110 C 29/2020

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení částky 1 098 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 098 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 25.7.2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice, na účet Okresní soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek za žalobu ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 1 098 Kč, představující částku, kterou žalobkyně poskytla žalovanému jako žadateli o udělení mezinárodní ochrany, hlášenému k pobytu v azylovém zařízení na ubytování, stravu, základní hygienické prostředky a kapesné dle § 42 odst. 4 zák. o azylu, přičemž tento příspěvek žadateli náleží pouze za jeho přítomnosti v azylovém zařízení a poskytuje se předem formou zúčtovatelné zálohy. Žalovaný byl od 24.3.2020 evidován v Pobytovém středisku [obec] a pobíral finanční příspěvek místo stravy, který mu byl dne 14.4.2020 vyplacen předem na dobu 14 dnů ve výši 1 802 Kč. Dne 18.4.2020 však žalovaný zařízení svévolně opustil, čímž na příspěvek ztratil nárok, právní důvod poskytnutí příspěvku na 9 dnů ve výši 1 158 Kč odpadl, čímž se žalovaný na úkor žalobkyně obohatil. Žalovaný byl od 4.5.2020 evidován v Přijímacím a pobytovém středisku [obec] a dne 6.5.2020 zaplatil v hotovosti částku 60 Kč, přičemž žalobkyně následně písemně vyzvala žalovaného k uhrazení zbývající dlužné částky v celkové výši 1 098 Kč v termínu do 24.7.2020. Žalovaný nezaplatil, z důvodu prodlení proto žalobkyně požadovala úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení.

2. Opatrovník žalovaného žalovaný nárok neuznal s tím, že důvody nemohl uvést, když neměl možnost věc projednat se žalovaným z důvodu jeho neznámého pobytu a navrhoval, aby soud rozhodl na základě listinných důkazů.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaný byl od 24.3.2020 evidován jako žadatel o udělení mezinárodní ochrany dle zákona o azylu v Pobytovém středisku [obec], kde mu byla poskytnuta částka 1 802 Kč dne 14.4.2020 jako finanční příspěvek namísto stravy, a to na dobu 14 dnů. Dne 18.4.2020 žalovaný zařízení svévolně opustil. Dne 20.4.2020 žalobkyně vyúčtovala vyplacený příspěvek s tím, že žalovaný nemá nárok na poskytnutí příspěvku na 9 dnů, tj. ve výši 1 158 Kč. Od 4.5.2020 byl žalovaný evidován v Pobytovém středisku [obec], kde dne 6.5.2020 zaplatil v hotovosti na pokladně částečnou úhradu dlužné částky ve výši 60 Kč a následně byl vyzván dopisem z 3.7.2020 k uhrazení zbývající dlužné částky v celkové výši 1 098 Kč v termínu do 24.7.2020. Žalovaný nic nezaplatil, a to i přestože byl od 17.8.2020 evidován v Zařízení pro zajištění cizinců [obec] a opakovaně upomínán k úhradě dluhu.

4. Podle § 42 odst. 1 písm. a), b) zák. č. 325/1999 Sb. žadateli o udělení mezinárodní ochrany hlášenému k pobytu v azylovém zařízení se poskytne ubytování, strava, základní hygienické prostředky a kapesné za podmínek stanovených v § 42 a).

5. Podle § 42a) odst. 1, 2 zák. č. 325/1999 Sb. kapesné se poskytuje pouze za dobu přítomnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany v azylovém zařízení. Kapesné se vyplácí ve výplatním termínu stanovené prováděcím právním předpisem. Pokud se žadatel o udělení mezinárodní ochrany bez závažných důvodů ve výplatním termínu k výplatě kapesné nedostaví, nárok na kapesné za dané období zaniká.

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná, žalovanému jako žadateli o udělení mezinárodní ochrany byla poskytnuta dle výše citovaného ustanovení částka 1 802 Kč jako záloha na stravu, když žalovaný byl od 24.3.2020 evidován v pobytovém středisku [obec]. Dne 18.4.2020 však svévolně toto zařízení opustil, čímž na příspěvek namísto stravy, ztratil nárok. Za první den pobytu v azylovém zařízení žalovanému příspěvek nenáleží, za poslední den, mu náleží. V souladu s nařízením vl. č. 61/2020 Sb. došlo s účinností od 1.4.2020 ke zvýšení částky poskytovaného příspěvku na den v případě žadatele bez společně posuzovaných osob na částku 128,67 Kč. Žalovaný měl právo na tento příspěvek za 5 dnů pobytu v zařízení. Žalobkyně vyplatila žalovanému zálohu ve výši 1 802 Kč na dobu 14 dnů, za 5 dnů pobytu přísluší tedy žalovanému částka 644 Kč (128,67 x 5), nárok za následující dny z důvodu opuštění zařízení žalovanému zanikl, proto byl povinen žalobkyni vrátit částku 1 158 Kč (1 802 – 644). Žalovaný dne 6.5.2020 zaplatil pouze částku 60 Kč, přičemž zbytek měl zaplatit do 24.7.2020. Nezaplatil, proto bylo žalobě vyhověno v částce 1 098 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1968 a následujících občanského zákoníku, neboť žalovaný se dne 25.7.2020 dostal do prodlení a žalobkyně má právo na úrok ve výši dle vl. nařízení č. 351/2013 Sb.

7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla zcela úspěšná, proto má právo jako účastník, který není zastoupen na paušální náhradu za sepis žaloby ve výši 300 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb.

8. Soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek podle § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., neboť žalobkyně, která byla v řízení zcela úspěšná, byla osvobozena od placení soudního poplatku, proto přešla poplatková povinnost na žalovaného, přičemž výše soudního poplatku odpovídá položce 1 bod 1 písm. a) Sazebníku poplatků.