14 C 384/2019

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ladislavou Olbrechtovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o určení, že žalobci jsou dědici zůstavitele ze závěti ze dne 21.7.2018

I. Návrh, že se určuje, že žalobci a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně], a b) [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce], jsou dědici zůstavitele [jméno] [příjmení], narozeného [datum], [rodné číslo], datum úmrtí [datum], posledně bytem [adresa], a to na základě závěti zůstavitele ze dne 21.7.2018, se zamítá.

II. Žalobci a), b) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalované na nákladech řízení částku 27 525,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku.

III. Žalobci a), b) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku na nákladech státu částku 14 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali proti žalované určení, že jsou dědici zůstavitele ze závěti ze dne 21.7.2018, žalobu odůvodnili tím, že dne [datum] zemřel pan [jméno] [příjmení], [datum narození], [rodné číslo], naposledy bytem [adresa]. Žalobci jsou zůstavitelovými jedinými přímými příbuznými, neteří a synovcem. Zůstavitel žil sám v rodinném domě [adresa] v [obec]. Zůstavitel po sobě zanechal dvě závěti, jednu ze dne 20.6.2018, ve které veškerý svůj movitý i nemovitý majetek odkázal žalované, paní [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalované]. Ve druhé závěti ze dne 21.7.2018 odkázal veškerý svůj majetek žalobcům – svému synovci [celé jméno žalobce], [rodné číslo] a své neteři [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo]. Dne 31.10.2019 proběhlo na adrese [adresa], [PSČ] [obec] v kanceláři notáře [titul] [jméno] [příjmení], jakožto soudního komisaře pověřeného [název soudu] ve věci řízení o pozůstalosti po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], jednání, sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], jehož se zúčastnili žalobci a žalovaná včetně svého právního zástupce [titul] [jméno] [příjmení] (v substituci za [titul] [jméno] [příjmení]). Během předmětného jednání byly předloženy dvě závěti zůstavitele, psané a podepsané jeho vlastní rukou, jedna ze dne 20.6.2018 ve prospěch žalované a druhá ze dne 21.7.2018 ve prospěch žalobců. Žalovaná během jednání před notářem namítla, že pozdější závěť ze dne 21.7.2018 není psaná vlastní rukou zůstavitele a ani podpis na této závěti není zůstavitelův. Dále žalovaná namítla, že zůstavitel mohl být v době sepsání závěti ze dne 21.7.2018 již duševně nezpůsobilý k jejímu sepisu, neboť v té době byl hospitalizován v Psychiatrické léčebně v Opavě.

2. Žalobci k těmto tvrzením uvádějí, že závěť ze dne 21.7.2018 sepsal zůstavitel vlastní rukou a zároveň ji vlastnoručně podepsal. Žalobci soudu dokládají listinu, nalezenou v nemovitosti zůstavitele, kterou v minulosti sepsal zůstavitel, přičemž se jedná o seznam místností nacházejících se v rodinném domě zůstavitele [adresa]. Z rukopisu je zřejmé, že tento byl sepsán zůstavitelem. Na uvedeném seznamu je dále uvedeno datum listopad 1980. Žalobci dále pro ukázku rukopisu zůstavitele předkládají zůstavitelem sepsaný přepis SMS zpráv od telefonního operátora z roku 2013. Žalobci dále předkládají listinu – žádost zůstavitele o zrušení výplaty důchodu poukazem na účet ze dne 1.5.2018, která je strojově psaná a obsahuje vlastnoruční podpis zůstavitele.

3. Žalobci dále předkládají listinu – žádost zůstavitele o zpřístupnění nemovitosti ze dne 5.6.2016, která je strojově psaná a obsahuje podpis zůstavitele. Uvedenou žádost obdržela žalobkyně během sporu se zůstavitelem, který byl řešen u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Předmětná žádost je strojově psaná a obsahuje vlastnoruční podpis zůstavitele. Dále žalobci předkládají plnou moc ze dne 21.7.2018, kterou zůstavitel udělil žalobkyni k výměně zámků na dveřích v jeho rodinném domě na adrese [adresa] 2018 a je opět vlastnoručně podepsáno zůstavitelem.

4. Žalobci uvedenými listinami prokazují dlouhodobý rukopis a podpis zůstavitele, kterým se zůstavitel podepisoval v průběhu let. Podpis zůstavitele je zde dokládán listinami napříč různými roky, tj. rokem 2016 i pozdějším 2018. Z doložené signatury je patrné, že své příjmení [příjmení] začínal zůstavitel písmenem, připomínajícím velkou nahoře otevřenou číslovku osm (8). Následovala neurčitá klička s háčkem nad ní (písmeno ě) a dále písmena –lucha, která všechna byla umístěna v horní polovině od středu počátečního písmena. Své křestní jméno [jméno] zůstavitel začínal podobným písmenem, které je svým tvarem téměř totožné s počátečním písmenem v podpisu příjmení zůstavitele, nicméně jedná se o písmeno V. Po dokončení počátečního písmena příjmení pak dle doložených listin následují písmena –ilém, která se nacházejí v jedné rovině a vedou od středu počátečního písmena křestního jména V. Ze závěti ze dne 20.6.2018, kterou žalovaná předložila pověřenému soudnímu komisaři, je však patrné, že podpis zůstavitele je odlišný od podpisu, který v průběhu let používal. Počáteční písmeno křestního jména není zakončeno výrazným esovitým obloukem, další písmena –ilém však vedou od spodní části písmena V a nikoliv až od jeho středu, jak je patrno při porovnání ze všech doložených listin. Zároveň je příjmení zůstavitele započato zřetelným tiskacím písmenem P, přičemž však veškeré předchozí podpisy zůstavitele i podpis na pozdější závěti ze dne 21.7.2018 začínají u příjmení písmenem připomínajícím velkou nahoře otevřenou číslovku osm (8). Zároveň je i celý rukopis závěti ze dne 20.6.2018 odlišný od běžně zažitého rukopisu zůstavitele. Napříč textem závěti ze dne 20.6.2018 jsou vidět chybějící interpunkční znaménka a chyby v psaní viz přepsaný text závěti – Ja (Já) [jméno] [příjmení] narozeny (narozený + špatně znatelné písmeno o) bytem [obec] [ulice] ([ulice]) [číslo popisné] činim (činím) toto pořízeni (pořízení) pro případ srti (m je dodatečně vloženo). Veškery (veškerý) svůj (nad písmenem j chybí tečka) nemovity (nemovitý) i movity (movitý) majetek odkazuji sve (své) pritelkyni (přítelkyni s odlišně psaným p a nezřetelným –ři) paní [celé jméno žalované] bytem [obec] která (která) mi pomaha (pomáhá). Sv (Své) snetěří (neteři) paní [příjmení] a synovci [celé jméno žalobce] neodkazuji nic protože se ke mně snechovaji (počátečnímu n předcházejí kličky odpovídající písmenu s ) slušné (slušně) nepomahaji (nepomáhají) mi a jenom čekaji (čekají) kdy zemřu (chybějící tečka,,.“ při ukončení věty) Všechna předchozí prohlásení (prohlášení) o majetku pozbyvaji (pozbývají) platnosti (chybějící tečka,,.“ při ukončení věty) Toto pořízení činin (činím) dne (přeškrtnutá číslice 26) 20.6.2018 při plnem (plném) vědomí a uvažlivém (uvážlivém) rozhodnuti (rozhodnutí) (chybějící tečka,,.“ při ukončení věty) [celé jméno žalované] [datum narození] (dále údajný podpis zůstavitele) btem (bytem - úplně chybí celé písmeno y) [ulice] ([obec] – úplně chybí celé písmeno o na konci) [obec] (za písmenem p již navazuje pouze písmeno k , chybějící písmena –er, přičemž [obec] uvedený na konci závěti se zásadně liší od [obec] uvedeného hned na druhém řádku závěti). Z uvedeného žalobci dovozují, že jestliže uvedenou listinu opravdu sepsal zůstavitel, pak již nebyl v dobré psychické kondici. Četnost vzniklých chyb již dle žalobců nesvědčí o výjimečném zapomnění jednoho interpunkčního znaménka, kterého se pisatel může běžně dopustit, ale právě jejich velké množství značí dle žalobců problémy zůstavitele v uvědomění si logičnosti psaného textu, jeho obsahu a samotných následků takového jednání. Závěru, že zůstavitel byl již v den podpisu ve zhoršeném psychickém stavu, nasvědčuje hned následující den uskutečněná hospitalizace zůstavitele, jejíž okolnosti jsou uvedeny níže. Žalobci mají za to, že závěť ze dne 20.6.2018 nebyla napsána rukou zůstavitele a rovněž podpis na předmětné závěti není vyhotoven zůstavitelem.

5. Hned následující den po podpisu první závěti ze dne 20.6.2018, tedy dne 21.6.2018 volal zůstavitel na Policii ČR, že ho okrádají lidé. Policie však na místě ničeho neprokázala. Naopak zůstavitel trpěl dle svého vyjádření od 21.6.2018 bolestmi hlavy, se kterými byl hospitalizován na interním oddělení nemocnice ve [obec]. Během hospitalizace na uvedené interně psychiatrické konzilium [titul] [příjmení] zhodnotilo, že zůstavitel trpí bludy okrádání, je suspektní vizuálními halucinacemi, inicipientní demencí a doporučilo proto přeložení zůstavitele na psychiatrické oddělení. Dne 22.6.2018 je proto zůstavitel hospitalizován v Psychiatrické nemocnici v [obec] s prognózou při přijetí – neurčená demence s BPSD (bludy s agresivitou). Během přijetí v psychiatrické nemocnici je stav zůstavitele popsán jako: lucidní, orientace jenom osobou, kontakt navazuje ochotně, formálně korektní vystupování, PMT zpomaleno, odpovědi přiléhavé, obsažné, bohatá paranoidně-perzekuční bludná produkce, zrakové a sluchové halucinace v domácím prostředí, akt. odkazuje do nedávné minulosti, bez afekt. doprovodu, emočně plošší, myšlení v kohezi. Organický terén, difúzní poruchy paměti konfabulace. Nyní klidný, asuicidální. Jak vyplývá z propouštěcí zprávy, zůstavitel byl z Psychiatrické nemocnice [obec] propuštěn dne 3.8.2018. Z konziliárního vyšetření ze dne 20.7.2018, tedy dne předcházejícího sepsání a podpisu pozdější závěti ze dne 21.7.2018, vyplývá, že zůstaviteli je diagnostikována sinusová brachykardie s velmi četnými supraventrikulárními extrasystolami, doporučeny pravidelné kontroly tlaku krve a tepové frekvence. Zůstavitel byl zároveň během svého pobytu patřičně léčen, a to jak léčivy (antibiotika, probiotika, magnezium, k léčbě vysokého tlaku), tak i léky antipsychotiky, léky ke zklidnění, k léčbě poruch chování ve stáří. Jak vyplývá z usnesení [název soudu] ze dne 12.7.2018, č. j. [číslo jednací], zůstavitel dne 28.6.2018 udělil písemný souhlas se svým umístěním na uzavřeném oddělení Psychiatrické nemocnice v [obec] a jeho stav mu umožňoval učinit takový úkon. S ohledem na skutečnost, že zůstavitel byl od 22.6.2018 pod odborným dohledem lékařů, dostával patřičné medikamenty zajišťující zlepšení jeho psychického stavu z doby hospitalizace ve [obec], již dne 28.6.2018, tedy cca měsíc před podpisem druhé závěti ze dne 21.7.2018, byl schopný udělit souhlas s umístěním své osoby v Psychiatrické nemocnice [obec], a zároveň z jeho momentálního stavu při podpisu druhé závěti dne 21.7.2018 mají žalobci za to, že zůstavitel byl duševně způsobilý učinit takový úkon, který plně vyjadřoval jeho přání, a závěť dne 21.7.2018 sepsal s plným vědomím o jejím obsahu a následcích takového úkonu.

6. Žalobci uvádějí, že v době sepsání druhé závěti dne 21.7.2018 podstupoval zůstavitel přiléhavou medikaci, řešící jeho psychiatrickou diagnózu. Dle žalobců byl zůstavitel ve stavu, kdy jej neovládaly bludy ani žádné jiné halucinace a zlepšení jeho zdravotního stavu je patrno mj. i z jeho rukopisu a podpisu, které odpovídají jeho rukou dříve sepsaným listinám. Naopak dle žalobců je z první závěti ze dne 20.6.2018 patrný natolik zhoršený rukopis zůstavitele včetně opakovaně špatné interpunkce a neodpovídajícího podpisu, že mají žalobci při posouzení následné hospitalizace zůstavitele za to, že právě již dne 20.6.2018 byl psychický stav zůstavitele narušený natolik, že vygradoval následujícího dne v akutní hospitalizaci zůstavitele. Žalobci mají za to, že při podpisu závěti ze dne 20.6.2018 zůstavitel nebyl způsobilý k právnímu jednání.

7. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 28.2.2020 s tím, že na jaře roku 2008 se přestěhovala po 45 letech zpět do svého rodného [obec]. Jedním ze starých přátel, kterého poznala, byl pan [jméno] [celé jméno žalobce]. V pondělí 25.6.2018 volala obvodní lékařce MUDr. [příjmení], zda by mohla v návštěvních hodinách pana [jméno] [celé jméno žalobce] navštívit, protože začal trpět velkými bolestmi hlavy a ona nebyla schopna s ním dojít do ordinace. Paní doktorka přijela se sestrou, změřila tlak. Fonendoskopem poslechla srdce, plíce a dýchání. Při měření krevního tlaku odposlechem určila i srdeční tep. Zůstavitel dostal injekci a ona dostala pro něj léky, které má užívat. Pokud se mu uleví, měl přijít ve čtvrtek na kontrolu. Již v úterý mu bylo dle jeho slov už dobře, taktéž ve středu. Žalovaná s ním zůstala celé dny až do čtvrtku ráno, kdy zůstavitel šel na kontrolu a ona zároveň s ním jela nakoupit. Každý jinou cestou. S nákupem čekala na terase, ale protože se zůstavitel nevracel, zavolala obvodní lékařce a ta jí sdělila, že ho musela nechat odvézt do [nemocnice] [část obce] na interní oddělení. Protože nechali otevřená okna a bylo před bouřkou, objednala si žalovaná taxi a jela do nemocnice pro klíče. Po velkých problémech s personálem skutečně klíče obdržela a jela taxíkem zpět zavřít okna. Neví, který den byl zůstavitel odvezen do Psychiatrické léčebny v [obec]. Jezdila tam za ním dvakrát týdně, kdy žalovanou určil jako osobu, které mohou být sdělovány informace o jeho stavu, a obdržela kódy oprávněné osoby. Probírali spolu, co je třeba udělat na zahradě a chtěl jít domů. Slíbila mu, že ho domů vezmu a že se k němu nastěhuje. Udělala v domě pořádek a scházelo ještě posekat trávu na zahradě. Nechala dovézt sekačku a se starším vnukem chtěli sekat. Bylo to dopoledne a tráva nebyla ještě suchá, tak sekačku ukryli mezi keře. Druhý den tedy šli sekat a žalovaná chtěla z domu donést vnukovi pití. Ke svému zděšení se do domu nedostala. Sousedka jí sdělila, že v domě byla zůstavitelova neteř se zámečníkem a zámky byly vyměněny. Proto jela následující den do [obec], kde žalované zdravotnický personál sdělil, že tam byla neteř zůstavitele a že ta si nepřeje, aby žalovaná se zůstavitelem hovořila, bylo jí odebráno právo informací a že rodina má před ní přednost. Neteř si měla vzít zůstavitele domů, že o něj bude pečovat. Podle výstupní zprávy se tak stalo 3.8.2018, když v důkazu byla výstupní zpráva ze dne 6.8.2018. Poštou dne 24.6.2018 obdržela žalovaná odvolání všeobecné plné moci. Tuto však nikdy nedostala. Pro řešení a zastupování žalovaná měla vždy konkrétní plnou moc pro danou situaci. Když si byla žalobkyně vyzvednout u žalované bankovní kartu, tak na její dotaz, kde se zůstavitel nachází, jí sdělila, že to bylo s ním k nevydržení a že je umístěn v zařízení určeném těmto osobám. Spoluobčané se žalované dotazovali, kde zůstavitel je, nemohla jim odpovědět jinak, než že to neví. Co vše musel zůstavitel podepsat dne 21.7.2018: závěť ze dne 21.7.2018, odvolání všeobecné plné moci pro žalovanou, právo výměny zámku v domě [adresa], vyčerpání financí z běžného účtu, na kterém byl obnos kolem 700 000 Kč, převedení financí na třech vkladních knížkách, na kterých byla dne 29.1.2018 částka 1 999 000 Kč.

8. Podáním ze dne 17.9.2020 pak žalovaná doplnila shora uvedené vyjádření s tím, že tvrzení obsažená v čl. I. a II. žaloby činí žalovaná nespornými. Pokud se týká čl. III. a IV., v těchto žalobci směřují svá tvrzení ke zpochybnění pravosti závěti ze dne 20.6.2018, kterou byl majetek zůstavitele odkázán žalované, kdy jednak poukazují na pravopisné chyby v závěti, jednak upozorňují na údajné další nedostatky rukopisu jako takového. Žalovaná v tomto směru upozorňuje na skutečnost, že při jednání v kanceláři notáře [titul] [příjmení] pravost a platnost závěti zůstavitele ze dne 20.6.2018 zůstala mezi účastníky tohoto řízení nesporná, na čemž nic nemění ani to, že žalobci v tomto ohledu změnili své stanovisko a nyní pravost a platnost této závěti popírají. Navíc tvrzení žalobců jsou ryze spekulativní a nejsou podložena žádným relevantním důkazem. Pokud se týká čl. V., žalovaná zde k okolnostem dní předcházejících hospitalizaci zůstavitele uvádí následující. V neděli 17.6.2018 zůstavitele rozbolela hlava, pročež žalovaná jela domů pro léky na bolesti hlavy, po kterých se zůstaviteli částečně ulevilo. V pondělí 18.6.2018 žalovaná ráno volala obvodní lékařce MUDr. [příjmení], zda by mohla zůstavitele v návštěvních hodinách navštívit, protože stále trpěl bolestmi hlavy a žalovaná nebyla schopna s ním dojít do ordinace. MUDr. [příjmení] přijela se sestrou do domu zůstavitele, aby jej zhlédla – změřila tlak, fonendoskopem poslechla srdce, plíce a dýchání. Při měření krevního tlaku odposlechem určila i srdeční tep. Zůstavitel dostal injekci a žalovaná dostala pro zůstavitele léky, které měl dle sdělení MUDr. [příjmení] užívat s tím, že pokud se mu uleví, má se dostavit ve čtvrtek 21.6.2018 na kontrolu. Již v úterý 19.6.2018 bylo zůstaviteli podle jeho slov dobře, taktéž následující den, ve středu 20.6.2018. Proto žalovaná po obědě odjela k sobě domů pro některé své potřebné věci a vrátila se kolem šesté hodiny k večeru do bydliště zůstavitele. Zůstavitel byl celé odpoledne sám a sepsal svou závěť ve prospěch žalované (o tom ale žalované nic neřekl), přičemž toto své rozhodnutí vlastně potvrdil tím, že žalované daroval prsten. Zůstavitel byl zcela klidný, orientovaný a se žalovanou si normálně povídal, zatímco večeřeli. Po večeři pak zůstavitel dokonce daroval žalované prstýnek za její péči a sdělil jí, že„ tady“ už dlouho nebude, že to cítí. Žalovaná zůstala v bydlišti zůstavitele až do čtvrtečního rána (21.6.2018), kdy měl zůstavitel jít na kontrolu a žalovaná jela nakoupit, přičemž každý šel jinou cestou. Po návratu z nákupu žalovaná čekala zůstavitele na terase jeho domu, ale protože se nevracel, zavolala MUDr. [příjmení], která žalované sdělila, že zůstavitele musela nechat odvést do [nemocnice] [část obce] na interní oddělení, kde byl hospitalizován. Protože žalovaná se zůstavitelem nechali v rodinném domě zůstavitele otevřená okna a bylo před bouřkou, objednala si žalovaná taxi a jela do nemocnice pro klíče. Po velkých problémech s personálem skutečně klíče obdržela a jela taxíkem zpět zavřít okna. V pátek 22.6 2018 k večeru pak vezla zůstaviteli do [nemocnice] ve [obec] věci, které potřeboval, ale bylo jí sděleno, že zůstavitel byl téhož dne odvezen do Psychiatrické léčebny v [obec]. Žalovaná v kontextu výše uvedeného opravuje svá tvrzení obsažená v původním vyjádření ze dne 28.2.2020, kde období zdravotních obtíží zůstavitele a jeho hospitalizaci zařadila do chybného týdne (25. 6. 2018 a následující dny). Žalovaná si zde s ohledem na značný časový odstup spletla den, v němž volala MUDr. [příjmení] se žádostí o kontrolu zdravotního stavu zůstavitele (žalovaná se spletla o týden, tedy zaměnila správné datum 18.6.2018 za 25.6.2018 a od této chyby se následně odvíjely další chyby v datacích). Žalovaná tedy nesporuje, že by došlo k hospitalizaci zůstavitele v Psychiatrické léčebně [obec] dne 22.6.2018. Původní tvrzení žalované ve vyjádření ze dne 28.2.2020 jsou jinak obsahově souladná, chyba nastala toliko v časovém zasazení jednotlivých událostí, jak bylo vysvětleno výše. Žalovaná je toho názoru, že 217. 2018 patrně žalobkyně a) předložila zůstaviteli k podpisu více dokladů. Jeho závěť z tohoto dne je bez gramatických chyb, ačkoliv zůstavitel opravdu gramatiku nezvládal. Proto dle názoru žalované nic nepsal, ale závěť mu byla buďto diktována, nebo ji případně opisoval. Nad rámec výše uvedeného žalovaná poukazuje na skutečnost, že zůstavitel se žalobci neměl nijak vřelý vztah. Žalobkyně a) zůstavitele nenavštěvovala vůbec, jelikož spolu před úmrtím zůstavitele vedli u zdejšího soudu spor pod sp. zn. [spisová značka]. Během tohoto sporu, kdy se zůstavitel se žalobkyní a) soudil o dům [adresa] v kat. území [obec], došlo ke značnému znesváření a narušení vztahů mezi žalobkyní a) a zůstavitelem, čehož si je žalovaná dobře vědoma, neboť byla se zůstavitelem v pravidelném kontaktu a u jednoho ze soudních jednání byla přítomna jako veřejnost. Zůstavitele tento soudní spor značně trápil a byl z jednání žalobkyně a) rozhořčen. K nápravě jejich vztahu přitom od ukončení uvedeného soudního řízení nedošlo. Žalobce b) navštěvoval zůstavitele pouze naprosto výjimečně. Výše uvedené svědčí o tom, že zůstavitel neměl k žalobcům takový citový vztah, který by odůvodňoval vůli údajně projevenou v závěti ze dne 21.7.2018. Žalovanou a) zůstavitel po vzájemném soudním sporu vyloženě neměl rád, a proto lze těžko předpokládat, že by jí odkazoval nějaký majetek.

9. Žalobkyně a) u jednání dne 7.10.2020 vypověděla, že závěť z 21.7.2018 byla sepsána zůstavitelem v [obec], při jedné návštěvě se žalobců zeptal, jak má závěť vypadat, žalobkyně a) zjišťovala, jak má závěť vypadat na internetu a pak zůstavitele informovala. Udělala si poznámky na papír, jak má závěť vypadat a s tím za zůstavitelem přijeli i s bratrem do [obec]. Bylo to v sobotu. Rodná čísla zůstavitel věděl od žalobců. Text psal vlastní rukou před žalobci. Papír a tužku mu dali také žalobci. Žalobci se dozvěděli, že byl odvezen do [obec], tak ho jeli navštívit s bratrem, v té době byl už přeléčený, byl v dobrém stavu, byl rád, že je vidí, vyříkali si, co mezi nimi bylo, usmířili se a požádal je, ať mu pomohou s tím, aby ho paní [celé jméno žalované] už nekontaktovala. Žalobkyně a) chodila pomáhat zůstaviteli třikrát denně v době, kdy byl propuštěn z psychiatrické léčebny, také tam chodil bratr pomáhat, tak se starali asi dva měsíce, než šel do LDN, předtím ovšem zkolaboval a pak se jeho duševní stav zhoršoval. Nakonec byl umístěn v domově důchodců, kde bydlel prakticky až do té doby, než byl odvezen do [nemocnice] v [obec], kde zemřel. Závěť měla žalobkyně a) od doby sepisu uloženou u sebe. Ví od své tety [jméno] [příjmení], že [jméno] [příjmení] a paní [celé jméno žalované] se u ní seznámili před mnoha lety, odhaduji tak 10 let zpátky, paní [celé jméno žalované] mu nabídla, že mu bude pomáhat s korespondencí a s finančníma věcma. Když zemřel otec žalobkyně, který byl podílový spoluvlastník nemovitosti, ve které žalobkyně a) bydlela, tak zašla za panem [celé jméno žalobce] a chtěla po něm svolení, aby mohla něco opravit, on to odmítl. Chtěla situaci vyřešit, takže se radila v poradně, když jí pan [celé jméno žalobce] odmítl polovinu domu prodat. V té době tedy vznikla žaloba na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a v té době se do toho začala vkládat žalovaná, která zůstavitele štenkrovala proti žalobcům V té době se o žalované nebavili, bavili se, co bude s domem. Nevěděla, že existovala nějaká závěť z června 2018 sepsaná ve prospěch žalované. Pokud je tázána, zda měl zůstavitel nějaké další zákonné dědice, než žalobkyně a) a jejího bratra, k tomu uvádí, že neměl, byl svobodný, bezdětný, jeho jediný bratr, otec žalobců už zemřel. Důvod sepsání závěti z července 2018 byl ten, že pan [příjmení] si nemohl vzpomenout, jakou listinu žalované podepsal, takže z tohoto důvodu sepsal v podstatě z opatrnosti závěť z července 2018. Bál se, protože nevěděl, co vlastně sepsal. Říkal, že žalovaná již před pěti lety na něho tlačila, aby na ni převedl dům. To žalobkyni a) potvrdil i jeho bratranec [jméno] [celé jméno žalobce], kterému si na to také stěžoval. K dotazu, jaký byl vztah zůstavitele k žalované, tak podle něj se na něj žalovaná přilepila, snažila se ho zbavit financí, říkal, že se mu ztrácejí doma finance, volal i policii několikrát. Vyjadřovací schopnosti a gramatiku měl zůstavitel dobrou, vystudoval obchodní dvouletou školu, pak průmyslovku ve [část obce], dělal technického náměstka v [právnická osoba] [obec], i jeho partnerka, se kterou v 70. letech žil, také říkala, že měl dobré vyjadřovací schopnosti, jednalo se o [titul] [jméno] [příjmení], se kterou žil a se kterou žalobkyně a) mluvila poté, co obdržela vyjádření žalované k žalobě. Se žalobcem b) měl zůstavitel dobrý vztah, bratr chodil k zůstaviteli úplně nejvíc, je neslyšící, bratr mu pomáhal, vozil ho do Makra, pak, jak byl zůstavitel už nemocný, chodil tam denně a zajišťoval, co bylo třeba. Vztah se pokazil, jak bratra začala žalovaná z nemovitosti vyhánět, v té době začal spor o chalupu, bratr se vždy podíval, jestli je tam přítomna a když byla, tak tam nešel. Kolikrát byla žalobkyně a) za zůstavitelem v [obec] předtím, než sepsal závěť 21.7.2018, k tomu uvádí, že tam byla jednou, a to s bratrem, takže i 21.7.2018 tam byla se svým bratrem, což bylo podruhé, co tam byli. Toho 21.7.2018 byli za zůstavitelem v odpoledních hodinách, zdrželi se asi hodinu až dvě, zůstavitel toho chtěl hodně probrat, sepsal závěť, potom listinu ohledně výměny klíčů od domu, tedy souhlas, že to mohou provést, potom sepsal listinu odvolání generální plné moci udělené žalované, protože nevěděl, jestli takovou listinu napsal, resp. jak přesně ji napsal. Sepis probíhal v místnosti určené pro návštěvy pacientů, do pokoje za ním nesměli, mohli pouze do návštěvní místnosti a na terasu. Na první návštěvě se zdrželi u zůstavitele asi hodinu. Pokud je tázána, v jakém sledu listiny byly sepsány, myslím si, že ta závěť byla sepsána jako první. Další listiny nesepisoval vlastní rukou, odvolání plné moci pro žalovanou sepsala žalobkyně a), protože to požadoval ve čtvrtek na první návštěvě, aby se mu nedostal nikdo do domu, pak s touto listinou jela v sobotu za zůstavitelem a on ji podepsal. Rovněž připravila listinu týkající se výměny zámků. Jiné listiny v ten den, v tu sobotu, již nepodepisoval. Žalobkyně a) neměla v té době ani v pozdější době dispoziční právo k účtu zůstavitele. Měla pouze plnou moc vyzvedávat na poště jeho poštu. Po Novém roce 2019 projevil zůstavitel přání, aby se vybraly jeho peníze z účtu a rozdělily se mezi žalobkyni a) a bratra a pro toto jeho přání byla sepsána ověřená plná moc na místním úřadě, aby žalobci mohli disponovat s prostředky u poštovní banky. Tuto plnou moc sepisovala paní na Obecním úřadě v [obec], protože tehdy byl už zůstavitel v Domově důchodců v [obec], a on tuto plnou moc podepsal. Jednalo se o výběr peněz ze tří vkladních knížek, asi 1 900 000 Kč, rozdělili si peníze s bratrem napůl. Se žalovanou byla žalobkyně a) v kontaktu v dřívějším období, a sice kvůli karty, kterou měl zůstavitel k běžnému účtu a ona ji měla u sebe, takže si ji u ní vyzvedla, pak kvůli vařiče, který jí vrátila. Žalovaná se žalobkyně a) asi dvakrát ptala, kde se zůstavitel nachází, jednou jí řekla, že je v Gaudiu a jednou jí řekla, že je v domově důchodců, konkrétní adresy jí neřekla. Naposledy žalobkyně zůstavitele viděla předtím, než byl hospitalizován v nemocnici a následně odvezen do [obec], asi měsíc předtím přišel na kafe, sednul si, řekl„ uvař mi kafe“, přišel jí zmatený, poté, co odešel, se žalobkyně a) asi za hodinu šla podívat na jeho nemovitost, jestli je všechno v pořádku, viděla, že měl rozsvíceno a že tam odpočíval na gauči, to viděla přes okno. Žalobkyně a) bydlí o tři chalupy od nemovitosti, v níž zůstavitel bydlel. Neví, kdy byla naposledy za zůstavitelem předtím, než byl odvezen do nemocnice. V době soudního sporu o vypořádání vlastnictví byly jejich vztahy špatné, on ji osočoval, nebylo to pěkné. Vztahy se spravily, až když byl v [obec], to se usmířili, v té době ještě probíhal spor o vypořádání podílového spoluvlastnictví, žalobkyně a) za něj vyřizovala poplatky, tehdy se muselo platit na poplatcích asi 200 000 Kč, jednalo se o náklady řízení za právní zástup na obou stranách, žalobkyně to platila za něj z jeho peněz. Platila to na jeho pokyn, říkal jí, ať to dá do pořádku. Byla s ním na poště, kde podepsal příkaz k převedení peněz. V období od soudního sporu do nástupu zůstavitele do nemocnice za ním do domu nechodila, on párkrát byl u žalobců. Zůstavitel byl soběstačný do nástupu do nemocnice, chodil si nakupovat, udržoval si domek v rámci svých možností, něco si vařil, ví, že tam chodila žalovaná, co konkrétně dělala, neví, nebyla tam s nimi. V nemocnici v [obec], když ho navštívili, zůstavitel výslovně řekl, že se chce žalované zbavit, chtěl, aby mu už tam nechodila, aby se tam s ničím nehýbalo, říkal, že za dobu, co tam chodila, se mu ztrácely peníze, na toto si stěžoval. Žalobkyně byla v kontaktu s paní doktorkou, která se starala o zůstavitele, chtěla po ní, ať jí podá zprávu, kdyby se zhoršil, ptala se na jeho zdravotní stav, ale doktorka podala zprávu žalované, neví proč. Nevzpomene si, kdy lékařku kontaktovala, bylo to někdy v době, kdy šla mamce pro léky, tak se při té příležitosti zeptala. Dovozuje, že zůstavitel nebyl dne 20.6.2018 schopen právních úkonů z toho důvodu, že následující den byl odvezen do nemocnice a hned pak do [obec] a taky z toho jeho podpisu a také z písma na té závěti, protože tam byla spousta chyb a oprav a on tak nepsal, když byl v pohodě. Ví, jak zůstavitel psal, znala ho 56 let, znala jeho rukopis, jak se vyklízela nemovitost, tak viděla nějaké listiny, které tam měl. Nepamatuje si, kdy byla u nějaké listiny, kterou před ní zůstavitel sepisoval, kromě té závěti z 21.7.2018. Závěť psal asi čtvrt hodinky nebo 10 minut. Do jeho psaného projevu nikdo nezasahoval. Chtěl vědět v průběhu psaní, jaké náležitosti mají být, a chtěl znát jejich rodná čísla. Tyto informace mu poskytla žalobkyně a) a bratr. U sepisu byli tři, zůstavitel, žalobkyně a) a bratr.

10. Žalovaná u jednání dne 7.10.2020 vypověděla k okolnostem sepisu závěru z 20.6.2018, že vůbec neví, proč to sepisoval, žalovaná si v době jejich soužití nesepisovala žádné poznámky, co kdy dělali, kam jeli, to vše měl zůstavitel sepsáno v kalendáři, pokud tento ještě existuje. V neděli jej bolela velmi hlava, takže žalovaná sedla na kolo a jela domů pro své léky, které měla od bolesti, on si je vzal a usnul. Ráno v pondělí volala Dr. [příjmení], ať se na něho přijede podívat, přijela po obědě, změřila mu tlak, dala nějaké injekce, poslechla si ho a řekla, že by se mu mělo ulevit. A že má přijít ve čtvrtek na kontrolu. Také dostal od ní nějaké léky. Pondělí a úterý zůstavitel prospal. Ve středu ráno mu bylo dobře, žalovaná se rozhodla, že si zajede domů pro věci, nějaké prádlo a podobně, vrátila se až večer a v mezidobí byli v telefonickém kontaktu a bylo všechno v pořádku. V tu středu měl uvařenou polévku, takže měl co jíst. Ve čtvrtek ráno se oba dva sebrali, žalovaná jela do obchodu a on šel vedle kola k lékařce. Když se vrátila z obchodu, tak nebyl ještě doma, volala Dr. [příjmení], ona žalované řekla, že tam udělal strašnou scénu, že mu zavolala sanitku, aby nedostal mrtvičku, protože se mu z rozčilení zvýšil krevní tlak a že jej převezli na internu do [část obce]. K večeru kolem 6. si vzala taxíka a jela do [část obce] na internu za ním, aby jí dal klíče, aby mohla zavřít okna před bouřkou. Zůstavitel jí klíče přinesl z pokoje nemocničního na chodbu, když jí je předával, tak jí řekl„ nahoře v prostředním pokoji pod ubrusem na stolečku máš ode mě dopis“, a tak objevila tu závěť. Se zůstavitelem nikdy nemluvila o tom, že jí odkáže majetek, žalovaná má svůj majetek, bydlí u dcery ve dvojdomku. Informovala svoji rodinu, že jí zůstavitel odkázal majetek, rodinu zůstavitele o tomto neinformovala. Ptala se zůstavitele, proč to udělal, řekl jí, že ji má rád a že by si ji vzal i za manželku. Ví, že o jeho osobu mělo zájem více žen, které ho uháněly, žalovaná ho neuháněla, znali se od dětství. Vyprávěl jí různé věci, protože byl o 10 let starší, pamatoval si věci z historie. Byla navštívit zůstavitele před 21.7 a od personálu se dozvěděla, že rodina má přednost, takže jí nemohou podávat zprávu o zdravotním stavu zůstavitele a že od žalobkyně a) mají zákaz žalovanou k němu pouštět. Žalovaná se sice pokoušela ho kontaktovat v době, kdy tam byl jiný personál, ale nepodařilo se jí to, akorát jednou ho viděla, jak sedí na chodbě a když ji uviděl, tak utekl do pokoje, měl hrůzu z toho, co se stalo, a to bylo po návštěvě žalobkyně a). Ve středu, když psal závěť, tak večer, jak si vykládali, dal žalované prstýnek. Byl to nějaký starší prstýnek, neví, jestli ho neměl po babičce. Ve středu jí o závěti neřekl nic. Ve svém vyjádření, které psala k žalobě jako první, si popletla data o týden. Poté, co se zůstavitel vrátil z [obec], už s ním v kontaktu nebyla, neměla k němu přístup, a to ani telefonicky, když se žalobkyně a) ptala, kde je [jméno], řekla jí:„ Tam, kam patří tito lidé.“ Neví, proč ho dala do Domova důchodců v [obec], když pracuje v Domově důchodců [jméno] v [obec], kde by měl přednost jednak podle stavu a jednak podle toho, že tam žalobkyně a) pracuje. Žalovaná do toho domova důchodců [jméno] chodila, protože tam byl otec její dcery, takže by vlastně měla přístup i k němu. Tam by to nemohla zakázat, že ji tam nesmějí pustit. Žalovaná nevěděla, kde vlastně zůstavitel je, po celou dobu až do jeho smrti. O jeho smrti se dozvěděla náhodně, protože jí nikdo neposlal parte. Dozvěděla se to od kamarádky, když parte bylo vyvěšeno ve skříňce ve městě. Vrátila se do [obec] po 45 letech v roce 2008, kamarádila se s [jméno] [příjmení] a tam ji zůstavitel objevil, když u ní byla na kávě. Říkal, že se neviděli 150 let a od té doby začali spolu řešit určité věci. Obracel se na ni v otázkách zvýšení důchodu, dával jí plné moci, protože nerad psal, psal s gramatickými chybami, věděl to, v té době už to tak bylo. Hodně věcí si pamatoval a nemusel si psát poznámky. Pomáhala mu tím způsobem, že mu všechno zařídila, zavezla ho např. na CT do [obec], na neurologii do [část obce], spávala tam v jeho domě v ložnici, on spal v jiném pokoji, jejich vztah byl čistě přátelský. Jezdila za ním podle potřeby, dvakrát, třikrát týdně. Všechno, co mu koupila, jako jídlo třeba a podobně, si zůstavitel zaplatil, resp. zaplatil jí vše, co se ho týkalo. Od domu existovaly jediné klíče, které měl zůstavitel, ale on nevěděl, jestli v minulosti klíče nedal nebo si je někdo neopatřil, protože tam bydlelo více žen včetně paní [příjmení], která vyhořela, a že se věci ztrácely, ví, párkrát nastražila léčku, když odjeli např. na nějaké vyšetření, a poznala, že s věcmi bylo hýbáno. Žalovaná zámek vyměnila z tohoto důvodu, resp. fabku, pořídila fabku z obou stran odmykatelnou i za situace, že je z druhé strany zastrčen klíč, protože zůstavitel ho neustále zapomínal v zámku. Neví, proč si nevzala klíče od domu, když šli k tomu lékaři, a pak musela do nemocnice pro klíče jet. Možná měla klíče v jiné tašce, neví už. Zámek byl vyměněný, klíče byly celkem tři a vydávají se pouze na kartu. Pokud se vyjádřila, že má svůj majetek, měla tím na mysli, že bydlí s rodinou v zařízené domácnosti, nemovitosti nemá. Starala o zůstavitele, byl to jej kamarád, vrátila se po 45 letech do [obec] a měla tady dva přátele, tzn. zůstavitele a paní [příjmení], což je sestřenka, která bydlí vedle domu žalobkyně a). Starala se o zůstavitele proto, že to potřeboval, byl to její přítel od dětství, říkal jí informace z historie a byla šťastná, že obnovili přátelství. O finanční kompenzaci nikdy zůstavitele nepožádala. Nikdy mu nenavrhovala, aby na ni převedl nějaký majetek. Taky mu nenavrhla nikdy, aby na ni přepsal formou závěti své nemovitosti. Vypověděla, že sepsal závěť ve středu z toho důvodu, že v pondělí a úterý tam byla celý den a nemohl ji v tu dobu sepsat. I v neděli tam byla, když ho bolela ta hlava a jela mu pro léky. Žalovaná si dovodila, že jiný den to nemohl sepsat, než v tu středu. A kromě toho na závěti je datum 20.

6. Přítomna sepisu závěti nebyla. Jak si vysvětluje, že zůstavitel ve svém věku sepsal závěť, v níž použil odborné výrazy, k tomu uvedla, že si z novin vystřihoval informace, které jej zajímaly, které potřeboval, takže i tak si zjistil informace ohledně závěti. V době, kdy byl doma, nebral žádné prášky na psychické problémy, ty bral až v [obec]. V době, kdy sepisoval závěť v [obec], byl nadrogovaný práškama, proto zřejmě na ně působil, že byl úplně v pohodě, protože byl uklidněn léky. Věděl, kdy se žalovaná narodila, měl to napsáno v kalendáři a vždycky jí přál k narozeninám. Neví, proč je v závěru závěti napsáno její jméno, datum narození a bydliště. Pokud před notářem vypovídala, že v nemovitosti zůstavitele nikdy nepřespala a teď vypovídá opačně, řekla to proto, že se obávala, aby ji někdo nepodezíral, že je ženská, která tam chodila za sexem. Protože na slovo přátelství dneska nikdo nevěří. Jak na ni působí skutečnost, že zůstavitel na ni přepsal svůj majetek, na to odpovídá tak, že pokud toto tak bude, zřejmě si to zasloužila za to všechno, co pro něho udělala. Zůstavitel asi věděl, proč to udělal. Stará se teď o otce své dcery, o svoji maminku, o cizího se nestará. Zůstavitel se jí svěřoval s běžnými věcmi, co je třeba zasadit na zahradě, že potřebuje boty a podobně, na žalobce b) si stěžoval, říkal, že je to špion, na žalobkyni a) si stěžoval také, že ho nechce pustit do jeho domu pro jeho věci. Také si stěžoval na syna žalobkyně a), který mu sprostě nadával. Vztahy mezi žalobkyní a panem zůstavitelem nebyly před jeho nástupem do nemocnice žádné. Neví nic o tom, že by se měly vztahy před jeho nástupem do nemocnice nějak zlepšit. Když někam chodili, měla vždy sebou svačinu pro oba, doma měl vždy navařeno, žalovaná mu vařila. Pokud jde o praní, něco si přepíral rukou, a když už to nebylo dobré, tak si vzala jeho prádlo k sobě, vyprala a usušila. Ze strany žalobkyně žádnou pomoc nezaznamenala, akorát kdysi dávno v 60. letech žalobce b) pro něho udělal nějaké ozdobné květináče. Zůstavitel vždy říkal, že žalobcům neodkáže nic, morálně ho bolelo, že přišel o půlku domu po své matce. S Dr. [příjmení] žalovaná byla v kontaktu tak 3-4 roky, byla šťastná, že konečně se někdo o zůstavitele stará a že mu pomůže. V době, kdy byl zůstavitel v [obec], měla ještě možnost dostávat informace o jeho zdravotním stavu, měla přidělené heslo, a to až do okamžiku, než zůstavitele navštívila žalobkyně a) a pak jí bylo řečeno, že rodina má přednost. Souhlas s udělováním informací její osobě udělil sám zůstavitel, a to v [obec], podepsal listiny, které byly založeny v jeho složce. V době sepisu závěti 20.6.2018 byl orientovaný v prostoru a čase, nebral žádné léky na psychiku, bral jenom léky na bolest hlavy, nohou, na krev, přesně si to už nepamatuje. Když ho navštívila v [obec] poprvé, tak byl šťastný, pustili ji za ním do pokoje, což není standardní, pak se přesunuli do společenské místnosti, řekl jí, co mu má všechno z domu přivézt v lentilkové tašce, což byla taška, která měla kolečka jako lentilky a tak jí spolu říkali. V [obec] ho navštívila 2-3 krát za týden. Při jejich návštěvách byl horší a horší, chátral, prosil ji„ vezmi mě domů“, řekla mu„ ještě posečeme trávu a vezmu Tě domů“. Hůře si pamatoval. Žalovaná u sepisování nějakých listin osobně zůstavitelem byla, když si zřizoval běžný účet a kontroloval si své vkladní knížky. Přitom ale nebylo co kontrolovat, jenom podepisoval listiny. Usuzuje, že špatně psal, z toho, že jí to sám říkal„ to jsem rád, že to budu mít správně česky a že to bude čitelné“.

11. Listiny, které byly přečteny k důkazu (listina na čl. 5 a 5 verte, žádost o zrušení výplat důchodu z 1.5.2018, dopis adresovaný žalobkyni 5.6.2016, plná moc založená na čl. 7, listina z čl. 7 verte z psychiatrické léčebny) byly čteny z důvodu, že se na nich vyskytuje písmo a podpisy zůstavitele [jméno] [příjmení].

12. Z usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 1.11.2019 č.j. [číslo jednací], v právní moci 21.11.2019, bylo zjištěno, že pozůstalé neteři [celé jméno žalobkyně] a pozůstalému synovci [celé jméno žalobce] bylo uloženo, aby do 2 měsíců ode dne právní moci tohoto usnesení podali u Okresního soudu ve Frýdku-Místku proti žalované závětní dědičce [celé jméno žalované] žalobu na určení, že jsou zůstavitelovými dědici ze závěti ze dne 21.7.2018. Do pěti dnů poté, co podají u soudu žalobu, jsou povinni o této skutečnosti uvědomit soudního komisaře. Nebude-li žaloba ve lhůtě podána, bylo-li řízení o žalobě zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou. Vyplývá-li z toho nebo z rozhodnutí soudu o žalobě, že dědické právo nesvědčí některému z dosavadních dědiců, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí.

13. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, znalkyně [titul] [jméno] [celé jméno znalce], č. posudku 147 bylo zjištěno, že znalkyně odpověděla na zadané otázky soudu takto:

14. Zda s ohledem na připojenou zdravotní dokumentaci, zejména výstupní zprávu Psychiatrické nemocnice v [obec] ze dne 6.8.2018, lze shledat, jaký byl duševní stav zůstavitele v době sepisu závěti dne 21.7.2018, zda tento trpěl nějakou duševní poruchou, popř. jakou, a jak se tato porucha projevovala nebo mohla projevovat na jeho vnímání a jednání (zejména jeho paměť, orientaci, schopnost reagovat na podněty z okolí, jeho afektinivitu a emotivitu). Odpověď: Na základě studia dostupné zdravotnické dokumentace, včetně výstupní zprávy Psychiatrické nemocnice v [obec] ze dne 6.8.2018 lze uzavřít, že posuzovaný trpěl duševní poruchou, a to syndromem demence s přidruženými behaviorálními a psychologickými příznaky demence, etiologie vaskulární, popř. smíšené (tedy se složkou neurodegenerativní). Tato porucha u něj byla přítomna i v době sepisu obou závětí, tedy dne 20.6.2018 a 21.7.2018. Demence je syndrom způsobený progredientním onemocněním mozku, v jehož důsledku dochází k narušení kognitivních funkcí natolik, že je zasaženo sociální fungování a soběstačnost, dochází k poruchám paměti, narušení učení se novým informacím, bývá postiženo i vybavování si již dříve naučeného. V těžké formě je stupeň ztráty paměti charakterizován úplnou neschopností vštípit do paměti nové informace. Častá je porucha soustředění a pracovní paměti, narušeny jsou tzv. exekutivní funkce (plánování a organizování, řešení problémů, schopnosti abstraktního myšlení, zahájení a přerušení komplexních pochodů), dochází k poruchám nálady, osobnosti a sociální integrace, postižení se odráží v řadě aktivit denního života, dochází k úpadku úsudku. Uvedená porucha byla u posuzovaného doprovázená tzv. behaviorálními a psychologickými příznaky demence, definovanými jako příznaky porušeného vnímání, obsahu myšlení, nálady a chování, které se často objevují u pacientů s demencí. Behaviorálními příznaky jsou agresivita, křik, neklid, agitovanost, bloudění, kulturně nepřiměřené chování, sexuální desinhibice, hromadění věcí, klení, sledování, poruchy spánku, negativismus. Pro psychologické příznaky jsou pak typické anxieta, deprese, halucinace, bludy, paranoidita. U posuzovaného byla přítomnost syndromu demence, bludné produkce a poruch chování doložena ve zdravotnické dokumentaci. V průběhu hospitalizace v Psychiatrické nemocnici [obec] byl dle denních zápisů posuzovaný dezorientovaný, v popisech se objevuje jeho bezradnost, apatie, deficity mnestických funkcí, demence, MMSE z 28.6.2018 14 bodů (což dle hodnocení odpovídá středně těžké demenci), bohatá paraniodně-perzekuční bludná produkce, nekvalitní spánek a i jeho inverze, nutnost dopomoci v sebeobsluze a osobní hygieně. Dle záznamu lékařské vizity z 16.7.2018 demence progreduje, pacient je zmatený, desorientovaný, nekritický. Den před propuštěním, tj. 2.8.2018 při přešetření přítomny nerovnoměrné mnestické defekty, orientace hrubá, projev organický, manipulovatelný. Přítomnost narušení rozumových a paměťových schopností u něj postupně vedlo ke stavu charakterizovanému nesoběstačností, závislostí na péči druhých, tzn. potřebou trvalého dohledu a pečovatelského zaopatření.

15. Jak se obecně projevuje„ nerovnoměrná demence“, která byla shledána na str. 2 výstupní zprávy Psychiatrické nemocnice v [obec] ze dne 6.8.2018, na vnímání a jednání (viz výše uvedené atributy). Odpověď:„ Nerovnoměrná demence“ je termínem obecným, který je užíván k vyjádření k popisu narušení duševních funkcí při postižení mozku na vaskulárním terénu, kdy takovéto postižení může být nerovnoměrné podle oblasti mozku postižených ischemií. Bez bližší specifikace nevyjadřuje konkrétní kognitivní dysfunkci a nevypovídá nic o tíži demence.

16. Zda byla případná duševní porucha trvalého charakteru, zda byla léčebně ovlivnitelná, jakými léky, zda byla léčba zvolená v Psychiatrické nemocnici v [obec], zejména nastavená medikace, zvolena řádně. Odpověď: Duševní porucha byla u posuzovaného trvalého, progredientního rázu. U demence se jedná o onemocnění trvalé, s progredientním průběhem, které není kauzálně léčitelné, jelikož dochází k nevratnému poškození (zániku) neuronů v důsledku nedostatečného cévního zásobení a neurodegenerace, psychofarmaky lze korigovat případné poruchy chování a emotivity. Stejně tak tomu bylo i v případě posouzovaného. V průběhu času u něj docházelo k progresi a dalšímu zhoršování intelektových a mnestických funkcí, jak dokládá zdravotnická dokumentace. Terapeutické možnosti u něj navíc byly omezeny nepříznivým somatickým stavem – nálezem na EKG (prodlouženým QT intervalem), sklonem k bradyarytmii. Léčba zvolená v Psychiatrické nemocnici v [obec] byla adekvátní somatickému a duševnímu stavu posuzovaného.

17. Zda byl zůstavitel schopen s ohledem na svůj zdravotní stav činit právní úkony, tedy i závěť a zda byl schopen chápat smysl závěti a učinit tak tento úkon pro případ smrti. Odpověď: S ohledem na přítomnost syndromu demence s tzv. přidruženými behaviorálními a psychologickými symptomy (BPSD), definovanými jako příznaky porušeného vnímání, obsahu myšlení, nálady a chování, nebyl zůstavitel schopen činit právní úkony, tedy i závěť, nebyl schopen chápat smysl závěti a učinit tak tento úkon pro případ smrti. Onemocnění demencí není jen poruchou paměti, ale doprovází jej nebo mu přechází snížení kvality myšlení, zpomalení toku myšlenek, narušení úsudku, snížení kontroly emocí, sociálního chování, motivace a narušení příjmu informací.

18. Znalkyně u jednání dne 19.9.2022 setrvala na svých závěrech znaleckého posudku a doplnila, že zůstavitel nebyl schopen chápat rozsah právních úkonů, které učinil jak 20.6.2018, tak 21.7.2018, syndrom demence a přidružené příznaky nevznikly ze dne na den, takže nebyl schopen učinit žádný právní úkon již před těmito daty. Nedá se přesně odhadnout, kdy pozbyl způsobilosti k právním úkonům, ale CT mozku ze zdravotnické dokumentace vykazovalo známky aterosklerozy a atrofie mozku, což znamená zmenšení objemu, které vzniká dlouhodobě, na základě cévního postižení a vyvíjí se chronicky, takže se pořád tato choroba zhoršuje. CT mozku byl provedeno v červnu 2018.

19. Soud na základě takto provedeného dokazování dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Dne [datum] zemřel pan [jméno] [příjmení], strýc žalobců a přítel žalované. Žalobci jsou zůstavitelovými jedinými přímými příbuznými, neteří a synovcem. Zůstavitel po sobě zanechal dvě závěti, jednu ze dne 20.6.2018, ve které veškerý svůj movitý i nemovitý majetek odkázal žalované, paní [celé jméno žalované], ve druhé závěti ze dne 21.7.2018, sepsané tedy s odstupem jednoho měsíce, odkázal veškerý svůj majetek žalobcům – svému synovci [celé jméno žalobce] a své neteři [celé jméno žalobkyně]. V dědickém řízení bylo žalobcům uloženo, aby do dvou měsíců od právní moci usnesení ze dne 1.11.2019 č.j. [číslo jednací] podali žalobu proti závětní dědičce (žalované) na určení, že žalobci jsou zůstavitelovými dědici ze závěti ze dne 21.7.2018. Právní moc usnesení nastala 21.11.2019 a žalobci podali žalobu u soudu 3.12.2019, tedy ve lhůtě. Žalobci mají zato, že v době sepisu první závěti ze dne 20.6.2018 zůstavitel nebyl způsobilý k právnímu jednání. Současně mají zato, že závěť ze dne 20.6.2018 nebyla sepsána rukou zůstavitele a rovněž podpis na předmětné závěti není vyhotoven zůstavitelem. Oproti tomu žalovaná má zato, že pravost a platnost závěti ze dne 20.6.2018 zůstala mezi účastníky nesporná, v době, kdy zůstavitel závěť doma sepisoval, nebral žádné léky na psychické problémy, tyto léky bral až v Psychiatrické léčebně v [obec] a druhou závět sepisoval pod vlivem léků. Stěžejní otázkou, kterou musel soud vyřešit, je otázka, zda zůstavitel [jméno] [příjmení] byl v době sepisu závětí způsobilý k právním úkonům a následně, pokud by bylo znalkyní potvrzeno, že tomu tak bylo, zabýval by se soud dalšími námitkami stran písmoznaleckého zkoumání.

20. Žaloba je podaná ve smyslu ust. § 170 odst. 1 z.ř.s. a jako taková není určovací žalobou ve smyslu ust. § 80 o.s.ř., nýbrž jde o žalobu o určení právní skutečnosti, u níž naléhavý právní zájem vyplývá z právního předpisu.

21. Zamítavé rozhodnutí soudu o návrhu žalobců je opřeno o závěry znaleckého posudku znalkyně [titul] [jméno] [celé jméno znalce], která konstatovala, že zůstavitel [jméno] [příjmení] trpěl duševní poruchou, a to syndromem demence, etiologie vaskulární, popř. smíšené (tedy se složkou neurodegenerativní) v době sepisu obou závětí, tedy 20.6.2018 a 21.7.2018. Tato duševní porucha byla trvalého, progredientního rázu, nejde o poruchu léčitelnou, dochází k nezvratnému poškození (zániku) neuronů v důsledku nedostatečného cévního zásobení a neurodegenerace. Zůstavitel dle znalkyně nebyl schopen činit právní úkony, tedy i závěť, nebyl schopen chápat smysl závěti a činit tak tento úkon pro případ smrti.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. podle kterého účastníku, který měl ve sporu plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňovaní nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

23. Podle ust. § 149 odst. 2 o.s.ř. zastupoval-li ustanovený advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování.

24. Náklady právní zástupkyně žalované představují odměnu za úkony právní služby: Příprava a převzetí věci a zastupování ode dne 5.6.2020 <i>1 úkon právní služby 2.000 Kč a režijní paušál za 300 Kč</i> Porada s klientem ze dne 26. 6. 2020 od za účelem přípravy vyjádření k žalobě <i>1 úkon právní služby 2.000 Kč a režijní paušál za 300 Kč</i> Sepis vyjádření žalované ze dne 17. 9. 2020 1 úkon právní služby 2.000 Kč a režijní paušál za 300 Kč Porada s klientem ze dne 5. 10. 2020 za účelem přípravy k jednání nařízeného na den 7.10.2020 <i>1 úkon právní služby 2.000 Kč a režijní paušál za 300 Kč</i> Účast u soudního jednání ze dne 7. 10. 2020 9 – 11.30 hod <i>2 úkony právní služby 2.000 Kč a 2x režijní paušál za 300 Kč</i> Porada s klientem ze dne 5. 11. 2020 za účelem probráním důkazních návrhů a nový skutečností s ohledem na koncentraci řízení a povinnosti sdělit všechny skutečnosti a důkazy <i>1 úkon právní služby 2.000 Kč a režijní paušál za 300 Kč</i> Doplnění tvrzení ze dne 6.11.2020 <i>1 úkon právní služby 2.000 Kč a režijní paušál za 300 Kč</i> Účast u soudního jednání 19.9.2022 <i>1 úkon právní služby 2.500 Kč a režijní paušál za 300 Kč</i> Účast u vyhlášení rozsudku 27.9.2022 <i>1/2 úkonu právní služby 1.250 Kč a režijní paušál za 300 Kč</i> 22.750 Kč, to vše navýšeno o 21% DPH, tj. 4.777,50 Kč Celkem k fakturaci: 27.527,50 Kč 25. Výrok III. rozsudku má oporu v ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě bylo z rozpočtových prostředků proplaceno znalečné znalkyni [titul] [jméno] [celé jméno znalce] ve výši 14 300 Kč na základě usnesení ze dne 30.11.2021 č.j. 14 C 384/2019-219. S ohledem na procesní neúspěch žalobců bylo rozhodnuto o jejich povinnosti společně a nerozdílně tyto náklady státu zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.