119 C 12/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 26 323 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 323 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 482 Kč od 1. 10. 2017 do zaplacení, 8,05 % ročně z částky 3 482 Kč od 1. 11. 2017 do zaplacení, 8,05 % ročně z částky 3 482 Kč od 1. 12. 2017 do zaplacení, 8,5 % ročně z částky 3 482 Kč od 1. 1. 2018 do zaplacení, 9 % ročně z částky 12 395 Kč od 1. 8. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 769 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 26 323 Kč s odůvodněním, že žalobkyně je vlastníkem obytného domu s byty [adresa] v [obec], nacházejícího se na adrese [adresa] nadzemním podlaží. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] nájemní smlouvu, na základě které žalobkyně přenechala žalovanému k užívání byt. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce trvání tří měsíců s účinností od 1. 8. 2013. Nájemní vztah založený smlouvou byl následně prodloužen dodatky č. 1 až 26, a to do 31. 12. 2017. Nájemní vztah skončil ke dni 31. 12. 2017. Byt byl žalobkyni za strany žalovaného předán dne 17. 1. 2018. Žalovaný se smlouvou zavázal hradit žalobkyni měsíční nájemné ve výši 3 387 Kč. Od 1. 3. 2017 se smluvní strany smlouvy dodatkem č. 23 dohodly na navýšení tohoto měsíčního nájemného, a to na částku 3 482 Kč měsíčně. Žalovaný neplnil povinnost hradit nájemné dle smlouvy řádně. Žalovaný do dnešního dne neuhradil nájemné za následující období: za měsíc 9/ 2017 ve výši 3 482 Kč, splatné dne 30. 9. 2017, nájemné za 10/ 2017 ve výši 3 482 Kč, splatné dne 31. 10. 2017, nájemné za 11/ 2017 ve výši 3 482 Kč, splatné dne 30. 11. 2017, nájemné za 12/ 2017 ve výši 3 482 Kč, splatné dne 31. 12. 2017. Žalovaný k dnešnímu dni dluží žalobkyni na nájemném celkovou částku 13 928 Kč. Žalovaný spotřeboval v období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 na službách poskytovaných s užíváním bytu částku ve výši 45 070 Kč. Žalovaný v tomto období uhradil žalobkyni na službách poskytovaných s užíváním bytu částku ve výši 32 675 Kč. Žalovaný za období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 dluží žalobkyni na službách spojených s užíváním bytu částku ve výši 12 395 Kč, splatnou dne 31. 7. 2018 Celkem žalovaný dluží žalobkyni z titulu neuhrazeného nájemného a úhrad za služby spojené s užíváním bytu 26 323 Kč. Žalovaný uznal dluh z titulu neuhrazeného nájemného a úhrad za služby spojené s užíváním bytu za období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 včetně jeho příslušenství. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. K ústnímu jednání nařízenému na [datum] se nedostavila žádná z procesních stran. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti procesních stran, když vycházel pouze z obsahu spisu a z provedených důkazů 4. Soud provedl dokazování žalobkyní předloženými listinami označenými jako výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, informativní výpis z katastru nemovitostí, nájemní smlouva ze dne [datum], dodatek č. 1 až dodatek č. 26 k nájemní smlouvě ze dne 23. 7. 2013, evidenční list nájemníka ze dne 29. 10. 2013, předávací protokol ze dne 31. 12. 2017, opis karty úhrad nájemného za byt, Vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2017, Předžalobní výzva k plnění ze dne 6. 11. 2020, Uznání dluhu ze dne 3. 1. 2018, z nichž bylo zjištěno, že podle informativního výpisu z katastru nemovitostí, a také z předávacího protokolu, je žalobkyně vlastníkem domu [adresa] v [obec], nacházejícího se na adrese [ulice] a žalovaný byl v době od 1. 8. 2013 do 31. 12. 2017 nájemce označeného bytu. Žalovaný se nájemní smlouvou ze dne [datum] ve znění dodatků č. 1 až č. 26 zavázal za užívání tohoto bytu platit nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním tohoto bytu ve výši jak je tvrzeno v žalobě za jednotlivá období. Z přehledu předpisů a plateb nájemného za byt za období od 1/ 2017 – 12/ 2017 bylo zjištěno, že nájemce měl za dobu od 1. 3. 2017 do 31. 12. 2017 zaplatit pronajímateli, tj. žalobkyni za měsíce březen až prosinec 2017 měsíčně 3 482 Kč. Fakticky však žalovaný nezaplatil nájemné za měsíce září 2017 až prosinec 2017, proto tak dluží na nájemném částku 13 928 Kč. Z vyúčtování služeb k předmětnému bytu za rok 2017 bylo zjištěno, že podle tohoto vyúčtování byl žalovaný povinen zaplatit za služby celkem částku 45 070 Kč, avšak zaplatil pouze 32 675 Kč a dluží tak na službách z vyúčtování za rok 2017 částku 12 395 Kč, splatnou dne 31. 7. 2018. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván před podáním žaloby k úhradě svých dluhů ve výši 13 928 Kč a 12 395 Kč, ničeho však na žalované částky nezaplatil. Z uznání dluhu ze dne 3. 1. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný uznal svůj dluh z neuhrazeného nájemného a služeb, včetně příslušenství, a to k datu 3. 1. 2018 v celkové výši 29 793 Kč na jistině.

5. Na základě takto provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: žalobkyně jako vlastník předmětného bytu pronajala smlouvou byt nájemci – žalovanému, přičemž nájem trval i v období od ledna 2017 do prosince 2017. Žalovaný jako nájemce předmětného bytu nehradil řádně ani nájemné, a ani náklady za služby, které mu žalobkyně jako pronajímatelka bytu poskytovala. Za nájem v uvedeném období (za měsíce září až prosinec 2017) tak dluží žalovaný žalobkyni celkem částku 13 928 Kč, za spotřebované služby v roce 2017 částku 12 395 Kč. Nájemné bylo splatné vždy nejpozději k poslednímu dni kalendářního měsíce, za nějž měsíční nájemné žalobkyni náleželo. Vyúčtování služeb je pak splatné nejpozději do 31. 7. 2018 následujícího kalendářního roku po roce, v němž byly služby spotřebovány.

6. Dle ustanovení § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval.

7. Ze shora uvedeného je zřejmé a soud má za prokázané, že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše, má se tedy za to, že dluh v době uznání trval. Žalovaný neprokázal, že by tento dluh zaniknul ve výši 26 323 Kč s příslušenstvím zaplacením či jiným způsobem. Jelikož si žalovaný nesplnil svou povinnost uhradit tento dluh řádně a včas, ocitnul se v prodlení a vznikla mu navíc povinnost platit zákonný úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o.z., jehož výše vychází z ust. § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění činí 3 dny a má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem občanského soudního řádu, když soud v daném případě důvod pro určení lhůty delší či povolení splátek neshledal.

8. Ze všech shora uvedených důvodů soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl.

9. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 300 Kč, za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby mu náleží odměna ve výši 900 Kč. Dále mu byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH ve výši 252 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 317 Kč činí 2 769 Kč Tyto náklady je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).