12 C 40/2024

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Boudovou Žiškovou ve věci žalobkyně: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 82 000 Kč s příslušenstvím I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 82 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 82 000 Kč od 4. 12. 2023 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 14 895 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 82 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní elektronicky prostřednictvím klientské zóny smlouvu o úvěru č. Anonymizováno , na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 82 000 Kč, kdy se žalovaný zavázal tento úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 8 200 Kč. Jelikož žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, přistoupila žalobkyně k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný dosud neuhradil žalobkyni ničeho, a to ani přes upomínku učiněnou před podáním žaloby. Žalobkyně posoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ( dále jen o.s.ř.) a k projednání věci jednání nenařizoval.

3. Soud na základě níže jmenovaných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně analyzovala před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného splácet, a to z informací poskytnutých ji žalovaným, doloženým výpisem z účtu žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů, kdy došla k závěru, že měsíčně činí příjem žalovaného 69 233 Kč, výdaje na bydlení 3 000 Kč, další závazky 1 500 Kč a sázky 34 000 Kč. Dne Anonymizováno žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru (smlouva č. Anonymizováno s autorizační doložkou včetně předsmluvních informací), na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši 82 000 Kč, kdy částka ve výši 19 781 Kč měla být vyplacena na účet žalovaného č. Anonymizováno a to do 10 pracovních dnů od nabytí účinnosti smlouvy, a zbývající částka ve výši 62 219 Kč měla být vyplacena ve prospěch věřitele žalovaného, za účelem úplné úhrady předchozího závazku vyplývajícího ze smlouvy č. Anonymizováno ze dne Anonymizováno . Žalobkyně zaslala na účet žalovaného, který byl ověřen verifikační platbou, částku 19 781 Kč. (verifikační platba detail pohybu - okamžitá příchozí platba ze dne 6. 5. 2023, detail pohybu - bezhotovostní platba ze dne 9. 5. 2023). Z listiny detail pohybu - bezhotovostní platba převodem uvnitř banky ze dne Anonymizováno bylo prokázáno, že byl zadán příkaz k úhradě částky 62 219 Kč z účtu č. Anonymizováno na účet č. Anonymizováno – název protiúčtu Anonymizováno . se zprávou pro příjemce: Anonymizováno . Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr do 15. 4. 2024. Žalovaný svůj závazek nesplnil a nezaplatil ničeho. Žalovaný byl o úhradu dluhu opakovaně upomínán (upomínka ze dne 22. 5. 2023, upomínka ze dne 5. 6. 2023, e-mailové upomínky z téhož dne) Naposledy byl pak o úhradu dluhu upomenut před podáním žaloby a současně byl informován o zesplatnění celého dluhu. (Předžalobní výzva, zesplatnění úvěru s možností řešení, ze dne 21. 10. 2023) Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, věrohodné a pro výsledek řízení závazné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů nevyplynulo vzhledem k níže podané právní kvalifikaci nic podstatného pro meritum sporu ani výsledek řízení. Další důkazy nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu 4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) byla žalobkyní poskytnuta peněžní částka ve výši 82 000 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ). Na předmětnou smlouvu o úvěru, kterou upravuje ustanovení § 2395 a násl. o.z, se uplatní i právní úprava zákona o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a 87 tohoto zákona.

5. Podle ust. § 562 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

6. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

8. Podle § 87 odst. 1 věta první, ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

9. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně, tato zkoumala před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet tak, že vycházel z informací poskytnutých žalovaným a tyto ověřila z výpisu z účtu žalovaného. Žalobkyní zjištěné skutečnosti však z přeloženými listinami nekorespondují, a tyto nedostatky nebyly žalobkyní odstraněny ani přes výzvu soudu. Předně není zřejmé, z čeho žalobkyně dovozuje čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 69 233 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného je patrné, že většina nákladů je tvořena sázkami. Případné zaslané výhry z takového počínaní, kdy jsou tyto částky obratem opět zaslány na účet sázkové kanceláře pak nelze sčítat a pokládat je za průkazný čistý měsíční příjem žalovaného Rovněž uváděný náklad na bydlení ve výši pouze 3 000 Kč není nijak doložen a o takto stanovené výši nákladů má soud značné pochybnosti. Další náklady (vyjma sázek) nebyly tvrzeny ani doloženy. Žalobce dále při hodnocení úvěruschopnosti nezohlednil, že žalovaný je zavázán k úhradě nesplaceného závazku z úvěru, který mu sám poskytl dne Anonymizováno a který žalovaný tímto úvěrem uhradil najednou, je tedy otázka, zda dodržoval předepsaný splátkový kalendář. Z toho je patrno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopnosti spotřebitele úvěr splácet a vyvození důsledků z něj vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. O tomto závěru nepřímo svědčí i skutečnost, že žalovaný nebyl schopen uhradit byť jedinou splátku. Protože žalobkyně neposuzovala řádně úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, porušil tím ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o úvěru uzavřená s žalovanou neplatná. K neplatnosti smlouvy soud dospěl i z toho důvodu, že žalobkyně při uzavírání smlouvy užila nekalou obchodní praktiku, kdy část poskytnutého úvěru ve výši 62 219 Kč nezaslala žalovanému na jeho účet, ale částku užila na úhradu předchozího závazu s žalovaným.

11. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ.

12. Žalovaný je tedy povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu při zohlednění případného plnění žalovaného z neplatné smlouvy. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla dle smlouvy žalovanému peněžní prostředky ve výši 82 000 Kč, kdy mu 19 781 Kč zaslala na bankovní účet a částku 69 233 Kč za něj plnila na úhradu předchozího závazku. Žalovaný neuhradil ničeho. Proto je povinen žalobkyni zaplatit částku 82 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, kdy splatnost nesplacené jistiny určuje soud, jak byla žalobkyně upozorněna již usnesením ze dne 7. 3. 2024. Žalobou požadované příslušenstvím představované zákonným úrokem z prodlení tak nemohlo být žalobkyni přiznáno, neboť s odkazem na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č. j. 8 Co 5/2024-160 ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 platí, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky a jelikož byla splatnost určena soudem do tří dnů od právní moci rozsudku, tedy až tímto rozhodnutím, žalovaný se nemohl dostat v době vydání tohoto rozsudku do prodlení s plněním dluhu.

13. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 soud kapitalizoval veškeré příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku a dospěl k závěru, že v projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení celkem co do jistiny v částce 82 000 Kč tj. úspěch ve výši 93 %, zatímco částka, pro kterou byla žaloba zamítnuta činí po kapitalizaci částku 5 951 Kč tj. neúspěch 7 %. Při uplatnění zásady, že od účastníka, který měl ve věci větší úspěch se odečte jeho neúspěch, měla žalobkyně v řízení celkově úspěch ve výši 86 %.

14. S ohledem na výše uvedené soud přiznal procesně úspěšnější žalobkyni náhradu nákladů řízení, kdy sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 7 bod 5. ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 4 380 Kč (za tři úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 13 140 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 300 Kč). Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 3280 Kč by činily 17 320 Kč při plném procesním úspěchu. Jelikož měla žalobkyně úspěch ve výši toliko 86 %, náleží jí právo na úhradu nákladů řízení ve výši 14 895 Kč. Soud zaokrouhlil náklady řízení na celé koruny.