14 C 56/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Szkanderovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zaplacení částky 75 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku ve výši 75 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 75 000 Kč od 31.10.2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 54 968 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2.12.2020 domáhala u zdejšího soudu po žalované zaplacení částky ve výši 75 000 Kč s příslušenstvím představující provizi za zprostředkování prodeje nemovitosti.

2. Žalobkyně žalobu zdůvodnila tím, že mezi účastníky byla v listopadu roku 2019 uzavřena ústní smlouva o zprostředkování prodeje nemovitosti zapsaných na LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , a to konkrétně pozemku parcelové č. 2177/1, uzavření ústní smlouvy mezi účastníky předcházela rozsáhlá e-mailová komunikace, zejména e-mail ze dne 12.11.2019 se žádostí žalobkyně o zaslání fotodokumentace k předmětnému pozemku a e-mail ze dne 15.11.2019, kterým žalovaná žalobkyni fotodokumentaci pozemku zaslala. Následně 1.6.2020 byla ústní smlouva převedena do písemné formy, neboť žalobkyně pro žalovanou zajistila zájemce o koupi nemovitosti, kteří složili zálohu. Žalobkyně nezpochybňovala písemné odstoupení od smlouvy ze dne 5.6.2020, avšak namítala, že toto odstoupení nemá žádné právní účinky, neboť smlouva mezi účastníky byla uzavřena již v listopadu 2019. Žalovaná částka představuje provizi za zajištěný prodej nemovitosti v rozsahu 1500 m2 s tím, že byla ujednána odměna 50 Kč za 1 m2, celkem tedy provize představuje částku ve výši 75 000 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzvala předžalobní výzvou ze dne 30.10.2020 k zaplacení této částky, žalovaná však ničeho nezaplatila.

3. Žalovaná se k žalobě poprvé vyjádřila podáním ze dne 10.6.2021 a uvedla, že nárok žalobkyně neuznává, protože žalobkyně zkresluje skutečnosti, žalovaná nezpochybňuje, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zprostředkování, avšak k jejímu uzavření došlo až 1.6.2020 v písemné formě. K uzavření písemné smlouvy došlo na neformální schůzce, mimo provozovnu, v restauraci. Žalovaná nevěděla, že na této schůzce bude smlouva uzavřena, nebyla před předmětnou schůzkou s obsahem smlouvy seznámena, nedošlo k předujednání podmínek smlouvy, byla pod tlakem. Následně, krátce po uzavření a podpisu smlouvy, oznámila žalobkyně telefonicky a SMS zprávou svůj nesouhlas se smlouvou a rovněž to, že od smlouvy odstupuje. I přes upozornění žalované žalobkyně dále pozemek nabízela, přijala rezervační zálohu, z emailové komunikace mezi účastníky v průběhu roku 2019 a 2020 jednoznačně vyplývá, že žalovaná nebyla definitivně rozhodnuta pozemky prodat, žádné smluvní podmínky nebyly mezi účastníky ujednány, nebyly ujednány ani základní náležitosti smlouvy, proto v roce 2019 žádná smlouva mezi účastnicemi uzavřena být nemohla a žádná ústní smlouva ani následně nemohla být převedena do písemné formy. Žalovaná poukázala na ochranu spotřebitele, to že před uzavřením smlouvy nebyla poučena ve smyslu ustanovení § 1811 odst. 2 občanského zákona, že pokud žalobkyně vyvíjela kroky k prodeji nemovitosti, byla to její vlastní iniciativa bez pokynu žalované. Pokud došlo k uzavření nějaké smlouvy, stalo se tak až 1.6.2020, od této smlouvy žalovaná důvodně odstoupila, proto navrhla zamítnutí žaloby.

4. K námitkám žalované žalobkyně uvedla, že smlouva byla mezi účastníky řádně uzavřena v listopadu 2019 podle § 2445 občanského zákona, byly ujednány všechny podstatné náležitosti smlouvy, tedy žalobkyně obdržela pokyn k obstarání kupců, převzala závazek zprostředkovat příležitost k uzavření kupní smlouvy a rovněž se účastníci dohodli na uhrazení odměny za zprostředkování. Žalovaná od počátku věděla, že žalobkyně je realitní makléřkou, že vykonává činnost za úplatu a bude požadovat provizi, přičemž žalobkyně na zprostředkování vynaložila vlastní náklady. U prvního jednání ve věci dne 8.12.2021 doplnila skutková tvrzení tak, že ústní smlouva mezi účastníky byla uzavřena v listopadu 2019 na pozemku žalované, který byl předmětem prodeje, prodej zprostředkovala v květnu 2020. Následně žalobkyně v průběhu řízení upřesnila, že nejzazší termín uzavření ústní smlouvy mezi účastníky byl 5.12.2019, v průběhu listopadu 2019 účastnice jednaly o konkrétním obsahu smlouvy, žalovaná žalobkyni 15.11.2019 zaslala specifikaci předmětného pozemku, 21.11.2019 vypověděla smlouvu s , právnická osoba, , 23.11.2019 tato realitní kancelář odstranila inzerát předmětné nemovitosti žalované ze svých stránek a v listopadu 2019 žalobkyně začala pozemek inzerovat.

5. Naopak žalovaná po celé řízení trvala na tom, že se na podzim 2019 vůbec na pozemku žalované nesešly, žádná ústní smlouva na podzim 2019 mezi nimi uzavřena nebyla, uzavřena byla až 1.6.2020 v písemné formě, komunikace mezi nimi přes messenger byla nejasná a neurčitá, takto nebyly ujednány žádné konkrétní okolnosti uzavření smlouvy, podle žalované občanský zákoník nezná žádnou transformaci ústní smlouvy do písemné podoby a naopak podle žalované jejich písemná komunikace dokazuje to, že smlouva byla uzavřena až v červnu 2020, podle žalované p. , jméno FO, rezervační smlouvu podepsal až 24.6.2020, podle žalované vůbec není zřejmé, jak žalobkyně dospěla k vyčíslení částky ve výši 75 000 Kč, když pozemek nebyl rozparcelován, žalovaná na podzim 2019 vůbec nebyla rozhodnuta pozemek prodat. Pokud žalobkyně nějaké kroky směřující k prodeji činila, považovala to žalovaná za přátelskou výpomoc, dle žalované právní jednání je třeba vykládat ve prospěch spotřebitele, žalovaná si v rozhodné době vyhledávala zájemce o koupi nemovitostí sama a v žádném případě žalobkyni neudělila výhradní pokyn k prodeji nemovitostí.

6. Soud ve věci prováděl dokazování sdělením podstatného obsahu listinných důkazů, a to emailové komunikace, zprostředkovatelské smlouvy, prohlídkovými protokoly, rezervační smlouvou, příjmovými pokladními doklady, oznámením o rezervaci včetně podacích lístků, odstoupením od smlouvy, vyjádřením ve věci zprostředkování prodeje, předžalobní výzvou, Messenger komunikací, SMS komunikací, výpisem z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, , plnou mocí, lékařskými zprávami, vyjádřením, účastnickou výpovědí žalobkyně a účastnickou výpovědí žalované.

7. Pokud jde o důkazní návrhy žalobkyně na svědeckou výpověď manželů Němčíkových, Peterových, svědka Krupy, Řezáče, Janhuby, tyto listinné důkazy soud pro nedůvodnost zamítl stejně jako zamítl důkazní návrhy žalované na výslech svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , důkazní návrh na připojení trestního spisu, zprávy CHKO a webové prezentace žalobkyně.

8. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi před soudem uvedla, že se žalovanou nebyly kamarádky, ona podniká jako realitní makléřka na živnostenský list, podniká za účelem dosažení zisků, žalovaná jí sama informovala o tom, že aktuálně prodává své nemovitosti na , adresa, , požádala ji už v létě 2019, aby jí s prodejem vypomohla s tím, že stávající realitní kancelář , právnická osoba, nepostupuje dle představ žalované. Proto jí vypomohla s výpovědí smlouvy u , právnická osoba, , v létě a na podzim 2019 si psaly ohledně prodávaných pozemků. I přesto, že pozemky nebyly rozparcelované, nabízely se jak v celku, tak po částech. Poté, co , právnická osoba, stáhla inzerát ze svých stránek, začala žalobkyně pozemky žalované nabízet, přičemž se dohodly na tom, že smlouvu písemně podepíšou až poté, co žalobkyně sežene zájemce, protože žalovaná měla špatné zkušenosti s předchozí realitní kanceláří, ona žalované věřila, dodala, že smlouvu ústně uzavřely ještě před výpovědí 23.11.2019, když se sešly v dopoledních hodinách na prodávaném pozemku, v domě č.p. , číslo, . Tehdy se domluvily, že písemně podepíšou smlouvu až žalobkyně sežene zájemce a smlouvu uzavřely pouze ústně. Je pravdou, že kupní cenu neujednaly, neupřesnily provizi, ani způsob výpočtu. Žalobkyně žalované přislíbila, že se o prodej postará, že zprostředkuje prodej, zajistí zájemce, bude nemovitosti inzerovat. Upozornila jí na možnost výpovědi smlouvy. Cena prodávaných pozemků byla dojednána později přes Messenger zprávy. Žalobkyně dodala, že vyvíjela činnost k obstarání zájemců, nemovitosti inzerovala, nabízela, jednala s CHKO, se sousedy, se stavebním úřadem, řešila příjezdovou cestu, zasíťování, nemovitosti osobně nabízela, u jedné z prohlídek byla žalovaná. V květnu roku 2020 měla tři vážné zájemce, uzavřela s nimi rezervační smlouvy, zájemci složili rezervační zálohu. Protože se dohodly na stvrzení dohody písemnou formou, sešli se 1.6.2020 a uzavřely písemnou smlouvu. V podstatě písemně podepsaly to, co v minulosti ujednaly. Žalované vysvětlila celý obsah smlouvy, výši provize, kupní cenu, sešly se mimo provozovnu, v restauraci, o možnosti odstoupení jí neuvědomila, žádný formulář o možnosti výpovědi jí nepředala, avšak splnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy o zprostředkování, a proto jí vznikl nárok na provizi, po uzavření písemné smlouvy dne 1.6.2020 jí žalovaná napsala ještě tentýž večer SMS, že se smlouvou nesouhlasí, následně žalovaná písemně od smlouvy odstoupila, ona žádnou plnou moc k jednání na úřadech od žalované neměla.

9. Žalovaná naopak ve své účastnické výpovědi před soudem uvedla, že se s žalobkyní seznámila v červenci 2019, vyloučila, že by se v listopadu nebo prosinci 2019 se žalobkyní setkala za účelem uzavření smlouvy na prodávaném pozemku, ona je vlastníkem předmětného pozemku parc. č. , číslo, o výměře 6 000 m2 v kat. území , adresa, , nikdy v listopadu nebo prosinci 2019 žalobkyni nedala pokyn, aby jí zajistila zájemce o koupi pozemků na , adresa, , nikdy po ní nechtěla, aby její pozemek prodávala, připustila, že někdy v listopadu 2019 se sešly ve Zvonilce, žalobkyně jí sdělila, že ví o vlastnictví pozemků na straně žalované, že by je chtěla pro žalovanou prodat, žalovaná jí v tom nebránila, protože pozemek dlouho nabízela realitní kancelář , právnická osoba, , žalobkyně jí pomohla s výpovědí smlouvy u , právnická osoba, 22.11.2019. Podle žalované nešlo o žádné ústní ani konkludentní uzavření smlouvy o zprostředkování, žalovaná to považovala za přátelskou výpomoc a žalobkyni za kamarádku. Až v lednu 2020 zjistila, že žalobkyně pozemek inzeruje, žalobkyně jí nikdy neinformovala o tom, jaké má zájemce, nevěděla, co zprostředkovala, za co by chtěla peníze, proto se obrátila na Policii České republiky, aby prošetřila podvodné jednání žalobkyně, žalovaná žádnou prohlídku nemovitostí v květnu 2020 neabsolvovala a na pozemku byla náhodně. K uzavření písemné smlouvy došlo 1.6.2020 ve večerních hodinách na terase restaurace Budoucnost ve , adresa, , samotnému uzavření smlouvy předcházelo to, že jí žalobkyně zavolala, že se pro ni zastaví, aby jí vysvětlila, co dělala na jejím pozemku v květnu 2020, při odchodu z restaurace žalobkyně vytáhla písemnou smlouvu, že se jedná o pouhou formalitu s možností výpovědi, ona nechtěla smlouvu podepsat, protože nevěděla, co je ve smlouvě, chtěla si smlouvu pečlivě přečíst, žalobkyně ji ubezpečovala, že si může smlouvu přečíst až doma a že do 14 dnů může smlouvu zrušit, proto nakonec smlouvu podepsala, když se smlouvou seznámila, obsah smlouvy se jí nelíbil, proto cca 2 hodiny poté, co se rozešly, telefonicky žalobkyni uvědomila, že smlouvu ruší, žalobkyně začala křičet, byla arogantní, sprostá a vyhrožovala jí soudem, že do toho vložila hodně peněz, žalovaná od smlouvy odstoupila i písemně ve 14 denní lhůtě.

10. Podle výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, je žalovaná výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , číslo, v kat. území , adresa, .

11. Podle zprostředkovatelské smlouvy uzavřené dne 1.6.2020 se účastníci dohodli na zprostředkování kupní smlouvy, jejímž předmětem měl být prodej pozemku parc. č. , číslo, o výměře 6 189 m2 – trvalý travní porost, zapsaný na LV č. , hodnota, v kat. území , adresa, s tím, že minimální kupní cena pro zájemce bez provize činila 900 Kč/1 m2 a provize zprostředkovatele 50 Kč/1 m2, přičemž smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31.12.2020, dle smlouvy byla rovněž ujednána smluvní pokuta pro případ, že zájemce poruší jakoukoli povinnost ve výši 4 % z minimální ceny. Na druhé straně se zprostředkovatel zavázal bez nároků na náhradu nákladů inzerovat předmětné nemovitosti.

12. Z e-mailové a messenger komunikace mezi účastníky vyplývá vzájemná komunikace mezi žalobkyní a žalovanou od května 2019 do června 2020.

13. Z prohlídkových protokolů je zřejmé, že žalobkyně realizovala prohlídky předmětných nemovitostí žalované v květnu 2020 (28.5.2020 a 7.5.2020).

14. Podle rezervační smlouvy ze dne 5.6.2020 zprostředkovatelka – žalobkyně se zájemcem , jméno FO, uzavřela rezervační smlouvu, kterou se zavázala, že do 1.8.2020 neuzavře rezervační smlouvu s třetí osobou a za účelem blokování nemovitosti zájemce složil zálohu ve výši 10 000 Kč, jak vyplývá z příjmového pokladního dokladu ze dne 5.6.2020. Podle výdajového pokladního dokladu ze dne 3.8.2020 rezervační záloha byla , jméno FO, vrácena.

15. Z oznámení o rezervaci ze dne 5.6.2020 plyne, že žalobkyně žalovanou uvědomila v souladu s uzavřenou zprostředkovatelskou smlouvou ze dne 1.6.2020, že na všechny tři pozemky o výměře 1 500 m2 každého z nich, které vzniknou oddělením na základě geometrického plánu pozemku parc. č. , číslo, v kat. území , adresa, , byly uzavřeny rezervační smlouvy a uhrazeny rezervační zálohy, přičemž zájemci o koupi jsou manželé , jméno FO, a , jméno FO, . Knápek.

16. Z e-mailu ze dne 18.11.2019 plyne, že žalovaná vypověděla smlouvu s , právnická osoba, 18.11.2019.

17. Podle odstoupení žalované ze dne 5.6.2020 jmenovaná odstoupila od zprostředkovatelské smlouvy uzavřené dne 1.6.2020 a to vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena mimo prostory obvyklé k podnikání, před uzavřením smlouvy žalobkyně žalovanou neupozornila, že v průběhu schůzky dojde k uzavření smlouvy, že bude předkládat smlouvu žalované, žalovaná nevěděla, co bude obsahem schůzky, proto došlo k porušení ustanovení § 1811 odst. 2 občanského zákona. Navíc žalobkyně žalované nesdělila podstatné informace dle § 1811 a § 1820 občanského zákona, k odstoupení mělo dojít účinností doručení písemného odstoupení.

18. Předžalobní výzva je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci. I přes doručení předžalobní výzvy žalovaná ničeho nezaplatila.

19. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci:Mezi účastníky byla dne 1.6.2020 uzavřena písemná smlouva o zprostředkování, jejímž předmětem bylo zprostředkování kupní smlouvy na prodej nemovitosti ve vlastnictví žalované, tj. pozemku parcelové č. , číslo, o výměře 6 189 m2 – trvalý travní porost zapsaného na LV č. , hodnota, v kat. území , adresa, za kupní cenu ve výši 950 Kč/1 m2 včetně provize, přičemž smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31.12.2020 a podle článku 5. předmětné smlouvy se smluvní strany dohodly, že pokud zájemce, tedy žalovaná, poruší jakoukoli povinnost vyplývající ze smlouvy, nebo ukážou-li se jakákoli prohlášení zájemce jako nepravdivá, uhradí zprostředkovateli smluvní pokutu ve výši 4 % z minimální ceny pro zájemce. Předmětná písemná smlouva byla uzavřena mimo prostory provozovny žalobkyně, žalobkyně předem žalovanou neinformovala o tom, že na schůzce v restauraci , název, ve , adresa, , kde byla smlouva písemně uzavřena, dojde k uzavření smlouvy, předem žalovanou neinformovala, co bude obsahem smlouvy, neposkytla jí poučení o možnosti odstoupení od smlouvy, nepředala jí žádný formulář k odstoupení od smlouvy, přičemž žalovaná stejného dne, kdy byla smlouva písemně uzavřena, dne 1.6.2020 telefonicky a SMS zprávou od smlouvy odstoupila, písemné odstoupení od smlouvy ze dne 5.6.2020 žalobkyně obdržela nejpozději 15.6.2020, neboť adresát nebyl zastižen a zásilka byla uložena.

20. Tato skutková zjištění učinil soud v prvé řadě na základě písemné zprostředkovatelské smlouvy, z níž je zřejmé, že mezi účastníky byla uzavřena 1.6.2020. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že tato smlouva byla uzavřena mimo prostory provozovny žalobkyně bez předchozího poučení, že před uzavřením smlouvy žalovaná nebyla ze strany žalobkyně, jako podnikatele, poučena o možnosti odstoupení od smlouvy a nebylo jí sděleno, že na schůzce v restauraci Budoucnost 1.6.2020 vůbec dojde k uzavření písemné smlouvy a co bude jejím obsahem. Žalovaná v průběhu řízení nezpochybňovala, že mezi účastníky byla vedena e-mailová komunikace, Facebooková komunikace nebo messenger komunikace, obsah této komunikace však dle závěru soudu nepotvrzuje tvrzení žalobkyně o uzavření ústní smlouvy o zprostředkování v listopadu nebo prosinci 2019, naopak z komunikace vyplývá, že obě strany budoucí písemné smlouvy o zprostředkování tímto způsobem předsmluvně vyjednávali o tom, co bude obsahem takové smlouvy. Z této komunikace nelze dovodit, že smlouva byla uzavřena ústně v roce 2019 a pouze písemně stvrzena v červnu 2020. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že uzavřeli písemnou smlouvu dne 1.6.2020 mimo prostory provozovny, žalobkyně nezpochybňovala odstoupení od této smlouvy ani důvody odstoupení, nepřikládala jim však na rozdíl od žalované žádné právní účinky, protože smlouvu z 1.6.2020 považovala za písemné stvrzení ústní smlouvy z roku 2019 a nikoli za smlouvu novou.

21. S ohledem na rozporuplná tvrzení žalobkyně ohledně uzavření smlouvy, rozpory v její vlastní účastnické výpovědi a rovněž nedostatek důkazů k tvrzení o uzavření ústní smlouvy v roce 2019, se dle soudu žalobkyni v průběhu řízení nepodařilo prokázat, že mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva v listopadu, resp. v prosinci 2019, jejímž obsahem byl pokyn žalované obstarat pro ni zájemce o koupi nemovitostí (pozemků žalované), závazek žalobkyně takové zajistit zájemce zajistit a oprávněně požadovat po žalované za takové zprostředkování provizi ve výši 50 Kč/1 m2.

22. Podle § 2445 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

23. Podle § 2445 odst. 2 občanského zákona č. 89/2012 Sb. je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování.

24. Podle § 2446 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. zprostředkovatel sdělí zájemci bez zbytečného odkladu vše, co má význam pro jeho rozhodování o uzavření zprostředkovávané smlouvy.

25. Podle § 2447 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. provize je splatná dnem uzavření zprostředkované smlouvy; byla-li tato smlouva uzavřena s odkládací podmínkou, je provize splatná až splněním podmínky.

26. Podle § 2447 odst. 2 občanského zákona č. 89/2012 Sb. bylo-li ujednáno, že zprostředkovatel pro zájemce obstará příležitost uzavřít s třetí osobou smlouvu s určitým obsahem, je provize splatná již obstaráním příležitosti.

27. Podle § 2449 občanského zákona č. 89/2012 Sb. zprostředkovatel má právo na náhradu nákladů spojených se zprostředkováním, pokud nebyla ujednána provize. Byla-li provize ujednána, má se za to, že provize zahrnuje i tyto náklady.

28. Podle § 2450 občanského zákona č. 89/2012 Sb. zprostředkovatel nemá právo na provizi a na úhradu nákladů, byl-li v rozporu se smlouvou činný také pro druhou stranu zprostředkovávané smlouvy.

29. Podle § 1731 občanského zákona č. 89/2012 Sb z návrhu na uzavření smlouvy musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.

30. Podle § 1732 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.

31. Podle § 1734 občanského zákona č. 89/2012 Sb. nabídka učiněná ústně musí být přijata bezodkladně, ledaže něco jiného plyne z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž se stala. To platí i tehdy, byla-li přítomné osobě předložena nabídka učiněná v písemné formě.

32. Podle § 1756 občanského zákona č. 89/2012 Sb. není-li smlouva uzavřena slovy, musí být z okolností zřejmá vůle stran ujednat její náležitosti; přitom se přihlédne nejen k chování stran, ale i k vydaným ceníkům, veřejným nabídkám a jiným dokladům.

33. Podle § 1757 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. po uzavření smlouvy mezi stranami v jiné formě než písemné, je stranám ponecháno na vůli, zda si obsah smlouvy v písemné formě potvrdí.

34. Podle § 1811 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

35. Podle § 1811 odst. 2 občanského zákona č. 89/2012 Sb. směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a tyto skutečnosti nejsou zřejmé ze souvislostí, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídkua) svoji totožnost, popřípadě telefonní číslo nebo adresu pro doručování elektronické pošty nebo jiný kontaktní údaj,b) označení zboží nebo služby a popis jejich hlavních vlastností,c) cenu zboží nebo služby, případně způsob jejího výpočtu včetně všech daní a poplatků,d) způsob platby a způsob dodání nebo plnění,e) náklady na dodání, a pokud tyto náklady nelze stanovit předem, údaj, že mohou být dodatečně účtovány,f) údaje o právech vznikajících z vadného plnění, jakož i o právech ze záruky a další podmínky pro uplatňování těchto práv,g) údaj o době trvání závazku a podmínky ukončení závazku, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou,h) údaje o funkčnosti digitálního obsahu, včetně technických ochranných opatření, ai) údaje o součinnosti digitálního obsahu s hardwarem a softwarem, které jsou podnikateli známy nebo u nichž lze rozumně očekávat, že by mu mohly být známy.

36. Podle § 1812 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

37. Podle § 1812 odst. 2 občanského zákona č. 89/2012 Sb. k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.

38. Podle § 1814 občanského zákona č. 89/2012 Sb., zvláště se zakazují ujednání, kteráa) vylučují nebo omezují spotřebitelova práva z vadného plnění nebo na náhradu újmy,b) spotřebitele zavazují plnit, zatímco podnikateli vznikne povinnost plnit splněním podmínky závislé na jeho vůli,c) umožňují, aby podnikatel nevydal spotřebiteli, co mu spotřebitel vydal, i v případě, že spotřebitel smlouvu neuzavře či od ní odstoupí,d) zakládají podnikateli právo odstoupit od smlouvy bez důvodu, zatímco spotřebiteli nikoli,e) zakládají podnikateli právo vypovědět závazek bez důvodu hodného zvláštního zřetele bez přiměřené výpovědní doby,f) zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy,g) dovolují podnikateli, aby ze své vůle změnil práva či povinnosti stran,h) odkládají určení ceny až na dobu plnění,i) umožňují podnikateli cenu zvýšit, aniž bude mít spotřebitel při podstatném zvýšení ceny právo od smlouvy odstoupit,j) zbavují spotřebitele práva podat žalobu nebo použít jiný procesní prostředek či mu v uplatnění takového práva brání, nebo ukládají spotřebiteli povinnost uplatnit právo výlučně u rozhodčího soudu nebo rozhodce, který není vázán právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele,k) přenášejí na spotřebitele povinnost prokázat splnění povinnosti podnikatele, kterou mu ukládají ustanovení o smlouvě o finanční službě, nebol) zbavují spotřebitele jeho práva určit, který závazek má být poskytnutým plněním přednostně uhrazen.

39. Podle § 1820 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a používá-li při něm podnikatel výhradně alespoň jeden komunikační prostředek, který umožňuje uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti stran (dále jen "prostředek komunikace na dálku"), nebo směřuje-li takové jednání k uzavření smlouvy mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku,a) údaje o hlavních vlastnostech zboží nebo služby v rozsahu odpovídajícím použitému prostředku komunikace na dálku a povaze zboží nebo služby,b) údaje o své totožnosti,c) adresu sídla, telefonní číslo a adresu pro doručování elektronické pošty, případně i údaje o jiném prostředku on-line komunikace, který podnikatel též poskytuje za účelem rychlé a účinné komunikace a který spotřebiteli umožňuje uchovat písemnou komunikaci s podnikatelem v textové podobě, včetně data a času jejího uskutečnění; v případě, že podnikatel jedná za jiného podnikatele, také údaje o jeho totožnosti a sídle,d) adresu provozovny, pokud se liší od adresy sídla, a v případě, že podnikatel jedná za jiného podnikatele, také adresu, na niž může spotřebitel zaslat stížnost,e) celkovou cenu a náklady na dodání podle § 1811 odst. 2 písm. c) a e); v případě smlouvy uzavírané na dobu neurčitou nebo smlouvy, jejímž předmětem je opakované plnění, sdělí tento údaj také za jedno zúčtovací období, kterým je vždy jeden měsíc, pokud je tato cena neměnná,f) údaj o přizpůsobení ceny osobě spotřebitele na základě automatizovaného rozhodování, byla-li cena takto přizpůsobena,g) náklady na prostředky komunikace na dálku, pokud se liší od základní sazby,h) způsob platby, způsob a čas dodání nebo plnění a případně pravidla vyřizování stížností,i) podmínky, lhůtu a postup pro uplatnění práva na odstoupení od smlouvy, jakož i vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy, pokud lze tohoto práva využít; náležitosti vzorového formuláře stanoví prováděcí právní předpis,j) údaj, že v případě odstoupení od smlouvy ponese spotřebitel náklady spojené s vrácením zboží, a jde-li o smlouvu uzavřenou prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, výši nákladů spojených s vrácením zboží, nemůže-li být pro svou povahu vráceno obvyklou poštovní cestou,k) údaj, že při odstoupení od smlouvy po předložení žádosti o započetí plnění již v průběhu lhůty pro odstoupení podle § 1824a odst. 3 nebo podle § 1828 odst. 5 musí spotřebitel podnikateli poskytnout úhradu podle § 1834,l) údaj, že spotřebitel nemá právo odstoupit od smlouvy, je-li tomu tak, nebo údaj o tom, za jakých podmínek mu právo na odstoupení od smlouvy zanikne,m) údaj o existenci práv z vadného plnění, případně také o záruce za jakost, poprodejním servisu a jejich podmínkách,n) údaj o kodexu chování, pokud se jej podnikatel zavázal dodržovat v souvislosti s některou obchodní praktikou nebo odvětvím jeho podnikání a o tom, jak lze obdržet jeho kopii,o) údaj o době trvání závazku a podmínky ukončení závazku, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou nebo má-li být závazek automaticky prodlužován,p) nejkratší dobu, po kterou budou trvat spotřebitelovy povinnosti ze smlouvy, má-li být smlouvou určena,q) údaj o povinnosti zaplatit zálohu nebo obdobnou platbu, je-li vyžadována, a o jejích podmínkách,r) údaje o funkčnosti, kompatibilitě a interoperabilitě podle § 1811 odst. 2 písm. h) a i), as) údaj o existenci, způsobu a podmínkách mimosoudního vyřizování sporů spotřebitelů včetně údaje, zda se lze obrátit se stížností na orgán dohledu nebo státního dozoru.

40. Podle § 1828 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. sjednává-li se smlouva mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání, sdělí podnikatel spotřebiteli písemně údaje uvedené v § 1811 odst. 2 a § 1820 odst. 1; v jiné textové podobě jen tehdy, pokud s tím spotřebitel souhlasil.

41. Podle § 1829 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb., spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů. Lhůta podle věty první běží ode dne uzavření smlouvy a jde-li oa) kupní smlouvu, ode dne převzetí zboží,b) smlouvu, jejímž předmětem je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, ode dne převzetí poslední dodávky zboží, neboc) smlouvu, jejímž předmětem je pravidelná opakovaná dodávka zboží, ode dne převzetí první dodávky zboží.

42. Podle § 1829 odst. 2 občanského zákona č. 89/2012 Sb. nebyl-li spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy v souladu s § 1820 odst. 1 písm. f), může spotřebitel od smlouvy odstoupit do jednoho roku a čtrnácti dnů ode dne počátku běhu lhůty pro odstoupení podle odstavce 1. Jestliže však byl spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy v této lhůtě, běží čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení ode dne, kdy spotřebitel poučení obdržel.

43. Podle § 1839 občanského zákona č. 89/2012 Sb. v případě pochybností musí podnikatel prokázat, že sdělil spotřebiteli údaje, které je povinen sdělit podle tohoto pododdílu.

44. Podle § 545 občanského zákona č. 89/2012 Sb. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

45. Podle § 551 občanského zákona č. 89/2012 Sb. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

46. Podle § 552 občanského zákona č. 89/2012 Sb. o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle.

47. Podle § 553 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

48. Podle § 554 občanského zákona č. 89/2012 Sb. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

49. Ze shora uvedeného vyplývá, že ve smyslu ustanovení § 2445 občanského zákona č. 89/2012 Sb., podstatnými náležitostmi smlouvy o zprostředkování je určení zprostředkovávané smlouvy, závazek zprostředkovatele zprostředkovat uzavření určité smlouvy (či pouze obstarat příležitost k uzavření určité smlouvy) s třetí osobou a závazek zájemce zaplatit zprostředkovateli provizi.

50. Z ustanovení § 2449 občanského zákona č. 89/2012 Sb. neplyne pouze závazek zájemce uhradit toliko náklady spojené se zprostředkováním, neboť zprostředkovatelská smlouva je vždy zásadně úplatná. Není-li sjednána provize, posoudí se taková smlouva podle svého obsahu jako smlouva nepojmenovaná, či jako smlouva příkazní. S ohledem na zásadu smluvní volnosti a dispozitivnosti občanského zákona však nelze vyloučit ve zprostředkovatelské smlouvě sjednání provize pouze symbolické, jejímž účelem nebude ekonomický prospěch zprostředkovatele, ale podřízení práv a povinností ze sjednané smlouvy komentovaným ustanovením. Zaváže-li se jedna strana smlouvy pro druhou zprostředkovat uzavření určité smlouvy bezúplatně, může se podle okolností jejich vztah posuzovat již jako pouhá společenská úsluha, popřípadě jako příkaz k faktickému, nikoli právnímu jednání.

51. Smlouva o zprostředkování je smlouvou příkazního typu, na rozdíl od příkazní smlouvy ale zprostředkovatel není oprávněn ani povinen za zájemce právně jednat, narozdíl od obchodního zastoupení se jedná o jednorázový úkol, nikoli o opakovanou činnost. Zákon definuje závazek zprostředkovatele jako povinnost zprostředkovat uzavření smlouvy nebo pouze obstarat příležitost k uzavření smlouvy. Ve své podstatě se však jedná o to samé, nalézt třetí stranu připravenou uzavřít požadovanou smlouvu se zájemcem. Zprostředkovatel nemá vliv na to, zda zájemce jeho zprostředkování využije a smlouvu uzavře, nebo zda příležitost uzavřít smlouvu pomine. Rozdíl mezi zprostředkováním smlouvy, či pouhé příležitosti k jejímu uzavření, se projeví ve vzniku práva na provizi a její splatnost podle § 2447 občanského zákona.

52. Výše provize musí být sjednána pevně nebo v závislosti na zprostředkované výši plnění z obchodu nebo na skutečně uskutečněném plnění třetí stranou. Není-li sjednána určitá výše provize či způsob jejího určení, platí obecně úprava obsažená v § 1792 odst. 1 občanského zákona, tedy že úplata byla ujednána ve výši obvyklé v době a v místě uzavření smlouvy. Ustanovení odstavce 2 zakládá vyvratitelnou domněnku, že je-li z okolností zřejmé, že za zprostředkování uzavření smlouvy bude zprostředkovatel požadovat odměnu, jde o smlouvu zprostředkovatelskou. Z okolností to tak bude zřejmé kupříkladu tehdy, pokud má zprostředkovatel zprostředkování obchodu jako předmět podnikání.

53. Pro smlouvu zprostředkovatelskou není předepsána písemná forma, avšak zejména s ohledem na požadavek určitosti zprostředkovávané smlouvy, tedy definování cíle, ke kterému má zprostředkování vést, bude písemná forma obvyklá. Na zprostředkovatelskou smlouvu, kterou uzavírá podnikatel se spotřebitelem, jak tomu bude ve většině případů zprostředkovatelských smluv uzavřených s realitní kanceláří, se použije též ustanovení o spotřebitelských smlouvách.

54. Pokud jde o odstoupení spotřebitele od smlouvy ve smyslu ustanovení § 1829 občanského zákona č. 89/2012 Sb., ustanovení vymezují společná pravidla pro odstoupení od smluv uzavřených distančním způsobem a od smluv uzavřených mimo obchodní prostory. Jedná se o provedení článku 9 až 16, ze směrnice 211/83/EU o právech spotřebitelů. Upravuje se právo spotřebitele odstoupit od smlouvy do 14 dnů ode dne uzavření smlouvy, jakož i delší lhůty pro odstoupení. Návrh taktéž umožňuje, aby právo na odstoupení bylo realizováno prostřednictvím vzorového formuláře vyplněného na internetových stránkách. V praxi tak dojde zpravidla k elektronickému vyplnění formuláře, kdy projev vůle je učiněn formou stisknutí tlačítka na internetových stránkách prodejce. Zákon však vyžaduje, aby podnikatel takový projev vůle potvrdil bez zbytečného odkladu spotřebiteli v textové podobě. Nepotvrzení nemá vliv na odstoupení od smlouvy, ale může být sankcionováno podle předpisů veřejného práva. Spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy bez uvedení důvodu a bez sankce. Zákon stanoví, že podnikatel může po spotřebiteli v případě odstoupení požadovat jen náklady, o kterých to stanoví. Zároveň se stanovují výjimky z práva spotřebitele odstoupit od smlouvy bez uvedení důvodu od určitých taxativně vypočtených smluv s ohledem na jejich specifický charakter.

55. V projednávaném případě po zjištění skutkového stavu věci posoudil soud žalobu ze dne 2.12.2020 po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 75 000 Kč s příslušenstvím neshledal po právu, žalobu v celém rozsahu zamítl a žalované jako procesně úspěšnému účastníku řízení přiznal právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení.

56. Důvody, které vedly soud k zamítnutí žaloby v prvé řadě spočívají v tom, že žalobkyni se v průběhu řízení nepodařilo prokázat, že mezi účastníky byla v listopadu nebo v prosinci roku 2019 uzavřena ústní smlouva o zprostředkování ve smyslu ustanovení § 2445 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb., jejímž předmětem byl závazek žalobkyně obstarat pro žalovanou příležitost uzavření kupní smlouvy na prodej nemovitostí, konkrétně pozemku parc. č. , číslo, zapsaného na LV č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, za ujednanou cenu a závazek žalované jako zájemkyně o uzavření kupní smlouvy, uhradit za toto zprostředkování žalobkyni provizi ve výši 50 Kč za 1 m2. Pokud tedy v řízení nebylo dle závěru soudu prokázáno, že taková ústní smlouva mezi účastníky byla uzavřena, nemohl shledat soud nárok žalobkyně na zaplacení provize za zprostředkování důvodným, neboť žalovaná žádný závazek uhradit provizi za zprostředkování nepřevzala, ani neudělila pokyn žalobkyni ke zprostředkování. Za této situace nemůže být nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 75 000 Kč s příslušenstvím po právu. Nárok žalobkyně nemůže vyplývat z písemné smlouvy uzavřené dne 1.6.2020, o jejímž uzavření nebylo mezi účastníky sporu, neboť přesto, že obě strany potvrdily, že písemná smlouva o zprostředkování byla 1.6.2020 mimo obchodní prostory žalobkyně uzavřena, nebylo mezi účastníky sporné ani to, že tato smlouva byla zrušena v důsledku odstoupení ze strany žalované, které bylo učiněno jak telefonicky, tak SMS zprávou dne 1.6.2020, dostalo se do dispozice žalobkyně a v neposlední řadě písemně prostřednictvím právního zástupce žalované dne 5.6.202, žalobkyně konečně svůj nárok na zaplacení provize ani z písemné smlouvy ze dne 1.6.2020 nedovozovala, když od počátku tvrdila, že písemná smlouva uzavřená dne 1.6.2020 byla pouze písemným stvrzením ústně uzavřené smlouvy z listopadu nebo prosince 2019. Naopak žalovaná po celé řízení popírala, že by mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva v roce 2019. Podle žalované se nikdy se žalobkyní na prodávaných pozemcích, za účelem uzavření smlouvy, nesetkala, žádné prohlídky na základě uzavřené smlouvy o zprostředkování rovněž nebyla přítomna, pokud se v květnu 2020 na pozemcích nacházela, nebylo to za účelem absolvování prohlídky, ale z jiných důvodů.

57. Podstatou zprostředkovatelské smlouvy podle § 2445 občanského zákoníku je to, že jedna strana smlouvy, zprostředkovatel, obstará nebo zajistí pro druhou stranu smlouvy (zájemce) příležitost nebo možnost uzavření smlouvy, tj. sežene zájemce k uzavření smlouvy a zájemce mu za toto zprostředkování zaplatí odměnu, tj. provizi. V daném případě žalobkyně tvrdila, že taková smlouva byla mezi účastníky uzavřena v roce 2019, že tehdy obdržela od žalované pokyn k prodeji, splnila své povinnosti vyplývající z ústní smlouvy, sehnala zájemce o koupi nemovitostí žalované, a proto jí náleží odměna za toto zprostředkování představující provizi ve výši 75 000 Kč. Žalovaná jakékoli uzavření smlouvy v roce 2019 popřela, ani ústní, ani konkludentní smlouva uzavřena nebyla.

58. Občanský zákon neukládá povinnost stranám smlouvy o zprostředkování, aby takovou smlouvu uzavřely písemně, avšak v takovém případě, je-li smlouva uzavřena ústně, je ztížena jejich důkazní situace, dovolává-li se jedna strana ústní smlouvy, kterou druhá strana zpochybňuje. V takovém případě je třeba na uzavření smlouvy a obsah smlouvy pohlížet v kontextu všech tvrzených okolností sporu.

59. Soud v tomto směru v prvé řadě poukazuje na to, že ani žalobkyně si od počátku sporu nebyla jista, kdy vlastně měla být ústní smlouva uzavřena, nejprve v žalobě tvrdila, že v listopadu 2019, následně upřesňovala, že v prosinci 2019, avšak ve výpovědi dne 30.30.2022 uvedla, že smlouvu uzavřely ještě před výpovědí zprostředkovatelské smlouvy s , právnická osoba, . V těchto rozporech lze spatřovat zpochybnění ústní smlouvy, protože sotva mohla být mezi účastníky uzavřena nová smlouva o zprostředkování v listopadu 2019, když obě strany smlouvy dobře věděly, že žalovaná je vázána exkluzivitou u jiné realitní kanceláře a do úvahy mohla přicházet nová smlouva, až poté, co předchozí bude platně vypovězena. Tyto skutečnosti musely být žalobkyni jako podnikateli v oboru zřejmé, soud proto neuvěřil jejímu tvrzení o tom, že skutečně smlouvu v ústní podobě se žalovanou uzavřela v roce 2019, naopak se jeví pravdivým tvrzení žalované, že se dohodly na uzavření písemné smlouvy až později, když sežene nějaké zájemce. Takto se vyjádřila žalobkyně rovněž ve své účastnické výpovědi.

60. Konečně žalobkyně v průběhu řízení ani věrohodně nevysvětlila, proč vlastně sepisovala novou písemnou smlouvu dne 1.6.2020, mimo prostor provozovny, když byla přesvědčena o platnosti ústní smlouvy z roku 2019. Soud shledal důvodné námitky žalované, která se bránila tím, že občanský zákon nezná žádnou transformaci ústní smlouvy do písemné podoby, tedy pokud by byla v roce 2019 smlouva o zprostředkování mezi účastníky platně uzavřena, nebyl by žádný důvod uzavírat, byť písemně, smlouvu novou a stejného obsahu. Proto soud tvrzením žalobkyně neuvěřil.

61. Pokud žalobkyně namítala, že písemně uzavřená smlouva ze dne 1.6.2020 byla pouze písemným stvrzením ústně uzavřené smlouvy z roku 2019, ustanovení § 1757 odst. 1 občanského zákona upravuje stvrzení ústní smlouvy v písemné formě, sotva však měl zákon na mysli stvrzení s odstupem několika měsíců, jak je tomu v tomto případě, když ústní smlouva měla být dle žalobkyně z listopadu nebo prosince 2019 a písemné stvrzení ze dne 1. 6. 2020. Navíc na listině ze dne 1.6.2020 je výslovně uvedeno, že se jedná o zprostředkovatelskou smlouvu a nikoli o stvrzení jiné smlouvy datované v listopadu nebo prosinci 2019. Má-li být vůle stran při uzavření smlouvy projevena bezodkladně, lez totéž vztáhnout na písemné stvrzení smlouvy. Nelze se tedy představit, že je stranami ústní smlouva stvrzována s odstupem několika měsíců, naopak je pravděpodobné, že se účastnice byly blízké, jak je zřejmé z jejich komunikace, že si vzájemně důvěřovaly a dohodly se na tom, že žalobkyně může hledat zájemce a poté, co nějaké sežene, sepíšou písemnou smlouvu a žalovaná uhradí provizi, na níž se dohodnou.

62. Pokud podle občanského zákona je třeba právní jednání mezi podnikatelem a spotřebitelem vykládat vždy ve prospěch spotřebitele, nepochybně i celý kontraktační proces, který mu předchází, je třeba v tomto světle vykládat. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že se jedná o vztah mezi podnikatelem (žalobkyně) a spotřebitelem (žalovaná). V tomto směru však žalobkyně ani netvrdila, ani neprokazovala, že v listopadu, resp. prosinci 2019 vedla předsmluvní jednání se žalovanou, že jí předem sdělila obsah ústní smlouvy, která měla být uzavřena mimo provozovny na pozemku žalované, že jí vše vysvětlila, jasně a srozumitelně, jak to má na mysli ust. § 1811 občanského zákona, respektive poučila o možnostech odstoupení od smlouvy.

63. Vzhledem k absenci těchto tvrzení a důkazů dle soudu žalobkyně neprokázala uzavření ústní smlouvy v roce 2019, ze žádného z důkazů neplyne jednoznačný závěr, že skutečně v roce 2019 byly ujednány podstatné náležitosti smlouvy, řádně projevena vůle stran a výslovně byla mezi stranami ujednána smlouva o zprostředkování, jejímž účelem bylo obstarání příležitosti za účelem prodeje nemovitosti žalované. Žalobkyně sama potvrdila, že v této době se vůbec o ceně prodávaných nemovitostí nebavily, messenger nebo facebooková komunikace v dané věci neprokazuje, že žalobkyně před uzavřením smlouvy přesně označila službu, kterou pro žalovanou, jako zájemce, bude vykonávat, způsob odměny plnění, údaje o trvání závazku a rovněž poučení podle § 1820 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb., a to zejména poučení o možnosti odstoupení. Taková sdělení z komunikace mezi účastníky neplyne.

64. Soud se po provedeném dokazování přiklonil k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena písemná smlouva dne 1.6.2020, která byla vyústěním jejich stanovisek pramenících z předsmluvní komunikace přes messenger nebo facebook. Z této komunikace je zpočátku patrná nerozhodnost žalované, která chtěla své pozemky prodat za co nejvyšší cenu, vyjednávání o výši provize, vyřešení toho, jakým způsobem budou pozemky prodávány, zda jako celek, nebo oddělením, po částech, jakým způsobem bude vyhotoven geometrický plán. Z komunikace je zřejmé, že obě strany řešily osobní otázky, jejich vztah měl i osobní rovinu, jak se bránila žalovaná, byla mezi nimi důvěra a že se žalovaná důvodně domnívala, že pokud žalobkyně nemovitosti inzerovala nebo snad nabízela, aniž ji o tom informovala, činí tak jako přátelskou výpomoc a sama od sebe, protože nikdy žádný konkrétní pokyn k prodeji, až do 1.6.2020 od žalované neobdržela.

65. Pokud žalobkyně činila určitá jednání, ať už jednala s CHKO nebo na stavebním úřadě, bylo mezi účastníky nesporné, že žalovaná jí nikdy žádnou plnou moc k takovým jednáním neudělila a obsahem případné smlouvy o zprostředkování není na rozdíl od příkazní smlouvy udělení plné moci. Pokud tedy taková jednání žalobkyně vedla, byla to pouze iniciativa žalobkyně, která neměla žádné právní dopady pro žalovanou.

66. Ze všech těchto důvodů se žalobkyni nepodařilo prokázat uzavření ústní smlouvy, její výpověď pro rozporuplnost nepovažuje soud za věrohodnou, když žalobkyně zmiňuje ústní a současně písemnou smlouvu, naopak žalovaná ve své výpovědi jednoznačně uvedla, že žádná ústní smlouva uzavřena nikdy nebyla a na svém stanovisku konzistentně setrvala po celé řízení, na rozdíl od žalobkyně, která uzavření písemní smlouvy připustila a dodatečně vysvětlovala důvody takové smlouvy. Ze strany žalované dle soudu k žádnému právnímu jednání, které by vyvolávalo právní následky spočívající v uzavření ústní smlouvy v roce 2019 nedošlo, tj. nedošlo k udělení přesného pokynu „zprostředkuj pro mě obstarání smlouvy, příležitost uzavřít kupní smlouvu nebo sežeň zájemce na prodej mého pozemku“ a proto se žalobkyně nemůže domáhat po žalované zaplacení provize za činnosti, k nimž nebyla ze strany žalované zmocněna. Právně lze konat jednáním nebo opomenutím. Může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, co jednající osoba chtěla projevit. V daném případě dle závěru soudu jsou pochybnosti o tom, co se mezi účastníky odehrálo. Zcela jednoznačně však smlouva o zprostředkování byla uzavřena až 1.6.2020. Výkladová pravidla podle § 556 odst. 1 občanského zákona č. 89/2012 Sb. ukládají soudu vyložit právní jednání tak, aby byl šetřen úmysl jednajícího. Podle soudu vyšlo v řízení najevo, že úmyslem žalované v listopadu nebo prosinci 2019 nebylo uzavření smlouvy o zprostředkování, protože za takové situace by žalovaná neuzavřela následně písemnou smlouvu až s odstupem několika měsíců 1.6.2020, takový úmysl nelze na straně žalované vůbec dovodit. Dle závěru soudu z provedeného dokazování jasně plyne, že na straně žalované v roce 2019 absentovala jakákoli vůle uzavřít smlouvu o zprostředkování, pro nedostatek takové zjevné a vážné vůle na straně žalované se nemůže jednat o právní jednání. K takovému jednání, kdy na druhé straně chybí vážně projevená vůle, se v právu vůbec nepřihlíží. V neposlední řadě nelze pominout ani fakt, že žalobkyně oznámila žalované uzavření rezervační smlouvy, přitom odkázala na uzavření písemné smlouvy o zprostředkování ze dne 1.6.2020, nikoli ústní smlouvy o zprostředkování, už z toho lze dovodit, jaká smlouvy byla skutečně mezi stranami uzavřena.

67. Pokud jde o písemnou smlouvu o zprostředkování ze dne 1.6.2020, vzhledem k tomu, že se jedná o uzavření smlouvy mimo obchodní prostory a že se jedná o smlouvu mezi podnikatelem a spotřebitelem, tedy smlouvu, kterou je třeba vykládat ve prospěch spotřebitele a kdy z této smlouvy plynou povinnosti a práva jak zprostředkovateli, tak spotřebiteli, přičemž je třeba mít na paměti ochranu spotřebitele ve smyslu ustanovení § 1811 a násl. občanského zákona č. 89/2012 Sb. a vzhledem k tomu, že k uzavření smlouvy došlo bez předchozího upozornění, bez toho, že by žalobkyně jako podnikatel, spotřebitelce, tedy žalované, poskytla předem informace o tom, co bude obsahem smlouvy, že by jí upozornila na to, že 1.6.2020 na schůzce v restauraci bude taková smlouva uzavřena a že by ji navíc poučila o možnosti odstoupení, když pouze poukázala na znění smlouvy, má soud za to, že žalovaná zcela důvodně a oprávněně od smlouvy odstoupila, čímž došlo ke zrušení smlouvy. V tomto směru se navíc obě strany sporu shodly a odstoupení od písemné zprostředkovatelské smlouvy nerozporovaly.

68. Z důvodů shora uvedených proto soud žalobě nevyhověl. Žalobu v celém rozsahu zamítl, když žalobkyně svůj nárok opírá o ústní smlouvu, jejíž uzavření v průběhu řízení nebylo prokázáno a nárok žalobkyně nelze posoudit ani z titulu písemné smlouvy ze dne 1.6.2020, neboť tato smlouva byla z důvodu odstoupení od smlouvy zrušena. Výrokem I. soud proto žalobu na zaplacení částky ve výši 75 000 Kč s příslušenstvím v celém rozsahu zamítl.

69. Žalovaná byla zcela procesně úspěšná, má proto právo vůči žalobkyni na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Účelně vynaložené náklady žalované za řízení vedené u zdejšího soudu v předmětné věci činí odměnu právního zastoupení podle § 7 advokátního tarifu vyhlášky č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty 75 000 Kč, 1 úkon po 4 100 Kč, a to za celkem 12 úkonů, tj. převzetí věci plnou mocí ze dne 13.1.2021, sepis neodůvodněného odporu a vyjádření k žalobě ze dne 10.6.2021 (jeden úkon), účast u jednání soudu dne 8.12.2021, účast u jednání ze dne 6.1.2022, vyjádření žalované ze dne 20.1.2022, jednání u soudu ze dne 30.3.2022 - 2 úkony, jednání u soudu ze dne 16.6.2022 a jednání u soudu dne 26.9.2023 - 2 úkony, dále 2x úkon za poradu dne 10.6.2021 za účelem vyhotovení vyjádření k žalobě na výzvu soudu dle § 114b odst. 1 o.s.ř a porada před jednáním ze dne 22.3.2022, poslední poradu nepovažuje soud za účelně vynaloženou, celkem 12 úkonů po 4 100 Kč, dohromady 49 200 Kč, dále 12 režijních paušálů po 300 Kč, celkem 3 600 Kč. Dále jízdné k jednání soudu ve všech shora uvedených případech, tedy ve 6 případech dne 8.12.2021, 6.1.2022, 16.6.2022, 30.3.2022 a 26.9.2023 + k prostudování soudního spisu u Okresního soudu ve Frýdku Místku ze strany právního zástupce žalované dne 29.11.2021, osobním motorovým vozidlem , SPZ, při průměrné spotřebě 5,4 l na 100km vyhláškové ceny, dohromady jízdné 968 Kč a náhradu za ztrátu času celkem za 5 jízd k Okresnímu soudu ve Frýdku Místku k jednání a dále 1 cesta k prostudování spisu, celkem 6 půl hodin tam a 6 půl hodin zpět po 100 korun, dohromady 12 x 100, celkem 1 200 Kč, celkem tedy 54 968 Kč, neboť právní zástupkyně žalované není plátcem DPH. Pokud jde o zbývající vyčíslené náklady, a to zejména odpor proti platebnímu rozkazu, včetně jeho odůvodnění, vzhledem k tomu, že ve spise absentuje odůvodnění odporu, samotné znění odporu jen o několika řádcích, nepovažuje soud takové znění odporu za právní jednání, respektive úkon právní služby, proto tento úkon spojil s vyjádření ze dne 10.6.2021, pokud jde o porady, rovněž s ohledem na délku řízení, odměnu právního zastoupení za převzetí věci, řadu vyjádření, účast u jednání, u něhož byla přítomna jak právní zástupkyně žalované, tak žalovaná, dle závěru soudu porad ze dne 18.10.2021 nepovažuje soud za účelně vynaložené náklady, když po této poradě nenásledovalo žádné jednání ve věci, a proto nepřiznal žalované právo na náhradu těchto nákladů po žalobkyni. Žalobkyně byla procesně neúspěšná, je tedy povinna podle § 142 odst. 1 o.s.ř dle výroku II. zaplatit žalované účelně vynaložené náklady řízení v celkové výši 54 968 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalované.