13 C 71/2017
č. j. 13 C 71/2017-592
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 141 § 142 § 148 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7
- o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), 151/1997 Sb. — § 2
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 222
- o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, 418/2011 Sb. — § 13
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 159
- o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), 90/2012 Sb. — § 13 § 51 § 52
Plný text
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Foldynovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 120 963,60 Kč s příslušenstvím – náklady řízení
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 120 963,60 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 21. 3. 2017 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 95 699 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
III. Žalovaný je povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku České republice – na účet Okresního soudu ve , adresa, na nákladech státu částku 9 312 Kč (znalečné).
IV. Ve zbytku (náklady na tlumočné) Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou došlou soudu dne 24. 3. 2017 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 120 963,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 21. 3. 2017 do zaplacení s odůvodněním, že společnost , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , jejímž jediným jednatelem je žalovaný, byla rozsudkem Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 16. 2. 2015 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 13. 11. 2015, kdy oba rozsudky nabyly právní moci dne 22. 12. 2015, zavázána uhradit panu , jméno FO, , jméno FO, , nar. 1. 10. 1971 náklady prvostupňového řízení částkou ve výši 99 958 Kč a náklady odvolacího řízení částkou ve výši 21 005,60 Kč, celkem tedy 120 963,60 Kč.
2. Dne 12. 1. 2016 uzavřel , jméno FO, jako postupitel se žalobkyní jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávky, na základě níž přešla pohledávka představující náklady řízení ve výši 120 963,60 Kč za dlužníkem , právnická osoba, na žalobkyni.
3. Vzhledem k tomu, že společnost , právnická osoba, náklady řízení dobrovolně neuhradila, podala žalobkyně jako oprávněná návrh na exekuci k soudnímu exekutorovi , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , kdy exekuce je vedena pod sp. zn. , spisová značka, . V rámci provádění exekuce soudní exekutor dohledal automobil ve vlastnictví povinné , právnická osoba, , a to vozidlo tovární značky AUDI Q7 4L, 4,2 TDI quattro 250 kW (SPZ , SPZ, , VIN:, VIN kód, ). Toto vozidlo exekutor pojal do soupisu a vyzval žalovaného, jako jednatele společnosti, k vydání vozidla. Žalovaný předmětné vozidlo nevydal s tím, že vozidlo převedl na svou jinou společnost , jméno FO, GmbH se sídlem , právnická osoba, , Spolková republika Německo, a to kupní smlouvou ze dne 16. 7. 2015, kterou soudnímu exekutorovi doložil. Ze smlouvy je patrné, že předmětný automobil byl převeden za částku ve výši 130 000 Kč. Ve smlouvě je dále uvedeno, že automobil byl opravován po dvou autonehodách a že má vadnou automatickou převodovku s tím, že odhadovaná cena opravy je 350 000 Kč - 400 000 Kč. Kupní cena vozidla nebyla společností , jméno FO, GmbH zaplacena povinné , právnická osoba, v penězích, ale byla započtena na údajnou pohledávku, kterou měla , jméno FO, GmbH nabýt od žalovaného jako fyzické osoby, který měl v období od 2010 do 2014 úvěrovat povinnou , právnická osoba, částkou ve výši 130 000 Kč.
4. Soudní exekutor nezjistil žádný další movitý či nemovitý majetek povinné , právnická osoba, , ze kterého by bylo možno pohledávku žalobkyně (jako oprávněné) uspokojit. Z prohlášení žalovaného, které učinil vůči exekutorskému úřadu v postavení jednatele povinné , právnická osoba, rovněž vyplývá, že jiný majetek, ze kterého by bylo možno uhradit předmětnou pohledávku, společnost nemá.
5. Žalobkyně má za to, že žalovaný nejednal s péčí řádného hospodáře při výkonu funkce jednatele , právnická osoba, , vyvedl majetek v hodnotě minimálně 600 000 Kč za kupní cenu ve výši 130 000 Kč, přičemž ani tuto částku povinná neinkasovala.
6. K hodnotě vozidla AUDI Q7 žalobkyně uvedla, že toto vozidlo coby nové užíval právní předchůdce žalobkyně, pan , jméno FO, v období od 1. 7. 2011 do 29. 3. 2012, který může dosvědčit, že vozidlo bylo v perfektním stavu, bylo řádně udržované a servisované. Kupní cena předmětného vozidla se v červenci 2015 (5 let staré vozidlo, PHM nafta, objem 4,2 l, předmětné výbavy) pohybovala kolem 1 000 000 Kč. Žalobkyně má za to, že žalovaný ponížil hodnotu prodávaného vozidla při prodeji své druhé společnosti , jméno FO, GmbH, čímž způsobil společnosti , právnická osoba, škodu ve výši hodnoty vozidla v době převodu, tedy nejméně 600 000 Kč. Do kupní smlouvy účelově uvedl, že se jedná o dvakrát havarovaný automobil, a že má vadnou spojku. Automobil však sám nadále užívá.
7. Jelikož žalovaný nejednal s péčí řádného hospodáře a nejednal v obhajitelném zájmu společnosti, má povinnost společnosti tuto škodu dle § 159 odst. 3 o. z. nahradit, když žalobkyně je věřitelkou povinné , právnická osoba, a nemůže se domoci své pohledávky, neboť povinná nemá žádný jiný majetek a jediný majetek co měla, tedy vozidlo Audi Q7, žalovaný ze společnosti nevýhodně vyvedl.
8. Žalovaný způsobil jako jednatel společnosti , právnická osoba, škodu, která je vyšší, než žalobkyní uplatňována částka 120 963,60 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně na základě výše uvedeného navrhla, aby soud zavázal žalovaného k úhradě částky 120 963,60 Kč s příslušenstvím z titulu zákonného ručení věřiteli za škodu způsobenou společnosti podle ustanovení § 159 odst. 3 o. z..
9. Dne 9. 3. 2017 zaslala žalobkyně prostřednictvím právní zástupkyně žalovanému výzvu k úhradě částky 120 963,60 Kč s příslušenstvím datovanou 3. 3. 2017. Žalovaný výzvu převzal dne 13. 3. 2017, na tuto nijak nereagoval, částku žalobkyni neuhradil. Kromě částky 120 963,60 Kč uplatnila žalobkyně nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení počínaje 8. dnem po doručení výzvy k úhradě do zaplacení.
10. Žalovaný nárok žalobkyně co do důvodu i výše neuznával, navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné s tím, že z jeho strany v žádném případě nedošlo k porušení pravidel a předpisů řádného vedení společnosti , právnická osoba, . Prodej zmíněného automobilu proběhl mezi jmenovanými společnostmi na základě řádných smluv, které zohlednily rovněž předchozí dohody mezi společnostmi, a to "Smlouvu o dodávce manažerských služeb pro rozvojové projekty" ze dne 24. 6. 2011 a "Smlouvu o logistické podpoře při projektech RWE společnosti , jméno FO, GmbH". Tyto dohody žádným způsobem firmu , právnická osoba, neznevýhodňovaly, ba naopak tuto společnost ekonomicky zvýhodňovaly, což společnost , jméno FO, GmbH akceptovala proto, aby společnosti , právnická osoba, poskytla dostatek času čelit poškozujícím machinacím ze strany pana , jméno FO, Čépeho (bývalý jednatel společnosti Woow , právnická osoba, ., a také bývalý nájemce zmíněného automobilu). Jen z manažerské smlouvy vyplývá upuštění od pohledávky ve výši 90 000 EUR, když dlouhou dobu před prodejem vozidla, krátce od žaloby , právnická osoba, podané proti panu Čépemu kvůli nájemní smlouvě uvedeného vozidla a od žaloby , právnická osoba, podané proti Woow s. r. o., náležely firmě , jméno FO, GmbH pohledávky vyplývající ze „Smlouvy o dodávce manažerských služeb při vývojových projektech „ ze dne 24. 6. 2011 za 9 měsíců servisních služeb á 10 000 EUR, celkem 90 000 EUR. , jméno FO, GmbH několikrát pomohla firmě , právnická osoba, z finančních těžkostí, když firma , jméno FO, GmbH prodloužila splatnosti, resp. upustila od pohledávek vůči firmě , právnická osoba, . , jméno FO, GmbH upustila od pohledávky vůči firmě , právnická osoba, v důsledku toho služby nikdy nefakturovala, aby tak zabránila předlužení společnosti. Čistě z důvodů administrativní náročnosti na převod smlouvy o financování vozu, kterou měla , právnická osoba, uzavřenou s firmou , právnická osoba, , a. s., byl prodej posunut na dobu po skončení této smlouvy o financování (prosinec 2014) s firmou Škofin a. s., a proto byl prodej realizován až v roce 2015. Výsledek prodeje v roce 2012 nebo 2013 by byl z čistě finančního a ekonomického hlediska přesně tentýž jako prodej provedený v červenci 2015, neboť i v roce 2013 nebo 2014 by započítal pohledávky firmy , jméno FO, GmbH vůči kupní ceně na základě upuštění od pohledávky. Uvedený vůz AUDI Q7 tak byl korektně prodán mezi samostatnými společnostmi , právnická osoba, a , jméno FO, GmbH. V okamžiku prodeje byl vůz s mnoha závadami, které byly firmě , jméno FO, GmbH oznámeny, a ve stavu posouzeném kupujícím, prodán za dohodnutou kupní cenu bez jakýchkoliv dalších záruk, a to za domluvenou kupní cenu. Jen samotná závada automatické převodovky vozu byla odhadnuta na cca 350 000 Kč – 400 000 Kč, kromě toho měl vůz v době prodeje dvě opravovaná, viditelná poškození způsobená nehodou. Vůz měl po cca 4 letech najeto více než 150 000 km. Kupní cena byla v obou samostatných společnostech v ČR a v Německu korektně zaúčtována a zahrnuta do účetní rozvahy. Dále žalovaný namítl, že pohledávka žalobkyně byla soudně určena až 13. 11. 2015 a soudním exekutorem oznámena firmě , právnická osoba, až 19. 2. 2016. Tedy teprve až mnoho měsíců po prodeji automobilu v červenci 2015. Tento prodej je řádně zdokumentován v obou účetnictvích těchto společností v souladu se smlouvami.
11. Dále žalovaný uvedl, že není pravda, že firma , právnická osoba, neměla žádný další majetek, když v době prodeje předmětného automobilu společnost , právnická osoba, vlastnila a dosud vlastní soudem uznanou pohledávku ve výši více než 35 000 EUR vůči firmě , právnická osoba, . dříve , právnická osoba, , právnická osoba, ., jejímž jednatelem byl , jméno FO, . Doposud firma , právnická osoba, nevznesla žalobu proti ekonomicky poškozujícím machinacím ze strany pana , jméno FO, , jméno FO, . Všechny tyto okolnosti byly již zdokumentovány u exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, a na Policii ČR.
12. Dále uvedl, že společnost , právnická osoba, s. r. o. dluží z obchodu realizovaného panem , jméno FO, částku ve výši přes 1 000 000 Kč, kdy původ tato pohledávka má v době, kdy pan , jméno FO, byl jednatelem a společníkem dlužníka. Společnost , jméno FO, , Anonymizováno, uzavřela se společností , právnická osoba, dne 28. 9. 2011 smlouvu o dodávce manažerských služeb, dle které společnost , jméno FO, GmbH poskytovala společnosti , právnická osoba, služby dle čl. 2.2 uvedené smlouvy, za což se společnost , právnická osoba, zavázala platit společnosti , jméno FO, GmbH částku ve výši 1 000 EUR měsíčně. Smlouva nebyla ukončena a byla sjednána na dobu určitou s prolongační doložkou vždy o jeden rok do výslovného ukončení některé ze stran. Společnost , jméno FO, GmbH, reprezentovaná žalovaným, z důvodu personálního propojení nepožadovala po společnosti , právnická osoba, zaplacení oprávněných nároků ze smlouvy o manažerských činnostech, což nelze chápat jako jednání žalovaného proti zájmům společnosti , právnická osoba, S ohledem na pohledávky kupujícího a žalovaného proti prodávajícímu se žalovaný vystupující na obou smluvních stranách rozhodl stanovit výši kupní ceny ve výši zbytkové účetní hodnoty. Oproti tomu se žalovaný rozhodl, že nebude požadovat zaplacení nároků plynoucích ze smlouvy o manažerských činnostech a smluv o zápůjčkách. Tuto situaci nelze hodnotit jako nevýhodnou vůči společnosti , právnická osoba, a už vůbec ne jako skutečnost zakládající způsobení újmy společnosti , právnická osoba, žalovaným. Pohledávka, jež je původně nárokem pana , jméno FO, , vznikla až po uzavření kupní smlouvy o převodu dotčeného motorového vozidla. K vymožení pohledávky bylo nejprve podáno trestní oznámení a teprve až o odložení trestní věci, tedy neúspěšnosti postupu pana , jméno FO, , začalo vymáhání pohledávky za žalovaným i titulu nároku na úhradu újmy.
13. Není tedy pravdou, že v době uzavření kupní smlouvy o převodu předmětného motorového vozidla neměla společnost , právnická osoba, žádný majetek, když minimálně vlastnila pohledávku za společností pana , jméno FO, (, právnická osoba, s.r.o., dříve , právnická osoba, , právnická osoba, .). Saldo půjček žalovaného , právnická osoba, činilo k 31. 12. 2015 1 338 902 Kč. Platnost či neplatnost jak postoupení pohledávky, tak i kompenzace není v projednávané věci podstatná. Má-li kupující za prodávajícím značnou pohledávku ve výši plně kryjící obvyklou cenu dotčeného motorového vozidla a navíc osoba žalovaného, jež se účastní na všech dotčených právnických osobách má vůči prodávajícímu další značné pohledávky, pak to nelze hodnotit jako újmu vzniklou u , právnická osoba, naopak tato skutečnost byla pro prodávajícího (, právnická osoba, ) jednoznačně výhodná, když takto bylo snižováno zadlužení prodávajícího.
14. Žalovaný dále doplnil, že žalovaný byl vždy jediným společníkem a jednatelem společnosti , právnická osoba, i společnosti , jméno FO, GmbH. Jednatelem a společníkem společnosti , právnická osoba, s. r. o. (dříve , právnická osoba, , právnická osoba, .) byl v období let 2011 až 2015 pan , jméno FO, .
15. K vyjádření žalovaného žalobkyně uvedla, že v kupní smlouvě ze dne 16. 7. 2015 na základě které mělo být podle vyjádření žalovaného převedeno předmětné motorové vozidlo AUDI Q7 za 130 000 Kč se uvádí (bod III. odst. 3.3.), že kupní cena je započtena na základě smlouvy o prodeji pohledávky jednatele p. , jméno FO, , tedy ne, že by byla započtena originální pohledávkou společnosti , jméno FO, GmbH. Navíc v roce 2011 hospodařila , právnická osoba, se ztrátou ve výši 42 000 Kč, k čemuž rozhodně muselo přispět i vyúčtování " manažerských služeb" za období 6-12/2011 ve výši 1,5 mil. Kč. Tyto smlouvy by musely být absolutně neplatné již proto, že obcházejí zákon. , jméno FO, je z titulu své funkce jednatele ve společnosti , právnická osoba, povinen manažerské služby této společnosti poskytovat a je tedy absolutně nemožné a nesmyslné, aby tentýž člověk tyto stejné služby poskytoval prostřednictvím jiné společnosti. Z ust. § 66 odst. 3 zák. č. 513/1991 Sb. vyplývá, že jakékoliv plnění společnosti ve prospěch osoby, jež je orgánem společnosti nebo jeho členem, na které neplyne právo z právního předpisu nebo z vnitřního předpisu, lze poskytnout pouze se souhlasem valné hromady nebo je-li přiznáno ve smlouvě o výkonu funkce. Společnost plnění neposkytne, jestliže výkon funkce by zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti anebo při zaviněném porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce.
16. Z řízení vedeného před Okresním soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, vyplynulo, že společnost , jméno FO, GmbH účtuje společnosti , právnická osoba, manažerské služby pana , jméno FO, a dokonce i cestovní náklady za "návštěvy" svého jednatele v ČR. Už tato praxe je v rozporu se zásadou řádného hospodaření. Žalovaný se jako řádný hospodář ke společnosti , právnická osoba, nikdy nechoval a v podstatě dodnes nerozlišuje, zda je něco vlastnictvím této společnosti či jeho osoby, na druhé straně však dobře rozlišuje dluhy společnosti a jeho osoby. Ve skutečnosti ze společnosti , právnická osoba, zcela nepřehledným způsobem pouze odčerpával peníze, a nakonec ze společnosti vyvedl i poslední její majetek, který měl nějakou hodnotu.
17. K majetku , právnická osoba, , a to pohledávce za , právnická osoba, ., na kterou žalovaný poukázal, žalobkyně uvedla, že tuto pohledávku bezvýsledně vymáhá exekutorský úřad v , adresa, již od roku 2015. Takže pohledávka je bezcenná a z této pohledávky nelze dluh společnosti , právnická osoba, uspokojit. Navíc pan , jméno FO, , o kterém se zmiňuje žalovaný, je oprávněným z vykonatelné pohledávky proti společnosti , právnická osoba, ve výši 689 801,70 Kč na základě rozsudku Okresního soudu ve , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 14. 1. 2016 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, , který je t.č. rovněž exekučně vymáhán. Tato pohledávka vznikla již v roce 2011.
18. Ohledně ceny převáděného vozidla je z vyjádření žalovaného zřejmé, že odhad ceny provedl pouze a jen žalovaný, a to bez znaleckého posudku, a tedy zcela neprůkazně.
19. Z výše uvedeného lze dovodit, že žalovaný společnosti , právnická osoba, (potažmo jejím věřitelům) způsobil škodu již tím, že na kupní cenu předmětného automobilu, kterou si sám stanovil ve výši 130 000 Kč, v zastoupení jiné společnosti započítal pohledávku, kterou předtím sám této druhé společnosti postoupil, přičemž tato jeho pohledávka postrádala jakýkoliv reálný i legální základ.
20. Soud poté provedl dokazování spisem Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, , spisem Okresního soudu ve , adresa, sp. zn. , spisová značka, , obsahem spisu Policie ČR, Krajského ředitelství Moravskoslezského kraje, ÚO , adresa, , oddělení hospodářské kriminality č.j. , č.j., , smlouvou o postoupení pohledávky ze 12. 1. 2016, vyrozuměním o zahájení exekuce, exekučním příkazem prodejem movitých věcí, výzvou soudního exekutora k vydání vozidla, kupní smlouvou z 16. 7. 2015 + předávacím protokolem, výzvou k úhradě ze dne 3. 3. 2017, prohlášením povinné o majetku a dalšími listinnými důkazy a z takto provedeného dokazování soud zjistil :
21. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, , že rozsudkem ze dne 16. 2. 2015 č.j. , spisová značka, ve znění rozsudku krajského soudu v , adresa, ze dne 13. 11. 2015 č.j. , spisová značka, , které nabyly právní moci dne 22. 12. 2015 soud zamítl žalobu žalobce společnosti , právnická osoba, proti žalovanému , jméno FO, o zaplacení částky 80 401,28 Kč s příslušenstvím a současně zavázal žalobce k povinnosti zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 99 958 Kč k rukám právního zástupce žalovaného , Jméno žalobkyně, . Žalobce se proti tomuto rozsudku odvolal a odvolací soud rozsudek okresního soudu potvrdil a současně žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 21 005,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku advokátce žalovaného , Jméno žalobkyně, . Celkem tak společnosti , právnická osoba, na základě těchto rozsudků vznikla povinnost zaplatit , jméno FO, náklady řízení ve výši 120 963,60 Kč k rukám advokátky , Jméno žalobkyně, .
22. Smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi žalobkyní (jako postupníkem) a , jméno FO, (jako postupitelem) dne 12. 1. 2016 postupitel pohledávku za společností , právnická osoba, z titulu náhrady nákladů řízení dle výše citovaných rozsudků v celkové výši 120 963,60 Kč postoupil na žalobkyni.
23. Z obsahu spisu Policie ČR, Krajského ředitelství Moravskoslezského kraje, ÚO , adresa, , odd. hospodářské kriminality č.j. , č.j., soud zjistil, že na základě trestního oznámení , Jméno žalobkyně, byly policejním orgánem dne 1. 8. 2016 zahájeny úkony trestního řízení pro podezření z , podezřelý výraz, poškození věřitele podle § 222 odst. 2 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit , tituly před jménem, , Jméno žalovaného, , jakožto jednatel spol. , právnická osoba, tím, že v přesně nezjištěné době od 1.7.2015 do 19.1.2016 na přesně nezjištěném místě jako jednatel spol. , právnická osoba, měl zmařit uspokojení věřitelů této společnosti , jméno FO, vůči kterému má společnost splatný závazek ve výši 689 801,70 Kč z titulu rozsudku Okresního soudu ve , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 14. 1. 2016 a navazujícího rozsudku Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 30. 6. 2016 a , Jméno žalobkyně, , advokátky, jakožto právní nástupkyni , jméno FO, , vůči které má společnost splatný závazek ve výši 120 963,60 Kč z titulu rozsudku Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne 16. 2. 2015 a navazujícího rozsudku Krajského osudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne 13. 11. 2015, když měl odstranit část majetku společnosti , právnická osoba, v podobě osobního motorového vozidla Audi Q7 4L, RZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , převodem na svou další společnost , jméno FO, GmbH, ač si měl být vědom toho, že tím bude zmařena možnost uvedených věřitelů k uspokojení splatných pohledávek, když společnost , právnická osoba, nedisponuje žádným jiným postihnutelným majetkem. V rámci prověřování bylo opatřeno vysvětlení , jméno FO, , vysvětlení , Jméno žalovaného, a do spisového materiálu byly založeny účetní přehledy společností , právnická osoba, , , jméno FO, GmbH, exekučního příkazu soudního exekutora , tituly před jménem, , adresa, č.j. , spisová značka, , vyrozumění o zahájení exekuce spol. , právnická osoba, . č.j. , spisová značka, a další listiny. Žalovaný v podaném vysvětlení uvedl, že si je vědom toho, že , Jméno žalobkyně, jakožto advokátka pana , jméno FO, požaduje po jeho společnosti , právnická osoba, náhradu nákladů zastoupení na základě vyhraného soudního sporu ve výši 120 000 Kč, nicméně společnost , právnická osoba, v současnosti nevykonává žádnou činnost a z důvodu, které uvedl dále, nemá žádný majetek, kterým by mohl uspokojit závazky vůči věřitelům, nejenom , tituly před jménem, , jméno FO, . Ohledně údajného poškozování věřitelů kvůli převodu vozidla AUDI Q7 z majetku společnosti , právnická osoba, , jméno FO, uvedl, že toto vozidlo skutečně převedl na základě smlouvy ze spol. , právnická osoba, na spol. , jméno FO, GmbH, kterou vlastní v Německu. Tvrdil však, že k tomuto převodu došlo ještě před tím, než reálně vznikl závazek k úhradě soudních výloh. Skutečnost, že bude muset , právnická osoba, uhradit náklady řízení ve výši cca 120 000 Kč nastal podle žalovaného až po právní moci rozhodnutí někdy koncem roku 2015 v listopadu nebo v prosinci, nicméně k převodu předmětného vozidla došlo dle smlouvy již 10. 7. 2015. Převod byl proveden na základě zápočtu, kdy , právnická osoba, měla závazek vůči společnosti , jméno FO, GmbH. K dotazu, z jakého důvodu došlo registraci vozidla na spol. , jméno FO, GmbH v SRN až 19. 1. 2016 žalovaný uvedl, že to bylo jednak s ujednáním ve smlouvě (čl. IV bod 4.3), na základě kterého mohlo být vozidlo užíváno na českých registračních značkách pod dobu jednoho roku a zejména z důvodu administrativní náročnosti samotného převodu, kdy k přihlášení v Německu bylo potřeba na příslušném úřadu zajistit prohlášení o technické shodě, což vyžadovalo určité vyřizování, které bylo ztíženo ještě tím, že k převodu došlo na začátku léta, tedy v době dovolených, kdy byl navíc delší dobu pracovně ve Velké Británii24. Na č.l. 53 a 54 tohoto spisu je založen interní doklad spol. , právnická osoba, č. , číslo, a výpis pohybu na účtu této společnosti od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015, z kterých vyplývá, že vozidlo Audi Q7 bylo vyřazeno z majetku spol. , právnická osoba, k 31.7.2015 s tím, že účetní hodnota vozidla činila ke dni vyřazení 1 335 000 Kč.
25. Usnesením ze dne 2. 2. 2017 policejní orgán věc odložil se závěrem, že ve věci nejde o podezření z přečinu, když jednání , jméno FO, nenaplňuje skutkovou podstatu přečinu poškození věřitele podle § 222 odst. 2 trestního zákoníku. Policejní orgán v tomto usnesení konstatoval, že převodem vozidla AUDI Q7 z majetku společnosti , právnická osoba, do majetku spol. , jméno FO, GmbH, ke kterému došlo dne 10. 7. 2015, tedy několik měsíců před tím, než vůbec vznikl závazek spol. , právnická osoba, vůči osobě , jméno FO, , resp. , jméno FO, právní nástupkyni , Jméno žalobkyně, na základě pravomocného soudního rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, ze dne 13.11.2015, který nabyl právní moci dne 22.12.2015, nemohlo směřovat ke zmaření uspokojení tohoto budoucího závazku. I pro případ, že by k reálnému převodu předmětného vozidla skutečně došlo až po právní moci uvedeného rozsudku, jak je uváděno oznamovatelkou, tak z opatřených podkladů vyplývá, že společnost , právnická osoba, , má majetek nejméně ve výši 34 453,22 EUR, a to v podobě pohledávky za spol. , právnická osoba, . I přesto, že se tato pohledávka v současné době jeví jako nevymahatelná, jedná se o pohledávku, která vznikla ve své podstatě ze stejného trojstranného obchodního případu mez společnostmi , právnická osoba, , , právnická osoba, a , právnická osoba, jako závazek vůči věřiteli , jméno FO, , jehož právním předchůdcem byla právě spol. , právnická osoba, . I přesto, že závazek vůči , Jméno žalobkyně, vznikl z jiného právního důvodu, i tento má základ v právních vztazích mezi spol. , právnická osoba, a osobou , jméno FO, . Z uvedené má policejní orgán za prokázané, že všechny předmětné pohledávky a závazky jsou pouze důsledkem komplikovaných obchodních vztahů mezi zmíněnými subjekty a jako takové mají výhradně obchodně-právní charakter. Nejdůležitější nicméně z hlediska posouzení trestní věci je skutečnost, že pohledávka vůči spol. , právnická osoba, . a tedy majetek spol. , právnická osoba, je prokazatelně ve výši nejméně 34 453,22 EUR, tedy v přepočtu na českou měnu cca 930 926 Kč a pohledávky známých věřitelů, tj. oznamovatelky , Jméno žalobkyně, a , jméno FO, v souhrnu dosahují pouze výše 810 765,30 Kč (120 963,60 Kč + 689 801,70 Kč). Z tohoto policejní orgán dospěl k závěru, že posuzované jednání , jméno FO, v podobě převodu vozidla Audi Q7, nemohlo směřovat ke zmaření uspokojení pohledávek jmenovaných, když majetek společnosti prokazatelně tyto převyšuje. Jinak řečeno, , jméno FO, nemohl mít na přelomu roku 2015 a 2016 v úmyslu zmařit předmětné pohledávky věřitelů, když ve stejné době aktivně vymáhal reálnou pohledávku společnosti, která by v , Anonymizováno, uhrazení, zcela pokryla veškeré její známé závazky. Zcela tak absentuje subjektivní stránka v podobě úmyslu , jméno FO, zmařit převodem předmětného majetku spol. , právnická osoba, uspokojení jejich věřitelů. Prověřovaná věc postrádá trestně právní rozměr a jde tedy zcela o spor obchodně právní povahy, který je nutno řešit výlučně civilní cestou, kdy , podezřelý výraz, právo a trestněprávní kvalifikace určitého jednání nemůžou nahrazovat individuální aktivitu jednotlivých subjektů na ochranu jejich práv a právních zájmů v oblasti běžných pracovněprávních vztahů.
26. Ze sdělení , tituly před jménem, , jméno FO, , soudního exekutora, Exekutorský úřad , adresa, bylo zjištěno, že soudní exekutor vede exekuční řízení ve věci oprávněné , Jméno žalobkyně, , advokátky proti povinné společnosti , právnická osoba, , IČ:, IČO, na základě pověření exekučního soudu – Okresního soudu ve , adresa, ze dne 19. 1. 2016 č. j. , spisová značka, , přičemž exekuce je vedena podle exekučního titulu, a to rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 6. 12. 2015 č.j. , spisová značka, a rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 13. 11. 2015 č. j. , spisová značka, . Exekuční řízení je vedeno pro vymožení pohledávky oprávněného ve výši 99 958 Kč, pohledávka oprávněného ve výši 22 005,60 Kč, včetně nákladů oprávněného v exekučním řízení a nákladů exekuce. V průběhu exekučního řízení bylo dosud vymoženo 3 537,54 Kč, přičemž tyto peněžní prostředky byly zaúčtovány na náklady exekuce. Byly vydány exekuční příkazy, kterými byl postižen a zajištěn majetek povinného, a to , spisová značka, - postiženy movité věci- automobil, dále , spisová značka, - postiženy pohledávky - vymožené plnění u soudního exekutora, a , spisová značka, - postiženy účty - , právnická osoba, .. Z účtu povinného vedeného u peněžního ústavu , právnická osoba, . byly na exekuční řízení sraženy finanční prostředky ve výši 3 537,54 Kč a nadále je účet bez postižitelného zůstatku. Exekučním příkazem č.j. , spisová značka, byla postižena jiná pohledávka povinného u soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, , kdy povinný v řízení sp. zn. , spisová značka, vystupuje jako oprávněný. Dle sdělení soudního exekutora v daném exekučním řízení nebylo vymoženo ničeho. Povinný nevlastní žádné nemovité věci.
27. Ze sdělení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorského úřadu , adresa, bylo zjištěno, že ve věci oprávněné , právnická osoba, , IČ: , IČO, proti povinné společnosti , právnická osoba, . (dříve WOOW , právnická osoba, .), IČ: , IČO, vedené pod č. , spisová značka, na základě exekučního titulu - rozsudku ze dne 28. 5. 2014, č. j. , spisová značka, , vydaného Okresním soudem v , adresa, a pověření soudního exekutora č.j. , spisová značka, ze dne 11. 3. 2015, které vydal Okresní soud v , adresa, za účelem vymožení pohledávky ve výši 1 584 000 Kč + náklady exekuce, nebylo vymoženo ničeho a nebyl dohledán postižitelný majetek. Vzhledem k tomu nelze předpokládat uspokojení ve věci povinnému postihli účty.
28. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v , adresa, soud zjistil, že žalovaný byl vždy jediným společníkem a jednatelem společnosti , právnická osoba, , IČ: , IČO, .
29. Další důkazy navržené žalovaným na č.l. 201 – 204- zejména smlouvy o půjčce, soud zamítl jako nadbytečné, když tyto doložené listiny pokud měly vypovídat o půjčkách společnosti , právnická osoba, pak, i kdyby poskytnuty byly, tak s ohledem na zákonem danou povinnost loajality, která chrání samotnou společnost a zprostředkovaně i třetí osoby, by nemohl svou osobu uspokojit na úkor ostatních věřitelů společnosti. Nelze jimi prokázat ani to, zda žalovaný prostřednictvím jiné společnosti poskytoval , právnická osoba, nějaké služby nebo zda je pouze fakturoval na základě jím zhotovené „smlouvy o dodávce manažerských služeb“, když navíc tyto manažerské služby byl povinen společnosti , právnická osoba, poskytovat již z titulu funkce jednatele, a to bezplatně, pokud nemá uzavřenou smlouvu o výkonu funkce.
30. Okresní soud poté posoudil nárok žalobkyně dle níže uvedených ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a žalobě vyhověl.
31. Podle § 159 odst. 1 o. z., kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.
32. Podle § 159 odst. 2 o. z., člen voleného orgánu vykonává funkci osobně; to však nebrání tomu, aby člen zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena téhož orgánu, aby za něho při jeho neúčasti hlasoval.
33. Podle § 159 odst. 3 o. z., nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci.
34. Podle § 13 zák. č. 90/2012 zákona o obchodních korporacích, smlouva uzavřená mezi jednočlennou společností zastoupenou jediným společníkem a tímto společníkem vyžaduje písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. To neplatí, je-li taková smlouva uzavřena v rámci běžného obchodního styku a za podmínek v něm obvyklých.
35. Podle § 52 zák. č. 90/2012 Sb. zákona o obchodních korporacích v platném znění odst. 1 při posouzení, zda člen orgánu jednal s péčí řádného hospodáře, se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, byla-li by v postavení člena obdobného orgánu obchodní korporace.
36. Podle § 52 zák. č. 90/2012 Sb. zákona o obchodních korporacích v platném znění odst. 2 je-li v řízení před soudem posuzováno, zda člen orgánu obchodní korporace jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno tento člen, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat.
37. Kdo přijme funkci jednatele se dle § 159 odst. o. z., zavazuje, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí. Rozumně očekávatelnou míru pečlivosti má jednatel vynaložit zejména na odborné vedení společnosti vůči vnějšímu prostředí (například vůči obchodním partnerům, klientům) i dovnitř společnosti samotné. V menších společnostech není vyloučeno, že obchodní vedení v celé jeho šíři zajistí jednatel svépomocí. Jednatel, který porušil povinnost péče řádného hospodáře má dle § 53 odst. 1 zákona o obchodních korporacích povinnost vydat obchodní společnosti prospěch, který v souvislosti s takovým svým jednáním získal. Není-li vydání prospěchu možné, nahradí ho jednatel obchodní společnosti v penězích. Pokud tedy jednatel poruší péči řádného hospodáře, pak odpovídá obchodní společnosti za škodu.
38. Je-li v řízení vedeném proti jednateli společnosti s ručením omezeným (jako žalovanému) posuzováno, zda jednatel způsobil společnosti škodu porušením povinnosti vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře, nese jednatel důkazní břemeno o tom, že v konkrétním případě jednal s péčí řádného hospodáře.
39. Ve vztahu k ostatním předpokladům odpovědnosti jednatele za škodu způsobenou společnosti - tedy ohledně vzniku škody, jakož i příčinné souvislosti mezi škodou a protiprávním jednáním - nese důkazní břemeno (jakož i břemeno tvrzení) žalobce a nikoliv žalovaný člen orgánu. Nesení důkazního břemene o tom, že jednal s péčí řádného hospodáře, předpokládá, že jednatel uvede okolnosti, z nichž plyne, že v konkrétním případě jednal s péčí řádného hospodáře (tedy že bude tvrdit rozhodné skutečnosti), a k nim označí důkazy, jimiž mají být tyto rozhodné skutečnosti prokázány. Nepodaří-li se jednateli prokázat, že jednal s péčí řádného hospodáře, stíhá jej neúspěch ve sporu (za předpokladu, že je prokázán vznik škody, její výše i příčinná souvislost mezi jednáním jednatele a vznikem škody). Naproti tomu, nepodaří-li se prokázat vznik škody či příčinnou souvislost mezi vznikem škody a protiprávním jednáním, je tato objektivní nejistota přičtena k tíži žalobci (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Cdo 4590/2016).
40. Soud na základě shora zjištěného skutkového stavu a učiněného závěru dospěl k závěru, že žalovaný v daném případě postupoval v rozporu s péčí řádného hospodáře a nejednal v obhajitelném zájmu společnosti, když jako jediný jednatel způsobil společnosti , právnická osoba, škodu tím, že vyvedl z majetku společnosti automobil AUDI Q7, SPZ , SPZ, , jehož účetní hodnota v době převodu činila 1 335 000 Kč, jak vyplývá z účetnictví společnosti, když jako jediný jednatel společnosti , právnická osoba, a současně jako jednatel společnosti , jméno FO, GmbH uzavřel dne 16. resp. 10. 7. 2015 kupní smlouvu, na základě které tento automobil převedl z majetku společnosti , právnická osoba, do majetku společnosti , jméno FO, GmbH za kupní cenu ve výši 130 000 Kč, kterou neinkasoval ani jinak nevymáhal. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že spol. , právnická osoba, měla jediný majetek, a to již shora uvedený automobil AUDI Q7. V důsledku jeho převodu se stala pohledávka žalobkyně vůči povinné společnosti , právnická osoba, nedobytnou. Tím, že žalovaný převedl evidentně jediný postižitelný majetek na jinou personálně propojenou společnost, a to za částku 130 000 Kč, která neodpovídala účetní hodnotě vozidla ve výši 1 335 000 Kč, jak vyplývá z účetních dokladů této společnosti a nebylo prokazatelně doloženo, jakým způsobem měla být zaplacena cena vozidla. Pokud žalovaný argumentoval, že kupní cena byla uhrazena zápočtem vzájemných závazků společnosti , právnická osoba, a společností , jméno FO, , právnická osoba, ., tak nutno zdůraznit, že i když se jednalo o převod mezi personálně propojenými společnostmi a případně žalovaným, je nutno postupovat podle zákonných pravidel, tedy přesně specifikovat a doložit vzájemné pohledávky, kdy žalovaný tímto způsobem zjevně nepostupoval.
41. Základním předpokladem řádného započtení je existence minimálně dvou závazků, které platně vznikly a do okamžiku započtení nezanikly. Dalším nezbytným předpokladem je ve smyslu § 1987 odst.1 o.z. splatnost pohledávky, kterou je započítáváno. Žalovaný nijak neprokázal, že by měl vůči spol. , právnická osoba, splatnou pohledávku, kterou by mohl postoupit. Navíc právní úkon směřující k započtení musí být proveden konkrétně, určitý, srozumitelný. Kompenzující musí v prohlášení o započtení jednoznačně projevit vůli způsobit zrušení pohledávek a musí konkretizovat, jakou pohledávku a v jaké výši uplatňuje k započtení vůči pohledávce druhé strany. Pokud pohledávka spol. , právnická osoba, z titulu úhrady kupní ceny automobilu AUDI Q7 na základě shora uvedeného nezanikla v důsledku započtení, měla ji spol. , právnická osoba, po spol. , jméno FO, GmbH vymáhat.
42. Soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že žalovaný postupoval v rozporu s péčí řádného hospodáře a nejednal v obhajitelném zájmu společnosti a má tak povinnost společnosti tuto škodu nahradit. Proto ručí žalobkyni jako věřiteli spol. , právnická osoba, za dluh této společnosti. V rozsahu žalované částky s přísl., když bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně se nemůže plnění své vymahatelné pohledávky vůči společnosti , právnická osoba, nijak domoci, a to ani v exekučním řízení. Soud tedy uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 120 963,60 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 21. 3. 2017 do zaplacení, když žalovaný byl vyzván žalobkyní podáním ze dne 9. 3. 2017 k úhradě této částky, žalovaný tuto výzvu převzal dne 13. 3. 2017 a dlužnou částku ve lhůtě 7-mi dnů od doručení výzvy neuhradil a počínaje 8.dnem po doručení výzvy se ocitl s úhradou dlužné částky v prodlení.
43. Žalovaný proti tomuto rozhodnutí podal včasné odvolání, v němž vyjadřoval nesouhlas s jeho obsahem. V řízení nebylo prokázáno, že žalovaný porušil jakoukoli právní povinnost a způsobil v té souvislosti újmu společnosti , právnická osoba, Motorové vozidlo Audi Q7 nebylo jediným postižitelným majetkem jmenované společnosti, a pohledávka žalobkyně tedy není nedobytná. Byla to naopak žalobkyně, kdo zneužil práva a postupoval v rozporu s dobrými mravy. Okresní soud neprovedl důkazy dle návrhu žalovaného; přesto konstatoval, že žalovaný neunesl důkazní břemeno. Skutková zjištění soudu jsou zavádějící a nesprávná. Předmětem smlouvy, za kterou společnost , jméno FO, GmbH (dále jen „, jméno FO, “) účtovala společnosti , právnická osoba, (dále jen „, právnická osoba, “) příslušnou finanční částku, byly skutečně manažerské služby žalovaného. Okresní soud zaměnil pojmy „manažerství“ a „jednatelství“. Odměna nebyla sjednána oběma společnostmi za činnost žalovaného v roli jednatele společnosti , právnická osoba, , nýbrž za jeho činnost manažerskou, tedy „samotnou podnikatelskou činnost společnosti či její části“; společnost , právnická osoba, si najala služby projektového manažera, což nekoliduje s povinností jejího statutárního zástupce řádně hospodařit. Částky požadované za zmíněné služby nebyly extrémně vyšší, než jaká je jejich obvyklá cena, a žalovaný práci manažera pro společnost , právnická osoba, skutečně odvedl. Námitky proti ceně manažerských služeb nebo námitky zpochybňující jejich provedení protistrana ostatně neuplatnila. Ničím nepodložený je závěr, že žalovaný se nikdy nechoval ke společnosti , právnická osoba, jako řádný hospodář. Žalovaný naopak jmenovanou společnost dotoval z vlastních prostředků, jejichž vrácení zpravidla nepožadoval. Z vlastních zdrojů a ze zdrojů společnosti , jméno FO, financoval rovněž vozidlo Audi Q7 a sám má za společností , právnická osoba, pohledávky. Hlavním zdrojem finančních prostředků společnosti , právnická osoba, byly peníze žalovaného a společnosti , jméno FO, . Okresní soud v tomto ohledu nevěnoval pozornost nedostatku tvrzení žalobkyně a neprovedl k uvedené problematice žádné dokazování. Žalovaný se ohradil rovněž proti zjištění okresního soudu, že „nepřehledným způsobem odčerpával ze společnosti , právnická osoba, peníze, a nakonec z ní vyvedl poslední majetek, který měl nějakou hodnotu“. Ničím není podpořen závěr, že žalovaný nerozlišoval mezi vlastnictvím společnosti a svým majetkem, resp. že společnost , právnická osoba, jiný majetek, než vozidlo Audi Q7 nevlastnila. Žalovaný dále zpochybňoval, že pohledávku společnosti , právnická osoba, za společností , právnická osoba, nelze vymoci; pohledávka má původ v tomtéž obchodu, z jakého vzešla nyní uplatněná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně. Okolnost, že stejnou pohledávku v současnosti nelze vymoci, nelze přičítat žalovanému, nýbrž , jméno FO, , jméno FO, . Ten totiž „do soukolí předmětných obchodních transakcí žalovaného a jeho společnost podvodně nalákal“. Zneužití práva nelze poskytnout soudní ochranu. Okresní soud zaměňoval pojmy „pořizovací hodnota“, „účetní hodnota“ a „obvyklá cena“. Žalovaný měl podle soudu způsobit škodu tím, že kupní cenu vozidla stanovil částkou 130.000 Kč a započítal pohledávku, kterou předtím sám postoupil, když tato pohledávka postrádá jakýkoli reálný i legální základ. S citovaným závěrem odvolatel nesouhlasil. Základem pohledávky žalovaného použité k zápočtu proti pohledávce na zaplacení ceny vozidla je nárok z bezdůvodného obohacení, k němuž došlo v důsledku převodu finančních prostředků ze žalovaného a společnosti , jméno FO, na společnost , právnická osoba, ; jednalo se o významné finanční částky, které společnost , právnická osoba, přijala. Bez právního významu je zjištění, že smlouvy mezi žalovaným, společnostmi , jméno FO, a , právnická osoba, postrádaly zákonem stanovené formální náležitosti, konkrétně úředně ověřené podpisy. Okresní soud byl při rozhodování ovlivněn svou představou, aniž přihlédl k provedeným důkazům a náležitě je vyhodnotil. Ze stejného důvodu patrně zamítl důkazní návrhy žalovaného přednesené na podporu jeho procesní obrany a nekriticky přijal argumenty žalobkyně. Přehlédl zejména závěry policejního orgánu vyslovené v rozhodnutí o odložení trestní věci a obsah smlouvy o manažerských službách. Ten totiž jednoznačně potvrdil nároky společnosti , jméno FO, za společností , právnická osoba, , z nichž většinu společnost , jméno FO, společnosti , právnická osoba, neúčtovala. Žalovaný shrnul, že jako jediný společník a jednatel společnosti , právnická osoba, jí poskytl vlastní finanční prostředky ve výši několikanásobně převyšující žalovanou částku, bez nichž by jmenovaná společnost již dříve zanikla, přičemž její nepříznivou situaci způsobil , jméno FO, , resp. jeho podvodné jednání vůči žalovanému, z něhož chce jmenovaný nyní vytěžit další peníze na náhradu nákladů právního zastoupení v jiné věci. V době převodu vozidla Audi Q7 na společnost , jméno FO, existovaly vzájemné pohledávky v rozsahu několikanásobně převyšujícím sjednanou výši kupní ceny. Závěr, že chování žalovaného ve vztahu ke společnosti , právnická osoba, nebylo loajální a pečlivé, proto neobstojí. Vozidlo Audi Q7 nebylo v době zahájení exekučního řízení majetkem společnosti , právnická osoba, , a nebylo tedy předmětem exekuce. Účinnost smlouvy o převodu vlastnického práva k vozidlu Audi Q7 nebyla žalobou napadena a žalobkyně v trestním řízení se svou pohledávkou rovněž neuspěla. Nárok uplatněný žalobou v této věci není po právu. Argumentace žalobkyně, že kupní cena byla sjednána nepřiměřeně nízká, je irelevantní, když vzájemné pohledávky společností , jméno FO, a , právnická osoba, zanikly kompenzací a v době převodu vozidla právní předchůdce žalobkyně za společností , právnická osoba, pohledávku neměl. , adresa, 335 000 Kč nebyla účetní hodnotou vozidla Audi Q7, nýbrž jeho nabývací cenou. Žalovaný postupoval tak, aby nezvyšoval zadlužení společnosti , právnická osoba, , k čemuž by bez prodeje vozidla došlo. Kupní cena vozidla Audi Q7 byla sjednána v dostatečné výši (v relaci k výši přisouzené náhrady nákladů za řízení před soudy obou stupňů ve věci vedené u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, ). Odvolatel polemizoval rovněž se závěrem, že nedoložil postoupení půjček, resp. že jím předložené smlouvy s předmětnou věcí nesouvisejí. Domáhal se změny napadeného rozsudku tak, že žaloba bude zamítnuta.
44. V daném případě se ve věci vyskytl cizí prvek, když žalovaný je státním občanem Německa. Názoru Krajského soudu v , adresa, je předmětem řízení nárok na plnění z titulu ručitelského závazku zajišťujícího povinnost k náhradě nákladů civilního řízení přisouzenou rozsudky Okresního soudu v , adresa, a Krajského soudu v , adresa, , kterou dlužník (společnost , právnická osoba, ) nesplnil, tedy nárok z civilního deliktu (nikoli nárok na náhradu škody, jak okresní soud v označené pasáži nesprávně uvedl). Mezinárodní příslušnost českých soudů k projednání a rozhodnutí věci zakládá čl. 5 v spojení čl. 7 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodným právem pro daný mimosmluvní závazkový vztah z popsaného civilního deliktu je právo české [dle čl. 4 odst.
1. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II)].
45. Usnesením ze dne 29. 1. 2021 č.j. , spisová značka, odvolací soud výše uvedený rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Krajský soud poukázal na § 159 odst. 3 o. z., dle kterého nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci.
46. Ze znění cit. hmotněprávního ustanovení je zřejmé, že členu voleného orgánu právnické osoby (zde jedinému jednateli společnosti s ručeným omezením) vzniká vůči věřiteli této právnické osoby (zde vůči žalobkyni, která nabyla pohledávku za právnickou osobou, společností , právnická osoba, , z titulu její povinnosti nahradit , jméno FO, , jméno FO, náklady řízení podle rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 16. 2. 2015, č. j. , spisová značka, , a rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 13. 11. 2015, č. j. , spisová značka, ) tam vymezený ručitelský závazek za předpokladu, že člen voleného orgánu právnické osoby nenahradil právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce. Otázku, zda právnické osobě vznikl vůči členu jejího voleného orgánu nárok na náhradu škody, je třeba řešit jako předběžnou.
47. Žaloba specifikovala povinnost, kterou měl žalovaný jako jednatel společnosti , právnická osoba, porušit (s následkem vzniku škody) jako povinnost jednatele obchodní korporace jednat s péčí řádného hospodáře [dle § 51 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)]. Skutkově mělo porušení uvedené povinnosti spočívat v tom, že kupní cena převáděného vozidla byla stanovena jako příliš nízká ve srovnání s obecnou (tržní) cenou věci a kupní cena nebyla inkasována, s účelovým vysvětlením, že závazek dlužníka zaplatit kupní cenu zanikl započtením.
48. Dále krajský soud ve svém rozhodnutí konstatoval, že okresní soud zřejmě hodnotil žalobní tvrzení jako prokázána, aniž měl pro své závěry o skutkovém stavu dostatek podkladů plynoucích z dokazování provedeného v rámci zákonných procesních pravidel. V prvé řadě bylo ovšem zapotřebí vyřešit otázku kolize práva vyvolanou přítomností tzv. mezinárodního prvku ve vztahu založeném kupní smlouvou ze dne 16. 7. 2015, spočívajícího v tom, že jako kupující vystupovala obchodní korporace se sídlem na území cizího státu.
49. Koncentrace řízení po uplynutí 30denní lhůty k doplnění všech chybějících skutkových tvrzení a důkazů podle výzvy okresního soudu učiněné u jednání dne 7. 11. 2018 nenastala, neboť žalovaný nebyl upozorněn na nedostatek určitých a srozumitelných tvrzení přednesených na podporu jeho obecně formulované procesní obrany, že jako jednatel společnosti , právnická osoba, postupoval při jednání za společnost s péčí řádného hospodáře. K doplnění chybějících právně významných tvrzení ve lhůtě k tomu určené nebyl vyzván a nebyl upozorněn na následky nesplnění procesní povinnosti tvrdit všechny rozhodné skutečnosti. Ze stejného důvodu nelze přehlédnout podání žalovaného ze dne 15. 2. 2019 (č. l. 201), s nímž se okresní soud nevypořádal. Obsahem citovaného podání žalovaný přednesl výčet svých pohledávek a pohledávek společnosti , jméno FO, za společností , právnická osoba, , avšak neupřesnil, která z tam vyjmenovaných pohledávek byla použita ke kompenzaci proti pohledávce společnosti , právnická osoba, na zaplacení kupní ceny vozidla dle smlouvy ze dne 16. 7. 2015. Tvrzení žalovaného o těchto skutečnostech nebyla dostatečně určitá a jednoznačná. Jednalo-li se o pohledávku náležející původně žalovanému, žalovaný neuvedl jasně a srozumitelně, jakým způsobem se právě tato pohledávka ocitla v portfoliu pohledávek společnosti , jméno FO, . Chybějící tvrzení, včetně jasných a úplných tvrzení o realizaci zápočtu, budou-li doplněna, je třeba následně podrobit dokazování.
50. Závěr okresního soudu, že smlouva o prodeji pohledávky ze dne 1. 7. 2015 mezi společností , jméno FO, a žalovaným neobsahuje úředně ověřené podpisy dle § 13 zákona č. 90/2012 Sb., je zatím obsolentní. Ani v tomto ohledu nelze totiž přehlédnout, že ve vztazích mezi společnostmi , právnická osoba, a , jméno FO, , resp. mezi společností , jméno FO, a žalovaným, je přítomen tzv. mezinárodní prvek (žalovaný je zřejmě cizím státním občanem, konkrétně občanem Spolkové republiky Německo, a jmenovaná společnost je cizí právnickou osobu). Pro hodnocení dotčených hmotněprávních úkonů je proto především nutno zjistit, kterým právním řádem je ten, který vztah regulován. Teprve poté, a bude-li to nezbytné, také po zjištění obsahu cizího hmotného práva, je možno věcně hodnotit, zda došlo k platnému převodu pohledávky žalovaného na společnost , jméno FO, , případně zda pohledávka společnosti , právnická osoba, za společností , jméno FO, z titulu nezaplacené kupní ceny převáděného vozidla zanikla započtením. Jinak řečeno: Závěr okresní soudu, že žalovaný doložil různé smlouvy uzavřené mezi , právnická osoba, a , jméno FO, , které s předmětnou věcí nesouvisí, je za zmíněných okolnostní přinejmenším předčasný. Obecné tvrzení žalovaného, že žalovaný v minulosti společnost , právnická osoba, dotoval, je nedostačující; žalovaný má být – dle výše uvedených instrukcí – v dalším řízení veden k tomu, aby specifikoval, jaké konkrétní pohledávky za společností , právnická osoba, mu vznikly, jakým způsobem se ocitly ve sféře společnosti , jméno FO, a kterou z nich použil jako jednatel posledně jmenované společnosti k započtení proti pohledávce společnosti , právnická osoba, . Doplňující tvrzení žalovaného je následně nutno podřadit pod příslušná hmotněprávní ustanovení právního řádu, který na dané vztahy dopadá. Bude-li jím pro hodnocení obsahu a účinků kupní smlouvy ze dne 16. 7. 2015 právo české, je namístě použít § 13 zák. č. 90/2012 Sb. analogicky, vzhledem k personálnímu propojení obou účastníků označené smlouvy jedinou fyzickou osobou vystupující jako statutární orgán každé z těchto společností.
51. Krajský soud nesouhlasil s dílčím závěrem, že žalovanému jako fyzické osobě nemohla vzniknout pohledávka z toho důvodu, že vykonával pro společnost , právnická osoba, určitou činnost (činnost dle smlouvy o poskytování manažerských služeb) v době, kdy byl jednatelem stejné společnosti.
52. Závěr o tom, jaká byla tržní, obvyklá cena vozidla ke dni jeho převodu kupní smlouvou ze dne 16. 7. 2015, v rozsudku rovněž chybí. Okolnost, že částka 130 000 Kč, za kterou bylo vozidlo dle smlouvy prodáno, neodpovídala účetní hodnotě vozidla 1 335 000 Kč, není právně významná.
53. Okolnosti vztahující se k povinnosti plynoucí z ručitelského vztahu ve smyslu § 159 odst. 3 o. z. okresní soud nepodřadil pod příslušná hmotněprávní ustanovení o ručení. Existenci skutečností rozhodujících z hlediska obecných předpokladů pro vznik ručitelského závazku tedy vůbec nehodnotil. Z rozsudku rovněž neplyne, s použitím, kterých hmotněprávních ustanovení okresní soud zjišťoval, v souvislosti s řešením předběžné otázky, zda jsou splněny zákonné předpoklady vzniku odpovědnosti žalovaného za škodu vůči společnosti , právnická osoba, .
54. Naproti tomu krajský soud měl za právně bezvýznamnou odvolací námitku žalovaného, že povinnost společnosti , právnická osoba, nahradit protistraně náklady za řízení před okresním a krajským soudem vznikla teprve ke dni právní moci výše citovaného rozsudku Krajského soudu v , adresa, , tj. ke dni 22. 12. 2015, zatímco kupní smlouva o převodu vozidla Audi Q7 byla uzavřena již dne 16. 7. 2015, a nelze proto její obsah napadat. Předmětem řízení totiž nebyla žaloba o neúčinnost právního jednání, nýbrž nárok dle § 159 odst. 3 o. z. Žalovaný neprokázal, že vozidlo Audi Q7 mělo ke dni 16. 7. 2015 nižší než obvyklou cenu v důsledku poškození převodovky, neboť ke tvrzení o uvedené skutečnosti nenabídl do doby koncentrace řízení objektivní důkaz.
55. V návaznosti na výše citované usnesení krajského soudu se okresní soud jako předběžnou otázkou zabýval otázkou, zda žalovaný jako jednatel společnosti , právnická osoba, porušil povinnost při výkonu své funkce, pokud ano, zda vznikla porušením takovéto povinnosti společnosti , právnická osoba, škoda a dále pokud společnosti , právnická osoba, vznikl vůči žalovanému jako členu jejího voleného orgánu nárok na náhradu škody, zda jej žalovaný společnosti , právnická osoba, nahradil. Pokud nenahradil, zda vznikl ručitelský závazek žalovaného vůči žalobkyni dle § 159 odst.3 o.z.
56. Ručitelský závazek dle § 159 odst. 3 o. z. vzniká členu voleného orgánu právnické osoby vůči věřiteli této právnické osoby za předpokladu, že člen voleného orgánu právnické osoby nenahradil právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce.
57. Soud se tak zabýval otázkou, zda vznikl právnické osobě , právnická osoba, vůči žalovanému jako členu jejího voleného orgánu nárok na náhradu škody. Podle žaloby žalovaný jako jednatel , právnická osoba, porušil s následkem vzniku škody povinnost jednatele obchodní korporace jednat s péčí řádného hospodáře, což skutkově mělo spočívat v tom, žea) kupní cena převáděného vozidla byla stanovena jako příliš nízká ve srovnání s obecnou (tržní cenou) věci ab) kupní cena nebyla inkasována s účelovým vysvětlením, že závazek dlužníka zaplatit kupní cenu zanikl započtením.
58. Zde je nutné nejprve řešit otázku kolize práva, když ve vztahu založeném kupní smlouvou ze dne 16. 7. 2015 je přítomen mezinárodní prvek, neboť kupující je obchodní korporace se sídlem na území jiného státu.
59. Kupní smlouva se podle ujednání v čl. V odst.5.1 řídí německým právem, takže soud má za to, že jde o platnou volbu práva ve smyslu čl. 3 odst.1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17.června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy ( Řím I.)
60. Podle čl. 12 Nařízení Řím I. se právem rozhodným pro smlouvu řídí zejména výklad, plnění závazků vyplývajících ze smlouvy, důsledky úplného nebo částečného porušení těchto závazků včetně stanovení škody, jsou-li stanoveny právem, a to v rámci pravomocí přiznaných soudu příslušným procesním právem, různé způsoby zániku závazku, včetně promlčení a zániku, práv v důsledku uplynutí doby, důsledky neplatnosti smlouvy.
61. Pokud se jedná o tvrzení uvedená shora bod body a) a b), tak tato musí být prokázána, kdy dle rozhodnutí odvolacího soudu nebylo v předcházejícím řízení dostatek podkladů, aby bylo možné uvedená tvrzení hodnotit jako prokázána.
62. Jelikož žalovaný v průběhu řízení přednesl obecně formulovanou procesní obranu, že jako jednatel společnosti , právnická osoba, postupoval pří jednání za společnost s péčí řádného hospodáře, byl soudem upozorněn na nedostatek určitých a srozumitelných tvrzení a usnesením ze dne 26. 7. 2022 č.j. , spisová značka, byl vyzván k doplnění tvrzení o skutečnostech uvedených v této výzvě, zejména o tom, jakým režimem se řídila kupní smlouva ze dne 16. 7. 2015, postoupení pohledávek a započtení, která z pohledávek vyjmenovaných v podání ze dne 15. 2. 2019 ( č.l. 201) byla použita ke kompenzaci proti pohledávce společnosti , právnická osoba, na zaplacení kupní ceny vozidla dle smlouvy ze dne 16. 7. 2015, jakým způsobem se právě tato pohledávka ocitla v portfoliu pohledávek společnosti , jméno FO, , kdy došlo k tvrzené autonehodě Audi Q7, RZ , SPZ, , kdo v této době toto vozidlo užíval, k jakému poškození vozidla došlo, jaké konkrétní pohledávky za společností , právnická osoba, mu vznikly, jakým způsobem se ocitly ve sféře společnosti , jméno FO, a kterou z nich použil jako jednatel společnosti , jméno FO, k započtení proti pohledávce společnosti , právnická osoba, , zda a jakým způsobem poskytl nějaké finanční prostředky společnosti , právnická osoba, sám žalovaný, kdy byla provedena oprava automatické převodovky, kdy a v jaké výši, kdo a kdy vyhotovil cenovou kalkulaci opravy automatické převodovky, z jakých skutečností žalovaný vycházel při stanovení prodejní ceny ve výši 130 000 Kč. Současně byl žalovaný upozorněn na následky nesplnění procesní povinnosti tvrdit všechny rozhodné skutečnosti, když dle názoru odvolacího soudu právě z těchto důvodů nenastala v předcházejícím řízení dosud koncentrace řízení.
63. Žalovaný na výzvu soudu reagoval podáním ze dne 28. 11. 2022, ve kterém uvedl, že žalovanému vznikly pohledávky za obchodní korporací , právnická osoba, . z právního titulu poskytnuté zápůjčky. Současně žalovaný poukazoval na podání žalovaného ze dne 15. 6. 2020, kde byly jednotlivé dílčí pohledávky specifikovány a vyčísleny. Tento výčet pak žalovaný doplnil o zápůjčku ze dne 30. 3. 2013 poskytnutou ve výši 300 000 Kč a dále o zápůjčku ze dne 15. 12. 2015 (smlouva o zápůjčce č. 6/2015), poskytnutou ve výši 300 000 Kč. Uváděl, že ve sféře , jméno FO, GmbF se ocitla část zápůjčky dle smlouvy o zápůjčce ze dne 20. 3. 2015, co do částky 130 000 Kč, a to smlouvou o postoupení pohledávky, a tato byla užita ke kompenzaci na nárok na úhradu sjednané kupní ceny. Veškeré dotčené smluvní vztahy se řídí právním řádem Spolkové republiky Německo. Ke kompenzaci byla použita pohledávka dle zápůjčky ze dne 20. 3. 2015, a to co do částky 130 000 Kč. Dále v tomto podání žalovaný uvedl, že předmětné vozidlo Audi Q7, RZ , SPZ, bylo opakovaně poškozeno panem , jméno FO, a společnost , právnická osoba, za to zaplatila náklady v řádech set tisíců korun českých. Oprava a revize byla provedena po převodu vlastnického práva na společnost , jméno FO, GmbH. Opravy vozidla byly provedeny obchodní korporací KISa , právnická osoba, . před převodem vozidla. Kupní cena byla nastavena na úroveň zbytkové účetní hodnoty s tím, že jednak nebude účtována cena dle smlouvy o dodávce projektových a manažerských služeb a jednak nebudou vymáhány stávající pohledávky žalovaného za , právnická osoba, , což se také stalo, čímž byla hospodářská existence , právnická osoba, zachována. Společnost , právnická osoba, dluží dosud žalovanému částku přesahující 1 000 000 Kč. , jméno FO, ani jeho dřívější společnost dluh společnosti , právnická osoba, nezaplatili. Společnost , právnická osoba, je připravena pohledávky za , právnická osoba, s.r.o. kdykoliv zájemci postoupit. Žalovaný namítal, že nezpůsobil společnosti , právnická osoba, škodu, kdy ani převodem motorového vozidla nesnížil masu majetku, kdy naopak zápornost majetku vyúčtováním sjednané odměny nezvýšil a nevymáhal a nevymáhá splatné pohledávky, takto žalovaný plně jednal se zásadou péče řádného hospodáře. Sám pan , jméno FO, jednal tak, aby společnost , právnická osoba, prostřednictvím společnosti, nyní , právnická osoba, s.r.o., nedostala zaplaceno, za obchody sjednané panem , jméno FO, , což samo o sobě způsobilo nemožnost uhrazení pohledávky žalobkyně z uhrazené pohledávky , právnická osoba, s.r.o., tedy ztělesněné panem , jméno FO, . Takto postoupením pohledávky panem , jméno FO, a jeho samotným vymáháním, resp. aktuální věřitel této situace využívá – je v rozporu se zásadou poctivého jednání dle ust. § 6 o. z., a tuto záměrně pan , jméno FO, nastolil, čemuž nelze poskytnout soudní ochranu. Současně je tímto zneužíváno právo, kdy původní věřitel sám, resp. prostřednictvím jím původně vlastněné společnosti, kde vykonával funkci jednatele, dluží žalovanému, a jen postoupením pohledávky se snaží získat neoprávněné výhody. Takovýto postup je naprosto vedle očividného postihovaného zneužití práva taktéž ve zjevném rozporu s dobrými mravy. Takovémuto jednání nelze poskytnou soudní ochranu. Svým postupem žalovaný nejednal v rozporu se zásadou péče řádného hospodáře, kdy vlastní kapitál společnosti nijak nesnížil, naopak nezvýšil zadlužení společnosti a tuto prokazatelně sám finančně dotoval, což nevedlo k zániku společnosti, nýbrž k jejímu zachování. Za situace, kdy z vlastních finančních prostředků poskytnul žalovaný společnosti , právnická osoba, částku přesahující miliony korun českých, jež nebyly žalovanému vráceny a sám zajistil, ačkoliv služba byla poskytnuta, aby , jméno FO, GmbH neúčtovala odměnu v řádu desítek tisíc eur, nemohl žalovaný převodem motorového vozidla způsobit , právnická osoba, žádnou škodu a nejednal tak v rozporu s péčí řádného hospodáře. Cena obvyklá vozidla AUDI Q7, a tedy výše domnělé škody nebyla nijak objektivizována, dosud je vycházeno z nabývací účetní hodnoty, nikoliv z hodnoty vozidla v době prodeje.
64. Soud poté doplnil dokazování listinami předloženými žalovaným, a to listinou vypovídající o zařazení vozidla Audio Q 7 do dlouhodobého majetku společnosti , jméno FO, GmbH, dále výpisy ze závěrečného účtu této společnosti k 31. 12. 2015, smlouvou o půjčce č. 06/2015 ze dne 15. 12. 2015, výpisem z účtu o zaplacení částky 300 000 Kč dne 17. 12. 2015, dále prohlášením o zápočtu vzájemných pohledávek a prohlášením o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2011 (resp. ze dne 29. 11. 2022) a kompenzací pohledávek ze dne 22. 11. 2022 a dalšími listinnými důkazy, jako smlouvami o půjčce, které žalovaný specifikoval v podání ze dne 15. 2. 2019 ( č.l. 201- 204) , kdy z těchto listin m.j. zjistil: ze Smlouvy o dodávce manažerských služeb při vývojových projektech, že tato smlouva byla dne 24. 6. 2011 uzavřena mezi firmou , jméno FO, , právnická osoba, , právnická osoba, ., , adresa, . Tato smlouva upravila spolupráci, odpovědnost, práva a povinnosti, a zvláště pak formality pro zúčtování mezi firmami. Tato smlouva dokumentuje kompetence a vzájemné závazky obou firem. Tato smlouva upravuje oblasti spolupráce při poskytování služeb, a to služby prováděné firmou , jméno FO, , právnická osoba, , poradenství a zpracování konceptů vývoje týkajících se výroby a prodeje , právnická osoba, , audity managementu. , jméno FO, pracovní výkony a veškeré v této souvislosti vzniklé náklady jako jsou cestovní náklady, výlohy, náklady na vzdělání apod. firmě , právnická osoba, budou hrazeny měsíčním paušálem dle § 5.1 této smlouvy ve výši 10 000 EUR měsíčně počínaje dnem 1. 7. 2011. Práce se budou provádět na místě u zákazníka KiSa v , adresa, nebo v případě potřeby v příslušné projektové kanceláři. Faktury budou vystavovány vždy jednou za půl roku. Tato smlouva je platná do 31. 12. 2011 a prodlužuje se vždy o jeden rok, pokud ji jedna ze smluvních stran neukončí s výpovědní lhůtou 1 měsíc v následujícím měsíci po skončení doby trvání smlouvy. ze Smlouvy o logistické podpoře projektů RWE firmy , jméno FO, GmbH, že tato smlouva byla uzavřena dne 28. 9. 2011 mezi firmou , jméno FO, GmbH a firmou , právnická osoba, , právnická osoba, ., , adresa, , že předmětem této smlouvy je poskytování služeb prováděné firmou , právnická osoba, pro , jméno FO, , logistické činnosti: doručování podkladů, osob nebo hardware k jednáním firmy , jméno FO, s RWE v České republice nebo taky do Německa, bude k dispozici vozidlo AUDI Q7, SPZ , SPZ, . Tyto služby budou placeny paušálně částkou 1 000 EUR měsíčně. Fakturu lze taky hradit v českých korunách. Tato smlouva je na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou jeden měsíc. z faktury ze dne 23. 12. 2011, že firma , jméno FO, GmbH fakturuje firma , právnická osoba, s.ro. za poradenské služby v období 1. 7. 2011 až 31. 12. 2011 = 6 měsíců á 10 000 EUR v celkové výši 60 000 EUR =1 548 060 Kč z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v , adresa, , že obchodní firma , právnická osoba, , IČO:, IČO, byla zapsána 10. 6. 2011, jako statutární orgán: jednatel byl zapsán , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalovaného ze Smlouvy o prodeji pohledávky uzavřené dne 1. 7. 2015 mezi , jméno FO, GmbH (dále jen , jméno FO, ) a , jméno FO, (dále jen JS), že , jméno FO, odkupuje od JS pohledávky a nároky, které on poskytl firmě , právnická osoba, zastoupené jednatelem společnosti , Jméno žalovaného, podle smluv o půjčkách, které poskytl JS firmě , právnická osoba, v letech 2010 do 31. 12. 2014 ve výši podílu 130 000 Kč. JS tímto neodvolatelně postupuje tyto pohledávky se všemi z toho vyplývajícími nároky na , jméno FO, . z předložených smluv o zápůjčce jmenovaných na č.l. 201-204, že žalovaný měl na základě těchto smluv o zápůjčce poskytovat společnosti , právnická osoba, zápůjčky v různé výši, kdy k těmto smlouvám je soudem konstatováno, že žalovaný, přestože byl o tom poučen a vyzván k doplnění tvrzených skutečností, poskytnutí těchto zápůjček v tomto řízení neprokázal, když v těchto smlouvách se subjekty smluvního vztahu označovány různě, někdy jako , jméno FO, , jindy jako , jméno FO, GmbH, navíc společnost , právnická osoba, nevedla o poskytnutých půjčkách ničeho ve svém účetnictví a účetních závěrkách, což jen potvrzuje tyto pochybnosti o skutečném poskytnutí těchto zápůjček.
65. Lze tak souhlasit k námitkám žalobkyně ke shora uvedeným tvrzením žalovaného, kdy namítala věrohodnost listin předložených žalovaným, a to pravost listin a existenci půjček společnosti , právnická osoba, ze strany žalovaného, neboť žalovaným tvrzené skutečnosti a ohledně existence těchto půjček jsou v přímém rozporu s tím, co společnost uvedla v příloze svých účetních závěrek z roku 2015 a 2016, které byly žalovaným založeny a zveřejněny ve Sbírce listin vedené u Krajského soudu v , adresa, , neboť z těchto příloh k účetním závěrkám vyplývá a je zde přímo uvedeno, že „ společnost nemá půjčky ani úvěry“. Současně je v těchto přílohách uvedeno, že závazky jsou převážně z obchodního styku a že nejsou po splatnosti déle než 6 měsíců. Pokud tedy žalovaný tyto půjčky společnosti , právnická osoba, vůbec poskytnul, pak z uvedeného vyplývá, že mu tyto půjčky společnost vrátila. Žalobkyně tak namítla neplatnost zápočtu, který učinil žalovaný dne 29. 11. 2022, jehož účelem mělo být započtení nároku , právnická osoba, z titulu náhrady škody způsobené jednatelem společnosti oproti pohledávkám žalovaného na vrácení zápůjček a poukázala na judikát NS ČR ze dne 30. 6. 2022 sp. zn. , spisová značka, . Dle tohoto judikátu se stává pohledávka společnosti z titulu náhrady škody proti jejímu jednateli splatná poté, co ho společnost vyzve k její náhradě dle ust. § 1958 odst. 2 o. z.. Naproti tomu u pohledávky věřitele z titulu zákonného ručení jednatele podle ust.§ 159 odst.3 o.z. není podstatné, zda je pohledávka společnosti proti jejímu jednateli z titulu náhrady škody splatná, ale zda je odpovídají dluh splnitelný. Dle bodu 40 tohoto usnesení smysl a účel § 159 odst. 3 o.z. nevyžaduje, aby člen voleného orgánu ručil za dluhy právnické osoby, až od okamžiku splatnosti závazku na náhradu škody, a ke vzniku jeho ručení tak postačí, je-li oprávněn svou povinnost z titulu náhrady škody splnit. Vzhledem k tomu, že právo společnosti vyzvat jednatele k plnění náhrady škody se promlčuje v obecné promlčecí lhůtě 3 let, namítla žalobkyně, že pohledávka společnosti vůči jednateli jednak nebyla v době zápočtu splatná a jednak namítla promlčení práva společnosti vyzvat jednatele k náhradě škody, tedy pohledávka se promlčela ještě dříve, než se stala splatnou. Naproti tomu výše zpochybněné pohledávky žalovaného za společností , právnická osoba, . Vzhledem k tomu, že k zániku pohledávek má dojít k okamžiku, kdy se obě střetly, pak lze namítnout, že pohledávky tímto zápočtem nezanikly, neboť se nestřetly.
66. Dále žalobkyně namítala k listině předložené žalovaným, a to ke Smlouvě o prodeji pohledávky uzavřené dne 1. 7. 2015 mezi , jméno FO, GmbH (dále jen , jméno FO, ) a , jméno FO, její neplatnost, především pro její neurčitost, když nejsou přesně označeny obě smluvní strany, neurčitě je označená i pohledávka, jednak v čase, kdy je zde neurčitě hovořeno o smlouvách o půjčkách , které měly být poskytnuty v letech 2010 do konce 2014, bez bližší specifikace, poskytnutí půjček bez jakékoliv specifikace smluv o půjčkách, případně, zda se smlouva o prodeji pohledávky týká celé půjčky či části půjčky, je zde pouze z kontextu vytržena částka 130 000 Kč. I s těmit o námitkami žalobkyně se okresní soud ztotožňuje .
67. Soud dále doplnil dokazování účastnickým výslechem žalovaného, který uvedl, že mu velmi vadí, že je mu podsouváno, že se osobně obohatil a společnost , právnická osoba, tak poškodil. Je pro něho nepochopitelné, že celá věc není posuzována jako celek, tedy vzájemné propojení společnosti , právnická osoba, a společnosti , jméno FO, GmbH, když se snažil obě tyto společnosti podporovat. Společnost , právnická osoba, se snažil podporovat tím, že dostávala hodně zakázek, dala mu možnost pro společnost , jméno FO, GmbH pořídit hardware, kdy akceptoval, že společnost , právnická osoba, má zisk z přidané hodnoty, že je pro ni výhodné, že je pro její prospěch. Jeho záměrem osobně jako jednatele obou společností bylo, aby společnosti nedošly do úpadku a aby pohledávka ve výši 43 000 EUR za společnost , právnická osoba, byla uznána. Vše, co dělala, se snažil dělat správně za obě společnosti, a to tak, aby podle německých zákonů a předpisů s pohledávkami správně zacházel. Společnosti , jméno FO, GmbH vznikla na základě Smlouvy o poskytování manažerských služeb pohledávka za společností , právnická osoba, za 9měsíční práci ve výši 9 x 10 000 EUR, tj. 90 000 EUR. Osobně se rozhodl, že jako jednatel společnosti , jméno FO, GmbH i jako jednatel společnosti , právnická osoba, , že společnost , jméno FO, GmbH nebude tuto pohledávku vymáhat a společnosti , právnická osoba, převede do účetnictví , jméno FO, GmbH již zmiňované auto tak, aby účetně bylo vše v pořádku a zadokumentované. Účelem tohoto postupu bylo, aby společnost , právnická osoba, nedospěla k bankrotu. Jediná okolnost, která převod auta komplikovala byla ta, že běžel leasing, takže převod mezi společnostmi mu připadl komplikovaný a nákladný, takže čekal až doběhne leasing a převod proběhl až poté. Kupní smlouva ze dne 16.7.2015 byla uzavírána podle německého práva, když podle německé úpravy mohl jako jednatel společnosti předmětnou kupní smlouvu uzavřít. Současně podle německého práva mohl také jako ředitel společnosti , jméno FO, GmbH prohlásit, že se vzdává nároku na 90 000 EUR vůči společnosti , právnická osoba, , což prokazuje i to, že vše bylo řádně zaúčtováno a rovněž mohl provést převod vozidla Audi Q7, kdy i toto je řádně zadokumentováno s tím, že nárok, kterého se vůči společnosti , právnická osoba, vzdal , tedy 90 000 EUR je daleko za hodnotou převáděného vozidla. Byl si vědom toho, že kdyby vystavil fakturu na 90 000 EUR společnosti , právnická osoba, , znamenalo by to její bankrot. Pokud se jedná o případnou opravu automatické převodovky vozidla Audi Q7, tak uváděná cena 350 000 Kč - 400 000 Kč, tak tuto cenu zjistil z rozhovoru s lidmi z oboru a s odborným servisem v Německu. Některé smlouvy o půjčce uzavíral se společností , právnická osoba, jako fyzická osoba, půjčky byly řádně zaúčtovány do účetnictví, je možné, že nebyly podepsány proto, že se zrovna nacházely v účetních knihách, kdy převod jednotlivých půjček je doložitelný, nejednalo se o žádný převod v hotovosti. Smlouvy o půjčkách si připravoval sám. Některé půjčky byly i společností vráceny. Fakticky mu bylo jedno, z které půjčky mu budou peníze vráceny, muselo to sedět účetně, nebyl schopen si kontrolovat na kterou konkrétní půjčku je vrátka provedena. Pokud u některých smluv o půjčce, např. u smlouvy č., číslo, se objevuje v předmětu této smlouvy ujednání, že půjčka smí být použita pouze k prodeji valut firmy , jméno FO, GmbH, tak to bylo z toho důvodu, že tato společnost neměla vedený korunový účet u české banky na rozdíl od společnosti , právnická osoba, , takže pro tento účel, pokud společnost , jméno FO, GmbH potřebovala české koruny, bylo toto ujednání ve smlouvě o půjčce, jiný účel to nemělo. Společnost , jméno FO, GmbH neměla korunový účet z důvodu, že to bylo příliš nákladné, pracné. Jelikož pan , jméno FO, nezaplatil 40 000 EUR, tak , právnická osoba, neměla peníze, proto tyto smlouvy o půjčce uzavíral se společností , právnická osoba, sám jako fyzická osoba, což mu přišel jako nejjednodušší způsob, jak se dostat na české koruny. Na základě Smlouvy o poskytování manažerských služeb společnost , právnická osoba, zpočátku platila, zaplatila 60 000 EUR, pak začaly problémy, týkající se jednání i pana Čépeho a společnost přestala platit a dlužila 90 000 EUR. Pokud se jedná o převod vozidla Audi Q7, tak technický stav vozidla vyplývá z kupní smlouvy, což vyžadují i německé předpisy. Převod vozidla byl řádně doúčtován, společnost , právnická osoba, respektovala převod vozidla za jeho účetní hodnotu jako kompenzaci za odpuštění dlužné pohledávky ve výši 90 000 EUR. Při prodeji, postoupení pohledávky postupoval podle německého práva, když obě zmíněné společnosti jsou německé. Podle německého práva, pokud určité právní jednání činí jako fyzická osoba a dále jako jednatel společnosti, tedy za situace, kdy fyzická osoba je současně jednatelem společnosti, tak nepotřebuje k takovému jednání účast notáře.
68. Soud se také v souvislosti s již výše uvedenou předběžnou otázkou zabýval i otázkou obvyklé ceny vozidla AUDI Q7 4L,RZ , SPZ, , které bylo předmětem kupní smlouvy ze dne 16. 7. 2015, kdy je nutné zjistit tržní, obvyklou cenu tohoto vozidla ke dni jeho převodu kupní smlouvou ze dne 16. 7. 2015. Dle názoru Krajského soudu , adresa, není právně významná okolnost, že částka 130 000 Kč, za kterou bylo vozidlo dle smlouvy prodáno, neodpovídá účetní hodnotě vozidla 1 335 000 Kč doplnil soud dokazování, a to i k návrhu žalobkyně znaleckým posudkem z oboru ekonomika - ceny a odhady motorových vozidel, když i dle odvolacího soudu žalovaný neprokázal, že vozidlo mělo ke dni 16. 7. 2015 nižší než obvyklou cenu v důsledku poškození převodovky, neboť ke svým tvrzením o uvedené skutečnosti žalovaný nenabídl do doby koncentrace řízení ani objektivní důkaz. Přestože byl žalovaný posléze shora citovaným usnesením na č.l. 459 vyzván k doplnění tvrzení týkající se skutečností ohledně tvrzené nehody a následné opravy vozidla, jakož i k tomu, jak byla stanovena prodejní cena vozidla, žalovaný dle názoru soudu žádné nové skutečnosti a tvrzení nedoplnil, pouze uvedl, že opravy vozidla byly provedeny obchodní korporací , právnická osoba, před převodem vozidla. Kupní cena, jak již bylo žalovaným opakovaně uváděno, byla nastavena na úroveň zbytkové účetní hodnoty s tím, že jednak nebude účtována cena dle smlouvy o dodávce projektových a manažerských služeb a jednak nebudou vymáhána stávající pohledávky žalovaného za , právnická osoba, , což se také stalo, čímž dle tvrzení žalovaného byla zachována hospodářská existence společnosti , právnická osoba69. Dokazování bylo doplněno znaleckým posudkem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady motorových vozidle, strojů a zařízení, kdy znalec , tituly před jménem, , jméno FO, měl určit obecnou tržní cenu automobilu AUDI Q7 4L, RZ , SPZ, . Ze závěrů znalce , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že znalec uváděl, že ve vztahu ke zdrojům dat měl znalec k dispozici potřebné podklady. Rozhodující informace proto ocenění vozidla byla zjištěny za pomoci aplikace www. kontrola tachometru, cz, kdy byl zjištěn stav ujetých kilometrů při provádění technické prohlídky k datu 4. 11. 2024, identifikace a výbava vozidla byla zjištěna za pomoci aplikací SilverDat II a CebiCat a dalších zdrojů. Prohlídka Dále měl znalec ze spisového materiálu k dispozici níže uvedené listiny, ze kterých učinil tato zjištění: z kupní smlouvy ze dne 10. 7. 2015, že prodávající prohlásil, že vozidlo má najeto cca 150 000 km .Automobil byl opravován po dvou nehodách. Automatická převodovka je vadná. Odhadovaná cena opravy je 350 000 – 400 000 Kč. Kupní cena vozidla činila 130 000 Kč. Z faktury za opravu č. , hodnota, ze dne 2. 2. 2012 vystavenou , právnická osoba, , , IČO, že faktura za opravu vozidla Audi Q7 RZ , SPZ, zohledňuje opravu přední části karoserie vozidla, při které byly vyměněny díly vozidla: přední kapota, přední maska , nosič chladičů, spodní kryt motoru, lemy P nárazníku, spoiler nárazníku, LP a PP plastový podběh, další drobné plastové díly a vylakování lakovaných dílů70. Znalec dále uvedl, že prohlídka vozidla nebyla provedena z důvodu neúčelnosti. Vzhledem k tomu, že od prodeje vozidla dne 16. 7. 2015 do zadání posudku uběhlo cca 9 let, lze odhadovat, že stav vozidla v současnosti bude zcela jiný. Stav počítadla ujetých kilometrů: dle aplikace www. kontrolatachometru. cz byla při kontrole technické způsobilosti vozidla provedené dne 4. 11. 2014 odečten stav tachometru ve výši 136 179 km. K datu prodeje vozidla lze odhadovat počet ujetých kilometrů ve výši 150 000 Km, jak je uvedeno v kupní smlouvě. Stav vozidla v době jeho prodeje považuje znalec za průměrný. Oprava vozidla v roce 2012 se týkala pouze výměny a lakováním plastových dílů. Při nehodě došlo k poškození dílů skeletu karoserie a tato oprava nemá vliv na jeho technickou hodnotu. Stav převodovky považuje za průměrný. Žalovaný přes opakované žádosti věrohodně neobjasnil, jakým způsobem byla převodovka poškozena. Rovněž není zřejmé, jakým způsobem provedl německý servis kalkulaci opravy převodovky na částku 350 – 400 000 Kč, kdy nepojízdné vozidlo bylo dle předávacího protokolu předáno dne 10.7.2015 v , adresa, . Dle kalkulace opravy převodovky vyhotovené znalcem by náklady na její výměnu, provedenou výměnným způsobem činily v roce 2015 cca 200 000 Kč. Obecnou tržní hodnotu posuzovaného vozidla lze dovozovat ve výši 833 000 Kč, kdy znalec k této tržní hodnotě vozidla dospěl propočtem uvedeným na str. 11 znaleckého posudku. Tržní hodnotou se rozumí v souladu s ustanovením § 2 odst. 4 zákona č. 151/1997 Sb. v platném znění (zákon o oceňování majetku) rozumí odhadovaná částka, za kterou by měly být majetek nebo služba směněny ke dni ocenění mezi ochotným kupujícím a ochotným prodávajícím, a to po náležitém marketingu, kdy každá ze stran jednala informovaně, uvážlivě, a nikoliv v tísni. V případě hodnověrného prokázání nutnosti výměny převodovky z důvodu jejího poškození lez obecnou tržní cenu vozidla s poškozenou převodovkou odhadovat na částku cca 700 000 – 730 000 Kč včetně DPH. Předmětná převodovka má najeto cca 150 000 km, což odpovídá cca polovině její živostnosti a na trhu se vyskytují převodovky v podobném stupni opotřebení z havarovaných vozidle nebo převodovky po autorizované repasi a podobně.
71. Oba účastníci k závěrům shora uvedeného znaleckého posudku žádné námitky nevznesli.
72. Na základě výše uvedených zjištění a závěru o obvyklé (tržní) ceně vozidla, která byla podstatně vyšší než jeho kupní cena dle kupní smlouvy ze dne 16. 7. 2015, pak dle názoru soudu nelze učinit jiný závěr než , že společnosti , právnická osoba, vznikla škoda ( ve výši rozdílu mezi kupní cenou a obvyklou cenou vozidla) a žalovaný takovým prodejem porušil povinnost jednat při výkonu funkce jednatele společnosti , právnická osoba, s péčí řádného hospodáře. Pak považuje soud za již nerozhodné, jaká další tvrzení a důkazy žalovaný předložil k tvrzenému započtení, když dotčené pohledávky (pohledávky žalovaného za společností , právnická osoba, údajně postoupené na společnosti , jméno FO, a údajně započtené na kupní cenu vozidla) se budou vztahovat ke kupní ceně sjednané v kupní smlouvě ( tj. nic by to nezměnilo na vzniku škody).
73. Soud se na základě výše uvedeného zabýval zabýval otázkou, zda takto vzniklou škodu žalovaný společnosti , právnická osoba, nahradil a pokud nenahradil, zda mu vznikl ručitelský závazek podle § 159 odst. 3 o. z..
74. Dle rozhodnutí odvolacího soudu ( č.l. 389) je nutné se v rozsudku zabývat i tvrzeními žalovaného, z nichž tento dovozuje, že neporušil povinnost jednat jako zástupce společnosti , právnická osoba, s péčí řádného hospodáře, kdy v tomto ohledu žalovaný zejména tvrdí, že poskytl společnosti , právnická osoba, zápůjčky, které nechtěl vrátit a dále, že společnost , jméno FO, poskytovala společnosti , právnická osoba, služby projektového manažera v oblasti elektrotechniky a většinu z takto poskytnutých služeb společnosti , právnická osoba, neúčtovala a že tak jen těžko mohla společnosti , právnická osoba, vzniknout škoda. Dle názoru okresního soudu jde o zcela nerelevantní tvrzení, zejména pak za situace, kdy je tvrzen zápočet pohledávky společnosti , právnická osoba, na úhradu kupní ceny a pohledávek žalovaného za společností , právnická osoba, postoupených na společnost , jméno FO, , kdy navíc žalovaný i podle doplňujících tvrzení a předložených listin nerozlišuje mezi pohledávkami a dluhy svými osobními, společnosti , právnická osoba, a společnosti , jméno FO, a vůbec nereflektuje, že u zápočtu musí být jasně dáno, které pohledávky v rozsahu započtení zanikají, přičemž je zcela nerozhodné, že existují ještě nějaké další pohledávky, jejichž vypořádání nebylo požadováno.
75. Jelikož dle názoru odvolacího soudu v předcházejícím řízení nenastala koncentrace řízení, bylo nutné přihlédnout a vypořádat se i s podáním žalovaného ze dne 15. 2. 2019 ( č.l. 201) .Zde žalovaný přednesl výčet svých pohledávek a pohledávek společnosti , jméno FO, za společností , právnická osoba, , ale ani poté, kdy byl k tomu vyzván , dle názoru soudu neupřesnil, která z vyjmenovaných pohledávek byla použita ke kompenzaci proti pohledávce , právnická osoba, na zaplacení kupní ceny vozidla dle smlouvy z 16. 7. 2015. Jednalo-li se o pohledávku/y náležející původně žalovanému, žalovaný neuvedl jasně a srozumitelně, jakým způsobem se právě tato /tyto pohledávky/y dostala/y do portfolia pohledávek společnosti , jméno FO, . Obecné tvrzení o tom, že žalovaný dotoval společnost , právnická osoba, je dle názoru okresního soudu nedostačující, kdy ani poté, kdy byl žalovaný usnesením na č.l. 459 vyzván k doplnění těchto tvrzení, tato nedostačující tvrzení nedoplnil. Bylo nutné, aby žalovaný doplnil tato chybějící tvrzení – jasná a úplná tvrzení o realizací zápočtu, kdy po řádném doplnění těchto tvrzení by soud mohl provést odpovídající dokazování předloženými listinami a poté je podřadit i pod příslušnou hmotněprávní normy. Bude-li jím po hodnocení obsahu a účinů kupní smlouvy právo české, je namístě aplikovat § 13 ZOK analogicky vzhledem k personálnímu propojení obou účastníků kupní smlouvy jedinou fyzickou osobou vystupující jako statutární orgán každé z těchto společností). Ale ve vztazích mezi společnostmi , právnická osoba, a , jméno FO, , resp. mezi společností , jméno FO, a žalovaným je přítomen mezinárodní prvek, kdy žalovaný je občanem Spolkové republiky Německo a společností , jméno FO, , která je cizí právnickou osobou, kdy je pak nutné zjišťovat, kterým právním řádem jsou vztahy mezi nimi regulovány, a to včetně kupní smlouvy, která se řídí německým právem. Smlouvy o prodeji pohledávky ze dne 1. 7. 2015 byla uzavřena mezi žalovaným občanem Německa a německou společností, takže se řídí německým právem (německá verze smlouvy se nachází na č.l. 26 policejního spisu KRPT-, číslo, a obsahuje s největší pravděpodobností pouze volbu místní příslušnosti soudu v Pforzheimu). Na základě zjištění obsahu cizího práva lze pak věcně vyhodnotiti, zda došlo k platnému převodu pohledávky žalovaného na společnost , jméno FO, a případně, zda pohledávka společnosti , právnická osoba, za společností , jméno FO, z titulu nezaplacené kupní ceny za vozidlo zanikla započtením76. V čl. III. odst. 3.3 kupní smlouvy je sjednáno, že „Kupní cena je započtena vůči kupci (, jméno FO, GmbH) na základě smlouvy o prodeji pohledávky jednatele , Jméno žalovaného, . Odstoupení od pohledávky je součástí této kupní smlouvy. Podle článku 17 Nařízení Řím I., pokud se strany na právu na započtení nedohodly, řídí se započtení právem rozhodným pro pohledávku, vůči které se uplatňuje započtení .Takovou pohledávkou by měla být pohledávka společnosti , právnická osoba, na úhradu kupní ceny, která se řídí německým právem.
77. Dle sdělení , právnická osoba, , , adresa, ze dne 14. 4. 2023 – č.l. 500 obecná právní úprava kupní smlouvy se v německém právním řádu nachází v knize druhé, oddílu osmém Občanského zákoníku (BGB) v ustanovení § 433 a násl. Speciální právní úprava kupní smlouvy uzavřené mezi podnikateli se pak nalézá v Obchodním zákoníku (HGB) v ustanovení § 373-382. V Německu platí mezi obchodním a občanským zákoníkem stejný vztah jako platil v české právní úpravě do konce roku 2013. Pokud nelze nalézt určité ustanovení v HGB, použije se obecné ustanovení z BGB. Ustanovení německého právního řádu upravující otázku postoupení pohledávky je obsaženo v § 398 – 413 BGB. Otázka započtení pohledávek je pak upravena v § 387-396 BGB.
78. Podle § 433 HGB Kupní smlouvou se prodejce zavazuje předat věc kupujícímu a zajistiti vlastnictví věci. Prodávající musí kupujícímu zajistiti, že věc je prostá věcných a právních vad. Kupující je povinen zaplatit prodávajícímu smluvenou kupní cenu a zakoupenou věc převzít.
79. Podle § 387 BGB dluží-li si osoby vzájemně plnění, která jsou z hlediska předmětu podobná, může každá ze stran započíst svoji pohledávku vůči pohledávce druhé strany, jakmile je možno nárokované plnění požadovat a plnění, které má být poskytnuto, je možno poskytnout.
80. Podle § 388 BGB zápočet se vydá prohlášením vůči druhé straně. Prohlášení je neúčinné, je-li učiněno pod podmínkou nebo v časovém omezení.
81. Podle § 389 BGB zápočet znamená, že pohledávky, jakmile jsou uhrazeny, zaniknou v okamžiku, kdy došlo k jejich vzájemnému započtení a vyrovnání.
82. Podle § 396 BGB Jestliže má jedna nebo druhá strana více pohledávek určených k zápočtu, potom může započítávající strana určit pohledávky, které mohou být uplatněny vůči sobě, jestliže je zápočet vyhlášen bez obdobného určení nebo jestliže druhá strana bez zbytečného odkladu podá námitku, užije se adekvátně znění § 366 odst.2..
83. I na základě zjištění obsahu cizího práva učinil soud ke stejným zjištěním, uvedenými shora , tedy že nedošlo platnému převodu pohledávky žalovaného na společnost , jméno FO, a stejně tak, že pohledávka společnosti , právnická osoba, za společností , jméno FO, z titulu nezaplacené kupní ceny za vozidlo nezanikla započtením .
84. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud ke stejnému závěru jako ve svém prvním rozhodnutí.
85. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně má pohledávku vůči společnosti , právnická osoba, představující neuhrazené náklady řízení dle rozsudku Okresního soudu , adresa, č.j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, v celkové výši 120 963,60 Kč, když tato pohledávka byla na žalobkyni postoupena postupitelem p. , jméno FO, smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 12. 1. 2016. Tato pohledávka je žalobkyní vymáhána v exekučním řízení vedeném soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, , v němž byla postižena pohledávka z účtu povinné společnosti ve výši 3 357,54 Kč, osobní automobil Audi Q7 SPZ 7 T 2 1133 a pohledávka vůči společnosti , právnická osoba, . vymáhaná v exekučním řízení vedeném soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp.zn. , spisová značka, . V exekučním řízení vedeném , tituly před jménem, , jméno FO, nebyl nalezen jiný postižitelný majetek než výše uvedený automobil. Taktéž v exekučním řízení vedeném , tituly před jménem, , jméno FO, nebylo vymoženo ničeho, nebyl v něm nalezen postižitelný majetek.
86. Osobní automobil Audi Q7, SPZ , SPZ, je tak jediným postižitelným majetkem. Z exekučního spisu vedeného , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že předmětné vozidlo bylo prodáno německé společnosti , jméno FO, GmbH, která je stejně jako česká společnost , právnická osoba, vlastněna výlučně žalovaným, který je rovně sám statutárním orgánem. Dle předložené kupní smlouvy (předložena pouze fotokopie) bylo uvedené vozidlo prodáno za částku 130 000 Kč a ohledně splatnosti kupní ceny je v části 3.3. kupní smlouvy uvedeno, že kupní cena je započtena vůči kupci (, jméno FO, GmbH) na základě Smlouvy o prodeji pohledávky žalovaného. Ke kupní smlouvě však žádný takový dokument nebyl přiložen. Pokud pak dodatečně žalovaný předložil smlouvu o prodeji pohledávky uzavřenou dne 1. 7. 2015 mezi společností , jméno FO, GmbH a žalovaným, ve které se konstatuje, že společnost , jméno FO, odkupuje od žalovaného pohledávky a nároky, které měl žalovaný poskytnout společnosti , právnická osoba, v době 2010 – 31. 12. 2014 ve výši podílu 130 000 Kč, pak v této smlouvě není specifikováno, o jaké pohledávky se jedná, navíc neobsahuje úředně ověřené podpisy tak, jak vyžadoval § 13 ZOK. Žalovaný argumentoval, že dojednaná cena vozidla vycházela ze zaúčtované účetní hodnoty vozidla a ze vzájemných závazků obou společností a žalovaného jako fyzické osoby.
87. Pokud žalovaný kupní smlouvou ze dne 16. 7. 2015 převedl vozidlo AUDI Q7 , číslo, ze společnosti , právnická osoba, na společnost , jméno FO, GmbH za částku 130 000 Kč, a to jako jednatel obou společností, tak nutno konstatovat, že žalovaný tímto způsobem vyvedl z majetku společnosti , právnická osoba, majetek, jehož tržní cena dle závěrů znaleckého posudku činila v době převodu 833 000 Kč . Z doložených listin je zřejmé, že kupní cena, za kterou byl převod vozidla uskutečněn nebyla cenou obvyklou, ale žalovaný si tuto cenu stanovil sám (současně v pozici prodávajícího i kupujícího), aniž se tato kupní cena opírala např. o znalecký odhad. Pokud byla znaleckým posudkem zjištěna obvyklá cena vozidla , která je vyšší než jeho kupní cena dle kupní smlouvy ze dne 16.7.2015 , pak je zřejmé, že společnosti , právnická osoba, vznikla škoda ve výši rozdílu mezi kupní cenou a obvyklou cenou vozidla, tj ve výši 703 000 Kč. Pokud žalovaný tvrdil, že hodnota vozidla byla snížena havárií předmětného vozidla, tak ani toto tvrzení žalovaný neprokázal. Tvrzená havárie vozidla se stala v době, kdy vozidlo užíval pan , jméno FO, , v únoru 2012. Jednalo se o pouze utržený přední kryt nárazníku, což se stalo panu Čépemu při parkování. Veškeré potřebné díly byly v servise vyměněny. Nejednalo se o žádnou nehodu, která by automobil nějak znehodnotila. Za opravu bylo ze strany servisu účtováno 67 985 Kč s DPH. Žalovaný takovým prodejem nepochybně porušil povinnost jednat při výkonu funkce jednatele společnosti , právnická osoba, s péčí řádného hospodáře.
88. Pokud žalovaný tvrdil, že závazek uhradit kupní cenu měla společnosti , jméno FO, GmbH zaniknout vzájemným zápočtem, který měl uzavřít žalovaný jako jednatel obou společností mezi těmito společnostmi, když společnosti , jméno FO, GmbH měl před tímto postoupit pohledávku za , právnická osoba, z titulu půjček, tak toto tvrzení žalovaný nedoložil, když sice doložil různé smlouvy uzavřené mezi , právnická osoba, a , jméno FO, GmbH, které však s předmětnou věcí nesouvisí. Zde je okresní soud nadále názoru , že žalovaný sice přednesl a doložil výčet svých pohledávek a pohledávek společnosti , jméno FO, za společností , právnická osoba, , ale ani přes výzvu soudu neupřesnil , která z vyjmenovaných pohledávek byla použita ke kompenzaci proti pohledávce , právnická osoba, na zaplacení kupní ceny vozidla dle smlouvy z 16.7.2015. Jednalo- li se o pohledávku náležející původně žalovanému , žalovaný neuvedl jasně a srozumitelně , jakým způsobem se právě tato pohledávka dostala do portfolia pohledávek společnosti , jméno FO, . Je nadále nutno konstatovat žalovaný nerozlišuje mezi pohledávkami a dluhy svými osobními , společnosti , právnická osoba, a společnosti , jméno FO, a nereflektuje , že u zápočtu , a to i dle ustanovení německého práva (BGB( musí být jasně dáno, které pohledávky v rozsahu započtení zanikají , přičemž je zcela nerozhodné, že existují ještě nějaké další pohledávky , jejichž vypořádání nebylo požadováno .
89. Soud na základě shora zjištěného skutkového stavu a po doplnění dokazování shora provedenými důkazy dospěl opět k závěru, že žalovaný v daném případě postupoval v rozporu s péčí řádného hospodáře a nejednal v obhajitelném zájmu společnosti, když jako jediný jednatel způsobil společnosti , právnická osoba, škodu tím, že vyvedl z majetku společnosti automobil AUDI Q7, SPZ , SPZ, , jehož tržní cena v době převodu činila 833 000 Kč a současně jako jednatel společnosti , jméno FO, GmbH uzavřel dne 16. resp. 10. 7. 2015 kupní smlouvu, na základě které tento automobil převedl z majetku společnosti , právnická osoba, do majetku společnosti , jméno FO, GmbH za kupní cenu ve výši 130 000 Kč, kterou neinkasoval ani jinak nevymáhal. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že spol. , právnická osoba, měla jediný majetek, a to již shora uvedený automobil AUDI Q7. V důsledku jeho převodu se stala pohledávka žalobkyně vůči povinné společnosti , právnická osoba, nedobytnou. Tím, že žalovaný převedl evidentně jediný postižitelný majetek na jinou personálně propojenou společnost, a to za částku 130 000 Kč, která neodpovídala tržní hodnotě vozidla ve výši 833 000 Kč, jak vyplývá ze znaleckého posudku a nebylo prokazatelně doloženo, jakým způsobem měla být zaplacena cena vozidla. Pokud žalovaný argumentoval, že kupní cena byla uhrazena zápočtem vzájemných závazků společnosti , právnická osoba, a společností , jméno FO, , právnická osoba, ., tak nutno zdůraznit, že i když se jednalo o převod mezi personálně propojenými společnostmi a případně žalovaným, je nutno postupovat podle zákonných pravidel, tedy přesně specifikovat a doložit vzájemné pohledávky, kdy žalovaný tímto způsobem zjevně nepostupoval.
90. Základním předpokladem řádného započtení je existence minimálně dvou závazků, které platně vznikly a do okamžiku započtení nezanikly. Dalším nezbytným předpokladem je ve smyslu § 1987 odst.1 o. z. splatnost pohledávky, kterou je započítáváno. Žalovaný nijak neprokázal, že by měl vůči spol. , právnická osoba, splatnou pohledávku, kterou by mohl postoupit. Navíc právní úkon směřující k započtení musí být proveden konkrétně, určitý, srozumitelný. Kompenzující musí v prohlášení o započtení jednoznačně projevit vůli způsobit zrušení pohledávek a musí konkretizovat, jakou pohledávku a v jaké výši uplatňuje k započtení vůči pohledávce druhé strany. Pokud pohledávka spol. , právnická osoba, z titulu úhrady kupní ceny automobilu AUDI Q7 na základě shora uvedeného nezanikla v důsledku započtení, měla ji spol. , právnická osoba, po spol. , jméno FO, GmbH vymáhat.
91. Pokud žalovaný do spisu doložil listinné důkazy, např. ohledně existence půjček poskytnutých společnosti , právnická osoba, , pak nelze než souhlasit s námitkou žalobce, že toto tvrzení je nevěrohodné, když žalovaný do spisu doložil účetní závěrky z roku 2015 a 2016, ze kterých vyplývá a je v nich přímo uvedeno, že závazky jsou převážně z obchodního styku a že nejsou po splatnosti déle než 6 měsíců. Pokud tedy žalovaný tyto půjčky společnosti , právnická osoba, skutečně poskytnul, pak ale z výše uvedeného vyplývá, že mu tyto půjčky společnost vrátila.
92. V případě, že člen statutárního orgánu poruší svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, kdy k tomuto závěru soud na základě výše uvedeného dospěl, je povinen vydat společnosti prospěch, který v souvislosti se svým jednáním získal. V případě, že by škoda nebyla dotčeným členem statutárního orgánu společnosti uhrazena, ručí takový člen dle § 159 odst. 3 o. z. věřitelům společnosti za její dluhy v rozsahu, v jakém škodu nenahradil. Ručení člena statutárního orgánu je zakotveno v zákoně o obchodních korporacích. Proto ručí žalobkyni jako věřiteli spol. , právnická osoba, za dluh této společnosti. V rozsahu žalované částky s přísl., když bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně se nemůže plnění své vymahatelné pohledávky vůči společnosti , právnická osoba, nijak domoci, a to ani v exekučním řízení.
93. Nejvýznamnější specifickou povinností , k níž člena orgánu obchodní korporace zavazuje přímo zákon č. 90/2012 Sb. (ZOK) je povinnost jednat s péčí řádného hospodáře ( § 52 ZOK). Jednatel, který porušil povinnost péče řádného hospodáře má dle § 53 ZOK povinnost vydat obchodní společnosti prospěch , který v souvislosti s takovým jednáním získal. Pokud tedy jednatel poruší péči řádného hospodáře , pak odpovídá obchodní společnosti za škodu včetně nemajetkové újmy .Jednatel do výše nezaplacené náhrady škody navíc ručí věřitelům obchodní společnosti za její závazky.
94. Soud s ohledem na výše uvedené závěry uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 120 963,60 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 21. 3. 2017 do zaplacení, když žalovaný byl vyzván žalobkyní podáním ze dne 9. 3. 2017 k úhradě této částky, žalovaný tuto výzvu převzal dne 13. 3. 2017 a dlužnou částku ve lhůtě 7-mi dnů od doručení výzvy neuhradil a počínaje 8.dnem po doručení výzvy se ocitl s úhradou dlužné částky v prodlení.
95. Přisouzenou částku je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě, stanovené v § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.
96. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1, 2 o. s. ř., když žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a má tak právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyně na nákladech řízení požadovala již v první části řízení před rozhodnutí odvolacího soudu zaplacený soudní poplatek ve výši 6 049 Kč, a dále náklady právního zastoupení v celkové výši 56 466 Kč, sestávající z odměny advokáta ve výši 50 490 Kč (odměna za 8,5 úkonů á 5 940 dle §7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí věci, sepis žaloby, vyjádření ze dne 13. 2. 2018, podání ze dne 6.12.2018- doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů, podání ze dne 23. 4. 2019, účast u jednání dne 7. 11. 2018, dne 30. 4. 2019, dne 31 .5. 2019 a vyhlášení rozhodnutí dne 10. 6. 2019), 10 režijních paušálů á 300 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne 13. 2. 2018, ze dne 6. 12. 2018 a ze dne 23. 4. 2019, účast u jednání dne 7. 11. 2018, dne 15. 2. 2019 - jednání původně odvoláno, dne 30.4.2019, 31.5.2019 a 10. 6. 2019, náhrady za promeškaný čas cestou k jednání dne 7. 11. 2018, 15. 2. 2019( odvolané jednání), dne 30. 4. 2019, dne 31. 5. 2019 a dne 10. 6. 2019 tj. 1,5 hod. á 100 Kč ke každému jednání x 5jednání, tj. 15 x 100 Kč a z cestovních nákladů k výše uvedeným jednáním z Ostravy do Frýdku-Místku a zpět, tj. 5x 50 km osobním vozidlem Mazda M1 Kombi, RZ 4AR 1826 při průměrné spotřebě 5,6 litrů benzinu Natural 95 na 100 km při vyhláškově ceně paliva 30,50 Kč /l v roce 2018 a 33,10 Kč/l v roce 2019 a vyhláškové amortizaci 4,00 Kč/1 km v roce 2018 a 4,10 Kč/1 km v roce 2019, tj. cestovní náklady ve výši celkem 1 476,12 Kč.
97. Dále žalobkyně účtovala náklady spojené s odvolacím řízením, a to vyjádření k odvolání ze dne 4. 12. 2019, účast u jednání u Krajského soudu v Ostravě dne 22. 1. 2021, dále účast u okresního soudu ve dnech 29. 11. 2022, které přesáhlo dvě hodiny ( dva úkony právní služby ), dne 23.2.2023 ( jeden úkon) , jednání dne 13. 11. 2024 ( 1 úkon), k tomu 6x režijní paušál á 300 Kč, tj. 1 800 kč , cestovní náklady k výše uvedeným jednáním z Ostravy do Frýdku-Místku a zpět, tj. 3x 50 km osobním vozidlem Mazda M1 Kombi, RZ 4AR 1826 při průměrné spotřebě 5,6 litrů benzinu Natural 95 na 100 km při vyhláškově ceně paliva , což představovalo v roce 2022 částku 6,78 Kč /1 km , v roce 2023 částku 7,88 Kč/1 km a v roce 2024 částku 7,74 Kč /1 km , tj. cestovní náklady v celkové výši 1 120 Kč náhrada za promeškaný čas cestou 2xpůl hodiny k výše uvedeným jednáním u okresního soudu, tj. 6 x 100 Kč, tj. 600 Kč. DPH nežádala, když není plátcem DPH.
98. Soud žalobkyni přiznal na nákladech řízení na nákladech řízení celkem částku 89 650 Kč ( 50 490 Kč + 39 160 Kč ). Spolu se soudním poplatkem ve výši 6 049 Kč tak činí celkové náklady žalobkyně 95 699 Kč.
99. Rovněž náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě, stanovené v § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř. a podle § 149 odst. 1 o.s.ř. jsou splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.
100. V daném případě vznikly státu náklady na tlumočné, když žalovaný je státním občanem Německa. V souladu s ust. § 148 odst. 1 a § 141 odst. 2 o. s.ř. soud rozhodl, že stát na úhradu těchto nákladů nemá nárok, když náklady spojené s tím, že účastník jedná ve své mateřštině platí stát. Soud neshledal důvody pro uložení povinnosti žalovaného zaplatit alespoň část těchto nákladů , když náklady na tlumočné byly vynaloženy převážně na překlad podání žalovaného, jeho vyjádření ve věci , dále na překlad právních předpisů, kdy převážnou část listinných důkazů žalovaný do spisu založil včetně překladu.
101. Dále státu vznikly náklady na znalečné, kdy z rozpočtových prostředků soudu byla znalci Ing.Rudolfu Juroszkovi za vypracovaný znalecký posudek přiznána celkem odměna a náklady ve výši 9 312 Kč . Soud přihlédl k poměru úspěchu účastníků ve věci, kdy žalobě bylo zcela vyhověno, žalovaný tak byl zcela neúspěšný a jelikož soud na straně žalovaného neshledal ani předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, uložil žalovanému zaplatit náklady státu ve výši 9 312 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Okresního soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.