111 C 30/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Martinem Pavlíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 17 106 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 106 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 264 Kč od 1. 12. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 079 Kč od 1. 1. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 079 Kč od 1. 2. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 079 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 060 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 545 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 452 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 106 Kč s příslušenstvím a s odůvodněním, že žalobkyně je vlastníkem obytného domu s byty adresa v obec, nacházejícího se na adrese ulice (dále jen„ budova“). Žalovaný je českou fyzickou osobou, bývalým nájemcem bytu číslo nacházející se v 3. nadzemním podlaží budovy (dále jen„ byt“). Žalobkyně jako pronajímatel uzavřela se žalovaným jako nájemcem dne 26. 4. 2017 nájemní smlouvu, na základě které přenechala žalovanému k užívání předmětný byt. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou s účinností od 1. 5. 2017. Nájemní vztah byl následně prodloužen dodatky číslo až do 30. 4. 2019. Nájemní vztah skončil výpovědí ze strany žalobkyně, a to ke dni 28. 2. 2019. Byt byl žalovaným předán dne 24. 3. 2019. Žalovaný se na základě dodatku číslo nájemní smlouvy zavázal hradit nájemné ve výši 3 079 Kč měsíčně, přičemž tuto povinnost neplnil řádně, když dluží nájemné za 11/ 2018 ve výši 264 Kč, splatné dne 30. 11. 2018, nájemné za 12/ 2018 ve výši 3 079 Kč, splatné dne 31. 12. 2018, nájemné za 01/ 2019 ve výši 3 079 Kč, splatné dne 31. 1. 2019, nájemné za 02/ 2019 ve výši 3 079 Kč, splatné dne 28. 2. 2019. Žalovaný dluží žalobkyni na nájemném celkovou částku 9 501 Kč. Žalovaný spotřeboval v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 na službách poskytovaných s užíváním bytu částku ve výši 18 620 Kč. Žalovaný v tomto období uhradil žalobkyni na službách poskytovaných s užíváním bytu částku ve výši 14 560 Kč, a proto za rozhodné období dluží žalobkyni na službách částku ve výši 4 060 Kč, splatnou dne 31. 7. 2019. Žalobkyně vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním bytu za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 odeslala žalovanému dne 15. 4. 2019. Žalovaný spotřeboval v období od 1. 1. 2019 do 28. 2. 2019 na službách poskytovaných s užíváním bytu částku ve výši 3 545 Kč. Žalovaný v tomto období ničeho neuhradil, a proto za rozhodné období dluží žalobkyni na službách částku ve výši 3 545 Kč, splatnou dne 31. 7. 2020. Žalobkyně vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním bytu za období od 1. 1. 2019 do 28. 2. 2019 odeslala žalovanému dne 31. 3. 2020 Celkem žalovaný dluží žalobkyni z titulu neuhrazeného nájemného a úhrad za služby spojené s užíváním bytu částku ve výši 17 106 Kč. Žalovaný uznal dluh z titulu neuhrazeného nájemného a úhrad za služby spojené s užíváním bytu včetně jeho příslušenství. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, kterou odeslala dne 7. 10. 2021. Žalovaný do podání žaloby ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci usnesením ze dne 4. 5. 2022 vyzval žalobkyni a žalovaného, aby se vyjádřili, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byli současně poučeni, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalobkyni doručeno do datové schránky dne 5. 5. 2022 a žalovanému doručeno dne 20. 5. 2022 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřili a soud proto vycházel z toho, že účastníci řízení s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, a to výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně a informativním výpisem z katastru nemovitostí, ze kterého soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem obytného domu adresa nacházejícího se na ul. ulice v obec Nájemní smlouvou ze dne 26. 4. 2017, evidenčním listem ze dne 26. 4. 2017, dodatkem číslo ze dne 25. 7. 2017, dodatkem číslo ze dne 26. 10. 2017, dodatkem číslo ze dne 30. 4. 2018, výpovědí nájmu byt ze dne 6. 11. 2018 včetně dodejky, výzvou k vyklizení bytu ze dne 5. 2. 2019 včetně dodejky a předávacím protokolem ze dne 24. 3. 2019 bylo zjištěno, že účastníci řízení uzavřeli listinu označenou jako nájemní smlouva dne 26. 4. 2017 na dobu určitou v délce trvání 3 měsíců s účinností od 1. 5. 2017. Nájemní vztah byl následně prodloužen dodatky číslo to do 30. 4. 2019. Nájemní vztah byl ukončen výpovědí žalobkyně ke dni 28. 2. 2019 (odeslanou dne 14. 11. 2018), neboť žalovaný byl v prodlení s úhradou nájemného a záloh za služby, čímž hrubě porušil své povinnosti. Dopisem ze dne 5. 2. 2019, doručeným dne 25. 2. 2019, byl žalovaný vyzván k vyklizení bytu, ke kterému došlo až dne 24. 3. 2019. Z opisu karty úhrad, z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2018 a 2019, a z dodejek k vyúčtování soud zjistil, že žalovaný neuhradil nájemné za 11/ 2018 ve výši 264 Kč, splatné dne 30. 11. 2018, nájemné za 12/ 2018 ve výši 3 079 Kč, splatné dne 31. 12. 2018, nájemné za 01/ 2019 ve výši 3 079 Kč, splatné dne 31. 1. 2019, nájemné za 02/ 2019 ve výši 3 079 Kč, splatné dne 28. 2. 2019 a dluží tak na nájemném celkovou částku 9 501 Kč, přičemž byl povinen hradit nájemné od 1. 5. 2018 ve výši 3 079 Kč měsíčně a dále za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 na službách spojených s užíváním bytu měl uhradit částku 18 620 Kč, přičemž žalovaný uhradil toliko 14 560 Kč, a proto dluží žalobkyni částku 4 060 Kč, která byla splatná dne 31. 7. 2019 a za období od 1. 1. 2019 do 28. 2. 2019 na službách spojených s užíváním bytu měl uhradit částku 3 545 Kč, přičemž žalovaný neuhradil ničeho, a proto dluží žalobkyni částku 3 545 Kč, která byla splatná dne 31. 7. 2020. První vyúčtování služeb bylo žalovanému odesláno 25. 4. 2019 a druhé vyúčtování bylo žalovanému odesláno zřejmě v dubnu 2020, přičemž zásilka byla vrácena žalobkyni dne 20. 4. 2020. Z uznání dluhu ze dne 1. 3. 2019 a z opisu karty úhrad soud zjistil, že žalovaný podepsal listinu označenou jako uznání dluhu, ve které se zavázal uhradit částku 24 245 Kč z titulu neuhrazeného nájemného a služeb poskytovaných s užíváním bytu číslo na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 26. 4. 2017. Předžalobní upomínka byla vyhotovena dne 6. 10. 2021 s výzvou k úhradě dlužné částky do 7 dnů od doručení a odeslána dne 7. 10. 2021.

5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

6. Podle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle odst. 2 neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek.

7. Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

8. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a lze jí proto v celém rozsahu vyhovět. Soud má nejprve za to, že mezi stranami sporu byla platně uzavřena nájemní smlouva, na základě které přenechala žalobkyně žalovanému do užívání byt číslo v bytovém domě adresa na ul. ulice v obec Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to do 30. 4. 2019. Žalovaný neuhradil řádně a včas nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu, čímž hrubě porušil své povinnosti, a proto žalobkyně ukončila nájemní vztah výpovědí ke dni 28. 2. 2019. Za období od listopadu 2018 do února 2019 žalovaný dluží na nájemném částku 9 501 Kč a dále za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 měl žalovaný na službách spojených s užíváním bytu uhradit částku 4 060 Kč, která byla splatná dne 31. 7. 2019 a dále za období od 1. 1. 2019 do 28. 2. 2019 měl žalovaný na službách spojených s užíváním bytu uhradit částku 3 545 Kč, která byla splatná dne 31. 7. 2020. Žalovaný dne 1. 3. 2019 svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše uznal. Žalovaný však tento dluh do podání žaloby neuhradil, čímž tak řádně a včas nesplnil svůj závazek, dostal se s úhradou zbývajícího dluhu ve smyslu § 1970 o. z. dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. S ohledem na uvedené skutečnosti proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k zaplacení částky 17 106 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení tak, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku.

11. Soudem stanovená třídenní lhůta k plnění od právní moci rozsudku pak má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť v projednávané věci soud zejména k nízké výši dluhu a vzhledem k již dlouhé době trvání dluhu, jakož i dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu, žádné důvody pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek neshledal, když takové důvody nebyly současně v řízení účastníky ani tvrzeny.

12. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 300 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 900 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH (počítáno ze základu 1 200 Kč) ve výši 252 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč činí 2 452 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.