14 C 253/2015

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Szkanderovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně adresa pro doručení: ulice a číslo , PSČ obec - část obce proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zřízení služebnosti vedení a údržby inženýrských sítí

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala u zdejšího soudu zřízení služebnosti ve vedení a údržbě inženýrských sítí – vodovodní přípojky, a to na služebném pozemku parc. [číslo] zapsaném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, pro obec a [katastrální uzemí] na [list vlastnictví], ve prospěch panujícího pozemku parc. [číslo] zapsaného u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, pro obec a [katastrální uzemí] na [list vlastnictví], v rozsahu stanoveném geometrickým plánem [číslo] vypracovaným [jméno] [příjmení] a zřízení služebnosti ve vedení a údržby inženýrské sítě – přípojky elektřiny, a to na služebních pozemcích parc. [číslo] [číslo] zapsaných u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, pro obec a [katastrální uzemí] na [list vlastnictví], ve prospěch panujícího pozemku parc. [číslo] zapsaného u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, pro obec a [katastrální uzemí] na [list vlastnictví] v rozsahu stanoveném geometrickým plánem, který bude vypracován v průběhu řízení, a to na dobu určitou do doby zřízení elektropřípojky ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy ve smyslu § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb. energetického zákona, se zamítá. II Žalobkyně je povinna zaplatit náklady státu ve výši 1 165 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Okresního soudu ve Frýdku-Místku.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným 1), 2) na náhradě nákladů řízení částku ve výši 35 750 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných 1), 2).

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 25.9.2015 domáhala u zdejšího soud zřízení služebnosti vedení a údržby inženýrských sítí, a to konkrétně zřízení věcného břemene služebnosti vedení elektropřípojky a vedení vodovodní přípojky ve prospěch panujícího pozemku ve vlastnictví žalobkyně, a to pozemku parc. [číslo] zapsaného v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, pro obec a [katastrální uzemí] na [list vlastnictví], přičemž služebnost vedení elektropřípojky měla být zřízena na služebném pozemku žalovaných parc. [číslo] parc. [číslo] vodovodní přípojka na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaných, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, obec a [katastrální uzemí] na [list vlastnictví].

2. Žalobkyně žalobu zdůvodnila tím, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaného v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, obec a [katastrální uzemí] na [list vlastnictví]. Součástí pozemku je rozestavěná stavba rodinného domu, který je budován žalobkyní, přičemž v současné době je stavba rozhodnutím stavebního úřadu přerušena, neboť k domu není zajištěna přípojka inženýrských sítí, a to elektro přípojka a vodovodní přípojka, přičemž žalovaní se se žalobkyní odmítají domluvit na zřízení věcných břemen vedení inženýrských sítí, neboť mezi nimi jsou vyhrocené vztahy, smluvně zřízení věcného břemene proto nepřipadá do úvahy. Proto se žalobkyně žalobou domáhá, aby služebnost byla zřízena rozhodnutím soudu, přičemž služebnost vodovodní přípojky má být zřízena v rozsahu stanoveném geometrickým plánem [číslo] vypracovaného [jméno] [příjmení] a služebnost elektro přípojky v rozsahu stanoveném geometrickým plánem, který bude vypracován v průběhu řízení.

3. Žalobkyně u zdejšího soudu požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Rozhodnutím Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 15.12.2015, č. j. 14 C 253/2015-12, byla žádost žalobkyně zamítnuta. Tímto rozhodnutím žalobkyni nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů byla zamítnuta. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 5.1.2015.

4. Žalovaní se prostřednictvím svého právního zástupce k žalobě vyjádřili tak, že se žalobou nesouhlasí. Navrhli soudu zamítnutí žaloby, neboť mají za to, že pro zřízení služebnosti nejsou naplněny zákonné podmínky. Dodali, že žalobkyně soustavně buduje stavby v rozporu s právními předpisy. V rozporu se stavebními předpisy je zbudovávána i stavba jejího rodinného domu, u kterého se v současné době žalovaní domáhají odstranění stavby. Toto řízení je přerušeno z důvodu žádosti žalobkyně o dodatečné stavební povolení.

5. Podáním ze dne 27.2.2019 žalobkyně provedla změnu žalobního petitu. Soud rozhodnutím ze dne 14.3.2017, č. j. 14 C 253/2015-81, které nabylo právní moci 23.3.2017, připustil změnu žaloby, dle které elektro přípojka měla být soudem zřízena do doby vybudování elektro přípojky ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy ve smyslu § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb. energetického zákona.

6. Podáním ze dne 13.3.2017 žalovaní prostřednictvím právního zástupce doplnili skutková tvrzení. Uvedli, že nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. zakotvuje a upravuje možnost zřízení služebnosti inženýrských sítí rozhodnutím orgánu veřejné moci. Žalovaní mají za to, že soud může svým rozhodnutím zřídit služebnosti, a to výhradně v těch případech, kdy mu to zákon umožňuje. Dodali, že o takový případ se nejedná. Navíc u příslušného stavebního úřadu se vede řízení o odstranění staveb, tj. obou přípojek, které byly v minulosti zbudovány, aniž by žalobkyně disponovala povolením vlastníků. Žalovaní trvají na tom, že stavby byly provedeny v rozporu s vydaným stavebním povolením.

7. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 15.11.2017, č. j. 14 C 253/2015-176, které nabylo právní moci 8.12.2017, bylo řízení vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku ve věci zřízení služebnosti, vedení a údržby inženýrských sítí, přerušeno podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. s tím, že u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 22 A 42/2017 se vede řízení na základě žaloby žalovaných proti rozhodnutí Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje o přezkoumání rozhodnutí ze dne 22.12.2016, [číslo jednací], kterým bylo změněno rozhodnutí Magistrátu města Havířov ze dne 29.7.2016, č. j. [spisová značka], kterým byla na základě žádosti [právnická osoba], umístěna stavba [obec a číslo], [celé jméno žalobkyně] přípojka NNK – rozšíření distribuční sítě v [katastrální uzemí] na pozemcích parc. [číslo].

8. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 7.1.2019, č. j. 14 C 253/2015-211, které nabylo právní moci dne 24.1.2019, bylo rozhodnuto o pokračování v řízení vedeném u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 14 C 253/2015, a to podle § 111 odst. 2 o.s.ř., neboť rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě o žalobě žalovaných ze dne 20.6.2018 nabylo právní moci dne 30.7.2018 a žaloba byla zamítnuta.

9. Žalobkyně v průběhu celého řízení setrvávala na svém stanovisku, požadovala zřízení služebnosti vedení inženýrských sítí. Požadovala, aby soud žalobě vyhověl a rozhodl o zřízení služebnosti vedení přípojek, a to jak přípojky elektro, tak přípojky vodo, přičemž služebnosti měly být zřízeny ve prospěch pozemku parc. [číslo] k rodinnému domu zde budovanému ze strany žalobkyně a zatíženy měly být pozemky ve vlastnictví žalovaných.

10. Žalovaní naopak po celé řízení včetně posledního jednání trvali na svém procesním stanovisku, které bylo v průběhu celého řízení neměnné. Požadovali zamítnutí žaloby, neboť od počátku trvají na tom, že na zřízení služebnosti není zákonný důvod. Uvedli, že vztahy mezi účastníky jsou natolik vyhrocené, že nepřichází do úvahy smírné vyřešení věci. Žalovaní nejsou připraveni udělit souhlas ke zřízení služebnosti, případně uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene přesto, že v případě jiných majitelů pozemků tak v minulosti učinili. Dodali, že žalobkyně nikdy za žalovanými nepřišla, nikdy je nepožádala o udělení takového souhlasu. Dodali, že obě přípojky již byly v minulosti zbudovány, a to přípojka elektřiny v roce 2000 a vodovodní přípojka je z roku 2008. Obě přípojky dle žalovaných byly vybudovány v rozporu se zákonem bez souhlasu žalovaných přes jejich pozemky parc. [číslo]. Z tohoto důvodu se jedná o nepovolené stavby a v současné době je u Stavebního úřadu Magistrátu města Havířov rozhodnuto o odstranění těchto staveb. Žalobkyně toto rozhodnutí nerespektuje, proto je na základě těchto exekučních titulů vedeno proti žalobkyni exekuční řízení.

11. I přesto, že řízení bylo u prvního jednání ve věci koncentrováno dle ustanovení § 118b odst. 1 o.s.ř., vzhledem k tomu, že se žalobkyni nedostalo poučení dle 118a odst. 1,3 o.s.ř., byla vyzvána dodatečně k doplnění skutkových tvrzení, označení a předložení důkazů, a to zejména ohledně toho, čeho se domáhá, jaké služebnosti mají být zřízeny ve prospěch jakého pozemku, jaké pozemky mají být zatíženy, co je obsahem služebnosti, rozsah služebnosti, kudy mají přípojky vést, kde žalobkyně shledává právní titul pro zřízení služebnosti, zda fakticky přípojky již byly zbudovány a v tomto směru nechť současně označí a navrhne důkazy.

12. Žalobkyně po procesní poučení podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. doplnila tvrzení, uvedla, že trvá na zřízení služebností, a to jak vodovodní přípojky, tak elektro přípojky. Má za to, že na zřízení těchto přípojek má stejný právní nárok, jako ostatní majitelé pozemků, např. [celé jméno žalovaného], nebo [příjmení]. Má za to, že nárok vyplývá z toho, že žijeme v demokratickém státě. Ona sama je vlastníkem pozemku parc. [číslo] na kterém provádí výstavbu rodinného domu na základě stavebního povolení. Stavba je v současné době přerušena rozhodnutím Stavebního úřadu v [obec], neboť nejsou vyřešena oprávnění ke zřízení vodovodní a elektro přípojky. Ve stavbě není pokračováno, stavba nemůže být zkolaudována. Proto žalobkyně trvá na zřízení služebnosti rozhodnutím soudu, když služebnosti mají být zřízeny ve prospěch citovaného pozemku ve vlastnictví žalobkyně parc. [číslo] zatíženy mají být pozemky ve vlastnictví žalovaných, a to pozemek parc. [číslo] v kat. území [obec], zapsaný na [list vlastnictví], když na tomto pozemku vázne věcné břemeno chůze a jízdy, zřízené na základě smlouvy. Vodovodní přípojka má být zřízena v rozsahu stanovené geometrickým plánem [jméno] [příjmení]. Vodovodní řád dle žalobkyně vede hranicemi pozemku [číslo] až k pozemku parc. [číslo]. Přípojka je vedena k hranicím pozemku ve vlastnictví žalobkyně parc. [číslo]. V současné době je tato přípojka zhotovena a je funkční. Ke zprovoznění dle žalobkyně zbývá rozhodnutí soudu o zřízení věcného břemene nebo uzavření smlouvy mezi účastníky, což v daném případě dle žalobkyně není možné, neboť žalovaní jsou lháři a podvodníci a žalobkyně s nimi již nechce mít nic společného. Pokud jde o elektro přípojku, rovněž tato přípojka byla již v minulosti v roce 2000 zřízena. Přípojka vede k pozemku žalobkyně přes pozemek žalovaných parc. [číslo] k pozemku parc. [číslo]. V současné době spol. ČEZ připravuje vybudování nové přípojky bez souhlasu žalovaných a tato přípojka má být v rozsahu, který odpovídá listině předložené u jednání, označené jako legenda k rodinnému domu z roku 2004, vystaveno Severomoravské vodovody a kanalizace. Žalobkyně uvedla, že nežádá zřízení služebnosti elektro přípojky, neboť tuto přípojku v současné době buduje distributor inženýrských sítí spol. ČEZ. I přes toto tvrzení a poučení soudu žalobkyně však trvala na žalobě v celém rozsahu a ani v části zřízení služebnosti vedení elektro přípojky nevzala žalobu zpět.

13. Soud ve věci prováděl dokazování výslechem žalobkyně, výslechem obou žalovaných, svědeckými výpověďmi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a dále čtením listinných důkazů, a to výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] a [list vlastnictví], dodatečným stavebním povolením, souhlasem právních předchůdců ve věci věcného břemene, smlouvou o zřízení věcného břemen, smlouvou o zřízení služebnosti, výzvou o bezodkladné zastavení prací, geometrickým plánem, rozhodnutími, rozhodnutím Krajského úřadu, sdělením Policie České republiky.

14. Pokud jde o listinný důkaz legenda – Severomoravské vodovody a kanalizace, tento důkaz ačkoli byl předložen po koncentraci řízení, soud s ohledem na doplnění skutkových tvrzení, označení a předložení důkazů po poučení dle § 118a odst. 1, 3 připustil, dokazování touto listinou provedl. Naopak pokud jde o řadu dalších důkazů, tyto důkazy, které byly navrženy až po koncentraci řízení, soud neprováděl, když účastníci se ani nedomáhali provádění těchto důkazů z důvodů stanovených v § 118b odst. 1 o.s.ř.

15. Pokud jde o listinu, a to souhlas právních předchůdců ve věci věcného břemene, žalovaní namítali pravost této listiny. Požadovali předložení originálu listiny, který však žalobkyně neměla k dispozici, případně navrhovali zkoumání znaleckým posudkem pravosti listiny, z důvodu nadbytečnosti soud tento důkazní návrh zamítl.

16. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] ve své výpovědi u jednání uvedla, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaného v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, obec a [katastrální uzemí] na [list vlastnictví]. Součástí pozemku je rozestavěná stavba rodinného domu, který je budován na základě stavebního povolení vydaného Městským úřadem Frýdek [část obce], stavební úřad č. j. [spisová značka] ze dne 30.6.2004. Stavba byla přerušena z důvodu sporu se žalovanými ohledně umístění přípojek inženýrských sítí. Žalovaní jsou vlastníky pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, obec a [katastrální uzemí]. Mezi účastníky jsou vyhrocené spory, mají nedobré sousedské vztahy. Žalobkyně si bez souhlasu žalovaných zřídila na pozemku žalovaných elektro přípojku a vodovodní přípojku. Na tomto se žalobkyně dohodla s původními vlastníky pozemku manžely [příjmení]. Žalovaní na stavebním úřadě nahlásili žalobkyni s tím, že vybudovala černou stavbu v pozemku parc. [číslo]. Na pozemcích žalovaných je zřízen vodovodní řád, který je ve vlastnictví Severomoravských vodáren a kanalizací, žalovaní namítali u stavebního úřadu, že žalobkyně zřídila vodovodní přípojku načerno. Žalobkyně uvedla, že u stavebního úřadu je přerušeno řízení o výstavbě rodinného domu, dokud nebude mít rozhodnutí soudu o zřízení služebnosti, do té doby nemůže rodinný dům dostavět.

17. Žalovaní [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalované] shodně ve svých výpovědích u soudu uvedli, že žalobkyně nikdy za žalovanými nepřišla z důvodu zřízení služebnosti tak, jak to učinili ostatní sousedé. Potvrdili nedobré vztahy mezi účastníky a to, že mezi sebou dlouhodobě vedou spory. Dodali, že je žalobkyně osočuje, uvádí nepravdivé údaje do médií, nic se jí na žalovaných nelíbí. Dle žalovaných žalobkyně nešetří sprostými slovy, urážkami, její chování je agresivní. Vyhrožuje jim policií.

18. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] vyplývá, že vztahy mezi účastníky se zhoršily poté, kdy si žalobkyně svévolně vykopala elektro přípojku na pozemku žalovaných.

19. Ze svědecké výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] u jednání vyplývá, že žalobkyně je konfliktní, nedá se s ní domluvit. Sama nebyla přítomna žádného konfliktu mezi žalobkyní a žalovanými.

20. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] u jednání vyplývá, že z počátku neměl se žalobkyní žádné problémy. Vycházeli spolu jako sousedé dobře. Později měla žalobkyně spory se žalovanými. Bylo mu vyčítáno, že se s nimi baví. Je mu zřejmé, že žalobkyně má neshody ohledně věcných břemen.

21. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] u jednání vyplývá, že mezi účastníky jsou vyhrocené vztahy, že žalobkyně si často na žalované stěžuje v tom směru, že jí nevyjdou v různých věcech vstříc, které ona po nich požaduje. Ona byla přítomna, kdy mezi účastníky zasahovala policie.

22. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] u soudního jednání vyplývá, že účastníky zná z úřední činnosti. Od roku 2011 má v úřední činnosti i spádovou [územní celek], kde bylo vydáno stavební povolení žalobkyně na výstavbu rodinného domu. Následně přišla od žalovaných 1, 2 stížnost na přístavbu rodinného domu žalobkyně. Stavební úřad zjistil, že na okolních pozemcích jsou černé stavby vodovodních přípojek a elektro přípojek, a to na pozemcích žalovaných. V případě elektro přípojky žalobkyně to bylo řešeno jako černá stavba, zahájilo se řízení o odstranění stavby a ve věci bylo vydáno rozhodnutí o odstranění stavby. Rozhodnutí a odstranění stavby je pravomocné, doposud však k odstranění stavby nedošlo.

23. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] vyplývá, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] dle [list vlastnictví] je zřejmé, že žalovaní 1, 2 jsou vlastníky pozemků parc. [číslo].

24. Z rozhodnutí Magistrátu města Havířova, stavebního a silničního správního úřadu ze dne 9.12.2014, č. j. [spisová značka] ve věci žalobkyně vyplývá, že žalobkyni jako vlastníkovi stavby bylo nařízeno odstranění této stavby, a to zemní PEDN25 přípojky vody na pozemku parc. [číslo] v kat. území [obec], která je napojena na stávající povolený vodovodní řád DN 51 PE. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 24.4.2015.

25. Z rozhodnutí Magistrátu města Havířova, stavebního a silničního správního úřadu ze dne 7.11.2013 č. j. [spisová značka] ve věci žalobkyně [celé jméno žalobkyně], vyplývá, že žalobkyni jako vlastníkovi stavby bylo nařízeno podle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona odstranění uvedené stavby, a to zemní kabelové přípojky NN na pozemcích parc. [číslo] v kat. území [obec], neboť byla v celé své délce provedena v rozporu s vydaným stavebním povolením [číslo] 2000 ze dne 23.8.2000.

26. Z rozhodnutí Magistrátu města Havířov, odboru životního prostředí ze dne 18.4.2013, č. j. [spisová značka] ve věci Severomoravských vodovodů a kanalizací vyplývá, že příslušný úřad vydal podle § 129 odst. 3 a § 115 stavebního zákona a vyhl. č. 526/2006 Sb. dodatečné stavební povolení na stavbu vodního díla a to vodovodního řádu I. [obec], dále jen stavby, umístěné na pozemku parc. [číslo] v kat. území [obec], kterým stavbu dodatečně povolil.

27. Z rozhodnutí Krajského úřadu ze dne 10.3.2014, [číslo jednací] vyplývá, že odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Magistrátu města Havířov, odboru stavebního a silničního ze dne 7.11.2013, č. j. [spisová značka], kterým bylo žalobkyni nařízeno odstranění stavby elektro přípojky na pozemcích parc. [číslo] v kat. území [obec], se zamítá a napadené rozhodnutí se potvrzuje.

28. Ze smluv o zřízení věcného břemene mezi žalovanými manžely [příjmení] a [jméno] [příjmení] je zřejmý rozsah zřízení služebnosti.

29. Z výzvy o bezodkladné zastavení prací je zřejmé, že příslušný stavební úřad vyzval žalobkyni k zastavení výstavby.

30. Z geometrického plánu [jméno] [příjmení] má vyplývat rozsah, ve kterém žalobkyně požadovala zřízení vodovodní přípojky.

31. Pokud jde o další důkazní návrh žalobkyně, a to výzvu, vzhledem k tomu, že tento listinný důkaz nebyla žalobkyně schopna specifikovat, soud v tomto směru dokazování neprováděl.

32. Ze sdělení Policie ČR je zřejmé, že Policie ČR se opakovaně zabývala vzájemnými podáními ze spáchání přestupku mezi účastníky, tj. žalobkyní [celé jméno žalobkyně] a žalovanými manžely [příjmení].

33. Za situace, kdy u prvního jednání ze dne 20.2.2017 bylo celé řízení koncentrováno, zabýval se zdejší soud pouze důkazními návrhy, které byly učiněny do koncentrace. Pokud jde o jakékoli další důkazní návrhy, tyto důkazy soud neprováděl, dále k nim nepřihlížel, přičemž soud připomíná, ž účastníkům nebyla u prvního jednání poskytnuta lhůta k doplnění skutkových tvrzení, označení a předložení důkazů. Soud tedy vycházel při zjišťování skutkového stavu věci pouze z důkazů, které byly provedeny do koncentrace, případně poté, co žalobkyně byla soudem u posledního jednání poučena dle § 118a o.s.ř., žalobkyně nad rámec navržených důkazů navrhla důkaz legendou Severomoravských vodovodů a kanalizací.

34. Soud všechny jednotlivé důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a na základě důkazů dospěl ke zjištění skutkového stavu věci: Nepochybně bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, obec a [katastrální uzemí], přičemž ze shodných skutkových tvrzení účastníků vyplývá, že na tomto pozemku žalobkyně buduje stavbu - rodinný dům. K této výstavbě bylo vydáno stavební povolení, ale s ohledem na nedostatek souhlasu majitelů pozemků –žalovaných ke zbudování přípojek je výstavba rodinného domu přerušena příslušným stavebním úřadem. V daném případě tak dům nemůže být v současné době dostavěn, nemůže být zkolaudován a nemůže být ani ze strany žalobkyně užíván. Naopak žalovaní, jak vyplývá z výpisu katastru nemovitostí, konkrétně [list vlastnictví], jsou vlastníky pozemků parc. [číslo] přičemž pozemkem parc. [číslo] – trvalý trávní porost vede stavba vodního díla, a to vodovodní řád I. [obec] na základě dodatečného stavebního povolení Magistrátu města Havířov ze dne 18.4.2013, č. j. [spisová značka]. Aniž žalobkyně disponovala povolením vlastníků zbudovala neoprávněně bez souhlasu majitelů pozemku vodovodní a elektro přípojku, tudíž ve prospěch svého pozemku parc. [číslo] na kterém staví rodinný dům, zatížila služebností inženýrských sítí sousedící pozemky ve vlastnictví žalovaných, a to jak pozemek parc. [číslo] tak pozemek parc. [číslo] současně aniž by disponovala stavebním povolením takových přípojek. Ze stavebního hlediska jde o neoprávněné černé stavby a proto byla žalobkyně v obou případech vyzvána k odstranění staveb, a to jak elektro přípojky, tak vodopřípojky, jak vyplývá z rozhodnutí Magistrátu města Havířova ze dne 9.12.2014, které nabylo právní moci dne 24.4.2015 a rozhodnutí Magistrátu města Havířov ze dne 7.11.2013, které je rovněž pravomocné. Tato rozhodnutí žalobkyně nerespektuje, přípojky neodstranila přesto, že přípojky zhotovila již v roce 2000 a 2008, aniž disponovala oprávněním vstupu a manipulací s pozemky ve vlastnictví žalovaných. Proto žalovaní proti žalobkyni vedou exekuční řízení. Toto řízení, jak vyplývá ze shodných skutkových tvrzení, je v současné době pozastaveno, neboť žalobkyně se domáhá odkladu, případně zastavení exekuce. V současné době s ohledem na dodatečné stavební povolení vodovodního řádu je přes pozemky žalovaných veden vodovodní řád a vlastníkem distribuční soustavy [právnická osoba] je přes pozemky žalovaných vedena přípojka elektřiny ve prospěch pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně.

35. Tato skutková zjištění učinil soud v prvé řadě z listinných důkazů. Samotné účastnické výpovědi, případně svědecké výpovědi mají pouze podpůrný charakter. Potvrzují jednoznačně to, co vyplývá z předložených listinných důkazů, tj. v prvé řadě soud vycházel z výpisů z katastru nemovitostí, kde zjistil vlastnické právo žalobkyně i žalovaných. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků vyplývá, že žalobkyně na svém pozemku na základě stavebního povolení začala budovat rodinný dům, že tato stavba je aktuálně přerušena právě z důvodu nepovolených přípojek pro absenci oprávnění vedení těchto přípojek přes pozemky žalovaných, a to pozemky parc. [číslo]. Dalšími důkazy, ze kterých soud při zjišťování skutkového stavu vycházel, jsou příslušná rozhodnutí Magistrátu města Havířov a rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, [obec]. Z těchto rozhodnutí je zřejmé, že pravomocně u Magistrátu města Havířov, bylo rozhodnuto o odstranění obou děl, a to jak elektro přípojky, tak vodo přípojky, neboť tyto stavby byly ze stavebního hlediska vyhodnoceny jako stavby černé, jako nepovolené stavby, když k povolení nemohlo nikdy dojít, neboť žalobkyně nedisponovala souhlasem žalovaných jako majitelů pozemků, přes které měly být přípojky vedeny. Pokud jde o účastnickou výpověď žalobkyně, žalovaných, tyto pouze doplňují skutkový stav a potvrzují to, co bylo z listinných důkazů nepochybně prokázáno. Navíc všichni účastníci se shodli na tom a jejích výpovědi korespondují, že jejích vztahy nejsou dobré a nepřichází do úvahy smírné vyřešení věci stejně, jako nepřichází do úvahy smluvní zřízení služebnosti. Pokud jde o tvrzení účastníků ohledně nedobrých vztahů, vyhrocených sousedských vztahů a na to navazující svědecké výpovědi, tyto důkazy pro zjišťování skutkového stavu věci a posouzení žaloby nebyly podstatné a v dané věci byly zcela irelevantní. Soud tedy při zjišťování skutkového stavu převážně z těchto důkazů nevycházel, vycházel převážně z listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci, který byl rovněž ze strany soudu doplněn o zjištění na základě shodných skutkových tvrzení. Pokud jde o žalovanými zpochybňovaný souhlas ke zřízení služebností původními vlastníky pozemků, tento důkaz nemá pro rozhodnutí soudu význam a může být podstatný pro stavební řízení.

36. V daném případě má soud za to, že pro rozhodnutí soudu bylo dostačující zjištění skutkového stavu věci tak, jak je uvedeno shora. Skutkový stav byl u posledního jednání doplněn o shodná skutková tvrzení, ze kterých je zřejmé, že majitel distribuční soustavy spol. ČEZ zbudoval elektro přípojku ve prospěch panujícího pozemku ve vlastnictví žalobkyně, a to přes pozemky žalovaných, neboť sama žalobkyně u jednání uvedla, že v tomto směru již žaloba není důvodná a v tomto směru již nepožaduje zřízení služebnosti vedení inženýrských sítí elektro přípojky. V rozporu s tímto tvrzením však trvala na žalobě v celém rozsahu.

37. Podle § 1257 odst. 1 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

38. Podle § 1257 odst. 2 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. vlastník může zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku.

39. Podle § 1258 obč. zákoníku služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší.

40. Podle § 1260 odst. 1 obč. zákoníku služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

41. Podle § 1262 odst. 1 obč. zákoníku zřizuje-li se právním jednáním služebnost k věci zapsané ve veřejném seznamu, vzniká zápisem do takového seznamu. Vzniká-li služebnost k věci zapsané do veřejného seznamu na základě jiné právní skutečnosti, zapíše se do veřejného seznamu i v takovém případě.

42. Podle § 1263 obč. zákoníku oprávněná osoba nese náklad na zachování a opravy věci, která je pro služebnost určena. Užívá-li však věci i ten, kdo je služebností obtížen, je povinen na náklad poměrně přispívat, anebo se užívání zdržet.

43. Podle § 1267 odst. 1 obč. zákoníku služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat. Vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě.

44. Podle § 1267 odst. 2 obč. zákoníku je-li to výslovně ujednáno, zahrnuje služebnost právo zřídit, mít a udržovat na služebném pozemku také potřebné obslužné zařízení, jakož i právo provádět na inženýrské síti úpravy za účelem její modernizace nebo zlepšení její výkonnosti.

45. Podle § 1267 odst. 3 obč. zákoníku oprávněná osoba zpřístupní vlastníku pozemku dokumentaci inženýrské sítě v ujednaném rozsahu, a není-li ujednán, v rozsahu nutném k ochraně jeho oprávněných zájmů.

46. Po zjištění skutkového stavu věci posoudil soud žalobu ze dne 25.9.2015 po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba nebyla ke zdejšímu soudu podána důvodně. Žalobkyně se po celé řízení domáhala u zdejšího soudu zřízení služebnosti vedení a údržby inženýrských sítí, a to vodovodní přípojky a elektro přípojky, přičemž služebnosti měly být zřízeny ve prospěch panujícího pozemku v jejím vlastnictví, a to pozemku parc. [číslo] na [list vlastnictví] a zatíženy měly být pozemky ve vlastnictví žalovaných, a to konkrétně v případě vodovodní přípojky pozemek parc. [číslo] v případě elektro přípojky pozemek parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví]. Žalobkyně žalobu zdůvodnila tím, že je vyloučeno zřízení služebnosti smlouvou, neboť mezi žalobkyní a žalovanými jako vlastníky služebností zatížených pozemků jsou vyhrocené vztahy, vzájemně se osočují, jsou mezi nimi projednávány přestupky, opakovaně zasahovala Policie ČR, žalobkyně si na žalované stěžuje prostřednictvím médií. Žalovaní naopak namítali, že žalobkyně nikdy sama za žalovanými s žádostí o zřízení služebnosti nepřišla, nikdy je tak, jako ostatní majitelé sousedních pozemků, nepožádala o zřízení služebnosti soukromoprávní cestou, a to prostřednictvím smlouvy. Pokud tedy žalobkyně začala na svém pozemku budovat rodinný dům a zhotovila v letech 2000 a 2008 elektro přípojku a vodovodní přípojku, učinila tyto stavby bez stavebního povolení. Nikdy neměla souhlas vlastníků pozemků ke zřízení těchto staveb a z tohoto důvodu se žalovaní zcela oprávněně u příslušného stavebního úřadu domáhají odstranění staveb. V tomto směru dal žalovaným stavební úřad za pravdu a rozhodnutím ze dne 9.12.2014 a dne 7.11.2013 rozhodl o odstranění obou přípojek. Na druhé straně žalobkyně po celé řízení argumentovala tím, že není schopna dostavět rodinný dům, její stavba je přerušena rozhodnutím stavebního úřadu, nemůže dům zkolaudovat a užívat i přesto, že žije v demokratickém státě, proto je na svých právech poškozována. Připomínala soudu, že rozhodnutím Magistrátu města Havířova došlo k dodatečnému povolení stavby vodovodního díla. Dle závěru soudu se však jedná o vodní dílo ve vlastnictví jiného subjektu, než žalobkyně, když stavebníkem jsou Severomoravské vodovody a kanalizace [obec] a rozhodnutím o dodatečném povolení stavby vodovodního řádu v [obec] mimo jiné i přes pozemky žalovaných byla zlegalizována již provedená výstavba vodovodního řádu. Pokud jde o samotnou žalobu, soud, aniž by dále zjišťoval skutkový stav věci zejména s přihlédnutím k nedostatečnému vymezení rozsahu požadovaného zřízení přípojek (žalobkyně u elektro přípojky odkazovala na geometrický plán zhotovený v průběhu řízení, u vodo přípojky na geometrický plán [jméno] [příjmení]) poté, co připustil změnu žaloby a byl vymezen předmět řízení, jednoznačně dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť žalobkyni nesvědčí žádný zákonný důvod, tj. titul pro zřízení služebnost vedení inženýrských sítí na základě rozhodnutí soudu. Opakovaně soud žalobkyni připomínal, že nabytí služebnosti řeší ustanovení § 1260 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Dle tohoto zákona se služebnost nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Za zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem. Ke vzniku služebnosti ze zákona, tj. ex lege může dojít tam, kde konkrétní zákon tuto skutečnost předpokládá, což není případ občanského zákoníku, ale řady speciálních právních předpisů převážně veřejnoprávní povahy, a to např. zákona o hornické činnosti, o civilním letectví apod., tedy případy, kdy je dán veřejný zájem na omezení vlastnického práva (většinou pozemku) zřízením služebnosti. Další předpokládanou skutečností, se kterou zákon spojuje vznik služebnosti, je rozhodnutí orgánu veřejné moci, a to pouze v těch případech, kdy to zákon příslušnému orgánu výslovně umožňuje. Takovým orgánem je převážně řada úřadů státní správy, např. stavební úřad, který je oprávněn zřizovat služebnosti za podmínek vyplývajících ze speciálních předpisů. Je nepochybné, že tímto orgánem může být i soud, tedy věcné břemeno může být zřízeno i na základě soudního rozhodnutí, ale pouze v případech přesně vyjmenovaných zákonem. Soud tedy může zřídit služebnost výhradně v těch případech, kdy mu to zákon umožňuje a to z toho důvodu, aby nebylo takové právo zneužíváno a soud na základě libovůle nezatěžoval majetek jiných subjektů. Případy, kdy je soud oprávněn zřizovat služebnosti představují zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, případ nezbytné cesty nebo za podmínek zákona o pozemních komunikacích. V případě, že zákon tuto možnost soudu pro určitou situaci nestanoví, soud nemůže svým rozhodnutím oprávnění ze služebnosti založit, jak je tomu v tomto projednávaném případě. Soud tedy uzavírá, že není oprávněn zřídit služebnost ve prospěch panujícího pozemku ve vlastnictví žalobkyně a zatížit pozemky žalovaných, konkrétně pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro kat. území a obec Horní Bludovice, v podstatě sousedící pozemky pozemku žalobkyně. Skutečnost, že žalobkyně je stavebníkem rodinného domu na pozemku parc. [číslo] že dostala stavební povolení k výstavbě rodinného domu a že nutně potřebuje vodovodní a elektro přípojku, neboť v opačném případě dům nebude moci dům dostavět, není pro toto řízení relevantní. Žalobkyně v prvé řadě dříve, než se rozhodla pro výstavbu rodinného domu, měla si opatřit souhlas vlastníků pozemků s vedením přípojek a napojením na inženýrské sítě. Pokud tak neučinila, musela si být vědoma toho, že staví přípojky, aniž má povolení vlastníků pozemku, neboť primárně k nabytí služebnosti má, jak stanoví zákon, dojít smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením. V případě žalobkyně se nejedná o případy, se kterými občanský zákon spojuje vznik služebnosti rozhodnutím soudu, za situace, kdy zákon tuto možnost soudu pro určitou situaci nestanoví, soud nemůže svým rozhodnutím oprávnění ze služebnosti založit a to ani tehdy, kdy by se z okolností případu jevilo zřízení služebnosti vhodným východiskem k jeho řešení. Nevyplývá-li oprávnění soudu zřídit služebnost ze zákona, neboť poměry žalobkyně specifikované žalobou a zjištěné na základě dokazování, nedopadají na shora zmíněné situace, shledal soud žalobu jako zcela nedůvodnou a z tohoto důvodu žalobu v celém rozsahu zamítl.

47. Zdejší soud navíc pouze nad rámec shora uvedeného připomíná, že žalobkyně v průběhu řízení navíc nevymezila rozsah služebnosti, u posledního jednání potvrdila, že majitel distribuční sítě buduje přípojku, a to i bez souhlasu žalovaných, dodala, že již nepožaduje zřízení služebnosti elektro přípojky, přesto však na žalobě trvala v celém rozsahu, i v tomto směru nebyla žaloba důvodná, proto byla v celém rozsahu zamítnuta, neboť smyslem nového občanského zákoníku v žádném případě nebylo obcházet svobodnou vůli vlastníků věci, převážně nemovitostí a bez vědomí vlastníků či proti jejich vůli vlastníků zatěžovat jejich majetek zřizováním služebností ve prospěch jiných osob. Taková možnost vyplývá jen v omezené míře z řady veřejnoprávních předpisů, kdy stát ve veřejném zájmu zřizuje služebnosti a upřednostní zájem obecný před soukromoprávní ochranou vlastnického práva, na druhé straně je soudní moc ochranou před jakýmkoli zneužitím a proto nemůže bez zákonného oprávnění vůbec do vlastnictví žalovaných jakkoli zasáhnout, zejména zřizovat žalobkyní požadované služebnosti. Z důvodů shora uvedených byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

48. Pokud jde o náklady řízení, žalobkyně byla procesně neúspěšným účastníkem řízení, proto ponese své náklady řízení ze svého. Procesně úspěšným účastníkem řízení byli žalovaní, kteří dle § 142 odst. 1 o.s.ř. mají právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení po procesně neúspěšném účastníku řízení, tedy žalobkyni. Náklady řízení představují náklady právního zastoupení, a to odměnu advokáta, jízdné právního zástupce a ztrátu času. Odměna advokáta v dané věci činí 8 úkonů právní služby po 4 000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. c), § 7 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, dle tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 3 písm. c) činí hodnota úkonu zvýšená s ohledem na zastoupení více osob dle § 12 odst. 4 AT částku 4 000 Kč, nebo´t dle citovaného ustanovení jde-li o společné úkony při zastupování více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou osobu mimosmluvní odměna snížena o 20 %, tj. v daném případě 4 000 Kč. Soud přiznal odměnu za 8 úkonů, tedy převzetí věci, vyjádření k žalobě dne 10.8.2016, vyjádření k odvolání dne 13.10.2016, účast u jednání dne 20.2.2017, účast u jednání dne 6.4.2017 -2 úkony, účast u jednání dne 12.4.2019 – 2 úkony, tj. 8x po 4 000 Kč, celkem 32 000 Kč + 8x režijní paušál po 300 Kč, celkem 2400 Kč, dohromady 34 400 Kč. Soud nepřiznal žalovaným nárok na odměnu zástupce za dva úkony, a to nahlížení do soudního spisu, když právnímu zástupci nebránilo nic v tom, aby se s obsahem spisu seznámil již při jednání či krátce po jeho skončení, dále sepis dalšího doplňujícího vyjádření, když vyjádření bylo podáno, aniž byl k tomu právní zástupce vyzván ze strany soudu, navíc dvě předchozí vyjádření soud jako účelně vynaložené náklady uznal. Další náklady představuje jízdné ze sídla advokátní kanceláře v [obec] do [část obce] [část obce], tj. sídla soudu a to k jednání dne 20.2.2017 a 6.4.2017, ujeto v obou případech 42 km osobním motorovým vozidlem Hyunday i20 [registrační značka] při průměrné spotřebě 5,3 l na 100 km vyhláškové ceny 29,50 Kč dle vyhlášky č. 440/2016 Sb., opotřebení 3,90 na 1 km, celkem za jízdné pro cestu tam a zpět 230 Kč, v případě dvou jednání 2x, tj. 460 Kč a 4x náhrada za promeškaný čas dle 14 odst. 3 AT, celkem 400 Kč a za jízdné k jednání dne 12.4.2019 při najetých 50 Km z [obec] do [obec] ve vyhláškové ceně 33,10 za benzín Natural 95 a opotřebení 3,90, stejným motorovým vozidlem celkem jízdné za 290 Kč a náhradu za promeškaný čas 2x po 100 Kč, celkem 200 Kč, dohromady částka 1350 Kč Celkem tak představují náklady právního zastoupení částku 35 750 Kč, kterou je povinna zaplatit žalobkyně žalovaným do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, přičemž právní zástupce žalovaných není plátcem DPH.

49. Pokud je o náklady státu, tyto byly vyčísleny částkou 1 165 Kč, přičemž se jedná o zaplacené svědečné, které bylo přiznáno a vyplaceno svědkům. V daném případě se jedná o náklady státu, které je dle výroku II. žalobkyně povinna zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Okresního soudu ve Frýdku-Místku.