12 C 78/2024

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Boudovou Žiškovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o nahrazení projevu vůle I. Žaloba, jíž se žalobci vůči žalovaným domáhali nahrazení projevu vůle žalovaných s uzavřením smlouvy o bezplatném převodu pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaném na LV č. , hodnota, ve prospěch žalobců, se v celém rozsahu zamítá.II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku ve výši 25 301 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalovaných.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, (zdejšímu soudu dne , datum, z důvodu podání žaloby u místně nepříslušného soudu) se žalobci domáhali vůči žalovaným nahrazení projevu vůle žalovaných k uzavření smlouvy o bezplatném převodu pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, (dále jen předmětný pozemek) ve prospěch žalobců, alternativně navrhovali zřízení věcného břemene (služebnosti) užívání předmětného pozemku, spočívající v možnosti umístění stavby rodinného domu ne celé ploše pozemku. Důvodem pro tuto žalobu je skutečnost, že právní předchůdci žalobců byli oprávnění k tomuto bezplatnému nabytí vlastnického práva na základě kupní smlouvy ze dne , datum, (dále jen předmětná kupní smlouva), konkrétně na základě článku VIII. předmětné kupní smlouvy, a to za naplnění určitých podmínek. Jelikož mají žalobci za to, že k naplnění podmínek došlo, započali za spolupráce žalovaných činit kroky za účelem umístění budoucího stavebního záměru za předmětném pozemku. Žalovaní však v polovině roku 2023 přestali tuto součinnost poskytovat a na výzvu k převodu pozemku ze dne , datum, nereagovali.

2. Žalobci dále k výzvě soudu doplnili, že žalobci s žalovanými jednali povětšinou neformálně, kdy měli za to, že oběma stranám je znám záměr uvedený v čl. VIII. předmětné smlouvy. Žalovaní nabyli předmětný pozemek (jakož i další nemovitosti) za podmínky zpětného převodu zpět na prodávající či jejich nástupníky, kdy takto převodce , jméno FO, učinil z důvodu vypořádání vztahů mezi osobami, které by jinak byly oprávněny z titulu dědického práva. O respektování závazku vyplývajícího z čl. VIII. smlouvy pak dle žalobců dále svědčí skutečnost, že žalovaní již v souladu s tímto závazkem plnili, když část nemovitostí převedli na , Anonymizováno, . Žalobou byl uplatněn nárok vyplývající z původního znění smlouvy, kdy ovšem ve vztahu k původnímu závazku došlo k novaci formou následného ujednání, privativní novace, kdy žalobci mají za to, že ujednání o závazku budoucího převodu věci nemovité nepodléhá formálním náležitostem jako např. písemnosti, neboť by to odporovalo průběhu vzájemného jednání stran. Podmínka zpětného převodu v čl. VIII. smlouvy měla dle názoru žalobců zajistit, že kdykoli budou chtít prodávající na nemovitosti stavět nebo ji zcizit, tak mohou nemovitost nabýt zpátky a to bezplatně. V tomto porušení závazku spatřují žalobci pak porušení svých práv a jednání v rozporu s dobrou vírou, kdy mají za to, že žalovaní jednají takto zřejmě pod vlivem své dcery, , jméno FO, , která je realitní makléřkou.

3. Žalovaní se k žalobě vyjádřili tak, že předmětná kupní smlouva je v části čl. VIII. zcela neurčitá, kdy je zde stanovena povinnost převést blíže nespecifikovaný pozemek. Dále je zde uvedena povinnost převést tento pozemek na nabyvatele, kdy jako nabyvatelé jsou ve smlouvě označeni právě žalovaní. Dále mají žalovaní za to, že nárok je promlčen.

4. Usnesením ze dne 17. 4. 2024, č.j. 12 C 78/2024-21 bylo řízení zastaveno ve vztahu k žalobci c), kdy tento s podáním žaloby prostřednictvím právního zástupce nesouhlasil, neboť tuto považuje za nesmyslnou.

5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaní jsou aktuálně vlastníky předmětného pozemku (parc. č. , Anonymizováno, ), který nabyli na základě předmětné kupní smlouvy. Mezi stranami zůstalo sporné, zda ustanovení čl. VIII. předmětné kupní smlouvy bylo uzavřeno platně, zda probíhaly jednání mezi stranami za účelem převodu pozemku a zda následně došlo k novaci závazku vyplývajícího z článku VIII. smlouvy.

6. U jednání dne , datum, a podáním ze dne , datum, žalobci po poučení soudu ve smyslu ust. § 118 a odst. 1, 3 doplnili žalobní tvrzení tak, že , jméno FO, nar. , Anonymizováno, . zemř. , Anonymizováno, (převodce z předmětné kupní smlouvy) zanechal tři děti, , Jméno žalované B, (žalovanou), , Anonymizováno, a , jméno FO, (zemř. , Anonymizováno, ). , jméno FO, (zemř. , Anonymizováno, ) pak měl dvě děti, , Jméno žalobce B, (žalobkyni b)) a , jméno FO, (vůči tomuto žalobci c) bylo řízení zastaveno). Právním nástupcem , jméno FO, (převodkyně z předmětné kupní smlouvy) je pak , Jméno žalobce A, (žalobce a)). Dále žalobci uvedli, že předmětná kupní smlouva byla sepsána formou notářského zápisu, tedy je presumována její správnost. Dále argumentují širším smyslem smlouvy, kterým bylo majetkové uspořádání v rodině, stářím smlouvy, kdy ujednání odpovídá době, ve které bylo uzavíráno. Dále žalobci polemizují nad přiměřeností kupní ceny. Smysl ustanovení je dle názorů žalobců nutno chápat tak, že v případě vydání územního povolení (v dnešní době by se tak mohlo jednat o územní rozhodnutí, stavební povolení, ohlášku či společné povolení) pro kterýkoli z okruhu pozemků, který byl kupní smlouvou převeden, jsou nabyvatelé povinni tento převést na , Jméno žalobce A, a , jméno FO, , v tomto případě na jeho dceru a dědičku , Jméno žalobce B, . Na upozornění soudu, jak se jeví čl. VIII. z pohledu třetí osoby, neznalé konkrétních okolností žalobci uvádějí, že čl. VIII. smlouvy lze interpretovat následovně: Všechny pozemky nyní převedeme do vlastnictví jen jednoho z dědiců, ale pokud by ostatní chtěli některý z pozemků pro účely umístění stavby svého domu, jsou jim nabyvatelé povinni některý z pozemků převést.Ke skutečnostem ohledně privativní novace závazku žalobci uvedli, že toto nijak neformalizovali, tedy ani nevedli vzájemnou písemnou komunikaci ani neměli za potřebí uzavírat písemnou dohodu, kdy jednali takto v dobré víře v platnost původního ujednání. Fakticky k privativní novaci pak došlo uzavřením dohody o uzavření budoucí smlouvy o bezplatném převodu pozemku parc. č. , Anonymizováno, , kdy tedy došlo ke konkretizaci pozemku, který má být bezplatně převeden, když z těchto důvodů žalobci objednali zaměření pozemku.Rovněž u jednání konaného dne , datum, žalobci upřesnili, že se domáhají pouze nahrazení projevu vůle žalovaných s uzavřením smlouvy o bezplatném převodu pozemku Další jejích návrh není alternativním petitem, šlo pouze o návrh pro účely případného smírného jednání mezi stranami, kdy k tomuto ovšem pro nesouhlas strany žalované nedošlo.

7. Soud provedl dokazování následujícími listinami:Výpisem z katastru nemovitostí, notářským zápisem , Anonymizováno, , výkazem výměr podle evidence nemovitostí, stejnopisem notářského zápisu , Anonymizováno, , rodným listem , Jméno žalobce B, , rozené , jméno FO, , výpisem z lustrace , jméno FO, , jméno FO, (nar. , adresa, , jméno FO, (nar. , Anonymizováno, ), usnesením č.j. , spisová značka, .Soud pro nadbytečnost zamítl návrh na provedení důkazu, a to veškerých svědeckých výpovědí a výpovědí účastníků, ze strany žalobců. Tyto svědecké výpovědi by totiž nemohly žádným způsobem pomoci rozklíčovat otázku, zda čl. VIII. předmětné smlouvy byl sepsán dostatečně určitě a zda se tak jedná či nejedná o platné právní jednání. Tyto výpovědi by sice mohly osvětlit vztahy mezi účastníky v rámci širší rodiny, nicméně rozbor vzájemných křivd a špatných vztahů účastníků nebyl pro rozhodnutí soudu podstatný. Co se týče účastnického výslechu, žalobci byli k prvnímu jednání řádně předvolání a pokud měli zájem vnést do řízení jiné světlo, byla jim k tomuto dána příležitost, které se rozhodli nevyužít. Soudu nebyly sděleny žádné překážky, pro které by se žalobci nemohli jednání zúčastnit. Co se týče navrženého důkazu – zápis se schůze s geodetem , tituly před jménem, , jméno FO, či geometrického plánu na rozdělení pozemku, tyto nebyly soudu předloženy.

8. Na základě shora provedených důkazů a nesporných tvrzení účastníků soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru:Notářským zápisem , Anonymizováno, ze dne , datum, který obsahuje kupní smlouvu převodci , jméno FO, (nar. , Anonymizováno, ) a , jméno FO, ) převedli na nabyvatele , Jméno žalované A, ) a , Jméno žalované B, ) nemovitosti zapsané na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , konkrétně se jednalo o parcely č. , Anonymizováno, za kupní cenu 32 050 Kč. V čl. VIII. této kupní smlouvy je uvedeno, že: kupující se zavazují, že v případě vydání územního povolení , jméno FO, a , jméno FO, . pro stavbu, že převedou bezplatně pozemek územním rozhodnutím určený na nabyvatele. , jméno FO, (nar. , Anonymizováno, , zemř. , Anonymizováno, ) je matkou , Jméno žalobce A, (nar. , Datum narození žalobce A, ), což je žalobce a). Žalobkyně b) je dcerou , jméno FO, . (nar. , Anonymizováno, zemř. , Anonymizováno, ), který je synem , jméno FO, (nar. , Anonymizováno, . zemř. , Anonymizováno, ), tedy jinak řečeno žalobce a) je synem převodkyně 1a) z předmětné smlouvy a žalobkyně b) je vnučkou převodce 1b) předmětné smlouvy. Notářským zápisem , Anonymizováno, ze dne , datum, , který obsahuje darovací smlouvu soud zjistil, že , jméno FO, ) a , jméno FO, ) převedli na nabyvatelku , Anonymizováno, část nemovitostí zapsaných na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , a to parc. č. , Anonymizováno, a polovinu rodinného domu č.p. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, . Žalobci nyní žádají o bezplatné převedení předmětného pozemku , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaném na LV č. , hodnota, , kdy mají za to, že tento nárok jim plyne z ustanovení čl. VIII smlouvy. Žalovaní tuto skutečnost popírají a odmítají s žalobci ohledně tohoto převodu komunikovat či jim poskytovat jakoukoli součinnost.Podle ustanovení § 3030 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) se i na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, použijí ustanovení části první hlavy I.Podle ustanovení § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.Podle ustanovení § 554 o.z. se ke zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží.Podle ustanovení § 1906 o.z. : Ujednání o novaci nebo o narovnání vyžaduje písemnou formu, byl-li i původní závazek zřízen v písemné formě, nebo činí-li se o právu již promlčeném.Po právní stránce soud posoudil žalobu ve smyslu shora citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud v prvé řadě dospěl k závěru, že ustanovení čl. VIII. předmětné kupní smlouvy dle notářského zápisu , Anonymizováno, je natolik nesrozumitelné, že jeho obsah nelze přesně určit, a to ani výkladem. Srozumitelné prohlášení vůle je takové prohlášení vůle, kterému lze dobře rozumět, jinak řečeno, lze bez obtíží pochopit, co chtěl jednající vyjádřit. Tak tomu ale v tomto případě není, kdy ani sami žalobci nejsou schopni článek VIII. konzistentně interpretovat. V žalobě žalobci uvádějí, že převod měl být uskutečněn, za splnění určité podmínky, zpět na původní oprávněné (tedy , jméno FO, a , jméno FO, ). Ve vyjádření ze dne , datum, pak žalobci uvádějí, že současní vlastníci nabyli předmětný pozemek za podmínky zpětného převodu části nabytých nemovitostí zpět na prodávající či jejich právní nástupníky. Ve vyjádření ze dne , datum, žalobci uvádějí že převod pozemku byl smlouvou zamýšlen ve prospěch kteréhokoli z dědiců původně oprávněných – tedy zde , Jméno žalobce A, , , jméno FO, . U jednání dne , datum, pak právní zástupce žalobců uvedl, že ten, na koho má být nemovitost dle čl. VIII. bezplatně převedena je dle článku VIII. buď , Jméno žalobce A, a , jméno FO, . nebo jejich následovníci. Právní zástupce žalobců současně přiznává, že pojem původní oprávnění užitý v žalobě, je zavádějící. V textu smlouvy je pak uvedeno, že převod má být uskutečněn na nabyvatele, což dle předcházející textace smlouvy jsou právě sami žalovaní, na což rovněž tito poukazují. Z textu smlouvu, ani po výkladu ze strany soudu či žalobců neplyne, na koho měl být převod uskutečněn, a kdo je tak oním nabyvatelem. Ačkoli soud souhlasí, že tím zřejmě nejsou myšleni právě kupující označení jako nabyvatelé, neboť v tomto směru by článek VIII. zcela postrádal logiku, nelze jasně určit, zda mělo dojít ke zpětnému převodu na prodávající, nebo zda měl být pozemek převeden na jejich děti, a to pouze ty vyjmenované v čl. VIII.K převodu (ač tedy dle názoru soudu nelze s jistotou určit na koho má či měl být převod uskutečněn) mělo dále dojít pouze za splnění podmínky, a to vydání územního povolení pro , Jméno žalobce A, a , jméno FO, . bez další specifikace těchto osob. Výkladem a z provedeného dokazování soud identifikoval , Jméno žalobce A, jako syna , jméno FO, a , jméno FO, . jako syna , jméno FO, (nar. , datum, ), jedná se tedy o syny prodávajících z předmětné kupní smlouvy. Není ovšem zřejmé, kterého pozemku se má ono povolení týkat, a také není zcela jasné, zda toto povolení mají dostat oba výše uvedení synové společně, či zda každý z nich může tuto podmínku naplnit samostatně. Soud nedospěl ke stejnému závěru, jako právní zástupce žalobců, že je zde za potřebí k výkladu užití logiky dědického práva, kdy tedy , Jméno žalobce A, a , jméno FO, . by takto mohli požadovat bezplatné převedení kteréhokoli z pozemků, a to i každý sám, a to tolika pozemků, kolik by odpovídalo jejich dědickému podílu, jako kdyby k uzavření této kupní smlouvy nedošlo. V této rovině se jedná spíše už o spekulace, než o výklad vůle původních účastníků smlouvy. Závěru o tom, že právní úkon je neurčitý nebo nesrozumitelný přitom vždy musí předcházet výklad projevu vůle. Tento je neurčitý nebo nesrozumitelný, jen jestliže ani jeho výkladem nelze odstranit všechny pochybnosti o jeho obsahu. Pomocí výkladu projevu vůle však nelze nahrazovat nebo doplňovat vůli, kterou jednající v rozhodné době neměl nebo kterou sice měl, ale kterou neprojevil. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2004, sp. zn. 21 Cdo 2455/2003). Pokud měli prodávající z předmětné kupní smlouvy v úmyslu takto upravit svoje majetkové poměry mezi svými dědici (jak tvrdí žalobci) tento projev vůle z uzavřené kupní smlouvy v rámci notářského zápisu žádným způsobem neplyne. Naopak jasný projev vůle učinili , jméno FO, a , jméno FO, (nar. , Anonymizováno, ) vůči paní , Anonymizováno, ( dceři , jméno FO, (nar. , Anonymizováno, )), kdy této převedli část pozemků prostřednictvím darovací smlouvy.Zcela pak absentuje předmět právního jednání, kdy není jasně vymezeno, o převod jakého pozemku by se mělo jednat. V tomto případě je požadavek na jeho určitost zdůrazněn zejména s ohledem na skutečnost, že se v daném případě se jedná o nemovité věci evidované v katastru nemovitostí, neboť identifikace těchto věcí musí v každém právním jednání přesně odpovídat imperativním ustanovením katastrálního zákona. Recentní judikatura pak svědčí o tom, že pro právní jednání, jejichž předmětem jsou hmotné věci v právním smyslu, a to nemovité, prakticky nelze vykládací pravidla použít. Nejsou-li jednotlivé nemovitosti, včetně těch, které tvoří příslušenství, náležitě, to jest přesně podle zákonných pravidel, vyjmenovány a označeny, dotyčné právní jednání je podle této judikatury neplatné, respektive v tomto případě zdánlivé, tedy neexistující. V kupní smlouvě jsou pak v obecné rovině tyto požadavky na určitost dodrženy, kdy jsou přesně vymezeny pozemky, které prodávající převádí na kupující. V čl. VIII. této smlouvy již ale tato konkretizace schází, a schází i případné ujednání, že by se mělo jednat o libovolný pozemek, jmenovaný v kupní smlouvě.Soud nesdílí přesvědčení žalobců, že z ujednání v čl. VIII. smlouvy plyne, že by převodci , jméno FO, a , jméno FO, měli v úmyslu čl. VIII. vyjádřit skutečnost, že všechny pozemky nyní převádějí do vlastnictví jen jednoho z dědiců, ale pokud by ostatní chtěli některý z pozemků pro účely umístění stavby svého domu, jsou jim nabyvatelé povinni některý z pozemků převést. I tato intepretace žalobců je pak vágní a neurčitá, neboť nelze přesně vymezit okamžik vzniku této povinnosti ani pozemek, kterého by se tato povinnost měla týkat. Rovněž z pohledu dědického práva je tento výklad nelogický, kdy převodci z předmětné kupní smlouvy nebyli manželé, neměli tak stejný okruh dědiců v I. třídě co se týče dětí. Předmětné nemovitosti tak nebyly převáděny jen jednomu z dědiců obou převodců z předmětné kupní smlouvy, ale pouze dceři , jméno FO, a jejímu manželovi.Přestože žalobci tvrdí, že je jim znám obsah právního jednání v čl. VIII. tedy že obsahuje závazek bezplatně převést předmětný pozemek na původní oprávněné pokud by mělo dojít k umístění stavebního záměru ze strany původních oprávněných (žaloba na č.l. 1 verte) není podstatné a nestačí, že účastníkům právního vztahu je jasné, co je předmětem právního úkonu (jaké jsou jejich práva a povinnosti), nemohou-li to objektivně seznat z jeho písemného vyjádření i osoby, které nejsou účastníky tohoto právního vztahu. (srovnej rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 9. 1997, sp. zn. 5 Cmo 494/96, publikované v časopisu Soudní rozhledy č. 8/1998, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 257/97, publikované v časopisu právní rozhledy č. 7/1998, a ze dne 31. 7. 1996, sp. zn. 3 Cdon 227/96, uveřejněné v časopisu Soudní rozhledy č. 6/1997). Nejvyšší soud, 33 Cdo 2730/2008).Neurčitý nebo nesrozumitelný úkon nemá žádné právní následky, a proto není možné k němu přihlížet. Na danou kupní smlouvu, jejíž součástí je takové zdánlivé dílčí ujednání (čl. VIII.) , je tedy potřeba pohlížet, jako by byla od počátku bez takového ujednání. Jinak řečeno v čl. VIII. jde o takový projev vůle, který snad měl právní následky vyvolat, ale jaké, o tom není jasno.Soud tedy uzavírá, že celé ustanovení čl. VIII. předmětné kupní smlouvy je pouhým zdánlivým jednáním, ke kterému se podle § 554 obč. zák. nepřihlíží, a to pro svou nesrozumitelnost a neurčitost, neboť z citovaného ujednání není zřejmé, komu má nárok na převod pozemku vzniknout, co přesně je předmětem onoho převodu a jak přesně má dojít ke splnění podmínky (vydání povolení , jméno FO, a , jméno FO, ) zejména s ohledem na užitím spojovacího výrazu„ a“ který žalobci vykládají rovněž jako „nebo“). Z výše zvedeného je tak zřejmé, že zde nejde o přehnané nároky na preciznost formulace právního jednání, nejde tak ani o zásah do smluvní svobody v podobě právního formalismu, kdy z dikce ustanovení čl. VIII. předmětné smlouvy nejsou patrné základní požadavky na právní jednání, kdy není zřejmé, jaké následky co do druhu chce jednající vyvolat.I pokud by snad bylo možné vyhodnotit tato ujednání jako srozumitelná z hlediska obecného pak dále nebylo žádným způsobem tvrzeno, tím méně prokázáno, že by došlo ke splnění podmínky v tomto článku uvedené, tedy že došlo k vydání onoho územního povolení, či v interpretaci dnešního názvosloví k vydání územního rozhodnutí, stavebního povolení, ohlášky či společného povolení pro , Jméno žalobce A, a/nebo , jméno FO, . Naopak právní zástupce žalobců k tomuto uvedl, že žádné takové povolení momentálně neexistuje, a není možné je ani obstarat. Soud by tak rovněž dospěl k zamítavému výroku, co se týče nahrazení projevu vůle s uzavření smlouvy o bezplatném převodu, neboť nebylo prokázáno splnění oné podmínky pro převod.Rovněž nebyla prokázána novace původního závazku, kdy tato by vzhledem k písemnosti kupní smlouvy, musela rovněž mít písemnou podobu.

9. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 o.s.ř. Jelikož měli žalovaní ve věci plný úspěch, přiznal jim soud plnou náhradu nákladů řízení. Náklady právního zastoupení sestávají ze tří úkonů právní služby po 2 500 Kč dle § 7 bod 5 a § 9 odst. 3 písm. b) vyhl.č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31.12. 2024 (dále jen sAT) za převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne , datum, a účast u jednání soudu dne , datum, a 3 paušální náhrady po , částka, dle § 13 odst. 4 sAT. Za krátké vyjádření právního zástupce žalovaných bez předchozí výzvy soudu dne , datum, soud náhradu nákladů žalovaným nepřiznal. Jelikož v řízení právní zástupce zastupoval dva žalované, náleží mu s ohledem na ustanovení § 12 odst. 4 sAT za každou takto zastupovanou osobu odměna snížená o 20 %, tedy 2 x 6 720 Kč., tj. 13 440 Kč. S ohledem na změnu právní úpravy od 1. 1. 2025 dále náklady sestávají z nákladu právního zastoupení za jeden úkon právní služby po 3 700 Kč dle § 7 bod 5 a § 9 odst. 3 písm. b) vyhl.č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen nAT) za účast u jednání soudu dne , datum, a 1 paušální náhrada po 450 Kč dle § 13 odst. 4 nAT za provedený úkony právní služby, celkem tedy 4 150 Kč. S ohledem na ustanovení § 12 odst. 4 nAT ve znění účinném od 1. 1. 2025 - jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za druhou a každou další takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu snížená mimosmluvní odměna. Mimosmluvní odměna se snižuje za druhou osobu o 20 %, tj. 4 150 + 3 320 tj. 7 470 Kč. Celkové náklady řízení pak po připočtení 21 % DPH, jehož je právní zástupce žalovaných plátcem, činí 25 301 Kč. Tyto náklady jsou povinni uhradit žalobci a to do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., přičemž určené platební místo – k rukám právní zástupkyně žalovaných – vychází z ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.