12 C 52/2020

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Martikánovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhá určení, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v k.ú. [obec] u [obec] zapsaného na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, [stát. instituce], se v celém rozsahu zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 16.580,51 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

III. Stát nemá vůči účastníkům právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal určení, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v k.ú. [obec] u [obec] zapsaného na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, [stát. instituce]. Tento návrh odůvodnil tím, že Kupní smlouva na předmětné nemovitosti, tj. nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví], v k.ú. [obec] u [obec], tj. pozemku parc. č. st. 158, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, byla sepsána mezi žalobcem a jeho bratrem [jméno] [celé jméno žalobce], jakožto vlastníky nemovitostí a dále žalovaným, jakožto kupujícím, za kterého jednal [jméno] [příjmení] Smlouva byla uzavřena během velmi krátkého časového období několika hodin, bez toho, aby se s ní mohl seznámit do detailu žalobce či jeho bratr, kdy časový nátlak byl vyvíjen ze strany [jméno] [příjmení] Smlouva byla uzavřena na poště v [obec] Ani jeden z bratrů [příjmení] nevěděli nic o existenci této společnosti, toto zjistili až následně z výpisu z katastru nemovitostí, když zjistili, že ani jeden z bratrů není vlastníkem předmětných nemovitostí. Co se týče kupní ceny ve výši 1.500.000 Kč, pak tato měla být vyplacena na základě předstíraných, simulovaných a ve skutečnosti neexistujících právních důvodů, navíc nikoliv prodávajícím, ale [jméno] [příjmení] a jemu spřáteleným osobám či společnostem. [příjmení] podepsání této kupní smlouvy předcházelo několik měsíců trvající období, kdy již dříve mělo dojít k podpisu kupní smlouvy na předmětné nemovitosti, kdy však v tomto období došlo pouze ke zmanipulování žalobce [jméno] [příjmení] a částečně i [jméno] [příjmení], kdy na předmětné nemovitosti dokonce podepsal vznik zástavního práva (smlouva ze dne 14. 5. 2015), jakožto záruky za půjčku ve výši 400.000 Kč, kterou však nikdy neobdržel. V důsledku dalšího nátlaku ze strany pana [příjmení] pak došlo k předložení kupní smlouvy ze dne 4. 12. 2015, kdy bylo využito finanční negramotnosti a důvěřivosti obou bratrů [příjmení], kteří smlouvu viděli poprvé v životě pár okamžiků před jejich podpisem, tuto ani nečetli a měli za to, že jejím obsahem je toliko směna spoluvlastnického podílu [jméno] [celé jméno žalobce] na žalobce za spoluvlastnický podíl na jiném pozemku v jejich spoluvlastnictví od žalobce na jeho bratra. [příjmení] [jméno] [příjmení], je kvalifikováno jako zločin podvodu dle ust. § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zák., kdy pro toto jednání je proti němu vedeno řízení u Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. [spisová značka]. Pokud by tedy byl [jméno] [příjmení] uznán vinným z tohoto jednání, pak je jednoznačné, že bratři [příjmení] jednali v důsledku podvodného jednání, a tedy v omylu a kupní smlouva ze dne 4. 12. 2015 by byla neplatná. I s ohledem na tuto skutečnost žalobce navrhoval přerušení řízení, až do pravomocného skončení trestní věci. Vzhledem k tomu, že předmětná smlouva byla uzavřena i panem [jméno] [celé jméno žalobce], navrhuje pak žalobce vstup dalšího účastníka řízení, a to právě [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa], a to na straně žalobce. 2. [jméno] [celé jméno žalobce] nesouhlasil se svým vstupem do řízení na straně žalobce, z tohoto důvodu soud návrhu žalobce na přistoupení [jméno] [celé jméno žalobce] jako vedlejšího účastníka na straně žalobce nevyhověl a rozhodl o tom usnesením dle § 92 odst. 1 o.s.ř. á contrario.

3. K výzvě soudu, aby žalobce tvrdil a prokázal svůj naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby, žalobce uvedl, že naléhavý právní zájem na určení je dán ochranou vlastnického práva. Jiný institut ochranu vlastnického práva neumožňuje.

4. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Žalovaný předně uvádí, že podanou žalobu považuje za zcela účelovou. Tvrzení v samotné žalobě jsou dosti zmatečná, kdy se v podstatě hovoří výlučně o vedeném trestním řízení vůči obžalovanému [jméno] [příjmení]. Žalobní tvrzení pak jsou o něco blíže objasněna v doplnění skutkových tvrzení, kdy ovšem opětovně míří k výše uvedenému trestnímu řízení a to bez nějaké bližší specifikace, zejména co se týče jednání žalovaného. Úvodem, než se žalovaný vyjádří ke kupní smlouvě samotné, je nejprve nutno k věci uvést následující. Daná kupní smlouva byla uzavřena v prosinci roku 2015. Je otázkou, proč až nyní žalobce začíná napadat platnost uzavření kupní smlouvy v civilním řízení. Vůči žalovanému zde ze strany žalobce nezazněla jediná výtka zpochybňující jednání žalovaného, např. co se týče odstoupení od kupní smlouvy. Naopak, žalobce výslovně platnost kupní smlouvy uznal. Žalovaný má povědomí, že u shora uvedeného soudu je vedeno trestní řízení vůči obžalovanému [jméno] [příjmení], kdy ovšem žalovaný v tomto řízení obžalován není, ani v daném trestním řízení nemá žádné procesní postavení, tudíž není blíže jakkoli seznámen s obsahem, stavem případně fází trestního řízení. Byť podaná žaloba i ve smyslu jejího doplnění prakticky pracuje s tím, že se obžalovaný jednání, pro které je vůči němu trestní řízení vedeno dopustil a to zcela bez ohledu na zásadu presumpce neviny, není žalovaný schopen se k tomuto blíže vyjádřit. Z podané žaloby na určení vlastnického práva pak absolutně nevyplývá, jakým způsobem se tohoto jednání měl účastnit žalovaný. V tomto by tedy bylo na místě žalobní tvrzení doplnit. K samotné koupi předmětných nemovitostí žalovaný uvádí následující. Žalovaný působí jakožto obchodní společnost, kdy část předmětu podnikání tvoří investice do nemovitých věcí s cílem jejich dalšího prodeje. Pan [jméno] [anonymizováno] nikdy nebyl zaměstnancem společnosti žalovaného, neměl s ní žádný smluvní vztah ani nebyl oprávněn za společnost žalovaného nebo jménem žalovaného v žádném případě jednat. Tvrzení žalobce, že pan [příjmení] jednal za žalovaného, se pak rozhodně nezakládá na pravdě. Žalovaný získal podnět resp. nabídku na koupi předmětných nemovitých věcí od v žalobě zmiňovaného pana [příjmení], se kterým však jak je již uvedeno nemá žádné další vazby. Ze strany p. [příjmení] bylo sděleno, že se jedná o prodej nemovitých věcí, které vlastník prodává z důvodů, že finanční prostředky potřebuje pro úhradu svých závazků. Současně p. [příjmení] uvedl, že vlastník nemovitostí (žalobce a jeho bratr) má nadále zájem předmětné nemovitosti užívat a to z titulu nájmu. Poté co byla ze strany žalovaného posouzena výhodnost daného obchodu a bylo učiněno v rámci společnosti rozhodnutí o koupi předmětných nemovitostí, došlo k uzavření kupní smlouvy. Veškeré jednání s žalobcem vedl v této fázi p. [příjmení], který také zajistil podpis kupních smluv, kdy tyto následně předal žalovanému, aby je i žalovaný podepsal. Podpis tak proběhl distančním způsobem. Úhrada kupní ceny proběhla dle ujednání uvedeného v kupní smlouvě, kdy takto byly vypláceny další závazky žalobce. Žalovaný v tomto beze zbytku povinnost stanovenou v kupní smlouvě splnil a kupní cena byla uhrazena. Po uzavření kupní smlouvy a převodu nemovitých věcí na příslušném katastru nemovitostí, komunikoval již žalovaný s žalobcem napřímo a to zejména co se týče záležitostí ohledně uzavřené nájemní smlouvy, kdy žalobce za užívání nemovitých věcí nehradil žalovanému žádné nájemné. Obžalovaný [příjmení] zde již vůbec nefiguroval. Žalovaný se pokusil se žalobcem dohodnout, že v případě, že nemovité věci žalobce vyklidí a tyto předá žalovanému, pomůže mu žalovaný vyhledat jiné bydlení, uhradí za žalobce případně jistotu, kterou by bylo při uzavření nové nájemní smlouvy složit a dále žalobci uhradí část utržené kupní ceny z dalšího prodeje předmětných nemovitostí, neboť další prodej byl prvotním záměrem žalovaného při realizaci daného obchodu. V případě splnění všech povinností ze strany žalobce mu pak mělo být odpuštěno veškeré dlužné nájemné. V této dohodě o narovnání žalobce uznal vlastnické právo žalovaného a zavázal se uzavřenou kupní smlouvu nadále nezpochybňovat. V tomto případě žalovaný odkazuje na ust. § 1904 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdy je chráněna dobrá víra účastníků dohody a důkazní břemeno o prokázání opaku by pak leželo na žalobci, jakožto na straně, která se neplatnosti domáhá. K danému se pak vyjadřoval i Nejvyšší soud v četných rozhodnutích. Žalovaný tak veškeré záležitosti mezi ním a žalobcem považoval touto dohodou za vyřešené.

5. Soud provedl některé důkazy navržené mu účastníky řízení. Kupní smlouvou datovanou dnem 4.12.2015 bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce] jako prodávající a žalovaný jako kupující uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem byl pozemek parc. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa] v k.ú. [obec] u [obec], přičemž prodávající jsou podílovými spoluvlastníky každý 1/2 celku. Touto kupní smlouvou převedli své spoluvlastnické podíly na žalovaného za kupní cenu 1.500.000 Kč. Podpisy na kupní smlouvě byly úředně ověřeny. Dohodou o narovnání bylo prokázáno, že žalobce s žalovaným uzavřel dne 15. 3. 2017 dohodu, jíž narovnali svá sporná práva a povinnosti tak, že žalobce uznává, že je žalovaný vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa] v k.ú. [obec] u [obec], který ke dni podpisu této smlouvy žalobce užívá, že jej nabyl na základě kupní smlouvy a nebude jeho vlastnické právo nijak zpochybňovat. Z rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že obžalovaný [jméno] [příjmení], [datum narození] v [obec], trv. bytem [adresa], je vinen, že v období od 14. 5. 2015 do 4. 12. 2015 v [obec], okr. [obec], v [obec], okr. [obec] a jinde, v úmyslu získat majetkový prospěch, využil důvěřivosti, finanční negramotnosti a manipulovatelnosti [celé jméno žalobce], jakož i jeho majetkové tísně spojené s hrozící ztrátou bydlení, když pod záminkou odvracení hrozby exekuce prodejem jeho spoluvlastnického podílu ve výši 1/2 rodinného domu, ve kterém bydlel a přilehlých pozemků pro exekučně vymáhanou částku ve výši 131.466 Kč, dne 14. 5. 2015 v [obec] předložil nejprve [celé jméno žalobce] k podpisu smlouvu o úvěru se společností [právnická osoba], [IČO], na částku ve výši 400.000 Kč a současně mu předložil k podpisu dva příjmové pokladní doklady datované dne 14. 5. 2015 a dne 15. 5. 2015, každý na částku 200.000 Kč, žádné peníze mu však nepředal v uvedené dny, ani jindy on, ani nikdo jiný, přičemž neměl v úmyslu [celé jméno žalobce] částku 400.000 Kč poskytnout, a jmenovaný poškozený žádné peníze nepřevzal, ačkoliv byl touto smlouvou zavázán jistinu úvěru vrátit včetně navýšení, dne 4. 12. 2015 v [obec] zneužil rychlosti jednání, a také důvěřivosti a finanční negramotnosti [celé jméno žalobce] a jeho bratra [jméno] [celé jméno žalobce], kteří neznali obsah podepisovaných listin, zejména neznali ustanovení o kupní ceně a neměli důvod se čehokoliv obávat neznajíce podstatu podvodného jednání, tím, že vylákal převod vlastnictví k níže uvedeným nemovitostem bez řádného zaplacení kupní ceny tak, že podstrčil k podpisu [celé jméno žalobce] a jeho bratrovi [jméno] [celé jméno žalobce] kupní smlouvu uzavíranou se společností [právnická osoba], [IČO], na prodej spoluvlastnického podílu ve výši 1/2 rodinného domu [adresa] nacházejícího se na pozemku [parcelní číslo] v obci [obec] a pozemku parcely [parcelní číslo], vše k ú. [obec] u [obec], náležejícího každému z těchto poškozených, za v kupní smlouvě uvedenou celkovou kupní cenu 1.500.000 Kč, která měla být dle textu kupní smlouvy vyplacena na základě předstíraných, simulovaných a ve skutečnosti neexistujících právních důvodů a nikoliv ve prospěch prodávajících tak, že 1) částka ve výši 496.000 Kč měla být kupujícím zaslána ve prospěch bankovního účtu [číslo] společnosti [právnická osoba], [IČO], jakožto splátka úvěru ze shora uvedené úvěrové smlouvy, 2) částka ve výši 280.000 Kč měla být kupujícím zaslána ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet] bez uvedení důvodů, což je ve skutečnosti bankovní účet společnosti [právnická osoba], [IČO], 3) částka ve výši 500.000 Kč měla být kupujícím zaslána bez uvedení důvodu ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet], což je ve skutečnosti účet advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], který jej následně dle svěřenecké smlouvy odeslal na bankovní účet č. [bankovní účet] majitelky [jméno] [příjmení], dříve [příjmení], 4) částka ve výši 224.000 Kč měla být kupujícím zaslána bez uvedení důvodu ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet], což je ve skutečnosti bankovní účet [jméno] [příjmení], přičemž ve skutečnosti [jméno] [příjmení] zaslal pouze prostřednictvím poštovní poukázky [celé jméno žalobce] dne 22. 3. 2016 částku ve výši 10.000 Kč a dne 18. 4. 2016 částku ve výši 5.000 Kč a v blíže neurčené době měsíce listopadu 2015 uhradil 3x 200 Kč dobitím kreditu mobilního telefonu jmenovaného poškozeného, zástupce společnosti [právnická osoba], [IČO], [jméno] [příjmení] provedl dne 4. 12. 2015 úhradu částky ve výši 131.466 Kč, jakožto výplatu exekučního řízení vedeného proti [celé jméno žalobce], v důsledku čehož z kupní ceny fakticky obdržel [celé jméno žalobce], pouze částku 147.066 Kč (tedy 131.466 Kč, 10.000 Kč, 5.000 Kč a 3x 200 Kč) a [jméno] [celé jméno žalobce] ničeho, čímž takto svým jednáním způsobil [celé jméno žalobce] škodu ve výši 627.934 Kč a [jméno] [celé jméno žalobce] škodu ve výši 775.000 Kč, neboť hodnota nemovitostí činila 1.550.000 Kč, tedy sebe a jiného obohatil tím, že uvedl jiného v omyl a způsobil tak na cizím majetku značnou škodu, čímž spáchal zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku a byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let.

6. Soud dříve, než se začal zaobírat věcí samou po stránce skutkové, zkoumal dostatek věcné legitimace účastníků a existenci naléhavého právního zájmu na straně žalobce. Věcnou legitimaci v řízení o určení má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká.

7. Z žalobních tvrzení i listinných důkazů, zejména pak z kupní smlouvy, je zřejmé, že žalobce je k podání žaloby aktivně legitimován, neboť tvrdí, že byl spoluvlastníkem nemovitostí, které jsou předmětem tohoto sporu. Rovněž žalovaný je ve věci pasivně legitimován, když v současné době je zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník sporných nemovitostí.

8. Podle ust. § 80 o.s.ř. se lze žalobou (návrhem na zahájení řízení) domáhat určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Žalobce k naléhavému právnímu zájmu po poučení soudu ve smyslu § 118a o.s.ř. uvedl, že naléhavý právní zájem na určení spatřuje ve skutečnosti, že je tím chráněno jeho vlastnické právo. Bez tohoto určení by ochrany vlastnického práva nedosáhl.

10. V žalobě o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, musí žalobce vždy tvrdit a prokazovat skutečnosti, z nichž vyplývá, že má na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Není-li dán naléhavý právní zájem na určovací žalobě, je vyloučeno, aby se soud zabýval věcí samou, tedy aby posuzoval, zda tu tvrzený právní vztah nebo právo je či není.

11. Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí [spisová značka] vyslovil, že žalobě o určení vlastnického práva nemůže být vyhověno, pokud nesměřuje proti všem osobám zapsaným v katastru nemovitostí jako jeho spoluvlastníkům. Žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení jeho vlastnického práva k nemovitosti, pokud osoby, které jsou jako vlastníci zapsány v katastru nemovitostí, nebudou účastníky řízení. Naléhavý právní zájem na žalobě o určení vlastnictví k nemovitosti není dán, jestliže nesměřuje proti všem osobám, které jsou jako vlastníci zapsány v katastru nemovitostí. Pokud nechtějí tyto osoby vystupovat na straně žalobce, nezbývá žalobci, než aby je označil v žalobě jako žalované. Rozsudek, kterým se určuje, že žalobce je vlastníkem věci, je rozhodnutím, kterým byla sporná otázka vlastnictví vyřešena jen ve vztahu mezi účastníky řízení.

12. Pro posouzení existence naléhavého právního zájmu na této určovací žalobě je významné, že naléhavý právní zájem žalobce na žádaném určení ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo nebo právní vztah, na kterém je účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho postavení stalo nejistým (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1097/96, a ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, sešit č. 3, ročník 1997, pod pořadovými čísly 20 a 21). Nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení (§ 159a odst. 1 o.s.ř.) V dané věci by tak výrok rozsudku o tom, že nemovitosti shora specifikované jsou ve výlučném vlastnictví žalobce, byl závazný pouze pro účastníky tohoto řízení, nikoli pro [jméno] [celé jméno žalobce], který byl spoluvlastníkem těchto nemovitostí. Nadto lze uvést, že pro určení, že žalobce je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí, chybí skutková tvrzení, když z těchto jednoznačně vyplývá /shodně tak i z provedených důkazů/, že žalobce byl podílovým spoluvlastníkem 1/2 předmětných nemovitostí, nikoli jejich výlučným vlastníkem. Rozhodnutí soudu, jehož se žalobce podanou žalobou domáhá by tak rozhodně neodstranilo stav nejistoty, proto na podání určovací žaloby ve znění, jak byla podána a bez účasti [jméno] [celé jméno žalobce] v řízení nemá žalobce naléhavý právní zájem ve smyslu ustanovení § 80 o.s.ř. Obdobnou situaci řešila judikatura v souvislosti s určením spoluvlastnického práva, resp. práva odpovídající věcnému břemeni, dospěla k závěru, že všichni spoluvlastníci musí být účastníky řízení (viz rozsudek NS sp. zn. 22 Cdo 1020/2005). Obdobné rozsudky Nejvyššího soudu popírající naléhavý právní zájem žalobce na určení, pokud účastníky řízení nejsou všechny osoby zapsané v katastru nemovitostí, lze nalézt v rozsudcích 22 Cdo 5302/2009, 30 Cdo 1333/2002.

13. Soud v daném řízení nepoučoval žalobce o tom, jaký okruh účastníků by měl v řízení vystupovat, neboť podle konstantní judikatury nelze poučovací povinnost soudu rozšiřovat tak, aby překračovala rámec poučení o procesních právech a povinnostech účastníků a zasahoval do hmotného práva (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 6. 4. 2004 sp. zn. IV. ÚS 22/03).

14. V daném případě tak lze uzavřít na základě shora uvedeného právního hodnocení provedeného v souladu s ustálenou soudní judikaturou, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby při stávajícím okruhu účastníků, neboť takové rozhodnutí by neodstranilo právní nejistotu žalobce. Vzhledem k tomu, že soud shledal, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na určovací žalobě a je tak vyloučeno, aby se zabýval věcí samou, zamítl pro nadbytečnost všechny důkazy navržené účastníky k prokázání dalších skutkových okolností, a to trestním spisem zdejšího soudu [spisová značka].

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy ve věci úspěšnému žalovanému přiznal nárok na náhradu nákladů v plné výši. Tyto náklady tvoří odměna právního zástupce žalovaného za 3 úkony právní služby á 3.100 Kč za jeden úkon dle § 9 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava věci, vyjádření k žalobě a účast u soudního jednání), 3 režijní paušály á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., cestovné sestávající z částky 2.792,16 Kč za palivo a amortizaci vozu dle vyhlášky při cestě 336 km za jednu cestu a náhrada za ztrátu času za 8 půlhodin, tedy 800 Kč, plus 21% DPH z těchto částek. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobce povinen zaplatit tyto náklady k rukám právního zástupce žalovaného.

16. O nákladech státu bylo rozhodnuto tak, že stát nemá právo na náhradu nákladů vůči účastníkům, neboť ve věci neúspěšný žalobce byl osvobozen od soudních poplatků (§ 148 odst. 1 o.s.ř.).