14 C 172/2024

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Szkanderovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A 3. Jméno žalované C , narozený Datum narození žalované C bytem Adresa žalované A všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení neexistence práva odpovídajícího věcnému břemeni I. Žaloba na určení, že pozemky, a to:- pozemek parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , číslo, v části obce , adresa, ,- pozemek parc. č. , hodnota, ,- pozemek parc. č. , hodnota, ,- pozemek parc. č. , hodnota- pozemek parc. č. , hodnota, ,- pozemek parc. č. , hodnota, ,- pozemek parc. č. , hodnota- pozemek parc. č. , hodnota, ,- pozemek parc. č. , hodnota, ,- pozemek parc. č. , hodnota, ,- pozemek parc. č. , hodnota, ,- pozemek parc. č. , hodnota, ,to vše v obci , adresa, a katastrálním území , území, , zapsané v katastru nemovitostí vedeném u , právnická osoba, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , nejsou zatíženy právem odpovídajícím věcnému břemenu užívání, zřízenému ve prospěch žalovaných 1. a 2. na základě darovací smlouvy a smlouvy o věcném břemeni ze dne 2.8.1993, se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným 1., 2. a 3. společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 36 240,89 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných , právnická osoba, .

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 3. 7. 2024 domáhala u zdejšího soudu určení neexistence práva odpovídající věcnému břemeni.

2. Žalobu zdůvodnila tím, že je podílovým spoluvlastníkem pozemků zapsaných u , právnická osoba, , katastrální území , území, na LV č. , hodnota, , zejména pozemku parcelové č. , hodnota, , jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. , číslo, , a to v rozsahu ideální jedné třetiny. Druhým podílovým spoluvlastníkem nemovitostí v rozsahu ideální 2/3 je žalovaný 3. , Jméno žalované C, . Předmětné nemovitosti jsou na základě darovací smlouvy a zejména smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 2. 8. 1993 zatíženy věcným břemenem doživotního užívání. Smlouvy byly uzavřeny formou notářského zápisu Nc 299/93, N 301/93, služebnost byla zřízena k tíži pozemků zapsaných na LV č. , hodnota, ve prospěch žalovaných 1., 2. Podle žalobkyně je smlouva absolutně neplatná pro neurčitost ujednání ve smlouvě. Pochyby o obsahu věcného břemene vyšly najevo v řízení vedeném u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 15 C 118/2022, proto se žalobce domáhá určovací žalobou rozhodnutí soudu o tom, že pro absenci právního titulu věcné břemeno nikdy zřízeno nebylo. Naléhavý právní zájem na určení shledává v nutnosti soudního rozhodnutí pro výmaz věcného břemene z katastru nemovitostí, Anonymizováno3. Žalovaní se poprvé k žalobě vyjádřili dne 26. 8. 2024 a uvedli, že se žalobou nesouhlasí, namítali, že na smlouvu o zřízení věcného břemene je třeba hledět jako na platnou, veškerá ujednání ve smlouvě jsou určitá a srozumitelná, z obsahu smlouvy jednoznačně vyplývá vůle stran, v pochybnostech je třeba použít výkladová pravidla, platnost smlouvy má vždy přednost před její neplatností a současně namítli nedostatek pasivní legitimace na straně žalovaného 3., shledávali nedostatek naléhavého právního zájmu na určení, který žalobkyně dovozovala z probíhajícího sporu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 C 118/2022.

4. Soud ve věci nařídil jednání, u něhož žalobkyně setrvala na svém procesním stanovisku, navrhovala rozhodnutí soudu o neexistenci věcného břemene, naopak žalovaní 1., 2., 3. setrvali na svém procesním stanovisku s tím, že žaloba není důvodná, navrhli zamítnutí žaloby.

5. U prvního jednání ve věci se právnímu zástupci žalobkyně dostalo ze strany soudu zákonného poučení podle § 118 a odst. 1., 3., aby doplnil skutková tvrzení, označil a předložil důkazy za účelem splnění povinnosti tvrzení, povinnosti důkazní, unesení břemen, současně byl poučen, že v případě nesplnění zákonných povinností tvrzení a důkazní se vystavuje nebezpečí neúspěchu ve sporu, na základě poučení soudu právní zástupce žalobkyně doplnil u jednání skutková tvrzení, aktivní legitimaci žalobkyně dovozoval z podílového spoluvlastnictví nemovitostí jako povinné osoby, pasivní legitimace žalovaných 2., 3. z toho, že v jejich prospěch bylo věcné břemeno zřízeno, pokud jde o žalovaného 3., tento je podílovým spoluvlastníkem služebných pozemků spolu se žalobkyní, tj. povinnou osobou. Vzhledem k tomu, že se ho věcné břemeno týká, je povinnou osobou, bylo třeba proti němu dle žalobkyně podat určovací žalobu. Žalobkyně odkázala na závěry Nejvyššího soudu vyplývající z vyjádření ze dne 24. 9. 2024.

6. Právní zástupce žalovaného 3. k doplnění skutkových tvrzení žalobkyně namítal, že žalobkyně před podáním žaloby se žalovaným 3. nejednala o možnosti vyřešení sporu, sama jako podílový spoluvlastník se ho rozhodla zažalovat, nedala mu na výběr a podáním žaloby vymezila okruh účastníků.

7. Soud ve věci prováděl dokazování sdělením podstatného obsahu listinných důkazů, a to výpisem z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, , darovací smlouvou, smlouvou o věcném břemeni a spisem Okresního soudu ve Frýdku-Místku. sp. zn. 15 C 118/2022.

8. Z aktuálního výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, stejně jako z výpisu k datu podání žaloby ze dne 4. 7. 2024 vyplývá, že žalobkyně a žalovaný 3. , Jméno žalované C, jsou podíloví spoluvlastníci nemovitostí zapsaných u , právnická osoba, v katastrálním území , území, na LV č. , hodnota, , a to řady pozemku, zejména pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 469 m², zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. , číslo, .

9. Podle darovací smlouvy uzavřené formou notářského zápisu N 301/93 a NZ 299/93 notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, dne 2. 8. 1993 manželé , Jméno žalované B, a , Jméno žalované A, (žalovaní 1., 2.) jako bezpodíloví spoluvlastníci celé nemovitosti zapsané na LV č. , hodnota, v katastrálním území a obci , území, , tedy zejména rodinného domu č. p. , číslo, s vedlejší stavbou, venkovními úpravami, trvalými porosty a pozemkem parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha, pozemek parc. č. , hodnota, , zahrada, parc. č. , hodnota, orná půda, parc. , hodnota, orná, parc. , hodnota, orná, parc. , hodnota, , louka, parc. , hodnota, louka, parc. , hodnota, pastva, parc. , hodnota, pastva, parc. , hodnota, ostatně vodní plocha, parc. , hodnota, ostatní plocha a parc. , hodnota, ostatní plocha darovali předmětné nemovitosti se všemi právy a povinnostmi, součástmi a příslušenstvím svým třem dětem, tedy žalovanému 1. , jméno FO, a dále , jméno FO, a , jméno FO, každému stejným dílem v rozsahu ideální jedné třetiny s tím, že obdarovaní dar přijímají.

10. Ze smlouvy o věcném břemeni sepsané formou notářského zápisu N 301/93 a NZ 299/93 notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , v notářské kanceláři dne 2. 8. 1993 vyplývá, že obdarovaní (děti dárců – , Jméno žalované C, , , jméno FO, a , jméno FO, ) zřídili pro dárce (žalované 1., 2.) doživotní bezplatné a nedílné právo bydlení v převáděné nemovitosti, a to v rozsahu, dle kterého mohou užívat celou převáděnou nemovitost tak, jak ji doposud užívali, tedy výlučně sami mohou užívat přízemí, ložnici a obývací pokoj a společně budou užívat hlavní vchod verandu, kuchyň, koupelnu, WC, půdu, sklep, hospodářskou budovu, zahradu s právem příchodu a odchodu ke všem místům a místnostem s právem přijímající návštěvy, s právem pěstovat ovoce a zeleninu a chovat domácí zvířectvo pro svou vlastní potřebu. Věcné břemeno bylo zřízeno jako dar a oprávnění věcné břemeno jako dar přijali, věcné břemeno bylo zapsáno do katastru nemovitostí.

11. Ze spisu vedeného u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 15 C 118/2022 vyplývá, že žalobkyně se v tomto řízení po žalovaném 3. domáhá zaplacení částky ve výši 145 460 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které dle žalobkyně mělo vzniknout tím, že žalovaný 3. nadužívá svůj spoluvlastnický podíl.

12. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci:Jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí žalobkyně a žalovaný 3. jsou podíloví spoluvlastníci řady nemovitostí zapsaných u , právnická osoba, , v katastrálním území , území, na LV č. , hodnota, , přičemž žalobkyni svědčí podíl v rozsahu ideálně jedné třetiny a žalovanému 3. podíl v rozsahu ideálních 2/3, jedná se tedy o většinového spoluvlastníka. Žalobkyně a žalovaný 3. jsou mimo jiné podíloví spoluvlastníci pozemku parc. č. , hodnota, o výměře 469 m², zastavěná plocha nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. , číslo, . Nabývacím titulem pro žalovaného 3. byla darovací smlouva sepsaná dne 2. 8. 1993 formou notářského zápisu N 301/93 a NZ 299/93, na jejímž základě původní vlastníci žalovaní 1., 2. darovali své nemovitosti zapsané na LV č. , hodnota, katastrálním území , území, dětem, žalovanému 3. , jméno FO, a dalším dvěma dětem. Současně dne 2. 8. 1993 notářským zápisem N 301/93 a NZ 299/93 zřídili obdarovaní ve prospěch původních vlastníků-svých rodičů (žalovaných 1., 2.) věcné břemeno doživotního užívání spočívající v bezplatném a nedílném právu bydlení. Podle obsahu smlouvy mohou oprávnění užívat celou převáděnou nemovitost, jak ji doposud užívali, tedy konkrétně výlučně sami užívat přízemí, dále ložnici a obývací pokoj a společně mohou užívat hlavní vchod, verandu, kuchyň, koupelnu, WC, půdu, sklep, hospodářskou budovu, zahradu s právem příchodu a odchodu ke všem místem a místnostem. Předmětné věcné břemeno užívání je zapsáno v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, v katastrálním území , území, pod č. , číslo, ve prospěch oprávněných , Jméno žalované A, (žalovaného 1.) a , Jméno žalované B, (žalované 2).

13. Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci, mezi účastníky ani nebylo sporu o tom, že smlouva o zřízení věcného břemene dne 2. 8. 1993 byla řádně uzavřena, že tato smlouva je vložena do katastru a mezi účastníky ani nebylo sporné podílové spoluvlastnictví, tedy mezi žalobkyní a žalovaným 3. Základní sporná otázka spočívala v tom, zda tato smlouva je co do obsahu jasná, určitá a srozumitelná, respektive zda pro neurčitost není absolutně neplatná.

14. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, měli na tom naléhavý právní zájem.

15. Podle § 3028 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

16. Podle § 3028 odst. 2 občanského zákona č. 89/2012 Sb. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti s ním vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

17. Podle § 151n občanského zákona č. 40/1964 Sb. věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojená buď s vlastnictvím určité nemovitosti nebo patří určité osobě.

18. Podle § 34 občanského zákona č. 40/1964 Sb. je právní úkon projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.

19. Podle § 35 citovaného zákona projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím, může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit.

20. Podle § 35 odst. 2 citovaného zákona právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.

21. Podle § 37 odst. 1 občanského zákona č. 40/1964 Sb. právní úkon musí být učiněn svobodně, vážně, určitě a srozumitelně, jinak je naplatný.

22. Podle § 35 odst. 3 občanského zákona č. 40/1964 Sb. právní úkony vyjádřené jinak, než slovy se vykládají podle toho, co způsob jejich vyjádření obvykle znamená, přitom se přihlíží kvůli toho, kdo právní úkon učinil a chrání se dobrá víra toho, komu byl právní úkon určen.

23. V projednávaném případě po zjištění skutkového stavu věci posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, soud neshledal právní úkon učiněný ve smyslu původního občanského zákona č. 40/1964 Sb. tedy smlouvu o zřízení věcného břemene ze dne 2. 8. 1993 neplatnou ve smyslu ust. § 37 občanského zákona č. 40/1964 Sb. Soud na rozdíl od žalobkyně nedovodil, že by tento právní úkon byl natolik nejasný a nesrozumitelný, že by nevyvolal žádné právní následky spočívající ve vzniku věcného břemene zatěžující předmětné nemovitosti zapsané na LV č. , hodnota, v katastrálním území , území, ve prospěch oprávněných žalovaných 1, 2.

24. Soud z důvodu shora uvedených žalobě nevyhověl, výrokem I. žalobu v celém rozsahu zamítl.

25. V prvé řadě se soud zabýval naléhavým právním zájmem na určení, neboť podle citovaného ustanovení § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat u soudu jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

26. Soud v prvé řadě dospěl k závěru, že žalobkyni svědčí naléhavý právní zájem na určení, neboť pro případný zápis do katastru nemovitostí je rozhodnutí soudu o určení neexistence věcného břemene zcela zásadní. V této skutečnosti soud nepochybně shledal naléhavý právní zájem na určení ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř. Na druhé straně to, že soud dovodil naléhavý právní zájem na určení, ještě neznamená, že žalobkyně se takového určení domáhala důvodně a po právu.

27. Za situace, kdy soudu k posouzení byla předložena smlouva o věcném břemeni uzavřená formou notářského zápisu dne 2. 8. 1993, tedy za účinnosti staré právní úpravy původního občanského zákona č. 40/1964 Sb. účinného do 31.12.2013, bylo třeba, aby soud vycházet z přechodných ustanovení občanského zákona č. 89/2012 Sb. účinného od 1.1.2014, konkrétně ustanovení § 3028 odst. 1 a § 3028 odst. 2 občanského zákona, podle kterých se novou právní úpravou řídí práva a povinnosti vzniklá ode dne nabytí jeho účinnosti a pokud není dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vznikla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

28. S ohledem na shora uvedené tedy soud vznik práva odpovídající věcnému břemeni, práva a povinnosti obsažená ve smlouvě posoudil podle platné úpravy platné v době uzavření právního úkonu, tj podle občanského zákona č. 40/1964 Sb., soud dovodil, že se jedná o platnou smlouvu ve smyslu ustanovení § 34 občanského zákona č. 40/1964 Sb., že obsah smlouvy je natolik jasný, srozumitelný a určitý a z uzavřené smlouvy jasně vyplývá vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku práv nebo povinností, že soud nemá pochybnosti o platnosti tohoto právního úkonu. Obsah smlouvy odpovídá dobrým mravům i obsahu platného občanského zákona, jedná se o srozumitelná ujednání, která na jedné straně založila oprávnění bezplatného a doživotního práva bydlení a na druhé povinnost strpět toto užívání ve prospěch oprávněných. Pokud žalobkyně poukazovala na pochybnosti obsahové stránky, soud tyto pochybnosti nesdílí, zejména z první věty odst. V citované smlouvy o věcném břemeni jasně plyne, v jakém rozsahu oprávnění mohou nemovitost, zejména rodinný dům užívat. Podle smlouvy mohou užívat celou převáděnou nemovitost, jak ji doposud užívali, tedy výlučně celé přízemí. Minimálně z této části smlouvy je zřejmé, že ve prospěch oprávněných bylo zřízeno věcné břemeno užívání minimálně v rozsahu výlučného užívání celého přízemí rodinného domu č. p. , číslo, . Případné pochybnosti ohledně oprávnění užívat i ložnici a obývací pokoj v patře, jak se tomu aktuálně děje, jak je zřejmé z řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 C 118/2022, není natolik zásadní, že by mohla vést k absolutní neplatnosti smlouvy, jak žalobkyně požaduje.

29. Konečně soud připomíná, že i za staré právní úpravy občanského zákona č. 40/1964 Sb. soudy dovodily, že na úkony je třeba nahlížet primárně jako na platné, než jako na neplatné, i tehdy bylo třeba respektovat vůli stran, výkladovými pravidly se snažit vyložit skutečný úmysl účastníků právního právního úkonu. Z obsahu darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene je zcela evidentní, jaká byla vůle všech účastníků, že původní vlastníci, rodiče obdarovaných, převedli na své tři děti veškeré nemovitosti, které měly v bezpodílovém spoluvlastnictví, včetně rodinného domu č. p. , číslo, , že své děti obdarovaly každého stejným dílem a na druhé straně od obdarovaných přijali oprávnění doživotního bezplatného užívání nemovitostí, tj. svědčilo a svědčí jim právo bydlet v rodinném domě a užívat předmětné nemovitosti, počínaje chovem domácího zvířectva a konče přijímáním návštěv. Za této situace soud dovodil, že ve prospěch oprávněných, tedy žalovaných 1., 2. bylo řádně v souladu se zákonem a podle platné právní úpravy zákona č. 40/1964 Sb. zřízeno věcné břemeno doživotního bezplatného a nedílného práva bydlení v rodinném domě č. p. , číslo, a užívání pozemků, že ze smlouvy je zřejmé, v jakém rozsahu mohou oprávnění nemovitosti užívat, zejména výhradně sami celé přízemí rodinného domu. Pokud jsou snad pochybnosti o tom, zda mohou užívat i jiné části domu, zejména nadzemní podlaží domu, tato nejasnost v žádném případě nemůže vést k neplatnosti právního jednání, když zákon disponuje jinými prostředky k odstranění pochybností obsahu věcného břemene. Z důvodu shora uvedených proto soud žalobě nevyhověl. Dovodil, že smlouvou bylo věcné břemeno zřízeno, ze smlouvy jasně plyne, kdo je oprávněný a k tíži jakých nemovitostí bylo břemeno zřízeno, soud nemá pochyby o skutečné vůli všech stran, věcné břemeno je řádně zapsáno do katastru nemovitostí na základě řádného právního titulu, tedy smlouvy o řízení věcného břemene ze dne 2. 8. 1993 sepsané formou notářského zápisu a není žádný zákonný důvod, proč na tomto stavu cokoli měnit. Z důvodu shora uvedených proto soud žalobě nevyhověl a žalobu v celém rozsahu zamítl.

30. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, žalovaní 1., 2., 3. byli zcela procesně úspěšní, mají proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení s tím, že se jedná o zastoupení tří osob a odměnu právního zastoupení podle advokátního tarifu vyhlášky č. 177/1996 Sb. jednak účinné do 31.12.2024 a jeden v účinnosti vyhlášky od 1.1.2025, podle § 9 odst. 4 písm. b), tarifní hodnota 35 000 Kč za dva úkony po 3 100 Kč (za převzetí věci, vyjádření žalovaných) podle § 12 odst. 4 vyhlášky snížené u každé osoby o 20%, tj. jeden úkon po 2 480 Kč, za dva úkony celkem 4 960 Kč x tři, tj. 14 880 Kč + 2 režijní paušály po 300 Kč, celkem 600 Kč a jeden úkon(jednání u soudu) podle § 9 odst. 4 písm. b) za použití § 12 odst. 4 vyhlášky, tarifní hodnota 113 000, jeden úkon po 5 620 Kč( první osoba), jeden úkon po 4 316 Kč(druhá osoba) a jeden úkon po 3 372 Kč, dohromady 13 308 Kč, RP po 450 Kč, a dále cestovní náhrady k soudu a zpět z Ostravy do Frýdku-Místku, celkem ujeto 50 km osobním motorovým vozidlem Mercedes Benz, RZ , SPZ, s průměrnou spotřebou 7,1 l na 100 km při vyhláškové ceně a opotřebení 5,80 Kč, celkem ujeto 413,18 Kč a náhrada za promeškaný čas celkem 2 x 0,5 hodin po 150 Kč, celkem 300 Kč, plus DPH ve výši 6 289,71 Kč. Celkem činí náklady řízení 36 240, 89 Kč, tyto náklady dle výroku II. je žalobkyně povinna zaplatit žalovaným 1., 2., 3. do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalovaných 1., 2., 3.