13 C 113/2024

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Marianem Babicem ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: právnická osoba IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o 46 050 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 46 050 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 46 050 Kč od 16. 12. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 30 434 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobou, doručenou soudu dne 19. 1. 2024 se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 46 050 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že v období od července do září 2023 mu na zemědělských plodinách, pěstovaných na pozemcích u domu , jméno FO, , č. p. 159, činila škodu lesní zvěř v honitbě , právnická osoba, , jejíž nájemcem je žalovaná. Konkrétně měla žalobci vzniknou škoda na bramborách ve výši 43 800 Kč a na jarní rži ve výši 2 250 Kč. Žalovaná, ačkoliv tři měsíce o škodách věděla, neučinila nic pro to, aby jim zabránila. K výzvě soudu žalobce doplnil, že poškozené plodiny pěstoval na pozemku parc. č. , číslo, v katastrálním území , jméno FO, 1, kde hospodaří na celkem , hodnota, arech půdy, z čehož na 6 arech pěstuje brambory a na 6 arech jarní rež. Poškození brambor spočívalo v okousaní natě a poprvé k němu došlo v polovině července 2023. Škoda na jarní rži začala vznikat začátkem srpna 2023 a spočívala v tom, že zvěř si v ní vyšlapávala chodníky, aby se dostala k bramborám. Když žalobce zjistil, že ke škodám začalo docházet, nejdříve pozemek, který do té doby nebyl oplocen, oplotil tyčemi s mihotající páskou, později pásku zdvojil, do oplocení pustil elektrický proud, nainstaloval pachové ohradníky, a nakonec i akustické a světelné plašiče. Pokud jde o oznamování škodních událostí, žalobce uvedl, že nejdříve třikrát telefonoval paní , jméno FO, (jednatelka žalované). První dva telefonáty byly v druhé polovině července, třetí byl už možná začátkem srpna. Následoval telefonát a osobní jednání s honebním hospodářem panem , jméno FO, . K osobnímu jednání došlo v pátek 4. 8. 2023 a telefonoval mu několik dní předem. Posléze se dne 11. 8 2023 setkal ještě se správcem , jméno FO, ČR panem , jméno FO, . Pánové , jméno FO, žalobci slíbili provést odstřel zvěře a poučili jej, že při uplatnění škody má postupovat podle mysliveckého zákona. O vzniku škody žalovanou informoval rovněž e-mailem dne 14. 8. 2023. Sklizeň rži byla provedena 3. 9. 2023 a sklizeň brambor od poloviny do konce září 2023. Nárok na náhradu škody žalobce uplatnil dne 3. 9. 2023 a 1. 10. 2023, a to e-mailovými zprávami, odeslanými na adresu , e-mail, , na které nikdo nereagoval. Rovněž mu nikdo nebral telefony. Jelikož s ním žalovaná nekomunikovala, dne 14. 10. 2023 si e-maily vytiskl a osobně zajel na sídlo firmy, kde je předal administrativní pracovnici. Asi za týden se situace opakovala, opět zajel na sídlo žalované, kde tentokrát zastihl paní , jméno FO, s manželem, kterým vytištěné e-maily znovu předal. Potvrzení o převzetí e-mailů nedostal a ani jej nevyžadoval. Jelikož se pořád nic nedělo a už byl začátek listopadu, odeslal dopis poštou a současně také prostřednictvím datové schránky JZD , jméno FO, .

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala. Namítla, že výzva k náhradě škody jí byla doručena až dne 27. 11. 2023 z datové schránky JZD , jméno FO, a následně 29. 11. 2023 poštou, a žalobce tedy svůj nárok uplatnil opožděně. Tvrzení o způsobené škodě nemohla zkontrolovat, jelikož k tomu nebyla vyzvána. Nebyla přizvána ani ke sklizni, na základě žalobce vypočítává svůj nárok. Nesouhlasí s tím, že žalobce stanovil rozsah škody na základě předpokládaného výnosu plodin. Žalovaná odmítla tvrzení, že žalobce jí vznik škody oznámil telefonicky, e-mailem nebo osobně. Připustila až doručení dopisu a datové zprávy, na které řádně odpověděla. E-mailovou adresu , e-mail, v minulosti užívala jednatelka žalované jako svou soukromou adresu, ovšem již delší dobu (3 - 4 roky) jí vůbec nepoužívá. Oficiální emailová adresa žalované je , e-mail, , která je uvedena rovněž na smlouvě o nájmu honitby. K prvnímu telefonátu mezi jednatelkou žalované a žalobcem došlo až v lednu 2024, kdy se domlouvali na osobní schůzce. Osobně se s žalobcem setkali až 16. 1. 2024 na obecním úřadě, kde bylo jednání ukončeno bez výsledku. Žalovaná poukázala na to, že žalobce u domu pase stádo ovcí a žalobce neprokázal, že škoda mu byla způsobena právě lesní zvěří, ani neprokázal, že přijal dostatečná opatření k zabránění škodám. Dále žalovaná uvedla, že žalobce není ve věci aktivně legitimován, neboť vlastní pouze podíl o velikosti 4/8 na dotčeném pozemku. Žalovaná původně namítala také to, že pozemek parc. č. , číslo, je pozemkem nehonebním, u jednání však učinila nesporným, že se jedná o pozemek honební, který je součástí honitby , právnická osoba, , jejíž je žalovaná uživatelem.

3. Ze shodných tvrzení účastníků a provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:- Mezi účastníky bylo nesporné (a vyplývá to i ze soudem opatřeného výstupu nahlížení do katastru nemovitostí), že žalobce je vlastníkem podílu 4/8 na pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , jméno FO, 1.- Z nesporných tvrzení účastníků, rozhodnutí MÚ , adresa, , č. j. , č.j., .1 a seznamu parcel náležejících do honitby , právnická osoba, , má soud za zjištěné, že pozemek parc. č. , číslo, je honebním pozemkem a je součástí honitby , právnická osoba, .- E-mailem ze dne 14. 8. 2023, odeslaným na adresu , e-mail, se žalobce obrátil na jednatelku žalované, kterou informoval o tom, že lení zvěř má žalobci působit obrovské škody na zemědělských kulturách, a to na oplocené zahradě se zeleninou a polní kultuře s bramborami a rží. Škody byly už dříve, ale podstatně se zvýšily v červenci. O tom žalobce informoval lesního hospodáře p. , jméno FO, který jej navštívil a slíbil nápravu. Žalobce dále upozornil na to, že bude požadovat náhradu a hlavně účinná opatření k tomu, aby ke škodám již nedocházelo. Výši škody bude znát až po sklizni.- Nedatovaným dopisem sdělila společnost , jméno FO, republiky, s.p., zastoupena , tituly před jménem, , jméno FO, , žalobci, že reagují na podnět žalobce ve věci škod působených zvěří na jeho pozemcích. Žalobce byl upozorněn na to, že škody v rámci zahrady nelze na uživateli honitby uplatnit a škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech lze uplatnit do 20 dnů od jejich vzniku, příp. do 15 dnů od sklizně. Žalobci bylo nabídnuto, že v případě oboustranného zájmu lze věc řešit odlovem a umístěním mysliveckého zařízení. Podle rozdělovníku měl být dopis kromě žalobce zaslán také , tituly před jménem, , jméno FO, a jednatelce žalované.- Dopisem ze dne 27. 11. 2023, který byl žalované doručen prostřednictvím pošty dne 29. 11. 2023, žalobce žalované sdělil, že jelikož je po sklizni, vyčísluje škody, o nichž měl žalovanou informovat v průběhu července (17. 7., 28. 7.) a srpna (3. 8.) telefonicky a posléze i e-mailem (14. 8. 2023). Žalobce v dopise uvádí, že škody má působit skupina laní, která začala na jeho pozemky chodit na podzim a v zimě 2022 a ve velkém pak od poloviny července 2023. Žalobce dále popsal opatření, která přijal, aby škodám zabránil s tím, že tato opatření byla účinná jen několik dní. Pokud jde o samotné vyčíslení, škodu na bramborách žalobce vyčíslil částkou 43 800 Kč, škodu na jarní rži částkou 2 250 Kč a škodu v užitkové zahradě částkou 15 – 20 000 Kč s tím, že posledně uvedenou částku nepožaduje v režimu mysliveckého zákona. Závěrem žalobce uvádí, že stejnou výzvu poprvé poslal e-mailem dne 1. 10. 2023 a následně jí předal dne 16. 10. osobně administrativní pracovnici žalované a dne 24. 10. jednatelce žalované.- Společnost T-Mobile Czech Republic a.s. na žádost soudu sdělila, že provozní a lokalizační údaje jsou v souladu s § 97 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb. archivovány pouze 6 měsíců zpětně. Z tohoto důvodu nemá společnost již k dispozici výpis uskutečněného telekomunikačního provozu na tel. čísle žalobce za období od 15. 7. 2023 do 3. 8. 2023.

4. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, vyplynulo, že svědek je zaměstnancem , jméno FO, ČR, které jsou uživatelem pozemků patřících do honitby , právnická osoba, . Tyto pozemky má v současnosti v nájmu žalovaná, na kterou byl rovněž přenesen výkon práva myslivosti. Ostatní činnosti, například lesnické, těžební a jiné, nadále vykonávají , jméno FO, ČR. Svědek potvrdil, že žalobce jej asi v srpnu 2023 oslovil s žádostí o intenzivnější odlov zvěře v oblasti pozemků žalobce. Následně se spolu sešli v srpnu 2023 u žalobce na dvoře. Žalobce si stěžoval, že vysoká zvěř mu působí škody na bramborách. Svědek přislíbil, že věc projedná s žalovanou, což také udělal a v podzimním a zimním období na přelomu roků 2023 a 2024 skutečně došlo ke zvýšení odlovu. Výsledky tohoto kroku se projeví až v dalším roce. Otázku rozsahu a četnosti vzniku škody svědek s žalobcem neřešil a samotné poškozené plodiny svědek neviděl. Svědek nevěděl, jestli v dané době byl pozemek žalobce zabezpečen proti lesní zvěři. Žalobce mu za nějakou dobu po schůzce poslal e-mail adresovaný žalované, z čehož svědek usuzoval, že se účastníci snaží dohodnout. Dnes si již nepamatuje, kdy mu tento e-mail byl doručen. Jestli on sám poslal žalobci nějaký dopis si již nepamatuje, ale nevylučuje to. Neví o tom, že by se v předmětné lokalitě pásla hospodářská zvířata.

5. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, vypověděl, vykonává funkci lesního hospodáře v honitbě , adresa, , a to na základě pověření města , adresa, . Na přelomu července a srpna 2023 jej oslovil žalobce s tím, že na pozemcích má škody způsobené lesní zvěří. S žalobcem se následně sešel u jeho domu, k němuž přiléhala zahrádka o velikosti asi 20 x 20 m, oplocena starším, vachrlatým plaňkovým plotem. Na tomto pozemku svědek našel stopy jelení zvěře. Na pozemku neviděl zemědělské plodiny, podle něj tam rostl pouze plevel, ale kopání tam neprováděl, takže neví, jestli v zemi nebyly zasazené nějaké plodiny. Žalobce mu říkal, že někde má ještě vysetou řež, na které mu taky měla vzniknout škoda, ale tam se podívat nebyli. Původně žalobci slíbil provést odstřel zvěře, ale jelikož zvěř měla na pozemek chodit v noci, přičemž oni v noci vysokou zvěř střílet nemůžou, navíc se jednalo o zastavěnou oblast, tak nakonec byl odlov zvěře proveden v sousedních lokalitách. Následně s žalobcem v kontaktu nebyl, a to až do doby asi 2 -3 týdny před soudním jednáním (pozn.: jednání se konalo 30. 7. 2024), kdy se byl s jednatelkou žalované na místě bydliště žalobce podívat, jestli tam něco roste. Tomu byla přítomna i dcera žalobce, se kterou všechno obešli a zjistili, že na poli, kde byla předtím nejspíš rež, jsou nyní brambory, které jsou ve skvělém stavu. Zjistili pouze malé poškození, ale bez pobytových známek zvěře. Následně se na místo dostavil žalobce, který dceři sdělil, ať se svědkem nebaví. O tom, že v létě 2023 se na svědka obrátil žalobce ve věci náhrady škody způsobené zvěří, svědek informoval i jednatelku žalované. Žalobce jej tehdy informoval o tom, že mu má být působena škoda zvěří. Nezaznělo nic o tom, že by uplatňoval nějaký nárok na náhradu škody, ani neprovedl žádné konkrétní vyčíslení vzniklé škody. Od jednatelky žalované svědek ví, že žalobce měl následně provést nějaké vyčíslení škody a že věc jde k soudu. Kdy přesně mělo k vyčíslení škody dojít, ani jakou formou se tak mělo stát, svědek neví. , tituly před jménem, , jméno FO, je svědkův přímý nadřízený, takže pokud žalobci posílal nějaký dopis, tak o tom svědka určitě informoval. O tom, že by v roce 2023 měly být u domu žalobce pěstovány brambory svědek nic neví, tehdy se díval pouze na ten oplocený pozemek u domu. Dnes už ví, že na pozemku vzdáleném asi 100 m od domu žalobce jsou dnes pěstovány brambory a v loňském roce tam žalobce nejspíš pěstoval rež. Tehdy ovšem prohlídku tohoto pozemku neprováděl. V loňském roce svědek nepozoroval, že by se v místě pozemku žalobce pásla nějaká hospodářská zvířata.

6. S ohledem na procesní obranu žalované se soud nejdříve zabýval otázkou, jestli byla žaloba podána osobou k tomu oprávněnou, a zda žalobce před podáním žaloby svůj nárok uplatnil u žalované v zákonem stanovených lhůtách.

7. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobce, mezi účastníky bylo nesporné (a vyplývá to i ze soudem opatřeného výstupu nahlížení do katastru nemovitostí), že žalobce je vlastníkem podílu o velikosti 4/8 na pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , jméno FO, 1, na kterém měl dle žalobních tvrzení pěstovat poškozené zemědělské plodiny. Podle ust. § 1127 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) jsou z právního jednání týkajícího se společné věci oprávněni a povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně. Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi (viz např. 25 Cdo 1568/2007 nebo 32 Odo 1057/2005) opakovaně vyložil, že podílový spoluvlastník poškozené věci má jako věřitel ve sporech s třetími osobami ohledně společné věci samostatné právo k soudnímu uplatnění (celé) pohledávky na náhradu škody. Vzhledem k tomu, že součástí pozemku je i rostlinstvo na něm vzešlé (§ 507 o. z.), dospěl soud k závěru, že pokud žalobce jako podílový spoluvlastník pozemku parc. č. , číslo, uplatnil nárok na náhradu škody, která měla vzniknout na zemědělských plodinách, rostoucích na předmětném pozemku, byl k takovému jednání oprávněn a současně je aktivně legitimován rovněž k uplatnění příslušného nároku u soudu.

8. Co se týče včasnosti uplatněného nároku, za situace, kdy v řízení bylo ze shodných tvrzení účastníků, jako i z provedených listin (zejm. seznam honebních parcel) zjištěno, že pozemek parc. č. , číslo, je pozemkem honebním, který je součástí honitby , adresa, , po právní stránce soud hodnotil uplatněný nárok především podle ust. § 52 až 56 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti (dále jen „zákon o myslivosti“).

9. Podle § 52 odst. 1 písm. b) zákona o myslivosti je uživatel honitby povinen hradit škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř.

10. Podle § 55 odst. 1 písm. a) zákona o myslivosti, nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla.

11. Podle § 55 odst. 2 zákona o myslivosti, současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni.

12. Podle § 55 odst. 3 zákona o myslivosti, poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu.

13. Podle § 55 odst. 4 zákona o myslivosti, nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 až 3. Spory z dohody uzavřené podle odstavce 3 rozhoduje soud.

14. Jak vyplývá z výše citovaných zákonných ustanovení, chce-li poškozený se svým nárokem na náhradu škody uspět u soudu, musí při jeho uplatnění dodržet tři lhůty. V případě škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech je poškozený v první řadě povinen do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, uplatnit u uživatele honitby požadavek na její nahrazení. Tato fáze má tzv. notifikační charakter, neboť slouží uživateli honitby zejména k ověření mechanismu vzniku škody a k závěru, zda je vůbec dán základ odpovědnosti. Oznámení by mělo obsahovat rovněž vyčíslení škody, avšak vzhledem k tomu, že v případě polních plodin a zemědělských porostů obvykle nelze vzniklou škodu vyčíslit okamžitě po jejím zjištění, stanovuje zákon pro takové případy druhou lhůtu, v níž je poškozený povinen škodu vyčíslit. Tato lhůta počíná běžet od provedení sklizně a trvá 15 dnů. Od okamžiku, kdy poškozený svůj nárok uživateli honitby oznámí a vyčíslí, mají strany 60 dnů na to, aby uzavřely písemnou dohodu o náhradě škody. Nedojde-li k takové dohodě, začne po uplynutí 60 dnů poškozenému běžet třetí – tříměsíční lhůta, v níž musí svůj nárok uplatnit u soudu. Všechny tři uvedené lhůty jsou tzv. prekluzivní, což znamená, že zmeškání kterékoliv z nich má za následek zánik nároku.

15. V projednávané věci žalobce tvrdil, že lesní zvěř mu měla působit škodu na bramborách v období od poloviny července 2023 a na jarní rži od začátku srpna 2023. Pro účely stanovení konce notifikační lhůty soud vycházel z toho, že žalobce zjistil vznik škody na bramborách dne 15. 7. 2023 a na rži dne 1. 8. 2023, v důsledku čeho byl žalobce povinen tyto škody žalované oznámit nejpozději do 4. 8. 2023 (brambory), resp. 21. 8. 2023 (rež). Dle žalobních tvrzení žalobce o vzniku těchto škod žalovanou informoval telefonicky (17. 7., 28. 7. a 3. 8. 2023), osobně – prostřednictvím svědků , jméno FO, a , jméno FO, (4. 8. a 11. 8. 2023) a potažmo e-mailem (14. 8. 2023).

16. K tvrzeným telefonátům žalobce navrhl provést důkaz zprávou společnosti T-Mobile, která měla potvrdit, že žalobce v uvedených dnech telefonoval jednatelce žalované. Označená společnost ovšem soudu sdělila, že požadované provozní a lokalizační údaje již nearchivuje a jelikož žalovaná tvrzené telefonáty popřela a žalobce k tomuto tvrzení jiné důkazy ani po poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. neoznačil, soud konstatuje, že telefonické oznámení vzniklé škody žalobce neprokázal.

17. Co se týče tvrzení, že žalobce o vzniku škody informoval svědky , jméno FO, a , jméno FO, , toto bylo v řízení prokázáno, když oba svědci vypověděli, že žalobce je kontaktoval a informoval je o tom, že na pozemcích žalobce má docházet ke škodám, působeným lesní zvěří. Svědci rovněž vypověděli, že tuto informaci předali žalované. Z výpovědí jmenovaných svědků soud ovšem spolehlivě nezjistil, kdy mělo k takovému oznámení dojít, resp. kdy se tato informace dostala k žalované. V této souvislosti je nutné vzít v potaz, že , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, nejsou zaměstnanci žalované a samotným oznámením škodné události těmto osobám žalobce nesplnil svou notifikační povinnost vůči žalované. Ve vztahu k žalované mohlo být takové oznámení účinné až okamžikem, kdy jí svědkové příslušnou informaci předali, přičemž k tomu, kdy se tak stalo, se ani jeden ze svědků nebyl schopen přesně vyjádřit.

18. Konečně, pokud jde o e-mail ze dne 14. 8. 2023, žalobce v něm žalovanou informoval o tom, že mu lesní zvěř působí škody mimo jiné na polní kultuře s bramborami a rží. Tvrzení, že žalobce e-mail skutečně dne 14. 8. 2023 odeslal, má soud za prokázané, a to i s přihlédnutím k výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, , který uvedl, že mu žalobce tento e-mail (adresovaný žalované) také poslal, a to několik dní po jejich schůzce, která proběhla někdy v srpnu 2023. O odeslání e-mailu svědčí i nedatovaný dopis , tituly před jménem, , jméno FO, , v němž jmenovaný reaguje právě na oznámení žalobce o škodách působených lesních zvěří. Avšak, obdobně jako v případě ústních oznámení učiněných prostřednictvím svědků , jméno FO, a , jméno FO, , ani v případě e-mailu ze dne 14. 8. 2023, žalobce neprokázal, jestli (a případně kdy) byl tento e-mail doručen žalované. Jednatelka žalované doručení e-mailu popřela, přičemž k dotazu soudu uvedla, že e-mailovou adresu , e-mail, v minulosti užívala jako svou soukromou adresu, ovšem již delší dobu (3 – 4 roky) jí vůbec nepoužívá; oficiální emailová adresa žalované je , e-mail, a tato adresa je uvedena také ve smlouvě o nájmu honitby. Vzhledem k tomu, že na rozdíl od zásilky odeslané poštou (srov. § 573 o. z.), v případě e-mailové zprávy zákon nekonstruuje žádnou domněnku dojití, samotná skutečnost, že žalobce prokázal odeslání e-mailu, bez dalšího neznamená, že tento e-mail byl žalované také doručen.

19. S ohledem na výše uvedené, nezbývá než konstatovat, že žalobce neunesl své důkazní břemeno ve vztahu k tvrzení, že o vzniku škody žalovanou informoval ve lhůtě 20 dnů od dne kdy ke škodě došlo.

20. Navíc žalobce neprokázal ani včasné splnění navazující povinnosti k vyčíslení škody ve lhůtě 15 dnů od provedení sklizně. Žalobce tvrdil, že sklizeň rži provedl 3. 9. 2023 a sklizeň brambor v období od poloviny do konce září 2023. To znamená, že žalobce byl povinen vyčíslit žalované vzniklou škodu na rži nejpozději do 18. 9. 2023 a škodu na bramborách nejpozději do 16. 10. 2023. Žalobce tvrdil, že uplatnění a vyčíslení nároku na náhradu škody žalované zaslal e-mailem dne 3. 9. 2023 a 1. 10. 2023, a následně jí text těchto e-mailů měl doručit osobně dne 14. 10. 2023 a znovu pak asi týden poté. Dne 27. 11. 2023 pak výzvu zaslal žalované datovou schránkou a současně poštou.

21. Pokud jde o vyčíslení škody formou e-mailových zpráv ze dne 3. 9. 2023 a 1. 10. 2023, platí zde obdobné závěry, jaké soud učinil výše ve vztahu k e-mailu ze dne 14. 8. 2023 (viz bod 18 odůvodnění). I kdyby soud žalobci uvěřil, že žalobce tyto zprávy v uvedených dnech odeslal (přičemž na rozdíl od e-mailu ze dne 14. 8. 2023, zde neexistují žádné podpůrné důkazy, které by odeslání e-mailů prokazovaly), nelze z toho automaticky dovodit, že došlo k jejich doručení žalované, a už vůbec nelze zjistit termín jejích doručení. K prokázání tvrzení o osobním doručení vytištěných e-mailů pak žalobce žádné důkazy, ani po výzvě soudu dle § 118a odst. 3 o. s. ř., neoznačil a toto tvrzení proto zůstalo neprokázané. Za prokázanou tak soud vzal až výzvu, která byla žalované doručena dne 27. 11. 2023 do datové schránky a následně pak 29. 11. 2023 poštou. K doručení těchto výzev ovšem došlo až po uplynutí zákonné lhůty, která skončila dne 18. 9. 2023 (v případě škody na rži), resp. 16. 10. 2023 (v případě škody na bramborách).

22. Jelikož žalobce v řízení neunesl své důkazní břemeno ohledně tvrzení, že u žalované uplatnil nárok na náhradu škody ve lhůtě 20 dnů od jejího vzniku a že následně takovou škodu vyčíslil ve lhůtě 15 dnů od provedení sklizně, přičemž neuplatnění nároku ve stanovených lhůtách má za následek jeho prekluzi, soud neprováděl další dokazování týkající se vzniku a výše tvrzené škody, a žalobu jako nedůvodnou zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád tak, že procesně plně úspěšné žalované přiznal náhradu odměny advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“). za 6 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, dvě písemná vyjádření ze dne 22. 4. a 24. 5. 2024 a 3x účast u soudního jednání) při sazbě 2 980 Kč za jeden úkon (§ 7 odst. 1 a. t.), tedy ve výši 17 880 Kč. Dále byla žalované přiznána náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a.t. ve výši 1 800 Kč (6 x 300 Kč), náhrada jízdného za tři zpáteční cesty k soudním jednáním na trase Krnov – Frýdek-Místek (jedna zpáteční cesta 160 km) při spotřebě 5,3 l nafty na 100 km a ceně PHM dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve výši 3 672 Kč (tj. 3x 1 224 Kč), související náhrady za promeškaný čas ve výši 1 800 Kč (za 18 půl hodin po 100 Kč) a 21 % DPH (počítáno ze základu 25 152 Kč) ve výši 5 282 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvního stupně tak činí 30 434 Kč.