Okresní soud ve Frýdku-Místku · Rozsudek

14 C 127/2021

č. j. 14 C 127/2021-15

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-04-20 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSFM:2021:14.C.127.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud ve Frýdku-Místku vyhověl žalobě o zaplacení částky 1 744 Kč s příslušenstvím, a to na základě prokázaného závazku žalovaného k uhradě regulačního poplatku a nákladů na převoz sanitním vozem do záchytné stanice. Soud se opřel o § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., podle něhož náklady na dopravu a ošetření na záchytné stanici hradí osoba, u níž byla prokázána přítomnost alkoholu. Závazek žalovaného byl prokázán uznáním dluhu a vyúčtováním fakturou, která nebyla splacena. Soud rozhodl o zaplacení náhrady nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, což odpovídá účelně vynaloženým nákladům podle § 142 odst. 1 o.s.ř.

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr Monikou Szkanderovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 1 744 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 744 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 90 Kč od 1.9.2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně a zákonný úrok z prodlení z částky 1 654 Kč od 20.9.2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 23.10.2020 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 1 744 Kč s příslušenstvím, a to na základě neuhrazených služeb.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 13.3.2021 byl vyzván, aby se vyjádřil podle § 115a o.s.ř., zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně.

4. Soud při zjišťování skutkového stavu věci vycházel z listinných důkazů, které předložila žalobkyně, a to daňového dokladu, vyúčtování, uznání dluhu, předžalobní výzvy a dokladu o odeslání.

5. Soud všechny listinné důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci: Žalobkyně nemocnice, příspěvková organizace, poskytuje ústavní i ambulantní, základní i specializovanou, diagnostickou a léčebnou péči včetně preventivních opatření ve spádovém území jakož i zajišťování ostatních služeb s poskytováním zdravotní péče souvisejících. Žalobkyně poskytla žalovanému zdravotní péči, a to ošetření na chirurgické ambulanci pohotovosti dne 31.8.2019. Tato služba je zpoplatněna regulačním poplatkem ve výši 90 Kč. Žalovaný tento poplatek neuhradil, dne 31.8.2019 svůj závazek co do důvodu a výše uznal a dlužnou částku ve výši 90 Kč se zavázal žalobkyni uhradit. Žalobkyně rovněž poskytla žalovanému převoz sanitním vozem dne 31.8.2019 z nemocnice do obec na protialkoholní záchytnou stanici včetně doprovodu policie. Tato služba není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, celkové náklady vyúčtování jízdy sanitním vozem činí 1 654 Kč, tato částka byla žalovanému vyúčtována fakturou vystavenou dne 5.9.2019 se splatností 19.9.2019. I přes splatnost faktury žalovaný dlužnou částku neuhradil. Předžalobní výzva ze dne 24.7.2020 je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci. I přes doručení předžalobní výzvy žalovaný dlužnou částku neuhradil.

6. Tato skutková zjištění učinil soud ze všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci. Soud dále připomíná, že žalovaný se k žalobě nevyjádřil, souhlasil s projednáním věci bez nařízení jednání, v průběhu řízení nezpochybňoval věrohodnost ani pravdivost předložených listinných důkazů ani vyčíslenou pohledávku.

7. Podle § 17 odst. 1 zákona č. 379/2005 Sb. protialkoholní a protitoxikomanická záchytná stanice (dále jen„ záchytná stanice“) je zdravotnické zařízení, které zřizuje územně samosprávný celek, který může v samostatné působnosti zajišťovat v tomto zařízení poskytování zdravotních služeb též smluvně, a to tak, aby na celém jeho území byla zajištěna záchytná služba.

8. Podle § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. V případě, že se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky neprokáže, náklady nese osoba, která podle § 16 odst. 4 k vyšetření vyzvala, s výjimkou případů diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu.

9. V projednávaném případě po zjištění skutkového stavu věci posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba byla ke zdejšímu soudu podána důvodně. V řízení bylo nepochybně prokázáno, že žalovaný nezaplatil regulační poplatek ve výši 90 Kč za ošetření na chirurgické ambulanci pohotovost nemocnice v obec a neuhradil náklady spojené s převozem sanitním vozem do protialkoholní záchytné stanice ve obec ve výši 1 654 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj závazek uhradit regulační poplatek co do důvodu a výše uznal prohlášením ze dne 31.8.2019, dlužnou částku neuhradil, shledal soud žalobu v této části po právu stejně jako vynaložené náklady na vyúčtování jízdy sanitním vozem, přičemž uznávací prohlášení ze dne 31.8.2019 posoudil soud ve smyslu ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb. jako uznání závazku a konečně oba nároky jednoznačně vyplývají z citovaných ustanovení zákona č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, přičemž v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí náklady na dopravu, vyšetření, ošetření a pobyt na záchytné stanici vyšetřovaná osoba. V daném případě byla prokázána přítomnost alkoholu, regulační poplatek žalovaný co do důvodu a výše uznal, neuhradil, náklady na dopravu byly vyúčtovány fakturou ze dne 5.9.2019. I přes splatnost faktury žalovaný dlužnou částku neuhradil, na předžalobní výzvu nereagoval, soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k zaplacení žalované částky včetně příslušenství představující zákonné úroky z prodlení v případě regulačního poplatku od 1.9.2019, neboť žalovaný svůj závazek uznal dne 31.8.2019, dlužnou částku nezaplatil a prodlení u další části nároku ve výši 1 654 Kč je odvozováno od splatnosti faktury k 19.9.2019. To vše je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

10. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě se jedná o zaplacení soudního poplatku ve výši 400 Kč a s ohledem na formulářový typ žaloby 3 úkony právní pomoci po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál po 100 Kč + DPH, dohromady se jedná o náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Tuto částku dle výroku II. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2 o.s.ř. Neplní-li povinny dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu tohoto rozhodnutí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.