Okresní soud ve Frýdku-Místku · Rozsudek

13 C 95/2025

č. j. 13 C 95/2025-20

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-09-26 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSFM:2025:13.C.95.2025.1

Citované zákony (3)

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Marianem Babicem ve věci manžela: Jméno manžela , narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela a manželky: Jméno manželky , narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky o rozvod manželství

I. Manželství manželů , jméno FO, a , Jméno manželky, , rozené , rodné přijmení, , uzavřené dne , datum, ve Studénce, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem, doručeným soudu dne , datum, , se manžel domáhal rozvodu manželství účastníků.

2. Manželka se podáním ze dne , datum, vyjádřila k návrhu na rozvod manželství účastníků tak, že s návrhem souhlasí a k návrhu manžela se připojila.

3. Ze shodných tvrzení účastníků, jejich výslechů a provedených listinných důkazů, dospěl soud ke skutkovému závěru, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, ve Studénce, a to u obou jako manželství první. Manželé mají dvě společné dítě, a to nezl. , jméno FO, , nar. , datum, a nezl. , jméno FO, , nar. , datum, , kdy úprava jejich poměrů pro dobu po rozvodu byla provedena rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , a kterým byla schválena dohoda rodičů, podle níž byly nezletilé děti svěřeny do společné péče rodičů. Účastníci se shodli na tom, že jejich děti v důsledku rozvodu manželství nebudou žádným způsobem strádat. K rozvratu manželství účastníků došlo z důvodu jejich nedostatečné komunikace, důsledkem které bylo vzájemné citové odcizení. Rozvrat manželství byl završen v říjnu 2023, kdy se manželka z domácnosti odstěhovala. Od té doby již žádný z manželů neprojevil zájem o obnovení soužití a oba se shodují na tom, že jejich manželství je natolik rozvráceno, že jediným možným řešením je rozvod.

4. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

5. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

6. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

7. Poté, co soud aplikoval citovaná zákonná ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze přitom zejména vzhledem k postoji obou účastníků očekávat obnovení jejich manželského soužití, když účastníci spolu již delší dobu společně nežijí jako manželé, intimně se nestýkají a společně nehospodaří, ani spolu nebydlí a naopak žijí již zcela odděleně každý svým způsobem života, přičemž žádný z účastníků ani nemá v současné době zájem na obnovení společného manželského vztahu a oba účastníci tak již proto považují obnovení jejich společného manželského soužití za nemožné. Soud proto dospěl k závěru, že návrh na rozvod manželství je důvodný, když byly splněny všechny podmínky předpokládané ustanoveními § 755 a § 756 o. z. Soud má rovněž za to, že rozvod manželství účastníků nebude na újmu ani nezletilým dětem účastníků, které byly svěřeny do společné péče rodičů, pročež lze předpokládat, že i nadále budou v pravidelném kontaktu s oběma rodiči a na jejich poměrech se rozvodem ničeho podstatnějšího nezmění. Z těchto důvodů tedy soud návrhu na rozvod manželství vyhověl a manželství účastníků rozvedl.

8. Příčiny rozvratu manželství účastníků soud spatřuje na podkladě shodných skutkových tvrzení účastníků na straně obou účastníků v jejich neschopnosti komunikovat a řešit společné problémy, což vedlo postupem doby k vzájemnému citovému odcizení a potažmo odchodu manželky ze společné domácnosti.

9. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Vzhledem k tomu, že soud v daném případě neshledal žádné důvody (tj. okolnosti případu či poměry účastníků), které by odůvodňovaly aplikaci věty druhé předmětného zákonného ustanovení, a tedy přiznání práva na náhradu nákladů řízení kterémukoli z účastníků a navíc jak manželka, tak manžel se vzdali výslovně práva na náhradu nákladů řízení, rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.