14 C 86/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr Monikou Szkanderovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 13 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 13 000 Kč od 1.12.2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 000 Kč s příslušenstvím, která představuje smluvní pokutu, s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 10. 10. 2018 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které žalovanému kromě poskytování televizního vysílání, pronajala technická zařízení, a to 2x set-top box/CA Modul sériové č. [číslo] a sériové [číslo], 2x přístupovou kartu [číslo] [číslo] které měl žalovaný v souladu s čl. 8 všeobecných podmínek vrátit do 10 dnů od ukončení smlouvy, k čemuž došlo dne 31. 8. 2019 a žalovaný zařízení nevrátil. V důsledku toho vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pouty ve výši 5 000 Kč za nevrácení každého Set-top boxu a ve výši 1 500 Kč za nevrácení každé přístupové karty, celkem 13 000 Kč. K zaplacení smluvní pokuty za nevrácená zařízení byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 18. 11. 2020, i přesto své závazky nesplnil. Nezaplacením smluvní pokuty se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyně se rovněž domáhá zaplacení úroků z prodlení z částky 13 000 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 26. 2. 2021 byl žalovaný vyzván, aby se vyjádřil podle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně. Žalovaný se v uvedené lhůtě nevyjádřil, a proto měl soud za to, že s navrhovaným postupem souhlasí.

4. Soud při zjišťování skutkového stavu věci vycházel z listinných důkazů, které byly předloženy žalobkyní. Z listiny nazvané smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] – kombinovaná televize ze dne 10. 10. 2018 bylo prokázáno, že [právnická osoba], s. r. o. se s žalovaným dohodla, že mu bude poskytovat za sjednaných podmínek a rozsahu služby elektronických komunikací a žalovaný bude za tyto služby hradit sjednanou odměnu a další poplatky a náklady dle ceníku. K pronájmu bylo žalovanému poskytnuto 2x technické zařízení [právnická osoba] a dvě karty, jejichž převzetí potvrdil na formuláři o převzetí ze dne 10. 10. 2018, s tím, že ve smlouvě vzal žalovaný na vědomí a vyslovil souhlas se smluvní pokutou 5 000 Kč za nevrácení, poškození, zničení nebo nesprávný zásah do zapůjčeného koncového zařízení. Součástí smlouvy byly zejména všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a Podmínky pro službu [označení] [anonymizováno].

5. Ze Zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize [označení] [anonymizováno] soud zjistil, že podle čl. 4 je Účastník v případě ukončení Smlouvy povinen Technické zařízení vrátit [právnická osoba] ve stavu, který odpovídá běžnému opotřebení, a to nejpozději do 10 dnů od ukončení Smlouvy (Ukončí-li Účastník Smlouvu částečně, platí tato povinnost ve vztahu k dotčenému Technickému zařízení).

6. Z výzvy k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty ze dne 10. 10. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného mimo jiné k úhradě smluvní pokuty 13 000 Kč. Za porušení povinnosti vrátit set-top box/CA Modul byla žalovanému vyúčtovaná pokuta ve výši 5 000 Kč a za porušení povinnosti vrátit Kartu smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč, a to za každé zařízení.

7. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 13 000 Kč představující smluvní pokutu také dopisem ze dne 18. 11. 2020, ve kterém mu poskytla lhůtu k vrácení a zaplacení pokuty nejpozději do 7 dnů ode dne doručení této výzvy. Zároveň byl žalovaný upozorněn na možnost vymáhání pohledávky soudní cestou, jak bylo zjištěno z výzvy k úhradě dlužné částky a vrácení technického zařízení ze dne 18. 11 2020.

8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně se na základě dohody se žalovaným ze dne 10. 10. 2018 zavázala poskytovat žalovanému za sjednaných podmínek a ve sjednaném rozsahu veřejně dostupné služby elektronických komunikací a žalovaný jí bude za tyto služby hradit sjednanou odměnu a další poplatky a náklady dle ceníku. Na podkladě dohody žalovaný od žalobkyně přebral k pronájmu 2 technická, koncová, zařízení set-top box a 2x přístupovou kartu. V rámci dohody byl žalovaný seznámen s tím, že pokud nevrátí pronajatá technická zařízení, bude mu účtována smluvní pokuta 5 000 Kč za zařízení. Součástí dohody byly i zvláštní podmínky pro službu Kombinované televize [označení] [anonymizováno], které v čl. 4 zavazovaly žalovaného k povinnosti vrátit pronajaté technické zařízení nejpozději do 10 dnů od ukončení dohody. Dohoda mezi účastníky byla ukončena ke dni 31. 8. 2019, žalovaný zařízení v určené 10 denní lhůtě nevrátil. Žalobkyně upomínala žalovaného o vrácení zařízení nejprve výzvou ze dne 10. 10. 2019, ve které žalovanému vyčíslila rovněž smluvní pokutu 13 000 Kč sestávající se ze smluvní pokuty 2x 5 000Kč za 2 nevrácené set-top boxy a 2x 1 500 Kč za 2 nevrácené karty. Následně žalovaného znovu urgovala předžalobní upomínkou ze dne 18. 11. 2020 a zároveň žalovaného znovu vyzvala k úhradě smluvní pokuty 13 000 Kč, a to nejpozději do 7 dnů ode dne doručení této výzvy.

9. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav ve smyslu citovaných usnesení a dospěl k závěru, že žalovaný porušil svou povinnost, která mu vyplývala z uzavřené smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, konkrétně z čl. 4 zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize [označení] [ozančení], když ve sjednané lhůtě, tj. 10 dnů od ukončení smlouvy, nevrátil žalobkyni zapůjčená zařízení, a to 2 set-top boxy a dvě karty, v důsledku čehož mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu, kterou si strany dohodly ve smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací a jejíž podklad je v § 2048 o. z. Dle uzavřené smlouvy činila smluvní pokuta za jedno nevrácené zařízení 5 000 Kč a za jednu nevrácenou kartu 1 500 Kč. S ohledem na uvedené má žalovaný zaplatit žalobkyni smluvní pokutu v celkové výši 13 000 Kč. Protože žalovaný smluvní pokutu neuhradil ve lhůtě stanovené v předžalobní upomínce, tj. do 7 dnů od doručení upomínky, která v souladu s § 537 o. z. (který určuje, že odeslaná zásilka je doručena 3. pracovní den, v tomto případě tj. 23. 11. 2020) nastala dne 30. 11. 2020, dostal se tak žalovaný dne 1. 12. 2020 do prodlení s plněním povinnosti a dle § 1970 o. z. je povinen zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení z dlužné částky za dobu od prvého dne prodlení, tj. od 1. 12. 2020, do zaplacení ve výši 8,25 % ročně. O lhůtě k plnění 3 dny od právní moci rozsudku soud rozhodl na základě § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. když k jinému postupu neshledal předpoklady.

12. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má procesně úspěšný účastník řízení právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě byla žalobkyně procesně úspěšným účastníkem řízení, má proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), celkem 900 Kč, plus 3x režijní paušál po 100 Kč, celkem 300 Kč, a to vše dle § 14b odst. 1, odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., plus DPH 21 %, tj. 252 Kč. Dohromady náklady řízení představují částku 2 252 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.