14 C 155/2019

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Szkanderovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení vlastnictví k nemovité věci

I. Žaloba, aby soud určil, že nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro katastrální území a [obec], vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Frýdek-Místek, a to: - část pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, včetně části domu [adresa], rodinný dům, stojícího na uvedeném pozemku o velikosti podílu obou nemovitostí (pozemku a na něm stojícího domu), ve výši 2/3 vzhledem k celku, byly ke dni 24.8.1999 ve společném jmění manželů [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalovaného], - část pozemku parc. [číslo] zahrada, o velikosti podílu ve výši 2/3 vzhledem k celku, byly ke dni 24.8.1999 ve společném jmění manželů [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalovaného], <b>se zamítá.</b>

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 5.5.2019 domáhala u zdejšího soudu určení vlastnického práva, a to k části pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je dům [adresa], a současně pozemku parc. [číslo] zahrada, a to v rozsahu 2/3 vzhledem k celku. Žalobkyně se domáhala určení, že předmětný spoluvlastnický podíl na nemovitostech v rozsahu 2/3 je ve společném jmění manželů – účastníků (žalobkyně a žalovaného).

2. Žalobkyně žalobu zdůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne 21.6.1980 manželství, za trvání manželství manžel zdědil spoluvlastnický podíl v rozsahu 1/3 na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví] pro kat. území [obec], na základě rozhodnutí Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 19.7.1999 došlo ke zrušení podílového spoluvlastnictví a na základě předmětného rozhodnutí, které nabylo právní moci dne 24.8.1999, se výlučným vlastníkem stal žalovaný. Žalobkyně má za to, že došlo-li k nabytí vlastnického práva na straně žalovaného za trvání manželství, nejedná se o výlučný majetek ve vlastnictví žalovaného manžela ale o majetek, který je nedílnou součástí společného jmění manželů i s přihlédnutím k tomu, že prostředky na vypořádání podílu ostatních spoluvlastníků pocházely ze společného jmění manželů.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 9.4.2020 a uvedl, že se žalobou souhlasí.

4. Žalobkyně v průběhu řízení vznesla návrh na přerušení řízení, a to s ohledem na ústavní stížnost ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 8 C 124/2017 Okresní soud ve Frýdku-Místku návrhu na přerušení řízení nevyhověl a usnesením ze dne 21.7.2020 návrh na přerušení řízení zamítl.

5. Soud ve věci nařídil jednání, u něhož žalobkyně uvedla, že trvá na žalobě v celém rozsahu, žádá soud o určení vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu v rozsahu 2/3, a to k datu 24.8.1999 s tím, že tento spoluvlastnický podíl není ve výlučném vlastnictví žalovaného, ale ve společném jmění obou účastníků.

6. Žalovaný u jednání uvedl, že se žalobou souhlasí a žádá, aby soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

7. U prvního jednání ve věci dne 20.8.2020 účastníci uvedli, že dne 19.8.2020 uzavřeli smír a požádali soud o jeho schválení. V předmětném smíru se účastníci dohodli na tom, že se zrušuje výlučné vlastnictví žalovaného [celé jméno žalovaného] k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] pro kat. území a [obec], vedené u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Kat. pracoviště Frýdek-Místek, a to k pozemku parc. č. st. [číslo], pozemku parc. [číslo] pozemku parc. č. st. 386, zastavěná plocha a nádvoří, a to k datu 25.8.1999 a předmětné nemovitosti se k tomuto datu přikazují do společného jmění manželů.

8. Oba účastníci požádali u jednání soud o schválení smíru.

9. Soud usnesením ze dne 20.8.2020, č. j. 14 C 155/2019-186, návrh na schválení smíru zamítl a smír neschválil, neboť dospěl k závěru, že uzavřený smír je v rozporu s právními předpisy. Rozhodnutí nabylo právním moci dne 5.11.2021.

10. Soud ve věci opětovně nařídil jednání, u něhož žalobkyně znovu uvedla, že trvá na žalobě v celém rozsahu, opětovně navrhla přerušení řízení, a to s ohledem na probíhající řízení u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 15 C 332/2021.

11. Žalovaný u jednání rovněž uvedl, že souhlasí se žalobou, jeho procesní stanovisko je neměnné, souhlasí s přerušením řízení.

12. Soud u jednání ze dne 26.4.2022 návrh na přerušení řízení zamítl, neboť neshledal důvody pro přerušení řízení.

13. Soud ve věci prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to oddacím listem, spisem Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. D 826/95, spisem Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. 1 C 257/97, sdělením Českomoravské stavební spořitelny, výpisem z účtu, sdělením Českomoravské stavební spořitelny, smlouvou o poskytnutí úvěru, výpisem z katastru nemovitostí a rozsudkem Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 11 Co 378/2018.

14. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci: Účastníci řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 14 C 155/019 uzavřeli manželství dne 21.6.1980. Toto manželství trvá i nadále. Za trvání manželství žalovaný manžel na základě usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 11.6.1996 v dědickém řízení po zemřelé matce [jméno] [celé jméno žalobkyně], zemřelé dne [datum], vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. D 826/95, nabyl jako dědic spoluvlastnický podíl v rozsahu 1/3 na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví] pro kat. území a [obec], vedené u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Kat. pracoviště [obec], a to pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] a pozemku parc. [číslo]. Předmětné nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] byly v podílovém spoluvlastnictví dědiců, a to v rozsahu 1/3 žalovaného [celé jméno žalovaného], v rozsahu 1/3 jeho bratra [jméno] [celé jméno žalovaného] a v rozsahu 1/3 bratra [jméno] [celé jméno žalovaného], jehož spoluvlastnický podíl následně získala dcera [jméno] [celé jméno žalobkyně]. V řízení vedeném u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 11 C 257/97 o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví byl dne 19.7.1999 uzavřen mezi účastníky řízení – podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí smír, který byl usnesením ze dne 19.7.1999, č. j. 11 C 257/97-112, schválen. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 24.8.1999. Tímto usnesením došlo ke zrušení podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem a k jeho vypořádání tak, že veškeré nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného [celé jméno žalovaného], který v důsledku zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vyplatil ostatním spoluvlastníkům vypořádací podíly, a to ve výši 195 000 Kč pro každého spoluvlastníka.

15. Tato skutková zjištění učinil soud na základě listinných důkazů, které nepochybně prokázaly shora uvedený skutkový stav věci. Z oddacího listu je zřejmé, že účastníci uzavřeli manželství, z usnesení o schválení dědické dohody ze dne 11.6.1996, č. j. D 826/95-21, je zřejmé, jak bylo s dědictvím naloženo a v jakém rozsahu dědicové majetek po zemřelé matce zdědili. Ze spisu vedeného u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 11 C 257/97 je zřejmé, že pod touto spisovou značkou se vedlo řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] pro kat. území [obec], které jsou předmětem tohoto řízení, stejně jako to, kdo byl účastníkem tohoto řízení. Z usnesení je zřejmé, že došlo ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a to tak, že po zrušení podílového spoluvlastnictví byly veškeré nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 24.8.1999 a bylo podkladem pro zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí.

16. Pokud jde o další důkazy, a to zejména smlouvy o poskytování úvěru, sdělení Českomoravské stavební spořitelny nebo výpisy z účtu, pro toto řízení byly zcela irelevantní, neboť na závěr soudu o nedůvodnosti žaloby neměly žádný vliv, dle závěru soudu je pro toto řízení právně nepodstatné, odkud pocházely prostředky na vyplacení vypořádacích podílů spoluvlastníků nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro kat. území [obec].

17. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

18. Podle § 1011 obč. zákona č. 89/2012 Sb. vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím.

19. Podle § 1012 obč. zákona č. 89/2012 Sb. vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. [příjmení] se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

20. V projednávaném případě po provedení dokazování a zjištění skutkového stavu věci i posouzení shodných skutkových tvrzení obou účastníků soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně se žalobou ze dne 5.5.2019 domáhala u zdejšího soudu určení vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu v rozsahu 2/3 na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Frýdek-Místek, a to konkrétně pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] navíc k datu 24.8.1999. Žalobkyně měla za to, že přesto, že předmětné nemovitosti byly v katastru nemovitostí zapsány jako výlučné vlastnictví žalovaného manžela, nezakládala se tato skutečnost po právu, neboť předmětný spoluvlastnický podíl v rozsahu 2/3 musel být podle žalobkyně ve společném jmění manželů. Žalobkyně svůj názor opírá o skutečnost, že účastníci jsou manželé a v předmětné době rovněž manželé byly, za trvání manželství žalovaný manžel získal spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech na základě dědického usnesení po zemřelé matce [jméno] [celé jméno žalobkyně], zemřelé dne 24.3.1995. Spoluvlastnické právo na předmětných nemovitostech svědčilo jak žalovanému manželovi, tak jeho dvěma bratrům [jméno] [celé jméno žalovaného] a [jméno] [celé jméno žalovaného] a následně v průběhu řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 11 C 257/97 došlo ke zrušení podílového spoluvlastnictví a přikázání všech nemovitostí do výlučného vlastnictví žalovaného manžela. Žalobkyně má za to, že předmětné řízení a zejména rozhodnutí o schválení smíru ze dne 19.7.1999 bylo zatíženo právní vadou a že účastníkem řízení musela být nepochybně i žalovaná z titulu manželky a trvajícího společného jmění manželů. Navíc finanční prostředky na úhradu vypořádacích podílů ostatních spoluvlastníků pocházely ze společného jmění manželů. Žalobkyně je tedy přesvědčena o tom, že spoluvlastnický podíl v rozsahu 2/3 na předmětných nemovitostech spadal do společného jmění manželů a určení tohoto vlastnického práva se domáhá žalobou ze dne 5.5.2019.

21. V projednávané věci soud po provedení dokazování a zjištění skutkového stavu věci v prvé řadě shledal žalobu nedůvodnou pro nedostatek naléhavého právního zájmu ve smyslu ust. § 80 o.s.ř.. Žalobkyně ani netvrdila, ani neprokazovala naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní poměr nebo právo je. Soud připomíná, že vlastnické právo žalovaného bylo řádně založeno rozhodnutím Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 19.7.1999, a to rozhodnutím o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Na základě tohoto rozhodnutí došlo k zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Pokud žalovaný měla za to, že se nejedná o správné rozhodnutí, jak v tomto řízení namítal, nic mu nebránilo v tom,, aby se v souladu s občanským soudním řádem bránil proti takovému rozhodnutí, a to návrhem na zrušení usnesení o schválení smíru, který podle § 99 odst. 3 obč. soudního řádu lze podat do 3 let od právní moci usnesení o schválení smíru.

22. Zejména však nelze pominout, že určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo tam, kde její pomoci lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, zejména v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky, například žaloba na plnění, vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou o vrácení budoucích sporů účastníků. Pomoci určovací žaloby však nelze řešit otázky, které mají význam jen pro jiné – dosud nezahájené nebo již probíhající řízení, nebo které mají být podle zákona řešeny v jiném řízení (srovnej rozhodnutí NS 33 Cdo 1734/2013). Ohledně předmětného charakteru vlastnického práva není naplněna žádná podmínka naléhavého právního zájmu. V daném případě neexistuje žádný stav ohrožení či právní jistoty, v daném případě je zcela zřejmé, že vlastnické právo svědčilo pouze žalovanému, který za trvání manželství získal výlučný majetek, neboť ho získal prostřednictvím dědictví, stal se podílovým spoluvlastníkem spolu s ostatními dědici. Na základě rozhodnutí o schválení smíru došlo ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, následně došlo k řádnému nabytí vlastnického práva a vkladu tohoto vlastnického práva do katastru nemovitostí. Je zcela irelevantní, že k nabytí vlastnického práva došlo za trvání manželství, neboť občanský zákon přesně rozlišuje mezi majetkem, který lze i za trvání manželství a existence společného jmění manželů získat do výlučného vlastnictví jednoho z manželů a jakým způsobem je nabýván majetek, který je nedílnou součástí společného jmění manželů. S ohledem na charakter majetkových hodnot, tedy majetek, který pochází z dědického řízení, je zřejmé, že tento majetek směřoval do výlučného vlastnictví dědiců, jedním z dědiců byl právě žalovaný [příjmení] [celé jméno žalovaného]. Je zcela okrajové a irelevantní, zda finanční prostředky na vypořádání spoluvlastnických podílů pocházely ze společného jmění manželů či nikoliv. S ohledem na nedostatek náležitého tvrzení naléhavého právního zájmu ze strany žalobkyně i s ohledem na samotnou absenci takového naléhavého právního zájmu soud žalobě nevyhověl a žalobu v celém rozsahu zamítl. Naopak pokud by soud žalobě vyhověl v případě dostatečné pasivní legitimace současných vlastníků nemovitostí, zpochybnil by veškeré následujícího právní vztahy a úkony, které se týkaly předmětných nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví]. Pokud žalobkyně odkazovala a případně shledávala naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva v tom, že ohledně předmětných nemovitostí se vedly a vedou další řízení u soudu na území ČR, tato skutečnost v žádném případě nemůže být důvodem pro rozhodnutí soudu o tom, že je naplněn naléhavý právní zájem, jak je uvedeno shora, neboť naléhavý právní zájem na určení právního vztahu nebo práva je dán tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení právní postavení stalo nejistým. V daném případě pokud by soud žalobě vyhověl, naopak by ohrozil všechny další právní vztahy a právní úkony ohledně předmětných nemovitostí, k nimž došlo poté, co se žalovaný stal výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí.

23. V souladu se závěrem odvolacího soudu, který vyplývá z rozhodnutí ze dne 30.9.2021, lze o existenci naléhavého právního zájmu uvažovat v případě, bude-li předjímaný soudní výrok způsobilý vystihnout úplný obsah hmotným právem vymezeného právního vztahu a bude závazný pro všechny jeho subjekty, jichž se má týkat. Taktomu může být jen tehdy, jestliže všechny tyto subjekty budou i účastníky příslušného soudního řízení, neboť výrok pravomocného rozsudku je ve smyslu § 159a odst. 1 o.s.ř. závazný jen pro účastníky řízení. Tato podmínka v žádném případě nebyla splněna, neboť pokud jde o zápis v katastru nemovitostí, pak by se rozhodnutí vydané v této věci, a to ve formě usnesení o schválení smíru či vyhovujícího rozsudku, nemohlo dotknout právní sféry třetí osoby, tj. stávajících katastrálních vlastníků manželů [příjmení], kteří nejsou účastníky tohoto řízení. Současně by ani takové rozhodnutí soudu nemohlo vyvolat příslušnou změnu zápisu vlastnictví do katastru nemovitostí, stejně jako založit tzv. duplicitní vlastnictví, když oproti předcházející právní úpravě by příslušný katastrální úřední zápis ve formě vkladu podle takového rozhodnutí vydaného v řízení, jehož nebyli účastníci katastrální vlastnici, vůbec nepovolil, neboť ve vkladovém řízení má katastrální úřad mimo jiné za povinnost podle § 17 odst. 2 písm. g) zákona č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí zkoumat, zda navrhovaný vklad podle předložené veřejné listiny navazuje na dosavadní zápisy v katastru, což by v tomto případě splněno nebylo s ohledem na okruh jeho účastníků.

24. Všechny tyto důvody vedly soud k závěru, že žaloba není důvodná, není naplněna existence naléhavého právního zájmu a není naplněna ani existence pasivní legitimace účastníků. Z důvodů shora uvedených proto soud žalobě nevyhověl a žalobu v celém rozsahu zamítl. I přes shodná stanoviska obou účastníků, tedy jak žalobkyně, tak žalovaného.

25. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla procesně neúspěšná, žalovaný byl procesně úspěšný, žádné náklady mu však v řízení dle obsahu spisu nevznikly, proto bylo výrokem II. rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.