13 C 25/2025

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Marianem Babicem ve věci žalobkyně: právnická osoba zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného B o 11 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení- ve výši 8,05 % ročně z částky 2 300 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení,- ve výši 8,05 % ročně z částky 2 300 Kč od 28. 8. 2017 do zaplacení,- ve výši 9,75 % ročně z částky 2 300 Kč od 1. 4. 2019 do zaplacení,- ve výši 8,5 % ročně z částky 2 300 Kč od 16. 8. 2021 do zaplacení,- ve výši 8,5 % ročně z částky 2 300 Kč od 23. 8. 2021 do zaplacení,a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 11 500 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalobkyně je příspěvkovou organizací, jejímž předmětem činnosti je poskytování a organizace ústavní i ambulantní základní a specializované diagnostické a léčebné péče, jakož i zajišťování ostatních služeb s poskytováním zdravotní péče souvisejících. Žalobkyně poskytla žalovanému ošetření a zajistila následný pobyt na protialkoholní záchytné stanici po prokázání přítomnosti alkoholu či jiných návykových látek, a to celkem v 5 případech. Za každý z uvedených případů, žalobkyni vznikl nárok na úhradu nákladů za vyšetření, ošetření a následný pobyt na protialkoholní záchytné stanici, a to v částce 2 300 Kč. Žalovaný svoji povinnost k úhradě dlužné částky ve všech případech písemně uznal co do důvodu i výše, a zavázal se danou částku uhradit nejpozději do 14 dnů od podpisu uznávacího prohlášení. Do současné doby svůj dluh neuhradil ani částečně, byť byl žalobkyní před podáním žaloby o úhradu písemně upomínán.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (resp. nereagovali na výzvu soudu, aby se vyjádřili k možnému rozhodnutí věci bez jednání), postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.

4. Z předložených listin, tj. 5x uznání dluhu a předžalobní upomínky včetně podacího archu, soud zjistil, že žalovaný byl ve dnech uvedených v žalobě, celkem 5 krát ošetřen a vyšetřen v protialkoholní záchytné stanici provozované žalobkyní. V každém z uvedených případů mu tak vznikla povinnost za vyšetření, ošetření a pobyt uhradit částku 2 300 Kč (tj. celkem 11 500 Kč), kterou písemně uznal co do důvodu i výše, a zavázal se jí uhradit ve lhůtě do 14 dnů od podpisu, což neučinil ani poté, co k tomu byl písemně vyzván.

5. Podle § 89e odst. 1 věta první zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění účinném do 31. 12. 2021, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly.

6. Podle § 2053 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Poté co soud aplikoval citovaná zákonná ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V důsledku vyšetření, ošetření a pobytu žalovaného na protialkoholní záchytné stanici, žalovanému vznikla povinnost za každý z 5 případů zaplatit žalobkyni náklady ve výši 2 300 Kč, což žalovaný stvrdil i formou písemného uznání dluhu, a tudíž se má za to, že uvedený dluh v předmětné výši a době uznání trval. Splatnost žalované částky nastala vždy 14. dne od podepsání uznání dluhu, a ode dne následujícího je žalovaný s úhradou příslušné částky v prodlení. Proto byly žalobkyni přiznány také úroky z prodlení, jejichž výše je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

9. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku vychází z ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení sestávající z odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky 177/1996 Sb. (ve znění účinném do 31. 12. 2024) za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba), 3 režijních paušálů po 100 Kč a soudního poplatku 800 Kč, což činí celkem 2 000 Kč. Soud v daném případě aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., jelikož z úřední činnosti mu je známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech podává větší množství návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu (tj. podání na ustáleném vzoru), a zároveň požadované plnění nepřevyšuje částku 50 000 Kč