, zadýchává se při chůzi, otékání nohou, míra dezorientace časem a osobou. Ze zpráv psychiatra (tituly před jménem jméno FO), že zůstavitelce již v roce 2014 diagnostikoval smíšenou demenci – středně těžkou až těžkou, organickou poruchu s bludy, v únoru 2015 stav beze změny, v dubnu 2015 stav se pomalu stabilizuje, zlepšení MMSE na 19 bodů. - Z fotodokumentace založené na č. l. 193-197, že se jedná o soubor fotografií zůstavitelky, na kterých je zachycena vždy s brýlemi. - Ze spisového materiálu Úřadu práce ČR – krajské pobočky v adresa ve věci zůstavitelky, konkrétně z rozhodnutí ze dne 23. 9. 2015, posudku o zdravotním stavu ze dne 18. 9. 2015, protokolu o ústním jednání ze dne 10. 9. 2015 a lékařské zprávy ze dne 24. 7. 2015 (založené již na č. l. 179-180), že zůstavitelce byl přiznán příspěvek na péči ve výši 12 000 Kč od 1. 6. 2015, tj. IV. stupeň závislosti (úplná závislosti), neboť na základě zdravotního posudku ze září 2015 zjištěno, že zůstavitelka z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc nebo dohled v devíti základních životních potřebách (mobilita, orientace, stravování oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost). - Z výslechu svědka jméno FO, že na okolnosti podpisu si již nevzpomíná. Jediné, co s jistotou uvedl je, že podpis na závěti ze dne datum je jeho, že byl svědkem zůstavitelky. V té době pracoval jako brigádník ve stacionáři, kde pobývala i zůstavitelka. Zůstavitelka nenosila brýle, nepoužívala invalidní vozík, byla normálně pohyblivá. Neví, zda jej oslovila zůstavitelka nebo její syn, se kterým se znal. Ve zbývajícím rozsahu si již nevzpomněl, i přes nahlédnutí do spisu (závěť a fotografie zůstavitelky) a odkázal na svá dřívější vyjádření, neboť je to pro něj bezvýznamná věc. - Z výslechu svědka jméno FO, že na okolnosti týkající se podpisu závěti zůstavitelky ani na samotný průběhu si již nepamatuje. Připustil pouze, že podpis svědka na listině je jeho vlastnoruční, avšak neví, co přesně podepisoval, kdy, kde a za jakých okolností. Neví, jestli byl přítomen i další údajný svědek. Zůstavitelku znal přes jejího syna, se kterým kdysi pracoval v hospodě. Odkázal na své dřívější vyjádření u policie, ničeho dalšího si již nevzpomněl i přes nahlédnutí do spisu (závěť, fotografie zůstavitelky). Vše již dávno vypustil z hlavy.

6. Všechny shora rozvedené a účastníky označené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují vyjma tří listin (stanovisko jméno FO, prohlášení jméno FO a prohlášení manželů jméno FO), které jsou v přímém rozporu s lékařskými zprávami a ostatními důkazy ohledně nalezení závěti a pobytu zůstavitelky na sklonku života. Z tohoto důvodu soud k těmto třem důkazům, zřejmě i účelově vyhotoveným zejména synem zůstavitelky dva roky po její smrti, nepřihlédl. K ostatním listinným důkazům nikdo z účastníků nevznesl námitky ohledně pravosti a správnosti listin, proto soud všechny provedené a shora popsané důkazy (vyjma třech listin) vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. Soud provedl toliko výše uvedené důkazy navrhované účastníky, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo, neboť označené důkazní návrhy nemohly sloužit k objasnění projednávané věci nebo byly nadbytečné (duplicitní), k tomu blíže rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2005, sp. zn. 30 Cdo 749/2005.

7. Z předložených důkazů učinil soud skutkový závěr, že u Okresního soudu ve adresa je pod sp. zn. spisová značka vedeno dědické řízení ve věci zůstavitelky a že tato pořídila dne datum závěť ve slovenském jazyce, sepsanou na počítači (vyjma generálií svědků a podpisů), v níž odkázala veškerý majetek jméno FO a jako náhradní dědičku uvedla žalobkyni. Závěť obsahuje podpisy dvou svědků – jméno FO a jméno FO a dále sporný podpis zůstavitelky. Listina byla předložena synem zůstavitelky, který byl přítomen podpisu. U syna zůstavitelky byla následně zjištěna dědická nezpůsobilost. V průběhu dědického řízení vznikly pochybnosti o pravosti podpisu zůstavitelky na závěti, o jejím zdravotním stavu a o věrohodnosti závětních svědků. Z tohoto důvodu odkázala notářka závětní dědičku jméno FO (pozn. bývalou družku syna zůstavitelky) k podání žaloby na určení, že je dědičkou ze závěti. jméno FO žalobu nepodala, proto byla její účast v dědickém řízení ukončena. Povinnost podat žalobu byla následně uložena žalobkyni. Závětní svědci v řízení před soudem shodně uvedli, že podpis na závěti je jejich vlastnoručním podpisem a že oba znají i syna zůstavitelky, který je měl snad oslovit. jméno FO v době podpisu závěti pracoval jako brigádník ve stacionáři v adresa, kde zůstavitelka pobývala. O tuto se i staral. Má za to, že brýle nenosila, nepoužívala invalidní vozík, byla normálně pohyblivá. Bližší informace si již nepamatovali a odkázali na svá dřívější vyjádření, když je to pro ně bezvýznamná věc, kterou vypustili z hlavy. V jiných řízeních (v dědickém i trestním řízení) svědci shodně uvedli, že závěť byla za přítomnosti dvou svědků nahlas přečtena (jednou zůstavitelkou a jednou jejím synem) a následně podepsána, přičemž zůstavitelka se jim jevila plně orientovaná a že brýle neměla. Trestní řízení pro podezření, že by syn zůstavitelky padělal závěť zůstavitelky, bylo odloženo. Ale v průběhu řízení bylo policejním orgánem vypracováno odborné vyjádření se závěry, že podpis na originálu závěti ze dne datum není vlastnoručním podpisem zůstavitelky. Jedná se o padělek podpisu napodobeného charakteru. Z lékařských zpráv vyplynulo, že nejméně od roku 2015 trpěla zůstavitelka středně těžkou až těžkou demencí, třesem rukou, omezenou mobilitou, výraznými poruchami paměti, kdy nepoznávala své okolí a byla zcela odkázána na pomoc jiné osoby s tím, že téhož roku jí byl přiznán příspěvek na péči ve IV. stupni závislosti (úplná závislost), kdy nelze očekávat zlepšení, byť se stav dle psychiatra stabilizoval.

8. Podle § 1532 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami.

9. Podle § 1534 o. z. závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

10. Podle § 1539 odst. 1 o. z. svědci se zúčastní pořizování závěti takovým způsobem, aby byli s to potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a táž osoba. Svědek se podepíše na listinu obsahující závěť; k podpisu zpravidla připojí doložku poukazující na jeho vlastnost jako svědka a údaje, podle nichž ho lze zjistit.

11. Pro případ, že zůstavitel nechce pořídit závět ve formě veřejné listiny, ale též nemůže nebo nechce napsat celý text vlastní rukou, je zde dána možnost soukromé závěti alografní. Prostá alografní závět vyžaduje podpis zůstavitele a prohlášení před dvěma svědky, že daný dokument obsahuje jeho vůli. Alografní závěť bývá často využívána v situaci, kdy zůstavitel není s to sám celý text napsat či jej ani podepsat, ale také často dochází k tomu, že si zůstavitel jako svědka pozve advokáta či obecně právníka, aby mu pomohl s koncepcí textu, resp. aby text závěti napsal. Hrozí zde však riziko zneužití a následné shledání neplatnosti. Alografní závěť musí obsahovat napsaný text závěti (§ 1532 o. z.), vlastnoruční podpis zůstavitele (§ 1534 o. z.), prohlášení před dvěma současně přítomnými svědky, že jde o jeho vůli (§ 1534 o. z.) a podpisy svědků (§ 1539 o. z.). Text bude typicky psát jiná osoba, nikoli však nutně vlastnoručně. Existence napsání textu závěti je předpokladem pořízení alografní závěti, ne součástí samotného aktu pořízení. Pisatel závěti může být odlišnou osobou od zůstavitele, což se může odrazit v jiné stylistice textu či použití jiných slov. Užití těchto slov není na škodu, pokud vyjadřují správně zůstavitelovu vůli. Podpis musí být vlastnoruční, mělo by jít o podpis obvyklý a nemusí být celým jménem. Podpis by měl být na konci textu jako doklad o jeho ukončení. Pro alografní závěť je důležitý nikoliv jen podpis, ale zejména má význam prohlášení zůstavitele před svědky, že jde o jeho vůli. Dědické právo z takové závěti je sporné jen tehdy, byly-li těmi, kdo si činí právo na dědictví, uvedeny takové skutkové okolnosti, které zpochybňují řádné svědectví osob, které se na závěť podepsaly (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 21 Cdo 1934/2012). Prohlášení musí být výslovné nejméně před dvěma svědky současně přítomnými. Nepostačuje konkludentní projev či přikývnutí. Není předepsaná žádná formule, ale musí být nepochybné, že listina obsahuje poslední vůli zůstavitele. Nestačí pouhé objektivní prohlášení před svědky, ale je potřeba, aby dotyční svědci subjektivně tomuto prohlášení rozuměli (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 26. 5. 1933, sp. zn. Rv II 21/32). Hlavní úkol svědka spočívá v tom, aby dosvědčil, že dotyčný, který činí prohlášení, a zůstavitel jsou jedna a tatáž osoba – tedy musí být s to dosvědčit totožnost zůstavitele (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 8. 2018, sp. zn. 21 Cdo 1706/2018). Je třeba volit svědky s jistou mírou vážnosti a pečlivosti a stejně tak by ke svěřenému úkolu měl svědek přistupovat. Jeho svědectví může být totiž rozhodující pro shledání závěti za platnou, či neplatnou (SALÁK, Pavel. § 1534. In: MELZER, Filip, TÉGL, Petr a kol. Občanský zákoník § 1475-1720. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2024, s. 411-418).

12. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení, komentářové literatury a konstantní judikatury a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou není důvodný. Žalobkyně se domáhala dědickou žalobou proti dědicům ze zákona (žalovaným 1-3) určení, že je testamentární dědičkou, neboť v průběhu dědického řízení ve věci zůstavitelky vedeného u Okresního soudu ve adresa pod sp. zn. spisová značka, vznikl spor o dědické právo účastníků pozůstalostního řízení, a proto soud (notář) odkázal toho z účastníků, jehož právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, k podání žaloby. Dědickým titulem žalobkyně byla alografní závěť ze dne datum se dvěma svědky – jméno FO a jméno FO. Zůstavitelka v závěti povolala k dědění veškerého jejího majetku paní jméno FO (tehdejší družku jejího syna, u něhož byla zjištěna dědická nezpůsobilost, neboť nehradil výživné vůči žalovaným 2 a 3) a pro případ, že by tato nedědila, jako náhradní dědička byla povolána žalobkyně. Z důvodu, že primární dědička nepodala u soudu dědickou žalobu, ukončila s ní notářka účast a na její místo nastoupila žalobkyně. V daném případě soud zkoumal, zda alografní závěť má veškeré zákonné náležitosti, tj. napsaný text závěti (§ 1532 o. z.), vlastnoruční podpis zůstavitelky (§ 1534 o. z.), prohlášení před dvěma současně přítomnými svědky, že jde o její vůli (§ 1534 o. z.) a podpisy svědků (§ 1539 o. z.). Obsahově po formální stránce byly veškeré podmínky splněny, avšak již v pozůstalostním řízení, byla ze strany intestátních dědiců sporována pravost (vlastnoruční podpis zůstavitelky) a platnost závěti. Dědické právo z alografní závěti je sporné, resp. alografní závěť je neplatná vždy a pouze tehdy, bude-li vyvráceno řádné svědectví závětních svědků (k tomu blíže usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 21 Cdo 1934/2012). Žalovaní v řízení namítaly sporné okolnosti sepisu závěti a stav zůstavitelky v době podpisu závěti, čímž dle obsahu námitek bylo zpochybňováno i svědectví svědků závěti s ohledem na závěry trestního řízení. V trestním řízení vyplynulo, že podpis na originálu závěti ze dne datum není vlastnoručním podpisem zůstavitelky. Z důkazů ke zdravotnímu stavu zůstavitelky vyplynulo, že nejméně od roku 2015 trpěla zůstavitelka středně těžkou až těžkou demencí, třesem rukou, omezenou mobilitou, výraznými poruchami paměti, kdy nepoznávala své okolí a byla zcela odkázána na pomoc jiné osoby s tím, že téhož roku jí byl přiznán příspěvek na péči ve IV. stupni závislosti (úplná závislost), kdy nelze očekávat zlepšení, byť se stav dle psychiatra stabilizoval. Nejméně z těchto důvodů vyvstaly v řízení okolnosti zpochybňující řádné svědectví svědků závěti. Tito svědci byli opakovaně vyslýcháni (u notáře, policejním orgánem a dožádaným policejním orgánem na adresa), kteří téměř shodně vypovídali, když jim mimo jiné byly kladeny sugestivní otázky. Stran zásady přímosti je nepřípustné nahrazovat důkazy výslechem svědka, který byl navržen a který lze objektivně provést, pouhým přečtením protokolu o výpovědi vyhotoveného v jiném řízení, neboť soud nemůže posoudit věrohodnost (pravdivost) tohoto důkazů (jeho obsahu) s přihlédnutím ke skutečnostem nezachytitelným v protokolu, které významně dokreslují celkový názor (k tomu blíže rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2025, sp. zn. 21 Cdo 34/2025). Svědci v řízení před soudem byli vyslýcháni k události, která se odehrála před 9 lety a je zcela pochopitelné, že si nebudou s odstupem času pamatovat detaily, avšak jejich výslech byl naprosto žalostný, když ani jeden ze svědků nebyli schopni si vzpomenout na základní věci – kde byli, s kým tam byli, proč tam byli, co dělali, jinými slovy, zda zůstavitelka před nimi prohlásila, že listina obsahuje její poslední vůli a zda listinu před nimi podepsala. Jediné, co poznali, byl jejich podpis na závěti a zbývající události si již nepamatovali. Dále shodně oba uvedli, že je (zřejmě) oslovil syn zůstavitelky, kterého znali. jméno FO, vzhledem k tomu, že se po dobu asi půl roku staral o zůstavitelku v pečovatelském zařízení, doplnil, že nenosila brýle, nepoužívala invalidní vozík, byla normálně pohyblivá. Stran závěrů trestního řízení ohledně podpisu zůstavitelky a stran lékařských zpráv, kdy zůstavitelka nejméně od roku 2015 trpěla středně těžkou až těžkou demencí, třesem rukou, omezenou mobilitou a výraznými poruchami paměti při plném odkázání na pomoc jiné osoby (byť svědci uvedli, že byla plně orientovaná), aniž by soud pro nadbytečnost nezpracovával znalecký posudek, jsou zde důvodné pochybnosti, zda zůstavitelka jednak podepsala předmětnou listinu a jednak zda mohla chápat smysl a účel právního jednání (sepisu závěti a učinit prohlášení, že listina obsahuje její poslední vůli). Nad rámec těchto závěrů soud také přihlížel ke skutečnostem, že ani jeden ze závětních svědků si nevzpomněli ničeho ani po nahlédnutí do spisového materiálu (závěť a fotografie zůstavitelky) a po přečtení jejich dřívějších výpovědí, že byli „narychlo“ osloveni synem zůstavitelky (zejména jméno FO, který zůstavitelku téměř neznal), který je vybíral očividně bez jisté míry vážnosti a zodpovědnosti ke svěřenému úkolu (oslovil dva mladé brigádníky), což bylo v řízení potvrzeno i samotným přístupem svědků, pro které daný úkol nebyl nikterak důležitý. V řízení byly prokázány skutečnosti zpochybňující řádné svědectví svědků závěti mající vliv na platnost, resp. neplatnost závěti, a proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Dalšími námitkami žalovaných se soud pro nadbytečnost již nezabýval.

13. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšným žalovaným náhradu nákladů řízení. U žalovaného 1 soud rozhodl, že právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává z důvodu, že žalovaný 1 byl po celou dobu řízení zcela pasivní a podle obsahu spisu mu žádné náklady, které by mu mohl soud přiznat, nevznikly. U žalovaných 2 a 3 zastoupených právní zástupkyní soud vycházel při výpočtu nákladů řízení z advokátního tarifu vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“). Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí podle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) AT částku 3 700 Kč pro první zastupovanou a s odkazem na § 12 odst. 4 AT (snížení o 20 %) činí sazba odměny pro druhou zastupovanou částku 2 960 Kč, celkem částku 6 660 Kč. Soud přiznal žalovaným 2 a 3 náhradu za 9 úkonů právní služby, a to za přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast u jednání dne 1. 10. 2025 přesahující 2 hodiny, studium spisu, další porada s klienty, doplnění tvrzení a důkazů a účast u jednání dne 9. 1. 2026 přesahující 2 hodiny. Za těchto 9 účelně vynaložených úkonů jim náleží odměna ve výši 59 940 Kč. Dále jim byla přiznána náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 AT ve výši 4 050 Kč (9 x 450 Kč), náhrada cestovních výdajů za účelem účasti zástupkyně žalovaných na soudním jednání a studiu spisu na cestě z adresa a zpět, tj. celkem 48 km tam i zpět, při použití osobního motorového vozidla zn. Nissan Qashqai, RZ SPZ o průměrné spotřebě 4 l motorové nafty na 100 km dle technického průkazu vozidla a vyhláškové ceně nafty ve výši 34,70 Kč, resp. 34,10 / 1 litr a při sazbě základní náhrady 5,80 Kč, resp. 5,90 Kč za 1 km jízdy pro rok 2025, resp. rok 2026, ve výši 1 039 Kč (za 2 cesty v roce 2025 a 1 cestu v roce 2026) a náhrada za promeškaný čas podle § 14 AT za 6 započatých půl hodin při sazbě 150 Kč ve výši 900 Kč. To vše navýšené o 21% DPH (ze základu 65 929 Kč) ve výši 13 845 Kč. Celkové náklady řízení žalovaných 2 a 3 před soudem prvého stupně činí 79 774 Kč.

14. Za vyúčtované úkony právní služby v podobě první porady s klientem, studia spisu přesahující 2 hodiny a dupliku ze dne 8. 1. 2026 soud žalovaným 2 a 3 nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť s odkazem na ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva, což v tomto případě neshledal, když první porada je obsažena již v přípravě a převzetí. Studium spisu přesahující 2 hodiny se jevilo jako neúčelné, když již dne 17. 9. 2025 zástupkyně žalovaných 2 a 3 studovala spis a pořídila fotokopii spisového materiálu a do vyúčtovaného studia spisu (4. 11. 2025) se ve věci konalo pouze první jednání, kterého byla zástupkyně žalovaných 2 a 3 přítomna po celou dobu a následně jí byl i protokol zaslán. Z tohoto důvodu soud přiznal jako účelně vynaložené studium spisu ve výši nejvýše jednoho úkonu. Dupliku ze dne 8. 1. 2026 soud nepřiznal, neboť se jednalo o opakující se vyjádření procesního stanoviska. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve čtverým vyhotovení. Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalovaní domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.