14 C 347/2019

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Szkanderovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení, že rozhodnutí žalované ze dne 21. 8. 2019 nemá vůči žalobkyni právní účinky

I. Žaloba, aby soud určil, že rozhodnutí žalované ze dne 21. 8. 2019 spočívající v označení jednoho smrku z důvodu jeho napadení na lesním pozemku [parcelní číslo] k.ú. [obec] u [obec] nemá vůči žalobkyni jako opominutému vlastníkovi předmětného pozemku právní účinky, neboť nelze po žalobkyně spravedlivě požadovat, aby toto rozhodnutí žalované snášela, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 11 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 20.9.2019 domáhala u zdejšího soudu určení, že rozhodnutí žalované ze dne 21.8.2019 spočívající v označení jednoho smrku z důvodu jeho napadení kůrovcem nacházející se na lesním pozemku parc. [číslo] v kat. území [obec] u [obec] nemá vůči žalobkyni jako opominutému spoluvlastníkovi předmětného lesního pozemku právní účinky, neboť nelze po žalobkyni spravedlivě požadovat, aby toto rozhodnutí žalované snášela.

2. Žalobkyně žalobu zdůvodnila tím, že společně se žalovanou [celé jméno žalované] vlastní pozemek parc. [číslo] v kat. území [obec] u [obec], přičemž žalovaná vlastní podíl o velikosti 5/6, žalobkyně podíl o velikosti 1/6, účastníci v lese hospodaří podle lesní hospodářské osnovy platné od 1.1.2015 do 31.12.2024. Dne 30.8.2019 žalobkyně obdržela od žalované dopis, ve kterém ji žalovaná informovala o tom, že lesní hospodář 21.8.2018 v jejich lese označil napadený smrk. Vzhledem k tomu, že žalobkyně má pochybnosti o opodstatněnosti označení předmětného smrku a jeho vykácení, domáhá se žalobkyně u zdejšího soudu toho, že rozhodnutí žalované ze dne 21.8.2019 je vůči ní právně neúčinné.

3. K důkazům žalobkyně navrhla dopis ze dne 28.8.2019, dopis ze dne 21.8.2019 a výslech účastníků.

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 15.4.2020, když uvedla, že se žalobou nesouhlasí, namítala, že žádné rozhodnutí 21.8.2019 neučinila, označením napadeného stromu lesním hospodářem nevznikla žalované jako podílovému vlastníkovi žádná škoda, přičemž žalovaná nemá žádnou zákonnou povinnosti informovat spoluvlastníka o označení napadených stromů. Toto označení není žádným rozhodnutím, které by mělo zavazovat vlastníky, jedná se pouze o informativní záležitost pro vlastníky lesa o stavu lesního porostu., navrhla zamítnutí žaloby.

5. Žalobkyně u jednání setrvala na žalobě. K výzvě soudu doplnila skutková tvrzení, uvedla, že žalobou je napadeno rozhodnutí žalované, kterým byl označen jeden smrk na pozemku parc. [číslo] v kat. území [obec] zapsaný na [list vlastnictví], přičemž žalobkyni není známo, o jaké rozhodnutí, z jakého data se jedná, jedná se však dle žalobkyně o rozhodnutí spoluvlastníka o tom, že suchý smrk má být označen a následně vykácen. Následně žalobkyně uvedla, že nemá žádné výhrady k tomu, že byl suchý smrk označen lesním správcem jako suchý a určen k vykácení, podstata žaloby spočívá dle žalobkyně v tom, že žalovaná žalobkyni jako podílového spoluvlastníka nerespektuje a obchází. Žalobkyně si trvá na tom, že Ing. [příjmení] jako lesní správce označení smrku provedl na základě rozhodnutí žalované jako většinového vlastníka. Žalovaná žalobkyni neinformovala o svém záměru udělit souhlas k označení smrku, informovala žalobkyni o tom, že takový pokyn vydala, a to dopisem ze dne 28.7.2019, který jí byl doručen dne 30.8.2019. Podle žalobkyně označení smrku představuje nikoli běžnou správu, jedná se o významnou záležitost, která nesnese odkladu.

6. Žalovaná u jednání setrvala na svém procesním stanovisku, zmínila, že žádné rozhodnutí většinového vlastníka neučinila, strom označil Ing. [příjmení], doporučil vlastníkům, aby strom vykáceli.

7. Žalobkyně v zákonné lhůtě 30 dnů doplnila skutková tvrzení a uvedla, že o označení předmětného smrku se dozvěděla dne 21.8.2019 od Ing. [příjmení], telefonicky ji informoval o tom, že smrk je suchý a je nutno jej pokácet. Žalobkyně má za to, že Ing. [příjmení] předmětný smrk označil na žádost žalované, která ji o svém rozhodnutí označit smrk k vykácení neinformovala. Pokud jde o naléhavý zájem žalobkyně, má za to, že není třeba prokazovat naléhavý právní zájem, když se nejedná o určení ve smyslu ust. § 80 o.s.ř.

8. Soud prováděl dokazování listinnými důkazy, a to dopisy, kopií žaloby, kopií rozsudku, kopií odvolání, kopiemi usnesení, ústavní stížnosti, kopií dovolání, výpisem z katastru nemovitostí, kopií rozsudku, fotodokumentací předmětného smrku a veřejnou vyhláškou.

9. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci: Pozemek parc. [číslo] o výměře 6005 m2 – lesní pozemek zapsaný v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro katastrální území Nová ves u [obec], obec Frýdlant nad Ostravicí u Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Frýdek-Místek, je v podílovém spoluvlastnictví obou účastníků, a to ve vlastnictví žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] v rozsahu 1/6 a ve vlastnictví žalované [celé jméno žalované] v rozsahu 5/6. Pro správu předmětného pozemku platí lesní hospodářská osnova, na dodržení lesní hospodářské osnovy dohlíží Ing. [příjmení]. Dne 21.8.2019 lesní hospodář Ing. [příjmení] informoval jak žalobkyni, tak žalovanou o výskytu suchého smrku v lese na pozemku účastníků, tj. na pozemku parc. [číslo] v kat. území [obec] u [obec], jeho označení a nutnosti jeho skácení. Dne 28.8.2019 žalovaná písemně uvědomila žalobkyni o tom, že oba spoluvlastníci byli telefonicky informování Ing. [příjmení] v dopoledních hodinách dne 21.8.2018 o označení napadeného smrku.

10. Tato skutková zjištění učinil soud na základě předložených listinných důkazů, přičemž vlastnické právo účastníků vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro kat. území [obec] u [obec]. Soud dále vycházel ze shodných skutkových tvrzení obou účastníků, jak vyplývají ze žaloby, doplnění skutkových tvrzení a vyjádření k žalobě. Pokud jde o telefonickou informovanost o označení smrku, tato skutečnost jednoznačně vyplývá z tvrzení obou účastníků, zejména pak z dopisu ze dne 21.8.2019, ve kterém se žalobkyně ohrazuje proti telefonické informaci o výskytu suchého smrku. V neposlední řadě tato skutečnost vyplývá z dopisu ze dne 28.8.2019, ve kterém žalovaná informuje žalobkyni o tom, že Ing. [příjmení], co by lesní hospodář dne 21.8.2018 (správně má být uvedeno 21.8.2019) oba spoluvlastníky informoval o nálezu suchého smrku, jeho označení a nutnosti skácení.

11. Podle § 1128 odst. 1 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů.

12. Podle § 1128 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel.

13. Podle § 1128 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. není-li návrh podle odstavce 2 podán do třiceti dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká; nebyl-li spoluvlastník o nakládání uvědomen, běží lhůta ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl.

14. V projednávaném případě po zjištění skutkového stavu věci posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba nebyla ke zdejšímu soudu podána důvodně. V prvé řadě soud připomíná, že žalobkyně neprokázala existenci žádného rozhodnutí žalobkyně týkající se správy společné věci, ať už běžného či neběžného charakteru. Žalobkyně žalobou napadla rozhodnutí žalované ze dne 21.8.2019. V průběhu řízení se však žalobkyni nepodařilo prokázat, že by takové rozhodnutí žalovaná učinila, žalovaná po celou dobu řízení zpochybňovala jakékoli rozhodnutí a označení suchého stromu, z žádných důkazů ani neplyne, že by takové rozhodnutí učinila. Z listinných důkazů, které žalobkyně předložila, naopak jednoznačně vyplývá, že k označení stromu došlo lesním hospodářem Ing. [příjmení], o čemž byly obě účastnice telefonicky informovány dne 21.8.2019. Z této listiny stejně jako z dopisu žalované ze dne 28.8.2019 jednoznačně vyplývá, že k označení smrku došlo lesním hospodářem dne 21.8.2019 proto, že byl suchý a napaden kůrovcem a měl by být vlastníky pokácen. V tomto směru bylo zcela nadbytečné provádět svědeckou výpověď Ing. [příjmení] přesto, že na tom žalobkyně po celé řízení trvala. Z důvodu hospodárnosti svědek nebyl předvolán, důkazní návrh byl zamítnut stejně jako účastnické výpovědi. Při zjišťování skutkového stavu věci vycházel soud z předložených listinných důkazů a důkazní stav považoval za dostačující.

15. V neposlední řadě žalobkyně sama zpochybnila svá tvrzení, když u prvního jednání uvedla, že si není vědoma toho, kdy žalovaná měla rozhodnutí učinit. I s přihlédnutím k těmto rozporům a nedostačujícímu tvrzení má soud za to, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná učinila jakékoli rozhodnutí většinového vlastníka, které by mělo být předmětnou žalobou napadeno.

16. Konečně i za situace, že by většinový vlastník tedy žalovaná, učinila jakékoli rozhodnutí o označení smrku, jednalo by se dle soudu o běžnou správu společné věci ve smyslu ust. § 1128 odst. 1 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. O běžné správě rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Většinovým vlastníkem je žalovaná [celé jméno žalované]. Dle závěru soudu by tedy bylo v kompetenci žalované jako většinového vlastníka učinit rozhodnutí o vykácení jediného smrku na pozemku parc. [číslo] v kat. území [obec] a pokud by takové rozhodnutí učinila, mělo by právní účiny pro všechny spoluvlastníky, tedy v daném případě i pro žalovanou. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že byla vyrozuměna o potřebě rozhodnutí, z obou dopisů, které žalobkyně předložila ze dne 21.8.2019 a ze dne 28.8.2019 přesně vyplývá, že žalobkyně byla seznámena s označením smrku a byla seznámena s případným vykácením. V tomto směru není ani od věci připomenout, že žalobkyně sama před soudem uvedla, že nemá žádné výhrady k tomu, že byl suchý smrk označen lesním správcem jako suchý a že je určen k vykácení. Smysl žaloby žalobkyně shledávala v tom, že jí většinový spoluvlastník - žalovaná nerespektuje a obchází. Podstatou civilního sporného řízení je objasnění a vyřešení sporu mezi účastníky. V daném případě však soud žádný spor mezi účastníky neshledává. Jednak má za to, že k žádnému rozhodnutí většinového vlastníka nedošlo, tato skutečnost nebyla žalobkyní ani jednoznačně tvrzena a prokázána, neboť žalobkyně nebyla schopna rozhodnutí většinového vlastníka, které žalobou napadla specifikovat a určit, kdy k takovému rozhodnutí mělo dojít, případně pokud by snad i k takovému rozhodnutí většinového vlastníka došlo, zcela nepochybně byla o tomto rozhodnutí informována, jak vyplývá z listinných důkazů, sotva se mohlo jednat dle závěru soud u neodkladnou záležitost, důvody neodkladnosti žalobkyně ani netvrdila, ale ani neprokazovala, přičemž v neposlední řadě žalobkyně sama uvedla, že proti tomuto rozhodnutí nemá žádné výhrady. Soud dospěl k závěru, že lze po žalobkyni jako menšinovém spoluvlastníkovi skutečně po právu požadovat, aby z důvodů shora uvedených takové případné rozhodnutí většinového vlastníka respektovala, pokud k němu vůbec došlo.

17. Rozhodnutí o označení jediného smrku, který je suchý a je třeba ho pokácet, nelze chápat ve smyslu ust. § 1128 odst. 2 č. 89/2012 Sb. jako neodkladnou záležitost, o které nemusí většinový vlastník informovat menšinového vlastníka. Tímto ustanovením § 1128 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. zdůvodňuje žalobkyně žalobu ze dne 20.9.2019. Soud však nedospěl k závěru, že by se jednalo o neodkladnou záležitost, o které by snad menšinový vlastník pro neodkladnost nebyl informován, potažmo o případ, že by po žalobkyni nemohlo být spravedlivě požadováno, aby takové rozhodnutí snášela. O označení stromu žalobkyně dobře věděla, nebyla dle závěru soudu ani opomenuta, v prvé řadě však strom označil lesní hospodář a informoval oba vlastníky o potřebě vykácení, pokud tedy mělo dojít k nějakému rozhodnutí většinového vlastníky, došlo k němu až po sdělení lesního hospodáře ze dne 21.8.2019. Z důvodů shora uvedených soud nevyhověl žalobě, neztotožnil se se skutkovými tvrzeními a závěry žalobkyně o oprávněnosti žaloby, žalobu shledal nedůvodnou a šikanující vůči žalované jako většinovému spoluvlastníkovi a z těchto důvodů celou žalobu zamítl.

18. Pokud jde o naléhavý právní zájem ve smyslu ust. § 80 o.s.ř., dle kterého určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem, skutečně v případě žaloby podle § 1128 odst. 2 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. není třeba prokazovat naléhavý právní zájem, neboť již z tohoto ustanovení občanského zákoníku právo na určení přímo bez dalšího vyplývá.

19. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaná byla zcela procesně úspěšná, má proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představují náklady na odměnu za právní zastoupení, tj. 1 úkon po 2 500 Kč s ohledem na tarifní hodnotu podle § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tarifní hodnota 35 000 Kč, 1 úkon dle § 7 citované vyhlášky po 2 500 Kč Celkem se jedná o 4 úkony právní pomoci za převzetí věci, sepis vyjádření, 2x účast u jednání + 4 režijní paušály po 300 Kč, celkem 1 200 Kč, dohromady 11 200 Kč Tyto náklady řízení dle výroku II. je žalobkyně povinna zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalované.