119 C 43/2019

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované a žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 2. právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované a žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 122 727,76 eur s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná 1) a žalovaná 2) byly povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku ve výši 122 727,76 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 122 727,76 EUR od 14. 2. 2016 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 1) na náhradě nákladů řízení částku 116 587 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované 1).

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 2) na náhradě nákladů řízení částku 117 057,82 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované 2).

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovaným 1), 2) uložena povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 122 727,76 EUR s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] se sídlem v [příjmení] [jméno] [jméno] bez č. p., [číslo] [anonymizována dvě slova]), [země] (dále jen„ [anonymizováno]“), jako smluvní partner žalované 1), v období let 2010 – 2011 objednala prostřednictvím objednávek [číslo] [rok] ze dne 15. 7. 2010, [číslo] 2011 ze dne 7. 6. 2011 a [číslo] 2011 ze dne 7. 6. 2011, ocelové tyče z oceli typu [anonymizováno], vyrobené žalovanou 2), z různých čísel taveb oceli. Za tyto dodávky bylo [právnická osoba] žalované 1) řádně zaplaceno dle vyfakturovaných údajů. Do [právnická osoba] bylo zboží dodáno žalovanou 2), což plyne mimo jiné z mezinárodních nákladních listů ze dne 4. 11. 2010 [číslo] ze dne 5. 11. 2010 [číslo] ze dne 15. 11. 2010 [číslo]. K dodávané oceli byly vydány certifikáty [právnická osoba], a.s., tj. žalovanou 2), která je také výrobcem dodávané oceli. Z této oceli pak [anonymizováno] vyrobila„ ozubená kola a další odlitky“ dle objednávek španělské [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], S.A. se sídlem [adresa], [země], [anonymizována dvě slova] [číslo] (dále též„ [anonymizováno]“), které [anonymizováno] použila do převodovek větrných turbín instalovaných mimo jiné na větrné farmy v [země], [země], [země] [anonymizováno] [země]. Pro tato ozubená kola bylo [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem v [příjmení] [jméno] [jméno] bez č. p., [číslo] [anonymizována dvě slova]), [země] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“), a také [anonymizováno] S.L., se sídlem v [příjmení] [jméno] [jméno] bez č. p., [číslo] [anonymizována dvě slova]), [země] (dále jen„ [anonymizováno]“), která je taktéž členem [anonymizována dvě slova], vypracováno osvědčení inspekce pomocí ultrasonických testů, přičemž se jednalo o výrobky z oceli tavení č. [anonymizováno], č. [anonymizováno] a č. [anonymizováno]. Následně v průběhu roku 2013 se na větrných elektrárnách ve všech výše zmiňovaných zemích začaly projevovat vady – konkrétně„ poškození zubů ozubených kol, zlomení kloubové příruby, dále nadměrné rezivění materiálu a další, přičemž poškozené odlitky bylo třeba vyměnit za nové či opravit“. Ze znaleckých posudků doložených k žalobě (znalecký posudek [anonymizována dvě slova] & [anonymizováno], se sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova], E [číslo] [anonymizováno] – [anonymizováno], [země], dále jen„ [anonymizováno]“, znalecký posudek [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] S.A., dále jen„ [anonymizováno]“ ze dne 24. 7. 2014, [číslo] znalecký posudek společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec]), žalobkyně dovozuje, že k vadám na větrných elektrárnách došlo z důvodu špatně vyrobeného materiálu– oceli žalovanou 2), přičemž vada byla způsobena již při výrobě samotného kovu. Žalovaná částka představuje škodu vzniklou na větrné elektrárně [příjmení] [anonymizována dvě slova] (Brazílie), přičemž z faktury [číslo] vystavené dne 20.10.2016 [právnická osoba] vyplývá, že škoda se týká převodovky [číslo] (faktura byla zaplacena žalobkyní dne 28.10.2016). Škodu v žalované výši vyplatila žalobkyně jako pojistitel [právnická osoba], [právnická osoba], proto na ni přešlo právo domáhat se náhrady škody proti žalovaným. Touto žalobou je uplatněn také zákonný úrok z prodlení, který odvozuje žalobkyně na základě výzvy advokáta ze dne 29. 1. 2016 ve spojení s § 573 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ode dne 14. 2. 2016. Také současný zástupce žalobkyně zaslal žalovaným dne 19. 9. 2019 předžalobní výzvu na kterou žalované reagovaly a odmítly svou odpovědnost.

2. Soud se nejdříve musel zabývat tzv. mezinárodní příslušností. Jedná se totiž o spor s tzv. mezinárodním prvkem a v předkládaném případě je tedy nutno aplikovat Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále také jako„ Brusel I bis“). Dle čl. 14 odst. 1 Brusel I bis, může pojistitel žalovat pouze u soudů toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště, bez ohledu na to, zda je žalován pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba. Příslušnost Okresního soudu ve Frýdku-Místku je dovozena dle výše uvedeného ve spojení s ust. § 85 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle kterého je obecným soudem žalované 1) i 2), která jsou právnickou osobou, okresní soud, v jehož obvodu má právnická osoba sídlo, tj. [ulice a číslo], [obec], [PSČ] [obec]. V případě určení rozhodného práva postupoval soud pomocí Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť se dle tvrzení v žalobě jedná o smluvní závazkový vztah občanského a obchodního práva (koupě zboží). Rozhodné právo proto bylo určeno dle čl. 4 odst. 1 písm. a), který zní:„ 1. V míře, ve které nebylo právo rozhodné pro smlouvu zvoleno podle článku 3, a aniž jsou dotčeny články 5 až 8, je právo rozhodné pro následující smlouvy určeno takto: a) smlouva o koupi zboží se řídí právem země, v níž má prodávající obvyklé bydliště.“ Prodávající je v tomto případě žalovaná 1) a s ohledem na skutečnost, že sídlo žalované 1) je v České republice, lze jako rozhodné právo pro vztah mezi žalovanou a [právnická osoba] určit české právo. Na regresní nárok žalobkyně vůči žalovaným dopadá čl. 15 Nařízení Řím I, který zní:„ Má-li určitá osoba („ věřitel“) smluvní pohledávku vůči jiné osobě („ dlužníkovi“), a třetí osoba je povinna uspokojit věřitele nebo na základě této povinnosti věřitele uspokojila, určuje právo, kterým se řídí povinnost této třetí osoby, zda a v jakém rozsahu je třetí osoba oprávněna uplatnit vůči dlužníkovi práva, která měl věřitel vůči dlužníkovi podle práva rozhodného pro jejich vztah.“ V daném případě je věřitelem [právnická osoba], která měla pohledávku vůči žalovaným jako dlužníkům.„ Třetí osobou“ dle výše uvedeného ustanovení je žalobkyně. Rozhodné právo mezi žalobkyní a žalovanými je tedy stejné jako mezi [právnická osoba] a žalovanými, tj. české právo.

3. Ve věci byl vydán Okresním soudem ve Frýdku-Místku pod čj. [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] platební rozkaz, v němž bylo žalované 1) společně a nerozdílně s žalovanou 2) uloženo, aby do 15 dnů ode dne jeho doručení zaplatily žalobkyni částku ve výši 122.727,76 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 122.727,76 EUR od 14.2.2016 do zaplacení, dále aby uhradily náklady soudního řízení ve výši 235.052,20 Kč.

4. Obě žalované podaly proti platebnímu rozkazu odpor.

5. Žalovaná 1) k žalobě uvedla, že nárok žalobkyně neuznává, přičemž svou procesní obranu vystavěla na tom, že popírá existenci platného pojistného vztahu žalobkyně se [právnická osoba] před uzavřením příslušných kupních smluv mezi [anonymizováno] a žalovanou 1), dle kterého žalobkyně jako pojistitel poskytl pojistné plnění, regresní nárok ve výši žalobou uplatněné částky, považuje žalovaná 1) za zcela neprůkazný. Pokud by bylo žalobkyní prokázáno splnění podmínek pro přechod nároku pojištěného (poškozeného) na pojistitele, pak má žalovaná 1) za to, že vyplacením pojistného plnění dochází de facto ke změně závazkových vztahů – konkrétně ke změně závazku v osobě věřitele – na pojistitele, který poskytl oprávněné osobě plnění nahrazující jí újmu způsobenou odpovědnou osobou. Žalobkyně je vůči žalované 1) ve stejném postavení, v jakém by byla [anonymizováno] (která odpovídá za údajnou škodu vůči [právnická osoba]), pokud by k výplatě pojistného plnění nedošlo. To znamená, že žalované 1) zůstávají zachovány všechny námitky v rozsahu, který by mohla uplatnit vůči [anonymizováno]. Žalobkyně je tedy povinna prokázat tvrzený regresní nárok, jakož i splnění základních předpokladů vzniku odpovědnosti za škodu dodáním vadného zboží. Žalovaná 1) dále uvedla, že k uzavírání kupních smluv dle objednávek [anonymizováno] docházelo mezi [anonymizováno] jako kupujícím (zákazníkem) a žalovanou 1) jako prodávajícím, veškerý hutní materiál zmiňovaný v žalobě je tedy pokryt dodávkami žalované 1). Tomuto ostatně svědčí i faktury doložené žalobkyní k žalobě, z nichž vyplývá, že faktury za dodávky materiálu byly vystaveny žalovanou 1) vůči [anonymizováno], které [anonymizováno] jako kupující a dlužník zaplatila žalované 1), nikoliv žalované 2). Dále žalovaná 1) popírala pasivní legitimaci žalované 2), ve vztahu k ní objasnila v tomto sporu úlohu žalované 2) tak, že žalovaná 2) předala hutní materiál zakoupený [právnická osoba] od žalované 1) dopravci k přepravě, a to jako výrobce a ve vztahu k dopravci vystupuje jako odesílatel. Tvrzení žalobkyně ohledně konkludentního vzniku smluvního vztahu [anonymizováno] s žalovanou 2) považuje žalovaná 1) za účelové. Dále žalovaná 1) uvedla, že po dodávce oceli ve formě tzv. kontislitků [právnická osoba], prochází ocel dalšími náročnými tepelnými a mechanickými úpravami, na kterých se podílí několik subjektů. Výsledný produkt vyrobený z oceli dodané žalovanou 1), a to„ ozubené kolo/satelit“, je následně použit a vložen do převodovek větrných turbín ve větrných elektrárnách. Dle normy Gamesa GPR65002 pak byla [právnická osoba] zavázána k ultrazvukové kontrole„ výkovků“ (tj. další úpravy kontislitků [právnická osoba] – tj. kování, tepelné zpracování, obrábění – výsledný je„ kolo“ bez vybroušených zubů), materiál nesměl obsahovat žádné vnitřní vady, např. vnitřní trhliny, vločky, pórovitost atd. Žalovaná 1) dále zpochybnila, že právě ocel jí dodaná ve formě kontislitků se po jejím zpracování stala součástí některého z mnoha vyrobených satelitů, které byly umístěny v převodovce některé z větrných elektráren, a ty pak byly v případě vady příčinou vzniku škody. Převodovka je navíc tvořena několika typy„ ozubených kol“), a není zřejmé u kterého„ ozubeného kola“ v převodovce [číslo] (viz specifikace této převodovky ve faktuře [číslo] [anonymizováno]) v [příjmení] [příjmení] [anonymizováno]„ došlo k selhání zubů“. Dále žalovaná 1) uvedla, že dle dostupných informací nejsou kloubové příruby vyráběny z oceli jí dodané a pokud jde o ozubená kola, pak tato musí být ponořena v oleji, proto není možné jejich rezivění. Žalovaná 1) má proto za to, že nebyly splněny předpoklady pro vznik odpovědnosti žalované 1) za škodu. Žalobkyně nesplnila základní předpoklad pro vznik odpovědnosti za škodu, tj. porušení právní povinnosti ze strany žalované 1), ani existenci škody a její výši, natož příčinnou souvislost mezi porušením nějaké povinnosti a vznikem škody. Žalovaná 1) rovněž poukázala na českou právní úprava v době vzniku závazkového vztahu žalované 1) a [anonymizováno], jakož i na Úmluvu OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (tzv. Vídeňská úmluva), ve kterých je stanovena zásada tzv. předvídatelnosti vzniklé škody. Dle této zásady se nenahrazuje škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo mohla předvídat. S přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči. Jinými slovy nenahrazuje se škoda nepředvídatelná. Žalovaná 1) mohla předvídat škodu maximálně do výše částky odpovídající ceně nového výkovku dodaného jako náhrada za vadný výkovek, tj. cena materiálu – dodaného kontislitku použitého k výrobě výkovku, s připočtením event. nákladů [anonymizováno] na zpracování výkovku. Pokud by [anonymizováno] informovala žalovanou 1) o zjištěné vadě výkovku již při provedení ultrazvukové kontroly (ke které byla povinna a o které byla žalovaná 1) informována), dodala by žalovaná 1) [právnická osoba] nový kontislitek (v podstatě z titulu odpovědnosti za vady), plus by nahradila výrobní náklady [anonymizováno]. Vzhledem ke ceně kontislitku dle kupních smluv v období 2010 2011 – tj. cca 1 000 EUR O/1 tuna, při hmotnosti 1 výkovku cca 700 kg by odhadovaná škoda (1 výkovek) činila cca od 1 000 EUR až max. 1 500 EUR. Dále žalovaná 1) vznesla námitku promlčení, kterou odůvodnila tím, že na žalobkyni přešlo právo pojištěné [právnická osoba] vůči žalované 1) na náhradu škody z pojistné události až do výše pojistného plnění, tento přechod pak nemá vliv na právo žalované 1) namítat vůči žalobkyni promlčení a na počátek běhu promlčecí doby. Současně platí, že okamžikem, kdy na žalobkyni jako pojišťovnu přešlo právo poškozené [příjmení] na náhradu škody, nezačíná žalobkyni běžet nová promlčecí doba, jestliže již předtím počala běžet samotné poškozené [příjmení]. Z žaloby sice není zřejmé, kdy vznikl nárok [anonymizováno] na náhradu škody vůči žalované 1) (a [anonymizováno] žádnou náhradu škody vůči žalované 1) nikdy neuplatnila). Avšak ze znaleckého posudku SE ze dne [datum] lze však dovodit, že škody na větrné elektrárně [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] se projevily v říjnu 2013 a že proces opravy byl ukončen k datu vyhotovení tohoto posudku. Nejpozději k datu 24.07.2014 tedy [anonymizováno], jakož i žalobkyně, věděly, že [právnická osoba] vznikla škoda a kdo za ni odpovídá, přičemž není významné, zda poškozený zná přesnou výši škody. Nárok na náhradu škody byl uplatněn žalobou až dne 25.10.2019, pak byl k tomuto datu promlčen.

6. Žalovaná 2) rovněž navrhla žalobu zamítnout, a to v podstatě ze shodných důvodů jako žalovaná 1), přičemž sama žalovaná 2) akcentovala ve svém vyjádření především nedostatek jak aktivní legitimace žalobkyně (popírala pojistný vztah žalobkyně a [právnická osoba], případně to, že daná škoda je kryta tímto pojištěním, a pokud ano, pak nakolik se na této škodě spolupodílí sama pojištěná [anonymizováno] s ohledem na to, že i ona vstupovala aktivně do výrobního procesu výroby ozubených kol). Žalovaná 2) rovněž popřela svou věcnou pasivní legitimaci, když zde absentuje jakýkoli smluvní vztah mezi žalovanou 2) a [právnická osoba]. Svůj podíl na dané věci vidí žalovaná 2) pouze v tom, že vyrobila zboží, které prodala žalované 1). Žalovaná 1) pak na základě kupních smluv jako prodávající a [právnická osoba] jako kupující dodala všechno zboží sama [právnická osoba], žalovaná 2) se na tomto vůbec nepodílela. Mezinárodní nákladní list, který provází zboží, byl sice vystaven žalovanou 2), prokazuje však pouze to, že mezi žalovanou 2) a dopravcem, byla uzavřena přepravní smlouva. Dále žalovaná 2) poukázala na neprůkaznost vad a ve vztahu k nim vzniklé škodě, když rozporovala skutečnosti v označených znaleckých posudcích ve vztahu ke zkoumaným vzorkům. Poukázala taktéž na povinnost [právnická osoba] k provádění ultrazvukových kontrol tzv. kontisvitků a tím tzv. předcházení škodám, když ultrazvuková kontrola byla vymíněná [právnická osoba], které [anonymizováno] dodávala jí vyrobená ozubená kola pro větrné elektrárny. Za rozhodující pak považuje i žalovaná 2) to, že i kdyby škoda vznikla v příčinné souvislosti z jí vyrobeným zbožím, pak je nárok na její náhradu již promlčen, když nejpozději dne 24.7.2014 se jak [anonymizováno], tak i žalobkyně ze znaleckého posudku SERMAP ze dne 24.7.2014, dozvěděli, že [právnická osoba] vznikla škoda a kdo za ni odpovídá. Nárok na náhradu škody byl i proti žalované 2) uplatněn žalobou až dne 25.10.2019, a je proto promlčen.

7. Žalobkyně pak k výzvě soudu obsažené v usnesení ze dne 18.2.2020, č.j. [číslo jednací] doplnila k přechodu práva uplatněného žalobou z pojištěné [právnická osoba] na žalobkyni, jako pojišťovnu doplnila žalobkyně, že mezi žalobkyní a [právnická osoba] byly sjednány podmínky pojištění odpovědnosti za škodu k pojistné smlouvě [číslo] ze dne [datum]. V souladu s těmito podmínkami pojistné smlouvy [číslo] byla [právnická osoba] vyplacena částka ve výši 122 .727 €. K pasivní legitimaci žalované 2) doplnila tvrzení žalobkyně tvrzení o tom, že žalovaná 2) se již od počátku angažovala v obchodním vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1), a to nejen jako výrobce hutního materiálu, ale také jako dodavatel, což plyne z výše uvedených mezinárodních nákladních listů. Žalovaná 2) navíc k vadné oceli vydala několik certifikátů o kvalitě oceli. Žalobkyně proto z opatrnosti zažalovala i žalovanou 2), neboť se obě tyto společnosti v dodávání vadné oceli, a vůbec v celém obchodním vztahu a vyjednávání, různě zapojovaly. K výši žalobkyní uplatněnému regresu, plynoucího primárně od existence škody vzniklé na větrné elektrárně [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], uplatněné fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] [právnická osoba], žalobkyně uvedla, že nárok [právnická osoba] posoudila. Za účelem vyrovnání nároků uzavřeli dne [datum] zástupci [právnická osoba], [anonymizováno] a žalobkyně dohodu, ve které žalobkyně uznala nárok na náhradu škody kryté pojistnou smlouvou ve výši 122.727,76 EUR, který zahrnoval náklady na dopravu, náklady na zaměstnance, provoz jeřábu a náklady na výměnu dílů a předložila faktury za jednotlivé položky, ze kterých se částka 122.727 € skládá. Dále žalobkyně doplnila tvrzení k atributům vzniku škody. K žalovanými vznesené námitce promlčení žalobkyně uvedla, že podle ní právo na náhradu škody promlčeno není, což odůvodnila tím, že na nárok žalobkyně jakožto pojišťovny je třeba nahlížet jako na regresní nárok. Na promlčení regresního nároku se použije obecná promlčecí tříletá lhůta, která se počítá ode dne, kdy bylo poškozenému poskytnuto plnění. K tomu např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 25 Cdo 4183/2008:„ Dle ustálené judikatury není právo žalobkyně na tzv. postih (regres) nárokem na náhradu škody, proto jeho vznik nelze odvozovat od škodní události, nýbrž až od okamžiku, kdy bylo poskytnuto plnění z garančního fondu. Právo pojišťovny (i České kanceláře pojistitelů) vůči pojištěnému (či osobě bez pojištění odpovědnosti) na náhradu částek, které zaplatila poškozenému z titulu zákonného pojištění odpovědnosti, se promlčuje v obecné tříleté promlčecí době podle § 101 obč. zák., jejíž běh počíná následující den po dni, kdy bylo plněno poškozenému (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1468/2007, publikovaný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod C 7226, či rozsudek téhož soudu ze dne 22. 4. 2008, sp. zn. 25 Cdo 799/2006, publikovaný tamtéž pod C 6076).“ Škoda totiž žalobkyni (pojišťovně) vznikla de facto až vyplacením dané částky poškozenému, proto je třeba počítat promlčecí lhůtu ode dne následujícího po tomto dni. Před tímto dnem totiž logicky pojišťovna žádný postižní nárok nemá a nemohla by jej ani uplatňovat, když sama nic nevyplatila.

8. Soud ve věci provedl dokazování pouze ve vztahu k vznesené námitce promlčení, jak bude dále vysvětleno. Z listiny, označené jako znalecký posudek [právnická osoba] [anonymizována tři slova] S.A. (dále jen„ [anonymizováno]“) ze dne [datum], [číslo] vzal za prokázané, že tento znalecký posudek byl vypracován pro pojišťovací společnost (žalobkyni), týká se mimo jiné zjištění příčin vzniklé škody na větrné elektrárně [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], které se tam projevily už v říjnu 2013, přičemž proces opravy byl ukončen k datu vyhotovení tohoto posudku, tj. k 24.7.2014. V tomto znaleckém posudku je pak mimo jiné uvedeno, že informace z něj čerpá také pojištěná – tj. [anonymizováno], za příčiny vzniku škody považuje znalec v tomto případě vadnost oceli použité k výrobě ozubených kol v satelitu větrné elektrárny. Vadná ocel dle tohoto posudku měla být vyrobena žalovanou 2) v ocelárnách v České republice. Dále soud vyšel z nesporných tvrzení účastníků tohoto sporu, a to těch, že [právnická osoba] v období let 2010 – 2011 objednala prostřednictvím objednávek [číslo] 2010 ze dne 15. 7. 2010, [číslo] 2011 ze dne 7. 6. 2011 a [číslo] 2011 ze dne 7. 6. 2011, ocelové tyče z oceli typu [anonymizováno], vyrobené žalovanou 2), z různých čísel taveb oceli. Za tyto dodávky bylo [právnická osoba] žalované 1) řádně zaplaceno. Do [právnická osoba] bylo zboží dodáno žalovanou 2) dle mezinárodních nákladních listů ze dne 4. 11. 2010 [číslo] ze dne 5. 11. 2010 [číslo] ze dne 15. 11. 2010 [číslo]. K dodávané oceli byly vydány certifikáty žalovanou 2). Z této oceli pak [anonymizováno] vyráběla„ ozubená kola a další odlitky“ dle objednávek španělské [právnická osoba], které [anonymizováno] použila do převodovek větrných turbín instalovaných mimo jiné na větrné farmy v [země], [země], [země] a [země]. Pro tato ozubená kola byla [právnická osoba] [anonymizováno], a také [anonymizována dvě slova], vypracována osvědčení inspekce podle ultrasonických testů. Následně v průběhu roku 2013 se na větrných elektrárnách ve všech výše zmiňovaných zemích začaly projevovat vady – konkrétně„ poškození zubů ozubených kol“.

9. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: [právnická osoba] v období let 2010 – 2011 objednala u žalované 1) prostřednictvím objednávek [číslo] 2010 ze dne 15. 7. 2010, [číslo] 2011 ze dne 7. 6. 2011 a [číslo] 2011 ze dne 7. 6. 2011, ocelové tyče z oceli typu [anonymizováno] Tyto tyče vyrobila žalovaná 2) z různých čísel taveb oceli. Za tyto dodávky bylo [právnická osoba] žalované 1) řádně zaplaceno. Do [právnická osoba] bylo zboží zasláno přímo žalovanou 2) dle mezinárodních nákladních listů ze dne 4. 11. 2010 [číslo] ze dne 5. 11. 2010 [číslo] ze dne 15. 11. 2010 [číslo]. K dodávané oceli byly vydány certifikáty žalovanou 2). I z této oceli pak [anonymizováno] vyráběla„ ozubená kola a další odlitky“ dle objednávek španělské [právnická osoba], které [anonymizováno] použila do převodovek větrných turbín instalovaných mimo jiné na větrné farmy v [země], [země], [země] a [země]. V průběhu roku 2013 se na větrných elektrárnách ve všech výše zmiňovaných zemích začaly projevovat vady – konkrétně„ poškození zubů ozubených kol“. Nejpozději ze znaleckého posudku SE ze dne [datum] se mohla k datu jeho vyhotovení ([datum]) [právnická osoba], jakož i žalobkyně (tj. objednatelka tohoto znaleckého posudku), dovědět, že [právnická osoba] vznikla škoda, že příčinou této škody je vadnost oceli použité k výrobě ozubených kol v satelitu větrné elektrárny. Vadná ocel dle tohoto posudku měla být vyrobena žalovanou 2) v ocelárnách v České republice a dodaná žalovanou 1) [právnická osoba] a následně použitá k výrobě pro tato ozubená kola. Dle tvrzení žalobkyně pak k přechodu práva uplatněného žalobou z pojištěné [právnická osoba] na žalobkyni, jako její pojišťovnu, mělo dojít podle sjednaných podmínky pojištění odpovědnosti za škodu k pojistné smlouvě [číslo] ze dne 30. 3. 2012. V souladu s těmito podmínkami pojistné smlouvy byla žalobkyní [právnická osoba] vyplacena částka ve výši 122 .727 €. Nárok na náhradu škody v této výši s příslušenstvím byl uplatněn žalobou proti žalovaným dne [datum].

10. Soud neprováděl dokazování a ani se pak dále v tomto řízení nezabýval tím, zda dané právo na náhradu škody přešlo ze [právnická osoba] na žalobkyni jako jejího pojistitele a ani výší škody, a to z důvodu vznesené námitky promlčení každou z žalovaných.

11. Podle čl. 12, bod 1, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), právem rozhodným pro smlouvu se podle tohoto nařízení řídí zejména: a) výklad; b) plnění závazků vyplývajících ze smlouvy; c) důsledky úplného nebo částečného porušení těchto závazků včetně stanovení škody, jsou-li stanoveny právem, a to v rámci pravomocí přiznaných soudu příslušným procesním právem; d) různé způsoby zániku závazku, včetně promlčení a zániku práv v důsledku uplynutí doby; e) důsledky neplatnosti smlouvy.

12. Podle § 620 občanského zákoníku odst. 1 okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

13. Podle § 629 občanského zákoníku (1) promlčecí lhůta trvá tři roky. (2) Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.

14. Podle § 619 občanského zákoníku (1) jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. (2) Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

15. Soud posuzoval daný případ dle shora uvedených ustanovení, přičemž dospěl k závěru, že nárok na náhradu škody tak, jak byl popsán v žalobě, by již byl promlčen a žalobě by nemohlo být vyhověno ani za předpokladu, že by žalobkyně prokázala, že na ni právo na náhradu škody přešlo ze [právnická osoba], jaká je přesná výše škody a že žalované 1), 2) nesou odpovědnost za tuto škodu. V této souvislosti soud poukazuje na to, že z promlčení práva na náhradu škody (viz rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 25 Cdo 2353/2009) vyplývá, že jestliže se účastník občanského soudního řízení dovolal promlčení, nemůže soud promlčené právo přiznat a žalobu v takovém případě zamítne; to platí u práva na náhradu škody i v případech, ve kterých není ještě prokázána odpovědnost za škodu nebo výše škody. (K tomu srov. např. i stanovisko uveřejněné pod č. 29/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jež je respektováno i aktuální judikaturou, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 25 Cdo 862/2006). S ohledem na výše uvedené se soud v tomto řízení nezabýval (a neprováděl k tomu dokazování) ani tím, zda dané právo na náhradu škody přešlo ze [právnická osoba] na žalobkyni a ani výší škody, neboť pro vznesené námitky promlčení oběma žalovanými by nebylo možné nárokům žalobkyně vyhovět i kdyby bylo najisto postaveno, že právo na náhradu škody přešlo ze [právnická osoba] na žalobkyni, jaká je přesná výše škody a že za ni nese odpovědnost žalovaná 1) společně s žalovanou 2).

16. Co do hodnotového určení přejde právo na pojistitele v rozsahu do výše plnění z pojištění, které pojistitel poskytl. Co do právního určení přejde právo na pojistitele v té právní kvalitě, v jaké k okamžiku přechodu svědčilo oprávněné osobě, pojištěnému nebo osobě vynaloživší zachraňovací náklady (tzn. uplatněné či neuplatněné u třetí osoby, uplatněné či neuplatněné vůči třetí osobě soudní cestou, v různé fázi občanského soudního řízení, v exekučním řízení, řádně vybavené nebo naopak nevybavené doklady potřebnými k jeho uplatnění, oslabené či neoslabené promlčením apod.; na rozdíl od promlčení prekluzí právo neoslabuje, ale zcela zaniká (viz § 654), takže v případě prekluze práva nastalé ještě před poskytnutím plnění z pojištění pojistitelem nelze vůbec hovořit o jeho zákonné cessi na pojistitele) a včetně veškerého příslušenství, zajištění a dalších souvisejících práv (např. práv z utvrzení dluhu ujednáním smluvní pokuty; viz § 2048 a násl.). Právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo vůči třetí osobě přešlé na pojistitele nelze zaměňovat (jak se v praxi nezřídka činí) s originárním, nově vzniklým, postižním právem pojistitele vůči pojištěnému v pojištění odpovědnosti (např. podle § 2866 nebo podle § 10 zák. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Okolnost, že na pojišťovnu přechází právo pojištěného vůči jinému na náhradu škody z pojistné události až do výše plnění, které pojištěnému poskytla (§ 368 odst. 1 obč. zák. ve znění účinném do 31.12.2013), nemá vliv na právo dlužníka namítat vůči pojišťovně promlčení a na počátek běhu promlčecí doby (viz rozhodnutí NS sp. zn. 25 Cdo 2599/1999). S ohledem na to je nade vši pochybnost, že nejpozději od 24.7.2014 mohla žalobkyně vědět, komu škoda vznikla a kdo za ni zodpovídá, když pro tento účel si nechala vyhotovit znalecký posudek. Vyplatila-li náhradu škody za u ní pojištěnou [právnická osoba] [právnická osoba] někdy v r. 2016, pak toto není rozhodující v běhu promlčecích lhůt. Rozhodující je vědomost o vzniku škody a kdo za ni odpovídá. Tuto vědomost mohla mít žalobkyně již v červenci 2014. Podala-li žalobu 25.10.2019, pak již byl nárok dávno s ohledem na délku promlčecí doby, promlčen. Jestliže se účastník občanského soudního řízení dovolal promlčení, a zde se tak stalo, nemohl soud promlčené právo přiznat. Proto bylo zcela na místě žalobu proti oběma žalovaným zamítnout.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal oběma procesně úspěšným žalovaným náhradu nákladů řízení, neboť obě byly v řízení zcela úspěšné. a) Nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalované 1) představuje částku 116 587 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 5 úkonů právní služby, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis odporu bez odůvodnění, sepis dvou vyjádření a účast u ústního jednání dne [datum], přičemž za úkon – sepis odporu náleží žalované 1) polovina tarifní hodnoty, u ostatních vyúčtovaných úkonů pak celá tarifní hodnota. S ohledem na to, že předmětem řízení byl uplatněn nárok v cizí měně, pak za základ pro výpočet tarifní hodnoty byla vzata hodnota jednoho EUR vůči české koruně vždy v době započetí úkonu (proto jsou hodnoty za každý úkon rozdílné), z tohoto důvodu tedy náleží žalované 1) za úkon – příprava a převzetí věci částka 20 820 Kč, za sepis odporu částka 10 390 Kč, za vyjádření ze dne [datum] částka 20 500 Kč, za vyjádření ze dne [datum] částka 21 620 Kč a za účast u ústního jednání dne [datum] částka 21 020 Kč. K těmto vyúčtovaným úkonům náleží 5x režijní paušál po 300 Kč, tj. částka 1 500 Kč, dále soud přiznal žalované 1) 2 x 100 Kč jako náhradu za promeškaný čas strávený cestou k jednání dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět ve smyslu § 14 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., a cestovné ve výši 303 Kč, celkem ujeto 50 km při použití osobního vozidla zn. Audi A6, [registrační značka] o průměrné spotřebě 6,1 l /100 km při použití PHM motorová nafta ve vyhláškové ceně (vyhl. č. 589/2020 Sb.) ceně 27,20 Kč při sazbě základní náhrady 4,40 Kč za 1 km jízdy. Dále byla žalované 1) přiznána 21 % DPH ve výši 20 234 Kč Tyto náklady je žalobkyně povinna zaplatit žalované 1) ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. k rukám právní zástupkyně žalované 1) (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). b) Nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalované 2) představuje částku 117 057,82 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 5 úkonů právní služby, a to přípravu a převzetí zastoupení, sepis odporu bez odůvodnění, sepis dvou vyjádření a účast u ústního jednání dne [datum], přičemž za úkon – sepis odporu náleží žalované 2) polovina tarifní hodnoty, u ostatních vyúčtovaných úkonů pak celá tarifní hodnota. S ohledem na to, že předmětem řízení byl uplatněn nárok v cizí měně, pak za základ pro výpočet tarifní hodnoty byla vzata hodnota jednoho EUR vůči české koruně vždy v době započetí úkonu (proto jsou hodnoty za každý úkon rozdílné), z tohoto důvodu tedy náleží žalované 2) za úkon – příprava a převzetí věci částka 21 020 Kč, za sepis odporu částka 10 390 Kč, za vyjádření ze dne [datum] částka 20 540 Kč, za vyjádření ze dne [datum] částka 21 700 Kč a za účast u ústního jednání dne [datum] částka 21 020 Kč. K těmto vyúčtovaným úkonům náleží 5x režijní paušál po 300 Kč, tj. částka 1 500 Kč, dále soud přiznal žalované 2) 2 x 100 Kč jako náhradu za promeškaný čas strávený cestou k jednání dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět ve smyslu § 14 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., cestovné ve výši 372 Kč, celkem ujeto 60 km při použití osobního vozidla zn. Volvo XC40, [registrační značka] o průměrné spotřebě 6,5 l /100 km při použití PHM natural 95 ve vyhláškové ceně (vyhl. č. 589/2020 Sb.) ceně 27,80 Kč při sazbě základní náhrady 4,40 Kč za 1 km jízdy. Dále byla žalované 2) přiznána 21 % DPH ve výši 20 315, 82 Kč Tyto náklady je žalobkyně povinna zaplatit žalované 2) ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. k rukám právního zástupce žalované 2) (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).