14 C 347/2020

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Szkanderovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o výživné neprovdané matky

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen platit žalobkyni výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně se splatností každého 20. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně od 1.5.2020 do 8.9.2021, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 15.7.2020 domáhala stanovení výživného neprovdané matky ve výši 2 000 Kč měsíčně se splatností každého 20. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně.

2. Žalobkyně žalobu zdůvodnila tím, že žalovaný je otcem nezl. dětí [jméno dítěte A], [datum narození], a [jméno dítěte B] [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], účastníci ukončili partnerský vztah v únoru 2020. Žalobkyně je bez finančních prostředků, na rozdíl od žalovaného nepracuje, stará se o děti. Žalovaný pracuje u firmy [právnická osoba] na pozici třídění odpadu a žalobkyni nepřispívá finančně ani na nezletilé děti, ani na žalobkyni.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 15.1.2021, uvedl, že se na výživu nezl. dětí i žalobkyně finančně podílí, žalobkyni financuje podporuje i jeho matka.

4. Žalobkyně soudu sdělila, že i přes námitky žalovaného trvá na žalobě v celém rozsahu.

5. Žalovaný se ani v jednom případě k jednání nedostavil, soud proto jednal v jeho nepřítomnosti.

6. Žalobkyně u prvního jednání upřesnila žalobu, uvedla, že žádá stanovení výživného ve výši 2 000 Kč měsíčně od 1.5.2020 do dvou let věku nezletilého dítěte [jméno dítěte B] [celé jméno žalovaného], tj. do [datum].

7. Usnesením soud připustil změnu žaloby podle § 95 odst. 1 o.s.ř. s tím, že žalovaný je povinen hradit na výživě žalobkyně částku 2 000 Kč měsíčně se splatností každého 20. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně, a to od 1.5.2020.

8. Soud žalobkyni poučil podle § 118a odst. 1 o.s.ř. u prvního jednání, aby doplnila skutková tvrzení, zejména uvedla, z čeho je dovozována aktivní a pasivní legitimace účastníků, v čem spatřuje důvodnost žaloby, jak dospěla k vyčíslení požadované výživného, jaké jsou poměry žalobkyně, poměry žalovaného, zda požadované výživné odpovídá finančním poměrům žalovaného a jak se žalovaný na výživě žalobkyně v rozhodném období od 1.5.2020 do dvou let věku nezletilého dítěte podílel.

9. Žalobkyně k výzvě soudu u jednání doplnila skutková tvrzení k žalobě, když uvedla, že žalobkyně je matkou nezletilých dětí [jméno dítěte A] a Samuela Santiaga Kaliáše, jejich otcem je žalovaný [celé jméno žalovaného], [datum narození]. Účastníci nežijí ve společné domácnosti, společnou domácnost ukončili v dubnu 2020. Od 1.5.2020 žalovaný ničím [anonymizováno] výživu žalobkyně nepřispívá. Požadované výživné odpovídá potřebám žalobkyně, které představují 8 000 Kč měsíčně, jedná se o náklady na bydlení ve výši 4 000 Kč měsíčně, náklady na stravu, oblečení, boty ve výši 4 000 Kč měsíčně, přičemž žalobkyně bydlí u své matky [jméno] [příjmení] na adrese [adresa žalobkyně], které přispívá na bydlení právě 4 000 Kč měsíčně. Žádné další výdaje žalobkyně nemá. Příjmy žalobkyně představují rodičovský příspěvek 1 000 Kč vyplácený Úřadem práce v [obec] od 1.5.2020. Od ledna 2021 žalobkyně pobírá peněžitou pomoc v mateřství vyplácenou Okresní správou sociálního zabezpečení v [obec]. Žádné jiné příjmy žalobkyně nemá. Požadované výživné odpovídá finančním a majetkovým možnostem žalovaného, který nežije s žádnou partnerkou ve společné domácnosti, žije u své matky. Žalovanému bylo stanoveno výživné na obě nezletilé děti Okresním soudem v Karviné, pobočka Havířov, ve výši 1 800 Kč měsíčně od 1.3.2021. Žalovaný výživné hradí, přičemž žalobkyni není známo, jaké jsou příjmy žalovaného. Požadované výživné odpovídá nákladům žalobkyně, která ze svých příjmů hradí potřeby nezletilých dětí. Žalobkyně pečuje o další nezletilé dítě, a to nezl. [jméno dítěte C], jejímž otcem není žalovaný.

10. Žalobkyně k důkazům navrhla rodné listy nezletilých, opatrovnický spis nezletilých vedený u Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov, sp. zn. 100 P 344/2018-106, 124 P a Nc 136/2020, a požádala o poskytnutí lhůty, která jí byla poskytnuta.

11. Soud ve věci prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to rodnými listy nezletilých dětí, opatrovnickým spisem nezletilých, čestným prohlášením, oznámením o přiznání dávky státní sociální podpory, oznámením o přiznání dávky sociální podpory, kopií občanského průkazu, nájemní smlouvou, prohlášením nájemce, oznámením o přiznání dávky státní sociální podpory, přehledem vyplacených dávek, dodatkem k nájemní smlouvě, přehledem měsíčních úhrad, osvědčením o státním občanství.

12. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci: Žalobkyně [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [adresa žalobkyně], [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [role v řízení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno 5 slov] [částka], [anonymizováno 6 slov] [částka]. [role v řízení] [anonymizováno 7 slov] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [jméno dítěte A], [datum narození], [jméno dítěte B] [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], a nezl. [jméno dítěte C] [celé jméno žalobkyně], [datum narození]. Žalovaný je otcem nezl. [jméno dítěte A] a [jméno dítěte B] [jméno]. Rozhodnutím Okresního soud v Karviné, pobočka Havířov ze dne 4.2.2021, č. j. 100 P 344/2018-106, byla schválena dohoda obou účastníků o úpravě práv a povinností k nezletilým. Na základě této dohody jsou nezletilé děti [jméno dítěte A] a [jméno dítěte B] [jméno] svěřeny do péče matky a otci stanoveno výživné od 1.3.2021, které činí u nezl. [jméno dítěte A] 1 000 Kč měsíčně, u nezl. [jméno dítěte B] [jméno] 800 Kč měsíčně. V rodném listě [jméno dítěte C] [celé jméno žalobkyně] není uveden žádný otec. Žalovaný výživné na nezletilé děti platí řádně, v minulosti na výživu řádně přispíval finančně i nákupem věcí. Příjmy žalovaného ze zaměstnání činí cca 4 000 Kč měsíčně, neboť tento nikde trvale nepracuje, přivydělává si brigádně. Žalobkyni jsou vypláceny přídavky na děti ve výši 500 Kč měsíčně pro každé z nezletilých dětí a dále od listopadu 2020 je žalobkyně příjemcem rodičovského příspěvku ve výši 10 000 Kč měsíčně. Tento rodičovský příspěvek je vyplácen Úřadem práce v [obec]. Potřeby žalobkyně činí cca 4 000 Kč měsíčně a představují stravu, oblečení, boty. Účastníci od února 2020 nežijí ve společné domácnosti.

13. Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci. Na druhé straně předložené důkazy zpochybňují skutková tvrzení žalobkyně zejména co do příjmů a výdajů žalobkyně, poměrů žalovaného včetně toho, zda se žalovaný na výživě nezl. dětí v minulosti podílel a v současné době podílí.

14. Z rodných listů nezl. [jméno dítěte A] a [jméno dítěte B] [jméno] [celé jméno žalovaného] vyplývá, že otcem obou nezl. dětí je žalovaný Nicolas Kaliáš, [datum narození]. Nezl. [jméno dítěte A] se narodil dne [datum] a nezl. [jméno dítěte B] [jméno] dne [datum].

15. Z opatrovnického spisu nezletilých vedeného u Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov, sp. zn. 100 P 344/2018 vyplývá, že o úpravě poměrů nezletilých dětí bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov, č. j. 100 P 344/2018-106, 124 P a Nc 136/2020 ze dne 4.2.2021. Rozsudek nabyl právní moci dne 26.2.2021. Tímto rozhodnutím byla schválena dohoda obou účastníků (rodičů nezl. dětí [jméno dítěte A] a [jméno dítěte B] [jméno]). Nezletilé děti jsou svěřeny do péče matky, otci stanoveno výživné od 1.3.2021 v celkové výši 1 800 Kč měsíčně pro obě děti. Z rozhodnutí vyplývá, že před stanovením vyživovací povinnosti se žalovaný (otec) na výživě nezl. dětí řádně podílel, a to buď finančně nebo nákupem věcí a že výživné je mezi účastníky vyrovnáno. Současně z rozhodnutí vyplývá, že příjmy žalovaného jsou cca 4 000 Kč měsíčně, neboť tento nikde nepracuje, přivydělává si brigádně. Z rozhodnutí jsou rovněž zřejmé příjmy žalobkyně představující přídavky na děti po 500 Kč měsíčně pro každé z nezl. dětí a rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně a stejně jako skutečnost, že matka bydlí u své matky v bytě o velikosti 2+1 a na bydlení se žádným způsobem nepodílí.

16. Z čestného prohlášení o výdajích a příjmech ze dne 28.6.2021 vyplývá, že nájem činí 4 400 Kč měsíčně a výdaje spojené s péči o děti 5 500 Kč měsíčně.

17. Z oznámení o přiznání dávek státní sociální podpory vyplývá, že matce je přiznán přídavek na dítě ve výši 500 Kč měsíčně pro každé z nezl. dětí a že pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně od 27.11.2020.

18. Nájemní smlouva mezi pronajimatelem a nájemcem [jméno] [příjmení] byla uzavřena dne 30.10.2020. Předmětem pronájmu je byt [číslo] o velikosti 1+2 situovaný v prvém nadzemním podlaží budovy [adresa] na ulici [ulice], [obec] – [část obce]. Nájemné činí 4 321 Kč a plnění spojená s užíváním bytu činí 4 539 Kč.

19. Z přehledu vyplacených dávek státní sociální podpory vyplývá přehled vyplacených dávek státní sociální podpory - přídavku na dítě ([jméno dítěte C] [celé jméno žalobkyně], [jméno dítěte A], [jméno dítěte B] [jméno] [celé jméno žalovaného]) a rodičovského příspěvku ve výši 10 000 Kč měsíčně v období od ledna 2021.

20. Z přehledu úhrad vyplývají náklady spojené s užívání bytu celkem 10 960 Kč měsíčně.

21. Podle § 920 odst. 1 obč. zákona č. 89/2012 Sb. není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.

22. Podle § 913 odst. 1 obč. zákona č. 89/2012 Sb. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

23. V projednávaném případě po zjištění skutkového stavu věci posoudil soud žalobu po právní stránce ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení § 920 odst. 1 občanského zákona a § 913 odst. 1 občanského a dospěl k závěru, že žaloba nebyla ke zdejšímu soudu podána důvodně. V průběhu řízení žalobkyně i přes to, že byla ze strany soudu poučena podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř, aby doplnila skutková tvrzení, označila a předložila důkazy ke svému tvrzení, této své povinnosti nedostála a neučinila před soudem taková tvrzení, která by zdůvodňovala nárok žalobkyně na přiznání výživného neprovdané matky. V řízení byla nepochybně prokázána aktivní a pasivní legitimace účastníků, neboť žalobkyně je matkou nezl. dětí [jméno dítěte A] a [jméno dítěte B] [jméno], jejich biologickým otcem je žalovaný [celé jméno žalovaného], [datum narození], jako otec je uveden v rodných listech nezletilých, není tedy sporu o tom, že je naplněna pasivní i aktivní legitimace účastníků, přičemž nebylo sporu mezi účastníky ani o tom, že nežijí ve společné domácnosti minimálně od dubna 2020, přičemž žalobkyně požadovala výživné od 1.5.2020 do 2 let věku nezl. [jméno dítěte B] [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], tedy do [datum], jak vyplývá z usnesení soudu podle § 95 odst. 1 o.s.ř., který připustil změnu žaloby u jednání ze dne 24.5.2021.

24. Základního sporu mezi účastníky bylo o tom, zda se žalovaný podílí na výživě či nikoli.

25. Žalobkyně přes poučení soudu řádně netvrdila rozhodující skutečnosti, zejména jaké jsou její příjmy, tedy jaké finanční prostředky má k dispozici na úhradu svých potřeb, které specifikovala ve výši 8 000 Kč měsíčně a ničeho soudu nesdělila ani o poměrech žalovaného, tedy zejména kde pracuje, s jakým příjmem, zda je schopen pracovat, jaké jsou jeho finanční a majetkové poměry.

26. V daném případě nejen že žalobkyně netvrdila řádně požadované skutečnosti, navíc to, co ve svém tvrzení uvedla, neprokázala, neboť nepředložila všechny důkazy, kterými by mohla svá tvrzení před soudem prokázat.. Naopak pokud důkazy předložila, svá tvrzení zpochybnila.

27. V prvé řadě žalobkyně tvrdila, že její příjmy představuje rodičovský příspěvek ve výši 1 000 Kč měsíčně vyplácený Úřadem práce v [obec] od ledna 2021. Z předloženého oznámení a přehledu vyplacených dávek však jednoznačně vyplývá, že žalované byl přiznán rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně od 27.11.2020. Další příjmy žalobkyně představují přídavky na děti po 500 Kč měsíčně, v neposlední řadě od 1.3.2021 je ze strany žalovaného přispíváno na výživu nezletilých částkou 1 800 Kč měsíčně. Z předložených listinných důkazů tedy vyplývá, že žalobkyně disponuje finančními prostředky, ze kterých je schopna uspokojovat potřeby své i potřeby nezletilých dětí. Z uvedeného je zřejmé, že tvrzení žalobkyně nejsou pravdivá, případně jsou neúplná.

28. Pokud jde o potřeby žalobkyně, v tomto směru nejsou rovněž dostačující tvrzení, zejména pokud žalobkyně tvrdila, že její potřeby činí minimálně 8 000 Kč měsíčně, k těmto svým tvrzením ničeho nepředložila až na čestné prohlášení, které však nemá pro soud žádnou vypovídací hodnotu. Naopak z rozhodnutí Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov o úpravě práv a povinností k nezletilým dětem [příjmení] jednoznačně vyplývá, že ačkoli žalobkyně žije ve společné domácnosti se svou matkou v bytě o velikosti 2+1 na adrese [adresa žalobkyně], nijak se na bydlení nepodílí. Je tedy evidentní, že nelze do výdajů žalobkyně zahrnovat náklady na bydlení ve výši 4 000 Kč měsíčně, neboť v opatrovnickém řízení žalobkyně uvedla, že se na bydlení nijak nepodílí, v tomto civilním řízení svá tvrzení o vynaložených nákladech na bydlení nijak neprokázala.

29. Ve smyslu ust. § 913 odst. 1 obč.anského zákona č. 89/2012 Sb. je pro určení rozsahu výživného rozhodující, jaké jsou odůvodněné potřeby oprávněného. Pokud žalobkyně netvrdila řádně rozsah potřeb, pokud tyto potřeby před soudem nezdůvodnila, pokud dalšími důkazy zpochybnila svá tvrzení o potřebách v rozsahu 8 000 Kč měsíčně, nemohl soud shledat žalobu na přiznání výživného neprovdané matky opodstatněnou a žalobě z tohoto důvodu nemohl vyhovět, naopak žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť má za to, že žalobkyně, která pobírá rodičovský příspěvek je nepochybně schopna z tohoto rodičovského příspěvku ve výši 10 000 Kč měsíčně hradit své potřeby vyčíslené ve výši 4 000 Kč měsíčně.

30. Pokud je o finanční a majetkové poměry žalovaného, k tomu, zda požadované výživné odpovídá finančním a majetkovým poměrům žalovaného, žalobkyně ničeho netvrdila, žádné důkazy neoznačila, soud vycházel opětovně z rozhodnutí o úpravě práv a povinností k nezletilým dětem. V tomto opatrovnickém řízení bylo zjištěno, že žalovaný nikde trvale nepracuje, nemá žádný trvalý příjem, vydělává si brigádně cca 4 000 Kč měsíčně. Dle závěru soudu tak požadované výživné není ve finančních a majetkových poměrech žalovaného, navíc v tomto směru rovněž absentují tvrzení žalobkyně o tom, zda žalovaný je schopen či není schopen pracovat, vydělat si na obživu prací, přispívat na její výživu. V neposlední řadě soud připomíná, že opatrovnickým rozhodnutím jsou zpochybňována veškerá tvrzení žalobkyně, neboť žalobkyně před soudem v řízení o stanovení výživného neprovdané matky tvrdila, že žalovaný ničím nepřispívá na její výživu ani na výživu nezletilých dětí. V rozporu s tímto tvrzením žalobkyně je odůvodnění opatrovnického rozhodnutí, ze kterého je zřejmé, že žalovaný řádně i před stanovením vyživovací povinnosti od 1.3.2021 na výživu nezletilých přispíval ať už finančně nebo materiálně.

31. Z důvodů shora uvedených i s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně se k poslednímu jednání ve věci nedostavila, shledal zdejší soud žalobu nedůvodnou, dospěl k závěru, že žalobkyně před soudem neprokázala oprávněnost nároku na výživné neprovdané matky [příjmení] provedení dokazování soud žalobu výrokem I. v celém rozsahu zamítl, neboť žalobkyně v průběhu řízení netvrdila dostačujícím způsobem rozhodující skutečnosti, tedy že požadované výživné odpovídá odůvodněným potřebám žalobkyně a je ve finančních a majetkových možnostech a schopnostech žalovaného. V průběhu řízení žalobkyně prokázala aktivní a pasivní legitimaci účastníků a sporu v řízení nebylo o tom, že minimálně od dubna 2020 nežijí účastníci ve společné domácnosti. Konečně nejen, že žalobkyně řádně netvrdila, rovněž tvrzení, která v průběhu řízení učinila, věrohodným způsobem neprokázala, přičemž občanské civilní sporné řízení je založeno na principu projednacím, tj. na tom, že ten, který se něčeho u soudu domáhá, musí svůj nárok objasnit a bezpodmínečně prokázat. Žalobkyně ničeho takového neučinila, netvrdila dostatečně, předložené listinné důkazy zpochybnily ta tvrzení, která doposud učinila, nepochybně bylo prokázáno pouze to, že žalobkyně je neprovdanou matkou nezletilých dětí [příjmení], jejichž otcem je žalovaný, přičemž účastníci v období požadovaného výživného nežili ve společné domácnosti, zda se v tomto rozhodném období žalovaný nějak na výživě žalobkyně podílel, nebylo pro absentující tvrzení a důkazy účastníků v řízení prokázáno.

32. V průběhu řízení se žalobkyni nepodařilo prokázat, že se jí nedostává finančních prostředků, že nemá příjmy, ze kterých je schopna hradit své odůvodněné potřeby, tedy že je odkázána na výživné neprovdané matky, v neposlední řadě neprokázala skutečný rozsah odůvodněných potřeb, neprokázala jaké jsou majetkové a finanční poměry žalovaného, zda požadované výživné je v jeho schopnostech a možnostech. Naopak žalovaný v průběhu řízení zpochybňoval žalobu a namítal, že se na výživě nejen dětí, ale i žalobkyně od odchodu ze společné domácnosti podílí. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně má finanční prostředky, pobírá dávky státní sociální podpory, ze kterých je schopna hradit své výdaje, které představují cca 4 000 Kč měsíčně za oblečení, stravu, boty, žalobkyně netvrdila, že její prostředky nejsou dostačující k uspokojení jejich potřeb, oponovala námitkám žalovaného tím, že se jí nedostává prostředků na úhradu potřeb nezletilých. Předpokladem přiznání nároku na výživné neprovdané matky jsou odůvodněné potřeby žalobkyně a možnosti, schopnosti a poměry povinného, nikoli odůvodněné potřeby nezletilých dětí, které jsou v péči žalobkyně, potřeby nezletilých jsou kryty výživným ze strany otce, které bylo stanoveno ve výši 1 800 Kč od 1.3.2021 stejně jako přídavky na děti. Soud proto v tomto řízení o přiznání výživného neprovdané matky v žádném případě nemohl přihlížet k tomu, jaké jsou potřeby nezletilých dětí a kdo tyto potřeby hradí. Podstatné pro toto řízení byly poměry neprovdané matky a otce nezletilých dětí, za kterého matka není provdána a se kterým nežije ve společné domácnosti, pokud absentovala tvrzení stran těchto skutečností, případně tvrzení nebyla prokázána, respektive byla vyvrácena, soud nemohl žalobě vyhovět a výrokem I žalobu v celém rozsahu zamítl.

33. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla procesně neúspěšná, žalovanému jako procesně úspěšnému účastníku řízení žádné náklady nevznikly, bylo proto výrokem II. rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.