14 C 354/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Szkanderovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 18 879 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 18 879 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 879 Kč od 17. 6. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 6. 9. 2021 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 18 879 Kč s příslušenstvím na základě práva regresu.

2. Žalobkyně žalobu zdůvodnila tím, že dne 11. 1. 2021 a 18. 3. 2021 došlo ke škodním událostem v bytě [číslo] na adrese [adresa], který se nachází pod bytem žalovaného. Podle žalobkyně ke škodní události došlo tak, že dědeček žalovaného odložil odpadní hadici na podlahu, čímž došlo k průtoku vody a poškození kuchyně, koupelny a obývacího pokoje, což si vyžádalo revizi elektroinstalace, vymalování a úklid prostor. Žalobkyně věc evidovala jako pojistnou událost na základě pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a poškozenou [jméno] [příjmení], tj. škodní událost vytopení ze dne 18. 1. 2021 [číslo] se škodou ve výši 4 241 Kč a škodní událost vytopení ze dne 18. 3. 2021 [číslo] se škodou ve výši 14 638 Kč. V obou případech byla spoluúčast poškozené ve výši 500 Kč, podle žalobkyně za vznik škody odpovídá žalovaný, který nezkontroloval odpadní hadici z pračky, proto ho žalobkyně opakovaně vyzval k náhradě škody, naposledy předžalobní výzvou ze dne 4. 6. 2021. Žalovaný ničeho nezaplatil.

3. Žalovaný se k žalobě poprvé vyjádřil podáním ze dne 10. 10. 2021 a uvedl, že veškerá tvrzení považuje za sporná, k žádnému průsaku vody do bytu poškozené ani v jednom případě z jeho bytu nedošlo, poškozená si škodu způsobila sama, své námitky doplnil u jednání, kde navrhnul zamítnutí žaloby, podle žalovaného se jedná o pojistný podvod, proto na poškozenou podal trestní oznámení. Podle žalovaného si poškozená byt záměrně postříkala stříkačkou, aby dostala pojistku, dodal, že si na obě události pamatuje a v obou případech u něho v koupelně bylo sucho a žádná voda z bytu neprotékala.

4. Žalobkyni se u prvního jednání dostalo ze strany soudu procesního poučení podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů, žalobkyně proto uvedla, že aktivní legitimaci žalobkyně je naplněna vyplacením pojistného plnění poškozené [jméno] [příjmení], podle občanského zákona na žalobkyni po vyplacení pojistného plnění přešlo právo na náhradu škody proti škůdci až do výše vyplaceného plnění, pasivní legitimace žalovaného dovozuje žalobkyně z toho, že žalovaný má trvalé bydliště v bytě [číslo] na adrese [ulice a číslo] ve [obec], tj. obývá byt přímo nad bytem poškozené. V prvním případě došlo ke škodní události dne 11. 1. 2021, v bytě poškozené byly mokré skvrny v kuchyni, koupelně a obývacím pokoji, poškozená k vytopení přivolala manžela a sousedky [příjmení] a [příjmení], pod vanou v bytě žalovaného bylo mokro, k protečení vody došlo tak, že spolužijící osoba vyndala z vany hadici od pračky, kterou po vykoupání nevrátila zpět a voda z pračky vytekla na zem a protekla do bytu poškozené. V případě druhé škodní události ze dne 18. 3. 2021 opět došlo k poškození bytu protečením vody z bytu žalovaného, voda prosakovala do kuchyně, koupelny a obýváku. V obou případech škodu zavinil žalovaný, který dle žalobkyně zanedbal dohled nad vodovodním zařízením, v tom spočívá dle žalobkyně protiprávní jednání žalovaného, pochybení by mělo být prokázáno svědeckými výpověďmi poškozené, jejího manžela a svědkyň. Dne 11. 1. 2021 vznikla poškozené škoda, která představuje náklady na vymalování svépomocí, které žalobkyně odhadla na částku 4 241 Kč. Dne 18. 3. 2021 poškozené vznikla škoda v důsledku protečení vody, což si vyžádalo revizi elektroinstalace, úklid, přesun hmot, izolaci, lokální vyrovnání podkladů a maleb, vymalování svépomocí, náklady na provedení těchto prací činily dle žalobkyně 14 638 Kč. Škoda vznikla podle žalobkyně v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného.

5. Žalobkyně doplnila skutková tvrzení podáním ze dne 3. 5. 2022 a zopakovala, že žalovaný zanedbal dohled nad vodovodním zařízením.

6. Soud ve věci provedl dokazování čtením listinných důkazů, a to zápisem o poškození věcí movitých a nemovitých ze dne 18. 3. 2021, oznámením škodní události ze dne 18. 3. 2021, oznámením škodní události ze dne 11. 1. 2021, ukončením likvidace ze dne 11. 1. 2021, pojistnou smlouvou ze dne 14. 8. 2014, doklady o vyplaceném pojistném, uplatněním nároku na náhradu škody, rozpočtem nákladů na opravy, ukončením likvidace ze dne 18. 3. 2021, uplatněním nároku na náhradu škody, poštovním podacím archem k předžalobní výzvě, předžalobní výzvou, výpisem z katastru nemovitostí, výpisem z centrální evidence obyvatel poškozené, trestním oznámením, sdělením policie České republiky a popisem škody a svědeckou výpovědí manžela poškozené [jméno] [příjmení].

7. Svědek [jméno] [příjmení] ve své svědecké výpovědi před soudem uvedl, že žalovaný je jeho soused [celé jméno žalovaného] mladší, bydlí v bytě [číslo] na adrese [ulice a číslo] ve [obec], on bydlí v bytě pod žalovaným, v bytě žil s manželkou [jméno] [příjmení], která zemřela, jejich domácnost byla pojištěna, cca před dvěma lety byl jejich byt zhruba čtyřikrát opakovaně vytopen. Když došlo k prvnímu vytopení, žalovaný se omluvil, že k vytopení došlo z jeho pračky tak, že vypadl odtok vody, případně ho z vany vytáhl jeho dědeček [obec] [celé jméno žalovaného], proto jim žalovaný byt vymaloval, za měsíc byt vytopil znovu, tehdy voda vytekla do koupelny, WC a spíže. Žalovaný se bránil, že za to nemůže, že voda není od něho, následně došlo ke třetímu a čtvrtému vytopení, vytopené byly pokoje, stěny, elektroinstalace, když byl byt vytopený potřetí, šel se podívat k žalovanému a pod vanou byla voda, při vytopení protekla voda přes strop do celého bytu, revize elektroinstalace se nedělala, vše si opravil sám.

8. Podle pojistné smlouvy pojištění majetku a odpovědnosti občanů typ DOMEX [číslo] ze dne 14. 8. 2014 byl počátek pojištění sjednán na 9. 9. 2014, smlouvu uzavřela poškozená [jméno] [příjmení] (pojistník) a žalobkyně (pojistitel), předmětem pojištění byla domácnost poškozené.

9. V oznámení škodní události majetku ze dne 11. 1. 2021 je uvedeno, že pojistná událost nastala na ulici [ulice a číslo] ve [obec], v bytě [číslo] příčinou vzniku škody byl vodovod, škoda vznikla dne 11. 1. 2021 v 11:00 tím, že soused [celé jméno žalovaného] vytopil byt, kuchyň, koupelnu a část obýváku poškozené, odhad škody činil do 10 000 Kč.

10. V oznámení škodní události majetku ze dne 18. 3. 2021 je uvedeno, že k jeho vzniku došlo na ulici [ulice a číslo] ve [obec], příčinou škody byl vodovod, ke vzniku škody došlo dne 18. 3. 2021 ve 13:00 vytopením bytu sousedem nad nimi, vytopená byla kuchyň, koupelna a část obývacího pokoje.

11. V zápise o poškození věcí movitých a nemovitých je uvedeno, že rozsah poškození při škodní události ze dne 18. 3. 2021 představuje viditelné stopy po zatečení, poškození malby, voda protekla přes elektroinstalaci, viditelné stopy po zatečení byly na stropě koupelny a obývacího pokoje.

12. Na listinách označených jako ukončení likvidace ze dne 15. 1. 2021 a 13. 4. 2021 je uvedeno, že obě pojistné události byly prošetřeny, evidovány, u pojistné události ze dne 11. 1. 2021 bylo stanoveno pojistné plnění ve výši 4 741 Kč, u pojistné události ze dne 18. 3. 2021 pojistné plnění ve výši 14 638 Kč.

13. Podle dokladů o vyplaceném pojistném bylo pojistné plnění v obou případech poškozené vyplaceno.

14. Předžalobní výzva ze dne 4. 6. 2021 je výzvou se základním skutkovým a právním rozborem věci, předžalobní výzva byla doručena.

15. Dle výpisu z katastru nemovitostí žalovaný obývá na ul. [ulice] č. 1911, [obec] byt [číslo] poškozená byt [číslo].

16. V rozpočtu nákladů na opravu pojistné události ze dne 18. 3. 2021 žalobkyně uvedla, jak vyčíslila pojistné plnění ve výši 14 638 Kč.

17. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci:

18. Dne 11. 1. 2021 a dne 18. 3. 2021 v bytě [číslo] poškozené [jméno] [příjmení] na adrese [adresa žalovaného], došlo k pojistným událostem, které byly oznámeny žalobkyni jako pojistiteli poškozené na základě pojistné smlouvy pojištění majetku a odpovědnosti občanů typ DOMEX, oznámení učinila pojištěná dne 11. 1. 2021 a dne 18. 3. 2021, obě pojistné události evidované pod [číslo] pojišťovna (žalobkyně) prošetřila a vyčíslila rozsah pojistného plnění, které následně poškozené pojištěné vyplatila ve výši 4 241 Kč (pojistná událost [číslo]) a ve výši 14 638 Kč (pojistná událost [číslo]). Po vyplacení pojistného plnění opakovaně vyzvala žalobkyně žalovaného, aby škodu žalobkyni uhradil, neboť žalobkyně za žalovaného plnila, co po právu měl plnit sám, naposledy předžalobní výzvou ze dne 4. 6. 2021, žalovaný ničeho žalobkyni nezaplatil 19. Tato skutková zjištění učinil soud v prvé řadě na základě listinných důkazů, které vzájemně korespondují a prokazují skutkový stav věci tak, jak je popsán shora, částečně soud vycházel ze svědecké výpovědi manžela poškozené, jeho výpověď je v určitém rozsahu v souladu s listinnými důkazy.

20. Žádná další skutková zjištění soud se na základě provedených důkazů neučinil.

21. S ohledem na závěry a právní hodnocení soudu z důvodu ekonomie řízení soud neprovedl dokazování svědeckou výpovědí svědkyně [příjmení] pro nadbytečnost, pokud jde o svědeckou výpověď svědkyně [příjmení], na provedení tohoto důkazu žalobkyně netrvala.

22. Podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

23. Podle § 2811 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. při škodovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události.

24. Podle § 2820 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených, okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně.

25. Podle § 2900 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

26. Podle § 2937 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě.

27. Ze shora uvedeného ustanovení § 2820 občanského zákona č. 89/2012 Sb. vyplývá, že zákonný přechod práva (zákonná cesse) oprávněné osoby, pojištěného nebo osoby, která vynaložila zachraňovací náklady proti třetí osobě na náhradu škody nebo jiného obdobného práva vzniklých v souvislosti s pojistnou událostí okamžikem poskytnutého pojistného plnění na pojistitele je tradičním institutem pojistného práva. 28. [příjmení] pojištění je jedním z právních nástrojů, jimiž je v moderních právních řádech zajišťována reparace majetkové újmy. Pokud by v právní úpravě škodového pojištění neexistovala předmětná zákonná cesse, vedla by její absence v právním řádu k absurdním důsledkům, tj. buď by bylo tolerováno bezdůvodné obohacení na straně oprávněné osoby, které by za tutéž pojistnou událost svědčilo právo na pojistné plnění proto pojistiteli, tak právo na náhradu škody proti odpovědnému škůdci, nebo by naopak bylo tolerováno, že odpovědní škůdci či povinné osoby z práv obdobných na náhradu škody by nebyli nuceni vůči oprávněné osobě plnit svou náhradovou právní povinnost.

29. K zákonnému přechodu práva na náhradu škody nebo jiného obdobného práva na pojistitele dojde při splnění několika kumulativních předpokladů, tj. poskytnutím pojistného plnění, existencí práva na náhradu škody, příčinné souvislosti mezi právem na náhradu škody a pojistnou událostí a časovou souvislostí mezi existencí práva na náhradu škody a vyplacením pojistného plnění. Až za splnění všech těchto kumulativních předpokladů dojde ze zákona, tedy bez nutnosti jakéhokoli právního jednání ze strany zainteresovaných osob k přechodu práva na náhradu škody.

30. Co do časového určení přejde právo na pojistitele okamžikem poskytnutí plnění z pojištění, co do hodnotového určení přejde v rozsahu do výše plnění z pojištění, které pojistitel poskytl.

31. Co do právního určení přejde právo na náhradu škody na pojistitele v té právní kvalitě, v jaké v okamžiku přechodu svědčilo oprávněné osobě, pojištěnému nebo osobě vynaloživší zachraňovací náklady.

32. S ohledem na shora uvedené posoudil soud žalobu po skutkové a právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

33. V projednávané věci se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 18 879 Kč s příslušenstvím představující pohledávku náhrady škody poškozené za žalovaným, která v důsledku vyplaceného pojistného plnění ze škodních událostí ze dne 11. 1. 2021 a 18. 3. 2021, měla přejít na žalobkyni jako pojistitele ve smyslu ustanovení § 2820 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.. Byť v řízení bylo prokázáno, že ke škodní události dne 11. 1. 2021 a dne 18. 3. 2021 v bytě poškozené [číslo] došlo, že tyto škodní události žalobkyně evidovala, prošetřila je a vyplatila v souvislosti s nimi pojistné plnění v celkové výši 18 879 Kč, dospěl soud k závěru, že žalobkyně v řízení neprokázala, že jí svědčí proti žalovanému nárok z regresního práva na základě výplaty pojistného plnění do výše toho, co žalobkyně jako pojistitel oprávněné osobě vyplatila. Podle závěru soudu žalobkyně neprokázala, že v okamžiku výplaty pojistného plnění svědčilo poškozené proti žalovanému právo na náhradu škody, tj. že žalovaný nese odpovědnost za škodu, která poškozené vznikla, a která byla nahrazena (reparována) pojistným plněním ve výši 18 879 Kč. S ohledem na absenci práva na náhradu škody nemohlo dle závěru soudu dojít k žádné zákonné cessy, která by opravňovala žalobkyni domáhat se po žalovaném zaplacení žalované částky, která představuje vyplacené pojistné plnění.

34. Důvody, které vedly soud k tomu závěru, spočívají v tom, že ve věci absentovala základní skutková tvrzení žalobkyně a současně nebyla prokázána ta tvrzení, která žalobkyně v řízení učinila.

35. Žalobkyni v dané věci tížilo břemeno tvrzení a břemeno důkazní, v prvé řadě žalobkyně ani netvrdila, ani neprokazovala, kdy pojistná plnění v obou případech vyplatila, tj. netvrdila základní předpoklad zákonné cesse ve smyslu ust. § 2820 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dle kterého až výplatou pojistného plnění může na pojistitele přejít pohledávka na náhradu škody do výše vyplaceného plnění.

36. V prvé řadě se však žalobkyni nepodařilo v řízení prokázat (případně dotvrdit) existenci práva na náhradu škody, které musí existovat v okamžiku vyplacení pojistného plnění. Žalobkyně nesplnila svou povinnost tvrdit a prokázat všechny základní předpoklady odpovědnosti za škodu, když této povinnosti se nelze zprostit vyplacením pojistného plnění. Nárok na výplatu pojistného plnění mezi poškozenou a žalobkyní jako pojistitelem má zcela jiný základ a vyplývá z uzavřené pojistné smlouvy.

37. Naopak nároky z náhrady škody mezi poškozenou (pojištěnou) a škůdcem mají oporu v ustanovení § 2894 odst. 1 následující občanského zákona č. 89/2012 Sb., měla-li být žalobkyně v řízení o zaplacení částky ve výši 18 879 Kč úspěšná, musela nejen tvrdit, ale rovněž prokázat existenci práva na náhradu škody mezi poškozenou (pojištěnou [jméno] [příjmení]) a žalovaným, tj. naplnění všech zákonných předpokladů odpovědnosti za škodu podle občanského zákona, tedy protiprávního jednání žalovaného, vzniku škody a příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním žalovaného a vznikem škody dne 11.1.2021 a 18.3.2021.

38. Pokud jde o protiprávní jednání žalovaného v tomto směru poukazuje soud na rozpory v tvrzeních žalobkyně, která se na jedné straně domáhala žalované částky po žalovaném, avšak současně v žalobě a dalších podáních tvrdila, že škoda vznikla proto, že spolužijící osoba (dědeček) manipulovala s hadicí, nevrátila ji zpátky do vany, proto voda vytekla. Za této situace lze sotva dovodit, že se jednalo výlučně o jednání žalovaného, existují pochybnosti o tom, kdo skutečně zanedbal případný dohled nebo kdo si nepočínal obezřetně tak, aby nedocházelo ke vzniku škody a porušil případnou prevenční povinnost. Již z těchto důvodů nemohl soud žalobě vyhovět.

39. Dle závěru soudu žalobkyně rovněž neprokázala, že k nějaké nevhodné manupulaci s hadicí vůbec došlo, ze žádného provedeného důkazu nelze jednoznačně dovodit, že k takové manipulaci ať už ze strany žalovaného nebo jeho příbuzného došlo, když žalovaný manipulaci s hadicí popřel, poškozená zemřela, slyšený svědek (manžel poškozené) sice hovořil o tom, že žalovaný manipulaci připustil, sotva však pro odstup času, přípravu svědka k jednání a skutečnost, že k vytopení došlo opakovaně (přičemž žalovaný před svědkem připustil odpovědnost pouze v jednom případě), lze jednoznačně uzavřít, že za protečení vody ze dne 11.1.2021 a 18.3.2021 může výlučně žalovaný, protože ve všech případech hadici nekontroloval, nakládal s ní nebo ji ponechal na zemi bez zajištění odtoku. Soud se neztotožnil s tvrzením žalobkyně, že žalovaný nese odpovědnost za škodu proto, že obývá byt nacházející se nad bytem poškozené. V případě odpovědnosti za škodu se nejedná o objektivní odpovědnost, v každém konkrétním případě musí být škůdci prokázáno jeho protiprávní jednání, jehož důsledkem je vznik škody. V tomto případě dle závěru soudu žalobkyně žalovanému to, že se dopustil nějakého právního jednání, které vedlo ke vzniku škody, neprokázala, neboť není zřejmé, jakého konkrétního pochybení se měl přesně žalovaný dopustit, když navíc v žalobě v souladu s oznámením škodní události je žalovanému vytýkáno zanedbání dohledu nad vodovodním zařízením, nikoli pračkou nebo hadicí, konečně zda se tohoto jednání dopustil žalovaný, jeho příbuzný, který byt sdílel se žalovaným nebo oba dva ve vzájemné součinnosti.

40. Pokud jde o samotnou pračku a odpadní hadici, není správný závěr žalobkyně, že žalovaný nese odpovědnosti za pračku, která případně vytekla ve smyslu ust. § 2937 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., neboť toto ustanovení dopadá na škodu vzniklou vadnou věcí. Žalobkyně netvrdila ani neprokazovala, že pračka měla vady, a proto z ní voda vytekla. Dle závěru soudu byl spor o vytopení bytu poškozené od počátku veden o to, že došlo ke špatnému umístění hadice z pračky, která poté, co doprala, vypustila vodu nikoli do vany, ale na zem, odkud vytekla k sousedům.

41. V dané věci dle závěru soudu žalobkyně nekonkretizovala, jakého protiprávního jednání se žalovaný měl dopustit, jakou zákonnou nebo smluvní povinnost měl porušit, jak toto jednání vypadalo a v čem mělo spočívat V dané věci tak vůbec není zřejmé, čeho se žalovaný měl dopustit a za co by měl nést odpovědnost. Pokud se žalobkyně po žalovaném domáhala náhrady škody za vyplacené pojistné plnění, břemeno tvrzení a břemeno důkazní leželo na žalobkyni, která před soudem musela prokázat naplnění všech základních předpokladů odpovědnosti za škodu. Vzhledem k tomu, že v řízení vůbec nebylo najisto postaveno, zda se případného protiprávního jednání dopustil žalovaný sám nebo v součinnosti s jinou osobou, případně osoba odlišná od žalovaného, již z tohoto důvodu nemohla být naplněna pasivní legitimace žalovaného.

42. Žalobkyně shledávala protiprávní jednání žalovaného v tom, že zanedbal dohled nad vodovodní hadicí, tj, že porušil obecnou prevenční povinnost. Soud se touto otázkou nezabýval, neboť žalobkyně v řízení ani dostatečně netvrdila, ani neprokazovala, jakým způsobem měl žalovaný s hadicí manipulovat, případně zda touto hadicí měl manipulovat pouze on sám či v součinnosti s jinou osobou.

43. V neposlední řadě žalobkyně i přesto, že se jí dostalo procesního poučení ze strany soudu podle ustanovení § 118a odst. 1,3 o.s.ř. netvrdila ani neprokázala skutečný rozsah škody, jejíž náhrady se po žalovaném domáhala. Dle závěru soudu nelze rozsah a vyčíslení škody ztotožňovat s vyplaceným pojistným plněním, které má zcela jiný charakter a je důsledkem vzájemného vztahu mezi pojistitelem a pojištěným. Měla-li být žalobkyně se žalobou vůči žalovanému úspěšná, tížilo ji břemeno tvrzení a břemeno důkazní k prokázání existence škody a jejího rozsahu. Žalobkyně se rozcházela ve svých tvrzeních ohledně rozsahu škody, tedy toho, co měl žalovaný škůdce poškodit, v jakém rozsahu a v jaké hodnotě, v řízení byly rozpory mezi tvrzením žalobkyně a tím, co je uvedeno v listinných důkazech, absentovaly dokumenty k šetření škodních událostí, škoda byla popsána pouze u jedné ze škodních událostí, absentovaly důkazy k tomu, jakým způsobem žalobkyně vyčíslila pojistné plnění, z jakého důvodu právě ve výši 18 879 Kč a zda toto pojistné plnění odpovídalo skutečnému rozsahu škody. Není od věci, že vymalování bylo provedeno svépomocí, revize elektroinstalace nebyla provedena vůbec, jak manžel poškozené uvedl, avšak žalobkyně i za tyto opravy náklady proplatila.

44. S ohledem na absenci základních skutkových tvrzení i absenci důkazů k prokázání předpokladů odpovědnosti za škodu, shledal soud nárok žalobkyně nedůvodným a pro nedostatek pasivní legitimace žalovaného i pro nedostatek dalších předpokladů odpovědnosti za škodu na straně žalovaného žalobě nevyhověl a žalobu v celém rozsahu zamítl.

45. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyně byla procesně neúspěšná, žalovanému jako procesně úspěšnému účastníku řízení žádné náklady nevznikly, bylo proto výrokem II. rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.