13 C 22/2026

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Marianem Babicem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 26 440 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 440 Kč s úrokem z prodlení ve výši:- 12 % ročně z částky 8 657 Kč od 27. 5. 2025 do zaplacení,- 12 % ročně z částky 17 783 Kč od 14. 2. 2025 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 873 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částek 8 657 Kč a 17 783 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne 17. 7. 2024 smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny do odběrného místa na adrese , adresa, , přičemž žalovaná se zavázala hradit sjednanou cenu dle ceníku žalobkyně a dále cenu za distribuční služby. V období od 23. 7. 2024 do 27. 1. 2024 žalovaná odebrala 4 129 kWh elektřiny, jejíž cena (po odečtení případných záloh) ve výši 17 783 Kč jí byla vyúčtována fakturou č. , tel. číslo, . V období od 28. 1. 2025 do 6. 5. 2025 žalovaná odebrala 1 422 kWh elektřiny, jejíž cena (po odečtení případných záloh) ve výši 8 657 Kč jí byla vyúčtována fakturou č. , tel. číslo, . Žalovaná dlužné částky nezaplatila, a to ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (resp. nereagovali na výzvu soudu, aby se vyjádřili k možnému rozhodnutí věci bez jednání), postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní, soud učinil skutkový závěr o tom, že mezi účastníky byla dne 17. 7. 2024 uzavřena smlouvy o dodávkách elektřiny (smlouva č. , IBAN, , VOP, ceník), na základě které žalovaná odebírala uvedenou komoditu a zavázala se za ní hradit žalobkyni cenu stanovenou příslušným ceníkem. Následně bylo žalované vystaveno vyúčtování odebrané elektřiny za období od 23. 7. 2024 do 27. 1. 2024 ve výši 17 783 Kč splatné dne 13. 2. 2025 (faktura č. , hodnota, ) a za období od 28. 1. 2025 do 6. 5. 2025 ve výši 8 657 Kč splatné dne 26. 5. 2025 (faktura č. , hodnota, ). Žalobkyně před podáním žaloby žalovanou písemně vyzvala k úhradě dluhu (předžalobní výzva, podací lístek). V řízení nebylo ani jen tvrzeno, že by žalovaná na uplatněný nárok čehokoliv uhradila.

5. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Poté, co soud aplikoval citovaná zákonná ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Mezi účastníky byla platně uzavřena kupní smlouva, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalované elektrickou energii, přičemž žalovaná se zavázala hradit za tyto dodávky sjednanou cenu. Tuto povinnost ovšem žalovaná nesplnila, když právní předchůdkyni žalobkyně neuhradila cenu odebrané elektrické energie v celkové výši 26 440 Kč. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.

8. Jelikož žalovaná je s úhradou dluhu v prodlení, je povinna zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z dlužných částek, a to ode dne následujícího po splatnosti příslušného vyúčtování do zaplacení, přičemž výše tohoto úroku odpovídá nařízení č. 351/2013 Sb.

9. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě zejména vzhledem k výši a povaze dluhu, délce prodlení, jakož i k pasivnímu postoji žalované, soud neshledal žádné důvody pro poskytnutí delší lhůty, případně pro povolení splátek.

10. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., sestávající z odměny advokáta ve výši 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva a žaloba), náhrady hotových výdajů ve výši 3x 100 Kč a 21 % DPH ve výši 315 Kč. Celkové náklady řízení, včetně zaplaceného soudního poplatku (1 058 Kč), činí 2 873 Kč. Soud v tomto případě aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., jelikož z úřední činnosti mu je známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech podává větší množství návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu (tj. podání na ustáleném vzoru), a zároveň požadované plnění nepřevyšuje částku 50 000 Kč.