13 C 120/2024

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Marianem Babicem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 pro vyklizení nemovitosti

I. Žaloba, že žalovaný je povinen vyklidit budovu bez č.p./č.e. stojící na pozemcích parc. č, číslo, k.ú. , adresa, a obci , adresa, a vyklizenou nemovitost předat žalobkyni do 30 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 7 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se podanou žalobou (ve znění její následné změny) domáhala vyklizení budovy bez č.p./č.e. stojící na pozemcích parc. č. , číslo, v k.ú. , adresa, . Žalobu odůvodnila tím, že je oprávněnou ze služebnosti užívacího práva k pozemku parc. č. , číslo, , která jí byla zřízena smlouvou ze dne 21. 11. 2014, a která jí má opravňovat rovněž k užívání označené budovy. Dle žalobkyně budova, jejíž vyklizení se domáhá, navazuje na budovu bez č.p./č.e. stojící na pozemku parc. č. , číslo, , přičemž obě budovy spolu sousedí coby řadové hospodářské budovy, které byly od sebe v minulosti odděleny společnou nosnou zdí. Žalovaný jakožto vlastník uvedených pozemků proti vůli žalobkyně svévolně proboural zeď, která obě budovy oddělovala a zazdil vstupní dveře, kterými žalobkyně vstupovala do budovy z pozemku parc. č. , hodnota, , jako i okna směřující na tuto parcelu. Žalovaný tak bez souhlasu žalobkyně užívá pozemek parc. č. , číslo, , resp. budovu na tomto pozemku, a to přesto, že ze zřízené služebnosti vyplývá povinnost žalovaného strpět nerušené užívání budovy žalobkyní. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala ke zpřístupnění předmětné budovy, ovšem bezvýsledně.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal. Uvedl, že je vlastníkem pozemků parc. č. , číslo, 4 v k. ú. , adresa, , na kterých se nachází stavba garáže, jejímž vlastníkem je rovněž žalovaný. Dle názoru žalovaného se užívací právo žalobkyně vzniklé na základě smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 21. 11. 2014 nevztahuje na pozemek parc. č. , číslo, a stavbu garáže na tomto pozemku. Rozporuje tvrzení žalobkyně, že by na uvedených pozemcích stály původně dvě samostatné stavby bez č.p./č.e. Jednalo se od počátku o jednu stavbu, která měla více vchodů, a to z toho důvodu, že byla původně stavěna za jiným účelem než stavba garáže. Teprve žalovaný stavbu dokončil a požádal o změnu účelu jejího užívání na garáž. Po dobu, co je vlastníkem nemovitostí žalovaný, žalobkyně tyto nikdy, ani zčásti, neužívala. Žalobkyně svůj nárok vůči žalovanému poprvé uplatnila již v roce 2016, kdy se slovně domáhala vstupu do tehdy ještě nedokončené stavby, což jí žalovaný neumožnil. Od té doby žalobkyně svůj nárok čas od času opakovala, avšak žalovaný jí užívání garáže odepřel. Žalovaný vznesl námitku promlčení uplatněného nároku. Odkázal rovněž na názor stavebního úřadu, podle kterého se užívací právo ke stavbě garáže nevztahuje.

3. Účastníci učinili v řízení nesporným, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemků parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, , přičemž pozemek parc. č. , číslo, rozdělením původního pozemku parc. č. , hodnota, . Nesporným mezi účastníky bylo i to, že v době zřízení věcného břemene ve prospěch žalobkyně již existovala (tehdy ještě rozestavěná) stavba bez čp/če, která je předmětem nynějšího sporu a u níž se účastníci neshodují v názoru, jestli se jedná o stavbu jedinou nebo o dvě samostatně stavby. Konečně, žalovaný učinil nesporným, že provedl zazdění dveří a oken předmětné budovy a odstranil v ní vnitřní příčku.

4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:- Notářským zápisem JUDr. , jméno FO, ze dne 21. 11. 2014, sp. zn. , č.j., , byla uzavřena darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene, kterou žalobkyně převedla na svého vnuka Konstantinose , jméno FO, pozemek parc. č. , hodnota, , jehož součástí byla rozestavěná stavba (dle smlouvy stojící na pozemku parc. č. , hodnota, ) a pozemek parc. č. , hodnota, , jehož součástí byla stavba objektu bydlení č. p. , číslo, v části obce , adresa, (dle smlouvy stojící na pozemku parc. č. , hodnota, ). Současně byla ve prospěch žalobkyně zřízena služebnost bytu a služebnost požívacího práva k pozemku parc. č. , hodnota, , jejichž rozsah byl ve smlouvě vymezen tak, že tyto služebnosti opravňují žalobkyni k doživotnímu a bezplatnému užívání stavby č. p. , číslo, v k. ú. , adresa, a dále k doživotnímu a bezplatnému užívání a vstupování na pozemek parc. č. , hodnota, , zdržování se na něm a využíváním jej za účelem zřízení zahrady, pěstování ovoce a zeleniny, vysazování okrasných stromů a keřů, braní plodů, které si na tomto pozemku žalobkyně vypěstuje, chovu drobného domácího zvířectva a obhospodařování a brání výnosů půdy a plodů z ovocných rostlin a stromů.- Notářským zápisem JUDr. , jméno FO, ze dne 20. 6. 2016, sp. zn. , č.j., , byla uzavřena kupní smlouva, kterou , jméno FO, prodala žalovanému pozemek parc. č. , hodnota, , jehož součástí byla rozestavěná stavba, a to za kupní cenu ve výši 270 000 Kč. Součástí kupní smlouvy bylo i ujednání, kterým se prodávající zavázala umožnit kupujícímu (tj. žalovanému) bezplatný vstup na pozemek parc. č. , hodnota, z důvodu oprav převáděné nemovitosti, její modernizace, rekonstrukce, údržby, kontroly, atd. Prodávající se dále zavázala zajistit bezplatný převod nově vzniklého pozemku o výměře 1 m2, odměřeného z pozemku parc. č. , číslo, kterém částečně stojí převáděná rozestavěná stavba.- Rozhodnutím Magistrátu města , adresa, , odboru územního rozvoje a stavebního řádu ze dne 7. 2. 2018, , č.j., , které nabylo právní moci dne 8. 2. 2018, byla k návrhu žalovaného povolena změna stavby před dokončením, spočívající v odstranění nenosných příček uvnitř stavby a v neprovedení oken na východní straně stavby prodejního skladu průmyslového zboží se záměrem změny účelu užívání na garáž, kterážto stavba byla provedena na pozemcích parc. č. , hodnota, , , číslo, a , číslo, v k. ú. , adresa, . Dále bylo povoleno užívání označené stavby jako garáže, Účastníkem řízení byl pouze žalovaný.- Výzvou ze dne 30. 5. 2023 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného ke zpřístupnění budovy na pozemku parc. č. , číslo, , spočívající v obnovení přístupu do budovy z pozemku parc. č. , číslo, v rozsahu původního vchodu a k vyklizení budovy od všech movitých věcí.

5. Vzhledem k tomu, že účastníci předložili pouze informativní výstup z nahlížení do katastru nemovitostí, přičemž ke zjištění skutkového stavu jsou nezbytné přesné informace ohledně sporné služebnosti, soud podle § 120 odst. 2 o. s. ř. k důkazu také úplný výpis z katastru nemovitostí – LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, . Z tohoto vyplývá, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemků parc. č. , číslo, , na kterých stojí stavba bez čp/če – garáž, která je součástí pozemku parc. č. , číslo, . Ve vztahu k pozemku parc. č. , číslo, je v katastru nemovitostí zapsáno věcné břemeno – služebnost bytu a služebnost požívacího práva ve prospěch žalobkyně, zřízena smlouvou , č.j., ze dne 21. 11. 2014 s právnímu účinky zápisu k 21. 11. 2014.

6. Podle § 1257 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

7. Podle § 1258 o. z. služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší.

8. Podle § 1259 o. z. kdo je oprávněn ze služebnosti, může se domáhat ochrany svého práva; § 1040 až 1043 se použijí obdobně.

9. Podle § 1285 o. z. služebností požívacího práva se poživateli poskytuje právo užívat cizí věc a brát z ní plody a užitky; poživatel má právo i na mimořádný výnos z věci. Při výkonu těchto práv je poživatel povinen šetřit podstatu věci.

10. Po aplikaci citovaných ustanovení na skutkový stav, jak byl zjištěn z provedeného dokazování, soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

11. V řízení nebylo sporné, že žalovaný je vlastníkem pozemku parc. , číslo, , na kterém stojí stavba aktuálně užívaná jako garáž. Nebylo sporu ani o tom, že tento pozemek byl původně součástí pozemku parc. č. , hodnota, , k němuž byla ve prospěch žalobkyně zřízena služebnost požívacího práva. Podstatou sporu bylo, jestli tato služebnost žalobkyni opravňuje k užívání stavby garáže. Při posouzení této otázky soud vycházel z toho, že ustanovení § 1258 o. z. předpokládá, že obsah a rozsah služebnosti bude primárně určen skutečností, která vede k jejímu vzniku (smlouva, rozhodnutí soudu, pořízení pro případ smrti, vydržení). Pouze pro případ, že se tak nestane, stanovuje citované zákonné ustanovení další pravidla, podle kterých má být obsah nebo rozsah služebnosti určován. Je-li tedy služebnost zřízena smlouvou, je především věcí smluvních stran, aby si sjednaly, v jakém rozsahu bude zatěžovat služebný pozemek a jaká konkrétní práva z ní budou oprávněné osobě plynout.

12. V nyní posuzované věci smlouva o zřízení věcného břemene ze dne 21. 11. 2014 sice obsahuje poměrně podrobný popis rozsahu zřizovaných služebností, jako i práv a povinností, které z nich oprávněné (žalobkyni) a vlastníkovi služebného pozemku vyplývají, o právu žalobkyně užívat jakoukoliv jinou stavbu než dům č.p. , číslo, ovšem ve smlouvě není žádná zmínka. Účastníci se přitom shodli na tom, že sporná stavba bez čp/če v době zřízení služebnosti již existovala, což ostatně vyplývá i ze smlouvy o zřízení věcného břemene, v níž se konstatuje, že předmětná stavba (v té době evidovaná jako rozestavěná) je součástí pozemku parc. č. , hodnota, . Soud proto dospěl k závěru, že pokud by strany smlouvy o zřízení věcného břemene měly v úmyslu, aby součástí služebnosti požívacího práva byla i možnost užívat spornou budovu, bylo by toto oprávnění ve smlouvě výslovně uvedeno. Jestliže tomu tak není, soud z toho dovozuje, že užívání této budovy nespadá do obsahu a rozsahu sjednaného požívacího práva.

13. Uvedený výklad odpovídá rovněž zásadě, že oprávnění vyplývající ze služebnosti musí být vykonáváno tak, aby povinného zatěžovalo co nejméně. V případě pochybností o skutečném rozsahu povinností platí i bez výslovné úpravy, že povinný má být omezován spíše méně než více (viz rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 22 Cdo 1234/2020).

14. Tvrdila-li žalobkyně, že úmyslem smluvních stran bylo sjednat služebnost požívacího práva v širší míře, než jak je popsáno ve smlouvě o zřízení věcného břemene, bylo na ní, aby takové tvrzení prokázala. Žalobkyně však k tomuto tvrzení, i přes výzvu soudu dle § 118a odst. 3 o. s. ř., žádné důkazy neoznačila a své důkazní břemeno tedy v tomto směru neunesla.

15. Pro úplnost lze dodat, že soud se podrobněji nezabýval otázkou, jestli budova bez čp/če na pozemcích , Anonymizováno, , číslo, je jednou stavbou, anebo se jedná o dvě samostatné stavby, když tato otázka nebyla pro posouzení věci významná. I kdyby totiž bylo pravdou, jak tvrdila žalobkyně, že zápis v katastru nemovitostí je nesprávný a stavba na pozemcích parc. č. , číslo, je samostatnou stavbou, nic by to nezměnilo na výše popsaném závěru, že užívání této stavby není součástí sjednaného požívacího práva.

16. Jelikož soud dospěl k závěru, že požívací právo žalobkyně ve vztahu k předmětné budově vůbec nevzniklo, nezabýval se ani vznesenou námitkou promlčení. Předmětem promlčení totiž může být pouze existující právo.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení, sestávajících z odměny advokáta dle vyhlášky 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) za 4 úkony právní služby po 1 500 Kč (převzetí věci, vyjádření k žalobě, porada s klientem dne 23. 4. 2024, účast u jednání) a 4 režijní paušály po 300 Kč, což celkem činí 7 200 Kč. Při stanovení tarifní hodnoty soud vycházel z toho, že předmětem řízení bylo vyklizení nemovitosti, jejíž hodnota nebyla v řízení zjištěna, a proto tarifní hodnotu sporu soud stanovil dle § 9 odst. 1 a. t. (viz , spisová značka, ). Oproti předloženému vyúčtování soud žalovanému nepřiznal náhradu za další poradu právního zástupce s klientem přesahující jednu hodinu (dne 22. 3. 2024), když tento úkon soud neshledal potřebnými k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Od převzetí zastoupení žalovaného do vydání rozhodnutí uběhly necelé dva měsíce, argumentace obou procesních stran se v průběhu řízení v podstatě nezměnila, nebyly předkládány žádné obsáhlé důkazy a ve věci se konalo pouze jedno jednání. Dle názoru soudu tedy nebyla projednávaná věc natolik složitá, aby si vyžádala celkem tři porady žalovaného s právním zástupcem (včetně úvodní porady, která je součástí převzetí právního zastoupení). Soud proto žalovanému přiznal náhradu pouze za jednu z následných porad, a to za poradu konanou bezprostředně před ústním jednáním.