14 C 146/2021
č. j. 14 C 146/2021-15
V PLATNOSTICitované zákony (7)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2079 § 2085 § 2894
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 3
Plný text
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Szkanderovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 39 399 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 39 399 Kč a částku ve výši 1 200 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 973,19 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 39 399 Kč od 10.6.2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 576 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 11.6.2020 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 39 399 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o komisním prodeji.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 22.7.2021 byl vyzván, aby se vyjádřil podle § 115a o.s.ř., zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně.
4. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud má proto za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.
5. Soud při zjišťování skutkového stavu věci vycházel z listinných důkazů, které byly předloženy žalobkyní, a to dohody o komisním prodeji ze dne 12.11.2018, potvrzení o přijetí objednávky, faktur, výpočtu kapitalizace zákonného úroku z prodlení, předžalobní výzvy, upomínek, dokladu o odeslání.
6. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci: Mezi účastníky byla dne 12.11.2018 uzavřena dohoda o komisním prodeji. Na jejím základě žalobkyně žalovanému dodala zboží dle přiložených objednávkových listů s tím, že žalovaný měl za dodané zboží hradit kupní cenu na bankovní účet specifikovaný v dohodě ze dne 12.11.2018, přičemž strany se dohodly na postupném splácení dodaného zboží dle objednávkového listu – čerpání komise. Nedílnou součástí smlouvy bylo i převzetí regálu v hodnotě 4 760 Kč, který ze strany žalovaného doposud nebyl vrácen. Žalobkyně dodávala na základě smlouvy žalovanému zboží specifikované v objednávkovém listu a dodatečně vystavila faktury na zaplacení ceny dodaného zboží, a to fakturu ze dne 6.2.2019 [číslo] se splatností 20.2.2019 ve výši 3 002 Kč, fakturu vystavenou dne 3.4.2019 se splatností 17.4.2019 [číslo] ve výši 1 004 Kč, fakturu vystavenou dne 2.5.2019 se splatností 16.5.2019 [číslo] ve výši 1 004 Kč, fakturu vystavenou dne 6.6.2019 se splatností 20.6.2019 [číslo] ve výši 1 004 Kč, fakturu vystavenou dne 4.7.2019 se splatností 18.7.2019 [číslo] ve výši 1 004 Kč, fakturu vystavenou dne 10.8.2019 se splatností 24.8.2019 [číslo] ve výši 1 037 Kč a fakturu vystavenou dne 23.9.2019 se splatností 7.10.2019 [číslo] ve výši 26 584 Kč, celkem zboží v hodnotě 34 639 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný doposud nevrátil regál v hodnotě 4 760 Kč, žalobkyně žalovanému vyúčtovala hodnotu regálu ve výši 4 760 Kč fakturou ze dne 23.9.2019 [číslo]. Žalovaný i přes splatnost faktur dlužnou částku nezaplatil, žalovanému zaslal předžalobní výzvu, a to opakovaně, jedná se o výzvu se základním, skutkovým a právním rozborem věci. I přes doručení obou předžalobních výzev žalovaný dlužnou částku nezaplatil. Dlužná částka za dodané zboží činí 34 639 Kč a za škodu v důsledku nevrácení regálu ve výši 4 760 Kč.
7. Tato skutková zjištění učinil soud ze všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci. Soud dále připomíná, že žalovaný se k žalobě nevyjádřil, souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V průběhu řízení nezpochybňoval věrohodnost ani pravdivost předložených listinných důkazů ani vyčíslenou pohledávku.
8. Podle § 2079 odst. 1 obč. zákona č. 89/2012 Sb. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
9. Podle § 2085 odst. 1 obč. zákona č. 89/2012 Sb. jako koupě movité věci se posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou. Za kupní smlouvu se vždy považuje smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit.
10. Podle § 2894 odst. 1 obč. zákona č. 89/2012 Sb. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).
11. V projednávaném případě po zjištění skutkového stavu věci posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda o komisním prodeji. Tuto smlouvu posoudil soud jako smlouvu o koupi movité věci ve smyslu ust. § 2085 odst. 1 obč. zákona, a to koupi movitých věcí, když z předložené dohody je zřejmé, že žalobkyně jako dodavatel dodávala zboží žalovanému jako odběrateli a odběratel, tedy žalovaný se zavázal za dodané zboží dle objednávkového listu uhradit kupní cenu, která byla dodatečně po dodání zboží fakturována konkrétními fakturami. Z předložených faktur jednoznačně vyplývá, jaké částky byly fakturovány, za jaké zboží, tyto částky odpovídají dodanému zboží dle objednávkových listů. Předložené faktury byly řádně vystaveny, nabyly splatnosti, byly vyúčtovány konkrétní částky, žalovaný se s fakturami mohl řádně seznámit, přičemž dohromady byla fakturována cena ve výši 34 639 Kč za dodané zboží. Pokud jde o zbývající část nároku ve výši 4 760 Kč, tato částka byla fakturována fakturou ze dne 23.9.2019 a jedná se o hodnotu regálu. Ze smlouvy je zřejmé, že regál byl předán žalovanému na základě zápůjčky vzhledem k tomu, že žalovaný doposud regál nevrátil, na výzvy nereagoval, posoudil soud tento nárok z titulu náhrady škody, neboť na straně žalobkyně došlo k újmě představující škodu ve výši hodnoty regálu, přičemž hodnota regálu je jednoznačně specifikovaná v předložené dohodě o komisním prodeji ze dne 12.11.2018. Soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl, nárok jednoznačně vyplývá z předložených listinných důkazů. Tyto nároky soud posoudil z titulu smlouvy o koupi movitých věcí stejně jako z nároku odpovědnosti ze škody. Žalovaný i přes doručení obou předžalobní výzev žalovanou částku neuhradil, soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, přičemž závěrem soud připomíná, že žalovaný souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, k žalobě se nevyjádřil, v průběhu řízení nezpochybňoval věrohodnost ani pravdivost předložených listinných důkazů ani vyčíslenou pohledávku. V daném případě tak soud shledal nárok žalobkyně zcela po právu, žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovaného výrokem I. zavázal k zaplacení žalované částky včetně příslušenství představující jak kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 2 973,19 Kč, tyto úroky byly kapitalizovány k 9.6.2020, jak vyplývá z předloženého vyúčtování a výpočtu kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení a dále dle výroku I. žalovaný povinen zaplatit zákonné úroky z prodlení z částky 39 399 Kč ode dne následujícího po kapitalizaci úroku, tedy od 10.6.2020 do zaplacení v zákonné výši 10 % ročně včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, tedy paušální částky, když nepochybně se jedná o smluvní vztah mezi podnikateli, přičemž nárok na paušální náklady spojené s uplatněním pohledávky vyplývá z § 3 nař. vlády č. 351/2013 Sb. To vše je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
12. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě byla žalobkyně procesně úspěšným účastníkem řízení, má proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 576 Kč a 2 úkony právní pomoci za převzetí věci a sepis žaloby podle § 7 odst. 1 adv. tarifu vyhl. č. 177/1996 Sb. 1 úkon po 2 700 Kč s ohledem na tarifní hodnotu, 2x 2 700 Kč, celkem 5 400 Kč + 2x režijní paušál po 300 KČ, celkem 600 Kč, dohromady 6 000 Kč Celkem činí nákldy řízení 7 576 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.