113 C 41/2017

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem JUDr. Naděždou Foldynovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 7 875 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 7 875 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 23.7.2016 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 26 856,43 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku náklady státu ve výši 10 571 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou ze dne 1.12.2017 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 7 875 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z této částky od 23.7.2016 do zaplacení s odůvodněním, že dne 10.6.2016 uzavřeli žalobkyně se žalovanou smlouvu o dílo [číslo] LM/16, jejímž předmětem bylo mimo jiné frézování komínu s místem plnění na adrese [adresa] Cena této části díla byla sjednána ve výši 7 875 Kč. Žalobkyně jí však dílo realizovat neumožnila, kdy uvedená část díla byla žalované předána dne 28.6.2016 Cena za provedenou část díla byla vyúčtována žalované fakturou [číslo] vystavenou dne 22.7.2016 na částku 7 875 Kč. Dne 4.7.2016 vyzvala žalobkyně žalovanou k součinnosti, a to k umožnění realizace díla. Žalobkyně jí však dílo realizovat neumožnila, kdy bezdůvodně odmítla zpřístupnit místo plnění, tedy budovu na adrese [adresa], čímž porušila předmětnou smlouvu o dílo podstatným způsobem. Podáním ze dne 13.7.2017 nazvaným odstoupení od smlouvy o dílo [číslo] LM/16 ze dne 10.6.2016 odstoupila žalobkyně od předmětné smlouvy o dílo. Žalovaná však vyfakturovanou částku nezaplatila, a proto jí byla dne 30.8.2016 zaslána výzva k úhradě dlužné částky ve výši 7 875 Kč. Žalovaná však ke dni podání tohoto návrhu neuhradila ničeho.

2. Žalovaná s návrhem nesouhlasila s odůvodněním, že je pravdou, že účastníci dne 10.6.2016 uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo mimo jiné frézování komínu s místem plnění na adrese [adresa]. Rovněž potvrdila, že žalobkyně dne 28.6.2016 provedla frézování komína a předávacím protokolem prohlásila, mimo jiné, že práce byla předána a kompletně ukončena. Předmětem smlouvy o dílo však nebylo pouze frézování komína ale tak, jak je ve smlouvě uvedeno, zavázala se žalobkyně jako zhotovitel, že provede následně dále vložkování komína a komínovou stříšku a na základě smlouvy o dílo uzavřené rovněž dne 10.6.2016 se zavázala provést ve prospěch žalované odbourání a vyzdění komínu a obřezání hořlavých materiálů v prostupu komínu přes střechu. Vzhledem k tomu, že žalovaná není odbornou firmou a provedení frézování komína se jí nezdálo být provedeno po technické stránce správně, přizvala si k posouzení průběhu úpravy průduchu komína odborníka, kterým byl soudní znalec [jméno] [jméno] [příjmení], který je znalcem v oboru stavebnictví se specializací domovní komíny a komínové systémy. Uvedený znalec dílo spočívající ve frézování komína shlédl a poté uvedl, že frézování komínového tělesa bylo provedeno žalobkyní velmi nešetrně a zřejmě bez předchozího posouzení technického stavu komína, aniž by byla provedena opatření k úpravě komína v místech jeho nejvyššího opotřebení. Znalec dospěl k závěru, že po provedení frézování komínového průduchu je prostor v komínové hlavě poškozen a komínovou hlavu je nutno před vložkováním sanovat. Když tuto skutečnost jednatel firmy žalovaného pan [jméno] [příjmení] od soudního znalce zjistil, chtěl s žalobkyní jednat v tom směru, aby před prováděním dalších prací, tj. před vložkováním komína žalobkyně prostor v komínové hlavě a samotnou komínovou hlavu řádně opravila, a teprve poté, kdy si žalovaná bude moci ověřit, že oprava byla provedena řádně, aby přistoupila ke vložkování komína. Jednatel žalované sjednal telefonicky schůzku se zástupcem žalobkyně, aby se na tomto postupu dohodli, ale k tomu nedošlo. Žalovaná poté obdržela dopis od žalobkyně, datovaný 1.7.2016, ve kterém žalobkyně potvrzuje, že mezi účastníky měla proběhnout schůzka za účasti pana [příjmení] a vyzývala žalovanou, aby nebránila realizaci díla podle smlouvy o dílo a umožnila vstup pracovníkům žalobkyně do budovy za účelem realizace obou smluv o dílo. Poté, kdy znalec [jméno] [jméno] [příjmení] vypracoval dne 30.6.2016 odborné vyjádření k provádění úpravy, žalobkyni spolu s průvodním dopisem, ve kterém žalobkyni vysvětlila svůj postoj a vyzvala současně žalobkyni, aby před pokračováním v dalších pracích podle smlouvy o dílo tedy před vložkováním komínu, prostor v komínové hlavě a komínovou hlavu řádně opravila a teprve poté, kdy si bude moci žalovaná ověřit, že oprava byla provedena řádně, aby přistoupila ke vložkování komínu.

3. Soudní znalec uvedl a dokumentoval tento stav, kdy po provedení frézování komínového průduchu je prostor v komínové hlavě poškozen a komínovou hlavu je nutno před vložkováním sanovat. Znalec rovněž dospěl k závěru, že po provedeném frézování komínového průduchu v rozměru cca 230 mm je v jeho průběhu zaznamenáno chybné vedení komínové frézy, jehož důsledkem je značné vybočení v odběru materiálu komína a v různé strany a vybočení dosahuje až 50 mm. Tímto je poškozeno těleso komína nad přípustnou mez a nelze prokázat zachování požadovaného tepelně–bezpečnostního rozměru tělesa komína 110 mm. Žalovaná poté obdržela výzvu k zaplacení faktury vystavené za provedení frézování komína, která je předmětem žaloby, kdy na tuto výzvu reagoval e-mailem ze dne 10.10.2016, ke kterému bylo doloženo odborné vyjádření shora uvedeného znalce [jméno] [příjmení] [příjmení], kdy dle jeho závěrů je nutno nejdříve poškozené komínové těleso opravit tak, aby byly vydrolené spáry sanovány a nerovnosti vnitřních částí průduchu, způsobené nepřípustným kmitáním frézovacího nástroje byly srovnány. Bez opravy poškozeného komína, průduchu nelze uvažovat o převzetí díla.

4. Žalovaná na základě výše uvedeného navrhovala zamítnutí žaloby, neboť dílo provedené žalobkyní, spočívající ve frézování komína, vykazuje takové vady, bez jejichž odstranění nelze v úpravách komína pokračovat. Odstranění těchto vad si dle názoru žalované vyžádá daleko větší částku než tu, kterou žalobkyně vůči žalované v rámci tohoto řízení požaduje a neuznává, že dílo provedla vadně. Dále žalovaná uvedla, že žalobkyně na tyto výhrady nereagovala. Namísto toho žalobkyně poté postoupila pohledávku vyplývající z žalované faktury na firmu [právnická osoba] [IČO] se sídlem [adresa], která podala vůči firmě žalované u Krajského soudu v Ostravě šikanozní insolvenční návrh, ve kterém mimo jiné uvádí, že smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 12.6.2017 došlo k postoupení této pohledávky na uvedenou firmu. Vhledem k této zkušenosti má žalovaná pochybnost, zda je žalobkyně v předmětné věci vůbec aktivně legitimována, když jí nebylo doručeno ze strany firmy [právnická osoba] žádné oznámení o tom, že by pohledávka vyplývající z této faktury byla postoupena zpět na žalobkyni. Z procesní opatrnosti žalovaná namítla, že žalobkyně není k žalobě aktivně legitimována, když pohledávku vyplývající z této faktury postoupila dne 12.6.2017 na jinou firmu.

5. Žalobkyně v písemném vyjádření ze dne 7.2.2018 uvedla, že žalobkyně skutečně předmětnou pohledávku postoupila dne 12.6.2017 na společnost [právnická osoba], o čemž byla žalovaná neprodleně informována dopisem ze dne 12.6.2017. Zároveň však došlo k nesplnění podmínek sjednaných ve Smlouvě o postoupení na straně postupníka, na základě čehož byla tato smlouva od počátku zrušena a postoupená pohledávka vrácena zpět původnímu věřiteli, tedy žalobkyni. O této skutečnosti byla žalovaná informována dopisem ze dne 23.10.2017. Část díla, konkrétně vyfrézování komína byla dle smlouvy uskutečněna a předána dne 28.6.2016, kdy zástupce žalované [jméno] [příjmení] podepsal předávací protokol. Svým podpisem zároveň stvrdil, že bylo dílo předáno v žádané kvalitě a objednatel jej přebírá bez výhrad, Žalobkyně dále uvedla, že nesouhlasí se závěry přizvaného znalce [jméno] [příjmení] [příjmení] a nepokládá je za objektivní, neboť jej pokládá za konkurenčního podnikatele, který může mít finanční zájem na této zakázce. Žalobkyně nesouhlasí s výhradami žalované, že frézování komína bylo provedeno vadně. Žalobkyně provozuje svojí činnost již od roku 1998 a je prováděna kvalifikovanými pracovníky.

6. Soud poté provedl dokazování smlouvou o dílo [číslo] LM/16 ze dne 10.6.2016, smlouvou o dílo [číslo] LM/16 ze dne 10.6.2016, předávacím protokolem z 23.6.2016, výzvou ze dne 4.7.2016, odstoupením od smlouvy o dílo ze dne 13.7.2016, fakturou [číslo] z 22.7.2016 na částku 7 875 Kč, Smlouvou o postoupení pohledávky z 12.6.2017 + přílohou [číslo] odstoupením od smlouvy o postoupení pohledávky z 2.10.2017, vyrozuměním o vrácení postoupení pohledávky z 23.10.2017 včetně dodejky a dalšími listinnými důkazy, kdy takto provedeným dokazováním zjistil: Dne 10.6.2016 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o dílo [číslo] LM/16, kterou bylo sjednáno vložkování komínu pro kamna (krb,vložku), a to vložka nerez DN 20 pro krb. vložku nebo kamna, frézování komínu DN 20 – účinná část cca 7,5 m, vložkování nerez flexi DN 14- neúčinná část cca 2,8 m s tím, že provedení díla nebo dodávka zboží bud uskutečněno na adrese [adresa], [právnická osoba] s.r.o. – firemní budova. Termín provedení díla nebo dodávka je stanoven na červen 2016. Celková cena za provedení prací a služeb dle článku I. této smlouvy bylo stanoveno rozpočtem uvedeným ve smlouvě ve výši 26 870 Kč. Téhož dne byla mezi účastníky uzavřena smlouva o dílo [číslo] LM/16, kdy předmětem této smlouvy bylo ubourání a vyzdění komínu v nadstřešní části z cihel a další práce. Žalobkyně v souladu se smlouvou o dílo ze dne 10.6.2016 provedla dne 28.6.2016 frézování komínu a poté tato část díla byla předána. Následující den vyjela montážní skupina provést vložkování komínu. Ale žalovanou jim bylo sděleno, že dílo pozastavuje, jelikož není spokojena s jeho rozpracovanou částí a vyzvala k účasti na jednání, na které přizvala znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], aby zkontroloval nedokončené dílo. Žalobkyně vyjádřila s tímto postupem nesouhlas. Dopisem ze dne 7.7.2016 žalovaná žalobkyni sdělila, že frézování komínu bylo žalobkyní provedeno velmi nešetrně a zřejmě bez předchozího posouzení technického stavu komína, aniž by byla provedena opatření k úpravě komína v místech jeho nejvyššího opotřebení. Po provedení frézování komínového průduchu je prostor v komínové hlavě poškozen a komínovou hlavu je nutno před vložkováním sanovat. Žalovaná zde odkazovala na odborné vyjádření znalce [příjmení] [jméno] [příjmení].

7. Z odborného vyjádření [jméno] [příjmení] [příjmení] ze dne 30.6.2016 bylo zjištěno, že frézování komína bylo provedeno pro předpokládané osazení komínové vložky průměr 200 mm. Samotné frézování komínového průduchu proběhlo velmi nešetrně a zřejmě bez předchozího posouzení technického stavu komína. Není k dispozici zápis o prohlídce před frézováním, ani návrh opatření k úpravě komína v místech jeho vyššího opotřebení. Z doložených dokladů technického stavu průduchu před a po vložkování bylo znalcem zjištěno, že po provedení frézování komínového průduchu je prostor v komínově hlavě poškozen a komínovou hlavu je nutno před vložkováním sanovat. Po provedeném frézování komínového průduchu v rozměru cca 230 mm je v jeho průběhu zaznamenáno chybné vedení komínového frézy, jehož důsledkem je značné vybočení v odběru materiálu komína v různé strany a vybočení dosahuje rozdílu až 50 mm. Tímto je poškozeno těleso komína nad přípustnou mez a nelze prokázat zachování požadovaného tepelně-bezpečnostního rozměru tělesa komína 110 mm. Pro montáž komínové vložky se do stávajícího, řádně vyčištěného komínového tělesa připraví odpovídající počet montážních otvorů pro osazení sopouchu, kontrolních, čistících a vymetacích otvorů, případně pro osazení středících objímek, vynášecích či jiných dílů dle montážního návodu výrobce konstrukčních dílů. Každý otvor do stávajícího komínu smí být proveden jen určeným postupem, který umožní vytvořit otvor dostatečné velikosti bez poškození stávající konstrukce.

8. Žalobkyně následně přípisem ze dne 13.7.2016 od smlouvy o dílo [číslo] LM/16 ze dne 10.6.2016 odstoupila s odůvodněním, že žalovaná bezdůvodně odmítla zpřístupnit žalobkyni jako dodavateli budovu na adrese [adresa]

9. Dále soud doplnil odkazování výslechy svědků, kdy z jejich výpovědi zjistil: - z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že je zaměstnancem žalobkyně. Mezi účastníky byly uzavřeny dvě smlouvy o dílo, předmětem jedné smlouvy bylo vyfrézování komínového průduchu a vyvložkování a předmětem druhé smlouvy pak bylo zbourání a vybudování nadstřešní části komínu. Pro vyfrézování a vyvložkování komínového průduchu byl stanovený přesný harmonogram, na kterém trval jednatel žalovaného p. [příjmení], dle kterého mělo 28.6.2016 proběhnou frézování komínového průduchu, 29.6.2016 pak vyvložkování a hned poté [číslo] až 1.7.2016 zbourání a vybudování nadstřešní části komínu. Dle tohoto harmonogramu bylo dne [číslo] provedeno frézování komínového průduchu. Vše proběhlo v pořádku, po provedení této fáze byl podepsán p. [příjmení] předávací protokol i referenční list, ve kterém hodnotil práci zaměstnanců kladně, tuto fázi díla převzal bez výhrad, či zjištěných vad. Následující den 29.6.2016 tedy mělo dojít k následnému vložkování průduchu. Ve chvíli, kdy dělníci byli na cestě, volal p. [příjmení], že práci přerušuje, odkládá a dělníky odvolal. Důvod toho jednání nesdělil, následně obdrželi jeho SMS zprávu, ve které navrhoval osobní setkání před nemovitostí v [obec a číslo]. Dostavil se tam společně s panem [příjmení], čekali zhruba 2,5 hodiny, ale pan [příjmení] se nedostavil. Zhruba po 1 hodině přijel p. [příjmení], což je osoba jim známá, osoba, kterou vnímají jako konkurenci žalující firmy, kdy ze strany p. [příjmení] dochází k pokusům o pošpinění žalující firmy různými udáními, pomlouváním u klientů apod. Podotýkám, že firma, u které pracuje, je na trhu v [obec] zhruba 15 let. Pan [fyzická osoba] jim na místě sdělil, že přijel i jako technický poradce pana [příjmení]. Poté se šli podívat na komín, prošli ho od sklepa až na střechu, pan [příjmení] si komín prohlédl, pořídil mobilem nějaké fotografie. Sdělil jim, že pokud se jedná o komínový průduch, je vše v pořádku. Vytkl pouze, že frézováním byla zničena nadstřešní část komínu. Vysvětlili jsme mu, že předmětem další smlouvy o dílo je právě zbourání a vybudování nové nadstřešní části komínu. Po této schůzce opakovaně panu [příjmení] volali, chtěli jsme ve sjednaných pracích pokračovat, ale p. [příjmení] nereagoval, takže posléze od smlouvy odstoupili. Pan [fyzická osoba] si objednal vyvložkování komína z tohoto důvodu, že komín byl špatný. Z 99 % se řeší špatný komín, to znamená zvětralý, poškozený požárem, špatnou údržbou, jeho vyvložkováním a vyfrézováním, kdy k tomuto používají komínovou frézu pomocí hydromotoru, což funguje tak, že na frézu jsou přivázány řetízky, fréza se pak spustí do komínového průduchu a táhne se od spodu nahoru. Důležité je a zaměstnancům toto zdůrazňujeme, že je třeba s frézou pracovat pomalu za stálého dozoru. Průduch se frézuje postupně, např. nejdříve na 16, pak na 18 a pak na 20. A to z toho důvodu, aby nebyl na komín všeobecně velký nápor. Zájmem žalobkyně bylo poté sjednané dílo dokončit. Snažili se mnohokrát a různými způsoby zkontaktovat se s jednatelem žalované a dohodnout další postup, určitě odešlo několik dopisů. Komínová vložka, která měla být použita v komínovém průduchu, byla zhotovena na míru a byl to atyp. Takže v zájmu žalobkyně bylo dílo dokončit, ale p. [příjmení] byl nekontaktní, nekomunikoval s nimi, tak na základě doporučení právníka odstoupili od smlouvy, a to i z toho důvodu, aby nemohl být uplatněn nárok za sankci za pozdní dokončení díla. -) z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že v daném případě prováděl pouze frézování komínu, kontrola vyfrézování se provádí šablonou, která musí projít celou vyfrézovanou délkou. Je zcela vyloučené, že by fréza mohla vybočit a způsobit poškození stěny komínového průduchu. Frézování probíhalo tak, že frézu spustil do komínu, reguloval pouze otáčky a fréza pak sama kopíruje komínový průduch, to znamená tak, jak byl komín postaven. V tomto případě si vzpomíná, že byl komín trochu vychýlený. -) z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že u žalobkyně pracuje od 1.7.2009, od r. 2010 pracuje jako frézař. Konkrétně na nemovitosti na adrese [adresa], žádné práce neprováděl. Frézování komínového průduchu se provádí frézou s hydraulikou. Frézuje se odspodu nahoru, postupně se zvětšuje průměr, jako frézař může nastavit otáčky a měnit hlavy frézy. Jinak fréza si pracuje sama, kopíruje stěny průduchu a směr. Průběžně kontroluje, zda průměr pro umístění vložky je dostatečný, připravenou šablonou, vzorkem. Myslí si, že fréza při práci nemůže uhnout. -) z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že je zaměstnancem žalobkyně, pracuje zde jako vedoucí provozu, pracuje zde od roku 2000. Jednatel žalované p. [příjmení] měl zájem o vyfrézování a vyvložkování druhého komínového průduchu, a dále zbourání a nové vybudování nadstřešní části komínu, které bylo ve velmi špatném stavu. Dne [číslo] mělo proběhnout frézování, hned následně [číslo] vložkování a v dalších dvou dnech vybourání nadstřešní části komínu. Frézování tedy proběhlo ve sjednaném termínu, práce byly provedeny v pořádku. Pan [fyzická osoba] si dílo převzal, kdy následující den jeli dělníci do nemovitosti pokračovat v práci, ale volal p. [příjmení], že další práci zastavuje, že si vše zkontroluje a pak se už na pokračování v práci nedohodli. Pan [fyzická osoba] pak zorganizoval schůzku, na kterou přišel znalec p. [příjmení]. Neviděl jeho posudek, ale pochopil, že namítá, že při frézování byla poškozena nadstřešní část komínu, která ale byla předmětem další smlouvy o dílo, která měla být vybourána a vyzděna. Frézování v tomto případě prováděl p. [příjmení], on s ním nebyl po celou dobu, ale zajel tam na kontrolu. Vše probíhalo standardně. Vždy při frézování se postupuje tak, že se začíná od frézování od menšího až na požadovaný průměr. Fréza se v podstatě sama pohybuje v komínovém průduchu, komínový průduch kopíruje. Není tedy možné, aby při frézování fréza uhla, sama způsobila poškození stěny komínového průduchu. Zcela výjimečně může dojít k situaci, kdy komínový průduch nelze vyfrézovat na požadovaný průměr pro vyvložkování, a to v případě, že komín je v tak špatném stavu, že se při frézování rozpadne, pak je to třeba řešit jiným způsobem. -) z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], že pro p. [příjmení] vypracovával odborný posudek již v r. 2015, kdy si tehdy pořizoval fotodokumentaci, kdy některé fotografie, které pořídil v r. 2015 a vypovídají o stavu komínového průduchu před frézováním, použil i při vypracování dalšího posudku. Před zpracováním znaleckého posudku si komín prohlédl, bylo to bezprostředně po skončení frézování, přítomní byli i zaměstnanci žalobkyně, kteří frézování prováděli. Pořídil si fotografie o stavu komínového průduchu po frézování, měl k dispozici speciální fotoaparát, baterku a zrcátko. Frézováním byl stav komínové hlavy ještě více poškozen, kdy je zřejmé, že došlo k poškození celé struktury komína v důsledku nepravidelného kmitání frézy při frézování. K frézování se používá několik typů fréz, jsou samozřejmě frézy lepší a horší, důležité je taky způsob jejich použití, kdy u jednoho typu frézy pro udržení kmitání se používají rozpěrky, které jsou vedeny po diagonále, druhé používají vodicí tyč, v třetím případě jsou frézy bez jednoho i druhého, tedy úplně volné. Pak jsou i rychlosti, kdy existují motory, které mají nižší rychlost a které mají vyšší rychlost a důležitý je i rozměr napojení řetízku. V daném případě neviděl frézu, která byla použita, neboť při zhlédnutí bylo již vše sbaleno, ale dovozuje, že struktura komína byla poškozena použitím frézy, jejím kmitáním, kdy nebyla zajištěna stabilizace frézy buď rozpěrkami, nebo tyčí. Nejčastějším a také nejrychlejším způsobem vyfrézování je volné spuštění frézy do komínového průniku, ale poté dochází k tomu, že v podstatě fréza si při frézování si dělá, co chce, není zajištěna její stabilizace. Rozsah frézování ovlivňuje počet řetízků připevněných k fréze, správně se začíná od nižšího počtu, např. 2 řetízků, aby se dosáhlo na [číslo] cm, pak se přidají další řetízky a takto pozvolna se průměr průduchu zvětšuje, trvá to 1-2 dny. Vždy před frézováním je nutné se přesvědčit o stavu komínového průduchu. Dále existují pravidla, nebo zásady podle norem, kterými je nutno se řídit při frézování komínového průduchu, kdy nejmenší tloušťka stěny komínového průduchu má činit 115 mm, což v daném případě dodrženo nebylo. Zkouška, zda průduch je po frézování připraven na vyvločkování, se buď provádí zvláštním metrem ve tvaru kuželu, a nebo, a takto většina firem dělá, že používají půlmetrovou vložku, kterou do průduchu spouštějí, půlmetrovou proto, že kdyby použili metrovou, to by hrozilo větší nebezpečí, že se vložka někde zasekne. Pokud v posudku konstatoval, že není k dispozici zápis o prohlídce před frézováním, vycházel z toho, že se na to ptal, nebyly mu žádné podklady předloženy, vycházel tedy z toho, že takový zápis není. Pokud by byla provedena prohlídka komínového průduchu před frézováním, pravděpodobně by se dospělo k názoru, že frézování zatím možné není, doporučil by nejdříve rekonstrukci komínové hlavy, neboť zásadně se frézování provádí až po rekonstrukci komínové hlavy. -) z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že pracuje jako OSVČ v oboru kominictví. V roce 2019 prováděl společně s bratrem opravu komín a u pana [příjmení] v jeho nemovitosti. Smlouva o dílo byla uzavřena se společností [právnická osoba] Oprava komína se prováděla za situace, kdy zjistili poškození komína frézováním, a to v délce asi 3 m od vrchu komína. Komínový průduch byl poškozený nadměrným vyfrézováním, byly tam díry. Stav komínového průduchu si prohlédl za pomoci baterky, použili i komínovou šablonu. Komínový průduch byl poškozen zejména ve vrchní části v délce necelých 3 metrů. Odhadem mělo být vyfrézováno na 230 mm, ale v některých místech bylo až na 300 mm, což je velký rozdíl. proto museli do průduchu vkládat ochranné pouzdro. Vysvětluje si to tak, že se postupovalo rychle, je možné, že nebyla použita vodící tyč, fréza pak začne skákat a dojde k této situaci. Kromě těchto prací dále komín vyvložkovali. Opravu tedy prováděli způsobem, že použili osazení ochranným pouzdrem v délce 3m průduch zalili sanační maltou a pak se průduch osadil komínovou vložkou.

10. Soud dále doplnil dokazování znaleckým posudkem z oboru stavebnictví, stavební odvětví různá, specializace kominictví, kdy ze závěrů znalce [celé jméno znalce] a z výpovědi znalce bylo zjištěno, že neměl možnost komínový průduch vidět v původním stavu, neboť při místním šetření byl již po opravě. Vycházel z informace pana [jméno] [příjmení], že komínový průduch byl poškozen v části 3 m od ústí komína a bylo postupováno tak, že metrová nadstřešní bude zbourána a postavena nově, další dva metry od ústí komína byly opraveny osazením ochranným pouzdrem a zalita sanační maltou a dále byl průduch převložkován. Cena nákladů na takovou opravu dle cen různých firem v ČR, by se měla pohybovat cca kolem částky 2 000 Kč za metr. Na kvalitu frézování má vliv vedení frézy. Fréza má tzv. rozpěry, které se upravují podle vnitřní světlosti komínového průduchu a takto při správném použití frézy by nemělo docházet k vybočení frézy. Samozřejmě před tím, než se přistoupí k frézování, si firma, která provádí frézování, musí zjistit stav komínového průduchu, jestli tam nejsou sopouchy, jestli komín není uhýbaný, jaký je stav z hlediska technického, jestli se již nerozpadá zdivo komína. Někdy se dělá i zkouška těsnosti, která probíhá tak, že se zapálí dýmotvorná směs a komín se nahoře uzavře. Podle technických předpisů cechu kominíku, tzv. pravidla praxe, je doporučen tento postup, samozřejmě, když se zjistí, že technický stav je v pořádku, tak už nenásledují další kroky, ale někdy se může dospět k závěru, že komínové těleso již není vhodné pro frézování a opravu a je nutné ho vybudovat znovu. V praxi se nesetkal s tím, že by fréza při práci vybočila a způsobila poškození komínového průduchu, pokud vše probíhalo tak, jak popsal. Běžným ohledáním komínového průduchu není možno zjistit vyhloubení v komínovém tělese v rozsahu 5 cm ve stěně komínového průduchu, je to možné s komínovou kamerou, která se spustí do komína, zobrazí případná poškození, kdy je v podstatě vyfotografuje a změří, ale běžným ohledáním to možné není. Pokud je komín uhýbaný a úhyb je příliš velký, fréza se zasekne, jinak kopíruje terén, v podstatě to, že komín je uhýbaný, se pozná spuštěním frézy do komínového průduchu, neboť se začíná zespodu. Před vložením komínové vložky není vždy nutné komín frézovat, záleží to na vnitřním průměru komínového průduchu, samozřejmě za situace, kdy se vkládá komínová vložka větší než komínový průduch, tak jsou dvě možnosti frézování a následné vložení komínové vložky nebo sanování anebo postavit komín nový.

11. Z doplňujících listin předložených žalovanou pak bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] [obec] vyúčtovala fakturou č. [číslo] [číslo] ze dne 27.8.2018 [právnická osoba] s.r.o. [obec] [část obce a číslo] za opravu komína budovy, [obec] [část obce], [ulice a číslo] částku 26 000 Kč včetně dodávky materiálu.

12. Dále soud doplnil dokazování spisem zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka], ze kterého zjistil, že žalobou došlou soudu dne 11.11.2015 se [právnická osoba] s.r.o. domáhala proto žalované [jméno] [příjmení], bytem [adresa], že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 11.9.2014 kuní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej nemovitých věcí zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Třinec, na [list vlastnictví], pro k.ú. [část obce] a obec Třinec včetně domu [adresa]. Žalobce poté, kdy nemovitosti převzal, požádal o provedení spalinových cest, kdy podle posudku revizního technika [jméno] [příjmení] ze dne 19.2.2015 spalinová cesta z hlediska bezpečného a spolehlivého provozu nevyhovuje, dále že v nadstřešní části komína jsou trhliny velikosti 20 cm a komínová hlava je rovněž roztržena. Situaci si žalobkyně dále ověřila ještě jiným revizním technikem [příjmení] [příjmení], který dospěl ke stejnému závěru, který dále uvedl, že zásadní závadou je narušená komínová hlava – rozpadlé zdivo a roztržená krycí deska. Uvedený znalec vypracoval následně dne 13.5.2015„ Doplnění vyjádření ke stavu spalinových cest„ se závěrem, že poškozené zdivo komínové hlavy a roztržení krycí desky nejsou závady okamžiku ale prokazatelně vznikly v posledních obdobích. V rámci zpracování toto doplňujícího vyjádření pořídil znalec i fotodokumentaci, kdy součástí vyjádření je zachycení stavu roztržení komínové hlavy a krycí desky. Žalobkyně tak dospěla k závěru, že dům, který žalovaná žalobkyni prodala, měl skryté vady ve formě zcela nevyhovujícího komína a uplatnil právo na přiměřenou slevu z kupní ceny ve výši 50 000 Kč. Platebním rozkazem ze dne 30.11.2015 pak Okresní soud ve Frýdku-Místku uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1.5.2015 do zaplacení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 19.12.2015. Žalobce dospěl k závěru, že dům, který žalovaná žalobkyni prodala, měl skryté vady ve formě zcela nevyhovujícího komína a uplatnil právo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

13. Podle § 2586 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

14. Podle § 2587 o.z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její část 15. Podle § 2604 o.z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

16. Podle § 2605 o.z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

17. Podle § 2610 o.z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení.

18. Podle § 2618 o.z. soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně.

19. Shora provedeným dokazováním bylo v řízení prokázáno, že mezi účastníky byly uzavřeny dvě smlouvy o dílo, kdy podle jedné smlouvy mělo být provedeno frézování komínu DN20 a jeho následné vyvložkování a dle druhé smlouvy mělo dojít k ubourání a vyzdění komínu v nadstřešní části z cihel lícovaných Klinco. Žalobkyně dne 28.6.2016 provedla frézování komína, kdy následně měla žalobkyně přistoupit k další části sjednané smlouvy o dílo, a to k vyvložkování komína. Na základě druhé smlouvy o dílo měla pak žalobkyně provést odbourání a vyzdění komínu a obřezání hořlavých materiálů v prostupu komínu přes střechu. Ještě před vyvložkováním komínového průduchu však mezi účastníky došlo k zásadnímu rozporu, když žalovaná nijak nezpochybňovala, že práce byla skutečně žalobkyní odvedena, ale namítala, že práce byla provedena nekvalitně, přizvala si proto k posouzení průběhu a stavu úpravy komínového průduchu soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] z oboru stavebnictví se specializací domovní komíny a komínové systémy, který po shlédnutí stavu komína vypracoval dne 30.6.2016 odborné vyjádření se závěre, že frézování komínového tělesa bylo provedeno žalobkyní velmi nešetrně a zřejmě bez předchozího posouzení technického stavu komína, aniž by byla provedena opatření k úpravě komína v místech jeho nejvyššího opotřebení. Znalec dospěl k závěr,že po provedení frézování komínového průduchu je prostor v komínové hlavě poškozen a komínovou hlavu je nutno před vložkováním sanovat. Znalec dále konstatoval, že po provedeném frézování komínového průduchu v rozměru cca 230 mm je v jeho průběhu zaznamenáno chybné vedení komínové frézy, jehož důsledkem je značné vybočení v odběru materiálu komína a v různé strany a vybočení dosahuje až 50 mm. Tímto došlo k poškození tělesa komína nad přípustnou mez. Žalovaná chtěla poté se žalobkyní jednat a požadovala, aby před prováděním dalších prací, tj. před vložkováním komína, žalobkyně prostor v komínově hlavě a samotnou komínovou hlavu řádně opravila a teprve poté, kdy si žalovaná bude moci ověřit, že oprava byla provedena řádně, aby teprve přistoupila ke vložkování komína. Žalobkyně neuznala tyto námitky žalované, dopisem ze dne 1.7.2016 vyzvala žalovanou, aby nebránila realizaci díla podle smlouvy o dílo a umožnila vstup pracovníkům žalobkyně do budovy za účelem realizace obou smluv o dílo. Jelikož žalovaná trvala na svých námitkách, které opírala o závěry výše uvedeného znalce, žalobkyně dopisem ze dne 13.7.2016 od smlouvy o dílo odstoupila s odůvodněním, že žalovaná znemožnil realizaci díla. Následně žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení faktury vystavené za provedení frézování komína ve výši 7 875 Kč, kterou žalobkyně učinil předmětem této žaloby. Žalovaná však trvala na svých námitkách ke kvalitě provedeného frézování, trvala na opravě výrazného poškození komínového tělesa a nesouhlasila s následnými pracemi. Jelikož k dohodě účastníků nedošlo a žalobkyně nakonec od smlouvy o dílo odstoupila, nechala si žalovaná posléze provést opravu komína jinou firmou, a to trans [právnická osoba], čímž žalované nekvalitním provedením sjednané práce byla způsobena škoda. Z uzavřené smlouvy o dílo je zřejmé, že předmětem smlouvy o dílo [číslo] [spisová značka] bylo více prací, frézování komínu byla první část smlouvy o dílo. Ta dle tvrzení žalované a i dle výsledků provedeného dokazování byla provedena nekvalitně a bez opravy nekvalitně provedeného frézování nebylo možno přistoupit k dalším fázím opravy komína, což uvedl nejen znalec [jméno] [jméno] [příjmení], ale i soudem ustanovený znalec [celé jméno znalce] dále i svědek [jméno] [příjmení], který prováděl následnou opravu komína, kdy je zřejmé, že při frézování komínového průduchu došlo jednoznačně k hrubému nedodržení kvality práce a došlo k výraznému poškození původního komínového tělesa tak, že jakékoliv následné práce spojené s vložkováním průduchu byly nepřípustné. Pokud se žalobkyně brání, že komínový průduch byl ještě před započetím díla značně poškozen, tak tento argument nelze přičítat k tíži žalované, když i dle vyjádření znalce [titul] [celé jméno znalce] měla žalobkyně před započetím prací - frézování ověřit si technický stav komína, pořídit o tom zápis, seznámit žalovanou se zjištěným stavem a v případě, že byl zjištěn špatný technický stav komína, který by i znemožňoval provedení frézování, měla o tom žalovanou informovat a dohodnout další postup. Znalec dospěl k závěru, že poškozené komínové těleso bylo nutno nejdříve opravit tak, aby byly vydrolené spáry sanovány a nerovnosti vnitřních částí průduchu, způsobené nepřípustným kmitáním frézovacího nástroje, srovnány. Dle závěru znalce, pokud za tohoto stavu by došlo k vložkování komína, hrozila by žalované značná újma. Žalobkyně i po celou dobu řízení odmítla uznat, že frézování bylo provedeno nekvalitně, odmítla i závěr znalce a dne 13.7.2016 od smlouvy odstoupila s tím, že žalovaná i přes výzvu k součinnosti znemožnila dokončit realizaci díla.

20. Soud se v dané fází zabýval skutečností, zda žalobkyně měla k odstoupení od smlouvy vážný důvod či nikoli. Pokud žalobkyně argumentovala, že od smlouvy odstoupila z důvodu jednání žalované, která znemožnila realizaci díla, pak je ale nutno konstatovat, že žalovaná měla k tomuto jednání vážný důvod. Jak znalec [jméno] [jméno] [příjmení] tak i poté soudem ustanovený znalec [celé jméno znalce] konstatovali ve svých závěrech, že v případě nekvalitně provedeného frézování komína nemohlo být pokračováno v díle vložkováním komína, pokud předtím nebude provedena sanace komínového průduchu, neboť by tím mohla být ohrožena požární bezpečnost domu žalované. Za této situace soud dospěl závěru, že žalovaná měla vážné důvody k tomu, že nesouhlasila s pokračováním v díle bez provedení opravy a sanace komínového průduchu, což ale žalobkyně odmítala. Jednání žalované tak nelze hodnotit jako bezdůvodné odmítnutí požadavku žalobkyně, která bez ohledu na námitky žalované chtěla v díle pokračovat. Navíc je nutno podoktnout, že i znalec ustanovený soudem [celé jméno znalce] v závěrech znaleckého posudku konstatoval, že žalobce jako zhotovitel měl o provedené prohlídce před provedeném frézování provést zápis, se kterým by prokazatelně seznámil žalovanou jako objednatele, k čemuž ale v daném případě nedošlo. Žalovaná si poté, kdy se účastníci nedohodli na dalším postupu, zajistila opravu komína jiným způsobem než se původně předpokládalo, to tak, že průduch byl převložkován nerez vložkou o průměru 180 mm, neboť tento způsob opravy komína byl podstatně levnější než pokud by bylo třeba opravovat průduch o původním průměru 200 mm, což vyplývá i z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který opravu komína prováděl. Ten také potvrdil, že frézování komína bylo provedeno nekvalitně a že musel opravit komín v délce cca 3 m pod úrovní střechy. Náklady na opravu při ceně 2 000 Kč za m, což vyplynulo ze závěrů znalce [celé jméno znalce], byly při tomto rozsahu opravy ve výši 6 000 Kč a společně s další režií a náklady na dopravu pak tyto náklady nepochybně překročily částku, kterou v tomto řízení nárokuje žalobkyně po žalované za provedené práce.

21. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně provedla frézování komína nekvalitně, což potvrdil jednak svědek [jméno] [jméno] [příjmení], který měl možnost vidět komínový průduch bezprostředně po provedeném frézování, ale dále i svědek [jméno] [příjmení], který poté prováděl opravu komína a měl možnost komínový průduch vidět před provedením opravy, tedy po provedeném frézování. Pokud samotné frézování, tedy část díla, jehož zaplacení se žalobkyně v tomto řízení domáhá, bylo provedeno nekvalitně, vadně, žalobkyně výhrady žalované odmítla, od smlouvy o dílo odstoupila, když jí žalovaná, a to dle názoru soudu zcela důvodně, neumožnila dále v díle pokračovat a následně si žalovaná zajistila opravu komína u jiného dodavatele, kdy náklady na tuto opravu převýšily náklady za provedenou část díla - frézování, pak je žaloba nedůvodná a soud ji proto zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst.1 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení neúspěšná, soud proto přiznal požadovanou náhradu nákladů řízení žalované v celkové výši 26 856,43 Kč, spočívající v nákladech právní zastoupení sestávající z odměny advokáta za 10 a ½ úkonů á 1 500 Kč dle AT, tj. v celkové výši 15 750 Kč (převzetí právního zastoupení, podání odporu proti platebnímu rozkazu, odůvodnění podaného odporu 29.1.2018, vyjádření - replika žalované 28.2.2018, účast u jednání dne [číslo], účast u jednání dne 31.8.2018 - 3 úkony z důvodu jednání delší než 4 hodiny, účast u jednání 15.12.2020 – 2 úkony – jednání delší než 2 hodiny), k tomu 11 x režijní paušál á 300 Kč, náhrada za promeškaný čas 12 půlhodin á 100 Kč, tj. 1 200 Kč a dále cestovní náklady v celkové výši 1 945,40 Kč -) cestovné k jednání soudu ve dnech 5.6. a 31.8.2018 po trase [obec], [příjmení] - [obec] a zpět, vzdálenost 55 km jedna cesta, 2x tam i zpět, 2x 110 km, tj. celkem 220 km osobním vozidlem TOYOTA RAV4, [registrační značka], spotřeba 6 litrů nafta motorová při průměrné ceně 29,80 Kč za 1 l a základní náhradě 4 Kč/km, celkem 220 km x 5,788, tj. 1 273,40 Kč -) cestovné k jednání soudu ve dnech 15.12.2020 po trase [obec], [příjmení] - [obec] a zpět, vzdálenost 55 km jedna cesta, 1 x tam i zpět, tj. 110 km osobním vozidlem TOYOTA RAV4, [registrační značka], spotřeba 6 litrů nafta motorová při průměrné ceně 31,80 Kč za 1 l a základní náhradě 4,20 Kč/km, celkem 110 km x 6,11, tj. 672 Kč -) odměna spolu s režijními paušály, náhradou za promeškaný čas a cestovným činí celkem částku 22 195,40 Kč + 21% DPH 4 661,03 Kč, tj. celkem 26 856,43 Kč. Soud uložil žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 26 856,43 Kč, a to ve lhůtě uvedené ve výroku shora.

23. Dále soud v souladu s ust. § 148 odst. 1 o.s.ř zavázal žalobkyni zaplatit státu náklady řízení v celkové výši 10 571 Kč, které vznikly jednak proplacením odměny a nákladů ve výši 9 728 Kč znalci [celé jméno znalce] a ve výši 843 Kč svědkovi [jméno] [příjmení], když přihlédl k úspěchu účastníků ve věci a ke skutečnosti, že na straně žalované nebyly soudem shledány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.