12 C 106/2024

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Boudovou Žiškovou ve věci osvojitele: Jméno osvojitele, narozený Datum narození osvojitele osvojenec: Jméno osvojence, narozená Datum narození osvojence bytem Adresa osvojence o osvojení zletilého

I. Osvojenka Jméno osvojence, narozená Datum narození osvojence, rodné číslo RČ, se stává od právní moci tohoto rozsudku osvojenkou Jméno osvojitele, narozeného Datum narození osvojitele, rodné číslo RČ, přičemž se jedná o osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého.

II. Osvojitel Jméno osvojitele, narozený datum, se zapíše v rodném listu zletilé osvojenky Jméno osvojence, narozená Datum narození osvojence, ve svazku Anonymizováno, ročník Anonymizováno, na straně Anonymizováno pod č. řad. Anonymizováno, namísto otce této zletilé osvojenky jméno FO, rozeného jméno FO narozeného datum.

III. Toto osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého, má právní následky pro osvojenku Jméno osvojence, narozenou Datum narození osvojence a pro její potomky.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Navrhovatel Jméno osvojitele (osvojitel) návrhem doručeným soudu dne datum žádal, aby bylo rozhodnuto o jeho osvojení zletilé Jméno osvojence. Svůj návrh odůvodnil tím, že s matkou osvojované žije již déle než 4 roky a v průběhu tohoto času si s osvojovanou vytvořil silné citové pouto, kdy je mu dále známo že biologický otec osvojované o tuto neprojevuje zájem, nelichotivě se o ní vyjadřuje a nehradí na ni soudem stanovené výživné. Osvojovaná a matka osvojované tento návrh rovněž podepsaly.

2. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že dle rodného listu osvojované jsou jejími biologickými rodiči jméno FO a jméno FO. Z mimosoudní dohody uzavřené mezi jméno FO a jméno FO rozeným jméno FO soud zjistil, že biologický otec v této dohodě souhlasil s osvojením obou svých dcer, kdy takto bude zbaven své zákonné vyživovací povinnosti. K jednání konanému dne datum se biologický otec bez předchozí omluvy nedostavil. Matka osvojované uvedla, že s osvojením souhlasí, kdy osvojitel je aktuálně jejím přítelem, který s ní žije ve společné domácnosti a bude si takto osvojovat i druhou její nezletilou dceru. Biologický otec osvojované při uzavření manželství přijal její příjmení jméno FO, z tohoto důvodu je v rodném listě uveden jako jméno FO: Tato skutečnost ostatně plyne i z lustrace ISZR provedené soudem. Z výslechu osvojitele a osvojované soud zjistil, že osvojitel se s osvojovanou zná již cca. 4 roky, pečoval o ni již v době její nezletilosti, má s ní dobrý a přátelský vztah, osvojovaná jej bere jako rodiče. K biologickému otci osvojovaná naopak nemá žádné citové vazby, kdy s tímto se nestýká a stýkat nechce, kdy tento se o ni dlouhodobě nezajímá.

3. Účastníci si jsou vědomi veškerých, zejména rodinně-právních i dědických důsledků osvojení.

4. Podle § 794 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní.

5. Podle § 846 o.z. lze zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.

6. Podle § 847 odst. 1 o. z. zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený rodné přijmení osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela.

7. Podle § 847 odst. 2 o. z. zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Podle § 847 odst. 2 NOZ ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně.

8. Podle § 853 odst. 1 o. z. vyživovací povinnost osvojence vůči jeho předkům nebo potomkům trvá nadále jen tehdy a jen v té míře, nejsou-li jiné osoby, které mají vyživovací povinnost, popřípadě nejsou-li tyto osoby schopny své vyživovací povinnosti dostát. Osvojenec má právo na výživné vůči svým předkům nebo potomkům jen tehdy a jen v té míře, není-li osvojitel s to své vyživovací povinnosti dostát. Podle odst. 2 osvojenec dědí po osvojiteli v první zákonné třídě dědiců, nevstupuje však v dědické právo osvojitele vůči jiným osobám. Podle odst. 3, má-li osvojení právní následky i pro potomky osvojence, použijí se odstavce 1 a 2 obdobně.

9. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce a dospěl k závěru, že návrh byl podán důvodně a lze mu vyhovět. Osvojení zletilého je specifický právní institut upravený ve výše citovaných zákonných ustanoveních. S ohledem na charakter podaného návrhu bylo v řízení žádáno, aby soud rozhodl o osvojení zletilého, které bude obdobou osvojení nezletilého. Zákon definuje zejména taxativní a zároveň alternativní výčet situací, kdy je toto osvojení přípustné, charakteristické je, že se jedná o situace, kdy se osvojovaný nachází ve věku blízkém věku nezletilého nebo již existují sociální vazby mezi osvojencem a osvojitelem jako rodičem a dítětem či existuje vysoká pravděpodobnost brzkého vytvoření takových vazeb. V daném případě pak s ohledem na provedené dokazování bylo postaveno na jisto, že jsou splněny podmínky pro toto osvojení stanovené v § 847 odst. 1 v písm. c) o. z., kdy osvojitel pečoval o osvojovanou jako o vlastní již v době její nezletilosti. Soud má dále za to, že osvojení není v rozporu s odůvodněnými zájmy rodičů osvojované, kdy matka s tímto postupem vyslovila souhlas a otec, ač mu bylo předvolání k jednání doručeno a tento si jej vyzvedl, se k jednání bez předchozí omluvy nedostavil. Přestože biologický otec osvojované v tomto řízení své stanovisko nesdělil, jeho předběžný souhlas je vysloven již v rámci mimosoudní dohody v rámci řízení spisová značka. Věkový rozdíl mezi osvojencem a navrhovatelem je přiměřený. Současně má soud za to, že navrhovatel je způsobilý k výkonu funkce osvojitele. Soud proto neshledal důvody, proč návrhu nevyhovět. Soud tedy neshledal ani žádné skutečnosti, pro které by osvojení odporovalo dobrým mravům.

10. Pokud jde o výrok II. rozsudku, tento má oporu v ustanovení § 797 o. z., dle kterého se na základě rozhodnutí soudu o osvojení osvojitel, zapíše do matriky jako rodič (otec) osvojenky namísto biologického otce osvojenky.

11. Ve výroku III. soud rozhodl podle § 852 o. z. o tom, že osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého, má právní následky pro osvojenku a její potomky, kteří se narodí později.

12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť nebyly shledány žádné okolnosti, které by přiznání náhrady nákladů odůvodňovaly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.