12 C 359/2019

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Mařádkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného adresa pro doručování: adresa žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejší účastnice: osobní údaje účastnice o zaplacení částky 162 309 Kč s příslušenstvím

I. Soud částečně zastavuje řízení co do částky 1 953 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 953 Kč za dobu od 1. 1. 2018 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 33 909,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši: -) 7,30 % ročně z částky 22 100 Kč za dobu od 1. 1. 2018 do zaplacení, -) 8,50 % ročně z částky 11 809,60 Kč za dobu od 1. 1. 2018 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Soud částečně zamítá žalobu co do: -) částky 126 446,40 Kč, -) zákonného úroku z prodlení z částky 126 446,40 Kč od 1. 1. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 %, -) zákonného úroku z prodlení z částky 22 100 Kč od 1. 1. 2018 do zaplacení ve výši 1,2 %.

IV. O náhradě nákladů řízení soud rozhodne samostatným usnesením.

1. Žalobce se proti žalovanému původně domáhal zaplacení částek specifikovaných výroky I. – III. jakožto nezaplaceného nájemného za srpen a září [rok] (ve výši 22 100 Kč s příslušenstvím) a náhrady nezbytných nákladů vynaložených na uvedení pronajatých prostor do původního stavu po jejich poškození hnědou výmalbou a lepidlem pokrývajícím podlahu (ve výši 140 209 Kč s příslušenstvím). Žalobu zdůvodnil tím, že jako pronajímatel uzavřel se žalovaným jako nájemcem dne [datum] smlouvu o nájmu prostoru sloužícího k podnikání (dále„ nájemní smlouvu“), na základě které mu pronajal prostory nacházející se v budově na ulici [ulice] [číslo] ve [obec] u [obec]. Dle článku III. nájemní smlouvy bylo dohodnuto, že za užívání předmětných prostor bude žalovaný hradit nájemné ve výši 11 050 Kč měsíčně. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou, s výpovědní dobou v trvání tří měsíců. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou nájmu o více jak 15 dnů, byla sjednána možnost podání výpovědi s výpovědní lhůtou 1 měsíc. Podle článku VIII. bylo dále sjednáno, že ke dni ukončení této smlouvy je žalovaný povinen předmět nájmu vyklidit, a předat jej žalobci ve stavu způsobilém k dalšímu užívání, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. V článku 8.5. bylo výslovně sjednáno, že o předání předmětu nájmu bude sepsán předávací protokol, který bude podepsán oběma stranami. Také bylo sjednáno, že ke dni skončení nájmu žalovaný předá žalobci movité věci, které převzal dle článku V. smlouvy. Žalovaný byl povinen platit nájemné vždy ke 25. dni v měsíci předem na následující kalendářní měsíc. S placením nájemného za měsíc srpen, které mělo být správně uhrazeno nejpozději dne [datum], se žalovaný dostal do prodlení převyšujícího 15 dní. Podle článku 8.4 nájemní smlouvy, proto žalobce jako pronajímatel, vypověděl tuto smlouvu s výpovědní lhůtou jednoho měsíce. Výpovědní doba tak měla uplynout již ke dni [datum]. Žalovaný dluží žalobci k dnešnímu dni nájemné za měsíc srpen a září [rok] ve výši celkem 22.100 Kč. Žalobce nájemní smlouvu písemně vypověděl ke dni [datum] s tím, že smluvní výpovědní doba měla skončit dnem [datum]. Žalobce v písemné výpovědi žalovaného vyzval, aby k poslednímu dni nájmu předmět nájmu vyklidil a předal žalobci. Když manželka žalobce před budovou potkala paní [příjmení], seznámila ji s úmyslem nájem ukončit. Paní řekla, že se za ní druhý den staví její přítel - žalovaný. Tomu byly sděleny důvody a paní [příjmení] mu k podpisu předložila dohodu o ukončení nájmu s tím, že mohou dále ve výpovědní době pokračovat. Žalovaný se rozčílil, řekl, že nic podepisovat nebude, a odešel. Manželka žalobce výpověď poslala poštou na doručenku dne [datum], dopis se však vrátil dne [datum] jako nedoručen, z důvodu chybné adresy, byla uvedena adresa sídla podnikání, znovu byl poslán na doručovací adresu dne [datum] a doručen [datum]. Není pravdou, že by žalovaný žalobci či jeho manželce termínu [datum] – [datum] volal. V sobotu dne [datum] přišla manželka žalobce v 10:32 do kanceláře, kde dodělávala DPH, protože měli po dovolené a byli ve skluzu. Žalovaný v té době také do budovy vešel, ale zase odešel. Manželka žalobce objekt opustila ve 12:22 a objekt řádně zakódovala. Toho dne již nebyl žádný pohyb. V neděli dne [datum] v 8:24 žalovaný znovu do objektu vstoupil, několikrát odešel zakódoval a znovu přišel a odkódoval. Ve 13:46 objekt opustil a vše řádně zakódoval. Ve večerních hodinách dne [datum] přišla do objektu paní [jméno] [příjmení], která řádně odkódovala svůj prostor, měla klientku a sdělila, že prostory již byly poškozeny. Když odešla, prostor i objekt řádně zakódovala. V pondělí ráno, když manželka žalobce přišla do práce, viděla, že ve dveřích zůstaly klíče, prostor byl však řádně zakódován. Většina stěn byla pomalována bílou barvou a byl stržen koberec a zůstala plocha v celé ploše zalitá lepidlem. V písemné výpovědi ze dne [datum] byl žalovaný upozorněn na to, že pronajaté prostory jsou poškozeny, konkrétně malba na stěnách je postříkána, jsou strhané koberce a podlaha je znečištěná lepidlem. Žalobce upozornil žalovaného na jeho povinnost pronajaté prostory vyklidit, a předat ve stavu způsobilém užívání. Proto žalobce již dne [datum] vyzval žalovaného, aby zjištěné závady odstranil a pronajaté prostory nachystal do stavu způsobilého k převzetí, nejpozději ke dni [datum]. Vzniklá poškození nechal žalobce odstranit odbornou firmou. Zejména poškozené podlahy nebylo možné opravit jinak, než odstraněním a výměnou poškozené dlažby. Celkové náklady opravy vyčíslila odborná firma na částku 140 209 Kč a tuto částku žalobci vyúčtovala fakturou č. [číslo] ze dne [datum] a žalobce tuto fakturu uhradil. V celé spodní části budovy, ve které se nachází také sál na cvičení, byla položena dlažba stejného druhu v zeleném barevném odstínu. Z důvodu toho, že v době opravy se již stejný dekor nevyráběl, byl žalobce nucen nahradit původní dlažbu novou dlažbou v jiné barvě. Byly vybrány dva odstíny šedé barvy, dlažba byla kladena nakoso a byl tak vytvořen ornament. Při osekání dlažby ze soklíků došlo k poškození omítky, na kterou byl soklík nalepen, a proto se musel opravit i podklad stěny. Taktéž při odstranění dlažby v ploše se poškodil i betonový podklad, proto se musel sjednotit nivelační hmotou. Ve všech pronajatých prostorách bylo potřeba opravit také malbu. Malby byly na strukturované omítce, původně v bílé barvě, žalovaný vymaloval stěny na hnědou barvu. Následně navíc došlo k poškození této malby, jak to vyplývá z pořízené fotodokumentace. Proto bylo nutné vymalovat vícekrát, aby došlo k překrytí. Nyní jsou malby znovu bílé. Pokud jde o jednotlivé stavební práce a stavební materiál u jednotlivých položek, o jeho druhovou, množstevní a cenovou specifikaci, jsou tvrzení žalobce totožná s obsahem položkového rozpočtu, který je přílohou žaloby a podle kterého bylo při opravách postupováno. Dále žalobce pozval pana [jméno] [příjmení] s otázkou, jestli existuje možnost, jak lepidlo z dlažby odstranit. Bylo přitom zjištěno, že vzhledem k plošnému rozsahu a vrstvě lepidla jde o problém neodstranitelný. V celém objektu je stejná dlažba a žalovaný chtěl, aby to tak zůstalo. Dlažba v tomto barevném řešení se však již nevyrábí a nebylo možné ji nikde sehnat. Byla použitá typově stejná dlažba, pouze v jiné barvě. Toto řešení je pro žalobce špatné, nicméně jediné možné. Dlažba byla vyměněná celá, možno prohlédnout na místě. Celá nemovitost, a také nebytové prostory, jsou pod ostrahou bezpečnostní agentury [název]. Přístupy do jednotlivých samostatných částí pronajatých prostor jsou chráněny přístupovými kódy. Kód do prostor, které měl pronajaty žalovaný, znal jen žalovaný, případně osoby, kterým žalovaný tento kód zapůjčil a svěřil. Jakýkoli vstup do objektu a do prostor, které byly žalovanému pronajaty, by byl ochranným systémem zaznamenán, a byl by případně iniciován výjezd bezpečnostní agentury. Jak vyplývá ze Sestavy zpráv a událostí z uvedeného dne, mezi odchodem žalovaného a příchodem kadeřnice není žádný záznam. To znamená, že zde nikdo jiný nebyl a být nemohl. To logicky znamená, že prostory musely být poškozeny v době přítomnosti žalovaného před jeho posledním odchodem a zakódováním. Heslo si každý nájemník dává své, paní [jméno] [příjmení], která s bezpečnostní agenturou komunikuje a obsluhuje toto zařízení, buď zavolá technika, který změnu provede, nebo ji technik telefonem navede a nájemce si heslo do systému sám zvolí. Nikdo jiný heslo nezná, protože každý nájemce má své vlastní. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce] mají také každý své jedinečné heslo s upraveným rozsahem přístupu. Mohou generálním kódem vstoupit do všech prostor, což se ale na výpisu Bezpečností agentury [název] vždy zapíše, nelze to obejít, jinak by celé střežení nemělo smysl. Klíče od prostoru měl pouze nájemce, žalobce a jeho manželka po celou dobu měli v kanceláři klíč v zalepené obálce, kterou jim žalovaný předal.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s poukazem na to, že chtěl v pronajatých prostorech provozovat fitness centrum. Nájemní smlouva je nicméně neplatná, poněvadž pronajaté prostory ve skutečnosti nejsou nebytovým prostorem ve smyslu smlouvy a navíc nejsou ve smlouvě řádně specifikovány. Výpověď ze dne [datum] nebyla žalovanému nikdy doručena a není v ní uveden výpovědní důvod. Žalovaný se s žalobcem domluvil, že nájem ukončí dohodou ke dni [datum]. Žalovaný byl na místě a připraven prostory žalobci předat, avšak žalobce nepřišel, čímž se dostal do prodlení, což znamená, že by podle § 1976 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. z.“), měl právě on nést nebezpečí škody na věci. Nájem tedy skončil dne [datum] podle § 2313 o. z., protože žalovaný prostor vyklidil. Žalobce nemůže mít právo na nájemné, neboť podle nájemní smlouvy jej měl jen za dobu, kdy žalovaný prostor užíval, což se dělo jen do [datum]. Lepidlo z kachlí bylo možno odstranit jeho vymytím, rozhodně ne vysekáním kachlí a obvodových soklíků a položením nové podlahy tak, jak učinila [právnická osoba]. Vyklizení proběhlo tak, že žalovanému paní [příjmení] dne [datum] řekla, že si manželé [příjemní] nepřejí, aby si prostory nadále pronajímal. Dne [datum] se tedy domluvili, že prostor vyklidí a nachystají tak, aby v neděli [datum] mohl být protokolárně předán a nájem ukončen dohodou. Žalovaný tak prostor vyklidil [datum] – [datum], přičemž z podlahy strhl vlastní koberec. Na podlaze zůstaly zbytky lepidla a zdi byly v pořádku. [příjmení manželů] byli v neděli [datum] nekontaktní. Žalovaný v prostorách dne [datum] ponechal pouze svázané igelitové pytle s odpadem, jelikož je neměl kde vyhodit. U budovy stála pouze malá popelnice a žalovaný nevěděl, kdy bude vyvezena. Dále žalovaný v březnu [rok] nebytové prostory kompletně zbavil špíny. Vše řádně umyl a vydesinfikoval, a to včetně oken, dveří, svítidel a toalet, aby je vůbec mohl užívat. Prostory tudíž na počátku nájmu byly v perfektním stavu a žalovaný neměl důvod následně ničit svou vlastní práci. Žalovaný jako osoba živící se zrovna v oboru podlah věděl při pohledu na dlaždice, že na nich nemůže fungovat fitcentrum, a proto ihned zakoupil svůj koberec. Dále zakoupil lepidlo značky Bralep Fix 400, které nanesl na dlaždice, a na ně položil tento koberec.

3. Vedlejší účastnice rovněž navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že náklady na výměnu dlažby nebyly vynaloženy nutně a účelně. Účelné a správné by bylo pouze zbytek lepidla vymýt. Že lepidlo vymýt lze, prokázal znalec svým pokusem, kdy pouhou vodou, CIFem a houbičkou na nádobí odstranil lepidlo zcela. Uvedené potvrzuje nadto sám výrobce lepidla, že lze uvést slinutou dlažbu vymytím do původního stavu. Nadto sama praxe prokazuje, že taková činnost se pravidelně provádí. Pokud se tedy žalobce řídil nesprávnou a škodlivou radou, kterou mu poskytl [jméno] [příjmení], který se pokusil odstranit lepidlo toluenem a škrabkou, a to neúspěšně, a doporučil mu, aby dlažbu vyměnil, pak tato rada jde plně za tím, kdo ji poskytl, nikoli k tíži žalovaného. Nebylo nijak prokázáno, že by počmárání stěn způsobil žalovaný.

4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobce byl ke dni [datum] v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec], jehož součástí je budova [adresa] (informace o pozemku parc. [číslo]). Žalobce žalovanému na základě smlouvy ze dne [datum] uzavřené ve smyslu § 2302n o. z. pronajal nebytové prostory o rozměru 59,66 m2 – hlavní sál, recepci, šatnu [číslo] šatnu [číslo] v budově [adresa] na ulici [ulice] ve [obec] u [obec]. V čl. 2 žalobce prohlásil, že je předmět nájmu v řádném stavu. V čl. 2 žalovaný prohlásil, že podepsáním smlouvy stvrzuje převzetí předmětu nájmu od žalobce ve stavu způsobilém k jeho užívání podle smlouvy. V čl. 2 strany sjednaly, že je žalovaný oprávněn užívat nebytové prostory za účelem provozování sportovních aktivit v rámci předmětu podnikání, dle živnostenských listů, jež mu byly vydány ke dni podpisu smlouvy. V čl.

3. účastníci smluvili, že část nájemného za březen [rok] po vzájemné dohodě žalovaný neplatil z důvodu drobných úprav prostoru na své náklady. V čl. 3 sjednali, že měsíční nájemné za užívání předmětu nájmu činí 11 050 Kč, přičemž v případě zahájení či ukončení nájmu v průběhu kalendářního měsíce bude žalovaným uhrazena poměrná část nájemného. Podle čl. 3 bude nájemné hrazeno nejpozději k 25. dni v měsíci na následující kalendářní měsíc. Podle čl. 6 je žalovaný povinen hradit náklady spojené s běžnou údržbou a drobnými opravami předmětu nájmu. Ostatní opravy bude zajišťovat a hradit žalobce. Běžná úprava a drobné opravy jsou specifikovány v § 5 a § 6 nařízení vlády č. 258/1995 Sb. bez ohledu na to, že toto nařízení již ke dni podpisu smlouvy není platné, včetně malování vnitřních prostor předmětu nájmu, výměny zámků a zasklívání skleněných výplní oken a dveří. Podle čl. 6 pro případ prodlení žalovaného s úhradou nájemného se žalovaný zavázal uhradit žalobci smluvní úrok z prodlení ve výši 0,02 % denně za každý den prodlení. Podle čl. 8. byla smlouva uzavřena na neurčito, s výpovědní dobou 3 měsíce, jež počíná běžet prvním dnem v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém byla výpověď druhému účastníku doručena. Podle čl. 8 mohou smluvní strany ukončit nájem písemnou dohodou. Podle čl. 8 v případě, kdy je žalovaný v prodlení s nájemným delším jak 15 dnů, je žalobce oprávněn vypovědět smlouvu s výpovědní dobou 1 měsíce, která začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po dojití písemné výpovědi druhé straně. Žalobci pak během výpovědní doby náleží měsíční nájemné ve výši 11 050 Kč. Podle čl. 8 je žalovaný ke dni ukončení smlouvy povinen předmět nájmu vyklidit a odevzdat jej žalobci ve stavu způsobilém k dalšímu užívání, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení, o čemž měl být sepsán předávací protokol podepsaný oběma smluvními stranami. Podle čl. 8 byl žalovaný v případě prodlení s vyklizením a předáním povinen zaplatit smluvní pokutu, čímž není dotčeno právo žalobce na náhradu vzniklé škody. Doručovací adresou žalovaného byla podle čl. 10 [adresa žalovaného] (nájemní smlouva). Žalobce vystavil výpověď z nájmu ke dni [datum] bez uvedení důvodu s tříměsíční výpovědní dobou, adresovanou žalovanému na adresu [adresa]. Dne [datum] žalobce žalovanému dopis doporučeně odeslal na adresu [adresa žalovaného], že do sféry jeho dispozice došel dne [datum] (výpověď smlouvy o nájmu ze dne [datum], výpověď smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] včetně dodejek z l. č. 92 – 94 verte). Dne [datum] žalobcův zástupce žalovanému na adresu [adresa žalovaného], doporučeně odeslal dopis, v němž vypověděl nájemní poměr kvůli prodlení s úhradou nájmu za srpen [rok] po dobu delší 15 dní. Zároveň jej upozornil na neutěšený stav pronajatých prostor a na nesplnění povinnosti je předat a vyzval jej k jejich uvedení do řádného stavu a následnému předání (výpověď smlouvy, výzva k uvedení do původního stavu a vyklizení a k náhradě škody včetně podací stvrzenky z [datum], podací stvrzenka ze dne [datum] z l. č. 81). Česká pošta již nebyla schopna zodpovědět otázku, kdy byla tato zásilka doručena žalovanému kvůli uplynutí archivační lhůty (odpověď České pošty, s.p. ze dne [datum]). Je nicméně obecně známo, že doporučeně odeslané dopisy bývají svému adresátovi uvnitř ČR doručeny nejpozději třetí pracovní den po svém odeslání. Dne [datum] žalobcův zástupce žalovanému na adresu [adresa žalovaného], doporučeně odeslal předžalobní výzvu (předžalobní výzva z [datum] včetně podací stvrzenky ze dne [datum]). Předžalobní výzvu žalovaný převzal dne [datum] (vyjádření k pojistné události ze dne [datum]). [právnická osoba] žalobci vyfakturovala částku 140 209 Kč s DPH za stavební práce na opravě poškozeného interiéru [anonymizováno] objektu na ulici [ulice] [číslo] ve [obec], jež spočívaly ve vyčištění budov o výšce podlaží do 4 m, začištění omítek kolem oken, dveří, vnitřní omítce zdiva, samonivelační stěrce, broušení betonového povrchu do tloušťky 5 mm, bourání keramických dlaždic, ve vnitrostaveništní dopravě suti a vybouraných hmot, odvozu suti na skládku a vybouraných hmot na meziskládku do 1 km se složením, příplatku k odvozu suti, poplatku za uložení stavebního odpadu, penetraci podkladu podlahy, instalaci soklu, keramické režné skluzi, příplatku za diagonální kladení dlažby, řezání dlaždic pro soklíky, obkládačkách a dlaždic zn. Taurus, přesunu hmot, v penetraci stěn a malbě. Rozpočet byl sestaven, faktura vystavena a zdanitelné plnění uskutečněno dne [datum] (daňový doklad č. [číslo] ze dne [datum] včetně položkového rozpočtu, svědecká výpověď [jméno] [příjmení]). Vedlejší účastnice jako pojistitelka žalovaného z pojištění podnikatelských rizik přijala oznámení pojistné události, v němž je jako škoda uvedena pouze poškozená podlaha (oznámení škodné události, zpráva pojišťovny ze dne [datum] ze spisu PČR, OO [obec] sp. zn. KRPT [číslo] [rok] [číslo]). Žalovaný v dopise pro vedlejší účastnici k věci uvedl, že když v neděli [datum] odpoledne opouštěl pronajaté prostory, zůstala po stržení koberce na podlaze vrstva lepidla, přičemž jiného poškození si není vědom (vyjádření k pojistné události ze dne 13. 12. 2017). Vedlejší účastnice určila pojistné plnění za odstranění lepidla z podlahy svépomocí částkou 2 953 Kč na základě popisu události ze strany žalovaného, po odečtení spoluúčasti žalovaného pak 1 953 Kč, přičemž výši určila podle stavebních tabulek. Spoluúčast ve výši 1 000 Kč byl žalovaný povinen zaplatit žalobci (likvidační zpráva, oznámení o výši pojistného plnění a o poskytnutí náhrady škody, oznámení o poskytnutí náhrady škody (újmy) z pojistné události [číslo] z l. [číslo] emailová korespondence mezi žalobcovým zástupcem, pojišťovnou a žalovaným). Ve věci poškození pronajatých prostor [jméno] [příjmení] podala na žalovaného trestní oznámení. Přítelkyně žalovaného, [jméno] [příjmení], využívala pronajaté prostory k podnikání v oboru cvičení s maminkami a s dětmi. Případ byl i po přezkumu postupu policie státní zástupkyní jako občanskoprávní kauza odložen (spis PČR, OO [obec] sp. zn. KRPT [číslo] [rok] [číslo], svědecká výpověď [jméno] [příjmení]). Žalobce, resp. jeho manželka [jméno] soudu a dne 16. 8. 2018 Policii ČR předložili fotografie zachycující interiér, v němž se na dlážděné podlaze povalují kusy rozstříhaného koberce a stěny jsou vymalovány tmavou barvou, na níž jsou velké bílé šmouhy obloukovitého tvaru (fotografie předložené žalobcem z l. č. 42 - 47). To je zachyceno i na fotografiích, které na místě dne [datum] pořídila Policie ČR (policejní fotodokumentace ze spisu PČR, OO [obec] sp. zn. KRPT [číslo] [rok] [číslo], viz též svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]). Žalobce do chodby v 1. NP vstoupil dne [datum] v 5:54, odešel odsud v 6:

2. Žalovaný do prostor„ fitka“ vstoupil v 9:16, v 9:48 pak celý objekt opustil. V 10:32 přišla paní [příjmení] a odešla ve 12:

22. Dne [datum] v 8:24 do objektu vstoupil žalovaný a v 8:29 odešel, v 10:55 opět přišel a ve 12:24 odešel. Vrátil se ve 13:03, odešel ve 13:

46. Téhož dne v 18:42 [jméno] [příjmení] odkódovala prostory kadeřnictví, přičemž ve 20:19 odešla (sestava zpráv a událostí, podepsaná sestava zpráv a událostí z l. č. 88 – 89, sestava zpráv a událostí ze spisu PČR, OO [obec] sp. zn. KRPT [číslo] [rok] [číslo], svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]). Žádný z provedených důkazů nenasvědčuje tomu, že by kdokoli nepovolaný či neznámý v době, kdy žalovaný prostory opouštěl ([datum]. [anonymizováno] – [datum]) do nich vstoupil či zde něco dělal (sestava zpráv a událostí, podepsaná sestava zpráv a událostí z l. č. 88 – 89, sestava zpráv a událostí ze spisu PČR, OO [obec] sp. zn. KRPT [číslo] [rok] [číslo], spis PČR, OO [obec] sp. zn. KRPT [číslo] [rok] [číslo], oznámení škodné události, zpráva pojišťovny ze dne [datum], likvidační zpráva, oznámení o výši pojistného plnění a o poskytnutí náhrady škody, oznámení o poskytnutí náhrady škody (újmy) z pojistné události [číslo] z l. č. 109, emailová korespondence mezi žalobcovým zástupcem, pojišťovnou a žalovaným, svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]). Žalovaný válečkem nanesl na dlážděnou podlahu pronajatých prostor souvislou vrstvu lepidla Bralep FIX 400, na kterou nalepil koberec a kterou po svém odchodu po zániku závazku z nájemní smlouvy dne [datum] neodstranil. Stěny„ fitka“ během nájmu nebo před ním přemaloval nahnědo (shodná skutková tvrzení účastníků, svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], spis PČR, OO [obec] sp. zn. KRPT [číslo] [rok] [číslo], oznámení škodné události, zpráva pojišťovny ze dne [datum], likvidační zpráva, oznámení o výši pojistného plnění a o poskytnutí náhrady škody, oznámení o poskytnutí náhrady škody (újmy) z pojistné události [číslo] z l. č. 109, emailová korespondence mezi žalobcovým zástupcem, pojišťovnou a žalovaným, faktura [číslo] ze dne [datum]). Soud vyhodnotil jako nevěrohodnou výpověď svědkyně [jméno] [příjmení] ohledně otázky, že žalobce s žalovaným uzavřeli ústní dohodu o ukončení nájemného poměru ke dni [datum], poněvadž v době, o níž vypovídala, i v době podání svědectví byla přítelkyní žalovaného, který má zájem na výsledku sporu. Dále podle její výpovědi i výpovědi [jméno] [příjmení] měli o ukončení nájmu hovořit na schůzce ze dne [datum], které se však nezúčastnil žalobce, takže jako pronajímatel nemohl takovou dohodu uzavřít. Sama svědkyně navíc připustila, že s žalovaným ponechali na podlaze vrstvu lepidla, aniž by dokázala vysvětlit, proč. Tím pádem je jasné, že pronajaté prostory nebyly řádně předány, resp. v den schůzky nebyly předány ba ani opuštěny vůbec, jestliže v nich žalovaný se svědkyní [příjmení] ještě následujícího dne pobývali. Žalobce nadto žalovanému později adresoval hned dvě výpovědi, k čemuž by neměl důvod, kdyby nájem dříve zanikl. Nehledě k tomu, že byl sám žalovaný v tomto ohledu značně nekonzistentní ve svých tvrzeních. Jednou totiž uvedl, že paní [příjmení] žalovaného stran ukončení nájmu kontaktovala již počátkem července [rok], podruhé že se tak stalo až dne [datum]. Jednou navíc tvrdil, že se domluvili na ukončení nájmu ke dni 31. 7. 2017, jindy, že byl nájem ukončen ke dni [datum] (svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], sestava zpráv a událostí, podepsaná sestava zpráv a událostí z l. č. 88 – 89, sestava zpráv a událostí ze spisu PČR, OO [obec] sp. zn. KRPT [číslo] [rok] [číslo], výpověď smlouvy o nájmu ze dne [datum], výpověď smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] včetně dodejek z l. č. 92 – 94 verte, výpověď smlouvy, výzva k uvedení do původního stavu a vyklizení a k náhradě škody včetně podací stvrzenky z [datum], podací stvrzenka ze dne [datum] z l. č. 81, skutková tvrzení žalovaného). [jméno] [příjmení] po zániku nájemního poměru k odstranění lepidla oslovila [jméno] [příjmení], který po prohlídce usoudil, že je lepidlo neodstranitelné, nebo by to bylo možno jen extrémně obtížně, poněvadž lepidlo bylo i ve spárách a na okraji soklíku. Svědek se neúspěšně pokusil lepidlo odstranit toluenem a škrabkou. Sám nevěděl, čím by se dalo lepidlo vymýt. Podniká v oboru kompletační a dokončovací práce, malířské a natěračské práce, zprostředkování specializovaného velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s ostatními výrobky a nikdy neodstraňoval souvislou vrstvu lepidla z takové plochy (výpis z ARES, svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). Poté žalobce přivolal [právnická osoba], která provedla výše popsané práce. Nezjišťovala možnost odstranění lepidla z podlahy, protože pro ni bylo jednodušší vyměnit dlaždice a soklíky a protože se řídila názorem žalobce, který jí právě takový úkol zadal (svědecká výpověď [jméno] [příjmení], daňový doklad č. [číslo] ze dne [datum] včetně položkového rozpočtu). Použité lepidlo Bralep FIX 400 je podle výrobce určeno k upevnění a opětovnému sejmutí PVC, CV a textilních podlahových krytin v interiérech, vhodné na savé i nesavé podklady. Zabraňuje klouzání a pohybu podlahových krytin, usnadňuje pozdější sejmutí krytiny bez porušení podkladu. Z nenasákavých podkladů (např. keramické dlažby) je po sejmutí krytiny možné zbytky FIXU 400 odstranit následujícím postupem: na zbytky lepidla se celoplošně nanese směs teplé vody a tekutého abrazivního čisticího prostředku (např. CIF Active Cream). Nechá se působit min. 30 minut (až se zbytky lepidla zakalí) a následně se mechanicky odstraní z podkladu pomocí gumové stěrky, jemného kartáče nebo houby na mytí nádobí. Na závěr se podklad důkladně vytře teplou vodou. Tento postup je podle potřeby nutné opakovat. K odstranění silně znečištěných a nepoddajných míst lze použít ředidlo S [číslo] (na dlažbě). Účinek ředidla na podklad je nutné předem vyzkoušet (technický list [číslo] BRALEP FIX 400). [jméno] [příjmení], podnikatel v oboru podlah, na žádost žalovaného vystavil dobrozdání, podle kterého je možno toto lepidlo z dlažby odstranit pomocí postupného rozmývání horkou vodou a abrazivního prostředku na bázi jemného písku. Směs se nechá působit a následně se odstraní mechanicky za použití nízkootáčkového stroje a hnědého padu s jemnou brusnou silou. Plocha se následně stáhne gumovou stěrkou a kontaminovaná voda se odsaje. Postup je v případě potřeby možno zopakovat nebo lze jako silnější čistič použít ředidlo – směs organických rozpouštědel. Sokly znečištěné chemoprénovým lepidlem se vyčistí od zbytků rozpouštědlových lepidel rozpouštědlem Toluen P 6406. Poté pan [příjmení] doporučil celou plochu vyčistit ještě hloubkově čištěním jednokotoučovým nízkootáčkovým strojem za použití přípravku dr. Schutz. Následně se celá plocha včetně soklů musí několikrát neutralizovat čistou vodou a nechat vyschnout. Na sjednocení povrchu vyčištěné dlažby pak doporučil přípravek Dr. Schutz, který vytvoří na povrchu jemný mikrofilm v matném odstínu. V tomto smyslu [jméno] [příjmení] vystavil cenovou nabídku, v níž počítal s plochou 60 m2, což je v souladu s nájemní smlouvou, dokumentací [jméno] [příjmení], s emailem žalovaného ze dne 27. 3. 2018 (výše zmíněná emailová korespondence) i s tvrzeními účastníků a položku v podobě rozmytí vodou s použitím abrazivního prostředku a hrubého odstranění lepidla ocenil částkou 1 680 Kč, lokální dočištění lepidla (s uvažovanou plochou 18 m2) částkou 1 134 Kč, hloubkové čištění a neutralizaci povrchu čistou vodou částkou 3 120 Kč, základní čisticí přípravek Dr. Schutz částkou 1 390 Kč se slevou 210 Kč, odvoz a likvidaci kontaminované vody částkou 1 762 Kč, konečné ošetření povrchu přípravkem Dr. Schutz částkou 900 Kč a dopravu a přesun hmot, strojů a pracovníků částkou 1 000 Kč, celkem tedy částkou 10 776 Kč bez DPH, 13 038,96 Kč s DPH (vyjádření [jméno] [příjmení] ze dne [datum] včetně cenové nabídky, cenová nabídka jako příloha znaleckého posudku [celé jméno znalce], nájemní smlouva, daňový doklad č. [číslo] ze dne [datum] včetně položkového rozpočtu, emailová korespondence mezi žalobcovým zástupcem, pojišťovnou a žalovaným). Stejně [jméno] [příjmení] postup odstranění lepidla popsal ve své svědecké výpovědi a zároveň vypověděl, že jej žalovaný asi v roce [rok] oslovil s tím, že nanesl v areálu bývalého fitness centra ve [obec] na podlahu lepidlo, které neschne, načež svědek přijel na místo, kde si povšiml, že bylo rovnoměrně ve vrstvě 0,5 mm válečkem naneseno lepidlo Bralep 400. Takovou dlaždici lze výše popsaným postupem uvést zcela do původního stavu (svědecká výpověď [jméno] [příjmení]). Možnost odstranit lepidlo z dlaždic vymytím byla potvrzena zprávou [právnická osoba] ze dne 14. 2. 2023 a pokusem, který provedl [celé jméno znalce], soudem ustanovený znalec v oboru stavebnictví, odvětví stavební odvětví různá, se specializací na vhodnost použitých materiálů, stáří, konstrukční systémy a statika, stavební rozpočty a kalkulace cen stavebních prací a konstrukcí. Pokus provedl tak, že mu [právnická osoba] poskytla vzorek lepidla Bralep Fix 400, které pak molitanovým válečkem během nanesl na povrh slinuté dlaždice a nechal asi týden zaschnout. Poté na povrch nanesl vlažnou vodu, ponechal půl hodiny a poté houbičkou na nádobí nanesl přípravek CIF. Šlo o samostatnou dlaždici, takže spárovací hmota nebyla k dispozici. Šlo o dlaždici zn. Taurus, v rozměrech 30 x 30 cm a tloušťky 5 mm. Lepidlo se podařilo zcela odstranit. Lepidlo nanesl ve vrstvě v řádu desetin mm, určitě to bylo méně, než 1 mm. Celkové vyčištění, počínaje okamžikem nanesení vody, trvalo 0,5 - 1 hodinu. Postup, začínající nanesením vody, znalec zopakoval asi jednou. Po odstranění lepidla již povrh dlaždice nijak neošetřil. Při pokusu použil pouze jednu dlaždici a nanesl pouze jednu vrstvu lepidla - lepidlo nenanášel vícekrát. Lepidlo nanášel a také je odstraňoval přes den, odpoledne, na balkoně. Odborné firmy po strojovém čištění používají i přípravky na uvedení dlaždic do původního vzhledu. Nabídka pana [příjmení] tuto položku obsahuje. Nabídky ostatních firem ji přímo nejmenují. Technika nanesení lepidla (válečkem x zubatou stěrkou) nemá na možnost jeho odstranění žádný vliv. Za účelem ocenění procesu odstranění lepidla ke dni [datum] (kdy [právnická osoba] fakturovala žalobci provedené práce) znalec oslovil [právnická osoba] [jméno] [příjmení], která práce ocenila částkou 12 650 Kč bez DPH, přičemž v roce 2017 by cena byla o 20 % nižší, a společnost [právnická osoba] pak částkou 11 779,11 Kč včetně DPH. Znalec, vycházeje z ve stavebnictví dlouhodobě respektovaných cen URS, objektivizoval cenu pro druhé pololetí roku [rok] částkou 11 809,60 Kč včetně DPH, přičemž ovšem nezohlednil odvoz a likvidaci kontaminované vody (jako svědek [příjmení]). Za nejobjektivnější z cenových nabídek přitom znalec považoval nabídku [jméno] [příjmení], přičemž by cena vzhledem k časovému odstupu cca 3 let byla o 10 – 15 % nižší (znalecký posudek [celé jméno znalce], dodatek D1 ke znaleckému posudku, výpověď znalce).

5. Výše jmenované důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, pro meritum případu závažné a ve výše rozvedeném kontextu jako věrohodné až na výše specifikované výjimky. Důkazy byly jinak ve vzájemném souladu. Z ostatních provedených důkazů v podobě svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] nevyplynulo nic podstatného pro meritum sporu ani výsledek řízení, poněvadž vyšlo najevo, že společnost, jejímž je svědek zaměstnancem, nedodala do předmětného objektu bezpečnostní systém, nýbrž pouze provozovala výjezdovou skupinu a pult centralizované ochrany, které však žalobci v inkriminované době stejně poskytovala jiná společnost, neboť ve svědkově společnosti došlo k úsporným opatřením. Soud neprovedl důkaz fakturou [číslo] poněvadž práce, které žalovaný v prostorách provedl před vznikem nájemného poměru, případně dokonce jejich faktický stav před provedením těchto prací, nejsou právně relevantní, neboť podstatný byl zaprvé jen stav prostor v době zániku nájemního poměru, zadruhé žalovaný sám tvrdil, že neutěšený stav prostor napravil, pročež nemusel zaplatit nájemné za březen [rok]. I kdyby navíc prostory uvedl do perfektního stavu, mohl je teoreticky vzápětí poškodit. Soud nevyslechl svědkyni [jméno] [příjmení], protože na jejím výslechu žalovaný netrval. Soud nevyslechl podnájemce„ fitka,“ protože by jejich výpovědi byly z důvodů vysvětlených v bodě 8. odůvodnění byly právně irelevantní. Soud neprovedl další důkazy, jež měly objasnit fungování bezpečnostního systému v objektu a možnost neoprávněného vniknutí jako nadbytečné, jelikož tyto okolnosti již byly objasněny řadou výše uvedených důkazů. Soud neprovedl důkaz kolaudačním rozhodnutím, protože jak vysvětluje v bodě 8. odůvodnění, je stavebně technický charakter, resp. i stavebněprávní režim pronajatých prostor zcela irelevantní. Další důkazy soud neprovedl, protože nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.

6. Soud tedy založil rozsudek především na následujícím skutkovém závěru. Žalobce žalovanému na základě smlouvy ze dne [datum] uzavřené ve smyslu § 2302n o. z. pronajal nebytové prostory v budově [adresa] na ulici [ulice] ve [obec] u [obec]. V čl. 2 žalobce prohlásil, že je předmět nájmu v řádném stavu. V čl. 2 žalovaný prohlásil, že podepsáním smlouvy stvrzuje převzetí předmětu nájmu od žalobce ve stavu způsobilém k jeho užívání podle smlouvy. V čl. 2 strany sjednaly, že je žalovaný oprávněn užívat nebytové prostory za účelem provozování sportovních aktivit v rámci předmětu podnikání, dle živnostenských listů, jež mu byly vydány ke dni podpisu smlouvy. V čl.

3. účastníci smluvili, že část nájemného za březen [rok] po vzájemné dohodě žalovaný neplatil z důvodu drobných úprav prostoru na své náklady. V čl. 3 sjednali, že měsíční nájemné za užívání předmětu nájmu činí 11 050 Kč, přičemž v případě zahájení či ukončení nájmu v průběhu kalendářního měsíce bude žalovaným uhrazena poměrná část nájemného. Podle čl. 3 bude nájemné hrazeno nejpozději k 25. dni v měsíci na následující kalendářní měsíc. Podle čl. 6 je žalovaný povinen hradit náklady spojené s běžnou údržbou a drobnými opravami předmětu nájmu. Ostatní opravy bude zajišťovat a hradit žalobce. Běžná úprava a drobné opravy jsou specifikovány v § 5 a § 6 nařízení vlády č. 258/1995 Sb. bez ohledu na to, že toto nařízení již ke dni podpisu smlouvy není platné, včetně malování vnitřních prostor předmětu nájmu, výměny zámků a zasklívání skleněných výplní oken a dveří. Podle čl. 6 pro případ prodlení žalovaného s úhradou nájemného se žalovaný zavázal uhradit žalobci smluvní úrok z prodlení ve výši 0,02 % denně za každý den prodlení. Podle čl. 8. byla smlouva uzavřena na neurčito, s výpovědní dobou 3 měsíce, jež počíná běžet prvním dnem v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém byla výpověď druhému účastníku doručena. Podle čl. 8 mohou smluvní strany ukončit nájem písemnou dohodou. Podle čl. 8 v případě, kdy je žalovaný v prodlení s nájemným delším jak 15 dnů, je žalobce oprávněn vypovědět smlouvu s výpovědní dobou 1 měsíce, která začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po dojití písemné výpovědi druhé straně. Žalobci pak během výpovědní doby náleží měsíční nájemné ve výši 11 050 Kč. Podle čl. 8 je žalovaný ke dni ukončení smlouvy povinen předmět nájmu vyklidit a odevzdat jej žalobci ve stavu způsobilém k dalšímu užívání, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení, o čemž měl být sepsán předávací protokol podepsaný oběma smluvními stranami. Podle čl. 8 byl žalovaný v případě prodlení s vyklizením a předáním povinen zaplatit smluvní pokutu, čímž není dotčeno právo žalobce na náhradu vzniklé škody. Doručovací adresou žalovaného byla podle čl. 10 [adresa žalovaného]. Žalovaný žalobci nezaplatil nájemné za srpen a září [rok] v celkové výši 22 100 Kč. Žalovanému došla výpověď, podle níž měl nájem zaniknout [datum] v 0:

0. Žalovaný pronajaté prostory řádně nevyklidil a zanechal po sobě dlážděnou podlahu pokrytou souvislou vrstvou lepidla Bralep FIX 400, které bylo možno vymýt, a bílou barvou počmárané stěny, které předtím přemaloval nahnědo. Za účelem odstranění lepidla [jméno] [příjmení] přizvala [jméno] [příjmení], který však nebyl odborníkem v dané oblasti ani nikdy podobnou práci nedělal a který řekl, že lepidlo odstranit nelze, nebo jen extrémně obtížně. Proto se žalobce s manželkou rozhodli zjednat stavební firmu, která podle jejich zadání vymaloval stěny na bílo, dlažbu včetně soklíků strhla a podlahu komplexně zrekonstruovala. Cenu prací pak žalobce firmě zaplatil a uplatnil proti žalovanému.

7. Po zahájení jednání vzal žalobce žalobu zpět co do částky 1 953 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 953 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, s čímž žalovaný i vedlejší účastnice souhlasili (§ 96 odst. 1, odst. 3 první věta a contrario, odst. 4 a contrario zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. s. ř.“). Proto soud řízení výrokem I. částečně zastavil (§ 96 odst. 2 první věta o. s. ř.).

8. Soud případ právně kvalifikoval jako nárok žalobce na nájemné (§ 2302 odst. 1 druhá věta ve spojení s § § 2201, 2213 o. z.) a na náhradu škody způsobené porušením smluvní povinnosti žalovaného podle čl. 8 nájemní smlouvy předat žalobci pronajaté prostory ve stavu způsobilém k dalšímu užívání, s přihlédnutím k běžnému opotřebení (§ 2913 odst. 1 o. z.). Pokud jde o námitku žalovaného, že je nájemní smlouva neplatná, poněvadž nejde o nebytový prostor ve smyslu nájemní smlouvy, který v ní navíc nebyl řádně specifikován, je třeba si uvědomit, že právně relevantní je účel, za nímž byl prostor pronajat, nikoli jeho stavebně technický charakter ani způsob využití podle veřejnoprávních předpisů (§ 2302 odst. 1 první věta o. z.), což je v tomto konkrétním případě jen reflexe obecného pravidla, že uplatňování práva soukromého je nezávislé na uplatňování práva veřejného (§ 1 odst. 1 druhá věta o. z.). Podstatné je tudíž jen to, zda to, o který konkrétní prostor jde, věděli smluvní partneři, poněvadž právě je smlouva zavazuje (§ 1759 o. z.). A z důkazů i z tvrzení účastníků vyplynulo, že o tom celou dobu nebyla sebemenší pochybnost. Dále není pravdou, že by výpověď ze dne [datum] žalovanému nedošla – stalo se tak [datum], přičemž pravost ani věcnou správnost dodejky z l. č. 94 verte žalovaný nezpochybnil, stejně jako v případě předžalobní upomínky, kterou přitom žalobce odeslal tímtéž způsobem, prostřednictvím téže společnosti a na touž adresu, přičemž žalovaný připustil, že tato výzva mu došla. Fakt, že není ve výpovědi ze dne [datum] uveden výpovědní důvod, je nerozhodný, protože pravidlo zakotvené v ustanovení § 2310 odst. 1 o. z., podle nějž„ ve výpovědi musí být uveden její důvod; výpověď, v níž není uveden její důvod, je neplatná,“ se vztahuje pouze k nájmu na dobu určitou, jak plyne ze systematické návaznosti ustanovení na předchozí § § 2308 a 2309, z textu § 2312 a ovšem i z faktu, že omezení výpovědi zákonným důvodem má ospravedlnění pouze u nájmů na dobu určitou – u nájmů na dobu neurčitou, které mohou trvat dlouhé roky, musí být pronajímateli zachována možnost tento závazek v přijatelné době ukončit. Dokazováním byla také vyvrácena skutková verze žalovaného, že se s žalobcem domluvil na ukončení nájmu ke dni [datum], přičemž byl připraven k předání, které však žalovaný znemožnil svou nekontaktností (čímž se dostal do prodlení a nese nebezpečí škody na věci). Kromě výše rozvedených souvislostí je třeba podotknout, že žalovaný ani neoznačil důkaz v podobě písemné dohody o zrušení závazku a že i kdyby snad byla prokázána existence ústní dohody, odporovala by taková čl. 8 nájemní smlouvy (§ 564 část věty za středníkem o. z.). Žalovaný se mýlí též v názoru, že nájem zanikl dne [datum], poněvadž prostor vyklidil. Ustanovení § 2313, podle nějž„ vyklidí-li nájemce prostor sloužící podnikání v souladu s výpovědí, považuje se výpověď za platnou a přijatou nájemcem bez námitek, zaprvé hovoří jen o platnosti, nikoli o účinnosti výpovědi a proto nezakotvuje okamžik zániku nájmu. Nájemce ostatně může pronajatý prostor vyklidit během výpovědní doby i po ní. Zadruhé ŽV tvrdí, že mu žádná výpověď nedošla, takže se ani nemohl zachovat v souladu s ní. Nemluvě již o tom, že žalovaný prostory nevyklidil řádně, tedy smlouvou předvídaným způsobem. Argument, že žalobci nevznikl nárok na nájemné do [datum], poněvadž žalovaný prostory fakticky užíval jen do [datum], je zcela irelevantní, neboť podle § 2302 odst. 1 první věty ve spojení s § 2201 o. z. je nájemce nájemné povinen platit za přenechání věci k užívání, tedy za umožnění užívání. Jestli věc skutečně užívá, je už přirozeně jeho věcí, přičemž nájemní poměr končí teprve uplynutím výpovědní doby. To vše znamená, že nájemní poměr vznikl a poté nezanikl dohodou. Co se obou výpovědí týče, ta srpnová obsahovala kratší výpovědní dobu, nájem měl podle ní zaniknout dříve, než dle červencové, takže soud zkoumal nejprve ji. Žalovaný nezpochybnil platnost této výpovědi, která byla žalovanému doporučeně odeslána na adresu ŽV dle 10.7. nájemní smlouvy, přičemž obsahuje i výpovědní důvod – v souladu s nájemní smlouvou nezaplacení nájemného, které bylo již v době sepsání výpovědi podle nájemní smlouvy příslušnou dobu splatné, přičemž žalovaný ani netvrdil, že by nájemné zaplatil. To znamená, že nájem zanikl [datum] v 0:

0. Týž nárok by žalobci vznikl, i kdyby zánik nájmu přivodila červencová výpověď. Žalovaný se tudíž dostal do prodlení, čímž mu vznikla povinnost zaplatit i úrok z prodlení (§ 1968 ve spojení s § 1970 první větou o. z.). Část žaloby stran nájemného byla tedy důvodná. Až na část úroku z prodlení, protože žalobce úrok požadoval v zákonné výši 8,50 % ročně. Účastníci nicméně 6.6. smlouvy zakotvili smluvní úrok z prodlení s nájemným ve výši 0,02 % denně, tedy 7,3 % ročně. Ustanovení § 1970 druhé věty o. z., podle nějž výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená,“ je totiž dispozitivní. Jestliže si účastníci sjednali odchylné pravidlo, vznikl žalobci nárok pouze na sjednanou, nikoli zákonnou výši. Proto soud žalobci výrokem II. přiznal žalované nájemné a úrok z prodlení ve sjednané výši, zatímco výrokem III. žalobu částečně zamítl co do zbytku úroku z prodlení z nájemného. Co se týče hnědé výmalby prostor, žalovaný měl právo přemalovat stěny hnědou barvou, protože mu to výslovně umožnil čl. 6 smlouvy, kde se o malování vnitřních prostor hovoří jako o běžné údržbě, a ostatně i ustanovení § 2207 odst. 1 první věta o. z. v souvislosti s § 6 vládního nařízení č. 258/1995 Sb., které sice v okamžiku uzavření nájemní smlouvy již bylo zrušeno, avšak smluvní partneři si toho byli vědomi a přesto výslovně projevili vůli být vázáni tam zakotvenými definicemi. V čl. 8 strany sjednány, že je žalovaný povinen předat prostory na konci nájemního poměru žalobci ve stavu způsobilém k dalšímu užívání, s přihlédnutím k běžnému opotřebení. Ustanovení § 2225 odst. 1 o. z., podle nějž má být věc odevzdána ve stavu, v jakém byla převzata, je dispozitivní, takže pokud si účastníci sjednali, že má být odevzdána ve stavu způsobilém k dalšímu užívání – což je něco jiného, než stav stejný – je nutno jejich vůli respektovat. Z těchto důvodů nemůže hnědá výmalba představovat škodu, kterou by byl žalovaný povinen nahradit. Pokud jde o bílé šmouhy, jejichž přítomnost byla prokázána, žalobce škodu necharakterizoval jako tyto šmouhy, nýbrž jako samotnou hnědou výmalbu. Šmouhy tudíž nebyly součástí jím uplatněného skutkového popisu škody. Teprve na l. č. 161, po okamžiku koncentrace řízení a v reakci na korespondenční výzvu soudu – která ovšem nesměřovala k popisu samotné škody, nýbrž jen k vyčíslení její výše – žalobce do řízení vnesl skutková tvrzení, jež by bylo lze vykládat jako jakýsi alternativní popis škody. K tomuto tvrzení však soud kvůli koncentraci řízení nemohl přihlédnout, přičemž žalobce neuplatnil a ani soud neshledal žádnou z výjimek z koncentrace (§ 118b odst. 1 o. s. ř.). Jestliže přitom žalobce celou dobu tvrdil, že škoda spočívá ve hnědé výmalbě, přičemž poté musel stěny nechat přemalovat na bílo, nemusel logicky vynaložit náklady vyšší, než kdyby šmouhy na místě nebyly. To znamená, že tyto dvě skutkové verze se svým způsobem logicky vylučují. Z těchto důvodů soud výrokem III. část žaloby týkající se hnědé výmalby zamítl. Co se týká lepidla, pak okolnost, že žalovaný podnajal prostory třetím osobám, nehraje roli, protože podle § 2302 odst. 1 druhé věty ve spojení s § 2216 o. z., odpovídá žalobci za jednání této osoby stejně, jako kdyby fakticky užíval sám. Proto soud neprovedl důkazy vztahující se k podnájmu. Soud zkoumal otázku, zda žalovaný ponecháním lepidla porušil svou výše uvedenou smluvní povinnost odevzdat žalobci po skončení nájmu prostory v řádném stavu. Dospěl k závěru, že ano. Žalovaný sice nebyl povinen vrátit věc ve zcela stejném stavu, nýbrž ve stavu způsobilém k dalšímu užívání. Použití lepidla však jistě není obvyklým opotřebením, nýbrž umělým znehodnocením podlahy. Z důkazů vyplynulo, že podlaha na počátku nájmu lepidlem pokryta nebyla, že je tam nanesl žalovaný, aby mohl přilepit koberec. Přitom je po sobě neodstranil, aniž by mu v tom cokoli bránilo, přestože koberec, kvůli němuž lepidlo aplikoval, si odnesl, resp. ponechal rozstříhaný na místě. Bezdůvodně tak po sobě zanechal lepkavou a znehodnocenou podlahu. Tím jednoznačně porušil čl. 8 smlouvy, tedy svou smluvní povinnost (§ 2913 odst. 1 o. z.), přičemž v příčinné souvislosti s tím pak musela být podlaha opravena. Žalovaný neuvedl na svou obranu žádnou okolnost, jež by ho mohla povinnosti nahradit škodu zprostit (§ 2913 odst. 2 o. z.). Bylo prokázáno, že lepidlo bylo možno vymýt. Proto nebylo možno žalobci přiznat škodu v žalované výši. Jeho tvrzení, že žalovaný ve skutečnosti použil jiné lepidlo, bylo do řízení vneseno až po koncentraci řízení, přičemž žalobce neuplatnil a ani soud neshledal žádnou z výjimek z koncentrace řízení. Žalobce, nevěděl-li si rady, měl oslovit odborníka v daném oboru, což neučinil. Škodu zde tudíž tvoří skutečná škoda v podobě nákladů na uvedení věci do původního stavu (§ 2951 odst. 1 první věta ve spojení s § 2952 první větou o. z.). Soud proto v souladu se znaleckým posudkem určil její výši podle cen URS, protože je pokládá za nejobjektivnější. V souvislosti s okolnostmi uplatněnými žalobcem v závěrečném návrhu přitom soud neshledal důvod k aplikaci ustanovení § 136 o. s. ř., protože při práci na ploše 60 m2 by na rozdíl od znalcova pokusu odborná firma nepochybně použila strojové čištění, takže z důkazů nevyplynulo, že by bylo čištění nákladnější a ani že by dlaždice byly čištěním znehodnoceny, protože znalec si zjevně nebyl jistý, zda dlaždice přišla o část svého lesku, zatímco svědek [příjmení] věrohodně vypověděl, že lze dlaždici uvést do původního stavu. Soud naopak shledal důvod k aplikaci ustanovení § 136 o. s. ř. v okolnosti, že ani znalcem sestavený položkový rozpočet neobsahuje – jak vyplynulo z výše vyhodnocených důkazů – položku odvozu a likvidaci kontaminované vody, kterou svědek [příjmení] ocenil částkou 1 762 Kč bez DPH, přestože by takový úkon byl také nutný, a samozřejmě nezohledňuje náklady na ostatní úklid prostor, které po sobě žalovaný zanechal neuklizené. Protože řízení začalo již v roce [rok] a znalec již tak musel zpracovat ke znaleckému posudku dodatek, nevedl soud k této otázce v souladu se zásadou hospodárnosti řízení další dokazování. Místo toho v souladu s § 136 o. s. ř. vlastní úvahou určil část náhrady škody znalcem neoceněnou vzhledem k výše vyhodnoceným důkazům a výše specifikovaným částkám právě částkou 1 953 Kč, kterou žalobci vyplatila vedlejší účastnice. Soud tudíž sice výrokem I. zastavil řízení co do tohoto pojistného plnění, leč jinak neobjektivizovanou část škody určil na základě § 136 o. s. ř. částkou 1 953 Kč, takže tuto částku od částky 11 809,60 Kč neodečetl. Proto soud žalobci výrokem I. přiznal i částku 11 809,60 Kč s odpovídajícím úrokem z prodlení, který v této části žalobce vyčíslil v souladu se zákonem (§ (§ 1970 druhá věta o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

9. Ve výroku IV. soud využil pravomoci dané mu ustanovením § 151 odst. 6 o. s. ř. a o náhradě nákladů řízení rozhodne teprve samostatným usnesením.