115 C 19/2020

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci Žalobce a): právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci Žalobce b): právnická osoba , IČO číslo sídlem adresa zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného proti žalované: osobní údaje žalované všichni zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o 250 015,04 Kč s přísl. - náhrada škody

I. Řízení se ve vztahu k žalobci a) zastavuje o zaplacení částky 180 869 Kč s 10% úrokem z prodlení z částky 180 869 Kč od 4.2.2023 do zaplacení.

II. Řízení se ve vztahu k žalobci b) zastavuje o zaplacení částky 52 551 Kč s 10% úrokem z prodlení z částky 52 551 Kč od 21. 1. 2023 do zaplacení.

III. Návrh žalobce a), že žalovaní 1, 2 jsou povinni rukou společnou a nerozdílnou zaplatit žalobci a) částku 69 146,04 Kč s 10% úrokem z prodlení z částky 69 146,04 Kč od 13. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.

IV. Návrh žalobce b), že žalovaní 1, 2 jsou povinni rukou společnou a nerozdílnou zaplatit žalobci b) částku 31 604,90 Kč s 10% úrokem z prodlení z částky 31 604,90 Kč od 13. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.

V. Žalobce a) je povinen zaplatit žalovaným 1, 2 na náhradě nákladů řízení částku, 75 020 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných 1,2.

VI. Žalobce b) je povinen zaplatit žalovaným 1, 2 na náhradě nákladů řízení částku, 92 579 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných 1,2.

VII. Žalobce a) je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku na náhradě nákladů řízení částku 1 050 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VIII. Žalobce b) je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku na náhradě nákladů řízení částku 2 850 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IX. Žalobce a) je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku na nákladech státu částku 13 329 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

X. Žalobce b) je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku na nákladech státu částku 13 329 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce a) se domáhal proti žalovaným žalobou došlou soudu 16. 7. 2020, zapsanou pod sp. zn. 115 C 19/2020, zaplacení částky 250 015,04 Kč s 10 % úrokem z prodlení z částky 250 015,04 Kč od 13. 5. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že je vlastníkem osobního motorového vozidla tovární značky Maserati Quattroforte SQ4, [registrační značka], [VIN]: [anonymizováno]. Dne 10.2.2020 měl žalobce a) zaparkováno výše uvedené vozidlo v blízkosti stavby [adresa] - stavba technického vybavení, jež je součástí pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, který je zapsaný na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k.ú. [část obce], [územní celek] [část obce], přičemž žalovaní jsou vlastníky výše uvedené stavby. Dne 10. 2. 2020 v době, kdy bylo výše uvedené vozidlo zaparkováno u výše uvedené stavby, došlo k tomu, že část střešní krytiny stavby se uvolnila a spadla na zaparkované vozidlo. Žalobci a) tak vznikla škoda ve výši 233 430,78 Kč, kterou vynaložil na opravu vozidla a škoda ve výši 16 584,26, kterou vynaložil na zapůjčení náhradního vozidla po dobu opravy poškozeného vozidla. Žalobci a) tedy vznikla škoda v celkové výši 250 015,04 Kč.

2. Žalobce a) zaslal žalovaným dne 12. 5. 2020 předžalobní výzvu, avšak na tuto se mu dostalo odpovědi, že žalovaní mu požadovanou škodu nezaplatí, jelikož škoda byla způsobena tzv. vyšší mocí, resp. konkrétně silným větrem. Žalobce a) odmítá, že by k dané škodě došlo z důvodu tzv. vyšší moci. Uvedeného dne nebylo natolik větrné počasí, které by mohlo být samo o sobě příčinou vzniklé škody. V okolí škodné události k žádným obdobným škodám uvedeného dne nedošlo a tato škoda tohoto dne tak byla v dané lokalitě ojedinělá. Argumentaci vzniku škody v důsledku tzv.„ vis major“ tedy není možné přijmout, neb se nejednalo o nikterak výjimečnou situaci, silné větry se v dané lokalitě občas vyskytují a navíc Český Hydrometeorologický ústav vydal již 8. 2. 2020 výstrahu na základě, které mohli žalovaní zabezpečit střechu před očekávaným větrem. Ze sdělení ČHMÚ, které si žalobce vyžádal, před podáním žaloby vyplývá, že v dané lokalitě byla předmětného dne naměřena maximální síla větru o rychlosti 79,6 Km/h, přičemž dle informací žalobce by, na základě platných stavebních norem (ČSN EN 1991 -1-4) měla stavební konstrukce střechy odolat větru o rychlosti 90 Km/h. Žalobce a) tedy spatřuje příčinu vzniku škody v zanedbání dostatečné preventivní povinnosti vlastníka nemovitosti, který je povinen udržovat své nemovitosti v takovém stavu, aby nebyly vadné a nedocházelo ke škodám. Bylo zadokumentováno, že střecha nebyla v dobrém technickém stavu, když z pořízené fotodokumentace je zřejmé, že kus střechy, který škodu způsobil, byl složen ze zrezavělých plechů nedostatečně přichycených na ztrouchnivělých a shnilých trámcích nedostatečně přichycených ke stavbě. Navíc o očekávaném zvýšeném větru informovaly sdělovací prostředky opakovaně s minimálně dvoudenním předstihem. Jako majitelé tak žalovaní měli povinnost zajistit svůj majetek tak, aby nezpůsobili škodu třetím osobám. Tímto způsobem ovšem nepostupovali a porušili tak prevenční povinnost předcházet škodám. Žalovaní dále nesou i objektivní odpovědnost za škodu na základě § 2938, odst. 1 občanského zákoníku.

3. Žalobce b) se domáhal proti žalovaným žalobou došlou soudu 16. 7.20, zapsanou pod sp. zn. 117 C 21 / 2020 částky 84 155,90 Kč s 10 % úrokem z prodlení z částky 84 155,90 Kč od 13. 5. 2020 do zaplacení s odůvodněním, je vlastníkem osobního motorového vozidla tovární značky Mercedes Třídy S 350 Bluetec 4MATIC LONG, [registrační značka], [VIN]: [anonymizováno]. Dne 10.2.2020 měl žalobce zaparkováno výše uvedené vozidlo v blízkosti stavby [adresa] - stavba technického vybavení, jež je součástí pozemku p. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, který je zapsaný na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro k.ú. [část obce], [územní celek] [část obce], přičemž žalovaní jsou vlastníky výše uvedené stavby, když mají tuto stavbu ve společném jmění manželů. Dne 10. 2. 2020 v době, kdy bylo výše uvedené vozidlo zaparkováno u výše uvedené stavby, došlo k tomu, že část střešní krytiny stavby se uvolnila a spadla na zaparkované vozidlo. Žalobci b) tak vznikla škoda ve výši 69 635,90 Kč, kterou vynaložil na opravu vozidla a škoda ve výši 14 520 Kč, kterou vynaložil na zapůjčení náhradního vozidla po dobu opravy poškozeného vozidla. Žalobci tedy vznikla škoda v celkové výši 84 155,90 Kč. Žalobce zaslal žalovaným dne 12. 5. 2020 předžalobní výzvu, avšak na tuto se mu dostalo odpovědi, že žalovaní mu požadovanou škodu nezaplatí, jelikož škoda byla způsobena tzv. vyšší mocí, resp. konkrétně silným větrem. Žalobce odmítá, že by k dané škodě došlo z důvodu tzv. vyšší moci. Uvedeného dne nebylo natolik větrné počasí, které by mohlo být samo o sobě příčinou vzniklé škody. V okolí škodné události k žádným obdobným škodám uvedeného dne nedošlo a tato škoda tohoto dne tak byla v dané lokalitě ojedinělá. Argumentaci vzniku škody v důsledku tzv.„ vis major“ tedy není možné přijmout, neb se nejednalo o nikterak výjimečnou situaci, silné větry se v dané lokalitě občas vyskytují a navíc Český Hydrometeorologický ústav vydal již 8. 2. 2020 výstrahu na základě, které mohli žalovaní zabezpečit střechu před očekávaným větrem. Ze sdělení ČHMÚ, které si žalobce vyžádal, před podáním žaloby vyplývá, že v dané lokalitě byla předmětného dne naměřena maximální síla větru o rychlosti 79,6 Km/h, přičemž dle informací žalobce by, na základě platných stavebních norem (ČSN EN 1991 -1-4) měla stavební konstrukce střechy odolat větru o rychlosti 90 Km/h. Žalobce tedy spatřuje příčinu vzniku škody v zanedbání dostatečné preventivní povinnosti vlastníka nemovitosti, který je povinen udržovat své nemovitosti v takovém stavu, aby nebyly vadné a nedocházelo ke škodám. Bylo zadokumentováno, že střecha nebyla v dobrém technickém stavu, když z pořízené fotodokumentace je zřejmé, že kus střechy, který škodu způsobil, byl složen ze zrezavělých plechů nedostatečně přichycených na ztrouchnivělých a shnilých trámcích nedostatečně přichycených ke stavbě. Navíc o očekávaném zvýšeném větru informovaly sdělovací prostředky opakovaně s minimálně dvoudenním předstihem. Jako majitelé tak žalovaní měli povinnost zajistit svůj majetek tak, aby nezpůsobili škodu třetím osobám. Tímto způsobem ovšem nepostupovali a porušili tak prevenční povinnost předcházet škodám. Žalovaní dále nesou i objektivní odpovědnost za škodu na základě § 2938, odst. 1 občanského zákoníku.

4. Usnesením ze dne 26. října 2021 č.j. 115 C 19/2020-30 byla řízení vedená pod sp. zn. 115 C 19/2020 a sp. zn. 117 C 21/2020 spojena ke společnému řízení a věc byla dále vedena pod sp. zn. 115 C 19/2020, neboť věci spolu skutkově souvisí, žalobce a) a žalobce b) jsou personálně propojeni a v obou řízeních se domáhají náhrady škody ze stejného nehodového děje proti stejným žalovaným Usnesení nabylo právní moci dne 1.11.2021.

5. V průběhu řízení vzal žalobce a) žalobu částečně zpět o zaplacení částky 180 869 Kč s 10% úrokem z prodlení z částky 180 869 Kč od 4. 2. 2023 do zaplacení a žalobce b) vzal žalobu částečně zpět o zaplacení částky 52 551 Kč s 10% úrokem z prodlení z částky 52 551 Kč od 21. 1. 2023 do zaplacení, oba žalobci z důvodu, že v tomto rozsahu bylo žalobcům plněno z titulu havarijního pojištění vozidel.

6. Žalovaní 1, 2, s částečným zpětvzetím žaloby souhlasili, soud proto řízení částečně zastavil o zaplacení částky 180 869 Kč s 10% úrokem z prodlení z částky 180 869 Kč od 4. 2. 2023 do zaplacení (výrok I.) a o zaplacení částky 52 551 Kč s 10% úrokem z prodlení z částky 52 551 Kč od 21. 1. 2023 do zaplacení (výrok II.) podle § 96 o.s.ř.

7. V obou původně samostatně vedených řízení vstoupil vedlejší účastník na straně žalovaných, [právnická osoba]

8. Žalovaní 1, 2 navrhovali v řízení vedeném ještě pod sp. zn 117 C 21/2020 zamítnutí žaloby s odůvodněním, že za vzniklou škodu nenesou jakoukoliv odpovědnost, když škoda byla způsobena nepředvídatelnou událostí a jedná se o škodu tzv.„ vis major“. Učinili nesporným, že jsou vlastníky (společné jmění manželů) nemovité věci, a to pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], způsob využití stavba technického vybavení v [katastrální uzemí], zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo]. Rovněž učinili nesporným, že dne 10. 2. 2020 došlo ke škodní události, kdy v důsledku poryvu vichřice došlo k uvolnění části střešní krytiny, která byla odhozena na zaparkované vozidlo Mercedes Benz, [registrační značka], které jak vyplývá z žaloby je ve vlastnictví žalobce. Pokud žalobce ve svém žalobním návrhu uvádí, že svůj nárok opírá o ustanovení § 2938 odst. 1 občanského zákoníku, kdy podle tohoto ustanovení při zřícení budovy nebo odloučení její části v důsledku vady budovy nebo nedostatečného udržování budovy, nahradí její vlastník škodu z toho vzniklou. V žalobním návrhu však žalobce neuvádí žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že by budova [adresa] měla takové vady, které byly příčinou pádu části střechy či že bychom budovu nedostatečně udržovali, a že takto zanedbaná údržba by byla příčinou vzniku škody.

9. Ohledně výše uvedené škodní události s žalobcem ještě před podáním žaloby vedli korespondenci, když o škodní události je nejprve žalobce informoval prostřednictvím svého jednatele a následně byla doručena předžalobní výzva žalobce ze dne 14. 4. 2020, na základě které se domáhala zaplacení částky 84 155,90 Kč. Na tuto výzvu žalovaní reagovali přípisem ze dne 27. 4. 2020, kde požádali o poskytnutí lhůty k vyjádření s tím, že dopisem ze dne 26.5.2020 žalobci sdělili, že nárok neuznávají neboť škoda byla způsobena zásahem vyšší moci, když dne 10.2.2020, podle sdělení Českého hydrometeorologického ústavu foukal vítr o síle větru 22,1 m/s 1, což podle Beafurtovy anemometrické stupnice je označováno jako vichřice. Současně žalobci sdělili, že celou záležitost předali k vyřešení pojišťovně, neboť budova je pojištěna, a to i pro škodu způsobenou živelní pohromou. Po prošetření škodní události ze strany pojišťovny [právnická osoba] sdělila, že škodu neuznává právě z důvodu nahodilé události a dopisem ze dne 15. 5. 2020, zn. [značka] pojišťovna sdělila právnímu zástupci žalobce, že pojistné plnění neposkytne, neboť v dané lokalitě byl dne 10.2.2020 zaznamenán vítr o síle vichřice, kdy pojišťovna v daný den v této lokalitě eviduje desítky nahlášených pojistných událostí, které byly způsobeny v důsledku vichřice. Pojišťovna dále sdělila, že z fotodokumentace, kterou má k dispozici je zřejmé, že střecha budovy, ze které došlo k uvolnění plechu, byla v dobrém stavu a byla udržována. Podle pojišťovny byl příčinou pádu plechu ze střechy a ke vzniku škodní události vítr o rychlosti vichřice, přičemž pojišťovna uzavírá, že se zprostili odpovědnosti za škodu, neboť bylo prokázáno, že vynaložili veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, a jedinou příčinou vzniku škody byly povětrnostní podmínky. Ostatně z fotodokumentace, kterou žalobce připojil k žalobě a je založena ve spise, nevyplývá, že porušili svoji prevenční povinnost, tedy že by se o svůj majetek řádně nestarali a nepečovali o něj, a že by střecha vykazovala jakékoliv závady. S ohledem na stanovisko pojišťovny a s ohledem na údaje získané od Českého hydrometeorologického ústavu jsou toho názoru, že škoda byla způsobena vichřicí, tedy vyšší mocí, nikoliv že by tuto škodu způsobili či zapříčinili tím, že by se o svůj majetek nestarali. Žalobce ve své žalobě neuvádí žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že by péči o majetek zanedbali. Vzhledem k tomu, že je na žalobci, aby tvrdil rozhodné skutečnosti, které jsou podstatné pro vznik škody, a k těmto tvrzením předložil důkazy, což doposud neučinil, jsou toho názoru, že nárok žalobce je nedůvodný. Navíc žalobce se podle jejich názoru může domáhat náhrady škody ze zákonného pojištění z provozu motorových vozidel, případně z havarijního pojištění, kdy předpokládají, že vzhledem k ceně vozu žalobce má vozidlo havarijně pojištěno. Není nám tedy zřejmé, z jakého důvodu žalobkyně svůj nárok neuplatnila u své pojišťovny.

10. Vedlejší účastník navrhoval zamítnutí žaloby s odůvodněním, že ze strany žalovaných nedošlo k porušení prevenční povinnosti udržovat střechu své budovy v řádném stavu. Ohledáním likvidátorem vedlejšího účastníka, které bylo z toho důvodu, že předmětná nemovitost žalovaných je pojištěna u vedlejšího účastníka a žalovaní uplatnili nárok na náhradu poškozené střechy, likvidátor zjistil, že střecha byla v dobrém stavu, což umožňovalo poskytnutí náhrady žalovaným. Likvidátor vedlejšího účastníka tedy vycházel z toho, že k poškození střechy došlo v důsledku vichřice, neboť z téhož dne bylo zaznamenáno více podobných událostí zapříčiněných vichřicí. Z toho důvodu nemůže být z pojistné smlouvy uzavřené žalovanými na nemovitosti poskytnuta náhrada škody žalobci. Ta by případně mohla být žalobci poskytnuta z havarijního pojištění z předmětného poškozeného vozidla. 11. [jméno] [příjmení], jednatel žalobce b) u jednání dne 21. 1. 2021 vypověděl, že dne 10. 2. 2020 tak, jako obvykle byl ve své kanceláři v budově na adrese [adresa], vlastníkem této budovy je jeho matka a on zde mám pronajatou kancelář i včetně parkovacího stání, které je hned u budovy ještě na pozemku jeho matky. Tato budova je naproti budovy žalovaných. Podotýká, že budova, kde má kancelář, je min. 2-2,5krát vyšší nežli budova žalovaných. Budova matky má sedlovou střechu. S budovou žalovaných sousedí stavba, která je rovněž mnohem vyšší nežli stavba žalovaných a ví, že ta sousední budova má rovněž plechovou střechu, tj. jako budova žalovaných. Daného dne v ranních hodinách tedy byl v kanceláři a viděl, jak došlo k odtržení a spadnutí části plechové střechy z budovy žalovaných na auta, které byly zaparkovány přímo pod okny budovy matky, mezi jinými na jeho vozidlo Mercedes Benz, označené v žalobě. Ihned poté, co to viděl, vyběhl ven, společně se ním vyběhli i všichni jím označení svědci a začali všichni sundávat plech, když spolu s tím plechem ze střechy byly strženy i latě, které se po dopadu na zem roztříštily, poté začali fotit vzniklou škodu auta, okolí, dřeva, hřeby. Poté co to místo, auta nafotili, tak auta převezli na blízké parkoviště za kolejemi u cesty. Snad za hodinu jej uvědomil správce pan [příjmení], ať přijde ven, že tam jsou likvidátoři, viděl, že likvidátoři stojí u těch aut za kolejemi na parkovišti. Když k nim přišel spolu se svým otcem a panem [příjmení], tak likvidátoři, aniž by se představili jménem, se pouze ptali, zda má vozidlo havarijně pojištěno. Ví, že si dělali taky nějakou fotodokumentaci a poté šli před budovu matky, kde došlo k pádu té střechy. On pak šel do kanceláře, co ti likvidátoři dělali, již neví. Asi za další dvě hodiny žalovaný ad. 1 zavolal do kanceláře, kterou má v jiné budově v blízkosti toho místa, neboť žalovaní tam vlastní více budov a tam v té kanceláři byli ti dva likvidátoři, kteří měli sepsány nějaké protokoly, který si přečetl a podepsal a řekli, že to je vyšší moc a jelikož jim sdělil, že má vozidlo pojištěno, když se jej na to ptali, tak mu řekli, ať si to raději hlásí u své pojišťovny. Předmětné poškozené vozidlo má havarijně pojištěno u Allianz pojišťovny, kde tuto škodu nahlásil, rovněž je informoval o tom, že požaduje škodu po vedlejším účastníkovi z titulu pojištění nemovitosti. Má za to, že jako vlastník poškozeného vozidla, který neporušil žádnou povinnost, má nárok na náhradu škody a s ohledem na skutečnost, že pokud by se jednalo o škodu z jeho havarijního pojištění, v důsledku toho by se následně navýšilo havarijní pojištění v dalších letech a rovněž by nedostal plnou škodu, musel by zaplatit spoluúčast, rovněž by nedostal náhradu za zapůjčení náhradního vozidla za celou dobu, kdy ho měl zapůjčeno. Z těchto důvodů škodu zatím po Allianz pojišťovně neuplatňoval. Allianz pojišťovna mu sdělila, že vyčká, jak dopadne jeho nárok vůči žalovaným a vedlejšímu účastníkovi v tomto řízení. Částky fakturované za opravu vozidla a taktéž za zapůjčení náhradního vozidla v plné výši uhradil z prostředků žalobce. Je rovnodílným společníkem žalobce s bratrem [jméno] [příjmení] a oba jsou oprávněni jednat samostatně. Spolu s bratrem jsou vlastníky spolu s dalším několika nemovitostí ve [část obce] [část obce], některé na místeckém náměstí, nebo poblíž [název místa] [jméno] [příjmení], tyto budovy jsou vyšší, nelži budova žalovaných, ze které se odtrhla ta část střechy, jsou blíže místu, kde měří hydrometeorologický ústav rychlost větru a na žádné z těchto dalších budov k poškození nedošlo. I z této skutečnosti lze dovodit, že střecha budovy žalovaných byla zanedbaná. Poškozené vozidlo přivezl do opravy [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována tři slova] se sídlem [adresa], nyní si již nevzpomíná, jaký typ náhradního vozidla se jednalo, tak se jednalo o Mercedes. Náhradní vozidlo si zapůjčil z toho důvodu, že při té škodné události s jeho 3 vozidel byly 2 poškozeny. To druhé poškozené vozidlo ve vztahu k této škodné události je předmětem náhrady škody v jiném řízení u zdejšího soudu, kde již byla podána žaloba. Potřebuje ke své podnikatelské činnosti 3 vozidla, neboť jsou 3 řidiči. Neví zcela přesné datum, kdy to náhradní vozidlo vrátil, ale mohl ho používat snad 3 týdny. Ví však jistě, že to náhradní vozidlo vrátil ve stejný den, kdy mu bylo po opravě vráceno to poškozené vozidlo, myslí, že to mohlo být dne 7. 3. 2020, kdy byly vystaveny obě faktury. Pokud jde o poškození vozidla pádem utrženého plechu, tak ten plech dopadl na střechu a řekl by, že sjel na přední část vozidla, byla tedy poškozena střecha, přední kapota, přední nárazník s chladící mřížkou, která byla utržena. Myslí si, že muselo dojít pravého boku a pravého zrcátka vozidla, ovšem zcela přesně si to již nepamatuje, zde odkazuje na pořízenou fotodokumentaci a fakturu za opravu vozidla. Místo, kde se nachází stanici hydrometeorologické stanice, která měla daný den měřit rychlost větru je u přehrady [název], je zde vodní plocha a louky. Odtržené části střechy po pádu na zem byl jeden vlnitý plech, několik zrezivělých šroubů, z nichž některé byly ještě v těch kouscích odtrženého dřeva z té střechy, některé i samostatně. To dřevo bylo roztříštěné na kousky a bylo vidět, že je ztrouchnivělé. To místo dopadu je opatřeno betonovými platy, které se dříve používaly na cesty. Neviděl žalované, že by prováděli údržbu svého objektu, konkrétně údržbu a opravu střechy, má tu kancelář 17 let a jeho otec tam měl kancelář již dříve. Od kdy jsou žalovaní vlastníky té škodné budovy, to neví, dříve patřila úřadu práce. O žádných jiných škodách v blízkém okolí neví. Část latí po dopadu byla samostatně a část držela na plechu. Řekl by, že 90 % z těch latí, co byly na zemi, byly ztrouchnivělé, zda byl ztrouchnivělé i ty, co zůstaly připojeny po dopadu k plechu, to neví, neboť ten spadlý plech hned vzali a přestavili ho k budově, aby nedošlo k dalším škodám.

12. Soud provedl dokazovaní znaleckým posudkem vypracovaným znalcem [titul] [celé jméno znalce], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, stavebnictví, odvětví stavby obytné, stavby průmyslové, č. ZP 1367-7 2022 a zjistil závěry znaleckého zkoumání: Situace u budovy [adresa] je popsána v článku 4.1 výše a v Příloze č. 1 tohoto posudku. Do situace uvedené v Příloze č. 1 znalec zakreslil 3 směry působení větru s uvedením času měření, rychlosti větru a směru max. rychlosti větru (vyznačeno červenými šipkami). Na Beaufortově stupnici rychlosti větru naměřené hodnoty odpovídají: v čase 7.20 hod. při rychlosti větru: 21,0 m/s 9. stupni….. vichřice, v čase 7.30 hod. při rychlosti větru: 22,1 m/s 9. stupni…..vichřice, v čase 8.20 hod. při rychlosti větru: 21,3 m/s 9. stupni…..vichřice.

13. Proudění větru v uvedených časech odpovídalo jižnímu až jihozápadnímu směru. Ve všech třech případech proudy větru silou vichřice narážely i na vyšší část budovy [adresa], a to na její stranu z [ulice] ulice orientovanou na jihozápad. Tuto vyšší část budovy obtékaly. Jižně od budovy se nevyskytují významnější terénní překážky, které by sílu větru snižovaly. Při obtékání vyšší části budovy z jihozápadu mohlo docházet dále k lokálnímu zvýšení rychlosti proudění větru nad hodnoty naměřené ve vzdálenosti 3,00 km ve stanici [název]. Otázka č. 1: Zda stav střechy před havárií vykazoval známky poškození či nikoli? Jak byste popsal stav střechy před havárií (z hlediska platných stavebních norem) ? Byly na střeše nějaké viditelní či funkční vady? Odpověď: Stav střechy před havárií nelze zcela přesně popsat, protože znalec před dnem 10. 2. 2020 střechu neviděl. Na stav střechy leze pouze nepřímo usuzovat. Stav nosné střešní konstrukce nebylo možné ověřit vůbec, protože tato je zcela nepřístupná. Ze střešního pláště bylo možné ověřit pouze stav střešní krytiny, a to pouze původní krytiny, která nebyla postižena havárií, protože znalec neměl možnost si střechu prohlédnout bezprostředně po havárii. Místní šetření se konalo až 2 roky po havárii. Stáří střechy jako celku, ani stáří střešního pláště (popř. stáří střešní krytiny) nejsou známy, protože nejsou k dispozici žádné doklady, které by tyto údaje věrohodně prokazovaly. Při místním šetření nebyly zjištěny žádné zjevné vady či známky poškození na původní střešní krytině, tedy na té části krytiny, která na střeše byla v době havárie. Obecně lze konstatovat, že střecha plnila svoji základní funkci, kterou je zajištění chráněných prostor před atmosférickými vlivy a odvod srážkové vody odvodňovacím systémem (podokapní žlaby a svislé dešťové svody) mimo budovu. Původní střešní krytina byla při místním šetření v dobrém technickém stavu. Lze proto předpokládat, že i před havárií, tedy o 2 roky dříve, byla rovněž v dobrém technickém stavu. Otázka č. 2: Jak často a v jakém rozsahu by se měly v daném případě provádět kontroly s ohledem na stáří a stav střechy? Byla péče o střechu řádně prováděna/dostatečná? Odpověď: Četnost a rozsah kontroly stavu střechy dle ČSN 73 1901 Navrhování střech ze dne 5. 5. 1975 nejsou stanoveny. Nelze zjistit, zda toto bylo stanoveno v projektu – projekt není k dispozici. I později platné normy (ČSN 73 1901 Navrhování střech – Základní ustanovení z ledna 1999 a ČSN 73 1901 Navrhování střech – Základní ustanovení z února 2011 vč. Změny Z1 z května 2013) neuvádějí četnost a rozsah kontroly stavu střechy, ale vždy odkazují na projekt. Když projekt není k dispozici, nelze ověřit, zda projekt tyto údaje obsahoval. Písemné záznamy o provádění kontrol střechy nebyly předloženy, proto se nelze k péči o střechu jednoznačně vyjádřit. V této souvislosti je nutné zopakovat, že písemné záznamy o prováděných kontrolách nejsou uvedenými normami vyžadován. Otázka č. 3: Vyžadoval střecha provedení zásahu z hlediska bezpečnosti? Pokud ano, v jaké naléhavosti a jak dlouho tento stav trval? Odpověď: Z žádných zjištění a ni dostupných podkladů nevyplývá, že by střecha vyžadovala zásah z hlediska bezpečnosti. Na otázku nelze jednoznačně odpovědět. Otázka č. 4: Byl defekt vizuálně či funkčně patrný? Mohl být defekt při řádné péči detekován? Odpověď: Z žádných zjištění ani dostupných podkladů nevyplývá, že by střecha trpěla vizuálně či funkčně patrným defektem. Na otázku nelze jednoznačně odpovědět. Otázka č. 5: Co bylo (hlavní) příčinou pádu střešní krytiny? Pokud bylo příčin více, co bylo dominantním (rizikovým) faktorem – zda předchozí stav střechy či vítr? Odpověď: Možné příčiny poškození jsou popsány v čl. 4 výše, kde jsou uvedeny dvě varianty. S vysokou pravděpodobností bylo příčinou pádu střešní krytiny působení větru dle I. Varianty: střešní krytina byla poškozena (a částečně stržena) dne 10. 2. 2020 v důsledku působení větru o síle vichřice a zároveň její podkladní vrstva (dřevěné latě) byla ve stavu bez poškození, tedy ve stavu nevyžadujícím akutní zásah: pro tuto variantu hovoří kromě uvedených klimatologických údajů i skutečnost, že byly doloženy zlomy pouze zdravých střešních latí a žádný zlom latě poškozené např. v důsledku dlouhodobého zatékání (hniloby) nebo působení dřevokazného hmyzu. Tuto variantu považuje znalec za vysoce pravděpodobnou. Hlavní příčinou pádu střešní krytiny bylo působení větru. Vznik poškození střechy a pád části střešní krytiny v důsledku působení větru o síle vichřice a zároveň v důsledku špatného stavu podkladní konstrukce střešní krytiny (střešních latlí), kdy dominantním rizikovým faktorem byl špatný stav podkladní konstrukce, znalec považuje za málo pravděpodobné. Vzhledem k situaci, kdy stav podkladní konstrukce, popř. stav dalších vrstev střešního pláště, nemohl na místě ověřit, nemůže ani tuto variantu označit za zcela nepravděpodobnou. Otázka č. 6: Jak mohla ovlivnit pád střešní krytiny zátěž větrem, případně v jakém rozsahu? Byla zátěž větrem hlavním nebo pouze doplňkovým faktorem, který nepřesáhl rozsah běžně očekávané zátěže? Odpověď: Zátěž větrem byla hlavním důvodem pádu střešní krytiny. Z technického pohledu znalec uvádí, že působení větru o síle vichřice v centru města a v nadmořské výšce cca 300 m n. m. nelze považovat za běžně očekávanou zátěž, na rozdíl od míst vysoce položených, např. v horských oblastech – na vrcholech a na hřebenech hor. Otázka č. 7: Jaké rychlosti větru by měla odolat stavební konstrukce střechy dle platných stavebních norem? Jaká je limitní síla větru, resp. byla by větrem o takové síla poškozen střecha v dobrém technickém stavu? Odpověď: V ČSN 73 1901 Navrhování střech ze dne 5. 5. 1975 včetně Změny a) z března 1987 a Změny b) z dubna 1989, ČSN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukcí z 19. 12. 1986 včetně Změny a) ze srpna 1991 a Změny 2) z března 1994, ČSN 73 1901 Navrhování střech – Základní ustanovení z ledna 1999, ČSN 73 1901 Navrhování střech – Základní ustanovení z února 2011 vč. Změny Z1 z květně 2013 a ČSN EN 1999 -1-4 (73 0035) Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-4: Obecná zatížení – Zatížení větrem z dubna 2007 včetně změn a oprav nejsou uvedeny rychlosti větru, kterým by měla střešní konstrukce odolat. Otázka č. 8: S ohledem na výše popsaný stav střechy – bylo možné očekávat samovolné selhání? Jak se projevila absence zásahu? Bylo možné pravidelnou údržbou střechy pádu zabránit? Odpověď: Nosná střešní konstrukce je zcela nepřístupná – k jejímu stavu se znalec nevyjadřuje. Ze střešního pláště je přístupná pouze střešní krytina. Ostatní vrstvy střešního pláště jsou nepřístupné a nejsou o nich dostupné žádné informace. Střešní krytina z profilovaných plechů (její nepoškozená část) je v dobrém technickém stavu 2 roky po škodní události. Tato okolnost svědčí o dobrém technickém stavu střešní krytiny i v době vzniku havárie. K datu 10. 2. 2020 nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by potvrzovaly špatný technický stav nebo na základě kterých by bylo možné očekávat samovolné selhání. V daném případě o samovolné selhání nešlo. K rozsahu a četnosti údržby (případně pravidelných kontrol) nejsou k dispozici žádné podklady. Dle názoru znalce však ani pravidelnou údržbou a kontrolami nelze haváriím zcela zabránit.

14. Znalec [titul] [celé jméno znalce] slyšen u jednání dne 31. 1. 2023 vypověděl, že na svém znaleckém posudku trvá, nehodlá na něm nic měnit. Pokud je dotazován, zda prováděl nějaký kontrolní rozbor střešní konstrukce odkrytím části střešní krytiny při znaleckém dokazování, k tomu uvádí ne, toto neprováděl, proč by to dělal. Prohlídku střechy provedl osobně, na střeše byl s žalovaným 1. asi v březnu 2022. Nebylo vidět žádné viditelné poškození, pokřivení, uvolnění plechu. Pokud je tázán, zda je schopen zjistit stav latí a kontralatí pochůzkou po střeše, pak v případě, že je oplechování odkryté, pak ano, pokud není, pak ne. Stav nosné střešní konstrukce nebylo možno prohlédnout jak zevnitř tak z venku. Nosná část konstrukce je pravděpodobně železobetonová, jak vyplývá ze strany 5 ZP, kde je naskenované vyjádření projektanta. Pokud je dotazován, z čeho dále vycházel kromě fyzické prohlídky střechy, k tomu uvádí, že z informací ze spisu a fotografií, ať už je založen kdekoliv a odkazuje na přílohu č. 2 ZP, zejména fotografii č. 2, která jako jediná zadokumentovala stav střechy po odletění plechu, jsou zde vidět dvě latě a konce třetí, na nich jsou vidět světlá a tmavá místa, tmavá místa neznamenají, že by dřevo bylo nahnilé nebo poškozené hmyzem, světlé odstíny na střeše znamenají, že v těchto místech se plech přímo dotýkal latě, tmavá místa znamenají, že na proudil vzduch obsahující určité nečistoty a během let dřevo ztmavlo. Víceméně vlnění a oplechování odpovídá pravidelných letům na latích. Dále by odkázal na fotografii č. 5, kde jsou vidět dvě dřevěné latě a jejich zlom, který je světlý. Když by byly dřevěné latě nahnilé, zlom by byl hnědý, šedý, nikoliv světlý a byl by odlomený ve zdravé části. Nedokáže říci, zda pod krytinou byla nějaká parozábrana, která obecně sloužila k tomu, aby se vlhkost vnitřního prostředí budovy dostala do nevytápěné zóny a tam zkondenzovala. Nebylo v zadání, že má zkoumat větrání střechy, nasávací otvory. Pokud by snad do střechy byla nasávána vlhkost, projevilo by se to už v dávné minulosti, protože vlhkost by skapala do tepelné izolace a na podhledech by se objevily fleky. Parozábrana se umísťuje vodorovně nad podhledem, takže pokud je umístěna orientačně půl metru, jak je podhled od nižší části střechy plus ta výška toho zešikmení, jak je ten hřeben vysoký. Pokud je dotazován, zda měl dostatečné podklady, k tomu uvádí, že vycházel i z vyjádření pojišťovny, která uvádí, že při ohledání poškozené střechy nebyly nalezeny žádné shnilé prvky, nicméně by očekával ze strany, ať už žalovaných nebo žalobců podrobnější fotografickou dokumentaci při tomto rozsahu škody, a proto napsal na straně 8 ZP dvě varianty, protože asi ¾ plochy střechy nebyly zdokumentovány.

15. Z výpovědi svědka [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že s žalovanými je v obchodním vztahu po dobu po dobu asi 25 let, opravuje střechy. Má svoji firmu, pokrývačství, klempířství, pod názvem [právnická osoba] Vzpomíná si, že byl zavolán na nemovitost na ulici [ulice] s tím, že ze střechy uletěly nějaké plechy. Byl na místě bezprostředně, snad do dvou hodin. Viděl na zemi plechy, které uletěly ze střechy. Prohlédl prohlídku střechy i shora. Postupovali standardně, střechu zabezpečili plachtami, aby do ní nezateklo. Zakotvili plechy, které navazovaly na odletěné části. Dále prováděli i definitivní opravu střechy. Před tou událostí neprováděli nějaké opravy nebo opravy této konkrétní střechy. Střecha v solidním stavu i dnes, myslí si, že vydří i dalších 20 let. Při opravě doplnili jenom chybějící latě, ty latě, které tam byly, ponechali. Nějakou naštíplou dořízli, na těch plechách opravili ty poškozené. Latě, které tam nechali, se daly použít, nebyly poškozené. Známky hniloby nebo nějaké jiné známky poškození neviděl. Pro žalované provádí služby, když potřebují, na zavolání. U této konkrétní budovy v minulosti neprováděli nějaké opravy. Parozábrana se dává z interiéru. Z vrchu se dává fólie a v daném místě byla lepenka, plní stejný úkol.

16. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracuje pro žalované jako správce nemovitostí - správa a údržba nemovitostí, asi 15 let. Pokud jde o konkrétní budovu na [ulice] ulici, tato slouží jako ubytovna, na této budově se pravidelně jednou za rok provádějí pochůzky na střeše, vybírá se listí z rýn, střecha je během ročního období mapována i z jiných důvodů např. při odklizení sněhu nebo zametání střechy na vedlejší budově, což se provádí i v létě. Tato střecha je utopena v areálu [název¨], takže z hlavní cesty je vlastně viditelná z cesty, čili bez nějakých žebříků apod. Dá se říci, že je kontrolována průběžně. Svědek žádné poškození před vzniklou událostí na střeše neviděl. Prvotní zásah po události v tom daném roce, kdy se o události dozvěděl telefonicky, přišel na místo, kde byli přítomni pan [příjmení] mladší a starší, prohlídli odstavená vozidla, pak přišli zástupci pojišťovny, rovněž prohlédli místo a pak začal zajišťovat provizorní zajištění střechy, aby nenapršelo do pokojů. V ten den shora střechu neprohlédli, protože ten den hodně foukalo, pršelo a bylo to hodně nebezpečné. Viděl polámané latě se zástupci pojišťovny, některé latě byly mladší, jak byly umístěny blíže, ale zlomy byly suché a čisté. Jeho rozsah činností je různorodý, na více nemovitostech ve vlastnictví žalovaných, od poruchy, dodatku vody, elektřiny, veškerých energií, topení, další venkovní činnosti jako je odklizení sněhu, listí, různé pochůzky kontrolní apod. Nemovitosti žalovaných jsou opečovávaný tak, aby byly v dobrém stavu, veškeré nedostatky jsou hned řešeny, nemůžou si dovolit něco zanedbat. Nebylo v plánu v únoru 2020 provádět nějakou větší revizi nebo nějakou větší opravu dané střechy.

17. Z vyjádření poškozeného [celé jméno žalovaného] k pojistné události [číslo] ze dne 9. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný 1) prohlásil, že poškozená vozidla stála na svých parkovacích místech, tzn. na místech k tomu určených. Dále žalovaný 1) četně prohlásil, že plechová střešní krytina byla odtržena poryvem větru. Střešní krytina se jevila před škodní událostí v pořádku a nevykazovala žádné viditelné známky poškození. Provádí vizuální kontrolu všech objektů a žádné známky poškození před pojistnou událostí střecha nevykazovala. Dle vyjádření ČHMÚ dosahovala rychlost větru hodnoty vichřice. Vzniklé situace je mu líto, ale žádné osobní zavinění necítí.

18. Ze zápisu o poškození motorového vozidla ze dne 13. 2. 2020 bylo zjištěno, že vozidlo [registrační značka] MERECEDES-BENZ, poškozeného/pojištěného [právnická osoba] mělo poškozeno znak mercedesu, ozdobnou lištu pravých předních dveří, přední víko, střešní plášť… oprava bude vyžadovat díly na výměnu, práce, lakování.

19. Ze záznamu o prohlídce č. pojistné události [číslo] sepsaného [jméno] [příjmení], mobilním technikem [právnická osoba], pojištěného Pavla Svobody, poškozeného [právnická osoba] bylo zjištěno, že datum vzniku škody je uvedeno 10. 2. 2020, vyjádření klienta k příčině vzniku škody: při vichřici došlo k odlétnutí části střešní krytiny a ta poškodila zaparkovaná vozidla. Vyjádření mobilního technika k příčině vzniku škody: Škoda zhlédnuta na místě, příčinou odpovídá. Při následné prohlídce zjištěno, že oprava krytiny byla již provedena. Původní krytina nejevila známky zanedbané údržby - viz prvotní foto, poškozená krytina byla již odvezena Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o mírné sedlo střešní konstrukce, není do těchto prostor možný přístup k zdokumentování střešní vazby. Dle sdělení klienta je zde prováděna pravidelná údržba i kontrola vizuální. Vzhledem k ceně krytiny nepředpokládám její kladení na poškozené prvky střešní vazby.

20. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 4. 2020 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce b) vyzval žalované podle § 142a) o.s.ř. k náhradě škody ve výši 88 155,90 Kč.

21. Z dopisu Generali České pojišťovny ze dne 3.4.2020 adresované D.A.S.Rechtsschutz AG, pobočka pro ČR bylo zjištěno, že se jedná o reakci na vyřízení pojistné události [číslo] Genereli Česká pojišťovna setrvává na svém stanovisku, provedl šetření a její stanovisko je takové, že v se v dané oblasti a v celé České republice vyskytovala vichřice, která zapříčinila pád střechy na vozidlo. Na řadě meteorologických stanicích v dané oblasti byl zaznamenán vítr o rychlosti vichřice (přes 20,8 m/s, 75 km/hod), vítr působí škody i na menších stavbách, strhává komíny, tašky ze střech. Vzhledem k popsaným klimatickým podmínkám, pojištěný za škodu neodpovídá. Dopisem ze dne 15. 5. 2020 pak Generali Česká pojišťovna sděluje toto stanovisko právnímu zástupci žalobce b):

22. Z listiny nazvané Doložení dokladů ke škodní události PÚ [číslo] ze dne 4. 6. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný 1) sděluje [právnická osoba], že 25.5.2020 byla nahlášena škodní událost (PÚ [číslo]), vlivem vichřice došlo k pádu střechy a poškození majetku třetích osob – [právnická osoba] [anonymizováno], [právnická osoba], [jméno] [příjmení], [právnická osoba] Vlastník nemovitosti tuto řádně udržuje a spravuje. Jsou zde prováděny pravidelné kontroly veškerých majetků/budov. V rámci dané věci již byla řešena pojistná událost na majetku vlastníka, pojistná událost byla vedena pod PÚ [číslo], škodní událost byla ukončena, náhrada byla vyplacena. V rámci této likvidace byla provedena i prohlídka objektu, zápis je přílohou daného spisu.

23. Z faktury dodavatele [právnická osoba], č. faktury [číslo], odběratele žalovaný 1) ze dne 30. 3. 2020 bylo zjištěno, že dodavatel vyfakturoval opravu poškozené střechy větrem na [ulice a číslo], [obec] částku 74 040 Kč.

24. Z informace o výplatě pojistného plnění ze dne 1. 4. 2020 bylo zjištěno, že u pojistné události [číslo] byla výše pojistného plnění stanovena částkou 65 749 Kč. Z doložené faktury nebyly hrazeny náklady na provizorní opravu střecha a byly odečteny zbytky plechů ve výši 2 441 Kč.

25. Ze záznamu o prohlídce (PÚ [číslo]) sepsaného mobilním technikem [jméno] [příjmení] ke škodní události ze dne 10. 2. 2020 bylo zjištěno vyjádření technika: vichřice potvrzena – hromadný výskyt škod, rozsah a způsob poškození odpovídá výpovědi, oprava bude probíhat dodavatelsky, zbytky doloženy, nepoužitelné – šrot. Zavinění škodní události: ne. Jedná se o komerční budovu, rok postavení přibližně 1985 (35let) Stav stavby: odpovídající.

26. Z předžalobní výzvy ze dne 12.5.2020 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce a) vyzval žalované podle § 142a) o.s.ř. k náhradě škody ve výši 250 015,04 Kč.

27. Z dopisu právního zástupce žalobce b) adresovaný Generali české pojišťovně nazvaný výzva k přehodnocení stanoviska ze dne 20. 4. 2020 bylo zjištěno, že bylo apelováno na pojišťovnu, aby klientovi byla nahrazena škoda ve výši 84 155,90 Kč 28. Ze sdělení žalovaných ze dne 27. 4. 2020 adresovaného právnímu zástupci žalobců vyplynulo, že žalovaní předžalobní výzvu postoupili pojišťovně. Z dopisu žalovaných adresovaného shodně ze dne 26. 5. 2020 vyplynulo, že žalovaní setrvávají na svém stanovisku, že škoda byla způsobena vyšší mocí, bouře Sabina 29. Z dopisu ČHMÚ ze dne 9. 4. 2020 adresovaného právnímu zástupci žalobců bylo zjištěno, že dopis obsahuje tento text: Na základě Vaší žádosti ze dne 8. 4. 2020 Vám zasíláme požadované klimatologické údaje ze dne 10. února 2020 z lokality [obec], [ulice a číslo]. Jelikož přímo v této lokalitě neprovádíme meteorologická měření a pozorování, uvádíme údaje klimatologické stanice [obec] (49°40´00“, 018°18´57“). V čase 10:20 – 16:10 hod stanice zaznamenala smíšené srážky, přeháňky. Denní úhrn srážek byl 2,4 mm. Po celý den vál na stanici nárazovitý vítr. Maximální rychlost větru v tento den byla zaznamenána v 7:23 hod., odhad síly větru, je vítr této rychlosti označován jako Vichřice. V čase 12:00 – 19:00 hod. stanice zaznamenala blýskavici. Pro [územní celek] byla Českým hydrometeorologickým ústavem vydána výstraha na jev Velmi silný vítr (oranžová, vysoký stupeň nebezpečí) s platností od 9.2.2020 22:00 SEČ do 10. 2. 2020 a následně výstraha na jev Silný vítr (žlutá, nízký stupeň nebezpečí) s platností od 10. 2. 2020 17:00 SEČ do 11. 2. 2020 20:00 SEČ.

30. Z dopisu [právnická osoba] adresovaného žalobci a) dne 5. 5. 2020 bylo zjištěno, že pojišťovna vyzívá žalobce a) k doložení č. bankovního účtu a faktury ke škodě č. 2020.

31. Z potvrzení o registraci škody č. 2020 ze dne 20. 2. 2020 bylo zjištěno, že [právnická osoba] vyzívá žalobce b) k doložení č. bankovního účtu, faktury ke škodě č. 2020.

32. Ze smlouvy o výpůjčce vozidla ze dne 24. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalobce b) uzavřel smlouvu za účelem vypůjčení vozidla Mercedes – Benz na dobu 24. 2. 2020 do 6.3.2020, součástí je protokol o předání/převzetí vozidla.

33. Z objednávky ze dne 1. 3. 2019 vystavené žalovaným 1) adresované [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovaný 1) si objednal u této firmy kontrolu stavu střech a klempířských prací na nemovitostech: [adresa] [anonymizováno], [ulice a číslo], [obec], [ulice a číslo], [obec], [ulice a číslo] [anonymizováno], [obec], [ulice a číslo], [obec] [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo], [obec] [anonymizována dvě slova].

34. Z faktury č. 1901 ze dne 10. 5. 2019 vystavené firmou [právnická osoba] žalovanému 1) bylo zjištěno, že bylo fakturováno za opravu střech a klempířských prvků v [adresa] - 55 743 Kč.

35. Z faktury č. 1901 ze dne 10. 5. 2019 vystavené firmou [právnická osoba] žalovanému 1) bylo zjištěno, že bylo fakturováno za opravu střech a klempířských prvků [adresa], [obec] - 41 197 Kč 55 743 Kč.

36. Z faktury č. 1901 ze dne 10. 5. 2019 vystavené firmou [právnická osoba] žalovanému 1) bylo zjištěno, že bylo fakturováno za opravu střech a klempířských prvků [adresa] [anonymizováno] a [číslo], [obec] - 136 646 Kč. Na zadní straně této faktury je popsán rozsah provedených prací na obou objektech, konkrétně pak u [ulice a číslo] je uvedeno: oprava svodu vč. přechodu, odpadní trouby z PZ plechu, kruhové, D 160mm, demontáž odpadních trub kruhových, D 120, odpadní trouby z PZ plechu, kruhové, D 120 mm.

37. Z faktury č. 1901 ze dne 31. 5. 2019 vystavené firmou [právnická osoba] žalovanému 1) bylo zjištěno, že bylo fakturováno za opravu střech a klempířských prvků ve [obec] [anonymizována dvě slova], [ulice a číslo] – 172 197 Kč 38. Z faktury č. 1901 ze dne 31. 5. 2019 vystavené firmou [právnická osoba] žalovanému 1) bylo zjištěno, že bylo fakturováno za opravu střech a klempířských prvků ve [obec] [anonymizováno], [ulice a číslo] – 136 526 Kč.

39. Z faktury č. 1901 ze dne 16. 5. 2019 vystavené firmou [právnická osoba] [obec] bylo zjištěno, žalovanému 1) bylo zjištěno, že bylo fakturováno za opravu střešní izolace na budově [ulice a číslo], [obec] – 22 760 Kč. Na zadní straně je popsán soupis provedených prací: rohová lišta r. š. 100 mm vnitřní, ukončovací lišta r. š. 100 vnější, fólie FATRAFOL Dr. 810 tl. 1,5 mm, šroub do trapezu 4,8 x 70 mm, šroub TEX 4,2 x 12 mm, čistič félie Sarnacleaner, tmel PU – 25 Crystal, tvarovky – kout. Vlnovec, provedení izolace světlíků, osazení světlíků, doprava + VRN.

40. Z výpisu z účtu žalovaného 1) vedeného [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovaný za jednotlivé opravy uhradil dne 21. 5. 2019 – 136 646 Kč ([variabilní symbol] – [ulice a číslo] a [ulice a číslo], [obec]), 31. 5. 2019 22 760 Kč, 18. 5. 2019 41 197 Kč, 18. 6. 2019 – 55 743 Kč, 24. 7. 2019 – 100 000 Kč, 7. 8. 2019 100 000 Kč, 30. 9. 2019 – 72 197 Kč, 10. 10. 2019 - 35 526 Kč.

41. Z fotografií tisku Deník.cz,idnes.cz zpravodajství, fotografií poškozených nemovitostí, Moravskoslezského deníku cz., Hospodářských novin bylo zjištěno, že články v těchto denících reagovaly na událost ze dne 10. 2. 2020 slovy: bouře Sabine v noci na pondělí dorazila do Česka, vichr řádil i v Moravskoslezkém kraji, silný vítr zlomil strom, který dopadl na střechu rodinného domu v Morávce, už 380 výjezdů mají na kontě moravskoslezští profesionální a dobrovolní hasiči kvůli orkánu Sabine, nejčastěji se jedná o odstraňování padlých stromů a provizorní upevnění plechové střešní krytiny, letitá lípa-průměr kmene hodně přes metr skončila na rodinném domě, v Havířově hasiči zasahovali po pádu velké části rovné střechy na 8 zaparkovaných aut, uvolněná střešní krytina z římskokatolického kostela ve Staré Bělé, na budově české spořitelny uvolněný plechový pás, hasiči v okrese Frýdek-Místek mají na kontě bezmála stovku výjezdů, 3 poruchy na vysokém napětí, 300 odběratelů bez proudu, 9.2.19 - Na extrémní stupeň nebezpečí varoval ČHMÚ v kontextu se silným větrem, 9.2.19 – bouře řádí v Evropě, Británie zrušila lety, Německo některé vlakové spoje, 11:15přehled přerušených traťových úseků z důvodu kalamity – Baška – Frýdek-Místek, najetí do stromu, Sabine od Atlantiku brala střecha a lámala stromy, některé domácnosti zůstávají bez proudu, poryvy větru apod.

42. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaní 1, 2 jsou vlastníky pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa] – stavba technického vybavení, nemovitosti jsou zapsány na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], k. ú. [část obce], [územní celek] [část obce]. Dne 10. 2. 2020 došlo k poškození dvou vozidel ve vlastnictví žalobců a), b) a to u žalobce a) vozidla tovární značky Maserati Quattroforte, [registrační značka], a u žalobce b) vozidla tovární značky Mercedes Třídy S 350 Bluetec 4MATIC LONG, [registrační značka] a) vyčíslil škodu na vozidle částkou 250 015,04 Kč, žalobce b) částkou 84 155,90 Kč. Poškození obou vozidel bylo způsobeno uvolněním části střešní krytiny na budově ve vlastnictví žalovaných 1, 2 a pádem této krytiny na vozidla žalobců a), b). Tyto skutečnosti považuje soud za nesporné.

43. Sporná mezi stranami je skutečnost, zda ke vzniku škody došlo v důsledku porušení právní povinnosti ze strany žalovaných 1, 2, či v důsledku silného větru až vichřice – Sabine. Za tímto účelem bylo provedeno stěžejní dokazování znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce], který příčiny pádu části střešní krytiny posoudil se závěry, že jako vysoce pravděpodobnou označil znalec variantu I., dle které střešní krytina byla poškozena (a částečně stržena) dne 10. 2. 2020, v důsledku působení větru o rychlosti vichřice a zároveň její podkladní vrstva (dřevěné latě) byla ve stavu bez poškození, tedy ve stavu nevyžadujícím akutní zásah. Pro tuto variantu hovoří kromě klimatologických podmínek i skutečnost, že byly doloženy zlomy pouze zdravých střešních latí a žádný zlom latě poškozené např. v důsledku dlouhodobého zatékání (hniloby) nebo působení dřevokazného hmyzu. Znalec použil klimatologické údaje o síle a směru větru dne 10. 2. 2020 a naměřené hodnoty odpovídaly v čase 7:20 hod. 9.stupní – vichřici, rovněž v 7:30, 8:20 hod. Hlavní příčinou pádu střešní krytiny bylo působení větru.

44. Těmto závěrům koresponduje výpověď svědka [příjmení] [příjmení], (firma [právnická osoba]), který dlouhodobě spolupracuje s žalovanými, provedl prohlídku uvolněné spadlé části střešní krytiny bezprostředně, prohlédl prohlídku střechy,následně opravu střechy. Svědek sice vypověděl, že před událostí neprováděli nějaké opravy této konkrétní střechy, nicméně z objednávky ze dne 1. 3. 2019 vystavené žalovaným 1) firmě svědka bylo prokázáno, že žalovaný si objednal mimo jiné i kontrolu stavu střechy a klempířských prvků na nemovitosti budově [číslo] na [ulice] ulici ve [obec]. Fakturou č. 1901 ze dne 10. 5. 2019 vystavené firmou svědka bylo prokázáno, že za tuto práci bylo vyúčtováno žalovanému 1) částka 136 646 Kč (spolu s domem [adresa]) Na budově [adresa] byly prováděny opravy svodu. Svědek působící dlouhodobě v oboru střešních systémů, krytin a klempířských prvků potvrdil, že střecha byla v solidním stavu, je v tomto stavu dodnes, při opravě byly doplněny chybějící latě, zbývající latě byly ponechány, nebyly poškozené. Rovněž svědek [jméno] [příjmení], správce nemovitostí žalovaných 1,2 potvrdil, že na budově [číslo] se se pravidelně jednou za rok provádějí pochůzky na střeše, vybírá se listí z rýn, střecha je během ročního období mapována i z jiných důvodů např. při odklizení sněhu nebo zametání střechy na vedlejší budově, což se provádí i v létě. Nemovitosti žalovaných jsou opečovávaný tak, aby byly v dobrém stavu, veškeré nedostatky jsou hned řešeny, nemůžou si dovolit něco zanedbat. Nebylo v plánu v únoru 2020 provádět nějakou větší revizi nebo nějakou větší opravu dané střechy. Výpověď tohoto svědka je podpořena předloženými objednávkami na kontroly a opravy všech nemovitostí žalovaných - [obec a číslo], [ulice a číslo], [ulice a číslo], [ulice a číslo] ([obec]), [ulice a číslo], [ulice a číslo] ([obec] n. O), a následnými fakturami za provedenou údržbu. Dobrý stav střechy nepřímo prokazuje i skutečnost, že při ohledání mobilními techniky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nebylo v zápisech ničeho poznačeno ohledně nedostatků střechy. O tom, že dne 10. 2. 2020 nad územím České republiky (i jinde) proběhla vichřice, soud nepochybuje. Situaci poměrně podrobně mapoval tisk, jak uvedeno výše v odůvodnění rozsudku. Hlavní příčinou pádu střešní krytiny byla tedy vichřice, tedy okolnost, která nastala nezávisle na vůli druhé strany a které nemohla druhá strana předpokládat ani ovlivnit.

45. Podle § 2938 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., při zřícení budovy nebo odloučení její části v důsledku vady budovy nebo nedostatečného udržování budovy nahradí její vlastník škodu z toho vzniklou.

46. Podle § 2900 zákona č. 89/2012Sb., vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

47. V řízení bylo prokázáno, že k pádu střešní krytiny z budovy ve vlastnictví žalovaných 1, 2 na vozidla žalobců a, b, nedošlo z důvodu vady budovy či nedostatečného udržování budov, jak má na mysli shora citované ustanovení § 2938. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaní 1, 2 pravidelně prováděli údržbu této nemovitosti, v případě zjištění nedostatků tyto ihned odstraňovali a postupovali tak v souladu se standardem průměrného rozumného vlastníka budovy a běžnou úrovní péče a nezanedbali svou prevenční povinnost dle ustanovení § 2900 zákona č. 89/2012 Sb. Odpovědnost dle § 2938 o. z. je odpovědností objektivní, a to bez možnosti liberace (jedná se o tzv. absolutní odpovědnost). Podmínkou je, že vyvolávajícím činitelem byla vada budovy nebo nedostatečná údržba, to znamená okolnosti, které lze přičítat vlastníku. V takovém případě, i kdyby se k vzniku škodné události připojila i jiná příčina, např. vichřice, by odpovědnost vlastníka budovy byla dána. Á contrario z toho plyne, že pokud pouze v důsledku mimořádné živelné události došlo k újmě, aniž se na ní podílel technický stav budovy, který nebyl zanedbaný, odpovědnost vlastníka není dána (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 25 Cdo 1080/2022).

48. V daném případě lze uzavřít, že střecha budovy, ze které odloučená část způsobila škodu, neměla žádnou vadu, v důsledku které došlo ke škodní události. Budova včetně střechy byla udržována způsobem, který odpovídá požadavkům na její odolnost a bezpečnost při zohlednění všech předvídatelných okolností. Příčinou pádu střechy tak byla pouze mimořádná událost, aniž se na pádu podílela zanedbaná údržba. V tomto směru soud odkazuje na znalecký posudek, zejména i na tu část, která se zabývá působením větru bod 4.73 znaleckého posudku. Z těchto důvodu byla žaloba žalobce a), b) po zohlednění částečného zpětvzetí, v celém rozsahu zamítnuta.

49. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaní 1, 2, měli ve sporu plný úspěch, přísluší jim proto právo na náhradu nákladů řízení, a to ve spojitosti s ust. § 146 odst. 2 o.s.ř. ve vztahu k částečnému zastavení řízení. Náklady řízení soud přiznal dle ust. § 7 bod 5,6, ust. § 12 odst. 3, ust. § 12 odst. 4, ust. § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.

50. Soud zavázal žalobce a) zaplatit žalovaným 1, 2 na náhradě nákladů řízení částku 75 020 Kč, která se skládá z odměny za právní zastoupení žalovaných 1, 2 za dva úkony právní pomoci po 14 944 Kč (v řízení vedeném před spojením věci pod sp. zn. 115 C 19/2020 o zaplacení částky 250 015,04 Kč) za přípravu, převzetí věci, návrh na spojení věci, 2 x 300 Kč režijní paušál, 21% DPH 6 402,48 Kč, celkem 36 890,48 Kč a v řízení vedeném po spojení věci, tedy o zaplacení částky 334 170,04 Kč za čtyři úkony právní pomoci po 15 456 Kč za vyjádření k znaleckému posudku, nahlédnutí do spisu 26. 1. 2023, účast u jednání ve dnech 30. 1. 2023 a 13.4.2023, 4 x 300 Kč režijní paušál, 21% DPH 13 235,04 Kč, celkem 76 259,04 Kč: 2 = 38 129,52 Kč Náklady řízení po spojení věci rozdělil soud na polovinu pro každého žalobce, když byly spojeny dvě věci. Celkem tedy činí náklady právního zastoupení ve vztahu k žalobci a) 75 020 Kč (36 890,48 Kč + 38 129,52 Kč)

51. Soud zavázal žalobce b) zaplatit žalovaným 1, 2 na náhradě nákladů řízení částku 92 579,52 Kč, která se skládá z odměny za právní zastoupení žalovaných 1, 2 za 6 úkonů právní pomoci po 7 200 Kč (v řízení vedeném před spojením věci pod sp. zn. 117 C21/2020 o zaplacení částky 84 155,90 Kč) za přípravu, převzetí věci, odpor proti platebnímu rozkazu, repliku k vyjádření žalobce, účast u jednání dne 21. 1. 2021 a 25. 6. 2021, doplnění skutkových tvrzení a návrh na dokazování z 19. 2. 2021, 6 x 300 Kč režijní paušál, 21% DPH 9 450 Kč, celkem 54 450 Kč a v řízení vedeném po spojení věci, tedy o zaplacení částky 334 170,04 Kč za čtyři úkony právní pomoci po 15 456 Kč za vyjádření k znaleckému posudku, nahlédnutí do spisu 26. 1. 2023, účast u jednání ve dnech 30. 1. 2023 a 13. 4. 2023 x 300 Kč režijní paušál, 21% DPH 13 235,04 Kč, celkem 76 259,04 Kč: 2 = 38 129,52 Kč Náklady řízení po spojení věci rozdělil soud na polovinu pro každého žalobce, když byly spojeny dvě věci. Celkem tedy činí náklady právního zastoupení ve vztahu k žalobci b) 92 579,52 Kč (54 450 Kč + 38 129,52 Kč).

52. Soud zavázal žalobce a) zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů řízení částku 1 050 Kč dle vyhl.č. 254/2015 Sb. 1 úkon před spojením věci (v řízení vedeném pod sp. zn. 115 C 19/2020 za písemné podání ve věci samé ze dne 21.6.2021), 5 úkonů po spojení věci za písemné podání ve věci samé ze dne 30.1.2023, přípravu účasti na jednání konaném 31. 1. 2023, účast u jednání 31.1.2023, přípravu účasti na jednání 13.4.2023 a účast u jednání 13. 4. 2023, tj. celkem 1 500 Kč: 2 = 750 Kč Náklady řízení po spojení věci rozdělil soud na polovinu pro každého žalobce, když byly spojeny dvě věci. Celkem tedy činí náklady řízení vedlejšího účastníka ve vztahu k žalobci a) 1 050 Kč (300 Kč + 750 Kč).

53. Soud zavázal žalobce b) zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů řízení částku 2 850 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb. za 7 úkonů před spojením věci (v řízení vedeném pod sp. zn. 117 C 21/2020 za písemné podání ve věci samé ze dne 16. 11. 2020, přípravu účasti na jednání dne 21. 1. 2021, účast na jednání 21. 1. 2021, za písemné podání ve věci samé ze dne 21. 2. 2022, přípravu účasti na jednání dne 28. 6. 2021, účast na jednání 28. 6. 2021, za písemné podání ve věci samé ze dne 30. 6. 2021), 5 úkonů po spojení věci za písemné podání ve věci samé ze dne 30. 1. 2023, přípravu účasti na jednání konaném 31. 1. 2023, účast u jednání 31. 1. 2023, přípravu účasti na jednání 13. 4. 2023 a účast u jednání 13. 4. 2023, tj. celkem 1 500 Kč: 2 = 750 Kč Náklady řízení po spojení věci rozdělil soud na polovinu pro každého žalobce, když byly spojeny dvě věci. Celkem tedy činí náklady řízení vedlejšího účastníka ve vztahu k žalobci b) 2 850 Kč (2 100 Kč + 750 Kč).

54. Výrok IX., X. má oporu v ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého, stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

55. V daném případě bylo znalci [celé jméno znalce] přiznáno celkem znalečné 26 658 Kč (usnesením ze dne 28.. 2022 č.j. 115 C 19/2020–89 v částce 24 958 Kč a usnesením ze dne 8. 2. 2023 č. j 115 C 19/2020–141 v částce 1 700 Kč) S ohledem na skutečnost, že znalecký posudek se vztahoval k oběma podaným žalobám různých žalobců proti stejným žalovaným, považuje soud za spravedlivé rozdělit náklady na znalecké dokazování polovinou ve vztahu ke každému žalobci 26 658: 2 = 13 329 Kč. Soud proto zavázal žalobce a) zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku částku 13 329 Kč, stejně tak žalobci b) uložil stejnou povinnost, tedy zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku částku 13 329 Kč.

56. Lhůty k plnění mají oporu v ust. § 160 odst. 1, věta první, před středníkem.

57. Soud v dané věci neshledal prostor pro aplikaci § 150 o. s. ř. V dané věci se jednalo o sporné řízení, kdy účastník má na výběr, zda si návrh podá či nikoliv, přičemž musí počítat s tím, že jeho návrhu nemusí být vyhověno. Tedy jinak řečeno, musí si být vědom skutečnosti, že v případě neúspěchu ho bude stíhat povinnost hradit náklady řízení. O takový případ se právě jedná. Skutečnost, že žalobci neuplatnili ihned nárok vůči své pojišťovně z titulu havarijního pojištění z důvodu, že by pak by byli poškození v rámci stanovení vyššího pojistného na budoucí období a dále z toho důvodu, že žalobci nehodlají nést nadbytečné náklady jednak za spoluúčast a jednak za krácení pojistného plnění za náhradní zapůjčené vozidlo pro aplikaci ust. § 150 nepostačí. V zákoně není stanovena povinnost mít vozidlo havarijně pojištěno. Právě havarijní pojištění chrání vozidlo před škodami, které vznikly přírodními živly, při havárii, vandalismu nebo v případech odcizení. Případná spoluúčast poškozeného, navýšení pojistného je otázka smluvního vztahu mezi pojišťovnou a pojištěným a tato skutečnost nemůže mít vliv na rozhodnutí soudu o nákladech řízení. Pokud jde o majetkové poměry žalobců a), b), k těmto nebylo ničeho žalobci a), b) tvrzeno, natož osvědčeno.