14 C 50/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Szkanderovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Česká republika - Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, IČO 75151502 sídlem 30. dubna 1682/24, 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava a Přívoz o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že:-motocykl zn. Jawa, barva červená, v.č. , hodnota, , s postranním vozíkem, označený plombou č. 05CSCZ036237, RZ , SPZ-motocykl zn. Jawa, barva červená, v.č. , hodnota, , s postranním vozíkem, označený plombou č., číslo, , RZ , SPZ-motocykl zn. Jawa, barva červená, v.č. , hodnota, , označený plombou č. 05CSCZ036221-motocykl zn. Jawa, barva červená, v.č. , hodnota, , s předním plexi, označený plombou č.05CSCZ036203, bez RZ-motocykl zn. Jawa, barva červená, v.č. , hodnota, , označený plombou č. 05CSCZ036206, RZ: , SPZ-motocykl zn. Jawa, barva červená, v.č. , hodnota, , označený plombou č. 05CSCZ036212, bez RZ-motocykl zn. Jawa, barva červená, v.č. , hodnota, , označený plombou č. 05CSCZ036248, bez RZ-motocykl zn. Jawa, barva červená, v.č. , hodnota, , označený plombou č. 05CSCZ036252, bez RZ-motocykl zn. Jawa, barva červená, v.č. , hodnota, , označený plombou č. 05CSCZ036220, bez RZ-motocykl zn. Jawa, barva červená, bez v.č., označený plombou č. 05CSCZ036225, RZ: , SPZ, 92-motocykl zn. Manet, barva červená, v.č. , hodnota, , označený plombou č. 05CSCZ036227, bez RZ-motocykl zn. Tatran, barva červená, v.č. , hodnota, , označený plombou č. 05CSCZ036219, bez RZ-motocykl zn. ČZ, barva červená, v.č. , hodnota, , označený plombou č. 05CSCZ036235, bez RZ-motocykl zn. Jawa, barva červená, v.č. , hodnota, , označený plombou č. 05CSCZ036290, RZ: , SPZ-motocykl zn. Jawa, barva červená, bez v.č., označený plombou č. 05CSCZ036209, bez RZ-motocykl zn. ČZ, barva černá, bez v.č., označený plombou č. 07CSCZ035619, bez RZ-motocykl zn. ČZ, barva černá, bez v.č., označený plombou č. 05CSCZ036222, bez RZ-motocykl zn. ČZ, barva černá, bez v.č., označený plombou č. 05CSCZ036213, bez RZ-motocykl zn. ČZ, barva černá, bez v.č., označený plombou č. 05CSCZ036218, RZ vpředu: , SPZ, ,RZ , SPZ, : , SPZ-motocykl zn. Jawa, barva černá, v.č. , hodnota, , označený plombou č. 05CSCZ036247, bez RZ-motocykl zn. Jawa, barva oranžová, bez v.č., označený plombou č. 05CSCZ036265, bez RZ-motocykl zn. Jawa, barva červená, s postranním vozíkem, v.č. , hodnota, , označený plombou č.05CSCZ036289, bez RZ-motocykl zn. Jawa, barva červená, v.č. , hodnota, , označený plombou č. 05CSCZ036231, bez RZ-motocykl zn. Jawa, barva červená, v.č. , hodnota, , označený plombou č. 05CSCZ036233, bez RZ-motocykl zn. ČZ, barva černá, v.č. , hodnota, , označený plombou č. 05CSCZ036245, bez RZ-motocykl zn. Jawa, barva červená, v.č. , hodnota, , označený plombou č. 05CSCZ036294, RZ vpředu:, SPZ, , RZ , SPZ, : , SPZ-motocykl zn. Jawa, barva oranžová, v.č. , hodnota, , označený plombou č. 05CSCZ036259, RZ vpředu:, IBAN, , RZ , SPZ, : , SPZ-motocykl zn. Jawa, barva oranžová, v.č. , hodnota, , označený plombou č. 05CSCZ036205, bez RZ-motocykl zn. ČZ, barva černá, bez v.č., označený plombou č. 05CSCZ036242, bez RZ-motocykl zn. Jawa, barva červená, v.č. , hodnota, , označený plombou č. 05CSCZ036215, bez RZ-motocykl zn. Jawa, barva žlutá, v.č. , hodnota, , označený plombou č. 05CSCZ036204, RZ: , SPZa-osobní vozidlo Mercedes Benz 500 SEC, barva stříbrná metalíza, VIN:, VIN kód, , bezRZ-osobní vozidlo Mercedes Benz 124061, barva šedá metalíza, VIN:, VIN kód, ,RZ:9T77050-osobní vozidlo Mercedes Benz Coupé Cabrio 124062, barva modrá, VIN:, VIN kód, , bezRZ-osobní vozidlo BMW 850i, VIN: nezjištěn, barva tmavě zelená metalíza, bez RZ-osobní vozidlo Mercedes Benz 124, barva světle hnědá metalíza, VIN:, VIN kód, , RZ:, SPZ-osobní vozidlo Mercedes Benz 126 C, barva tmavě šedá metalíza, VIN:, VIN kód, , RZ:, SPZ-osobní vozidlo Fiat, veterán, barva cihlově červená, bez RZ, číslo karosérie , číslo-osobní vozidlo Mercedes Benz 124 C, barva stříbrná, VIN:, VIN kód, , bez RZ-osobní vozidlo Mercedes Benz 300 CE typ 124, barva tmavě šedá metalíza,VIN:, VIN kód, , bez RZ-osobní vozidlo Mercedes Benz 450 SL, barva černá, VIN: nezjištěn, bez RZ,jsou v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalované , právnická osoba, a jejich spoluvlastnické podíly jsou stejné, tedy každý z účastníků vlastní podíl o velikosti ideální ½ na každé movité věci.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 27 243 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 1. 11. 2021 domáhala u zdejšího soudu určení, že nemovité věci a movité věci specifikované žalobou byly k datu 20. 1. 2018 ve společném jmění žalobkyně a bývalého manžela , tituly před jménem, , jméno FO, , současně v případě nemovitostí k datu podání žaloby v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalované 1. (původně Česká republika, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových) a ohledně movitých věcí v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalované 2. (Česká republika, Krajské ředitelství Policie Moravskoslezského kraje) s tím, že jejich spoluvlastnické podíly jsou stejné.

2. Žalobkyně žalobu zdůvodnila tím, že uzavřela manželství s , tituly před jménem, , jméno FO, dne 8. července 1995, majetek byl ve společném jmění manželů, které nebylo žádným způsobem omezeno, dne 20. 1. 2018 byl manžel zadržen Policií České republiky, na jeho osobu byla uvalena vazba a usnesením Krajského státního zastupitelství v Ostravě ze dne 27. 1. 2018 sp. zn. 4 KZV 1/2018 rozhodnuto o zajištění věcí, a to jak movitých věcí, tak nemovitostí, přičemž Krajské státní zastupitelství zajištěný majetek obžalovaného pojal jako výlučné vlastnictví manžela žalobkyně. Zajištěn byl majetek představující nemovitosti a movité věci specifikované v žalobě, tj. dle žalobkyně 32 kusů motocyklů a 11 kusů motorových vozidel. , tituly před jménem, , jméno FO, (manžel žalobkyně) byl pro trestnou činnost odsouzen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 3. 2019 č. j. 34 T 8/2018–3188, byl mu uložen nepodmíněný trest a současně trest propadnutí majetku, rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 11. 2019 č. j. 3 To 127/2019–3433 mu byl uložen trest propadnutí majetku, tj. věcí specifikovaných žalobou. Vzhledem k tomu, že všechny nemovitosti i movité věci, u nichž bylo rozhodnuto o propadnutí, byly ve společné jmění manželů a nikoli ve výlučném majetku odsouzeného, je třeba určit, že věci byly ve společném jmění manželů a současně stanovit, že k datu podání žaloby patřily do podílového spoluvlastnictví účastníků.

3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně žalobu ze dne 1. 11. 2021 podala k Obvodnímu soudu pro Prahu 2, usnesením tohoto soudu ze dne 22. 12. 2021 byla vyslovena místní nepříslušnost a po právní moci rozhodnutí věc postoupena místně příslušnému Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku.

4. Žalobkyně současně u soudu požádala o osvobození od soudních poplatků pro nemajetnost, zdejší soud návrhu nevyhověl a usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 10. 5. 2022 č. j. 14 C 50/2022-69, které nabylo právní moci dne 28. 5. 2022, rozhodl tak, že žalobkyni nepřiznal osvobození od placení soudních poplatků.

5. Pokud jde o nemovitosti, ohledně kterých se žalobkyně domáhala určení, že byly v roce 2018 ve společném jmění manželů a jsou v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalované 1), byla mezi účastníky uzavřena mimosoudní dohoda, žalobkyně žalobu ve vztahu ke všem nemovitým věcem vzala dne 22. 3. 2023 v celém rozsahu zpět a navrhla zastavení řízení, soud usnesením ze dne 21. července. 2023 č. j. 14 C 50/2022–110 rozhodl podle § 96 odst. 2 o. s. ř. o částečném zastavení řízení co do určení vlastnického práva k nemovitostem. Předmětem řízení po právní moci rozhodnutí o částečném zastavení řízení bylo určení vlastnického práva k movitým věcem specifikovaným žalobou, tj. 32 kusů motocyklů a 11 kusů motorových vozidel.

6. Pokud jde o pasivní legitimaci účastníků, soud dovodil, že ve vztahu k movitým věcem (motocykly a motorová vozidla), které byly předmětem trestu propadnutí majetku podle § 66 odst. 1 trestního zákona, je Česká republika, zastoupena Krajským ředitelstvím Policie Moravskoslezského kraje Ostrava, a to na základě ustanovení § 11 písm. e) zákona č. 219/2000 Sb. zákona o majetku státu, soud proto ve věci jednal s Českou republikou, zastoupenou Krajským ředitelstvím Policie Moravskoslezského kraje a nikoli Českou republikou, zastoupenou Ministerstvem vnitra, jak žalobkyně požadovala.

7. Žalovaná se k žalobě vyjádřila poprvé podáním ze dne 27. 5. 2024 a uvedla, že se žalobou nesouhlasí a navrhuje zamítnutí žaloby. Žádné rozhodující skutečnosti na svou obranu žalovaná neuvedla.

8. Žalobkyně u jednání uvedla, že na žalobě trvá, dohoda mezi účastníky není možná, žalobkyni je odpíráno vlastnické právo, s věcmi, které jsou předmětem žaloby, nemůže žalobkyně nakládat, všechny věci byly předmětem trestu propadnutí, s těmito věcmi žalobkyně nehospodaří, od roku 2018 se nacházejí ve skladu hmotných rezerv a s věcmi nakládá pouze žalovaná. Žalobu považuje za důvodnou, neboť všechny movité věci byly pořízeny za trvání manželství žalobkyně a bývalého manžela , tituly před jménem, , jméno FO, , manželé měli majetek ve společné jmění manželů a všechny movité věci specifikované žalobou náležely do jejich SJM, žalovaná tuto skutečnost nerespektuje. Podle žalobkyně uložením trestu propadnutí věcí došlo k zániku společného jmění manželů a žalovaná se se žalobkyní nedohodla na jeho vypořádání.

9. Právní zástupce žalobkyně k výzvě soudu u jednání upřesnil označení žalovaných movitých věcí, a to konkrétně motocyklu značky Jawa RZ , SPZ, a motocyklu značky Jawa RZ , SPZ, , co do určení vlastnického práva k motocyklu značky ČZ RZ , SPZ, a vozidlu Mercedes Benz 190 RZ , SPZ, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, když tyto věci nebyly předmětem propadnutí majetku.

10. Žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby souhlasila, soud proto řízení podle § 96 odst. 2 o. s. ř. částečně, co do motocyklu ČZ barvy černé registrační značky , SPZ, –00 a osobního vozidla Mercedes Benz 190 D, stříbrnošedé metalízy, registrační značky , SPZ, částečně zastavil.

11. V průběhu jednání u Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 2. 9. 2024 vzala žalobkyně dále žalobu částečně zpět co do určení, že movité věci specifikované žalobou, tedy veškerá motorová vozidla a motocykly byly k datu 20. 1. 2018 ve společném jmění žalobkyně a manžela.

12. Žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby souhlasila, soud proto u jednání ze dne 2. 9. 2024 řízení částečně podle § 96 odst. 2 o. s. ř. co do určení, že movité věci byly k datu 20. 1. 2018 ve společném jmění žalobkyně a , tituly před jménem, , jméno FO, částečně zastavil. Předmětem řízení bylo určení, že movité věci specifikované žalobou s přihlédnutím k upřesnění specifikace movitých věcí učiněných u jednání ze dne 2. 9. 2024 jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníků s tím, že podíly každého z nich jsou stejné.

13. Žalovaná naopak u jednání uvedla, že se žalobou nesouhlasí, navrhla zamítnutí žaloby, otázku vlastnického práva k předmětným movitým věcem považovala nadále za spornou, potvrdila, že s věcmi nakládá pouze žalovaná jako s majetkem státu, počíná si s péčí řádného hospodáře a nemá zájem na smírném vyřešení sporu, když spoluvlastnické právo žalobkyně neuznává. Movité věci jsou uskladněny v zastřešeném temperovaném prostoru v , adresa, , jedná se o 31 motocyklů a 10 motorových vozidel, nikoli 32 motocyklů a 11 vozidel, jak tvrdila žalobkyně.

14. Žalobkyně byla podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. u jednání poučena ze strany soudu, aby zdůvodnila naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva podle § 80 o. s. ř. Žalobkyně svá tvrzení po poučení doplnila a uvedla, že zájem na určení vlastnického práva je třeba dovozovat z Ústavy České republiky, dle které má každý právo nabývat vlastnické právo a rovněž svůj majetek spravovat a užívat, přičemž v řízení jednoznačně vyšlo najevo, že orgány činné v trestním řízení ani žalovaná nerespektují vlastnické právo žalobkyně, nejednají se žalobkyní jako podílovým spoluvlastníkem, odpírají jí možnost s věcmi nakládat a naopak bez souhlasu žalobkyně chtějí věci prodat.

15. S ohledem na absenci tvrzení, námitek a obrany na straně žalované byla tato ze strany soudu poučena podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby doplnila skutková tvrzení, označila a předložila důkazy, tj. sdělila, na jakých skutečnost staví svou obranu a nesouhlas se žalobou, současně vzala na vědomí, že v případě nesplnění povinnosti se vystavuje nebezpečí neúspěchu ve sporu, byla vyzvána, aby předložila soudu právně relevantní námitky směřující k tomu, že propadlé movité věci byly ve výlučném vlastnictví odsouzeného , jméno FO, a nikoli ve společném jmění bývalých manželů, a proto je vyloučeno podílové spoluvlastnictví účastníků.

16. Na základě výzvy soudu žalovaná uvedla, že byť poučení porozuměla, nemá ničeho, co by doplnila, upřesnila skutkové tvrzení a námitky nebo označila důkazy.

17. Soud ve věci prováděl dokazování sdělením podstatného obsahu listinných důkazů, a to rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 3. 2019, č. j. 34 T 8/2018–3188, rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 11. 2019, č. j. 3 To 127/2019–3433, sdělení , jméno FO, přípisu Policie České republiky ze dne 28. 8. 2020, vyjádření ze dne 12. 10. 2020, dokladu o odeslání, přípisu Policie České republiky ze dne 13. 11. 2020, vyjádření ze dne 27. 11. 2020 a spisu Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. 10 C 60/2020.

18. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci:Manželství žalobkyně , Jméno žalobkyně, a , tituly před jménem, , jméno FO, bylo uzavřeno dne 8. července 1995 před Luteránskou evangelickou církví v , adresa, , manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 22. 10. 2020 č. j. 10 C 60/2020–11, rozsudek o rozvodu manželství nabyl právní moci dne 9. 12. 2020. Dne 20. 1. 2018 byl Mgr. , jméno FO, (manžel žalobkyně) zadržen Policií České republiky, na jeho osobu byla uvalena vazba pro podezření ze spáchání trestné činnosti a Krajské státní zastupitelství v Ostravě usnesením ze dne 27. 1. 2018 sp. zn. 4 KZV 1/2018 rozhodlo o zajištění majetku, a to jak nemovitostí, tak movitých věcí, mimo jiné motocyklů a motorových vozidel. Obžalovaný manžel žalobkyně byl rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 3. 2019 č. j. 34 T 8/2018–3188 odsouzen pro zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. a) trestního zákoníku a zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, dílem dokonaným podle § 283 odst. 1, 2 písm. a), písm. c) trestního zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1, § 283 odst. 1, 2 písm. a ), písm. c) trestního zákoníku a odsouzen podle § 240 odst. 3 trestního zákoníku za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi let, pro výkon trestu byl zařazen do věznice s ostrahou. Soud rozhodl o trestu propadnutí majetku podle § 66 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, a to finanční hotovosti, Anonymizováno, a movitých věcí, nikoli věcí specifikovaných žalobou. Na základě odvolání Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 27. 11. 2019. č. j. 3 To 127/2019–3433 ve vztahu k obžalovanému , tituly před jménem, , jméno FO, zrušil trest o propadnutí majetku a nově rozhodl o propadnutí majetku včetně nemovitostí a movitých věcí specifikovaných ve výroku rozhodnutí, tj. 31 kusů motocyklů a 10 kusů motorových vozidel. Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 11. 2019, Anonymizováno, č. j. 3 To 127/2019–3433 nabyl právní moci dne 27. 11. 2019. Propadlé movité věci připadly státu, aktuálně s nimi nakládá Krajské ředitelství Policie Moravskoslezského kraje Ostrava, movité věci jsou v držení Krajského ředitelství Policie Moravskoslezského kraje, jsou uskladněny v zastřešeném a klimatizovaném prostoru v , adresa, , žalobkyně s těmito věcmi nenakládá, nedisponuje a nemá k nim přístup, žádná dohoda o vypořádání zaniklého společného jmění manželů mezi žalobkyni a žalovanou nebyla uzavřena. Žalovaná na výzvy žalobkyně o vypořádání majetku nereagovala.

19. Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci, mezi účastníky ani nebylo sporu o tom, že označené věci byly předmětem propadnutí, připadly státu a nakládá s nimi žalovaná, která spoluvlastnické právo žalobkyně neuznává, má za to, že věci byly ve výlučném majetku odsouzeného, proto ani neměla zájem na vypořádání zaniklého společného jmění manželů a s věcmi disponuje výlučně sama.

20. Ze spisu Okresního soudu ve Frýdku-Místku vedeného pod sp. zn. 10 C 60/2020 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela manželství s , tituly před jménem, , jméno FO, dne 8. 7. 1995 před Luterskou evangelickou církví v , adresa, , manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 22. 10. 2020 č. j. 10 C 60/2020–11, rozsudek nabyl právní moci dne 9. prosince 2020.

21. Ze spisu vedeného u Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 34 T 8/2018 soud zjistil, že manžel žalobkyně byl podezřelý ze spáchání závažné trestné činnosti, bylo mu sděleno obvinění, byl zadržen dne 20. 1. 2018, na jeho osobu byla uvalena vazba a jeho majetek byl zajištěn prostřednictvím usnesení Krajského státního zastupitelství v Ostravě ze dne 27. 1. 2018. Za trestnou činnost byl manžel žalobkyně odsouzen rozhodnutím Krajského soudu v , adresa, ze dne 19. 3. 2019 č. j. 34 T 8/2018–3188, byl mu uložen nepodmíněný trest a trest propadnutí majetku, Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 27. 11. 2019 č. j. 3 To 127/2019–3433 vztáhl trest propadnutí majetku podle § 66 odst. 1 trestního zákona na nemovitosti a movité věci, které byly předmětem žaloby ze dne 1. 11. 2021, a u nichž se žalobkyně domáhala určení vlastnického práva.

22. Ze sdělení obžalovaného a odsouzeného , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 21. 4. 2021 vyplývá, že veškeré movité i nemovité věci vymezené v žalobě nabyl za trvání manželství a pořídil je za společné finanční prostředky pocházející ze společného jmění manželů, proto je vyloučeno, aby věci byly výhradním vlastnictvím odsouzeného a obžalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, .

23. Podle přípisu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje ze dne 28. 8. 2020 se na žalobkyni obrátila žalovaná s tím, že Česká republika zastoupena Policii České republiky, Krajským ředitelstvím policie Moravskoslezského kraje je oprávněná nakládat s propadlými motocykly a osobními motorovými vozidly, připravuje proces realizace prodeje, neboť na správu propadlého majetku policie vynakládá nemalé finanční náklady, žalovaná žalobkyni sdělila, že jí bude účtovat vynaložené náklady na správu majetku a žádala po žalobkyni výslovný souhlas s prodejem majetku.

24. Podle vyjádření ze dne 12. 10. 2020 žalobkyně nesouhlasila s prodejem movitých věcí, ani s případnými nároky na úhradu nákladů za skladování.

25. Podle vyjádření Policie České republiky ze dne 13. 11. 2020 byla žalobkyně ze strany žalované upozorněna na pokles tržní ceny movitých věcí, žalobkyni policie upozornila na možnost soudní úschovy.

26. Podle vyjádření ze dne 27. 11. 2020 žalobkyně žalovanou upozornila na soudní spor o určení vlastnického práva k předmětným věcem, navrhla jí dohodu o vypořádání podílového spoluvlastnictví tak, že by veškeré movité věci byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně.

27. Podle § 708 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manžel (dále jen společné jmění), to neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

28. Podle § 708 odst. 2 občanského zákona společné jmění podléhá zákonnému režimu nebo smluvnímu režimu nebo režimu založenému rozhodnutím soudu.

29. Podle § 709 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, co nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

30. Podle § 713 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi a hospodaří s nimi a spravují ji oba manželé nebo jeden z nich podle dohody.

31. Podle § 736 občanského zákona č. 89/2012 Sb. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li nebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede si likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním, dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

32. Podle § 739 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. dohoda o vypořádání vyžaduje písemnou formu, pokud byla uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva.

33. Podle § 740 občanského zákona č. 89/2012 Sb. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, muže každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

34. Podle § 741 občanského zákona č. 89/2012 Sb. nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

35. Podle § 66 odst. 1 trestního zákona č. 40/2009 Sb. soud může vzhledem k okolnostem spáchaného trestného činu a poměrům pachatele uložit trest propadnutí majetku, odsuzuje-li pachatele k výjimečnému trestu anebo odsuzuje-li jej za zvlášť závažný zločin, jímž pachatel pro sebe nebo pro jiného získal nebo se snažil získat majetkový prospěch.

36. Podle § 66 odst. 2 trestního zákona bez podmínek odstavce 1 může soud uložit trest propadnutí majetku pouze v případě, že trestní zákon uložení tohoto trestu za spáchaný zločin dovoluje; jako samostatný trest může být trest propadnutí majetku uložen, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a k osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.

37. Podle § 66 odst. 3 trestního zákona propadnutí majetku postihuje celý majetek odsouzeného nebo tu jeho část, kterou soud určí; propadnutí se však nevztahuje na prostředky nebo věci, jichž je nezbytně třeba k uspokojení životních potřeb odsouzeného nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat.

38. Podle § 66 odst. 4 trestního zákona výrokem o propadnutí majetku zaniká společné jmění manželů.

39. Podle § 66 odst. 5 trestního zákona propadlý majetek připadá státu. Zástavní práva k propadlému majetku nezanikají.

40. Podle § 345 trestního řádu č. 141/1961 Sb. stane-li se rozsudek, jimiž byl uložen trest propadnutí celého majetku nebo jeho části vykonatelný, zašle předseda senátu organizační složce státu, které podle zvláštního zákona přísluší hospodaření s majetkem státu opis rozsudku bez odůvodnění k provedení tohoto trestu, předseda senátu zároveň uvede, zda jde o majetkovou trestní sankci.

41. Po provedeném dokazování a zjištění skutkového stavu věci posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba byla k soudu podána důvodně. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a rozhodl o tom, že movité věci, tedy 31 kusů motocyklů a 10 kusů motorových vozidel jsou v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalované, tedy České republiky, zastoupené Krajským ředitelstvím Policie Moravskoslezského kraje.

42. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobkyně tuto soud dovozoval ze statutu žalobkyně, která v době uloženého trestu propadnutí majetku byla manželkou odsouzeného, protože jejich manželství bylo řádně uzavřeno dne 8. 7. 1995 před Luterskou evangelickou církví v , adresa, a k zániku manželství došlo až rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 22.10. 2020 č. j. 10 C 60/2021–11, přičemž rozsudek nabyl právní moci dne 9. 12. 2020. Podle příslušných ustanovení občanského zákona uzavřením manželství vzniklo společné jmění manželů (žalobkyně a odsouzeného manžela), podle ustanovení § 709 odst. 1 občanského zákona součástí společného jmění je vše, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství. Pokud se tedy jeden z manželů, konkrétně manželka (žalobkyně) u soudu domáhá určení toho, že propadlé věci byly ve společném jmění manželů v době jejich propadnutí státu, že společné jmění tímto za trvání manželství zaniklo a zaniklé společné jmění nebylo vypořádáno ve smyslu ustanovení § 736 odst. 1 a násl. občanského zákona a že jí proto svědčí vlastnické právo v důsledku uplynutí lhůty dle § 741 odst. 1 občanského zákona, resp. spoluvlastnický podíl na všech propadlých věcech, je nepochybně naplněna její aktivní legitimace k žalobě.

43. Pokud jde o pasivní legitimaci, tato vyplývá z ustanovení § 66 odst. 5 trestního zákona č. 40/2009 Sb., dle kterého propadlý majetek připadá státu. Z rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 11. 2019 č. j. 3 To 127/2019–3433 soud dovodil rozsah propadlého majetku podle § 66 odst. 1 trestního zákona č. 40/2009 Sb., tj. 31 motocyklů a 10 motorových vozidel, jejichž specifikace je upřesněna v citovaném rozhodnutí.

44. Pokud jde o organizační složku státu, která hospodaří s propadlým majetkem, konkrétně s motocykly a motorovými vozidly vymezenými žalobou, tedy vyřešení otázky, kdo je oprávněn fakticky s propadlým majetkem hospodařit, nakládat a spravovat ho a současně vystupovat za stát v právních vztazích a konečně i v řízení před soudem, vycházel soud v prvé řadě ze zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.

45. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb. o majetku státu pokud stát vystupuje jako účastník právních vztahů, je právnickou osobou.

46. Podle § 6 odst. 2 citovaného zákona právní osobnost a svéprávnost státu se pro účel jeho vystupování v právních vztazích s jinými osobami dělí mezi jednotlivé organizační složky, které jsou podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů věcně příslušné k zajišťování výkonu práv a plnění závazků státu v těchto právních vztazích a jsou účetními jednotkami.

47. Podle § 6 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb. o majetku státu organizační složky uvedené v odstavci 2 naplňují právní osobnost a svéprávnost státu v právních vztazích, které se jich týkají samostatně a vzájemně nezávisle.

48. Podle § 6 odst. 6 citovaného zákona v řízení před soudy a jinými orgány vystupují organizační složky za stát jako jednotliví účastníci, vystupuje-li v řízení před soudy a jinými orgány za stát v téže věci více organizačních složek, postupují v řízení samostatně v souladu se svou procesní rolí a vzájemně nezávisle v rozsahu, který odpovídá jejich příslušnosti.

49. Podle § 11 odst. 1 písm. e) zákona č. 219/2000 Sb. o majetku státu hospodaření s telekomunikační a radiokomunikační technikou, záznamovou technikou, výpočetní technikou a dopravními prostředky propadlými nebo zabranými v trestním, přestupkovém a jiném obdobném řízení, jakož i s veškerými zbraněmi, střelivem, municí, výbušninami, regulovanými prekurzory a dalšími látkami nebo směsi zneužitelnými k nedovolené výrobě výbušnin, s návykovými látkami a prekursory, včetně zařízení k jejich výrobě, s přípravky obsahujícími návykové látky a s jinými nebezpečnými látkami, přísluší Krajskému ředitelství Policie České republiky, v jehož působnosti se nachází sídlo orgánu, jenž o propadnutí nebo zabrání rozhodl, není-li takového orgánu, přísluší tomu Krajskému ředitelství Policie České republiky, v jehož územní působnosti se věc nachází.

50. Za situace, kdy o propadnutí movitých věcí, které byly předmětem žaloby, rozhodl Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 19. 3. 2019 č. j. 34 T 8/2018–3188 ve spojení s rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 11. 2019 č. j. 3 To 127/2019–3433, soud dovodil, že pasivní legitimace náleží České republice zastoupené Krajským ředitelstvím Policie Moravskoslezského kraje, a to ve smyslu citovaného ustanovení § 11 odst. 1 písm. e) zákona č. 219/2000 Sb. o majetku státu. Krajské ředitelství Policie Moravskoslezského kraje jako organizační složka státu je dle závěru soudu nejen oprávněno s věcmi, které jsou předmětem sporu nakládat, ale rovněž zastupuje stát v řízení před soudem a s touto složkou soud proto v řízení jednal.

51. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 273/2000 Sb. o Policii České republiky je krajské ředitelství organizační složkou státu a účetní jednotkou, jehož příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva, v čele krajského ředitelství je krajský ředitel, který je také vedoucím organizační složky státu, útvary policie zřízené v rámci jeho působnosti jsou vnitřními organizačními jednotkami krajského ředitelství.

52. Předmětem řízení o určení vlastnického práva, resp. spoluvlastnického podílu s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby bylo posouzení otázky, zda movité věci, jichž se propadnutí majetku rozhodnutím trestního soudu podle § 66 odst. 1 trestního zákona týkalo, jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníků či nikoli, tj. zda žalobkyni svědčí spoluvlastnický podíl na movitých věcech či nikoli. Podle § 66 odst. 4 trestního zákona č. 40/2009 Sb. výrokem o propadnutí majetku zaniká společné jmění manželů, proto k zániku společného jmění (žalobkyně a odsouzeného manžela) nedošlo rozhodnutím soudu o rozvodu manželství, ale již za trvání manželství v důsledku uloženého trestu propadnutí majetku, konkrétně právní moci rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 11. 2019 č. j. 3 To 127/2019–3433. Pokud došlo k zániku společného jmění manželů uložením trestu propadnutí majetku podle § 66 odst. 1 a § 66 odst. 4 trestního zákona, bylo třeba, aby se provedla podle § 736 občanského zákona č. 89/2012 Sb. likvidace původních společných povinností a práv manželů jejich vypořádáním.

53. Pokud podle § 740 občanského zákona č. 89/2012 Sb. nedojde-li k vypořádání, může každý z účastníků navrhnout, aby takové vypořádání provedl soud. Podle citovaného ustanovení o vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Nedojde-li do tří let od zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo původně součástí společného jmění ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí podle § 741 písm. a), b) a c) občanského zákona č. 89/2012 Sb. zákonná domněnka, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho, který je pro svou potřebu své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, ostatní hmotné, movité a nemovité věci jsou v podílovém spoluvlastnictví obou a jejich podíly jsou stejné.

54. S ohledem na shora uvedené soud v dané věci po provedeném dokazování dovodil, že žaloba byla k soudu podána důvodně a že žalobkyni skutečně svědčí naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva a že se tohoto určení u soudu domáhá důvodně. V řízení bylo nepochybně prokázáno, že v důsledku uloženého trestu propadnutí majetku podle § 66 odst. 1 za použití § 66 odst. 4 trestního zákona došlo k zániku společného jmění manželů (žalobkyně , Jméno žalobkyně, a odsouzeného , tituly před jménem, , jméno FO, ), tito uzavřeli manželství dne 8.7.1995, tímto založili společné jmění manželů, které ze zákona zaniklo výrokem o propadnutí majetku podle § 66 odst. 4 trestního zákona. Za situace, kdy nedošlo k jeho vypořádání dohodou, ani nebyla podána žaloba k soudu na jeho vypořádání podle § 740 občanského zákona, uplynutím tříleté lhůty nastaly zákonné účinky vyplývající z § 741 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. nastolením podílového spoluvlastnictví. Pokud rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 11. 2019, kterým byl trest propadnutí majetku uložen, nabyl právní moci dne 27. 11. 2019, počala tříletá lhůta k vypořádání ve smyslu ust. § 741 občanského zákona běžet dnem následujícím po právní moci, tj. 28. 11. 2019 a skončila dne 27. 11. 2022. Oba účastníci v řízení shodně potvrdili, že k žádné dohodě mezi nimi o vypořádání majetku v mezidobí nedošlo, ani nebyl k soudu podán návrh na jeho vypořádání. Dle závěru soudu uplynutím zákonné tříleté lhůty nastala zákonná domněnka podílového spoluvlastnictví účastníků s tím, že podíly jsou stejné.

55. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva podle § 80 o. s. ř. žalobkyně shledávala v nedostatku právní jistoty, který spočíval v tom, že ač je ze zákona podílový spoluvlastník všech věcí označených v žalobě a tudíž jí svědčí všechna práva ze spoluvlastnictví vyplývající, tj. oprávněnost s věcmi nakládat, užívat je nebo spravovat, nemá k nim přístup, žalovaná se k movitým věcem chová jako ke svému výlučnému majetku, odmítá jakoukoli dohodu o vypořádání nebo dohodu o nakládání s majetkem, žalovaná dle žalobkyně nerespektuje její podílové spoluvlastnictví. Za této situace soud shledal podle § 80 o. s. ř. ve věci naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva, nezbytnost soudního rozhodnutí a vyřešení sporné otázky vlastnického práva mezi účastníky za účelem odstranění právní nejistoty ohledně toho, zda žalobkyni svědčí spoluvlastnické právo či nikoli.

56. Základní sporná otázka účastníků spočívala v tom, zda věci, které byly předmětem propadnutí, byly k datu, k němuž došlo k propadnutí majetku, ve společném jmění manželů, jak po celé řízení tvrdila žalobkyně nebo naopak ve výlučném vlastnictví odsouzeného manžela, tj. zda státu výrokem o propadnutí majetku připadl celý takto propadlý majetek odsouzeného nebo pouze nárok na vypořádání zaniklého společného jmění manželů , jméno FO, .

57. Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. v případě institutu společného jmění manželů podle § 708 odst. 1 a následujících občanského zákona vychází z toho, že veškeré majetkové hodnoty pořízeny za trvání manželství spadají do společného jmění manželů, není-li prokázán opak, tj. naplnění výjimek vyplývajících z ustanovení § 709 odst. 1 písm. a) až e) občanského zákoníku. Základní princip, na němž stojí institut společného jmění spočívá v tom, že všechny majetkové hodnoty patří do společného jmění, tvrdit a prokazovat, že tomu tak, není, musí ten, kdo tvrdí opak, tj. že se o společný majetek nejedná. Účastník, který se dovolává výlučného majetku jednoho z manželů z důvodů uvedených v ust. § 709 odst. 1 občanského zákoníku, v daném případě žalovaná, tyto rozhodující skutečnosti musí v řízení tvrdit a prokazovat. V daném případě bylo tedy na žalované, která tvrdila, že věci, které byly předmětem propadnutí byly ve výlučném vlastnictví manžela, aby doplnila skutková tvrzení ohledně toho, z jakého důvodu se jedná o výlučný majetek odsouzeného a zejména tato tvrzení v řízení prokázala, neboť stanovisko manželky (žalobkyně) bylo zcela opačné, po celé řízení trvala na tom, že věci patřily do SJM. V dané věci tedy břemeno tvrzení a zejména břemeno důkazní tížilo žalovanou, nikoli žalobkyni, a to z důvodů principů společného jmění manželů, kdy tvrdit a prokazovat musí ten, kdo má za to, že věc součástí společného jmění nebyla.

58. Žalovaná i přes opakované poučení soudu podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. skutková tvrzení k výlučnosti propadlého majetku nedoplnila, nesdělila soudu, z jakého důvodu se jednalo o výlučný majetek odsouzeného a nikoli společné jmění, ani soudu nepředložila žádné důkazy, které by prokazovaly, že se jednalo o výlučný majetek, který nespadal do společného jmění. Proto dle závěru soudu žalovaná neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní, byť byla ze strany soudu na následky nesplnění zákonných povinností upozorněna a byla si vědoma případného neúspěchu ve sporu. Soud proto dal za pravdu žalobkyni, jako předběžnou otázku vyhodnotil, že movité věci, které byly předmětem výroku soudu o propadnutí podle § 66 odst. 1 trestního zákona byly v rozhodné době, tj. v době propadnutí majetku, ve společném jmění žalobkyně a odsouzeného manžela. Za situace, kdy soud dovodil, že věci byly ve společném jmění manželů (žalobkyně a odsouzeného manžela), bylo třeba na jejich právní režim nahlížet ve smyslu ustanovení § 66 odst. 4 trestního zákona, dle kterého výrokem soudu o propadnutí majetku zaniká společné jmění manželů. Propadlý majetek připadl dle § 66 odst. 5 trestního zákona státu, podle zákona o majetku státu č. 219/2000 stát spravoval majetek prostřednictvím příslušné organizační složky státu – Krajského ředitelství Policie Moravskoslezského kraje, neboť o propadnutí rozhodoval Krajský soud v Ostravě ve spojení s Vrchním soudem v Olomouci a tímto soudem byla příslušná organizační složka vyzvána ke správě a hospodaření s majetkem, který státu připadl v důsledku trestního odsouzení a uloženého trestu propadnutí majetku.

59. Podle soudu tedy žalovaná vstoupila do práv a povinností vzniklých v důsledku zániku společného jmění, měla se řídit příslušnými ustanoveními občanského zákona č. 89/2012 Sb. o vypořádání společného jmění podle § 736 a násl., byla povinna provést likvidaci společných práv a povinností jejich vypořádáním se žalobkyní, a to buď dohodou nebo rozhodnutím soudu podle § 740 občanského zákona č. 89/2012 Sb. Za situace, kdy k žádnému vypořádání ani dohodou, ani soudním rozhodnutím nedošlo, jak bylo mezi účastníky nesporné, uplynutím tří let od zániku společného jmění došlo ze zákona dle příslušných ustanovení § 741 občanského zákona k transformaci nevypořádaného zaniklého společného jmění na podílové spoluvlastnictví s tím, že podíly obou účastníků zaniklého společného jmění jsou stejné. Z těchto důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Soud ve věci v prvé řadě shledal naléhavý právní zájem na určení podle § 80 o. s. ř. spočívající v tom, že je třeba z důvodu právní jistoty rozhodnutím soudu určit, zda účastníci mají majetek v podílovém spoluvlastnictví a jaké jsou jejich podíly, aby s tímto majetkem mohli všichni spoluvlastníci nakládat, neboť bylo prokázáno, že žalovaná spoluvlastnické právo žalobkyně neuznává, brání jí v užívání majetku a jako s vlastníkem věcí s ní vůbec nejedná. Z důvodů shora uvedených shledal soud žalobu po právu a rozhodl výrokem I, že žalobou specifikované movité věci, tj. 31 kusů motocyklů a 10 kusů motorových vozidel jsou v podílovém spoluvlastnictví obou účastníků, když podílové spoluvlastnictví vzniklo ze zákona uplynutím tříleté zákonné lhůty pro vypořádání ve smyslu ustanovení § 741 občanského zákona č. 89/2012 Sb. a dle kterého jsou podíly obou účastníků stejné, tedy každému z podílových spoluvlastníků svědčí vlastnický podíl o velikosti ideální 1/2 na každé z movitých věcí.

60. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyně byla zcela procesně úspěšná, má proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představuje zaplacený soudní poplatek, odměna právního zastoupení a náhrada za cestu k soudu a zpět včetně náhrady za ztrátu času.

61. Pokud jde o uhrazený soudní poplatek, žalobkyně za žalobu původně uhradila 67 000 Kč, v důsledku částečného zastavení řízení jí byla vrácena částka 52 000 Kč na soudním poplatku, pro účely rozhodnutí o nákladech řízení představoval soudní poplatek 15 000 Kč. Pokud jde o odměnu právního zastoupení, vycházel soud z advokátního tarifu vyhlášky č. 177/1996 Sb., při stanovení tarifní hodnoty soud nevycházel z hodnoty movitých věcí, jak požadovala žalobkyně, neboť tato hodnota movitých věcí nebyla v průběhu civilního řízení náležitě objektivizována. Soud nemohl vycházet z případného znaleckého posudku učiněného jednou stranou, který navíc nebyl aktuální. Soud proto tarifní hodnotu stanovil podle § 9 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 35 000 Kč, tedy tak, že se jedná o určení, zda tu je právní vztah nebo právo.

62. V případě, kdy žaloba byla k soudu podána na určení, zda movité věci jsou v podílovém spoluvlastnictví, má soud za to, že je třeba odvodit pro účely § 7 sazby mimo smluvní odměny tarifní hodnotu podle citovaného ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tedy jeden úkon po 2 500 Kč, celkem za 4 úkony (převzetí věci, sepis žaloby, vyjádření ze dne 15.7.2024 a účast u jednání ze dne 2. 9. 2024), dohromady 10 000 Kč, 4x RP po 300 Kč, celkem 1 200 Kč, dále cestu k soudu z Karviné do Frýdku-Místku a zpět, celkem ujeto 78,4 km při průměrné spotřebě 7,2 l benzínu Natural 95, vozidlem značky Audi A3 a průměrného opotřebení dle vyhlášky ve výši 5,60 Kč na km, dohromady 643 Kč a náhradu za ztrátu času čtyři půl hodiny tam a zpět po 100 Kč, celkem 400 Kč, dohromady 27 243 Kč bez DPH. Tyto náklady řízení dle výroku II. je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně, když dle závěru soudu lze jednotlivé přípisy a výzvy žalobkyně předložené soudu považovat za předžalobní výzvy ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř.