14 C 198/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Szkanderovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem územní celek část obce sídlem adresa žalovaného o zaplacení částky 5 907,71 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 907,71 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 5 907,71 Kč od 24.2.2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do kapitalizovaného úroku ve výši 809,70 Kč od 12.7.2019 do 18.2.2020, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 429,57 Kč od 12.7.2019 do 18.2.2020, úroku 12 % ročně z částky 6 907,71 Kč od 19.2.2020 do 4.3.2020, zákonného úroku z prodlení z částky 6 907,71 Kč od 19.2.2020 do 4.3.2020 ve výši 10 % ročně, úroku 12 % ročně z částky 5 907,71 Kč od 5.3.2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 5 907,71 Kč od 5.3.2020 do 23.2.2020 ve výši 10 % ročně, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 6.5.2020 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 5 907,71 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o úvěru.

2. Žalovaný se prostřednictvím svého zástupce k žalobě vyjádřil podáním ze dne 25.8.2021 a uvedl, že se žalobou nesouhlasí, navrhuje zamítnutí žaloby, smlouva o úvěru je absolutně neplatným právním jednáním, neboť žalovaný právní jednání učinil v duševní poruše, je neschopen právně jednat, je omezen na svéprávnosti.

3. Žalobkyně se ke skutečnosti, že žalovaný je omezen na svéprávnosti a je mu ustanoven opatrovník a rovněž ke stanovisku žalovaného vyjádřené prostřednictvím jeho opatrovníka a shledávající nedůvodnost žaloby, vyjádřila opakovaně tak, že uvedla, že žalobkyni v době uzavření smlouvy nebylo známo, že žalovaný není schopen právně jednat, k omezení svéprávnosti došlo až dodatečně. Pokud by měl soud za to, že smlouva byla uzavřena žalovaným v duševní poruše, má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení.

4. Žalobkyně ani právní zástupce žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavili, dostavil se opatrovník žalovaného, který uvedl, že se žalobou nesouhlasí, navrhl zamítnutí žaloby, a to v celém rozsahu, opatrovník měl za to, že žalobě nemůže vyhovět, žalovaný je omezen na svéprávnosti, má trvalou duševní poruchu. I přesto, že k omezení svéprávnosti došlo v roce 2021, tedy po uzavření úvěrové smlouvy, jde o duševní poruchu trvalého charakteru, nepochybně žalovaný touto duševní poruchou trpěl i v době uzavření úvěrové smlouvy a proto je smlouva absolutně neplatná. Opatrovník rovněž namítal nedostatek posouzení úvěruschopnosti. Nerozporoval žalovanou částku ve výši 5 907,71 Kč.

5. Soud ve věci prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to smlouvou o úvěru, všeobecnými obchodními podmínkami, obchodními podmínkami České spořitelny, ceníkem, výpisem z účtu, oznámením o prohlášení zesplatnění, předžalobní výzvou, dokladem o odeslání, výpisem z kartového účtu, výpisem z obchodního rejstříku a spisem Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. 0 P 352/79, a to zejména znaleckým posudkem ze dne 20.7.2020 a rozsudkem v opatrovnické věci.

6. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci: Mezi účastníky byla dne 12.9.2016 uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy úvěrující společnost poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a zaplatit za to úroky v rozsahu 12 – 24 %. Při zesplatnění pohledávky se uplatnila úroková sazba ve výši nejnižší hodnoty, tj. k datu podpisu smlouvy ve výši 12 % ročně. Žalovaný čerpal finanční prostředky, žalovaný se ocitl v prodlení s hrazením splátek, k zesplatnění úvěru došlo 11.7.2019, celý úvěr se stal okamžitě splatný, o čemž byl žalovaný uvědomen oznámením o prohlášení celého úvěru za splatný. Dlužná částka ve výši 5 907,71 Kč představuje jistinu dluhu, tedy vyčerpané finanční prostředky ve výši 5 907,71 Kč. Předžalobní výzva ze dne 20.2.2020 je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci. I přes doručení předžalobní výzvy, jak vyplývá z dokladu o odeslání, žalovaný ničeho dalšího nezaplatil.

7. Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 12.11.2020, č. j. 0 P 352/79-270, který nabyl právní moci dne 13.1.2021, byl žalovaný na dobu 5 let od právní moci tohoto rozhodnutí omezen ve svéprávnosti tak, že není schopen samostatně právně jednat vyjma běžných záležitostí každodenního života. Opatrovníkem jmenovaného bylo jmenováno územní celek část obce. Ze znaleckého posudku zpracovaného jméno a příjmení jméno příjmení dne 20.7.2020 vyplývá, že žalovaný trpí trvalou kvalifikovanou duševní poruchou, a to slabomyslností v pásmu lehké mentální retardace. Tato duševní porucha se projevuje převážně rozumovou a paměťovou nedostačivostí, poruchou vývoje a diferenciace osobnosti. Sekundární organicky podmíněné změny osobnosti a kognitivních funkcí umocňují chorobné zvýšení sugestibilitou. Jedná se o vrozený defekt kognitivních funkcí, který je nevratný a z medicínského hlediska nevyléčitelný. Posuzovaný nechápe hodnotu peněz, je schopen ji chápat pouze omezeně, není schopen právně jednat, aniž by si způsobil újmu, nemůže sám účelně hospodařit s finančními prostředky, maximálně je schopny nakládat s částkou do výše 500 Kč.

8. Tato skutková zjištění učinil soud ze všech předložených listinných důkazů, které korespondují sobě navzájem a nepochybně prokazují skutkový stav věci. Z citovaného rozhodnutí Okresního soudu ve Frýdku-Místku je zřejmé, že žalovaný trpí trvalou duševní poruchou, pro tuto trvalou duševní poruchu byl rozhodnutím soudu omezen na svéprávnosti a byl mu jmenován opatrovník. Ze smlouvy o úvěru ze dne 12.9.2016 jednoznačně vyplývá, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovaný oprávněn čerpat finanční prostředky, vyčerpané finanční prostředky činí 5 907,71 Kč. Tato částka nebyla mezi účastníky sporná. Předžalobní výzva ze dne 20.2.2020 je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci. Předžalobní výzva byla předána k přepravě dne 20.2.2020, v dispozici žalovaného se ocitla nejpozději dne 23.2.2020, v prodlení se žalovaný ocitl nejpozději 24.2.2020.

9. Podle § 2395 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2991 odst. 1 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Podle § 2991 odst. 2 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. V projednávaném případě posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V průběhu řízení nebylo sporu mezi účastníky o tom, zda smlouva byla uzavřena, z předložené smlouvy ze dne 12.9.2016 jednoznačně vyplývá, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základně smlouvy žalovaný čerpal finanční prostředky. Nebylo sporu o tom, jaké finanční prostředky vyčerpal, a to částku ve výši 5 907,71 Kč. Základního sporu mezi účastníky bylo to, zda žalovaný jednal v duševní poruše a zda v důsledku této duševní poruchy je právní jednání neplatné, případně zda se jedná o platný právní úkon, neboť k omezení svéprávnosti došlo až po uzavření úvěrové smlouvy a v případě, že žalovaný jednal v duševní poruše, jaké důsledky má toto duševní onemocnění na rozsah žalované částky. Vzhledem k tomu, že z opatrovnického spisu vedeného u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 0 P 352/79 jednoznačně vyplývá, a to s ohledem na závěry znaleckého posudku, že žalovaný trpí duševní poruchou trvalého charakteru, a to slabomyslností v pásmu lehké mentální retardace, má převážně rozumovou a paměťovou nedostačivost, není schopen účelně hájit své zájmy a uvědomit si smysl právních jednání, případně hodnotu peněz, je zcela irelevantní, že na základě tohoto znaleckého zkoumání došlo k omezení svéprávnosti jmenovaného až 12.11.2020, tedy po uzavření úvěrové smlouvy ze dne 12.9.2016. Vzhledem k tomu, že se jedná o trvalé duševní onemocnění, má soud za to, že i v době uzavření úvěrové smlouvy žalovaný ačkoliv nebyl omezen ve svéprávnosti, jednal v duševní poruše a v důsledku této skutečnosti se jedná o absolutní neplatnost právního jednání ve smyslu ust. § 581 obč. zákona č. 89/2012 Sb. Vzhledem k této absolutní neplatnosti smlouvy posoudil soud nárok žalobkyně nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 ods.t 1, odst. 2 obč. zákona a přiznal žalobkyni právo na bezdůvodné obohacení v rozsahu vyčerpaných finančních prostředků. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, jaké finanční prostředky žalovaný vyčerpal, jedná se o částku ve výši 5 907,71 Kč. Žalovaný z těchto finančních prostředků žalobkyni ničeho nevrátil, soud proto v tomto rozsahu shledal žalobu po právu a výrokem I. žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužné jistiny ve výši 5 907,71 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z částky 5 907,71 Kč od 24.4.2020, tedy po doručení předžalobní výzvy, která se ocitla s ohledem na odeslání výzvy dne 20.2.2020 v dispozici žalovaného nejpozději 23.2.2020, dnem následujícím, tedy 24.2.2020 byl žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení. V daném případě nehrálo při rozhodování soudu roli ničeho v tom, že žalobkyně zaslala oznámení o zesplatnění i předžalobní výzvu k rukám žalovaného, nikoliv k rukám opatrovníka, neboť žalobkyně skutečně v době uzavření úvěrové smlouvy a zejména při zesplatnění a doručení předžalobní výzvy nebyla informována o duševní poruše žalovaného o omezení svéprávnosti a zejména ustanovení opatrovníka. Soud proto má za to, že žalobkyně má plné právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení po doručení předžalobní výzvy, respektive od 1. dne prodlení, tedy od 24.2.2020 do zaplacení v zákonné výši 10 % ročně, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Z důvodů shora uvedených vzhledem k tomu, že se jedná o absolutně neplatný právní úkon, kdy úvěrovaný činil v duševní poruše, soud ve zbývajícím rozsahu co do kapitalizovaných úroků i kapitalizovaných zákonných úroků, případně smluvních úroků a zákonných úroků žalobě nevyhověl a v této části žalobu výrokem II. zamítl. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. Soud aplikoval ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobkyně byla v převážném rozsahu procesně úspěšná, má proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále 3 úkony právní pomoci po 200 Kč, celkem 600 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb. + 3x režijní paušál po 100 Kč, celkem 300 Kč + DPH. Dohromady náklady řízení představují částku 1 489 Kč Tyto náklady řízení dle výroku III. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2 o.s.ř. Neplní-li povinny dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu tohoto rozhodnutí.