14 C 320/2020

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Szkanderovou ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 b) Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 c) Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/0 všichni zastoupeni advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 3/0 Datum narození zainteresované osoby 3/0 Adresa zainteresované osoby 3/0 2. Jméno zainteresované osoby 4/0 Datum narození zainteresované osoby 4/0 Adresa zainteresované osoby 3/0 o určení neexistence práva odpovídajícího věcnému břemeni I. Určuje se, že na pozemku parcelové č. , číslo, , orná půda, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , číslo, nevázne věcné břemeno cesty sjednané ve prospěch pozemku parcelové č. St. , číslo, o výměře 101 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domů č. p. , číslo, , pozemku parcelové č. , číslo, o výměře 1 647 m2, zahrada a pozemku parcela č. St. , číslo, o výměře 25 m2, zastavěna plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, .II. Žalovaní 1., 2. jsou povinni uhradit žalobcům a), b), c) společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 136 520 Kč do 3 dnů do právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobců a), b), c).

1. Žalobci a), b), c) se žalobou ze dne 25. 9. 2020 doručenou soudu dne 14. 10. 2020 domáhali určení neexistence práva odpovídající věcnému břemeni, služebnosti cesty nacházející se na pozemku parcelové č. , číslo, v katastrálním území , adresa, .

2. Žalobci žalobu zdůvodnili tím, že jsou podíloví spoluvlastníci pozemku parcelové č. , číslo, zapsaného na LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , naopak žalovaní 1., 2. mají ve společném jmění manželů sousední pozemky, a to parcelové č. St. , číslo, , jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. , číslo, a parcelové č. , číslo, a , číslo, zapsané na LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Žalovaní předmětné pozemky nabyli na základě kupní smlouvy ze dne 8. 3. 2016. V katastru nemovitostí je ve prospěch těchto pozemků žalovaných zapsána služebnost cesty přes pozemek žalobců p.č. , číslo, na základě smlouvy ze dne 12. 1. 1910. Podle žalobců zápis v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti, neboť jejich pozemek parcelové č. , číslo, nikdy nesloužil k přístupu k sousedním pozemkům, na sousední pozemky je přístup z veřejné komunikace nacházející se na pozemku parcelové č. , číslo, a současně předchozí vlastníci panujících pozemků nikdy žádnou přístupovou cestu přes pozemky žalobců nepoužívali. Cestu přes pozemek žalobců začali využívat až žalovaní v roce 2019. Podle kupní smlouvy z roku 1910 věcné břemeno zatěžovalo původní pozemek parcelové č. , číslo, , cesta vedla po hranici sousedního pozemku parcelové č. , číslo, a zajišťovala přístup k sousedním pozemkům. V průběhu let došlo k rozdělení pozemku parcelové č. , číslo, na pozemky p. č. , číslo, , , číslo, , číslo, . Pokud tedy katastrální úřad zapsal po rozdělení pozemku p.č. , číslo, věcné břemeno k tíži pozemku parcelové č. , číslo, , jedná se o nesprávný zápis věcného břemene do katastru nemovitostí, neboť správně měla být cesta zapsána na pozemku parcelové č. , číslo, . Závěrem žalobci a), b), c) dodali, že cesta nebyla využívána přes 30 let, fyzicky ani neexistuje, na místě cesty je plot, husté křoví a navíc je právo cesty promlčeno, proto se u zdejšího soudu domáhají určení, že přes pozemek v jejich podílovém spoluvlastnictví parcelové č. , číslo, nevede cesta, tj. že na tomto pozemku nevázne věcné břemeno cesty ve prospěch sousedních pozemků ve vlastnictví žalovaných.

3. Žalovaní 1., 2. se poprvé k žalobě vyjádřili podáním ze dne 16. 2. 2021 a uvedli, že se žalobou nesouhlasí, podle žalovaných 1., 2. je žaloba nedůvodná a navrhli zamítnutí žaloby. Podle žalovaných 1., 2. je v katastru nemovitostí věcné břemeno zapsáno správně na základě smlouvy ze dne 19. 1. 1910, zatíženým pozemkem je pozemek parcelové č. , číslo, v podílovém spoluvlastnictví žalobců a), b), c), služebnost byla zřízena ve prospěch pozemků v jejich společném jmění manželů, konkrétně pozemků parcelové č. St. , číslo, , p.č. , číslo, a , číslo, . Zápis odpovídá skutečnosti, je správný, předmětnou cestu přes pozemky žalobců a), b), c) užívají nejen žalovaní 1., 2., ale užívali ji i předchozí vlastníci, navíc oni předmětné pozemky zakoupili v dobré víře, že v jejich prospěch je zřízeno věcné břemeno cesty, neboť zajišťuje přístup k potoku, umožňuje zavlažování zahrady a přístup do okolí. O existenci věcného břemene je dříve výslovně ubezpečil žalobce a), , jméno FO, , podle žalovaných je předmětný spor pouze vyústěním nedobrých sousedských vztahů mezi účastníky.

4. U prvního jednání k návrhu žalobců a), b), c) soud podle § 95 odst. 1 o. s. ř. připustil změnu žaloby, a to tak, že předmětem sporu je určení, že na pozemku parcelové č. , číslo, orná půda v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaný v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, nevázne věcné břemeno cesty sjednané ve prospěch pozemků parcelové č. St. , číslo, , parcelové č. , číslo, a parcelové č. St. , číslo, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, .

5. Žalobcům a), b) a c) se u prvního jednání ve věci ze dne 16. 9. 2021 dostalo zákonného poučení podle § 118 a odst. 1, 3, o. s. ř., tak aby specifikovali naléhavý právní zájem na určení, označili panující a služebné pozemky, zdůvodnili, proč se domáhají zrušení věcného břemene, v čem shledávají pochybení zápisu věcného břemene (služebnosti), z čeho dovozují, že zápis neodpovídá skutečnosti, zda se domáhají zrušení služebnosti nebo určení toho, že služebnost je promlčena.

6. Na základě poučení podle § 118 a odst. 1, 3, o. s. ř. žalobci a), b), c) v průběhu řízení ve lhůtě doplnili skutková tvrzení podáním ze dne 15. 10. 2021, označili služebné a panující pozemky v souladu se zápisem v katastru nemovitostí, uvedli, že rozsah věcného břemene vyplývá ze smlouvy z roku 1910, tehdy se jednalo o polní cestu, která v současné době fakticky neexistuje, a to v důsledku změny krajinného uspořádání, současně cesta ztratila v průběhu let na významu a přestala být užívána, přes pozemek parcelové č. , číslo, cesta nikdy v minulosti nevedla, pokud snad cesta přes nějaký pozemek v podílovém spoluvlastnictví žalobců a), b), c), vede, musí se jednat o pozemek parcelové č. , číslo, , který sousedí s pozemkem parcelové č. , číslo, . Podle žalobců je výkon práva promlčen, neboť právo cesty nebylo dlouhodobě vykonáváno, a to minimálně po dobu, kdy oprávněné pozemky vlastnili manželé , jméno FO, , tedy v období od 25. 11. 2003 do 10. 3. 2016. V neposlední řadě žalobci a), b), c) specifikovali naléhavý právní zájem na určení práva, který spočívá v tom, že existuje rozpor mezi skutečným stavem a stavem právním, který je zapsán v katastru nemovitostí.

7. Soud ve věci prováděl dokazování čtením listinných důkazů, případně sdělením podstatného obsahu listin, a to výpisy z katastru nemovitostí LV č. , číslo, a , číslo, k datu podání žaloby i aktuální výpisy z katastru nemovitostí, sděleními, katastrální mapou, původní katastrální mapou, spisem zdejšího soudu sp. zn. 18 C 37/2018, předžalobní výzvou, poštovním podacím archem, odpovědí žalovaných, kupní smlouvy ze dne 12. 1. 1910 včetně jeho překladu, inzeráty, fotodokumentací, sdělením Katastrálního úřadu, sdělením stavebního úřadu, fotografiemi, kupními smlouvami, náhledem do katastru nemovitostí, satelitními snímky, dopisy, mapou z 19. století, pozemkovou mapou, čestným prohlášením, sdělením o rozdělení pozemku, položkovým výkazem změn, oznámením katastrálního úřadu o opravě chyby, sdělením zeměměřičského úřadu, místním šetřením, protokolem o místním šetření, účastnickou výpovědí , jméno FO, a , jméno FO, , účastnickou výpovědí , jméno FO, a svědeckými výpověďmi , jméno FO, a , jméno FO, .

8. Pokud jde o další označené a předložené důkazy, jak ze strany žalobců a), b), c), tak ze strany žalovaných 1), 2), soud dokazování těmito dalšími důkazy neprováděl, tyto důkazní návrhy zamítl, neboť pro zjištění skutkového stavu věci a rozhodnutí ve věci nepovažoval provedení těchto důkazů za právně podstatné a s ohledem na hospodárnost a ekonomii řízení od těchto důkazů soud upustil.

9. Podle výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, , katastrální území , adresa, jsou žalobci a), b), c) podílovými spoluvlastníky pozemku parcelové č. , číslo, , pozemku parcelové č. , číslo, a pozemku parcelové č. , číslo, k datu podání žaloby, tedy 25. 9. 2020, byl pozemek ve vlastnictví žalobců a), b), c), parcelové č. , číslo, o výměře 1 026 m² zatížen věcným břemenem cesty ve prospěch parcely St. , číslo, , St. , číslo, a , číslo, , k datu vyhlášení rozhodnutí z výpisu z katastru nemovitosti jednoznačně vyplývá, že toto věcné břemeno cesty vázne rovněž na pozemku v podílovém spoluvlastnictví žalobců a), b), c), a to parcelové č. , číslo, .

10. Podle výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, , katastrální území , adresa, mají žalovaní 1), 2) ve společném jmění manželů pozemek parcelové č. St. , číslo, , pozemek parcelové č. , číslo, a pozemek p.č. St. , číslo, , přičemž součástí tohoto pozemku je budova rodinného domu č. p. , číslo, , z výpisu z katastru nemovitostí k datu vyhlášení rozhodnutí vyplývá, že jim slouží právo cesty přes pozemky v podílovém spoluvlastnictví žalobců a), b), c), - parcelové č. , číslo, a , číslo, .

11. Z kupní smlouvy ze dne 8. 3. 2016 vyplývá, že žalovaní 1., 2. nabyli předmětné pozemky parcelové č. St. , číslo, , St. , číslo, a , číslo, kupní smlouvou ze dne 8. 3. 2016 s právními účinky zápisu k datu 10. 3. 2016, zápis byl proveden dne 4. 4. 2016.

12. Z inzerátů , právnická osoba, vyplývá, že předmětné nemovitosti byly touto realitní kanceláří inzerovány, a to jako rodinný dům o velikosti 4+1 v , adresa, s tím, že rodinný dům má dobrou dostupnost do okolních lesů.

13. Z katastrální mapy je zřejmé, že pozemky v podílovém spoluvlastnictví žalobců a), b), c) jsou sousedními pozemky, které jsou ve společném jmění manželů, tedy žalovaných 1., 2.

14. Předložená fotodokumentace, fotografie, satelitní snímky i protokol o místním šetření dokumentují stav nemovitostí i stav případné cesty, přičemž z tohoto je zřejmé, že na pozemku parcelové č. , číslo, nejsou zřetelné žádné známky cesty.

15. Kupní smlouvou ze dne 15. 8. 2002 byly pozemky zapsané na LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , dnes ve vlastnictví žalovaných 1., 2. prodány , jméno FO, a , jméno FO, kupujícímu , tituly za jménem, , jméno FO, .

16. Kupní smlouvou ze dne 21. 11. 2003 byly předmětné pozemky aktuálně ve vlastnictví žalovaných 1., 2. majitelem Pharm Dr. , jméno FO, prodány do společného jmění manželů , jméno FO, a , jméno FO, .

17. Ze sdělení Stavebního úřadu vyplývá, že nelze pohlížet na dešťovou kanalizaci od rodinného domu č. p. , číslo, na pozemcích parcelové č. , číslo, a , číslo, jako na nepovolenou stavbu.

18. Z dopisu, emailové korespondence, vyjádření i žádostí, které jsou obsahem spisu, je zřejmé, že účastníci vedli mimosoudní jednání, která však nebyla úspěšná, k žádné mimosoudní dohodě mezi účastníky v průběhu řízení nedošlo.

19. Z čestných prohlášení založených ve spise vyplývá, že předchozí vlastníci pozemků parcelové č. St. , číslo, zapsaného na LV č. , hodnota, , tedy manželé , jméno FO, , případně , jméno FO, , nikdy neužívali žádné pozemky za domem a přes tyto pozemky žádná cesta k rodinnému domu nebo k potoku nevedla, přičemž rodinný dům č. p. , číslo, byl v době vlastnictví , jméno FO, nebo manželé , jméno FO, oplocen i zezadu.

20. Žalobce a) , jméno FO, ve své účastnické výpovědi před soudem uvedl, že se domáhá zrušení věcného břemene, které zatěžuje jeho pozemek parcelové č. , číslo, , protože toto věcné břemeno neodpovídá skutečnosti. Na tomto pozemku nikdy žádná cesta nebyla, až když sousední pozemky získali žalovaní, začali užívat celý pozemek parcelové číslo , číslo, . Chodí po něm, užívají ho celý, pošlapali trávu, nemohl kosit, na pozemku vykopali kanály pro odvod dešťové vody, přičemž trubky nejsou v zemi hluboko a on přes pozemek nemůže jezdit traktorem, nemůže se dostat k potoku, k vrbám, které potřebuje pokácet. Pokud snad v minulosti nějaká cesta byla smluvně zřízená, nemohla se týkat tohoto pozemku, ale maximálně pozemku parcelové č. , číslo, , neboť měla vést po hranici s pozemkem parcelové č. , číslo, ve vlastnictví , jméno FO, . Předchozí vlastníci předmětný pozemek parcelové č. , číslo, nikdy neužívali, když po něm chtěli projít nebo pokácet strom, obrátili se na žalobce, zda tak mohou učinit. Proto se domáhá zrušení věcného břemene, protože nemůže svůj pozemek užívat, žalovaní mu v tom brání a dohoda mezi účastníky možná není. Přístup na nemovitosti žalovaných 1., 2. zajišťuje veřejná komunikace.

21. Žalobce b) , jméno FO, ve své účastnické výpovědi před soudem uvedl, že je spoluvlastníkem pozemku, jehož se spor týká, je si vědom toho, že pozemek je zatížen věcným břemenem cesty, že není vymezen rozsah této cesty a z tohoto důvodu žalovaní 1., 2. užívají celý pozemek. Pamatuje si předchozí vlastníky panujících pozemků manželé , jméno FO, a ví, že tito jejich pozemek nikdy neužívali, nechodili po něm, ani na něm nic nebudovali, takové cesty přes jejich pozemek ani není třeba, protože dlouhodobě jsou nemovitosti žalovaných napojeny na veřejnou komunikaci, která byla v letech 2004–2007 vyasfaltována. Dodal, že pokud snad v minulosti byl naplněn smysl a účel cesty na pozemku parcelové č. , číslo, , v současné době po zřízení veřejné komunikace smysl cesta pozbyla, proto také předchozí vlastníci žádnou cestu nevyužívali. Dodal, že dohoda mezi účastníky není možná.

22. Žalovaná 2. , Jméno zainteresované osoby 4/0, ve své účastnické výpovědi před soudem uvedla, že věcné břemeno bylo zřízeno kupní smlouvou z roku 1910 primárně ve prospěch pozemku parcelové č. St. , číslo, . Již od roku 1986 na tomto pozemku stál dům, oni nemovitosti zakoupili v roce 2016 od původních vlastníků , jméno FO, , nemovitosti kupovali přes realitní kancelář Ambrareal s tím, že je realitní kancelář i původní vlastníci upozornili na existenci cesty, ukázali jim cestu a sdělili, že cestu mohou užívat. Proto měli dobrou víru v existenci věcného břemene. Žalovaná 2. uvedla, že je přesvědčena o tom, že cesta přes pozemek žalobců a), b), c) vedla odjakživa, rovněž , jméno FO, je ubezpečili, že cestu můžou využívat, popřela, že by užívali celý pozemek parcelové č. , číslo, , ale chodí nejkratší cestou k potoku, popřela, že by chodili po celém pozemku č. , číslo, , že by tento pozemek znehodnocovali a žádné trubky nebo na dešťovou kanalizaci do pozemku žalobců neumístili. Podle žalované 2. kanalizaci vybudovali ještě , jméno FO, , oni měli zájem se domluvit, navrhovali odkoupení části pozemku za 200 000 Kč, jednání selhala. Závěrem dodala, že se zrušením věcného břemene nesouhlasí.

23. Svědek , jméno FO, ve své svědecké výpovědi před soudem uvedl, že žalovaným 1., 2. v roce 2016 kupní smlouvu prodal své nemovitosti, a to rodinný dům , číslo, , adresa, , pozemky parcelové č. , číslo, , , číslo, a , číslo, . Svědek uvedl, že nikdy přes pozemky ve vlastnictví žalobců a), b), c) nechodil, přístup ke svým nemovitostem měl zajištěn z přístupové komunikace na pozemku parcelové č. , číslo, . Ke svým nemovitostem nechodil přes pozemky žalobců, neměl k tomu důvod, ani nechodil k potoku, pozemky žalobců byly oploceny, byla tam brána a ani ho nenapadlo k potoku přes pozemky žalobců a), b), c) chodit. Závěrem dodal, že žalovaným 1., 2. neřekl, že k potoku budou chodit přes pozemky žalobců, že by kupovaným pozemkům svědčilo právo cesty přes pozemky v podílovém spoluvlastnictví žalobců a), b), c).

24. Svědkyně , jméno FO, ve své svědecké výpovědi před soudem uvedla, že žalovaným 1., 2. v minulosti prodali rodinný dům i pozemky v , adresa, , jedná se o sousední pozemky ve vlastnictví žalobců, na , jméno FO, si jako na souseda vzpomíná. Se žalovanými měla špatné zkušenosti, museli jim vracet část kupní ceny pro vady předmětu koupě. Nemovitosti jim prodali kupní smlouvu v roce 2016, sami byli majitelé předmětných nemovitostí od roku 2003 do 2016. Přístup k domu a pozemkům měli přes vyasfaltovanou komunikaci, neměli potřebu chodit k dom zezadu. Pamatuje si, že pozemky byly oplocené a na sousední pozemky směrem k potoku byla brána, ona ani nevěděla, komu patří pozemky u potoka, nevěděla o žádném věcném břemeni, tj. cestě k potoku, ona neměla důvod na pozemky vstupovat a nikdy tak nečinila, žádnou cestu přes cizí pozemky k potoku s manželem nevyužívali.

25. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci:Žalobci a), b), c) jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , obec , adresa, v katastrálním území , adresa, zapsané na LV č. , hodnota, , a to pozemku p. č. , číslo, o výměře 1 026 m², orná půda a pozemku parcelové č. , číslo, o výměře 1 636 m², trvalý travní porost. Na těchto pozemcích v podílovém spoluvlastnictví žalobců vázne podle zápisu v katastru nemovitostí na základě usnesení soudu číslo deníku 374/1910 věcné břemeno cesty ve prospěch pozemků p. č. St. , číslo, , p. č. St. , číslo, a , číslo, ve společném jmění manželů , jméno FO, (žalovaných 1., 2.) zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, . Součástí pozemku žalovaných parcelové č. St. , číslo, výměře 101 m² je stavba rodinného domu č. p. , číslo, , přičemž se jedná o sousední pozemky účastníků. Nabývacím titulem vlastnického práva žalovaných 1), 2) byla kupní smlouva ze dne 8.3.2016, kterou žalovaní nemovitosti v , adresa, koupili od předchozích vlastníků – manželů , jméno FO, .Kupní smlouvou ze dne 12. 1. 1910 prodávající , jméno FO, a manželé , jméno FO, prodali , jméno FO, (chalupnici v , adresa, ) dva pozemky, a to pozemkovou parcelu č. , číslo, jako stavební pozemek a pozemek p. č. , číslo, - roli jako zemědělskou půdu, které nabyli na základě kupní smlouvy ze dne 24. 6. 1896 a kupní smlouvy ze dne 24. 8. 1896, tedy nemovitosti zapsané v pozemkové knize číslo , číslo, v , adresa, se všemi právy, věcnými břemeny a příslušenství. do jejího výlučného, plného a neomezeného vlastnictví za dobrovolně vzájemně dohodnutou kupní cenu ve výši 305 Kč.Podle odstavce 9 citované kupní smlouvy ze dne 12.1.1910 prodávající udělili svým jménem a ve jménu nástupců k nemovitostem zapsaným na listu pozemkové knihy číslo , číslo, v , adresa, , , jméno FO, a dalším budoucím vlastníkům nemovitostí nově vzniklých ze zakoupených pozemků právo chůze, jízdy a hnaní dobytka přes pozemek č. , číslo, na hranici pozemku č. , číslo, ve směru z pozemku č. , číslo, na parcelu č. , číslo, .Kupní smlouvou z roku 1965 byla převedena do vlastnictví manželů , jméno FO, část pozemku parcelové č. , číslo, o výměře 712 m²-role a část pozemku o výměře 90 m², čímž došlo k oddělení pozemků a z původního pozemku parcelové č. , číslo, vznikl nově pozemek parcelové č. , číslo, o výměře 712 m² a stavební plocha parcelové č. , číslo, o výměře 90 m², dohromady 802 m² a pozemek p. č. , číslo, v roce 1973, ve stejném roce zápis provedl a omezil vlastnické právo služebností přes pozemek parcelové č. , číslo, Na základě dědického rozhodnutí z roku 1982 číslo D 1804/80, pozemkový úřad obdržel sdělení o zápisu oprávnění ve prospěch pozemku parcelové č. , číslo, přes pozemek parcelové č. , číslo, . V roce 1984 v důsledku odstraňování dílů došlo k dalšímu rozdělení pozemku p. č. , číslo, a z tohoto pozemku vznikl oddělením pozemek p. č. , číslo, a , číslo, , přičemž pozemkový úřad služebnost k pozemku p. č. , číslo, nezapsal, učinil tak k žádosti žalovaných opravou chyby v údajích katastru nemovitostí ze dne 25. 3. 2024. Předchozí vlastníci panujících pozemků manželé , jméno FO, , kteří nemovitosti vlastnili od roku 2003 do roku 2016 žádnou cestu přes sousední pozemek p. č. , číslo, , případně pozemek p. č. , číslo, v podílovém spoluvlastnictví žalobců a), b), c) nevyužívali ani o žádném věcném břemeni a služebnosti ve prospěch svých pozemků nevěděli.Pokud jde o skutková zjištění, tato vyplývají v prvé řadě z předložených listinných důkazů. Vlastnická práva k nemovitostem jsou prokazována výpisy z katastru nemovitostí a kupními smlouvami. Skutečnost, že se jedná o soudní pozemky, je zřejmá z katastrální mapy. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, komu svědčí vlastnické právo, případně, že v katastru nemovitostí je evidováno věcné břemeno, které mělo vzniknout na základě kupní smlouvy ze dne 12.1.1910. Z výpisu z katastru nemovitostí jasně vyplývá, které pozemky jsou zatížené, tj. služebné pozemky a které panující. Základní sporná otázka mezi účastníky spočívala v tom, zda kupní smlouvou ze dne 12.1.1910 bylo zřízeno věcné břemeno, které aktuálně zatěžuje oba pozemky ve vlastnictví žalobců, tj. nejen pozemek p.č. , číslo, ale rovněž pozemek p.č. , číslo, , tj. mezi účastníky šlo o spor ohledně rozsahu věcného břemene zřízeného smlouvou z roku 1910 za účinnosti všeobecného občanského zákoníku ABGB z roku 1811. V průběhu řízení vyšlo najevo, že každá strana sporu smlouvu ze dne 12.1.1910 vykládá jiným způsobem a dovozuje z ní jiná práva a povinnosti. Věcné břemeno založené kupní smlouvou ze dne 12.1.1910 mělo zatěžovat původně výlučně pozemek p.č. , číslo, v , adresa, , který v současné době neexistuje, příslušné úřady po rozdělení a přečíslování pozemku zatížili služebností nejprve pozemek žalobců p.č. , číslo, a následně k žádosti žalovaných rovněž pozemek p.č. , číslo, s ohledem na nedostatek geometrického plánu či výslovné ujednání o rozsahu cesty.Z oznámení a rozhodnutí Katastrálního úřadu jednoznačně vyplývá vývoj pozemku parcelové č. , číslo, . Z čestných prohlášení a svědeckých výpovědí manželů , jméno FO, soud dovodil, že tito žádnou cestu minimálně od roku 2003 do roku 2016 neužívali, nevěděli o věcném břemeni, nechodili přes pozemky žalobců ani žalovaným 1., 2. neslíbili, že cestu k potoku přes pozemek ve vlastnictví žalobců a), b), c) mohou užívat a že nedílnou součástí kupní ceny je i úhrada za věcné břemeno, respektive že žalovaným bude svědčit služebnost cesty. S ohledem na charakter jejich výpovědi, tedy svědecké výpovědi, která koresponduje s účastnickou výpovědí obou žalobců, s přihlédnutím k dalším čestným prohlášením, soud nemá pochybnost o pravdivosti a věrohodnosti svědeckých výpovědí obou manželů , jméno FO, , kteří shodně uvedli, že žádnou cestu řadu let neužívali, ani o ní nevěděli.

26. Podle § 472 všeobecného občanského zákoníku č. 949/1811 právem služebnosti je vlastník zavázán, aby ku prospěchu jiné osoby vzhledem ku své věci něco trpěl nebo opomíjel, je to věcné proti každému držiteli služebné věci účinné právo.

27. Podle § 480 ABGB právní důvod služebnosti zakládá se na smlouvě, na poslední vůli, na právním výroku vydaném při rozdělení společných pozemků nebo konečně na vydržení.

28. Podle § 481 ABGB věcného práva služebnosti k věcem, které jsou zapsány ve veřejných knihách, lze nabýti toliko knihovním zápisem.

29. Podle § 482 ABGB všechny služebnosti, v tom se shodují, že držitel služebné věci není zpravidla povinen, aby něco konal, nýbrž pouze, aby druhému výkon práva povolil anebo opomenul, co by jako vlastník jinak byl oprávněn činiti.

30. Podle § 484 ABGB držitel panujícího statku může sice své právo vykonávati, jak se mu líbí, než služebnosti nesmějí býti rozšiřovány, nýbrž spíše, pokud jejich povaha a účel zřízení dovoluje, musejí býti zužovány.

31. Podle § 3028 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

32. Podle § 3028 odst. 2 občanského zákona č. 89/2012 Sb. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

33. Podle § 631 občanského zákona bylo-li právo zapsáno do veřejného seznamu, promlčí se za 10 let ode dne, kdy mohlo být vykonáno poprvé.

34. Podle § 632 občanského zákona bylo-li do veřejného seznamu zapsáno právo, které může být vykonáváno nepřetržitě nebo opakovaně, promlčí se, pokud není vykonáváno po dobu 10 let, bylo-li však do veřejného seznamu zapsáno právo, které se vykonává jen zřídka, vyžaduje se, aby osoba, které právo náleží, měla v průběhu 10 let alespoň třikrát příležitost je vykonat a nikdy je nevykonala, nevyskytne-li se v průběhu 10 let příležitost právo vykonat třikrát, prodlužuje se promlčecí lhůta, dokud nebude využita žádná ze tří příležitost.

35. Po zjištění skutkového stavu věci posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba byla k soudu podána důvodně, soud proto návrhu v celém rozsahu vyhověl a výrokem I. vyslovil, že na nemovitosti pozemku parcelové č. , číslo, zapsaném v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, v podílovém spoluvlastnictví žalobců nevázne věcné břemeno, tedy služebnost cesty ve prospěch pozemků parcelové č. St. , číslo, , p.č. , číslo, a p.č. St. , číslo, zapsané na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, ve vlastnictví žalovaných 1), 2).

36. Předmětem sporu v projednávané věci byla existence služebnosti, tj. posouzení toho, zda na pozemku žalobců p.č. , číslo, v , adresa, vázne věcné břemeno cesty ve prospěch pozemků ve vlastnictví žalovaných či nikoli. S ohledem na vlastnická práva účastníků byla naplněna aktivní i pasivní legitimace účastníků, žalobci a), b) a c) jsou podíloví spoluvlastníci zatíženého, služebného pozemku p.č. , číslo, a žalovaní 1), 2) vlastníci panujících oprávněných pozemků parcelové č. St. , číslo, , p.č. , číslo, a p.č. St. , číslo, zapsané na LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, .

37. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že právním titulem služebnosti byla kupní smlouva ze dne 12.1.1910 uzavřená v , adresa, , jejímž předmětem byl převod nemovitostí a která současně založila právo chůze, jízdy a hnaní dobytka přes pozemek č. , číslo, ve prospěch prodávaných pozemků. Podle přechodných ustanovení § 3028 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. bylo třeba vznik tohoto věcného práva posoudit podle dosavadních předpisů, proto soud v dané věci vycházel z příslušných ustanovení všeobecného občanského zákoníku č. 949/1811, který byl účinný v době uzavření příslušné smlouvy. Věcná břemena jsou v tomto zákoníku upravena v ustanovení § 472 a násl. V ustanovení § 484 ABGB je výslovně uvedeno, že vlastník panujícího pozemku, resp. držitel může služebnost vykonávat, jak se mu zlíbí, avšak rozsah služebnosti musí být vykládán co nejúžeji, tedy stejně jako dnes i tehdy byla platila zásada, že služebnosti musí zatěžovat služebné pozemky co nejméně.

38. V řízení jednoznačně vyšlo najevo, že právním titulem služebnosti byla kupní smlouva ze dne 12. 1. 1910, která služebnost založila k tíži pozemku p.č. , číslo, . Vzhledem k tomu, že součástí smlouvy nebyl žádný geometrický plán a ve smlouvě nebyl výslovně uveden rozsah služebnosti, tj. délka a šířka cesty, bylo vlastnické právo k pozemku p.č. , číslo, omezeno služebností v rozsahu celého pozemku a takto vloženo poprvé v roce 1973 do evidence nemovitostí pokynem státního notářství. Poté, co došlo k dělení pozemku na parcelu č. , číslo, , , číslo, a , číslo, zůstala služebnost v tomto rozsahu zapsána k tíži celého pozemku p.č. , číslo, , následně zaevidována k žádosti žalovaných v průběhu řízení rovněž k pozemku p.č. , číslo, .

39. Žalobci v řízení tvrdili, že takový zápis věcného břemene je nesprávný, tj. smlouva nikdy nezřídila služebnost na pozemku v jejich podílovém spoluvlastnictví č. , číslo, , protože ze smlouvy jasně vyplývá, kudy měla cesta vést, tj. po hranici pozemku p.č. , číslo, . Nemůže se tedy jednat o věcné břemeno zatěžující celý jejich pozemek parcelové číslo , číslo, v , adresa, . Soud po provedeném dokazování dal žalobcům za pravdu.

40. Soud se v řízení na základě žaloby zabýval existencí věcného břemene, tj. zda kupní smlouva ze dne 12.1.1910 je právním titulem věcného břemene zatěžující pozemek žalobců p.č. , číslo, , přitom vycházel z obsahu smlouvy, doslovného znění smlouvy a použitím výkladových pravidel dovozoval skutečnou vůli a úmysl účastníků smlouvy, tedy zjišťoval, jaký rozsah cesty, tj. služebnosti ze smlouvy vyplývá. Podle smlouvy byla služebnost zřízena na pozemku parcelové č. , číslo, , šlo o právo chůze, jízdy a hnaní dobytka po hranici pozemku č. , číslo, ve směru z pozemku , číslo, na parcelu č. , číslo, zapsanou v pozemkové knize číslo , hodnota, v , adresa, , proto soud dovodil, že účastníci kupní smlouvy zamýšleli zřídit cestu za účelem chůze, jízdy a hnaní dobytka z pastviny na pastvinu v rozsahu k tomu dostačujícím v přiměřené rozsahu po hranici pozemku č. , číslo, a nikoli tedy, jak v řízení tvrdili žalovaní, po celém pozemku č. , číslo, . Pokud by totiž úmysl účastníků smlouvy, zejména prodávajících, byl opačný, jak tvrdili žalovaní, a tito měli by úmysl zřídit cestu po celém pozemku p.č. , číslo, , pozbyla by ujednání o tom, že jde o cestu po hranici pozemku p.č. , číslo, ve směru z pozemku , číslo, na parcelu č. , číslo, jakýkoli smysl. Pokud by prodávající zřizovali průchod přes celý pozemek, nepochybně by to ve smlouvě uvedli, a naopak by do smlouvy nezanesli ujednání o tom, že jde o cestu po hranici se soudním pozemkem. Rovněž ve světle tehdy platné právní úpravy, ust. § 742 a násl. ABGB se jeví takový výklad smlouvy jako rozumnější a spravedlivější, než výklad žalovaných, neboť služebnosti i za účinnosti ABGB měly představovat co nejmenší zatížení pro vlastníka služebného pozemku. Soud tedy v této věci dovodil, že kupní smlouva sice byla právním titulem služebnosti, ale nikoli cesty přes celý pozemek p.č. , číslo, , ale pouze cesty v rozsahu nezbytném pro zachování účelu služebnosti.

41. I přes tento závěr soudu, však spor mezi účastníky nepředstavoval omezení věcného břemene, a to vzhledem k tomu, že původní pozemek p.č. , číslo, již neexistuje. Správně se tedy žalobci domáhali určení, že na pozemku p.č. , číslo, nevázne věcné břemeno. Soud ve věci shodně s tvrzením žalobců dovodil naléhavý právní zájem na určení tohoto práva, neboť je dán rozpor mezi skutečným stavem a stavem zapsaným v katastru nemovitostí, kde služebnost zatěžuje pozemek p.č. , číslo, . Za situace, kdy soud dovodil výkladem obsah kupní smlouvy ze dne 12.1.1910 ve smyslu příslušných ustanovení § 472 a násl. ABGB, zjistil, co je obsahem smlouvy ve vztahu ke služebnosti, tedy jaká služebnost ve prospěch panujících pozemků byla ujednána a v jakém rozsahu, tedy po hranici sousedního pozemku v rozsahu nezbytném pro chůzi, jízdu a hlavně hnaní dobytka, je zřejmé, že neobstojí závěr žalovaných, že služebností je zatížen pozemek p.č. , číslo, . Tento pozemek v podílovém spoluvlastnictví účastníků nesousedí s pozemkem p.č. , číslo, , na rozdíl od jejich dalšího pozemku p.č. , číslo, . Za situace, kdy dle smlouvy měla cesta vést po hranici pozemku p.č. , číslo, , nemůže být zatíženým pozemkem parcela č. , číslo, . Pro zápis takového věcného břemene absentuje jakékoli zdůvodnění, kupní smlouva ze dne 12.1.1910 není právním titulem pro vznik věcného břemene k tíži předmětného pozemku, žádné věcné břemeno na tomto pozemku nevzniklo, a proto soud dal žalobcům za pravdu, že na jejich pozemku p.č. , číslo, skutečně žádné věcné břemeno nevázne. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. Soud má za to, že žalovaní nejsou oprávněni na základě smlouvy ze dne 12.1.1910 užívat celý sousední pozemek p.č. , číslo, ani jeho část, neboť takové oprávnění z předložené kupní smlouvy dle soudu nevyplývá. S tímto závěrem korespondují i výpovědi žalobců nebo svědků, kteří potvrdili, že se na sporném pozemku ani žádná cesta nenachází a že přes tento pozemek dlouhodobě nikdo nechodil a o žádné věcném břemeni zatěžující pozemek nikdo nevěděl. Naopak soud ze smlouvy dovodil, že jejím smyslem bylo zřídit cestu ve prospěch prodávaných pozemků, aby z role, která byla převáděna, šlo dostat povozem nebo pěšky, případně hnát dobytek, kam bylo třeba, a to po hranici pozemku p.č. , číslo, , tj. aktuálně přes sousední pozemek v podílovém spoluvlastnictví žalobců p.č. , číslo, .

42. Pokud jde o další důvod neexistence věcného břemene, a to promlčení výkonu práva odpovídající věcnému břemeni, soud u jednání připustil ve smyslu ustanovení § 95 odst. 1 o. s. ř. změnu žaloby tak, že výkon práva odpovídající věcnému břemeni, tedy služebnosti zatíženého pozemku č. , číslo, a ve prospěch služebních pozemků ve vlastnictví žalovaných je promlčen, avšak vzhledem k tomu, že vyhověl v celém rozsahu návrhu na neexistenci věcného břemene pro nedostatek právního důvodu, eventuálním petitem o promlčení výkonu služebnosti se nezabýval.

43. Z důvodu shora uvedených soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

44. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobci a), b), c) byli zcela procesně úspěšní, mají proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a odměnu právního zastoupení podle § 7 za použití § 9 odst. 3 písm. c) advokátního tarifu vyhlášky č. 177/1996 Sb. Tarifní hodnota představuje 35 000 Kč, jeden úkon za použití § 12 odst. 4 advokátního tarifu při zastupování dvou a více osob činí 6 000 Kč (v dané věci právní zastoupení tří osob), dohromady 17 úkonů právní služby za převzetí věci – PM ze dne 7.9.2020, sepis žaloby, předžalobní výzva, vyjádření k námitkám žalovaných ze dne 13.9.2021, účast u prvního jednání ze dne 16. 9. 2021, doplnění skutkových tvrzení ze dne 15.10.2021, účast u druhého jednání ve věci ze dne 16. 3. 2022, účast na místním šetření dne 24. 8. 2022, účast u třetího jednání dne 6. 12. 2023 – 2x, účast u čtvrtého jednání dne 16. 2. 2024 – 2x a účast u posledního jednání ze dne 30. 4. 2024, dále tři porady ze dne 13.9.2021, 14.3.2022 a 5.12.2023 před jednáním ve věci, dohromady 17 x 6 000 Kč, celkem 102 000 Kč a 17 x RP po 300 Kč dohromady 5 100, celkem 107 100 Kč + jízdné z , adresa, a zpět k místnímu šetření dne 24.8.2022, celkem ujeto 84 km osobním motorovým vozidlem , typ vozidla, průměrné spotřeby 5,4 litru na 100 km při vyhláškové ceně benzínu 44,50 Kč za litr (vyhláška č. 511/2021 Sb.), celkem 201,85 Kč a opotřebení 4,70 Kč na km, tj. 394,80 Kč, dohromady 596,65 Kč a náhrada za promeškaný čas 4 x 100 Kč, dohromady 400 Kč + DPH ve výši 22 827, celkem po zaokrouhlení 136 520 Kč. Tyto náklady řízení jsou žalovaní 1., 2. povinni zaplatit žalobcům a), b), c) společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně. Pokud jde o další náklady řízení (PZ žalobců vyúčtoval na nákladech celkem 256 666,90 Kč), soud tyto náklady nepovažoval za účelně vynaložené, tj. řada vyjádření byla ze strany soudu nevyžádaná, porady PZ účastníků nepředcházely jednání u soudu, případně návrhy a reakce účastníků ve vztahu ke smírnému řešení věci se bezprostředně sporu netýkaly, nevedly ani k žádnému výsledku.