13 C 285/2024

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Marianem Babicem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 46 374,38 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:- částku 46 374,38 Kč,- smluvní úrok 19,9 % ročně z částky 46 374,38 Kč od 25.4.2007 do zaplacení,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 25.4.2007 do 30.6.2007 ve výši 9,5 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.7.2007 do 31.12.2007 ve výši 9,75 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.1.2008 do 30.6.2008 ve výši 10,5 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.7.2008 do 31.12.2008 ve výši 10,75 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.1.2009 do 30.6.2009 ve výši 9,25 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.7.2009 do 31.12.2009 ve výši 8,5 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.1.2010 do 30.6.2010 ve výši 8,00 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.7.2010 do 31.12.2010 ve výši 7,75 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.1.2011 do 30.6.2011 ve výši 7,75 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.7.2011 do 31.12.2011 ve výši 7,75 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.1.2012 do 30.6.2012 ve výši 7,75 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.7.2012 do 31.12.2012 ve výši 7,5 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.1.2013 do 30.6.2013 ve výši 7,05 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.7.2013 do 31.12.2013 ve výši 7,05 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.1.2014 do 30.6.2014 ve výši 7,05 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.7.2014 do 31.12.2014 ve výši 7,05 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.1.2015 do 30.6.2015 ve výši 7,05 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.7.2015 do 31.12.2015 ve výši 7,05 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.1.2016 do 30.6.2016 ve výši 7,05 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.7.2016 do 31.12.2016 ve výši 7,05 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.1.2017 do 30.6.2017 ve výši 7,05 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.7.2017 do 31.12.2017 ve výši 7,05 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.1.2018 do 30.6.2018 ve výši 7,50 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.7.2018 do 31.12.2018 ve výši 8,00 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.1.2019 do 30.6.2019 ve výši 8,75 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.7.2019 do 31.12.2019 ve výši 9,00 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.1.2020 do 30.6.2020 ve výši 9,00 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.7.2020 do 31.12.2020 ve výši 7,25 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.1.2021 do 30.6.2021 ve výši 7,25 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.7.2021 do 31.12.2021 ve výši 7,50 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.1.2022 do 30.6.2022 ve výši 10,75 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.7.2022 do 31.12.2022 ve výši 14,00 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.1.2023 do 30.6.2023 ve výši 14,00 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1.7.2023 do 31.12.2023 ve výši 14,00 %,- úrok z prodlení z částky 46 374,38 Kč od 1. 1. 2024 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 14 225 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve , adresa, číslo účtu , č. účtu, , variabilní symbol , RČ, , doplatek soudního poplatku ve výši 463 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 46 374,38 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 28. 4. 2006 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, . smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, a to převodem na bankovní účet. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit, spolu s úrokem ve výši 19,9 % ročně, a to ve splátkách po 1 321,91 Kč měsíčně, počínaje dnem 15. 5. 2006. Žalovaný dluh řádně nehradil a právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr dopisem ze dne 28. 3. 2007 zesplatnila. Žalovaný na jistinu úvěru zaplatil pouze 3 625,62 Kč a její neuhrazený zůstatek tak činí 46 374,38 Kč. V úvěrové smlouvě byla sjednána rozhodčí doložka, na základě které byl dne 31. 7. 2007 rozhodcem , tituly před jménem, , jméno FO, vydán rozhodčí nález sp. zn. , číslo, eA a na jeho základě pak žalobkyně pohledávku vymáhala rovněž v exekučním řízení, vedeném Exekutorským úřadem , adresa, -východ, sp. zn. , spisová značka, , které bylo následně na základě souhlasu žalobkyně zastaveno. Pohledávka za žalovaným byla Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 6. 2006 postoupena společnosti , právnická osoba, , která následně smlouvou ze dne 25. 3. 2007 pohledávku postoupila žalobkyni. Žalobkyně požaduje zaplatit jistinu úvěru, smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení, a to od 25. 4. 2007 do zaplacení. Žalovaný byl o úhradu dluhu opakovaně upomínán, žalobkyni však přesto nezaplatil ničeho, a to ani po zaslání předžalobní výzvy, Anonymizováno2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že rozhodčí nález , tituly před jménem, , jméno FO, nebyl zrušen postupem dle zákona č. 216/1994 Sb., avšak v rámci exekučního řízení bylo exekučním soudem vydáno usnesení o odkladu exekuce, v němž soud konstatoval, že z úřední povinnosti musí zkoumat transparentnost rozhodčí doložky a přistoupit k vyhodnocení naplnění podmínek pro případné zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Po vydání uvedeného usnesení žalobkyně dospěla k závěru, že rozhodčí nález je neplatný, a proto vyslovila souhlas se zastavením exekuce. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 23 Cdo 4460/2014 se žalobkyně domnívá, že ve věci není dána překážka věci rozhodnuté. V rámci exekuce nedošlo ani k částečnému vymožení povinnosti.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (resp. nereagovali na výzvu soudu, aby se vyjádřili k možnému rozhodnutí věci bez jednání), postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že dne 28. 4. 2006 právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru (smlouva č. , číslo, , na základě které byla žalovanému poskytnuta finanční částka 50 000 Kč, a to převodem na jeho účet uvedený ve smlouvě (historický výpis z účtu). Žalovaný se zavázal věřiteli kromě jistiny úvěru zaplatit také smluvní úrok ve výši 19,9 % ročně, a to v měsíčních splátkách po 1 321,91 Kč (s výjimkou první splátky, která činila 463,42 Kč). V čl. XV odst. 7 smlouvy byla sjednána rozhodčí doložka, podle které majetkové spory ze smlouvy o úvěru měly být rozhodovány jediným rozhodcem, určeným , tituly před jménem, , jméno FO, z jim vedeného seznamu rozhodců. Žalovaný sjednané splátky řádně nehradil, pročež právní předchůdkyně žalobkyně úvěr dopisem ze dne 28. 3. 2007 zesplatnila, a vyzvala žalovaného k jeho úhradě ve lhůtě do 10 kalendářních dnů od doručení dopisu (dopis ze dne 28. 3. 2007). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 6. 2006 ve znění dodatku ze dne 25. 4. 2007 postoupila společnost , právnická osoba, . pohledávku za žalovaným společnosti , právnická osoba, (dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek), která následně smlouvou ze dne 25. 3. 2007 ve znění dodatku ze dne 25. 4. 2007 pohledávku postoupila žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek vč. dodatku). Předžalobní upomínkou ze dne 23. 4. 2024 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu (předžalobní výzva, podací lístek), a to ve lhůtě do 2. 5. 2024. Rozhodčím nálezem , tituly před jménem, , jméno FO, , sp. zn. , číslo, ze dne 31. 7. 2007 bylo žalovanému uloženo, aby žalobkyni zaplatil částku 46 374,38 Kč s příslušenstvím (rozhodčí nález). K vymožení přiznané pohledávky byla následně usnesením Okresního soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, ze dne 7. 2. 2008 nařízena exekuce (usnesení o nařízení exekuce), která byla zastavena usnesením soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , č. j. , spisová značka, ze dne 13. 5. 2024, které nabylo právní moci dne 12. 6. 2024 (usnesení o zastavení exekuce). Z nerozporovaného tvrzení žalobkyně vzal soud za prokázané, že na jistinu úvěru žalovaný zaplatil pouze 3 625,62 Kč.

5. S ohledem na skutečnost, že o žalobou uplatněném nároku bylo již dříve rozhodnuto rozhodčím nálezem, který dle tvrzení žalobkyně nebyl zrušen postupem dle zákona č. 216/1994 Sb., zabýval se soud nejdříve otázkou, jestli projednání věci nebrání překážka věci rozhodnuté. S ohledem na závěry, vyslovené v rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 23 Cdo 4460/2014 a potvrzené i v aktuálním rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 1588/2023 ze dne 31. 7. 2024, soud dospěl k závěru, že rozhodčí nález v tomto případě překážku věci rozhodnuté nezakládá. Je tomu tak proto, že rozhodčí doložka obsažena v úvěrové smlouvě ze dne 28. 4. 2006 umožňovala určení rozhodce a vedení rozhodčího řízení podle pravidel vydaných osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona. Taková rozhodčí doložka je absolutně neplatná a nemůže založit pravomoc rozhodce k vydání rozhodčího nálezu (viz rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 31 Cdo 958/2012 ze dne 10. 7. 2013). Pokud přesto došlo k vydání rozhodčího nálezu, nejedná se o způsobilý exekuční titul, který by mohl založit překážku věci rozhodnuté.

6. Soud proto žalobou uplatněný nárok projednal, přičemž po právní stránce jej hodnotil podle předpisů účinných ke dni uzavření smlouvy o úvěru, tedy ke dni 28. 4. 2006.

7. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obch. zák.“), smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 502 odst. 1 obch. zák., od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.

9. Podle § 506 obch. zák., je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

10. Podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

11. Soud aplikoval citovaná ustanovení na zjištěný skutkový stav a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvou o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut bezhotovostní úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v sjednaných splátkách, a to spolu se smluvním úrokem ve výši 19,9 % ročně. Žalovaný sjednané splátky řádně nehradil a právní předchůdkyně žalobkyně proto dopisem ze dne 28. 3. 2007 úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě ve lhůtě do 10 kalendářních dnů od doručení dopisu. Jelikož žalovaný na jistinu úvěru zaplatil pouze 3 625,62 Kč, přičemž nesplacená část jistiny činí 46 374,38 Kč, soud v tomto rozsahu žalobě vyhověl. Žaloba byla shledána důvodnou také ve vztahu k nároku na smluvní úrok ve výši 19,9 % ročně. Soud v této souvislosti hodnotil rovněž to, jestli sjednaný úrok není nepřiměřené vysoký ve srovnání s úrokovými sazbami uplatňovanými v rozhodném období na bankovním trhu, jak vyplývají ze statistických údajů ČNB, přičemž dospěl k závěru, že sjednaný úrok v tomto směru nebyl nepřiměřeně vysoký, když průměrná výše úrokových sazeb u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami v době uzavření smlouvy (tj. v dubnu 2006) činila 12,61 %.

12. Pokud jde o úrok z prodlení, žalovaný byl vyzván k úhradě jistiny úvěru dopisem ze dne 28. 3. 2007. Při řádném doručování by se předmětná výzva dostala do dispozice žalovaného nejpozději třetí pracovní den po odeslání (k tomu srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2019, č. j. 15 Co 128/2019-109), tj. 2. 4. 2007 a desetidenní lhůta k vrácení dlužné částky tak uplynula 12. 4. 2007. Jelikož žalovaný svůj dluh ve stanoveném termínu neuhradil, od následujícího pracovního dne (tj. 13. 4. 2007) se dostal do prodlení a byla mu proto uložena povinnost zaplatit žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení, jehož výše se řídí právními předpisy, účinnými ke dni vzniku prodlení, tedy v tomto případě nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném do 30. 6. 2010. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala úrok z prodlení až od 25. 4. 2007, soud jí při vázanosti rozsahem podané žaloby v souladu s § 153 odst. 2 o. s. ř. nemohl přiznat žalobkyni úrok za delší období než požadovala.

13. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě zejména vzhledem k výši a povaze dluhu, délce prodlení, jakož i k dosavadnímu pasivnímu postoji žalovaného, soud žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek, neshledal.

14. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“). Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby dle § 7 a. t. činí 2 980 Kč. Za tři úkony (příprava a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby) tak žalobkyni náleží náhrada ve výši 8 940 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a.t. (3 x 300 Kč) a 21 % DPH (počítáno ze základu 9 840 Kč) ve výši 2 066 Kč. Po připočtení soudního poplatku (včetně jeho doměřené části – viz níže) ve výši 2 319 Kč, tak celkové náklady před soudem prvního stupně činí 14 225 Kč.

15. Žalobkyně se svým návrhem na zaplacení částky ve výši 46 374,38 Kč s příslušenstvím domáhala vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 1 856 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Z toho důvodu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1. písm. b), tj. do výše 2 319 Kč, ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 463 Kč. Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).