13 C 103/2024

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Marianem Babicem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o určení vlastnického práva

I. Žaloba o určení, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. St. , číslo, , jehož součástí je stavba , adresa, , č.p. , číslo, , a pozemku parc. č. , číslo, , to vše zapsáno na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 71 056 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobou, doručenou soudu dne 16. 1. 2024, se žalobce domáhal určení svého výlučného vlastnického práva k pozemkům parc. č. St. , číslo, (jehož součástí je stavba rodinného domu , adresa, , č.p. , číslo, ) a parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, . Žalobu odůvodnil tím, že účastníci měli v minulosti partnerský vztah, který trval 18 let a z něhož mají dvě nezletilé dcery. V době společného soužití žalobce daroval žalované podíl o velikosti ideální jedné poloviny na označených nemovitostech, a to darovací smlouvou ze dne 24. 5. 2022. K darování podílu došlo ze strany žalobce v souvislosti s dlouhodobým partnerským vztahem účastníků a s vidinou jeho dalšího pokračování. Dne 31. 12. 2022 byl ovšem vztah účastníků ukončen a následujícího dne se žalovaná ze společné domácnosti odstěhovala, přičemž si odnesla i věci, náležející výlučně žalobci – mělo se jednat o sušičku a pračku zn. Miele, televizi zn. Sony, košili, osobní váhu a voucher v hodnotě 1 500 Kč. Přibližně od dubna 2023 se žalovaná vůči žalobci začala chovat s opovržením a despektem, přičemž její komunikace s žalobcem nejevila nejmenší známky slušnosti. Žalovaná žalobci opakovaně vyhrožovala a snažila se, vynutit si tím poskytnutí peněz. Žalobce odkázal na konkrétní SMS a e-mailové zprávy, v nichž mu žalobkyně měla vyhrožovat například fyzickým násilím, případně tím, že mu udělá ostudu před spolupracovníky. Jelikož uvedené jednání žalované žalobce vnímal jako nevděk, dopisem ze dne 18. 12. 2023 odvolal darování předmětného spoluvlastnického podílu. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva žalobce spatřuje v potřebě odstranění nesouladu zápisu v katastru nemovitostí se skutečným stavem. Jelikož žalovaná již nemovitosti neužívá, nemůže se žalobce domáhat jejich vyklizení.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok zcela odmítla. Učinila nesporným, že účastníci měli dlouholetý partnerský vztah, který ukončili ke konci roku 2022, a z něhož mají dvě dcery. Po velkou část vztahu účastníci žili v rodinném domě , adresa, . Pokud jde o v žalobě označené nemovitosti, žalovaná učinila nesporným, že jejich výlučným vlastníkem byl dříve žalobce, který darovací smlouvou ze dne 24. 5. 2022 převedl podíl o velikosti jedné poloviny na žalovanou. Tento dar žalobce následně dopisem ze dne 18. 12. 2023, jehož doručení žalovaná nerozporovala, odvolal. Dle názoru žalované bylo ovšem odvolání daru neplatné, když chování žalované vůči žalobci nenaplňovalo znaky nevděku. Žalovaná uvedla, že darování podílu na nemovitostech představovalo formu majetkového vypořádání účastníků, jelikož tito dům stavěli v době jejich společného soužití, kdy společně hospodařili a potřeby rodiny i výstavba domu byly hrazeny bez ohledu na původ finančních prostředků. Sama žalovaná vynaložila na stavbu domu prostředky získané od své rodiny. Žalovaná dále poukázala na to, že společnou domácnost opustila z důvodu konfliktní a oboustranně vyhrocené komunikace účastníků, která byla provázena jejich spory ohledně majetkového vypořádání, jako i o výchovu a výživu společných dcer. Pokud jde o movité věci, žalovaná připustila, že si ze společné domácnosti odstěhovala pračku, sušičku a televizi, ovšem jednalo se o věci, které si účastníci pořídili společně a žalobce proti odvezení spotřebičů nic nenamítal. Tvrzení žalobce o odcizení dalších věci žalovaná odmítla. SMS a e-mailová komunikace předložená žalobcem je dle žalované vytržena z kontextu. Připustila, že mnohdy jednala pod vlivem emocí, avšak nikdy ne bezdůvodně. Vyostřená komunikace byla dle ní způsobena především nevhodným a hrubým chováním žalobce, a to jak vůči žalované, tak i vůči společným dětem. Žalovaná je přesvědčena o tom, že projednávanou žalobou se žalobce pouze snaží oddálit řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků, které iniciovala žalovaná.

3. Účastníci učinili v řízení nesporným, že darovací smlouvou ze dne 24. 5. 2022 žalobce převedl na žalovanou podíl o velikosti jedné poloviny na pozemcích parc. č. St. , číslo, a parc. č. , číslo, , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , přičemž následně tento dar odvolal dopisem ze dne 18. 12. 2023, a to z důvodu nevděku žalované. Předmětem sporu účastníků byla důvodnost odvolání daru a s tím související otázka, jestli se žalovaná vůči žalobci dopustila jednání, které lze hodnotit jako nevděčné, případně zda jednání žalované bylo vyvoláno předchozím chováním žalobce.

4. Vzhledem k tomu, že žalobce spatřoval nevděk žalované především v tom, jakým způsobem s ním žalovaná komunikovala, provedl soud k důkazu (vytištěné) zprávy a e-maily, které si účastníci vzájemně posílali v období od 29. 4. 2023 do 17. 7. 2023. O pravosti těchto zpráv soud neměl pochybnosti, když žalovaná sice uvedla, že jejich obsah nemůže učinit nesporným, jelikož ze svého telefonu zprávy už vymazala, ovšem ani netvrdila, že by zprávy neodeslala, nebo že by žalobce jejich obsah pozměnil. Ve svých vyjádření pak žalovaná obsah jednotlivých zpráv komentovala a vysvětlovala okolnosti, za nichž byly odeslány, čímž nepřímo jejich pravost potvrdila. Z těchto zpráv vzal soud za prokázané, že žalovaná od žalobce požadovala jednak podepsání dohody o vypořádání spoluvlastnictví, na základě které jí měl žalobce zaplatit 8 mil. Kč (2x e-maily z 29. - 30. 5. 2023, zpráva iMessage z 26. 5. 2023, zprávy iMessage z 31. 5. 2023), dožadovala se peněz pro společné dcery účastníků (zprávy iMessage ze 14. 5. 2023, 12. 6. 2023 a 17. 7. 2023), případně s žalobcem řešila přítomnost třetích osob ve společném domě (zpráva iMessage z 29. 4. 2023), vyzvednutí dcery (zpráva iMessage z 2. 6. 2023) nebo předání jejich věcí (zpráva iMessage ze 7. 7. 2023). V rámci této komunikace žalovaná vystupovala vůči žalobci velmi autoritativně, opakovaně mu vyhrožovala násilím (např. „Nakopu ti prdel!“, „Udělám z tebe fašírku!“), tím, že mu udělá ostudu před spolupracovníky („Mám zítra dorazit do areálu? A zuřit?“, „Budeš mít zrovna před produkcí pěkný divadlo! Zítra tam přijedu a nebudu sama!“), případně, že mu jinými způsoby bude znepříjemňovat život („Neusneš!“, „No! Jak myslíš? To peklo sis vybral SÁM!“ „Soukromí si můžeš koupit, prodám ti ho za 8 mil. To je cena mého podílu. Ale nejdřív vyřešíme děti! Chceš mít svatý klid a nebo peklo?“).

5. Z dalších provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:- Z darovací smlouvy ze dne 24. 5. 2022 a výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, vyplývá, že žalobce daroval žalované podíl o velikosti jedné poloviny na pozemcích parc. č. St. , číslo, a parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, , a to s účinky vkladu vlastnického práva ke dni 13. 6. 2022.- Z dopisu ze dne 18. 12. 2023, odeslaného dne 20. 12. 2023, soud zjistil, že žalobce odvolal dar spočívající v převodu podílu na výše specifikovaných nemovitých věcech, a to ze stejných důvodů, jaké jsou uplatněny v žalobě. Na odvolání daru reagovala žalovaná dopisem ze dne 15. 1. 2024, z čehož lze dovodit, že nejpozději tohoto dne bylo odvolání daru žalované doručeno.- Dohodou o přistoupení k dluhu ze dne 24. 5. 2022 žalovaná přistoupila jako další zástavce ke smlouvě o zřízení zástavního práva k předmětným nemovitostem, které bylo zřízeno k zajištění pohledávky společnosti , právnická osoba, . z titulu úvěru.- Z daňových dokladů (faktur) společností , právnická osoba, ., , právnická osoba, . a , právnická osoba, vyplývá, že žalobci byla vyúčtována kupní cena televize Sony, pračky Miele a sušičky Miele. Z daňového dokladu společnosti T-Mobile Czech Republic a.s. vyplývá, že společnosti , právnická osoba, byla vyúčtována kupní cena osobní váhy , IBAN, .- Z výpisů z bankovních účtů žalobce vyplývá, že od ledna 2023 (tedy od rozchodu účastníků) do května 2023 hradil žalobce žalované částky v rozmezí 10 000 až 30 000 Kč, od června do října 2023 pak platil na výživu společných dcer účastníků částku 12 000 Kč měsíčně (dohromady pro obě dcery) a od listopadu 2023 do dubna 2024 částku 25 000 Kč měsíčně (dohromady pro obě dcery). Kromě toho žalobce hradil další platby nad rámec výživného (školné, kapesné, adaptační kurzy apod.)- Z potvrzení o provedení odchozích úhrad dále vyplývá, že společnost , právnická osoba, jejíž jediným společníkem a jednatelem je žalobce, uhradila v období o dubna do června 2023 částky v celkové výši 102 083 Kč, přičemž dle tvrzení žalobce, které žalovaná nerozporovala, se mělo jednat o úhrady zahraničních jazykových pobytů pro dcery účastníků.- Usnesením Obce , adresa, , komise k projednávání přestupků, č. , č.j., ze dne 7. 7. 2020 bylo rozhodnuto o odložení věci přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl údajně dopustit žalobce tím, že dne 24. 4. 2020 před žalovanou a jejich dcerami schválně uzamkl rodinný dům č.p. , číslo, a odešel pryč. Důvodem odložení věci bylo, že žalovaná nedala k projednání věci souhlas.- Z protokolu MÚ , adresa, , č.j. MUFO , č. účtu, ze dne 27. 6. 2022 vyplývá, že žalovaná se dostavila na OSPOD spolu s dcerami účastníků, kdy žalovaná uvedla že po 15 letech svazku s žalobcem jí tento v roce 2020 je žalobce začal vyhazovat, kdy jim zamykal dům a nechtěl je pustit dovnitř. Chtěla se proto s žalobcem dohodnout, aby vlastnila polovinu nemovitostí a žalobce jim už nemohl tímto vyhrožovat. Žalobce jí polovinu domu daroval a tím považuje situaci za vyřešenou, od té doby další konflikty nenastaly. Dcera , jméno FO, uvedla, že v rodině bylo několik takových událostí, kdy se rodiče dohadovali, jednou žalobce žalovanou bouchl do zad. Toho se lekla, byla nervózní. S kámoškama se baví o tom, že u nich zase byla policie, ale nijak osobně si to nebere. V těch hádkách prakticky vyrostla. Dcera Edita uvedla, že s otcem je to někdy těžké, nazval jí například parchantem. Konflikty mezi rodiči jsou dlouho, určitě od jejich sedmi let. Působí to na ní špatně. Má z toho stres, brečí, špatně se jí dýchá. Byla kvůli tomu i u terapeutky.- Z protokolu MÚ , adresa, , č.j. MUFO , č. účtu, ze dne 27. 6. 2023 vyplývá, že žalovaná si u OSPOD stěžovala na to, že žalobce zrušil nezl. dceři Editě telefonní číslo, a to v době, kdy dcera byla na školním výletě v zahraničí.- Stejného dne (27. 6. 2023) podala žalovaná na žalobce rovněž trestní oznámení, jak vyplývá z úředního záznamu Policie ČR, č. j. , č.j., ze dne 27. 6. 2023. V oznámení uvedla, že žalobce dle jejího názoru týrá jejich mladší dceru Editu, a to tím, že na ní vytváří nátlak, nadává jí a vyhrožuje, že jí nebude podporovat a že se jí zřekne. Popsala rovněž incident se zrušením telefonního čísla v průběhu školního výletu.- E-mailem ze dne 3. 9. 2023 si žalovaná stěžovala pracovnici OSPOD , adresa, na chování žalobce vůči dceři , jméno FO, , které měl žalobce vyhrožovat, že jí dá facku, dá jí přes držku apod.- Zprávou ze dne 5. 6. 2023 si žalobce stěžoval dceři , jméno FO, , že mu někdo z domu odnesl GoPro kameru a další věci a tudíž bude měnit zámky.- Dne 24. 5. 2022 pořídil žalobce několik fotografii, na kterých jsou zachyceni účastnici, kteří na pobočce , právnická osoba, podepisují nějaké dokumenty (pravděpodobně darovací smlouvu). Jedna z fotografii je opatřena popiskem „mala svatba na poste…“6. Svědkyně , jméno FO, vypověděla, že je sestrou žalované. Ví, že účastníci založili rodinu v roce 2008, kdy se jim narodila dcera. V té době účastníci bydleli v , adresa, a žalovaná pracovala v brněnské firmě. Asi v roce 2013-2014 si našli pozemek v , adresa, a začali stavět rodinný dům, v němž začali bydlet asi v roce 2014. Dům stavěli svépomocí a i po nastěhování jej průběžně dokončovali. Dokončen byl kolem roku 2021. , právnická osoba, se podílela i žalovaná, investovány byly i finance jejich rodičů. Aby se účastníci následně vypořádali, dohodli se na převodu podílu na žalovanou, k čemuž došlo asi v roce 2022. Po převodu podílu začalo mezi účastníky docházet ke kolizím - žalobce začal být útočný, požíval alkohol, chodil domů opilý, sprostě nadával žalované i dětem a vyhazoval je z domu. K tomu došlo tak, že žalobce zamkl dům, někam odjel a nechal žalovanou i s dětmi venku. Dospělo to až k tomu, že žalovaná se z domu odstěhovala. Všechno, co popsala, ví svědkyně pouze z doslechu od žalované a jejich dcer, osobně u toho přítomna nebyla. Konkrétní důvody pro odvolání daru ze strany žalobce nezná. Období po rozpadu vztahu účastníků bylo pro žalovanou velmi těžké, byla na všechno sama, sama platila veškeré výdaje, byla sama i na holky. , jméno FO, s ní v tomto období vůbec nekomunikoval. Důvodem rozpadu vztahu byl dle svědkyně alkoholismus žalobce. Svědkyně přesně neví, jakou částkou se žalovaná podílela na stavbě domu. Ví, že do něj investovala 200 000 Kč ze stavebního spoření a dále mohla mít úspory ve výši 200 000 až 300 000 Kč. Rovněž jejich rodiče žalované přispěli částkou 150 000 až 200 000 Kč. Na agresivní chování žalobce žalovaná reagovala tak, že se stáhla, uklidila děti do pokoje. Poté si účastníci vyměňovali názory, hlavně ohledně peněz, docházelo mezi nimi k hádkám. Žalovanou považuje spíš za submisivní typ.

7. Svědek , jméno FO, uvedl, že žalobce je jeho spolupracovníkem a žalovanou zná jeho prostřednictvím, občas jí potkával v kanceláři. Ví, že účastníci bydlí na , adresa, , v domě, jehož část měl žalobce darovat žalované. Neví, kdy přesně to bylo, dozvěděl se to od žalobce. Vztah účastníků vnímal jako normální, chvíli to bylo lepší, chvíli horší, střídalo se to. Žalovaná na žalobce někdy křičela. Byl přítomný asi třem hádkám – jedna proběhla u účastníků na zahradě, ostatní v kanceláři. Hádka na zahradě byla v létě 2023, ostatní byly dříve. Neví, co bylo předmětem hádek, obsahově to nevnímal. Neví o tom, že by žalobce ve zvýšené míře konzumoval alkohol. Účastnici se rozešli asi předloni, neví proč. Po rozchodu žili odděleně, o jejich vzájemné komunikaci po rozchodu nic neví. Žalobce alkohol nekonzumuje ani na společenských akcích. V minulosti si dal občas pivo, později začal pít už jen nealko. Pokud mluvil o hádce na zahradě, žalobce tam měl připravené nějaké věci pro žalovanou. Ta si pro ně přijela, ale místo toho, aby si je odvezla, tak ty věci rozházela po zahradě. Hodně u toho řvala, ale k obsahu se neumí vyjádřit. Bylo to asi v červnu 2023. K ostatním hádkám došlo o dva až tři roky dříve, než byla ta hádka na zahradě. V průběhu hádek zaznívaly i vulgární výrazy, ale pouze jednostranně ze strany žalované. Neví, jestli žalobce byl na takové jednání žalované zvyklý, ale nenechal se jim vyprovokovat, v průběhu hádek byl spíš klidný.

8. Svědek , jméno FO, vypověděl, že žalobce zná od střední školy, žalovanou zná jako jeho přítelkyni. Poznal jí v době, kdy se účastníci seznámili, což bylo asi před 20 lety. Vzhledem k tomu, že bydlí kousek od sebe, potkávali se s účastníky někdy u nich, někdy u svědka. S žalobcem se potkával i pracovně. Ví, že dům, ve kterém účastníci bydleli, pařil žalobci, který mu sdělil, že polovinu domu daroval žalované. K tomu došlo asi před dvěma lety. Ví, že účastníci měli nějaké problémy a tím převodem se je snažili urovnat. Svědek si myslí, že účastníci se hledali, až se našli. Tím myslí, že oba jsou takové živější povahy, jsou společenští. Pokud zmínil problémy účastníků, neumí přesně říct, v čem spočívaly, byly to takové drobnosti, které jsou v každém vztahu. On nikdy žádné jejich hádce přítomen nebyl. Pokud jde o dominanci ve vztahu, oba účastníci na tom byli zhruba stejně. Nemyslí si, že by žalobce nepřiměřeně pil alkohol. Pokud by žalované něco mohlo na žalobci vadit, tak spíš to, že vysedával v práci, než že by pil. O rozchodu účastníků se dozvěděl v průběhu Vánoc 2022. Od žalobce měl informace, že to není dobré, stěžoval se, že dcery se s ním nechtějí bavit. Od žalobce ví, že mu od žalované chodily zprávy, které mu žalobce nechtěl nechat přečíst. Jejich obsah nezná. Žalobce mu říkal, že tam řeší holky a majetek. Když byl asi před rokem u žalobce, viděl tam novou pračku a žalobce mu říkal, že ty staré věci si vzala žalovaná. Mluvil o pračce a o kávovaru. Nemyslí si, že žalobce je agresivní, i když vybouchnout uměl. Žalobce občas, třeba jednou za půl roku, zmiňoval, že se s žalovanou hádají. Tvrdý alkohol pil s žalobcem v jednotkách případů ročně. Asi před dvěma lety mu žalobce říkal, že chce začít žít jinak - přestal pít alkohol, zhubnul a celkově se změnil. Pokud jde o vulgarity, žalobce je užívá běžným způsobem.

9. Soud dále ve věci vyslechl oba účastníky. Žalobce popsal historii společného vztahu, který považuje za standardní. S žalovanou se občas pohádali, jako v každém vztahu, i oni měli nějaké problémy. Navštívili vztahovou poradkyni, v roce 2021 byli i na mediaci, ze které vyplynulo, že žalovaná cítí ve vztahu nejistotu a chtěla by vlastnit část domu, ve kterém bydleli. Proto se rozhodl darovat jí půlku nemovitosti, k čemuž došlo v květnu 2022. Poté se situace mezi nimi začala zhoršovat, žalovaná už s ním a dětma neodjela na letní dovolenou. Zvažovali i dočasné odloučení, k tomu ale nedošlo. Dne 23. 12. 2022 mu žalovaná sdělila, že s dcerou Editou nepojedou na objednanou zimní dovolenou. Po návratu zjistil, že se žalovaná s dcerou z domu odstěhovaly. Žalovaná mu sdělila, že bude s dcerami bydlet v nájemním bytě a požádala jej, aby jí na bydlení finančně přispíval. To jí slíbil a první tři měsíce roku 2023 žalované posílal 15 000 Kč měsíčně na nájem. Kromě toho žalované a dětem posílal další finanční částky podle potřeby. V období od ledna 2023 do konání opatrovnického soudu se jednalo celkem asi o 522 000 Kč. Do března 2023 byl jejich vztah normální, ale v dubnu usoudil, že k jeho obnově již nedojde. Žalované oznámil, že jí už nadále nebude přispívat na nájem, což vyvolalo útoky a agresi z její strany. Jednalo se o osobní návštěvy v kanceláři, výhružné SMS a emaily. Jednou žalovaná řekla, že chce 5 000 000 Kč, jindy chtěla 8 000 000 Kč, říkala, že za tuto částku si žalobce může koupit klid. Tato komunikace se týkala především vypořádání spoluvlastnictví k domu. Nejhůř žalobce vnímal, že žalovaná jej vydírala přes děti, že je neuvidí. Nemohl spát, měl obavy, jestli se mu něco nestane, nemohl se soustředit na práci. Žalovaná mu ústně vyhrožovala, že jej zničí. Proto se rozhodl přistoupit k odvolání daru. Od té doby má klid, žalovaná s ním nekomunikuje. Žalobce se snažil s žalovanou na vypořádání dohodnout, byli i na dvou mediacích, ale shodu nenašli. Dům byl dostavěn v roce 2013 a následující rok byl zkolaudován. Finanční náklady na stavbu nesl on, žalovaná byla ženou v domácnosti. Do března 2021 konzumoval alkohol společensky, od té doby nepije vůbec. Odmítá tvrzení, že by dceru , jméno FO, vyhodil z domu, to je lež. K incidentu se zablokováním mobilního telefonu dcery Edity došlo v době, kdy dcera byla na školním výletě a opakovanými voláními a SMS zprávami jej žádala, abych jí navýšil data. Jelikož v tom pokračovala i po jeho upozornění, na čísle jí zablokoval možnost odchozích hovorů, možnost hovory přijímat jí nadále zůstala. Druhý den číslo převedl na předplacenou kartu. To udělal i proto, že asi měsíc předtím jej žalovaná žádala, abych dceři číslo zrušil. S , tituly před jménem, , jméno FO, jednou konzultoval problémy se spánkem. Rodiče žalované k nim nejezdili proto, že měli hospodářství, o které se jim neměl kdo starat a současně měli vysoký věk. Měl s nimi velmi dobrý vztah, nikdy se nestalo, že by je vyhodil z domu. Žalovaná se k němu od dubna 2023 chovala jako k onuci, a to přesto, že jí opakovaně nabádal k tomu, aby s ním komunikovala slušně. Po návratu ze zimní dovolené zjistil, že žalovaná si z domu odstěhovala větší část věcí, pračku, sušičku, televizi, gauč, atd. Pro nadužívání alkoholu se nikdy neléčil, nebral ani antidepresiva. Problémy se spánkem řeší už od mládí. Co se týče vztahu s žalovanou, měli v něm různé třecí plochy, které se snažil urovnat. Žalovaná na něj někdy křičela, v posledních 2-3 letech začala vůči němu používat také vulgární výrazy. Vulgární slova jsou běžná i v jeho slovníku, nepovažuje je za vulgární. Hypotéku splácí celou dobu on. Žalovaná nějaké příjmy měla, ale její ekonomická aktivita spočívala hlavně v péči o rodinu. Pračku i sušičku používali pro praní prádla v domácnosti a také je používal pro praní věcí do kanceláře. Sušičku nakupoval „na firmu“, protože takto měl lepší nákupní ceny. Žalovaná je podle něj člověk, který se neumí omluvit za své chyby, chce mít vždy pravdu, vše musí být po jejím, protože je takhle zvyklá z domu od svých rodičů. Považuje jí za dobrou matku. K dotazu na přestupkové řízení uvedl, že událost se neodehrála tak, jak je popsána v usnesení. Takové hysterické excesy se ve vztahu účastníků občas vyskytly, ale žalobce jim nepřikládal větší význam. V domácnosti účastníků byla třikrát policie.

10. Žalovaná ve své účastnické výpovědi uvedla, že s žalobcem byli partneři od roku 2005. Po narození dcer se přestěhovali na , adresa, , kde asi v roce 2013 začali stavět dům, který financovali z úvěru. Nastěhovali se do něj v roce 2014. Jelikož se celou dobu na stavbě domu podílela, a to například i tím, že vyřizovala různé administrativní záležitosti, dohodli se v roce 2022 s žalobcem, že jí polovinu domu převede. Domnívala se, že převodem podílu se situace v rodině uklidní, ale bylo tomu naopak. Po tomto převodu žalobce na žalovanou začal naléhat, nadávat jí a být nepříjemný. Půl rok od převodu podílu do jejího odstěhování považuje žalovaná za nejhorší v životě. Žalobce od roku 2018 nepřiměřeně pil alkohol, přičemž když byl opilý, docházelo mezi účastníky ke konfliktům. Asi v roce 2020 žalobce pod vlivem alkoholu žalovanou i s dětmi vyhodil z domu. Od té doby děti měly připravené batůžky, aby byly připraveny v případě potřeby odejít. Žalovaná však neměla kam jít. Ve snaze tyto problémy řešit se dohodli, že žalobce vyhledá odbornou pomoc, měl navštívit , tituly před jménem, , jméno FO, v Opavě. Žalobce se však rozhodl situaci řešit jinak a podstupoval různé seance a rituály, a to včetně konzumace drog. Prostředí doma bylo pro žalovanou velmi stresující. Opakovaně odjížděla k rodičům do Čech, a to i s dětmi, jelikož tady nikoho neměla. Stěžovala si i rodičům žalobce, ti však jeho chování bagatelizovali. Situace byla nesnesitelná, stalo se, že žalobce žalovanou i děti v noci opakovaně budil, museli volat i policii, dcera Edita volala také na linku bezpečí. Když žalobce zjistil, že žalovaná se z domu odstěhovat nechce, začal na ní vyvíjet tlak přes dceru Editu, kterou považoval za nejslabší článek rodiny. Vedlo to k tomu, že Edita se bála chodit domů, absolvovala také psychoterapii. Žalobce si hádky s dcerou také natáčel na mobilní telefon. Dcery jí prosily, aby se z domu odstěhovali. Edita se zhoršila ve škole, , jméno FO, nechtěla jezdit domů z internátu. Proto se s žalobcem dohodla, že se s dcerami odstěhují. Našli si nájem ve , adresa, , kdy žalobce slíbil, že jim první tři nájmy zaplatí. K odstěhování došlo v lednu 2023. Následně s žalobcem udržovali kontakt, dcery za ním jezdily, a to až do dubna 2023, kdy žalobce přestal komunikovat. Domnívá se, že to bylo proto, že do domu se nastěhovala jeho současná přítelkyně a on nechtěl, abych tam žalovaná nebo dcery jezdily. Součástí dohody účastníků bylo také to, že když žalovaná bude potřebovat peníze pro dcery, žalobce jí je pošle. Od dubna 2023 však žalobce toto nedodržoval a komunikaci s žalovanou se vyhýbal. Pokud jde o způsob komunikace s žalobcem, tak jak je vylíčen v žalobě, takto spolu komunikovali běžně, když žalobce se snažil řešení problémů vyhýbat a žalovaná na něj musela opakovaně tlačit. Jelikož viděla, že do domu se už nevrátí, chtěla se s žalobcem dohodnout na majetkovém vypořádání. Žalobce však na žádný z jejich návrhů nepřistoupil, řešení oddaloval. Proto podala koncem roku 2023 návrh na vypořádání spoluvlastnictví k soudu. Z domu si žalovaná v lednu 2023 při stěhování do nájemního bytu, odvezla pračku a sušičku zn. Miele, televizi Sony, nějaký nábytek a zařízení dětských pokojů. O tom, žalobce věděl, a na tomto se dohodli. Pokud jde o zprávy, které napsala, a které jsou uplatňovány jako důvod pro odvolání daru, tyto jsou vytrženy z kontextu. Jednalo se o náročné období, kdy žalovaná byla ve stresu, komunikace s žalobcem byla vyhrocená, on se vyhýbal své odpovědnosti a odmítal cokoliv řešit a žalovaná z toho byla už zoufalá. Ze vzájemné komunikace si žalobce vybral jenom to, co se mu hodí. Jako spoluvlastník nemovitostí nebyla od počátku vedena proto, že v té době byla na mateřské dovolené, hypotéku na stavbu si bral pouze žalobce a žalobce si chtěl náklady na materiál použitý na stavbu dávat do nákladů své firmy. Žalovaná nebyla účastníkem původní úvěrové smlouvy, jelikož v té době účastníci nebyli manželé, ale do budoucna o tom uvažovali a počítali s tím, že sňatkem se to narovná. Od doby, co je spoluvlastníkem nemovitostí, žalovaná na hypotéku nezaplatila nic. S žalobcem byli dohodnuti tak, že on bude platit náklady na bydlení, tj. hypotéku a energie, a žalovaná bude platit náklady na provoz domácnosti.

11. Soud neprovedl k důkazu čestné prohlášení manželů , jméno FO, (rodičů žalované) a čestné prohlášení , jméno FO, , a to proto, že v soudním řízení platí zásada přímosti dokazování, která znamená, že soud musí použít především takové důkazní prostředky, které představují bezprostřední (přímý) pramen poznání zjišťované skutečnosti. Je-li k dispozici důkaz, který přímo poskytuje informace o zjišťované skutečnosti, má soud takový důkaz provést a nespoléhat pouze na důkaz, který o dokazované skutečnosti podává jen nepřímou zprávu (srov. rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 29 Cdo 3197/2022). V obou čestných prohlášeních se jejich autoři vyjadřují ke skutečnostem, které vnímali svými smysly, a které tudíž dotyční mohli popsat v procesním postavení svědka (který mohl být například u osob vyššího věku proveden i dožádaným soudem), což však žádná ze stran nenavrhla. Soud nevyhověl návrhu žalované na vyžádání zdravotní dokumentace žalobce, vedené psychiatričkou , tituly před jménem, , jméno FO, a neprovedl důkaz předloženou lékařskou zprávou jmenované lékařky, když žalobce s provedením takových důkazů nedal souhlas a soud je toho názoru, že se jedná důkazy obsahující citlivé informace o zdravotním stavu žalovaného, které podléhají zákonem uložené mlčenlivosti dle § 51 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Dále soud neprovedl svědecký výslech nezletilé dcery účastníků – , jméno FO, , a to proto, že její názor na soužití účastníků byl zjištěn z provedených listinných důkazů (zprávy OSPOD, protokol z jednání opatrovnického soudu) a okolnosti tohoto soužití byly dostatečně objasněny i dalšími provedenými důkazy (zejména výslechy účastníků a svědků). Za nadbytečný pak soud považuje důkaz znaleckým posudkem k posouzení duševního stavu žalobce, když tato otázka není pro rozhodnutí významná.

12. Po právní stránce soud projednávanou věc hodnotil podle ust. § 2072 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

13. Poté, co soud aplikoval citované zákonné ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

14. Zásadním argumentem žalobce pro odvolání daru byl způsob, jakým s ním žalovaná komunikovala v období od dubna do prosince 2023. V tomto směru soud učinil skutkový závěr, že žalovaná se dopustila vytýkaného jednání, spočívajícího v odesílání textových a e-mailových zpráv, v nichž vůči žalobci vystupovala velmi autoritativně, vyhrožovala mu fyzickým násilím, případně tím, že mu různými způsoby bude znepříjemňovat život, čímž se snažila dosáhnout jednak prostředků pro společné dcery účastníků, a především pak vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem, které jsou předmětem tohoto řízení. Soud souhlasí s názorem žalobce, že jednání žalované bylo neslušné a v kontextu toho, že žalovaná od žalobce obdržela dar v hodnotě několika milionů korun (sama žalovaná si dle vzájemné komunikace podíl na nemovitostech cenila na 8 milionů korun) i nepatřičné. Žalovanou neomlouvá ani to, že její chování vůči žalobci bylo částečně motivováno snahou zajistit prostředky pro děti účastníků, když žalobce na jejich výživu a další potřeby hradil částky, výrazně přesahující průměrné výživné a žalovaná tedy rozhodně nebyla v situaci, kdy by běžné potřeby dětí nebyly dostatečně saturovány.

15. Při hodnocení závažnosti jednání žalované soud vycházel z toho, že posouzení nevděku vychází z kombinace měřítka objektivního závadového jednání obdarovaného, které vykazuje určitou vážnost (zjevné porušení dobrých mravů), a měřítka subjektivního (ublížení dárci). Rozhodujícím je přitom především objektivní hledisko, teprve na místě druhém má nastoupit úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dotčený dárce. Vzájemným srovnáním a následným vyhodnocením obou hledisek lze dospět k závěru o patřičnosti revokace (srov. rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 33 Cdo 1794/2018). Současně platí, že pro odvolání daru dle stávající právní úpravy (na rozdíl od § 630 zákona č. 40/1964 Sb.), postačuje prosté porušení dobrých mravů, když použitý termín „zjevné“ porušení dobých mravů nevyjadřuje intenzitu porušení, ale zjevnost ve smyslu zřejmosti/jednoznačnosti jednání. Relevantní je i hodnota daru - méně hodnotné dary vyžadují zpravidla i nižší stupeň vděčnosti (viz komentář k § 2072 o. z. v Petrov, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022).

16. Vycházejíc z výše uvedených kritérií, soud konstatuje, že pokud by obsah předložené komunikace účastníků hodnotil izolovaně, pak je možné, že by dospěl k závěru, že žalovaná vůči žalobci zachovala nevděčně. Při aplikaci ust. § 2072 o. z. na konkrétní skutkový stav je ovšem třeba zohlednit všechny okolnosti případu, a to nejen jednání obdarovaného, ale i jednání dárce, a to i jeho jednání dřívější, protože v takovém případě se – zejména v rámci dlouhodobých vztahů (např. manželství, partnerské vztahy, rodinné vztahy) – může nevděk jevit v jiném světle (viz NS ČR, sp. zn. 29 Odo 228/2000, 33 Cdo 2425/98). A právě povaha dlouhodobého vztahu účastníků byla důvodem, proč soud dospěl k závěru, že jednání žalované nenaplňuje zákonné podmínky pro odvolání daru. Z provedeného dokazování totiž poměrně jednoznačně vyplynulo, že vztah účastníků byl dlouhodobě disharmonický, přičemž intenzita tohoto nesouladu výrazně přesahovala běžné partnerské rozepře. Spory účastníků byly opakovaně řešeny za asistence policie (sám žalobce vypověděl, že policie v domácnosti zasahovala třikrát), orgánu sociálně-právní ochrany dětí či v přestupkovém řízení. Jelikož účastníci spolu žili 18 let, žalobce nepochybně dobře znal povahu žalované, kterou ve své výpovědi popsal tak, že „chce mít vždy pravdu, vše musí být po jejím, protože je takhle zvyklá z domu od svých rodičů“. Současně připustil, že žalovaná se i v minulosti někdy chovala hystericky, přičemž on tomu nepřikládal větší význam. Jestliže si žalobce byl všech těchto skutečností vědom, a přesto v květnu 2022 žalované daroval polovinu svých nemovitostí, pak musel počítat s tím, že povaha a chování žalované se přijetím daru zásadním způsobem nezmění. Následné chování žalované, které je uplatňováno jako důvod pro vrácení daru, se dle názoru soudu nijak zásadně neodlišuje od toho, jak se k sobě účastníci chovali před uzavřením darovací smlouvy a v kontextu celého vztahu účastníků jej proto soud nevyhodnotil jako natolik nemravné, aby dosahovalo intenzity nevděku ve smyslu § 2072 o. z.

17. V této souvislosti je dle názoru soudu na místě přihlédnout také k tomu, že účastníci dům stavěli v průběhu jejich partnerského vztahu, a ačkoliv se neprokázalo tvrzení žalované, že by do nemovitosti investovala nějaké konkrétní finanční částky, bezpochyby platí, že žalovaná v době stavby pečovala o společnou domácnost účastníků a o jejich nezletilé děti, čímž žalobci umožnila věnovat se stavbě, případně opatřování potřebných finančních prostředků. V důsledku této skutečnosti dle názoru soudu nelze od žalované očekávat stejnou míru vděku, jaká by byla na místě například v případě, pokud by partnerský vztah účastníků trval jen krátce a žalovaná by se na pořízení domu žádným způsobem nepodílela.

18. V neposlední řadě soud dospěl k závěru, že jednáním žalované nebylo žalobci natolik subjektivně ublíženo, aby to odůvodňovalo vrácení daru. Ačkoliv platí, že chování žalované soud považuje z etického hlediska za neslušné, nelze přehlédnout, že sám žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl například to, že v jeho slovníku jsou vulgární výrazy běžné a sám je za vulgarity vlastně ani nepovažuje. Současně, jak bylo uvedeno výše, žalobce byl jistě ze společného soužití s žalovanou na její způsob komunikace zvyklý a forma jejich zpráv tedy pro něj zřejmě nebyla natolik překvapivá, jak by tomu mohlo být u nezainteresovaného příjemce. To ostatně ilustruje i obsah textových zpráv, v nichž žalobce žalované psal, že se jejich výhružek nebojí a že se nenechá vydírat. Na pohrůžku „Nakopu ti prdel!“ žalobce reagoval citoslovcí smíchu („Hehehehe“), což nenasvědčuje tomu, že by mu chování žalované ubližovalo.

19. Konečně, pokud jde o žalobcem tvrzené odcizení movitých věcí ze společné domácnosti, které bylo uplatňováno jako další důvod pro odvolání daru, žalovaná nerozporovala, že si z domácnosti odnesla pračku a sušičku zn. Miele a televizi zn. Sony – tvrdila však, že se jednalo o společné věci, nikoliv výlučný majetek žalobce. Odcizení ostatních věcí (košili, osobní váhu a voucher) žalovaná popřela a soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobce své tvrzení o odcizení těchto věcí neprokázal. Ve vztahu k domácím spotřebičům, u nichž je nesporné, že si je žalovaná z domácnosti odvezla, nebylo v řízení prokázáno, že by se jednalo o výlučný majetek žalobce. Žalobce sice předložil daňové doklady k jednotlivým spotřebičům, na kterých byl jako kupující uveden on, z toho ovšem nelze bez dalšího dovodit, že osoba uvedena na daňovém dokladu je výlučným vlastníkem kupované věci. Při vystavování daňového dokladu prodávající zpravidla nezkoumá, zda osoba označená v dokladu jako kupující je skutečným nabyvatelem vlastnického práva, natož aby posuzoval, jestli je kupovaná věc nabývána do výlučného vlastnictví, spoluvlastnictví, případně společného jmění. Za situace, kdy z daňových dokladů vyplývá, že spotřebiče byly kupovány v letech 2014, 2015 a 2021, tedy v době partnerského soužití účastníků, přičemž z povahy těchto věci vyplývá, že měly sloužit pro potřeby (společné) domácnosti, soudu se jeví přiléhavou argumentace žalované, podle které byly spoluvlastníky věcí oba účastníci. To sice neznamená, že žalovaná byla oprávněna společné věci bez souhlasu žalobce jakožto druhého spoluvlastníka z domácnosti odvézt, ovšem intenzita porušení povinnost je v takovém případě významně nižší, než by tomu bylo v případě odcizení výlučného majetku žalobce. Také s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o věci mnohonásobně nižší hodnoty, než byla hodnota darovaného podílu na nemovitostech, nemohlo odvezení těchto věcí dle názoru soudu založit důvod pro odvolání daru.

20. S ohledem na výše uvedené skutečnosti proto soud žalobu zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád tak, že procesně plně úspěšné žalované přiznal náhradu odměny advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“). za 11 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, dvě písemná vyjádření ze dne 26. 2., 24. 4. 2024, tři porady právního zástupce s klientkou přesahující jednu hodinu a 5x účast u soudního jednání) při sazbě 3 100 Kč za jeden úkon (§ 9 odst. 4 písm. b) a. t.), tedy ve výši 34 100 Kč. Dále byla žalované přiznána náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a.t. ve výši 3 300 Kč (11 x 300 Kč), náhrada jízdného za tři zpáteční cesty k soudním jednáním na trase Praha – Frýdek-Místek (jedna zpáteční cesta 700 km) při spotřebě 6,6 l nafty na 100 km a ceně PHM dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve výši 17 124 Kč (tj. 3x 5 708 Kč), související náhrady za promeškaný čas ve výši 4 200 Kč (za 42 půl hodin po 100 Kč) a 21 % DPH (počítáno ze základu 58 724 Kč) ve výši 12 332 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně tak činí 71 056 Kč. Oproti předloženému vyúčtování soud žalované nepřiznal náhradu odměny advokáta a odpovídající režijní paušál za podání ze dne 24. 6. 2024, kterým se žalovaná vyjadřovala k obsahu provedených výslechů. Vzhledem k tomu, že toto vyjádření nebylo vyžádáno soudem a žalovaná měla možnost se k výslechům vyjádřit bezprostředně po jejich provedení u jednání, soud tento úkon nehodnotí jako účelný a proto za něj žalované nepřiznal náhradu.