116 C 3/2020
č. j. 116 C 3/2020-87
ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Ostrava 16 Co 121/2024-134- OS Frýdek-Místek 116 C 3/2020-87
- KS Ostrava 16 Co 121/2024-134
Citované zákony (2)
Plný text
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl v senátě, složeném z předsedy senátu Mgr. Radomíra Josieka a přísedících Zdeňky Hammerové a Jiřiny Onderkové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného , Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta B o zaplacení částky 15 262 Kč s příslušenstvím - bezdůvodné obohacení za přijetí a nevrácení zálohy na mzdu za duben 2017
I. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 15 262 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od druhého dne následujícího po ni, kdy byla žaloba žalovanému doručena do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 12 095,16 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.
1. Žalobce se svou žalobou domáhal proti žalovanému zaplacení částky 15 262 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 2. dne následujícího po dni, kdy byla žalovanému žaloba doručena. Žalobu odůvodnil tím, že od 7. 4. 2000 dosud je jednatelem společnosti , právnická osoba, , se sídlem v , adresa, a žalovaný byl zaměstnancem této společnosti. V období března až května 2017 došlo ve společnosti , právnická osoba, k zásadnímu rozkolu, který měl dopad do běžné činnosti společnosti, mimo jiné ve vztahu k jejím tehdejším zaměstnancům. Žalobce v této společnosti zastával kromě funkce jednatele i pozici ekonomického ředitele, v důsledku čehož měl odpovědnost mimo jiné i za výplatu mezd zaměstnancům. V důsledku účelových kroků , jméno FO, neměl žalobce počínaje 27. 3. 2017 k dispozici podklady pro zpracování mezd zaměstnanců výše uvedené společnosti, proto nemohl zaměstnancům vyplatit mzdy, ale toliko zálohy na mzdy, což ve dnech 17. a 18. 5. 2017 učinil. Proto i žalovanému dne 17. 5. 2017 z depozitního účtu společnosti , právnická osoba, ze strany žalobce byla vyplacena záloha na mzdu za měsíc duben 2017 ve výši 15 262 Kč. Poté co dne 22. 5. 2017 žalovaný ze strany , jméno FO, obdržel celou částku své mzdy za práci za měsíc duben 2017 tuto zálohu přes výzvu ani částečně nevrátil. Předmětný účet, z něhož byla záloha na mzdu hrazena byl osobním účtem žalobce vedený na jeho jméno, který byl na základě smluvního ujednání mezi žalobcem a společností , právnická osoba, využit jako depozitní s cílem mimo jiné zajistit možnost financování činnosti dlouholeté stabilní provozovny společnosti , právnická osoba, na adrese , adresa, . Přestože je žalobce přesvědčen o tom, že aktivně legitimovanou k vymáhání nároku vůči žalovanému je společnost , právnická osoba, podal tuto žalobu na základě závěrů Krajského soudu v Ostravě, dle něhož platby záloh na mzdu za duben 2017 bylo finančním plněním , Jméno žalobce, .
2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Nezpochybňoval, že mu částka 15 262 Kč byla vyplacena ze soukromého účtu žalobce. Protože v minulosti mu nikdy nebyla vyplacena záloha na mzdu, dotazoval se žalovaného, proč mu tato platba byla zaslána a bylo mu sděleno, že to jsou peníze od něj, že si je má ponechat jako dar a nemá to řešit. Přestože byl žalobce od svých zaměstnanců informován, že dostali řádně zaplacenou mzdu, nepožadoval vrácení plateb dříve, než po dvou letech od jejich vyplacení, což považuje žalovaný za odezvu na soudní jednání, vedeném u Krajského soudu Krajského soudu v Ostravě, ve kterém společnost , právnická osoba, požaduje po žalobci vrátit 1,69 milionů Kč, které z účtu společnosti žalobce převedl na svůj soukromý účet v období měsíců dubna a května 2017. K vrácení peněz byl žalovaný vyzván společností , právnická osoba, , na což reagoval dopisem, že od této společnosti neobdržel žádnou zálohu na mzdu a společnost mu tuto skutečnost nijak nevysvětlila.
3. Z pracovní smlouvy ze dne 30. 9. 2014 zjistil soud, že žalovaný byl zaměstnancem společnosti , právnická osoba, od 1. 10. 2014.
4. Ze smlouvy o depozitu ze dne 27. 3. 2017 zjistil soud, že společnost , právnická osoba, zastoupená žalobcem, uzavřela s žalobcem smlouvu, ve které se žalobce zavázal přebrat do depozita ve prospěch , právnická osoba, na bankovní účet číslo , č. účtu, finanční částku v souhrnu 30 000 000 Kč a , právnická osoba, se zavázala předat předmětnou finanční částku do depozita žalobce nejpozději do 31. 12. 2018.
5. Z výpisu z účtu, založeného na čl. 69 spisu a výpisu z účtu číslo , č. účtu, ze dne 22. 5. 2017 bylo zjištěno, že z účtu žalobce byla dne 17. 5. 2017 na účet č. , č. účtu, převedena částka 15 262 Kč a transakce byla označena jako záloha na mzdu za měsíc duben 2017. Dne 22. 5. 2017 byla na tentýž účet zaslána částka 13 893 Kč, označena jako mzda z účtu č. , č. účtu, .
6. Z dopisu ze dne 26. 10. 2018 a předžalobní výzvy ze dne 2. 4. 2019 zjistil soud, že , právnická osoba, jako zmocněnec , právnická osoba, vyzval žalovaného k vrácení částky 15 262 Kč ve lhůtě do 20. 11. 2018 na účet této společnosti č. , č. účtu, s odůvodněním, že tato částka byla poskytnuta bankovním převodem z účtu č. , č. účtu, za účelem krátkodobé finanční pomoci při neznalosti skutečnosti, zda je společností vyplácena mzda. V předžalobní výzvě ze dne 2. 4. 2019 byl žalovaný opětovně vyzván společností , právnická osoba, k vrácení této částky s odůvodněním, že šlo o vyplacenou zálohu na mzdu při následném zjištění, že mzda za duben 2017 byla společností již vyplacena. K úhradě byl žalovaný vyzván na účet č. , č. účtu, .
7. Z dopisu žalovaného, založeného na čl. 74 spisu bylo zjištěno, že žalovaný v reakci na předžalobní výzvu sdělil právnímu zástupci společnosti , právnická osoba, , že k předmětné platbě částky 15 262 Kč mu bylo žalobcem sděleno, že se jedná o dar od něj a platbu nemá řešit.
8. Ze spisu Okresního soudu je , adresa, sp. zn. , spisová značka, , zejména protokolu o jednání ze dne 22. 9. 2022, výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v , adresa, , oddíl C, vložka , Anonymizováno, a rozsudku ze dne 22. 9. 2022 bylo zjištěno, že v tomto řízení byla řešena žaloba , právnická osoba, proti žalovanému o zaplacení částky 15 262 Kč, která byla výše uvedeným rozsudkem zamítnuta. V řízení byl jako svědek vyslýchán žalobce, který uvedl, že s žalovaným i s ostatními zaměstnanci o záloze na mzdu následně mluvil. Žalovaný se k tomu nevyjadřoval, ovšem ze spisu ví, že se žalovaný vyjádřil tak, že jde o dar pro jeho osobu, což je nesmysl, protože mu to nikdy neřekl. V době, kdy platil zmiňované zálohy na mzdu, již nebyl jednatelem společnosti, proto zaměstnancům řekl, že zmiňovanou platbou jim chtěl pomoci a že to nemají řešit.
9. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, zjistil soud, že je bývalým zaměstnancem společnosti , právnická osoba, V této společnosti se spoluvlastníci, z nichž jeden je žalobcem, nepohodli a začaly mezi nimi spory. Menší část zaměstnanců zůstala u , právnická osoba, a větší část, stejně jako svědek přešli do druhé společnosti , Anonymizováno, . V době, kdy se spoluvlastníci (bratři) hádali, byla jim vyplacena záloha na mzdu a žalobce jí po čase začal vyžadovat zpátky. Když zálohu dostali, chtěl svědek vědět, co to je za peníze, proto telefonoval žalobci a on mu řekl, že to nemá řešit. Svědek to proto neřešil, avšak asi po roce žalobce začal chtít peníze zpátky, a to pouze po těch zaměstnancích, kteří přešli do druhé společnosti. Svědek peníze nevrátil, protože je vnímal jako dar a vrácení považoval za mstu žalobce.
10. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, zjistil soud, že je bývalým zaměstnancem společnosti , právnická osoba, , ve které byl žalobce jednatelem a spolumajitelem. V této společnosti před několika lety začaly rozbroje mezi spolumajiteli firmy a tehdy se stalo, že v květnu 2017 mu přišla na účet výplata a když nahlédl do výpisu v mobilním telefonu zjistil, že mu tam přišlo i 10 000 Kč od , Jméno žalobce, . Poté, co se s žalobcem potkal, se jej na tyto peníze ptal a on mu řekl, že to nemá řešit, ať to jako dar či odměnu, zřejmě v souvislosti s rozbroji, které tam tehdy byly. Pak se dlouho nic nedělo a po nějaké době mu přišel přípis od , právnická osoba, , kde bylo uvedeno, že šlo o zálohu na mzdu a že částka má být vrácena. Svědek jí nevrátil, protože platbu považoval za dar a po delší době přišla žaloba od společnosti a posléze i od žalobce. Svědek se v době, kdy peníze přišly ptal i jiných zaměstnanců a někteří mu řekli, že peníze rovněž dostali s tím, že jde o odměnu či dar. Další výplatu za květen již vyplacenou svědek nedostal, což bylo i důvodem, proč údajnou zálohu na mzdu nevrátil.
11. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování vzal soud za prokázaný skutkový stav, že žalovaný byl zaměstnancem společnosti , právnická osoba, od 1. 10. 2014. Dne 17. 5. 2017, kdy pracovní poměr nadále trval, zaslal žalobce na účet č. , č. účtu, , na který byla zasílána žalovanému mzda, částku 15 262 Kč z účtu č. , č. účtu, s poznámkou, že jde o zálohu na mzdu za duben 2017. Šlo o soukromý účet žalobce, na který se žalobce zavázal převzít finanční částku převyšující 30 000 000 Kč ve prospěch , právnická osoba, , na základě smlouvy o depozitu ze dne 27. 3. 2017. Na dotaz žalovaného, který nikdy nepobíral zálohu na mzdu, a dalších zaměstnanců, co platba znamená, žalobce sdělil, že jde o finanční výpomoc a tuto platbu nemají řešit. Dne 23. 5. 2017 byla na účet č. , č. účtu, zaslána částka 13 893 Kč s poznámkou, že jde o mzdu pro žalovaného, a to z účtu č. , č. účtu, s názvem , právnická osoba, , to je z účtu, ze kterého byla mzda žalovanému pravidelně placena. Dopisem ze dne 26. 10. 2018 zmocněnec , právnická osoba, , jméno FO, vyzval žalovaného k vrácení částky 15 262 Kč s odůvodněním, že tato částka mu byla poskytnuta za účelem krátkodobé finanční výpomoci při neznalosti skutečnosti, zda je žalovanému vyplacena mzda. Předžalobní výzvou ze dne 2. 4. 2019 byl opět vyzván, tentokrát právním zástupcem , právnická osoba, k vrácení předmětné částky s vysvětlením, že tato částka představovala zálohu na mzdu za duben 2017, která následně byla žalovanému vyplacena. Z výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v , adresa, , odd. C, vložka , Anonymizováno, je možnost zjistit, že v době převodu částky 15 262 Kč žalovanému byl žalobce společníkem společnosti , právnická osoba, , nikoliv však jednatelem této společnosti, kterým byl v té době , jméno FO, .
12. Podle § 331 zákoníku práce vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do tří let ode dne jejich výplaty.
13. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochozenému vydat oč se obohatil.
14. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Z výše uvedeného skutkového stavu vyplývá, že žalovaná částka 15 262 Kč byla vyplacena ze soukromého účtu žalobce, a přestože v poznámce k této platbě bylo uvedeno, že jde o zálohu na mzdu za duben 2017, žalobce na dotaz žalovaného uvedl, že touto platbou mu chtěl žalobce pomoct a že ji nemá řešit. Žalovaný tedy důvodně předpokládal, že tuto platbu nemusí vracet, z čehož tedy logicky vyplývá, že šlo o plnění ze strany žalobce ve formě daru. Přijetím této částky se proto žalovaný nemohl bezdůvodně obohatil, neboť nešlo o plnění bez právního důvodu ani plnění z právního důvodu, který odpadl či protiprávní užití cizí hodnoty, natož o plnění, co měl po právu plnit žalovaný sám. Ani v případě, že by žalovaný vycházel ze skutečnosti, že jde skutečně o zálohu na mzdu, kterou mu uhradil ze svého účtu tehdejší společník jeho zaměstnavatele, případně i pokud by účet, z něhož byla platba převedena byl účtem tohoto zaměstnavatele, nevznikla by žalovanému povinnost tuto platbu vracet, protože žalovaný jako zaměstnanec i s ohledem na odůvodnění této platby žalobcem nemohl ani z okolností předpokládat, že jde o částku nesprávně určenou nebo omylem vyplacenou. Ze všech těchto důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul. S ohledem na výše uvedené právní závěry soudu, nebyly jako nadbytečné provedeny další důkazy dle důkazních návrhů žalobce.
16. Protože byl žalovaný ve sporu plně úspěšný přiznal mu soudu § 140 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladu řízení v plné výši. Tyto náklady představují odměnu advokáta dle vyhlášky č. 177/96 Sb. za 4 úkony právní služby po 1 740 Kč, představující převzetí a přípravu právního zastoupení, další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne 12. 12. 2023, sepis vyjádření k žalobě a účast u jednání dne 20. 3. 2024. Dále mu vznikl nárok na odměnu v poloviční sazbě za sepis odvolání proti usnesení o přerušení řízení, 5 režijních paušálů po 300 Kč, cestovní náklady za cestu z , adresa, a zpět, 56 km osobním vozidlem s kombinovanou spotřebou 7 l motorové nafty na 100 km, což při vyhláškové ceně této pohonné hmoty 38,70 Kč za 1 l a paušální sazbě 5,60 Kč za 1 km činí celkem 466 Kč. V souvislosti s touto cestou vzniklo právo na náhradu za promeškaný čas v rozsahu dvou započatých půlhodin po 100 Kč. Po navýšení o DPH činí tyto náklady řízení celkem 12 095,16 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.