12 C 307/2019

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Martikánovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vypořádání společného jmění manželů

I. Určuje se, že ze společných věcí spadajících do zaniklého společného jmění manželů žalobkyně a žalovaného připadá do výlučného vlastnictví žalovaného: -) Obchodní závod [celé jméno žalovaného], [IČO], [ulice a číslo], [obec] v hodnotě 2.378.385 Kč.

II. Určuje se, že dluh ze Smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ve znění dodatku u [právnická osoba], který ke dni rozvodu činil 551.500 Kč a ke dni rozhodnutí činí 99.717 Kč se přikazuje do podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného každému podílem 1/2.

III. Žalovaný je povinen vyplatit žalobkyni na vypořádacím podílu částku 1.415.084 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 124.645,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

V. Žalovaný je povinen zaplatit státu na soudním poplatku částku 20.000 Kč a na nákladech řízení částku 44.700 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku do pokladny Okresního soudu ve Frýdku-Místku.

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu ve [část obce] - [část obce] dne 25. 9. 2019 se žalobkyně domáhala vypořádání společného jmění manželů zaniklého rozvodem dne 30. 6. 2017, a to z toho důvodu, že k vypořádání SJM nedošlo dohodou. V této žalobě tvrdila, že manželství, které s žalovaným uzavřela dne 20. 10. 2007 v římskokatolickém kostele v [obec], bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve [část obce] - [část obce] ze dne 17. 5. 2017, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci 30. 6. 2017. Za trvání manželství žalovaný začal podnikat, kdy od 29. 4. 2011 je zapsán jako zemědělský podnikatel v Evidenci zemědělských podnikatelů pod názvem [celé jméno žalovaného], se sídlem [adresa žalovaného], [IČO]. Jako zemědělský podnikatel žalovaný podnikal i v době rozvodu manželství a je nadále jako zemědělský podnikatel zapsán v Evidenci zemědělských podnikatelů. Za trvání manželství dále vznikl společný dluh u [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], a to z titulu Smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření a dodatku ke smlouvě o stavebním spoření a o zřízení účtu [číslo] uzavřené dne 4. 3. 2014. Pokud se týká společného dluhu u [právnická osoba], pak žalobkyně uvádí, že dne 4. 3. 2014 s touto stavební spořitelnou uzavřela Smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření a dodatek ke smlouvě o stavebním spoření a o zřízení účtu [číslo] na základě které jí byl poskytnutý překlenovací úvěr do doby přidělení cílové částky ve výši 560.000 Kč, a dále úvěr ze stavebního spoření, jehož výše bude vypočtena ke dni přidělení cílové částky jako rozdíl mezi konečným stavem úvěrového účtu, na který byl splácen překlenovací úvěr a uspořenou částkou s připsanými zálohami státní podpory. Tento překlenovací úvěr a úvěr ze stavebního spoření byl poskytnutý za účelem modernizace domu [adresa] na pozemku parcelní [číslo] v katastrálním území Jablunkov, [list vlastnictví]. Současně se shora uvedenou smlouvou o překlenovacím úvěru podepsal žalovaný dne 4. 3. 2014 s [právnická osoba] smlouvu o přistoupení k dluhu, tj. přistoupil k povinnosti zaplatit dluh vyplývající z výše uvedené smlouvy o překlenovacím úvěru. Úvěrová smlouva byla podepsána po dohodě s žalovaným, resp. na jeho naléhání, a tedy žalovaný o uzavření úvěrové smlouvy věděl. Zaplacení dlužné částky ve výši 560.000 Kč bylo sjednáno tak, že od doby poskytnutí překlenovacího úvěru do doby přidělení cílové částky činily splátky 2.340 Kč měsíčně a od převedení překlenovacího úvěru do fáze úvěru ze stavebního spoření měly splátky činit 5.600 Kč měsíčně. Dne 19. 10. 2017 uzavřela s [právnická osoba] dodatek [číslo] k výše uvedené smlouvě, podle které od 1. 5. 2018 do přidělení cílové částky činily měsíční částky 2.340 Kč a měsíční vklady od 1. 5. 2018 činily 2.800 Kč. Od přidělení cílové částky do úplného splacení úvěru pak měly splátky činit 5.600 Kč. Od 1. 11. 2017 do 30. 4. 2018 činily splátky 0 Kč a rovněž tak vklady od 1. 11. 2017 do 30. 4. 2018 činily 0 Kč. Celková částka, která měla být na poskytnutý úvěr zaplacena činí 718.669,95 Kč a doba trvání úvěru byla sjednána do 25. 7. 2024. Protože se nemohla s žalovaným dohodnout na zaplacení uvedeného úvěru, platila jednotlivé splátky od července 2017 do října 2017 výlučně ze svého. Vzhledem k tomu, že již po rozvodu manželství nedokázala jednotlivé měsíční splátky splácet, byla nucena uzavřít dodatek č. 1 ke smlouvě o úvěru, tak jak je výše uvedeno, kdy se s bankou dohodla, že od 1. 11. 2017 do 30. 4. 2018 nebude úvěr splácet a rovněž nebude zasílat pravidelné měsíční vklady na účet stavebního spoření. Od právní moci rozsudku soudu o rozvodu manželství hradí jednotlivé splátky sama, když za dobu od 1. 7. 2017 do 31. 8. 2019 ze svých výlučných finančních prostředků na tento úvěr zaplatila částku 309.825,89 Kč a dluh nadále splácí. Podle evidence zbývá ještě k doplacení částka 296.641,25 Kč.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Odmítal žalobkyni vyplatit jakoukoli částku na vypořádací podíl s odůvodněním, že má dluhy. Při ústním jednání konaném dne 25. 6. 2020 a do data 30. 6. 2020, kdy uplynuly 3 roky od rozvodu manželství, neoznačil žalovaný žádné další položky spadající do SJM, které by měly být soudem vypořádány. Při ústním jednání hovořil o dluhu na sociálním a zdravotním pojištění a dluhu u státního zemědělského a intervenčního fondu, což mělo představovat pasiva podniku, stejně tak jako tvrzený dluh u [jméno] [příjmení], kdy si měl žalovaný půjčovat částku 300.000 Kč na nákup traktoru a provozní výdaje firmy. V průběhu celého řízení k prokázání těchto pasiv podniku nenabídnul jediný důkaz.

3. Vyjádření k žalobě podal žalovaný až dne 15. 2. 2021, tedy po uplynutí lhůty 3 let od rozvodu. V tomto vyjádření bez označení důkazů učinil předmětem vypořádání tvrzená pasiva podniku (nespecifikovaný dluh na sociálním a zdravotním pojištění, dluh vůči SZIF ve výši 1.100.000 Kč, půjčka od [jméno] [příjmení] ve výši 190.000 Kč a nedoplacené leasingy na traktor), zůstatek na účtu [bankovní účet], zůstatek na kreditním účtu Hellobank vedený na jméno žalovaného.

4. Soud provedl důkazy navržené mu účastníky sporu. Smlouvou o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření a dodatku ke smlouvě o stavebním spoření a o zřízení účtu [číslo] bylo zjištěno, že dne 4. 3. 2014 uzavřela žalobkyně s [právnická osoba] smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, jíž se banka zavázala poskytnout žalobkyni překlenovací úvěr do doby přidělení cílové částky sjednané ve smlouvě o stavebním spoření ve výši 560.000 Kč na modernizaci domu [adresa] na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] na [list vlastnictví] Smlouvou o přistoupení k dluhu bylo prokázáno, že dne 4. 3. 2014 přistoupil žalovaný k dluhu ze smlouvy shora citované. Dodatkem ze dne 19. 10. 2017 bylo prokázáno, že byly měněny dohodnuté splátky úvěru a jeho splatnost. Výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že dům [číslo] na pozemku [adresa] v k.ú. [obec] vlastní [jméno] [celé jméno žalovaného]. Ze zprávy [právnická osoba] soud zjistil, že dlužná částka z úvěrové smlouvy ke dni rozvodu 30. 6. 2017 činila 551.500 Kč a ke dni 11. 9. 2022 činila 120.636 Kč. Výpisem z účtu úvěru ze stavebního spoření pak žalobkyně prokázala, že nesplacená část úvěru ke dni 31. 12. 2022 činí 99.716,97 Kč. Mezi stranami bylo učiněno nesporné, že od rozvodu splácí úvěr pouze žalobkyně. K ocenění podniku [celé jméno žalovaného], [IČO] zadal soud v souladu s návrhy stran vypracovat znalecký posudek znalcem z oboru ekonomika, strojírenství, odvětví ceny a odhady, specializace stroje a technol. zařízení. Ze znaleckého posudku bylo zjištěno, že ke dni 30. 6. 2017 měl znalec zjistit majetek pana [celé jméno žalovaného]. Znalec dále uvedl, že pan [celé jméno žalovaného] dříve podnikal od 5. 7. 2004 jako„ Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona“ – obor činnosti – příprava staveniště, truhlářské práce, [IČO], od 1. 5. 2011 jako„ Zemědělský podnikatel – fyzická osoba“, od 9. 5. 2018 jako„ farma [právnická osoba]“, [IČO]. Po provedení znaleckého posudku byl znalcem pan [celé jméno žalovaného] několikrát vyzýván k předložení Majetkových karet, Technických a Strojních průkazů od majetků podléhajících registraci, kupní smlouvy, účetních knih za období 2011 – 2017, a to následující korespondenci: 2.11.2021 – znalec – mailem – výzva 5.11.2021 – znalec – poštou – výzva. Tato pošta byla potvrzena jako dodána dne 10.11.2021 6.12.2021 – [celé jméno žalovaného] – Poradí se s účetní. Vše připraví. Zašle poštou. NIC NEZASLAL. 6.12.2021 – znalec – mailem – potvrzení záměru poslat vše poštou 16.12.2021 – znalec – mailem – urgence (stížnost na nečinnost) 20.12.2021 – [celé jméno žalovaného] – zodpovězeny některé otázky – majetkové karty připraví a zašle, NIC NEZASLAL 23.12.2021 – znalec – konstatování, že vyžadované dokumenty stále nezaslány. Návrh OS F-M na potrestání pro neplnění úkolů 3.1.2022 – OS F-M – info, pokuta 10 000 Kč 26.1.2022 – znalec – mailem – urgence, stížnost na OS F-M na nečinnost 7.2.2022 – znalec – mailem – urgence, stížnost na OS F-M na nečinnost 22.3.2022 – znalec – mailem – urgence Majitel, pan [celé jméno žalovaného], i když vícekrát v průběhu šetření soudu SOUHLASIL s vypracováním znaleckého posudku na stanovení ceny strojů, majetku, přes několik výzev nespolupracoval a majetkové karty, účetnictví, nájemní smlouvy na budovy, pozemky a ostatní nikdy nepředložil. Spis [spisová značka] byl prostudován, účetní doklady pana [celé jméno žalovaného], [IČO] k datu 30.6.2017 nebylo možné získat z důvodu nezaslání panem [celé jméno žalovaného]. Celkovou cenu obvyklou COB, zemědělského podniku žalovaného [celé jméno žalovaného], [IČO] ve stavu, v jakém se podnik nacházel ke dni 30.6.2017 a 7.9.2021 nelze stanovit. Lze stanovit cenu aktiv: zemědělské stroje, hospodářská zvířata. Nelze stanovit cenu nemovitostí, zřejmě ale žádné nebyly a pan [celé jméno žalovaného] hospodařil v prostorách otce, pana [jméno] [celé jméno žalovaného]. Nelze stanovit cenu zásob, použito ocenění uvedené v kupní smlouvě. Nelze stanovit cenu pasiv – závazky, nájemní smlouvy atd. Bez předložení a kontroly„ smluv o půjčkách“,„ výpisů pohybů na b.ú.“ pana [celé jméno žalovaného] a věřitelů, jsou údajné peněžní závazky neprůkazné a nelze k nim přihlížet. Ke dni 30.6.2017 byl kontrolní součet COB uvedených položek 2 352 740 Kč, ke dni 7.9.2021 byl kontrolní součet COB uvedených položek 2 378 385 Kč.

5. Soud další důkazy neprováděl, neboť účastníci jejich provedení nenavrhovali a potřeba dalšího dokazování nevyvstala. K důkaznímu návrhu žalovaného, nechť si soud vyžádá jeho daňová přiznání, lze uvést, že takový důkaz obstarat nelze, když finanční úřad poskytuje daňová přiznání soudu pouze ve věcech trestních a výživného nezletilých dětí. Pokud chtěl žalovaný provést svá daňová přiznání jako důkaz v tomto řízení, měl je soudu předložit sám.

6. Podle § 736 občanského zákoníku. (dále jen o.z.) zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání. Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění (§ 740 o.z.).

7. Podle § 742 o.z. (1) Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. (2) Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

8. Ustanovení § 741 o.z. stanoví, že nedoje-li do tří let od zániku SJM k vypořádání toho, co bylo dříve součástí SJM, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny jako vlastník užívá b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou a jejich podíly jsou stejné c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma a jejich podíly jsou stejné.

9. Podle § 709 občanského zákoníku je součástí společného jmění to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

10. Dle ustanovení § 710 o.z. jsou součástí SJM dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají majetku, která náleží výhradně jednomu z manželů nebo je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

11. Soud má na základě shora uvedených důkazů za prokázané, že předmětem SJM žalobkyně a žalovaného ve smyslu ust. § 709 občanského zákoníku je podnik [celé jméno žalovaného] [IČO], když žalovaný začal podnikat v roce 2011, tedy v průběhu manželství. Dále je dle ustanovení § 710 o.z. předmětem SJM dluh u [právnická osoba], když tento dluh vzniknul v průběhu manželství uzavřením smlouvy mezi bankou a žalobkyní s vědomím a souhlasem žalovaného, který k tomuto dluhu přistoupil.

12. Movité věci nabyté v průběhu manželství žádný z účastníků neučinil předmětem vypořádání, proto se soud jejich vypořádáním nezaobíral. Ve lhůtě 3 let od rozvodu manželství nebyl podán řádný návrh na vypořádání dalších položek spadajících do SJM účastníků. Nedostatečně tvrzené dluhy uváděné manželem při ústním jednání dne 25. 6. 2020 měly tvořit pasiva podniku a nebyl tak důvod se jimi samostatně zabývat, když tyto měly být oceněny jako pasiva podniku. K tvrzeným dluhům však žalovaný nenabídnul v průběhu celého řízení jediný důkaz, se znalcem nespolupracoval, k pasivům podniku tak nebylo přihlédnuto. Soud neprovedl vypořádání zůstatku na účtu [bankovní účet] a zůstatku na kreditním účtu Hellobank vedeném na jméno žalovaného, když tento návrh byl učiněn až po uplynutí 3 leté lhůty po rozvodu manželství. Nastala tak zákonná fikce uvedená v § 741 o.z., že tato majetková práva náleží každému z účastníků v podílu jedné poloviny.

13. Při rozhodování o vypořádání zaniklého společného jmění účastníků vzal soud v potaz vůli účastníků, kdy tito navrhovali, aby obchodní závod [celé jméno žalovaného] připadnul do výlučného vlastnictví žalovaného, který ostatně tento závod založil a spravoval. Hodnota tohoto závodu byla znalcem oceněna ve stavu, jaký tu byl ke dni rozvodu manželství (30.6.2017) a ceny ke dni zadání vypracování znaleckého posudku tj. 7.9.2021 na částku 2.378.385 Kč. Pokud tedy byla přikázána žalovanému aktiva v této výši, je povinen uhradit žalobkyni na vypořádací podíl částku 1.189.192,50 Kč. Soud znovu podotýká, že k pasivům podniku nebylo možno přihlédnout, když žalovaný se znalcem nespolupracoval a ani po opakovaných výzvách a uložení pořádkové pokuty nedoložil požadované doklady. Soud nemá v tomto směru žádnou vyšetřovací povinnost, aby zajišťoval důkazy za žalovaného. Soudní proces ve sporném nalézacím řízení je výsledkem procesní snahy účastníků. Po provedené koncentraci již nemá žalovaný možnost navrhovat důkazy, které mohl uplatnit v koncentrační lhůtě a neučinil tak.

14. Při rozhodování, kterému z účastníků přikázat dluh u [právnická osoba] do výlučného vlastnictví, vyšel soud ze spravedlivého uspořádání a přikázal dluh do podílového spoluvlastnictví obou účastníků. Důvodem pro toto rozhodnutí je skutečnost, že věřitele nezavazuje rozhodnutí soudu o vypořádání SJM a při vymáhání dlužné částky jsou pro něj stále dlužníky oba manželé. Pokud by soud přikázal dluh do výlučného vlastnictví žalovaného, který by jej nesplácel tak jako dosud, snížila by se tak částka žalobkyně na vypořádací podíl o tato pasiva SJM, ale ve skutečnosti by dluh uhradila ona, protože ve vztahu k věřiteli zůstává stále dlužníkem. Určení, že dluh náleží oběma účastníkům rovným dílem se tak soudu jeví jako spravedlivé uspořádání věci. Shodně pak rozhodoval Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí [spisová značka]. V období od rozvodu manželství ke dni rozhodnutí soudu uhradila žalobkyně ze svých výlučných prostředků na společný dluh částku 451.783 Kč. Žalovaný je tak povinen dle ustanovení § 742 odst. 2 o.z. polovinu této částky, tedy 225.891,50 Kč žalobkyni zaplatit.

15. Pokud jde o celkovou částku vypořádacího podílu, kterou má žalovaný zaplatit žalobkyni, tato několikanásobně překračuje částku navrženou v žalobě. K možné námitce žalovaného, že soud přiznal žalobkyni více, než bylo žalobou požadováno, lze preventivně uvést, že řízení o vypořádání SJM tvoří výjimku z pravidla ne ultra petita, kterou § 153 odst. 2 OSŘ vyjadřuje slovy„ jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky“. Soud na základě této výjimky může překročit petit žalobcův co do způsobu vypořádání a ceny majetku (nikoli však co do celkového rozsahu).

16. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky má oporu v ustanovení § l42 odst. 1 o.s.ř., kdy ve věci úspěšné žalobkyni soud přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, a to přesto, že se jedná o spor iudicium duplex. V daném sporu byla žalobkyně úspěšná v navrženém způsobu vypořádání, pouze s tou výjimkou, že byl dluh přikázán do podílového spoluvlastnictví obou účastníků; ve výši vypořádacího podílu jí bylo přiznáno dokonce více, než bylo žalobou požadováno. Výsledek sporu je tak pro žalobkyni příznivý, naopak žalovaný ve sporu úspěch neměl, když s žalobou od počátku nesouhlasil. Ustálená soudní judikatura stanoví, že i v řízení o vypořádání SJM by se měl úspěch v řízení projevit do výroku o nákladech řízení viz např. rozhodnutí [spisová značka] Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2.000 Kč a odměnou advokáta za 7 úkonů právní služby á 14.180 Kč za úkon dle § 8 odst. 6 vyhl. 177/1996 Sb. Odměna byla přiznána za tyto úkony:

1. Příprava a převzetí věci, 2. Podání žaloby, 3. Účast u jednání soudu dne 25. 6. 2020, 4. Doplnění skutkových tvrzení, 5. Účast u jednání soudu dne 15. 1. 2021, 6. Podání ve věci samé a 7. Účast u dalšího jednání dne 4. 1. 2023. Soud nepřiznal jako účelně vynaložený úkon doplnění podání ze dne 9. 2. 2021. Dále náklady řízení tvoří 7 režijních paušálů á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. a 21% DPH ze všech těchto částek vyjma soudního poplatku.

17. Žalobkyně byla od soudního poplatku za vypořádání obchodního závodu osvobozena, poplatková povinnost tak přešla na žalovaného dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích.

18. Výrok o nákladech řízení státu vychází z ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. a procesně neúspěšnému žalovanému byla uložena povinnost uhradit náklady státu v plné výši. Tato částka představuje uhrazené znalečné, konkrétně se jedná o částku 44.700 Kč vyplacenou znalci [celé jméno znalce] na základě usnesení čj. 12 C 307/2019-218.