12 C 114/2020

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a SJM

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k pozemku parc. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] orná půda, zapsaných v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [anonymizováno], [územní celek] se zrušuje a soud vypořádává toto spoluvlastnictví tak, že předmětné nemovitosti přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně.

II. Žalobkyně je povinna žalovanému vyplatit na náhradě za jeho podíl částku 2 925 000 Kč do 60-ti dnů od právní moci rozsudku.

III. Řízení se zastavuje v části o vypořádání zaniklého společného jmění manželů – závazku vyplývajícího z úvěru poskytnutého [právnická osoba] dle smlouvy ze dne [datum] [číslo].

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku [číslo] [variabilní symbol] na nákladech řízení částku 4 948 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku [číslo] [variabilní symbol] na nákladech řízení částku 4 948 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zrušení spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. st [anonymizováno] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] a pozemku parc. č [číslo], to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [anonymizováno] a vypořádání tohoto spoluvlastnictví tak, že nemovitosti budou přikázány do jejího výlučného vlastnictví oproti vyplacení peněžní náhrady. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný je jejím bývalým manželem a jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu], který nabyl právní moci [datum]. V souvislosti s rozvodem manželství účastníci uzavřeli dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů pro po dobou rozvodu, na základě které se pozemek parc. č st. [anonymizováno], jehož součástí je předmětný dům, tvořící původně společné jmění manželů účastníků, stal součástí jejich spoluvlastnictví, kdy podíl každého z účastníků byl v rozsahu jedné ideální poloviny. Před rozvodem manželství v listopadu 2015 žalovaný z nemovitosti odešel a žalobkyně, která zůstala v domě bydlet sama s dětmi, po jeho odchodu prováděla údržbu nemovitostí, hradila poplatky spojené s užíváním, starala se o zahradu a každý z účastníků hradil polovinu hypotéky získané na pořízení nemovitostí. Žalovaný se vrátil v dubnu 2019 údajně na přechodnou dobu s tím, že si zajistí vlastní bydlení. Žalobkyně má zájem o přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví i z toho důvodu, že se o ně po odchodu žalovaného starala sama, navíc do její péče byly svěřeny děti narozené z manželství, které jsou na prostředí zvyklé a je v jejích finančních schopnostech uhradit žalobci finanční náhradu za jeho podíl.

2. Žalobkyně se původně domáhala rovněž vypořádání zaniklého společného jmění manželů – závazku vyplývajícího z úvěru poskytnutého [právnická osoba] dle smlouvy ze dne [datum] [číslo]. V průběhu řízení vzala v této části žalobu zpět, a protože žalovaný se zpětvzetím nevyslovil nesouhlas, postupoval soud dle § 96 o.s.ř. a v této části bylo řízení zastaveno. K této části předmětu řízení soud poukazuje na skutečnost, že i tento závazek byl předmětem smlouvy o vypořádání vzájemných majetkových poměrů pro dobu po rozvodu manželství ze dne [datum] a navíc v průběhu řízení dle tvrzení účastníků tento závazek zaniknul splněním.

3. Žalovaný ve svém vyjádření navrhoval zamítnutí žaloby o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem. Učinil nespornými tvrzení žalobkyně ohledně jejich manželství, o rozvodu manželství i vypořádání společného jmění manželů pro dobu po rozvodu manželství smlouvou ze dne [datum] s poukazem, že předmětem této smlouvy byl i závazek ze smlouvy o hypotečním úvěru, který se ve smlouvě zavázal splácet. Poukazoval na skutečnost, že v úvěrových podmínkách banky je uveden zákaz k postoupení nemovitostí bez souhlasu banky s tím, že jakékoliv postoupení nebo převod práva bez souhlasu banky jsou neplatné. Zmiňoval možnost darování předmětných nemovitostí nezletilým dětem účastníků a pro případ zrušení spoluvlastnictví nesouhlasil s navrhovanou výši finančního vypořádání.

4. Z účastnické výpovědi žalobkyně zjistil soud, že předmětné pozemky účastníci koupili před uzavřením manželství a za trvání manželství na nich postavili rodinný dům [adresa]. Žalovaný po svém návratu od dubna 2019 v domě opět bydlí. V době od listopadu 2015 do dubna 2019, kdy žalovaný v domě nebydlel, hradila žalobkyně veškeré náklady běžného provozu včetně poplatků, topení, malování a pečovala o zahradu. Vztahy mezi účastníky jsou špatné, účastníci spolu vůbec nekomunikují, žalovaný se nepodílí na výchově dětí a dochází před nimi k častým hádkám. Děti účastníků v domě bydlí od narození, jsou tam zvyklé, ve vedlejší obci docházejí do základní školy, mají zde kamarády a změnu by psychicky nemuseli unést. Rovněž žalobkyně má k domu a okolí citovou vazbu. Žalobkyně má z pracovního poměru příjem okolo 40 000 Kč měsíčně a nemá žádné závazky.

5. Z účastnické výpovědi žalovaného zjistil soud, že z nemovitosti odešel v roce 2015 z důvodu neshod mezi účastníky. V roce 2019 se vrátil zpět z důvodu změny své finanční situace. Vztahy s žalobkyní označil jako neexistující s tím, že spolu komunikují minimálně. Připustil, že mezi nimi dochází k hádkám kvůli výchově dětí, na které se on podílí minimálně. Se zrušením vypořádání nesouhlasí proto, že pro obě strany by to byla finanční zátěž a děti jsou zvyklé, že žijí s oběma rodiči. Ve výpovědi rovněž uvedl, že v minulém týdnu zaplatil částku 424 000 Kč, což byl dluh u [anonymizováno] banky, který je tím zcela vyrovnán. Jeho příjem z pracovního poměru činí okolo 45 000 Kč měsíčně a výše výživného na každé z dětí představuje částku 7 000 Kč měsíčně. Splácí dluh na morové vozidlo ve výši 4 190 Kč měsíčně, kdy zbytek dluhu činí asi 200 000 Kč.

6. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že manželství účastníků uzavřené dne [datum] bylo tímto rozsudkem rozvedeno a rozsudek nabyl právní moci [datum]. Soud při rozhodování nezkoumal příčinu rozvratu manželství a postupoval dle § 757 občanského zákoníku, kdy mj. byla uzavřena i písemná dohoda upravující majetkové vztahy a práva a povinnosti společného bydlení pro dobu po rozvodu.

7. Ze smlouvy ze dne [datum] zjistil soud, že účastníci uzavřeli písemnou smlouvu upravující mj. i vypořádání jejich vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu, které si účastníci vypořádali v čl. II. této smlouvy. Předmětem vypořádání byla i stavba rodinného domu [adresa] postaveného na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], která dle dohody přešla od právní moci rozsudku rozvodu manželství do spoluvlastnictví obou účastníků, kdy výše podílu každého z nich ½.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] a [list vlastnictví] obojí pod k.ú. [anonymizováno], zjistil soud, že účastníci měli ve společném jmění stavbu [adresa] – rodinný dům stojící na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], kdy tato stavba původně nebyla předmětem tohoto stavebního pozemku a naopak pozemky parc. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] byly ve spoluvlastnictví obou účastníků a podíl každého z nich činil ½ celku.

9. Z dopisu právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum] a dopisu žalovaného z [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně sdělila žalovanému, že nemá zájem setrvávat v podílovém spoluvlastnictví s žalovaným, navrhuje jeho zrušení a vypořádání tak, že do výlučného vlastnictví žalobkyně připadnou nemovitosti patřící do spoluvlastnictví oproti úhradě částky 1 550 000 Kč s tím, že žalobkyně na sebe převezme závazek z hypotéky. Pro případ, že se účastníci nedohodnou, bude věc řešena soudní žalobou. Žalovaný v reakci na tento dopis sdělil, že i nadále má zájem setrvávat v podílovém spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem a pokud žalobkyně setrvá na svém stanovisku, věří, že budou účastníci schopni dojít k dohodě o konečné částce za vyrovnání spoluvlastnictví. Poukazoval na nemožnost převodu nemovitosti bez souhlasu banky s ohledem na poskytnutý hypoteční úvěr.

10. Ze znaleckého posudku znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, [celé jméno znalce], [číslo] 2021 zjistil soud, že reálné dělení rodinného domu [adresa], stojící na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] ani pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [anonymizováno], na dvě přibližně stejné části, není dobře možné s odůvodněním, že stavba je koncipována jako rodinný dům s jednou bytovou jednotkou a v současné době ji nelze rozdělit na dvě bytové jednotky přibližně stejné velikosti bez nutnosti provést přístavbu, příp. nástavbu a kompletní změny dispozice domu. Pozemek parc. [číslo] tvoří s rodinným domem jeden funkční celek, jeho velikost je přiměřená velikosti rodinného domu, který stojí přibližně ve středu pozemku a z toho důvodu jej nelze rozdělit na dvě přibližně stejné části. Znalec stanovil obvyklou cenu těchto nemovitostí částkou 5 850 000 Kč na základě porovnávací metody, vycházeje ze skutečně realizovaných cen v daném čase a místě, s přihlédnutím k silným i slabým stránkám nemovitostí. Účastníci proti závěrům znaleckého posudku ničeho nenamítali.

11. Z nabídky hypotečního úvěru ze dne [datum] včetně listiny nazvané stav registrů a bonity zjistil soud, že [jméno] [příjmení] [příjmení] nabízela žalobkyni možnost získání úvěru ve výši 3 000 000 Kč s měsíční splátkou ve výši 15 500 Kč měsíčně s fixací na 10 let, vycházeje z příjmu žalobkyně ve výši 41 000 Kč měsíčně.

12. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování vzal soud za prokázaný skutkový stav, dle něhož účastníci uzavřeli manželství dne [datum] a toto manželství bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum]. Z manželství se narodily dvě nezletilé děti, které byly svěřeny do péče žalobkyně a žalovaný platí na jejich výživu celkem 14 000 Kč měsíčně. Před uzavřením manželství nabyli účastníci dle kupní smlouvy ze dne [datum] do podílového spoluvlastnictví nemovitosti v k.ú. [anonymizováno], a to pozemek parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] každý v rozsahu jedné ideální poloviny a za trvání manželství na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] postavili rodinný dům [adresa]. Na výstavbu rodinného domu získali hypotéční úvěr ve výši 915 926 Kč na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum]. V souvislosti s rozvodem svého manželství účastníci dne [datum] uzavřeli písemnou smlouvu upravující jejich majetkové vztahy a práva a povinnosti společného bydlení pro dobu po rozvodu manželství s úředně ověřenými podpisy a v této smlouvě se mj. dohodli, že stavba [adresa] stojící na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k.ú. [anonymizováno] pro dobu po rozvodu manželství případne do spoluvlastnictví účastníků s podílem každého z nich v rozsahu ½. V listopadu 2015 se žalovaný znovu odstěhoval a v domě zůstala bydlet žalobkyně s oběma nezl. dětmi, která zajišťovala výlučně sama údržbu předmětných nemovitostí a platila náklady spojené s jejich užíváním. Žalovaný se vrátil zpět v dubnu 2019, což odůvodnil změnou své finanční situace. Od tohoto návratu vztahy mezi účastníky nejsou dobré a dle jejich shodných výpovědí spolu nekomunikují, občas mezi nimi dochází k hádkám, zejména kvůli výchově nezl. dětí, na nichž se žalovaný, dle své výpovědi, nepodílí. Na splácení hypotečního úvěru poskytnutého [právnická osoba] se podíleli účastníci každý z ½ až do února 2021, kdy žalovaný doplatil zůstatek úvěru ve výši 424 000 Kč bez toho, aby to žalobkyni sdělil, což odůvodnil potřebou odblokováním v katastru nemovitostí. V současné době nadále účastníci užívají nemovitosti společně.

13. Podle § 1140 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

14. Podle § 1143 o.z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

15. Podle § 1144 odst. 1 o.z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

16. Podle § 1147 o.z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

17. Na základě výše uvedeného skutkového stavu učinil soud právní závěr, že účastníci mají ve svém spoluvlastnictví pozemek parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] a pozemek parc. [číslo] vše v k.ú. [anonymizováno], přičemž podíl každého z účastníků je v rozsahu ½. Žalobkyně nemá zájem setrvávat ve spoluvlastnictví, a protože se účastníci o zrušení spoluvlastnictví nedohodli, rozhodoval o něm na návrh žalobkyně soud dle ust. § 1143 o.z.. Protože nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat (§ 1140 odst. 1 o.z.) a soud neshledal důvod pro odklad zrušení spoluvlastnictví, bylo toto spoluvlastnictví účastníků zrušeno a soud současně rozhodoval o způsobu vypořádání spoluvlastníků. V případě tohoto vypořádání není soud vázán návrhem účastníků a v prvé řadě řešil otázku možného reálného rozdělení společné věci ve smyslu ust. § 1144 o.z. Dle znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] toto reálné rozdělení domu ani pozemku není dobře možné bez dalších stavebních úprav spočívající v přístavbě a nástavbě, proto soud ve smyslu ust. § 1147 o.z., rozhodl o vypořádání spoluvlastnictví přikázáním věcí za náhradu jednomu ze spoluvlastníků. V daném případě měli o přikázání věci do výlučného vlastnictví zájem oba účastníci. Při rozhodování, komu budou nemovitosti přikázány, přihlížel soud zejména ke skutečnosti, že žalobkyni, která po celou dobu nemovitosti užívá a v rodinném domě bydlí s nezl. dětmi účastníků, které byly svěřeny do její péče. Děti si na prostředí zvykly a je nepochybné, že případná změna prostředí spojená se stěhováním z tohoto domu by měla negativní vliv na jejich psychický stav. Naopak žalovaný se z domu koncem roku 2015 odstěhoval, nebydlel zde více než 3 roky a vrátil se zpět dle své výpovědi pouze proto, že se změnila jeho finanční situace. Na pořízení nemovitostí se dva účastníci podíleli ve stejném rozsahu, přičemž nelze přihlédnout ke skutečnosti, že žalovaný doplatil hypoteční úvěr poskytnutý [právnická osoba] na stavbu rodinného domu, neboť tak učinil v průběhu tohoto řízení bez toho, aby žalobkyni informoval. Navíc, přestože účastníci v tomto řízení shodně uvedli, že tento závazek není předmětem vypořádání vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu manželství dle smlouvy ze dne [datum], v čl. II. této smlouvy, je ujednání, že odpovědným za splácení hypotečního úvěru bude žalovaný, který bude nadále splácet tento hypoteční úvěr a pokud v době uzavření této smlouvy jiný hypotéční úvěr neexistoval, nelze učinit jiný závěr než ten, že závazek z hypotečního úvěru poskytnutého [právnická osoba] na stavbu rodinného domu se stal předmětem dohody o vypořádání společného jmění manželů ze dne [datum], a že to byl žalovaný, který se zavázal nadále tento hypoteční úvěr splácet. V řízení bylo rovněž prokázáno, že žalobkyně je schopna žalovanému uhradit náhradu za přikázání věci do jejího výlučného vlastnictví, představující polovinu hodnoty nemovitostí, což dle znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] činí 2 925 000 Kč. Dle nabídky [právnická osoba] má žalobkyně při svých příjmech možnost získat úvěr ve výši 3 000 000 Kč. Ze všech těchto důvodů soud rozhodl o způsobu vypořádání spoluvlastnictví tak, že předmětné nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně, které stanovil povinnost vyplatit žalovanému náhradu ve výši 2 925 000 Kč. Protože s ohledem na výši náhrady bude žalobkyně nucena získat úvěr od příslušné banky, stanovil soud lhůtu k vyplacení tohoto podílu do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

18. Protože při rozhodování k této žalobě nebyl soud vázán návrhem účastníků, neboť způsob vypořádání spoluvlastnictví stanoví zákon, nemůže být učiněn závěr, že některý z účastníků byl ve sporu plně úspěšný. Proto bylo rozhodnuto o nákladech řízení dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

19. S ohledem na výše uvedené soud posoudil úspěch každého z účastníků v rozsahu 50 %, a proto každého z nich dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. zavázal zaplatit státu náklady řízení v poloviční výši. Tyto náklady představují náklady na znalečné [celé jméno znalce] v celkové výši 9 896 Kč, a proto byl každý z účastníků zavázán zaplatit státu na nákladech řízení částku 4 948 Kč.