14 C 92/2015

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Szkanderovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka pojišťovna , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o zaplacení částky 3 000 000 Kč a náhradu za ztrátu na výdělku

I. Žaloba, aby žalovaná 1. a žalovaný 2. zaplatili žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nemajetkové újmy, bolestného a ztížení společenského uplatnění částku ve výši 3 000 000 Kč a náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za dobu od 11.3.2013 do 26.9.2013 ve výši 13 198,50 Kč, náhradu za ztrátu na výdělku za dobu od 1.3.2014 do 30.8.2014 ve výši 37 938 Kč a částku ve výši 11 973 Kč měsíčně za období od 22.9.2013 do 1.4.2015 a od 1.5.2015 nadále částku ve výši 5 456,50 Kč měsíčně, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku náklady státu ve výši 30 790,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 1. na náhradě nákladů řízení částku ve výši 148 251,80 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované 1.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 2. na náhradě nákladů řízení částku ve výši 116 705,80 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného 2.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 9.4.2015 domáhala u zdejšího soudu po žalovaných 1., 2. zaplacení náhrady újmy na zdraví ve výši 3 000 000 Kč a náhrady za ztrátu na výdělku v důsledku poskytnutí nedostatečné lékařské péče ze strany žalovaných 1., 2. Žalobkyně žalobu zdůvodnila tím, že dne 12.3.2013 podstoupila invazivní výkon totální laparoskopické hysterektomie, operace proběhla u žalované 1. [nemocnice] [obec], kde byla žalobkyně hospitalizována, samotnou operaci provedl žalovaný 2. [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] Operace proběhla dne 12.3.2013 v čase 15:20 16:35 hodin. Operace byli přítomni první asistent, anesteziolog a instrumentář jako zaměstnanci žalované 1. Indikaci k operaci provedl [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], žalobkyně byla v nemocnici hospitalizována od 12.3.2013 do 14.3.2013 na oddělení chirurgie, neboť nemocnice nedisponuje gynekologickým oddělením. Žalovaný 2. poskytl žalobkyni bezprostřední pooperační péči, a to v období od 16:45 hodin do 18:30 hodin ve dne operace, tj. 12.3.2013, poté nemocnici opustil, žalobkyni nekontroloval, žalobkyně byla dne 14.3.2013 propuštěna. Pochybení žalované 1. spočívá v tom, že žalovaná 1., kde operace proběhla, nebyla personálně ani materiálně zabezpečena k operačnímu výkonu, nemohla tedy poskytnout kvalitní pooperační péči, propuštěna byla chirurgem bez vaginálního vyšetření, hospitalizována byla neúměrně krátce. Žalovaná 1. pochybila, postup žalované 1. je v rozporu s vyhl. č. 99/2012. Třetí den po operaci dne 15.3.2013 se u žalobkyně vyskytla teplota, žalobkyně volala telefonicky a kontaktovala žalovanou 2., telefonicky jí byl ordinován Panadol, rovněž kontaktovala žalovanou 1., ordinován jí byl telefonicky Panadol, na kontrolu byla objednána k žalovanému 2. dne 20.3.2013, teploty přetrvávaly až do 20.3.2013, tj. dne kontroly, dne 20.3.2013 žalovaný 2. žalobkyni vytáhl stehy, odebral krev, nasadil antibiotika Zinnat, dále léky na bolest, měla vysoké CRP – 239,30 a vysokou hladinu [anonymizováno] – 14,6. Další kontrola proběhla dne 27.3.2013, u žalované 2. došlo opětovně k odběru krve, změně antibiotik, vyšetření ultrazvukem. Vzhledem k tomu, že se stav žalobkyně nezlepšil, dne 29.3.2013 začala silně krvácet, byla převezena rychlou záchrannou službou do [nemocnice] ve [obec], kde podstoupila reoperaci, došlo k výrazné ztrátě krve, byla jí poskytnuta transfuze, došlo k resutuře rozpadu pahýlu. Dva dny po operaci byla bez potíží, 1.4.2013 znovu začala krvácet, podstoupila další operaci, v [nemocnice] ve [obec] se reoperace nezdařily, proto došlo dne 2.4.2013 k převozu do Fakultní nemocnice v [obec], byl diagnostikován zánět. Dne 5.4.2013 došlo ve Fakultní nemocnici [obec] k revizi břicha, nasazení antibiotik, žalobkyně se začala uzdravovat. Žalobkyně absolvovala celkem 3 reoperace, došlo k velké krevní ztrátě, k nasazení transfuze, zhubla 9 kilo, 3 měsíce byla v pracovní neschopnosti, podstoupila lázeňskou péči, došlo k rozvázání pracovního poměru k 30.11.2013, žalobkyně je v invalidním důchodu. V důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se u žalobkyně rozvinula posttraumatická stresová porucha. V důsledku anesteziologie má poruchy paměti, výbavnosti, zhoršení jemné motoriky, chronické bolesti břicha, poruchy vyprazdňování, bere antidepresiva, zhoršila se kvalita života, není schopna řádně provádět domácí práce, pracovat na zahradě, sportovat, vést intimní život, došlo u ní ke ztrátě na výdělku. Podle žalobkyně žalovaný 2. postupoval non lege artis, žalobkyni po operaci nekontroloval, nesprávně reagoval na teplotu, objednal ji kontrole až za týden, 20.3.2013, během kontroly špatně reagoval na subjektivní potíže i objektivní klinické nálezy, pokud by reagoval správně, nemuselo dojít k rozvoji zánětu, k rozpadu pooperační rány, proto se žalobkyně domáhá po žalovaném 1. náhrady nemajetkové újmy ve výši 1 500 000 Kč a náhrady ztráty na výdělku a po žalovaném 2. stejného nároku ve výši 1 500 000 Kč a náhrady ztráty na výdělku.

2. Žalobkyně k návrhu předložila listinné důkazy, a to informovaný souhlas ze dne [číslo] a [číslo], operační protokol, lékařské zprávy, výpis z obchodního rejstříku, výpis z registru subjektu, lékařské zprávy, dekurz, propouštěcí zprávu, stanovisko p. [příjmení], znalecký posudek, přehled vykázané péče, dopisy, chorobopis žalobkyně, výpis ze zdravotní dokumentace.

3. Žalovaná 1. se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 20.5.2015, když uvedla, že nárok neuznává, neshledává na své straně pasivní legitimaci, péči poskytovala v pořádku a lege artis. Navrhovala zamítnutí žaloby.

4. Žalovaný 2. se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 8.6.2015, když uvedl, že nárok žalobkyně neuznává, jako ošetřující lékař v ničem nepochybil.

5. Opětovně se žalovaný 2. vyjádřil k žalobě podáním ze dne 22.10.2015 a uvedl, že žalobkyně se řádně dostavila ke kontrole po operaci dne 20.3.2013, nezmiňovala žádné závažné potíže, i přesto nasadil antibiotika a analgetika, na další kontrole dne 27.3.2013 sdělovala žalobkyně žalovanému 2., že bolesti jsou mírnější, teplota odezněla, došlo k poklesu CRP. Navrhl zamítnutí žaloby a ke znaleckému posudku [akademický titul] [příjmení], který žalobkyně předložila, uvedl, že byl vypracován bez lékařské dokumentace.

6. U prvního jednání ve věci dne 12.2.2016 žalovaný 2. namítl nedostatek pasivní legitimace, předložil znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení], z něhož je zřejmé, že veškerá poskytnutá lékařská péče byla lege artis.

7. V průběhu řízení žalobkyně u dalšího jednání dne 22.2.2016 navrhla ve věci vypracování revizního znaleckého posudku, namítala nedostatky znaleckých posudků, které předložili žalovaní 1., 2., sdělila, že nelze akceptovat závěry těchto znaleckých posudků, když stejný znalec vypracoval znalecké posudky pro oba žalované.

8. V průběhu řízení s ohledem na změnu soudce byla žalobkyně opětovně vyzvána k doplnění skutkových tvrzení, a to usnesením ze dne 3.9.2018.

9. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila a upřesnila skutková tvrzení, a to k pasivní legitimaci obou účastníků, předpokladům odpovědnosti za škodu i k popisu škodného jednání.

10. U jednání ze dne 10.12.2018 žalobkyně upřesnila, že se domáhá žalované částky po obou žalovaných společně a nerozdílně, jedná se o nárok nemajetkové újmy z náhrady škody, na náhradě škody požaduje 300 000 Kč na bolestném a 2 700 000 Kč za ztížení společenského uplatnění. Žalobkyně má za to, že se jedná o solidární závazek, neboť nelze vymezit rozsah, jakým se žalovaní na vzniku škody podíleli.

11. U jednání ze dne 10.12.2018 se žalobkyni dostalo ze strany soudu poučení podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby doplnila skutková tvrzení, označila a předložila důkazy k prokázání skutkových tvrzení za účelem unesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Současně byla poučena, jak má tvrzení doplnit, tj. specifikovat, kdy vznikla škoda, jaká škoda, kdy se zdravotní stav žalobkyně ustálil a průběh vzniku škody, vymezí okolnosti zvláštního zřetele, kdo škodu způsobil, zda více škůdců, jaký je rozsah jejich odpovědnosti, z čeho žalobkyně dovozuje pasivní legitimaci žalovaných, jaké byly vztahy mezi žalobkyní a žalovanou 1. a žalovaným 2., jaká byla oprávněnost k výkonu gynekologické operace, totální laparoskopické hysterektomie, jaké povinnosti žalovaní porušili, zda k porušení povinností došlo zaviněným jednáním, zda je vznik škody v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaných 1., 2., jakou bolest žalobkyně vytrpěla, jak požaduje žalobkyně vytrpěnou bolest odškodnit, jaký je nárok za vytrpěnou bolest, zda došlo u žalobkyně ke ztížení společenského uplatnění, v jakém rozsahu, jak žalobkyně žádá tuto újmu nahradit, jak žila před vznikem škody a jak po vzniku škody, jak probíhal zákrok a pooperační péče, jak byla léčená, kdy byl diagnostikován posttraumatický syndrom a z jakého důvodu se projevuje, kdy žalobkyně pracovala v době vzniku škody, s jakou mzdou, kdy nastoupila na nemocenskou, jaké dávky jí byly vypláceny, kdy byla evidována jako nezaměstnaná na úřadu práce, kdy nastoupila do invalidního důchodu, jaké dávky jí od nástupu do invalidního důchodu byly vyplaceny, jaké nároky ve vztahu k náhradě mzdy a náhradě na ztrátě na výdělku požaduje.

12. S ohledem na poučení soudu podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. žalobkyně v průběhu řízení doplnila skutková tvrzení, vymezila žalovanou částku tak, že 300 000 Kč představuje bolestné a 2 700 000 Kč ztížení společenského uplatnění, dále požadovala náhradu na ztrátě na výdělku. Navrhla zavázat žalované 1., 2. společně a nerozdílně. Podle žalobkyně došlo ke vzniku škody dne 29.3.2013, kdy se u žalobkyně projevil zánět, došlo ke ztrátě krve, byla v ohrožení života, odvezena rychlou záchrannou službou do [nemocnice] [část obce], v důsledku nepříznivého zdravotního stavu, procesu hojení i operace a reoperací došlo u žalobkyně k psychické újmě, podle žalobkyně by nárok měl být posouzen dle nového občanského zákona č. 89/2012 Sb., neboť jsou dány důvody zvláštního zřetele hodné. Podle žalobkyně se v daném případě jedná o zcela mimořádná případ, raritní situaci, žalobkyně byla v ohrožení života a nedovolala se pomoci ani u jednoho z žalovaných. Samotný průběh pooperační péče představuje důvody zvláštního zřetele hodné. Pasivní legitimace žalovaných 1., 2. spočívá v tom, že oba porušili své právní povinnosti, operace proběhla v nemocnici bez gynekologického oddělení, operatér nebyl informován o vypadnutí drénu, propuštěna byla nikoliv gynekologem, ale chirurgem, oba žalovaní ordinovali po telefonu, porušili své povinnosti vyplývající z vyhlášky č. 99/2012 Sb. a zejména vyhl. č. 372/2011 o zdravotních službách. Podle § 4 odst. 2 cit. vyhlášky č. 372/2011 se žalobkyni ze strany žalovaných 1., 2. nedostalo náležité péče na odborné úrovni. Mezi jednáním žalovaných 1., 2. a vznikem škody existuje příčinná souvislost, pokud by zánět rozpoznali žalovaní 1., 2. včas, nedošlo by k vytrpění bolesti a ztížení společenského uplatnění.

13. Podáním ze dne 18.12.2018 žalobkyně doplnila skutková tvrzení tak, že operační zákrok probíhal v [nemocnice] na chirurgickém oddělení dne 12.3.2013, operaci prováděl žalovaný [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] Operace trvala 1 hodinu a 15 minut. Po probuzení byla žalobkyně přesunuta na chirurgické oddělení, propuštěna byla dne 14.3.2013 v 10 hodin. Během pobytu v nemocnici ji neprohlížel žádný lékař, nekontroloval, nebyla jí provedena žádná vyšetření, odběry. Posttraumatická stresová porucha byla žalobkyni diagnostikována dne 22.9.2014 na základě psychologického a psychiatrického vyšetření. Problémy se u žalobkyně projevovaly o rok dříve, začalo to nervozitou, špatnou pamětí, poruchami koncentrace, pozornosti, nesoustředění a zapomínání. Současně žalobkyně doplnila skutková tvrzení ohledně náhrady ztráty na výdělku.

14. Podáním ze dne 18.1.2019 se žalovaná 1. vyjádřila k doplněnému skutkovému tvrzení žalobkyně, uvedla, že žalovaný 1. neporušil žádné právní předpisy, poskytl žalobkyni adekvátní péče, operace proběhla řádně stejně jako pooperační péče, řádně byla žalobkyně propuštěna do domácího léčení. Při propuštění netrpěla zánětem, který by byl rozpoznatelným. Veškerá jednání žalované 1. byla lege artis. Není zřejmé z vyjádření žalobkyně, co měla žalovaná 1. porušit. V daném případě nemůže jít o solidární závazek, nejde o společnou odpovědnost obou žalovaných, nemůžou být zavázáni společně a nerozdílně. Dle žalované 1. se jedná o dělenou odpovědnost. Žalovaná 1. není škůdcem, postupovala lege artis a není pasivně legitimována. Současně nelze nárok posoudit podle nového občanského zákona a je na místě žalobu zamítnout.

15. U dalšího jednání ze dne 28.1.2019 pokračovala žalobkyně v doplnění skutkových tvrzení na základě poučení soudu podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., a to ve vztahu k případné náhradě ztráty na výdělku a k důkazům navrhla dále lékařskou dokumentaci, znalecký posudek [anonymizováno] [část obce], stanovisko [příjmení], přehled vykázané péče, výpisy ze zdravotní dokumentace Fakultní nemocnice v [obec], výslech žalobkyně, rozhodnutí úřadu práce, [obec] správy sociálního zabezpečení, oznámení [obec] správy sociálního zabezpečení, potvrzení úřadu práce, rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Frýdek [část obce], potvrzením, výpis telefonních hovorů, svědecké výpovědi [příjmení] a [příjmení].

16. Podáním ze dne 25.2.2019 žalovaná 2. navrhla provést dokazování znaleckými posudky a posoudit vliv Fakultní nemocnice v [obec] a [nemocnice] ve [obec] na případném protiprávním jednání a vzniku škody. Žalovaná 1. podáním ze dne 25.2.2019 rovněž navrhla provést dokazování všemi znaleckými posudky i revizním znaleckým posudkem.

17. Žalobkyně v průběhu řízení požádala o osvobození od soudních poplatků podáním ze dne 8.2.2021, Okresní soud ve Frýdku-Místku návrh na osvobození od soudních poplatků zamítl, rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě ze dne 29.6.2021 soud návrhu částečně vyhověl a přiznal žalobkyni částečné osvobození od soudních poplatků v rozsahu 50 %. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 8.7.2021.

18. Žalobkyně v průběhu řízení podáním ze dne 8.2.2021 navrhla přerušení řízení s ohledem na trestní oznámení žalobkyně, které podala ve vztahu ke znalcům, zpochybňovala závěry znaleckých posudků a řádné zpracování těchto znaleckých posudků. Soud návrh na přerušení řízení usnesením zamítl, rozhodnutí nabylo právní moci dne 6.9.2021.

19. Soud ve věci prováděl dokazování výslechem žalobkyně, svědeckou výpovědí svědků [příjmení] a [příjmení], výslechem zpracovatelů revizního znaleckého posudku, a to jak [anonymizováno] [příjmení], tak z [ulice] vojenské nemocnice [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení], čtením znaleckých posudků [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to za souhlasu účastníků (právní zástupce žalobkyně udělil souhlas se čtením znaleckých posudků u jednání ze dne 16.4.2019 – čl. 318), právní zástupci žalovaných a vedlejší účastník nejprve nesouhlasili se čtením znaleckých posudků, dodatečně s ohledem na závěry revizního znaleckého posudku [ulice] vojenské nemocnice souhlas udělili a netrvali na výslechu znalců [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [příjmení]. Soud dále prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to originálem lékařské dokumentace žalobkyně vedené u [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], originálem lékařské dokumentace žalobkyně vedené u [nemocnice] [příjmení] [jméno] [příjmení], originálem lékařské dokumentace žalobkyně vedené u [nemocnice] [část obce], výpisem z obchodního rejstříku žalované 1., informovaného souhlasu žalobkyně, operačního protokolu, lékařskými zprávami, stanoviskem [jméno] [příjmení], smlouvou o provádění lékařských úkonů ze dne 21.11.2008, lékařskou zprávou [anonymizováno] [příjmení], psychologickým vyšetřením žalobkyně, posudkem o invaliditě, rozhodnutím [obec] správy sociálního zabezpečení o přiznání invalidního důchodu, oznámením [obec] správy sociálního zabezpečení, rozhodnutím [obec] správy sociálního zabezpečení, rozhodnutím úřadu práce, potvrzením úřadu práce, potvrzením zaměstnavatele, potvrzením Okresní správy sociálního zabezpečení Frýdek [část obce], potvrzením o zaměstnání, výpočtem žalobkyně, uplatněním nemajetkové újmy, odpovědí žalovaného 2., rozhodnutím úřadu práce, rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti, potvrzením o zaměstnání, vyjádřením žalované 1., přehledem vykázané zdravotní péče, propouštěcí zprávou, záznamem o informovaném souhlasu, dodacími listy a záznamem o výjezdu, kopií lékařské dokumentace Fakultní nemocnice [obec], výpisem z registru ekonomických subjektů, zprávou o psychologické kontrole, posouzením zdravotního stavu, podrobným výpisem služeb, přehledem mzdy a sdělením zaměstnavatele.

20. Žalobkyně ve své první výpovědi před soudem dne 12.2.2016 uvedla, že pracovní poměr ukončila dne 30.11.2013, její pracovní místo bylo zrušeno, ale ze strany zaměstnavatele jí bylo naznačeno, že nepodává již takový výkon jako dříve. Jiné místo jí nebylo nabídnuto. Když se vrátila z lázní, dostala výpověď. Krátce byla evidována na úřadu práce, následně jí byl přiznán 3. stupeň invalidního důchodu, byla jí snížena pracovní schopnost o 70 %, důvodem jsou psychické problémy, jedná se o stresovou posttraumatickou poruchu po prodělaných gynekologických operacích. Pobírá důchod ve výši 13 277 Kč. Žádný další příjem nemá. Dále ve své výpovědi popsala rozdíl životních poměrů před a po operaci.

21. Svědkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že ví, co je předmětem sporu, žalobkyně se soudí se žalovanými, protože jí zkazili zdraví, a to jak operatér [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], tak [nemocnice] [obec]. Žalobkyně v březnu 2013 prodělala gynekologickou operaci, operoval [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], operace proběhla v úterý, ve čtvrtek byla žalobkyně doma. Přivezla ji sanitka, pomáhal jí s věcmi zaměstnanec, nebyla schopna chůze, doma chodila ohnutá, byla unavená, vyčerpaná. Pečoval o ni její přítel. Vypadala špatně, měla teplotu, dávala jí obklady. Když kontaktovala [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], nebo nemocnici, doporučili jí Panadol.

22. Svědek [jméno] [příjmení] ve své svědecké výpovědi před soudem uvedl, že v rozhodné době, kdy žalobkyně podstoupila operaci, žili jako druh a družka, nyní jsou manželé, dne 12.3.2013 žalobkyně podstoupila gynekologickou operaci, operoval [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] v [nemocnice], operace proběhla v úterý, žalobkyně byla propuštěna ve středu nebo ve čtvrtek, nezdálo se mu to, protože na tom nebyla dobře. Před operací byla zdravá žena, po operaci a následných pooperačních zásazích nemohla sportovat, nepracuje na zahradě, krátká procházka ji vyčerpá, má psychické problémy. Žalobkyně na tom po propuštění byla špatně, měla teplotu, telefonicky kontaktovala [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] i [nemocnice], doporučili ji Panadol na snížení teploty, přesto, že jí bylo špatně, osobně nikam nejela.

23. Žalobkyně ve své dodatečné účastnické výpovědi před soudem dne 18.6.2019 uvedla, že byla dlouholetou pacientkou žalovaného 2., byl jejím ošetřujícím gynekologickým lékařem, v únoru 2013 jí indikoval nutnost totální laparoskopické hysterektomie, tedy odstranění dělohy. Věděla, že operaci provede [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] v [nemocnice] [obec], důvěřovala mu, spoléhala na kvalitu zdravotnického zařízení [nemocnice] [obec], nic neověřovala. Podstoupila předoperační vyšetření, operace proběhla dne 12.3.2013, před operací ji nikdo nekontaktoval, nikdo se s ní nebavil, předoperační vyšetření spočívalo v použití klystýru. Operace proběhla v 15:30 hodin, trvala cca hodinu, má za to, že operace proběhla v pořádku, operoval žalovaný 2. Kdo byl další u operace, neví, po operaci byla na stejném pokoji, kde čekala před operací. Jednalo se o dospávací pokoj, kde byla cca 1,5 hodiny, byla po narkóze, po probuzení z narkózy zjistila, že [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] odjel ve večerních hodinách, byla v nemocnici převezena na pokoj chirurgie 2, ani krátce po operaci ani následně za ní nikdo z personálu nechodil, nikdo se na nic neptal, nekontroloval, neměřil teplotu, nepromačkával břicho. Během první noci jí vypadl drén, nikdo operatéra o vypadnutí drénu neinformoval. Ani následujícího dne 13.3.2013 ji nikdo v nemocnici nekontroloval, proběhla vizita, lékař pouze nadzvedl přikrývku, zrakově břicho kontroloval, dál se pacientce nevěnoval. Cítila se v nemocnici jako na návštěvě, nikdo o ni nejevil zájem a 14.3.2013 byla propuštěna domů. Před kontrolou ji nikdo neošetřoval, neproběhlo žádné vyšetření. Propuštěna byla 14.3.2013 v 10 hodin ráno, přišla shrbená domů, nemohla chodit, museli ji podpírat, doma ležela, nebyla ničeho schopna. Objednala se na kontrolu po operaci na 20.3.2013. Během poledne dne 15.3.2013 se objevily teploty 37,5 – 37,8, bolelo ji břicho, proto kontaktovala žalovaného 2., doporučil na utišení bolesti Panadol. Téhož dne opětovně kontaktovala [nemocnice], neboť teplota neklesala, narůstala bolest břicha, doporučili jí Panadol. Na kontrole dne 20.3.2013 žalovaného 2. informovala o svém zdravotním stavu, o přetrvávající teplotě, narůstající intenzitě bolesti břicha. Lékař ji vyšetřil, břicho prohmatal, nasadil utišující léky na bolest a antibiotika Zinnat perorálně, vzal jí krev. Sdělil, že hodnoty jsou vysoké a že má pokračovat v nastavené léčbě. Stav se nezlepšil ani do další návštěvy 27.3.2013, stěžovala si na intenzivní silnou bolest břicha, přetrvávající teploty, proto lékař změnil antibiotika. Podle lékaře měla být v pořádku. Vyšetření proběhla dobře. Dne 29.3.2019 opětovně kontaktovala žalovaného 2., hodnoty přetrvávaly vysoké, k večeru začala silně krvácet, na doporučení žalovaného 2. si volala rychlou záchrannou službu, byla převezena do [nemocnice] [část obce]. Intenzivně krvácela, došlo ke ztrátě krve až 1 litru, proběhla první reoperace v [nemocnice] ve [obec], měla hrozný strach, krvácení zastavili. V nemocnici byla hospitalizována 2-3 dny, 1.4.2013 opětovně začala silně krvácet, podstoupila další operaci, lékaři zabránili další ztrátě krve, stav byl vážný, nepodařilo se jim odstranit příčinu, odvezli žalovanou na specializované pracoviště Fakultní nemocnice v [obec], kde byla hospitalizována na JIP. Podstoupila důkladná vyšetření, vyšetření CT, podstoupila další reoperaci, došlo ke ztrátě krve, v této [nemocnice] lékaři vyčistili dutinu břišní, zastavili krvácení, došlo k poklesu CRP a následně byla propuštěna do domácího léčení. Z nemocnice odcházela na invalidním vozíku, zhubla 8-10 kilo. Na nemocenské byla 3 měsíce, před operačním zákrok byla zcela v pořádku, žila normálně, chodila do práce, sportovala, žila intimně. Po operaci se ji radikálně život změnil. Má za to, že pochybili oba žalovaní. Pochybení shledává v tom, že byla pacientkou chirurgického oddělení a nikoliv gynekologického, nebyla v péči gynekologa ale chirurga, v nemocnici se cítila jako na návštěvě. O jejím pooperačním stavu nekontaktovali žalovaného 2. operatéra. Pochybení shledává i u žalovaného 2., který včas nerozpoznal komplikace zdravotního stavu, nedoporučil hospitalizaci a podcenili zdravotní stav. Věděl o tom, že vypadl drén, neboť to vyplývalo z lékařské zprávy, přesto nezasáhl.

24. Z originálu lékařské dokumentace žalobkyně vedené u [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] – žalovaného 2., originálu lékařské dokumentace žalobkyně vedené u [nemocnice] [příjmení] [jméno] [příjmení] – žalovaného 1., o originálu lékařské dokumentace žalobkyně vedené u [nemocnice] ve [obec] i lékařských zpráv z Fakultní nemocnice [obec] soud zjistil, jaký byl průběh léčby žalobkyně, z jakého důvodu byla indikována totální laparoskopická hysterektomie, jak operace proběhla, jaké bylo předoperační vyšetření, jak probíhala včasná pooperační péče, jak probíhala následující péče, kdy byla žalobkyně propuštěna do domácího léčení, jak proběhly kontroly u žalovaného 2. dne 20.3.2013 a 27.3.2013, z jakého důvodu byla žalobkyně převezena rychlou záchrannou službou do [nemocnice] ve [obec], jakým zákrokům se zde podrobila a z jakého důvodu byla následně převezena na specializované pracoviště Fakultní nemocnice v [obec], kde opětovně proběhla další reoperace, jak probíhal způsob léčby v tomto zdravotnickém zařízení.

25. Z informovaného souhlasu žalobkyně ze dne 18.2.2013 vyplývá, že žalobkyně dala souhlas s léčebným úkonem totální laparoskopické hysterektomie a byla upozorněna na možná rizika daného zákroku.

26. Z operačního protokolu vyplývá průběh operace žalobkyně ze dne 12.3.2013.

27. Ze souhlasu s celkovou anestézií je zřejmé, že žalobkyně udělila souhlas s anestézií při zákroku ze dne 12.3.2013.

28. Z propouštěcí zprávy vyplývá, že žalobkyně byla propuštěna po operaci ze dne 12.3.2013 dne 14.3.2013, po tuto dobu byla hospitalizována u žalované 1., byla poučena, že má dodržovat klidový režim, kontrola ve spádové gynekologické ambulanci u operatéra za týden od operace, vytažení stehů, při potížích kontrola kdykoliv, medikace magnézium, odvoz sanitou. Propuštěna byla primářem chirurgického oddělení a ošetřujícím lékařem [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

29. Z emailové zprávy [jméno] [příjmení] ze dne 6.8.2014 vyplývá, že jmenovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pracuje na odboru sociálních věcí a zdravotnictví u Krajského úřadu Jihočeského kraje, uvedl, že poskytování zdravotní péče ve více oborech na jednom lůžkovém oddělení musí splňovat všechny zákonné podmínky, mimo jiné zmiňovanou vyhlášku č. 99/2012 Sb. o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb. Většinou se na jednom oddělení poskytuje zdravotní péče v těch oborech, kde lékaři při přípravě na specializovanou způsobilost nebo zvláštní odbornou způsobilost v oboru mají společný základní kmen. Poskytování zdravotní péče v oboru chirurgie a gynekologie a porodnictví na jednom lůžkovém oddělení je dost neobvyklé, ale není vyloučeno, pokud poskytovatel splní všechny zákonné podmínky, zejména pak personální, věcné a technické vybavení tohoto oddělení.

30. Ze smlouvy o provádění lékařských výkonů ze dne 21.11.2008 soud zjistil, že mezi žalovanou 1. a žalovaným 2. byla uzavřena smlouva o provádění lékařských výkonů, a to u pacientů, kteří byli přijati k léčení u nemocnice. Lékař se zavázal, že na žádost nemocnice provede v rámci svého oprávnění u příslušného pacienta lékařské výkony spojené s léčbou pacienta, a to jménem nemocnice, bude je provádět v prostorách nemocnice a lékař nebude nemocnici platit žádné nájemné, lékař nese plnou odpovědnost za provádění lékařských výkonů. Lékařské výkony provedené lékařem bude ve vztahu ke zdravotním pojišťovn vykazovat nemocnice. Nemocnice poskytne lékaři ochranné osobní pracovní prostředky a pomůcky včetně pracovního oděvu.

31. Z lékařské zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 7.11.2013 soud zjistil, že u žalobkyně byla diagnostikována posttraumatická stresová porucha v důsledku operací břicha v souvislosti s krvácením, nezhoubné cysty mozku, lehké mentální a trikuspidální regurgitace. Pacientka byla převzata do dlouhodobé komplexní péče.

32. Z psychologického vyšetření žalobkyně ze dne 27.8.2014 a 22.9.2014 je zřejmé, že žalobkyně si stěžovala na masivní úzkosti narušující kvalitu myšlení, v důsledku toho zhoršující kontrolu reality, snižovala se schopnost přizpůsobení a mobilizace vnitřních sil, v zátěži docházelo k selhání. Projevují se známky situačního stresu, pocity ohrožení, potřeba opory jako regresivní prvek. Zapadá do obrazu posttraumatické stresové poruchy.

33. Z posudku o invaliditě ze dne 22.10.2014 soud zjistil, že výsledkem posouzení zdravotního stavu žalobkyně je invalidita třetího stupně, dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, invalidita vznikla 22.9.2014. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je posttraumatická stresová porucha po totální laparoskopické hysterektomii ze dne 12.3.2013 a následných reoperacích pro nadměrné krvácení a abdominální revizi ze dne 1.4.2013 a další revize dutiny břišní ze dne 5.4.2013 s celkovou slabostí a poruchou imunity.

34. Z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 18.11.2014 soud zjistil, že žalobkyni byl přiznán invalidní důchod ve výši 13 045 Kč.

35. Z oznámení České správy sociálního zabezpečení vyplývá aktuální výše invalidního důchodu, která se měnila v průběhu času, z rozhodnutí úřadu práce vyplývá rozsah podpory v nezaměstnanosti a rozsah evidence žalobkyně na úřadu práce.

36. Z potvrzení zaměstnavatele soud zjistil mzdu žalobkyně v období od září 2013 a březen 2013 z potvrzení o vyplacených dávkách nemocenského pojištění vyplacenou nemocenskou v roce 2013 během čerpání nemocenské dovolené žalobkyně.

37. Z potvrzení zaměstnavatele ze dne 9.12.2013 je zřejmé, že k tomuto datu činil průměrný hrubý měsíční výdělek žalobkyně 28 545 Kč a čistý výdělek 23 964 Kč.

38. Z přehledu vykázané zdravotní péče vyplývá, jaké zdravotní úkony byly vykázány konkrétními poskytovateli zdravotní péče, tedy jak žalovanou 1., žalovaným 2., [nemocnice] [část obce] a Fakultní nemocnicí [obec].

39. Z uplatnění nemajetkové újmy ze dne 7.4.2014 je zřejmé, že žalobkyně u žalovaného 2. uplatnila nemajetkovou újmu s tím, že žalovaný 2. tento nárok podáním ze dne 7.5.2014 neuznal.

40. Z výpisu telefonních hovorů je zřejmé, že žalobkyně kontaktovala dne 15.3.2013 oba žalované telefonicky.

41. Ze znaleckého posudku [akademický titul] [jméno] [příjmení], [akademický titul], vyplývá, že žalobkyně podstoupila totální laparoskopickou hysterektomii, po operaci došlo k pooperačnímu krvácení v oblasti nejspíše pravého parametria, které se v zánětlivém zmíněném terénu nedalo běžným způsobem zjistit, proto vznikly opakovaně hematomy, později infikované, které si vyžadovaly opakované revize. Znalec shledával problém v gynekologické operaci provedené v nemocnici, která nemá gynekologické oddělení nebo gynekologa, situaci řeší externím gynekologem, který dochází k výkonům, ale pooperační průběh kontroluje chirurg. Další problematické období je od 20.3.2013 do 27.3.2013, kdy pacientka nebyla vyšetřena gynekologem i přesto, že dne 20.3.2013 měla febrílie s CRP dosahující hodnoty 239,3 a leukocytózu. Finální řešení spadá vždy do rukou pracoviště, které má s řešením pooperačních komplikací zkušenosti a které je schopno definitivně komplikaci vyřešit a dovést do zdárného konce. Poskytování zdravotní péče na gynekologicko-porodnickém oddělení [nemocnice] ve [obec] bylo lege artis. Spadová nemocnice postupovala správně, indikovala včas operační revizi a substituovala adekvátně krevní ztráty, včas nemocnou přeložila na specializované pracoviště. Postup při poskytování zdravotní péče [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] hodnotí znalec jako non lege artis.

42. Ze znaleckého posudku [akademický titul] [jméno] [příjmení], [akademický titul], ze dne 4.8.2014 a 24.8.2014 vyplývá, že v případě totální laparoskopické hysterektomie u žalobkyně postupoval žalovaný 2. i žalovaná 1. zcela lege artis, operační zákrok byl indikován správně, podepsaný informovaný souhlas je zcela standardní, žalobkyně byla seznámena s možnými riziky, jedná se o šetrný výkon pro pacientku, je možné jej provádět i v režimu one day surgery, hospitalizována byla dva dny, hospitalizace ohledně předmětných operací je v ČR obvyklá 3-4 denní. Operace proběhla standardně a zcela lege artis, nevyskytly se v průběhu operace žádné komplikace, rovněž pooperační péče v nemocnici byla standardní a adekvátní, odstranění Redonnova sacího drénu je obvyklé první pooperační den, propuštění druhý pooperační den je zcela lege artis. Zdrojem infekce může být vaginální osídlení kmenu E.coli a enterococcus faecalis.

43. Ze znaleckého posudku Fakultní nemocnice [anonymizováno] [část obce] ze dne 17.8.2016 zpracovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [akademický titul], naopak vyplývá, že sice operační zákrok byl indikován správně, je však zjevné, že péče po propuštění nebyla zajištěna dostatečně. V [nemocnice] nebyla péče poskytována kvalifikovaným gynekologem, péče je nepřezkoumatelná, pacientka byla propuštěna dříve, než je obvyklé bez provedení kontrolního laboratorního vyšetření, předčasné vypadnutí drénu nebylo sděleno operatérovi, doporučená kontrola za týden je za daných okolností pozdní. Propuštění v českých podmínkách lze označit jako nestandardně včasný termín, propuštění druhého pooperačního dne samo o sobě lze označit jako non lege artis. Pochva mohla být a nejspíš i byla zdrojem escherichia coli i enterococcus faecalis, obě bakterie jsou souběžnou součástí poševní bakteriální flóry, které mohou způsobit závažné pooperační infekce. Celý způsob péče o gynekologickou pacientku v [nemocnice] byl hrubě podstandardní a zvýšil riziko podobných komplikací. Hrubou chybou nemocnice bylo odmítnutí pacientky, která se telefonicky po propuštění domáhá pomoci. O vypadnutí drénu měl být podle smlouvy [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] informován, lze to chápat jako komplikaci, postup chirurga je nepřezkoumatelný, hrubá chyba je ordinace po telefonu, jedná se o hazardování se životem. Příčinou komplikací byla infekce, odpovědnost za komplikaci nese pravděpodobně příroda, zdravotnické zařízení těmto komplikacím nemůže zabránit, musí je však co nejrychleji rozpoznat a léčit.

44. Z dodatku znaleckého posudku ze dne 11.8.2017 vyplývá, že způsob péče o pacientku po odchodu operatéra byl hrubě podstandardní, pro současnou českou medicínu nepřijatelný a jako celek non lege artis, oba žalovaní se dopustili podcenění, pochybení, ledabylosti a spoléhaní na to, že se nemůže nic stát, což ve svém souhrnu vedlo ke vzniku následků. Pokud by komplikace byla odhalena včas, nedošlo by k těžkému následku u žalobkyně. Nelze u pacientky po operaci ordinovat po telefonu, toto je non lege artis. Pacientka měla být vyzvána k návštěvě ambulance a léčena. Terapie antibiotiky byla správná, ale v situaci žalobkyně došlo k poddávkování a léčba tabletami nebyla vhodná. Pacientka měla být doporučena k hospitalizaci a k nitroděložní léčbě antibiotiky, to se nestalo. Další kontrola dne 27.3.2013 byla velmi pozdě. Pochybení nespočívá v tom, že problém nastal, problém je v tom, že komplikace nebyla včas rozpoznána a nebyla řádně léčena. Jedná se o postup non lege artis.

45. Ve druhém dodatku ze dne 30.5.2018 zpracovatel pouze zopakoval závěry vyplývající z revizního znaleckého posudku a dodatku [číslo].

46. Ze znaleckého posudku [ulice] vojenské nemocnice v [obec] vyplývá, že totální laparoskopická hysterektomie byla indikována správně, šlo o diagnózu myomatózní dělohy, endometriózy dělohy a silného bolestivého menstruačního krvácení s následnou chudokrevností. Operace byla indikována žaovaným 2. - [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], dlouholetým ošetřujícím gynekologem žalobkyně, který pro tuto indikaci má příslušnou odbornou kvalifikaci. U žalobkyně bylo provedeno standardní předoperační vyšetření zahrnující gynekologické vyšetření včetně onkologické cytologie hrdla děložního a ultrazvukového vyšetření malé pánve, standardní laboratorní vyšetření včetně krevní skupiny, EKG, RTG plic, předoperační anesteziologické vyšetření. Žalobkyně byla hospitalizována u žalované od 12.3.2013 do 14.3.2013, operace proběhla dne 12.3.2013 v [nemocnice], a.s., [obec], operoval [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], asistovala [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (gynekolog), u výkonu byl přítomen anesteziolog [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a instrumentářka [jméno] [příjmení]. Provádění gynekologických operací na chirurgickém oddělení v dnešní době při vysokém počtu gynekologických lůžkových pracovišť není považováno za optimální, přesto tento postup není v rozporu s platnými právními předpisy. Provádění gynekologických operací bylo ošetřeno smlouvou mezi nemocnicí a gynekologem. Personálně byl výkon zajištěn žalovaným 2., který má příslušnou kvalifikaci v oboru gynekologie a zároveň smlouvu se žalovanou 1. o provádění lékařských výkonů ze dne 21.11.2008. Přístrojové vybavení žalované nemocnice gynekologickou laparoskopickou operativu umožňovalo. Časná pooperační péče proběhla v pořádku, je zadokumentována ve formě standardních tiskopisů, má všechny potřebné náležitosti a zaznamenané hodnoty jsou v mezích normy, svědčí pro normální časný pooperační průběh, 2 hodiny po operaci pacientku kontroloval gynekolog - žalovaný 2. Podle operačního protokolu proběhla operace v indikovaném rozsahu bez komplikací, revize na konci výkonu neshledávala krvácení, laváž pánve byla čirá, sešití povrchu pochvy těsné a pevné. Podle dokumentace byla pooperační péče standardní, zahrnuje záznam lékaře a ošetřovatelskou dokumentaci. Podle záznamu pacientka neměla obtíže a neměla příznaky krvácení. Drén byl pravděpodobně zaveden jako tzv. pojistný dren, který se ponechává obvykle 24 hodin. Podle dokumentace drén odvedl dne 12.3.2013 100 ml a dne 13.3.2013 30 ml a vypadl. Podle zápisu byla pacientka bez obtíží, břicho měkké bez známek krvácení. Vypadnutí drénu se na dalším vývoji zdravotního stavu pacientky nepodílelo. Propuštění pacientky v dobrém pooperačním stavu druhý den po operaci je možný standardní postup zejména u miniinvazivních operací Pacientka podle dokumentace byla bez subjektivních i objektivních obtíží, nekrvácela, nález při vyšetření břicha byl normální. Vaginální vyšetření se běžně před propuštěním u těchto operací neprovádí, je nezbytné pouze v případě zjevných obtíží. Pacientka byla propuštěna a nejevila známky zánětu při propuštění, časné propuštění není chybné. U žalobkyně došlo následně k infekční komplikaci v operovaném terénu, což je komplikace, která se v určitém procentu případů vyskytuje a nelze jí předejít. Pacientka měla před operací aplikovaný Betadine, preparát do pochvy a podaná antibiotika. Byla provedena adekvátní opatření k prevenci infekce. U žalobkyně se infekce projevila zvýšením CRP a bílých krvinek, subfebriliemi a bolestmi, na což žalovaný 2. reagoval podáním antibiotik Zinnat a nesteroidních antirevmatik Indometacin. Ultrazvukové vyšetření patologický nález neprokázalo, vaginální vyšetření nebylo popsáno. Při druhém ambulantním vyšetření dne 27.3.2020 CRP pokleslo z 239,3 na 61,5, podle záznamu pacientka udávala mírnější bolesti v podbřišku a odezněly teploty. Palpační vyšetření prokázalo tuhý infiltrát v okolí vaginální sutury, vzhledem k tomuto nálezu pro zánětlivý proces pahýlu žalovaný 2. změnil antibiotickou léčbu na Doxybene. Ultrazvukové vyšetření patologický infiltrát neprokázalo. Za správnější a efektivnější by bylo zahájení antibiotické terapie po vyšetření ze dne 20.3.2013 nitrožilní cestou za hospitalizace, případně časnější kontroly. Nasazení antibiotik dne 20.3.2013 bylo indikované, výše hodnoty CRP a leukocytů indikovala podání antibiotik efektivnější nitrožilní cestou za hospitalizace s průběžnými kontrolami. CRP dne 27.3.2013 kleslo výrazně, přesto zánět nebyl zvládnut. U žalobkyně došlo k rozvoji zánětu operačního pole a následně rozvolnění sešitého vrcholu pochvy spojené s významným krvácením. Tak rozsáhlý zánět může být příčinnou srůstu orgánu břišní dutiny sobě navzájem k pobřišnici, které mohou být zdrojem obtíží pacientkou udávaných jako tlaky v břiše. Došlo k psychické újmě žalobkyně. Podle dokumentace [nemocnice] ve [obec] došlo k rozpadu vrcholu pochvy se silným krvácením. Odvoz rychlou záchrannou službou a hospitalizace byly namístě. V [nemocnice] ve [obec] byl konstatován rozpad vrcholu sešité pochvy s krvácením a byl zvolen poševní přístup k ošetření komplikace. V průběhu první operace byla popsána krevní ztráta [číslo] ml, podány 2 transfuze červených krvinek a plazma. Vzhledem k opakovanému krvácení byla provedena druhá operační revize vaginální a abdominální cestou, v průběhu druhé operace popsána krevní ztráta 1700 ml a podáno 6x červené krvinky, 6x plazma fibrinogen. [nemocnice] ve [obec] postupovala správně. Vzhledem k vysoké krevní ztrátě, protrahovanému krvácení a riziku recidivy krvácení se vznikem poruchy krevní srážlivosti [nemocnice] [část obce] po dvou operačních revizích požádala o spolupráci vyšší pracoviště, které je schopno takovou eventuální komplikaci řešit, v tomto případě Fakultní nemocnice [obec]. Ve Fakultní nemocnici v [obec] žalobkyně absolvovala další břišní operaci, při které byla vybavena infikovaná krevní sraženina a krvácení ze stěny abscesové dutiny bylo zastaveno, začalo uzdravování pacientky. Žalovaná 1. a žalovaný 2. podle znalců neporušili žádné právní povinnosti. Z předmětného znaleckého posudku vyplývá i hodnocení předchozích znaleckých posudků. Pokud jde o znalecký posudek doc. [jméno] [příjmení] ze dne 22.12.2013, nelze se ztotožnit se závěry znalce ohledně toho, že nemocnice postupovala non lege artis, pokud pacientka byla operována v nemocnici, která nemá gynekologické oddělení. V současné době v České republice je vysoký počet gynekologických lůžkových pracovišť, přesto, že zvolený postup nelze považovat za optimální, nejedná se o skutečnost, která by byla v rozporu s právními předpisy. Ve vztahu ke znaleckému posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 24.8.2014 a 4.8.2014 znalci dodali, že při zjištěné výrazné elevanci CRP – 239,3 a leukocytů 14,61 měla být antibiotika podána intravenózně za hospitalizace, což by s vysokou pravděpodobností zvýšilo terapeutický efekt, nebo měla být alespoň naplánována včasná ambulantní kontrola pacientky. Pokud jde o znalecký posudek znaleckého ústavu [anonymizováno] [část obce], některé údaje ve znaleckém posudku jsou nepřesné až mylné, zejména ve vztahu k objemu odpadu z drénu, v rozporu se závěry tohoto znaleckého posudku znalci [příjmení] vojenské nemocnice uvedli, že zánětlivá komplikace byla léčena, ale nedostatečně.

47. Zpracovatel znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [akademický titul], ve své výpovědi před soudem dne 6.4.2022 uvedl, že je specialista na gynekologii a porodnictví, dodal, že na závěrech znaleckého posudku včetně dodatku nechce ničeho změnit, upřesnit ani doplnit, na těchto závěrech trvá. Při vypracování vycházel z lékařské dokumentace, která mu byla soudem předložena, tj. lékařské dokumentace vedené u [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], [nemocnice], [nemocnice] [část obce] a Fakultní nemocnice [obec]. Rovněž provedl vyšetření žalobkyně s tím, že u žalobkyně se v současné době nenachází po operaci žádné patologické rezistence v oblasti malé pánve. Znalec setrval na závěrech znaleckého posudku, tedy tom, že ani u jednoho ze žalovaných nedošlo k porušení výkonu lékařské péče, ani u jednoho ze žalovaných nebyly výkony v rozporu s výsledky vědy, postupy obou žalovaných odpovídaly zdravotním standardům a ani jeden ze žalovaných neporušil své povinnosti. U žalobkyně došlo k újmě na zdraví, avšak k této újmě nedošlo v příčinné souvislosti s jakýmkoliv pochybením zdravotnického zařízení nebo lékaře. K operaci byla žalobkyně řádně indikována, zákrok proběhl laparoskopicky, celá operace proběhla v pořádku, zákrok byl proveden řádně a byla poskytnuta řádná pooperační péče. Žalobkyně byla hospitalizována u žalované 1. na chirurgickém oddělení přesto, že ČR disponuje širokým gynekologickým fondem a řadou gynekologických oddělení. To, že je pacientka hospitalizována po gynekologické operaci na chirurgickém oddělení, není v rozporu s žádným právním předpisem, pokud je zajištěna péče po materiální a personální stránce. Žalobkyně byla propuštěna chirurgem, ani v tomto není shledáváno žádné pochybení. Při propuštění se po laparoskopické operaci neprovádí žádné vaginální vyšetření a zdravotní stav pacientky nenasvědčoval tomu, že je u ní jakákoli komplikace, která by bránila propuštění. Rovněž není porušením zdravotní péče, pokud byla žalobkyně propuštěna 2 dny po operaci. V lékařské dokumentaci není žádná informace o jakékoli komplikaci žalobkyně před samotným propuštěním ze dne 14.3.2013. Znalci neshledávají žádné pochybení na straně žalované 1. v poskytování zdravotní péče. Ve zdravotní dokumentaci pacientky nejsou uvedeny žádné údaje ohledně zdravotního stavu mezi propuštěním a první kontrolou ze dne 20.3.2013. V rozhodnutí o propuštění byla žalobkyně upozorněna na nutnost kontroly, přičemž standardně se ve zdravotnictví udává kontrola po takovém typu operace v rozsahu 3-7 dnů. První kontrola u operatéra – žalovaného 2. proběhla dne 20.3.2013, průběh byl zcela standardní, nedošlo k žádnému porušení zdravotních standardů nebo zanedbání lékařské péče. Pacientka byla vyšetřena ultrazvukem, který nevykazoval žádné patologie. Proto, že byla naměřena vysoká hladina CRP (239) a leukocytů, navíc pacientka si stěžovala na teploty, lékař postupoval správně, pokud nasadil antibiotickou léčbu – Zinnat a nesteroidní antirevmatika přesto, že se jednalo o antibiotickou léčbu perorálně. Žalovaný 2. správně a adekvátně reagoval na aktuální zdravotní stav žalobkyně. Vysoká hladina CRP byla projevem probíhajícího zánětu. Pokud by byla nasazena antibiotická léčba nitrožilně, účinek by byl stejný, pouze by se urychlil. Nelze dovodit, že pokud by žalobkyni byla poskytnuta antibiotická léčba nitrožilně, nedošlo by k újmě, která nastala. To, že lékař nasadil antibiotika a léky na potlačení zánětu, postupoval správně a reagoval správně. Jeho léčba byla adekvátní. Po nasazení antibiotik, která zabrala, došlo k poklesu CRP, pacientce se ulevilo, po gynekologické operaci tohoto typu, k níž dochází v oblasti malé pánve, kde se nachází konečník a močové cesty, je velmi vysoké riziko infekce. Za účelem předejití případné infekce dostala žalobkyně před operací antibiotika. I během druhé kontroly žalovaný 2. dne 27.3.2013 postupoval správně, nasadil širokospektrální antibiotika Doxybene, a to přesto, že hladina CRP klesla až na 69. Žalovaný 2. se domníval, že by tam mohl být zůstatek zánětu a reagoval správně. Je pravděpodobné, že i přes ultrazvukové vyšetření lékař nezjistil rozpad pahýlu, což není výjimečné, ultrazvuková vyšetření mají své limity, rovněž [nemocnice] ve [obec] rozpad poševního pahýlu nezjistila ultrazvukově, ale až při samotné reoperaci. Pokud by lékař takovou komplikaci zjistil, reagoval by jinak a došlo by k reoperaci. Z lékařské dokumentace nevyplývá nic o tom, že by o těchto komplikacích i přes ultrazvukové vyšetření věděl. Oba žalovaní poskytli žalobkyni řádnou péči. V daném případě došlo pravděpodobně k tomu, že pacientka byla rezistentní na antibiotika a byla nezbytná reoperace, antibiotika zabrala na zánět, ale v operovaném terénu došlo k uvolnění cévy, která krvácela do vrcholu poševního a dolní části malé pánve, toto bylo předmětem zákroku v [nemocnice] [část obce] a Fakultní nemocnici [obec]. Lze vyloučit jakýkoli podíl těchto zdravotnických zařízení na újmě žalobkyně. Podle znalce žalovaná 1. zajistila personálně průběh operace, samotnou operaci provedl gynekolog, asistovala gynekoložka, včasnou pooperační péči zajistil operatér gynekolog, ten rozhodl o přeložení pacientky na chirurgické oddělení – lůžkové oddělení. V daném okamžiku se stala žalobkyně pacientkou chirurgického oddělení a již nebylo třeba zajišťovat speciální gynekologickou péči. Pokud byl u žalobkyně zaveden drén, jednalo se pouze o pojistný drén, nesloužil k odtoku tekutiny ani hnisu, protože v těle žalobkyně žádná tekutina ani hnis nebyly. Znovu zopakoval, že antibiotika nasazená ústně neznamenají žádné pochybení na straně žalovaného 2., účinky antibiotik podávaných ústně nebo nitrožilně jsou stejné, rozdíl je v rychlosti účinku.

48. Podle zpracovatelky znaleckého posudku [ulice] vojenské nemocnice [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vycházela tato z poskytnuté lékařské dokumentace i vyšetření žalobkyně z hlediska psychologického a psychiatrického. Žalobkyně trpí posttraumatickou poruchou, která se projevila v důsledku stavu ohrožení života a v důsledku újmy na zdraví, která u ní nastala po pooperačních komplikacích. Z mezinárodní klasifikace nemocí by se u většiny osob taková porucha po prodělání těchto komplikací objevila. V době vyšetření byl zdravotní stav pacientky stabilizovaný, byla medikována a byla v ambulantní péči. Její stav jiné další zásahy nevyžadoval, zcela správně je v invalidním důchodu, není schopna zařazení do pracovního procesu ani za zmírněných podmínek.

49. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci: U žalobkyně byl dne 12.3.2013 proveden invazivní výkon – totální laparoskopická hysterektomie. Operaci provedl žalovaný [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], operace byla provedena u žalované 1. [nemocnice] [obec]. U operace asistovala gynekoložka [anonymizováno] [jméno] [příjmení], u výkonu byl přítomen anesteziolog [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a instrumentářka [jméno] [příjmení]. Indikaci k operaci provedl žalovaný 2., který byl dlouholetým ošetřujícím gynekologickým lékařem žalobkyně. Žalobkyně udělila dne 12.3.2013 souhlas k zákroku, byla poučena o rizicích zákroku. Operace proběhla řádně bez komplikací, proběhla dne 12.3.2013 od 15:20 hodin do 16:35, časnou pooperační péči zajistil žalovaný 2., který po operaci žalobkyni kontroloval a rozhodl o přeložení na lůžkové oddělení žalované 1 – chirurgické lůžkové oddělení nemocnice. Zde byla žalobkyně hospitalizována od 12.3.2013 do 14.3.2013. Pokud jí byl zaveden drén, jednalo se o pojistný drén, který během první noci z 12.3 na 13.3.2013 vypadl, operatér o vypadnutí drénu nebyl informován, drén neměl vliv na následnou újmu žalobkyně. Žalobkyně byla propuštěna dne 14.3.2013, nejevila známky komplikací nebo obtíží, nekrvácela. Vaginální vyšetření se po totální laparoskopické operaci před propuštěním žalobkyně neprovádělo a nebylo ho třeba. Následujícího dne po propuštění, tedy 15.3.2013 se u žalobkyně vyskytla teplota v maximální výši 37,5, žalobkyně telefonicky kontaktovala žalovanou 1. a žalovaného 2., osobně se nikam nedostavila, telefonicky jí bylo sděleno, aby na teplotu brala Panadol. Ke kontrole po operaci se žalobkyně objednala sedmý den po propuštění na 20.3.2013, na této kontrole žalovaný 2. vyšetřil žalobkyni ultrazvukem, vytáhl stehy, vzal krev, po vyšetření krve zjistil vysokou hodnota CRP (239,3) a leukocytů, proto nasadil perorálně antibiotika Zinnat a antirevmatika. Při další kontrole dne 27.3.2013 zaznamenal výrazný pokles CRP z 239,3 na 61,5, antibiotická léčba zabrala na zánět, nedošlo však k odstranění problému, ultrazvukové vyšetření patologický infiltrát nezjistilo. V mezidobí od první a druhé kontroly došlo u žalobkyně k poklesu teploty a zmírnily se její bolesti, přesto ošetřující lékař správně nasadil širokospektrální antibiotika Doxybene. Dne 29.3.2013 pro silné krvácení byla žalobkyně odvezena do [nemocnice] [část obce], kde proběhly dvě reoperace, došlo k výrazné ztrátě krve, transfuzi, pro přetrvávající komplikace došlo k převozu žalobkyně do Fakultní nemocnice [obec], specializovaného pracoviště, kde došlo k další břišní operaci, při které byla vybavena infikovaná krevní sraženina a krvácení ze stěny abscesové dutiny bylo zastaveno, tím začalo uzdravování pacientky [nemocnice] [část obce] ani Fakultní nemocnice [obec] se žádným způsobem nepodílely na vzniku újmy žalobkyně. Žalobkyně byla dlouhodobě v pracovní neschopnosti, podstoupila lázeňskou péči, v důsledku ohrožení života se u ní projevila posttraumatická stresová porucha, pro přetrvávající úzkostné stavy, duševní onemocnění, je výrazně snížená její pracovní schopnost, nastoupila do invalidního důchodu, od [obec] správy sociálního zabezpečení [obec] pobírá invalidní důchod.

50. Tato skutková zjištění učinil soud v prvé řadě na základě opatřené lékařské dokumentace žalobkyně vedené u žalované 1. [nemocnice] [obec], žalovaného [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], [nemocnice] [část obce] a Fakultní nemocnice [obec]. Z této lékařské dokumentace jednoznačně vyplývá, jaká byla indikace žalobkyně k operaci, kde a kdy operace proběhla, tj. dne 12.3.2013 u žalované 1., že operaci prováděl žalovaný 2. specialista v oboru gynekologie a porodnictví, který je oprávněn předmětné gynekologické operace provádět, u operace asistovala další gynekoložka, byl zde anesteziolog a instrumentářka. Z operační zprávy je zřejmé, jak operace proběhla, že byla provedena řádně a bez jakýchkoli komplikací, stejně jako byla časná pooperační péče, kterou zajistil operatér. Z lékařské dokumentace žalované 1. je zřejmé, jaká byla následná pooperační péče a kdy byla žalobkyně propuštěna do domácího léčení, tedy dva dny po operaci dne 14.3.2013, přičemž před propuštěním žalobkyně neudávala žádné subjektivní potíže, nekrvácela, nejevila známky zánětu. Z přehledu výpisu je zřejmé, že žalobkyně dne 15.3.2013 telefonicky kontaktovala obě zařízení. Soud nemá důvod pochybovat o věrohodnosti výpovědi žalobkyně v tom směru, že sdělovala subjektivní potíže, nastupující teplotu s tím, že jí bylo doporučeno nasazení Panadolu pro zmírnění a snížení teploty. Výpověď žalobkyně v podstatných bodech koresponduje se svědeckými výpověďmi, soud výpovědi svědků považuje za pravdivé a věrohodné, pokud popisovali subjektivní potíže žalobkyně, výpověď žalobkyně v podstatných bodech korespondující s předloženou lékařskou dokumentací. Pokud jde však o závěry žalobkyně, případně závěry svědků ohledně odpovědnosti za újmu na zdraví, porušení právních předpisů nebo neodborně poskytnutou lékařskou péči ze strany žalovaných 1., 2., v tomto směru pro nedostatek odbornosti na straně žalobkyně a svědků nelze považovat jejich závěry za objektivní, neboť se jedná o zásadní odbornou otázku, která mohla být v průběhu řízení zodpovězena pouze znalcem v příslušném oboru. Soud rovněž vycházel z předložených listinných důkazů, ze sdělení úřadu práce, oznámení a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, sdělení zaměstnavatele, je zřejmé, že po operaci a vzniklé újmě došlo k rozvázání pracovního poměru, na druhé straně žalobkyně uvedla, že došlo k rozvázání pracovního poměru z důvodu zrušení pracovního místa. Žalobkyně se pouze domnívá, že tímto důvodem byla snížená výkonnost žalobkyně po prodělané operaci a následných reoperacích. Není sporu o tom, že žalobkyně je v invalidním důchodu, pobírá invalidní důchod, že dlouhodobě byla v pracovní neschopnosti, že trpí posttraumatickou stresovou poruchou, v tomto směru listinné důkazy korespondují i se závěry znaleckého posudku, kde se znalkyně jednoznačně vyjádřila, že v důsledku prodělaných operací a zákroků a stavu ohrožení na životě se u žalobkyně rozvinula posttraumatická stresová porucha, která znemožňuje řádný výkon práce, snižuje její pracovní schopnost a vedla k plné invaliditě, žalobkyni je vyplácen invalidní důchod. Soud nezpochybňuje výpověď žalobkyně, případně svědků v tom směru, že se změnila kvalita života u žalobkyně, že před operací žalobkyně vedla normální život, pracovala, chodila do zaměstnání, sportovala, vedla intimní život, pracovala doma i na zahradě. Po prodělané operaci a následných reoperací se její zdravotní stav výrazně změnil, není schopna pracovat v zaměstnání, je v invalidním důchodu a soud nemá pochyby o tom, že došlo i ke změně kvality života, neboť v průběhu řízení bylo jednoznačně a nepochybně prokázáno, že žalobkyně utrpěla újmu. U žalobkyně došlo k infekci, k rozsáhlému zánětu, k rozpadu operační rány, k masivnímu krvácení a k ohrožení na životě.

51. Pokud jde o posouzení poskytnuté zdravotní a lékařské péče, toho, zda tato péče byla žalobkyni poskytována řádně na úrovni dostupné lékařské vědy a zdravotních standardů, zda tato péče byla na náležité odborné úrovni a zda na straně žalované 1. a žalovaného 2. došlo k jakémukoli porušení povinností při poskytování lékařské péče, vycházel soud v prvé řadě z revizního znaleckého posudku [ulice] vojenské nemocnice v [obec]. Zdejší soud přistoupil k vypracování revizního znaleckého posudku poté, co soudu byly předloženy znalecké posudky žalobkyně a žalované 1. a žalovaného 2. Znalecké posudky byly v rozporu, neboť [anonymizováno] [příjmení] shledával pochybení primárně na straně žalovaného 2., poskytnutou zdravotní péči v období od 20.3.2013 do 27.3.2013 považoval za neadekvátní a non lege artis, protože žalobkyně nebyla vyšetřena gynekologem a měla teploty a vysokou hladinu CRP, problematické považoval i provedení gynekologické operace v nemocnici, která nemá gynekologické oddělení. Naopak znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] se v případě obou žalovaných 1., 2. přiklonil na stranu žalovaných a shledal, že poskytování zdravotní péče bylo lege artis a zcela v pořádku, neshledal žádné pochybení na straně nemocnice ani ošetřujícího lékaře [anonymizováno] [celé jméno žalovaného]. Žalobkyně v této fázi navrhla vypracování revizního znaleckého posudku. Soud v prvé řadě přivzal k vypracování znaleckého posudku a revizi znaleckých posudků předložených účastníky [příjmení] ústav [anonymizováno] [část obce], za tento znalecký ústav vypracoval znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení]. Znalec dospěl k závěru, že oba žalovaní pochybili, neposkytovali zdravotní péči na odpovídající a řádné úrovni, porušili zdravotní standardy, jedná se o pochybení, které vedlo ke vzniku újmy a postupovali non lege artis. Vzhledem k tomu, že znalecký posudek byl ze strany Znaleckého ústavu [anonymizováno] [část obce] vypracován dříve, než soud obstaral kompletní lékařskou dokumentaci žalobkyně vedenou u [nemocnice] [obec], [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], [nemocnice] [část obce] a Fakultní nemocnice [obec], není zřejmé, na základě čeho znalec vypracoval znalecký posudek, neměl-li k dispozici kompletní lékařskou dokumentaci, navíc za situace, kdy ve spise absentují základní skutková tvrzení, neboť k poučení podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. došlo až dodatečně po vypracování znaleckého posudku tohoto znaleckého ústavu. Soud v dané věci nemohl přistoupit k doplnění znaleckého posudku Znaleckého ústavu [nemocnice] vzhledem k tomu, že zpracovatel znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] v ústavu ukončil pracovní poměr, přišel o znalecké oprávnění a dodatečně o toto znalecké oprávnění přišel i samotný ústav, navíc již v době vypracování dodatku znaleckého posudku [nemocnice], zde již zpracovatel posudku nepracoval ani nedisponoval oprávněním ke znalecké činnosti v předmětném oboru. Soudu proto nezbývalo ničeho jiného než ve věci přibrat další znalecký ústav za účelem vypracování dalšího revizního znaleckého posudku, v daném případě [ulice] vojenské nemocnice v [obec]. V průběhu řízení soud znalecké posudky [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] se souhlasem účastníků z důvodu ekonomie řízení přečetl, s ohledem na rozpory v těchto posudcích a na neurčitost a nejasnost znaleckého posudku Znaleckého ústavu [anonymizováno] [část obce], které nešli odstranit jinak pro nedostatek znaleckého oprávnění na straně znaleckého ústavu, považuje zdejší soud za objektivní a věrohodný znalecký posudek znaleckého ústavu [ulice] vojenské nemocnice v [obec], na jehož zpracování se podílela řada znalců. Znalecký posudek byl vypracován ve spolupráci gynekologa – přednosty gynekologické kliniky 3. lékařské fakulty [anonymizována dvě slova] a [ulice] vojenské nemocnice [obec] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], CsC., [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [akademický titul], z [anonymizováno] kliniky 3. lékařské fakulty [anonymizována dvě slova] a [ulice] vojenské nemocnice [obec], zástupkyní primáře psychiatrického oddělení [ulice] vojenské nemocnice [obec] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z ústředního lékařsko oddělení [ulice] vojenské nemocnice a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [příjmení], primáře vojenského ústavu soudního lékařství [ulice] vojenské nemocnice [obec]. Z tohoto znaleckého posudku jednoznačně vyplývá, že k újmě na straně žalobkyně došlo. Tato újma spočívá v tom, že došlo k rozpadu operačního pole a poševního pahýlu, k rozvoji zánětu, infekci, k vysoké krevní ztrátě, následných reoperací a k přímému ohrožení života. Na druhé straně však ze znaleckého posudku a jeho dodatku jednoznačně vyplývá, že vznik této újmy není v žádné příčinné souvislosti s porušením právních povinností na straně žalované 1. a žalovaného 2. Znalci vyloučili, že by oba žalovaní postupovali non lege artis, že by ve kterékoli fázi poskytování zdravotnické a lékařské péče došlo k zanedbání této péče, že by porušili své povinnosti, že by poskytování zdravotní péče neodpovídalo náležité odborné úrovni a že by došlo k porušení zdravotních standardů ČR. Zdravotnické zařízení [nemocnice] [obec] přesto, že nedisponuje gynekologickým oddělením, personálně i materiálně zabezpečilo výkon operace totální laparoskopické hysterektomie, gynekologickou operaci provedl gynekolog, asistovala mu gynekoložka, byl přítomen anesteziolog a instrumentářka. Časnou pooperační péči zajistil gynekolog. Indikována byla operace řádně, stejně jako byla provedena zcela řádně a bez jakýchkoli komplikací, časný pooperační stav nevyžadoval další sledování a pacientka byla přeložena na chirurgické oddělení, o čemž rozhodl operatér. Přeložení pacientky po gynekologické operaci na chirurgické oddělení není sice optimální, neboť ČR disponuje širokým gynekologickým fondem, na druhé straně tuto skutečnost nelze považovat za non lege artis, tj. porušení právních předpisů. Takový postup je možný, nejedná se o žádné porušení povinností na straně nemocnice, pokud je péče zajištěna personálně a technicky, jak tomu bylo v tomto případě. Zdravotní stav žalobkyně dle lékařské dokumentace [nemocnice] [obec] nevykazoval žádné komplikace, žalobkyně nekrvácela, nestěžovala si na žádné bolesti, subjektivně byla v pořádku, po laparoskopické operaci tohoto typu se neprovádí před propuštěním žádné speciální vaginální vyšetření. Zdravotní stav žalobkyně umožňoval propuštění, když i doba hospitalizace odpovídá standardům ČR, kdy po totální laparoskopické gynekologické operaci tohoto typu je hospitalizace v rozsahu 3-7 dnů, ale není vyloučena one day surgery, tedy propuštění téhož dne. Není v rozporu s žádnými právními předpisy, že žalobkyně po gynekologické operaci byla propuštěna chirurgem. Z propouštěcí zprávy je zřejmé, že byla poučena, že v případě potíží se má obrátit na ošetřujícího lékaře, že ho má po operaci kontaktovat a domluvit se na kontrole. Podle znalce žalovaná 1. splnila veškeré své povinnosti a postupovala zcela v souladu se zákonem. Žádné počínání žalované 1. nelze považovat za non lege artis. V tomto směru revizní znalecký posudek jednoznačně zpochybnil závěry [anonymizováno] [příjmení], který pochybení žalované 1. shledával v nedostatku gynekologického oddělení. V řízení vyšlo jednoznačně najevo, že provedení gynekologické operace v nemocnici, která nemá gynekologické oddělení sice není optimální, ale není vyloučena a není v rozporu s žádnými právní ipředpisy, pokud je péče zajištěna personálně a technicky. Vzhledem k tomu, že operoval gynekolog, asistoval další gynekolog, časnou pooprační péči zajistil operatér, soud neshledal žádné pochybení žalované 1, když obdobně se vyjádřil rovněž znalec [příjmení] [příjmení] nebo [anonymizováno] [příjmení]. Revizní znalecký posudek [anonymizováno] [obec] podporuje závěry znaleckého posudku žalovaného 1, který zpracoval [anonymizováno] [příjmení], jenž jakékoli pochybení a nedostačující péči ze strany žalované 1. vyloučil.

52. Znalecký posudek [ulice] vojenské nemocnice [obec] vyloučil rovněž pochybení na straně žalovaného 2. Žalovaný 2. postupoval řádně, při kontrole po operaci 20.3.2013 provedl všechna vyšetření, provedl odběr krve, změřil CRP, hladinu leukocytů, reagoval správně na vysokou hladinu CRP i leukocyty, teplotu, na probíhající zánět, nasadil antibiotika, antirevmatika. I přesto, že za efektivnější způsob léčby by bylo možno považovat podání antibiotik nitrožilně za případné hospitalizace, nelze v tomto spatřovat jakékoli pochybení, neboť účinek antibiotik je dle znalců stejný, v případě nitrožilního podání se dostaví rychleji, nelze podle znalce dovodit, že by k újmě nedošlo, pokud by ATB byla podávána nitrožilně, podle znalce antibiotika zabrala na zánět, nikoli však na rozpad operační rány. O této komplikaci však žalovaný 2. neměl povědomí i přesto, že provedl řádně a v souladu s dostupnou lékařskou vědou ultrazvukové vyšetření žalované. Ošetřující lékař žalovaný 2. řádně nasadil primárně antibiotickou léčbu antibiotiky Zinnat, které následně po další kontrole i přes snížení hodnoty CRP změnil na širokospektrální antibiotika Doxybene, nelze proto dle závěru znalců ošetřujícímu lékaři – žalovanému 2. vytýkat jakékoliv pochybení, nedostatek náležité péče, odbornosti, žalovananý 2. reagoval správně na aktuální zdravotní stav, na objektivní i subjektivní nález, pacientku léčil, je zřejmé, že ultrazvukové vyšetření žádné patologické nálezy a komplikace neodhalilo, o takovém případném nálezu není ve zdravotnické dokumentaci jakákoli zmínka, objektivní nález rozpadu poševního pahýlu byl zjistitelný až při otevření dutiny břišní při hospitalizaci žalobkyně. Znalecký posudek vyloučil jakékoli pochybení ze strany [nemocnice] [část obce] nebo Fakultní nemocnice [obec].

53. Podle § 444 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. při škodě na zdraví se jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění.

54. Podle § 444 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhláškou výši, do které lze poskytnout náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění, a určování výše náhrady v jednotlivých případech.

55. Podle § 445 zákona č. 40/1964 Sb. ztráta na výdělku, k níž došlo při škodě na zdraví, se hradí peněžitým důchodem; přitom se vychází z průměrného výdělku poškozeného, kterého před poškozením dosahoval.

56. Podle § 446 obč. zákona č. 40/1964 Sb. náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného činí rozdíl mezi jeho průměrným výdělkem před poškozením a nemocenským.

57. Podle § 447 odst. 1 obč. zákona č. 40/1964 Sb. náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě činí rozdíl mezi průměrným výdělkem před poškozením a výdělkem dosahovaným po poškození s připočtením případného invalidního důchodu, nebo částečného invalidního důchodu.

58. Podle § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

59. Podle § 3079 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. nerozhodl-li soud ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona o náhradě škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může na návrh poškozeného člověka, jsou-li pro to mimořádné důvody hodné zvláštního zřetele (§ 2 odst. 3), přiznat poškozenému i náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona.

60. Podle § 1 odst. 1 vyhl. č. 99/2012 Sb. o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb jsou požadavky na minimální personální zabezpečení lůžkové péče stanoveny v příloze č. 3 této vyhlášky (§ 1 odst. 1 písm. c) citované vyhlášky).

61. Podle § 2 odst. 1 citované vyhlášky č. 99/2012 Sb. poskytovatel, který je oprávněn poskytovat zdravotní služby ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky, musí splnit požadavky na personální zabezpečení poskytovaných služeb stanovené touto vyhláškou a) do 12 měsíců ode dne nabytí její účinnosti, jde-li o poskytovatele uvedeného v § 121 odst. 1 zákona o zdravotních službách, b) do 9 měsíců ode dne nabytí její účinnosti, jde-li o poskytovatele uvedeného v § 122 odst. 1 zákona o zdravotních službách.

62. Podle § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování se náležitou odbornou úrovní rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.

63. Po provedeném dokazování, vyhodnocení důkazů posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo jednoznačně prokázáno porušení právních povinností na straně žalovaných 1., 2. jako nezbytného předpokladu odpovědnosti za škodu, neshledal soud žalobu důvodnou a žalobu v celém rozsahu zamítl. Žalobkyně se po žalovaných 1., 2. domáhala náhrady nemajetkové újmy, a to ve výši 3 000 000 Kč společně a nerozdílně s tím, že bolestné mělo představovat 300 000 Kč a ztížení společenského uplatnění nárok ve výši 2 700 000 Kč. Žalobkyně od počátku řízení trvala na tom, že oba účastníci, tedy žalovaná 1. a žalovaný 2. porušili své povinnosti při poskytování zdravotní péče. Podle žalobkyně zdravotní péče poskytnutá oběma žalovanými byla non lege artis, oba měli porušit své povinnosti a zdravotní péči neposkytnout na náležité odborné úrovni tak, jak jim to ukládá ustanovení zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách, podle příslušného ust. § 4 odst. 2 citovaného zákona se náležitou odbornou úrovní rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Revizním znaleckým posudkem [ulice] [anonymizováno] nemocnice v [obec] bylo v řízení vyloučeno jakékoli pochybení na straně žalované 1. a žalovaného 2. Podle zpracovatelů revizního znaleckého posudku poskytli oba žalovaní zdravotní péči na náležité odborné úrovni při respektování zdravotnických standardů a na základě všech dostupných informací lékařské vědy. Žalovaná 1., u které probíhala totální laparoskopická hysterektomie, byla náležité, odborně, technicky, materiálně i personálně zabezpečena, neporušila žádné ustanovení vyhlášky č. 99/2012 Sb., operaci řádně provedl gynekolog, asistovala mu gynekoložka, přítomna byla instrumentářka a anesteziolog, operace proběhla v pořádku, indikace k operaci byla řádná, zdravotní stav žalobkyně vyžadoval operaci, operace proběhla bez jakýchkoli problémů a komplikací, žalobkyni se dostalo časné pooperační péče, její zdravotní stav umožňoval přeložení na standardní lůžkové oddělení. I přesto, že provedení gynekologické operace ve zdravotnickém zařízení, které nedisponuje gynekologickým lůžkovým fondem a ani gynekology, není považováno ze strany soudu za optimální, nelze v tomto spatřovat jakékoli pochybení a porušení právních předpisů, neboť operaci provedl gynekolog, výkon byl zajištěn uzavřenou smlouvou mezi nemocnicí a operatérem, zdravotní stav umožňoval propuštění z jednotky intenzivní péče, žalobkyně byla hospitalizována na chirurgickém oddělení a tento postup nelze považovat za porušení právních předpisů a non lege artis. Nelze se ani ztotožnit s tvrzením žalobkyně, že propuštění do domácího léčení bylo předčasné, podle propouštěcí zprávy i dostupné lékařské dokumentace vedené u žalované 1. zdravotní stav umožňoval propuštění, po objektivní i subjektivní stránce byla žalobkyně v pořádku, nekrvácela, nestěžovala si na žádné bolesti. Navíc byla upozorněna, že v případě jakýchkoli komplikací se má okamžitě dostavit k lékaři, jak vyplývá z propouštěcí zprávy. Pokud se u žalobkyně objevila teplota, žalobkyně se omezila pouze na telefonické dotazy jak u žalované 1., tak žalovaného 2., sama aktivně lékaře nevyhledala, teplotu i nastupující obtíže řešila pouze telefonicky, přesto, že byla v propouštěcí zprávě poučena o nutnosti vyhledat lékaře. Žalobkyně si sama sjednala termín kontroly dne 20.3.2013, tato proběhla podle závěrů znalců v pořádku, lékař postupoval správně, poskytl všechnu možnou dostupnou lékařskou péči, provedl kontrolní vyšetření, vytáhl stehy, provedl vyšetření krve, změnil hladinu CRP, z vysoké hladiny CRP zjistil zánět, probíhající infekci, stejně jako z vysoké hladiny leukocytů, postupoval správně, pokud nasadil antibiotickou léčbu, provedl ultrazvukové vyšetření. V tomto světle neobstojí závěry znalce [příjmení] [jméno] v tom směru, že žalovaný 2. neposkytl žalobkyni zdravotní péči a neléčil ji. Dle názoru soudu, který vychází z revizního znaleckého posudku stejně jako lékařské dokumentace, žalovaný 2. provedl všechna dostupná vyšetření, reagoval na teplotu i zvýšenou hladinu CRP nebo leukocytů podáním antibiotik. I přesto, že optimálnější a efektivnější by nepochybně bylo nitrožilní podání, případně hospitalizace, nelze v tomto shledávat nedostatek odborné péče a porušení povinností, neboť ošetřující lékař pacientku léčil, na všechny potíže reagoval, zánět léčil antibiotiky, o rozpadu poševního pahýlu i přes provedené ultrazvukové vyšetření nevěděl, protože toto vyšetření rozpad operační rány neodhalilo. Dle závěru soudu lékařská péče ošetřujícího lékaře byla v pořádku, byla poskytnuta řádně a na náležité odborné úrovni. Sotva lze dovodit, že pokud by byla antibiotika podána nitrožilně, k újmě by nedošlo. Znalci vyloučili jakékoli pochybení jak na straně žalované 1., tak na straně žalovaného 2., dospěli k závěru, že žalovaní 1., 2. neporušili žádné své právní povinnosti, postupovali řádně a lege artis, poskytli zdravotní lékařskou péči na náležité odborné úrovni, reagovali adekvátně na subjektivní i objektivní nálezy. Infekce a záněty v případě operací malé pánve nejsou výjimečné s ohledem na místo, kde k operaci dochází, v pochvě se většinou nacházejí bakterie, které způsobují infekci, navíc žalovaná 1. postupovala řádně, z preventivních důvodů nasadila antibiotika před operačním zákrok, postupovala tak, aby se vyhnula infekci. Dle závěrů znalců i přes nasazená antibiotika obou typů u žalobkyně došlo pravděpodobně k rezistenci na antibiotika, která zabrala na zánět, nikoli však na rozpad operačního terénu. Žalovaný 2. při první kontrole provedl ultrazvukové vyšetření, s ohledem na limity takového vyšetření nezjistil žádný patologický nález, nelze mu klást za vinu pochybení, že nerozpoznal rozsah újmy žalobkyně, navíc pacientka – žalobkyně u druhého vyšetření tj. kontroly ze dne 27.3.2013 již žádné větší bolesti nezmiňovala, došlo u ní k poklesu teploty, přesto žalovaný 2. preventivně nasadil širokospektrální antibiotika. Znalci vyloučili jakékoli pochybení na straně zasahující [nemocnice] [část obce] i Fakultní nemocnice v [obec], kdy patologické nálezy a rozpad poševního pahýlu bylo možné zjistit až při reoperaci, tj. otevření dutiny břišní, k němuž došlo ve zdravotnickém zařízení [nemocnice] [část obce]. Vzhledem k rozsáhlému nálezu a poškození bylo třeba zásahu specializovaného pracoviště, zcela správně tak byla žalobkyně převezena na specializované pracoviště Fakultní nemocnice v [obec], kde po operaci došlo k uzdravení. V průběhu řízení vyšlo jednoznačně najevo, že žalobkyně utrpěla újmu, soud nezpochybňuje ohrožení na životě, všechny komplikace a ztrátu krve, reoperace i stav akutního ohrožení, který vedl u žalobkyně k rozvinutí posttraumatické stresové poruchy v důsledku tohoto stavu, žalobkyně trpí úzkostmi, bere antidepresiva, došlo u ní k výraznému zhoršení kvality života, je v plném invalidním důchodu a pobírá invalidní důchod, není schopná pracovat a není schopna vést takový život, jaký vedla před zákrokem totální laparoskopické hysterektomie. Na druhé straně však vzhledem k tomu, že nelze dovodit porušení právních povinností na straně žalované 1. a žalovaného 2., není vznik škody na zdraví v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaných 1., 2., které je nezbytný předpokladem odpovědnosti za škodu. Nelze tedy dovodit, že žalovaní 1., 2. nesou odpovědnost za vznik újmy a nemohou tedy být pasivně legitimováni k úhradě žalované částky ve výši 3 000 000 Kč. Vzhledem k jednoznačným závěrům revizního znaleckého posudku [ulice] vojenské nemocnice [obec], který vyloučil jakékoli porušení právních povinností nebo pochybení při poskytování zdravotní péče jak na straně nemocnice, tak ošetřujícího lékaře [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], nemohl soud žalobě vyhovět a žalobu v celém rozsahu zamítl, když zdůvodnil, proč primárně vycházel z tohoto znaleckého posudku, který revidoval předložené znalecké posudky [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] a revidoval rovněž vypracovaný znalecký posudek Znaleckého ústavu [anonymizováno] [část obce]. Soud za pravdivý, věrohodný a objektivní v prvé řadě považuje znalecký posudek [ulice] vojenské nemocnice [obec], neboť jde o posudek, který byl vypracován poté, co žalobkyně v průběhu řízení udělila souhlas k vyžádání lékařské dokumentace a poté, co tuto dokumentaci soud obstaral pro účely řádného vypracování revizního znaleckého posudku, tuto kompletní lékařskou dokumentaci neměl znalecký ústav nemocnice [anonymizováno] [část obce] k dispozici, není tedy zřejmé, o co přesně své závěry opírá a z čeho vycházel, navíc dodatky byly zpracovány přes nedostatek znaleckého oprávnění, odstranění pochybností o závěrech tohoto posudku nebylo možné pro nedostatek znaleckého oprávnění i na straně znaleckého ústavu [nemocnice] [anonymizováno] [část obce], proto nezbývalo soudu ničeho jiného než aby po doplnění skutkových tvrzení, nechal vypracovat po vyšetření žalobkyně nový znalecký posudek, který bude vycházet z poskytnuté lékařské dokumentace jak ostatně žalobkyně v průběhu celého řízení požadovala. Znalecký posudek [anonymizováno] v [obec] je v souladu se znaleckým posudkem [anonymizováno] [příjmení], vychází z kompletní lékařské dokumentace žalobkyně, zpracování posudku předcházelo vyšetření žalobkyně, vychází z obsahu spisového materiálu po doplnění skutkové tvrzení ze strany žalobkyně a v neposlední řadě koresponduje se závěry [anonymizováno] [příjmení], znalecký posudek zpracovala za znalecký ústav řada lékařů, z těchto všech důvodů soud uvěřil závěrům tohoto znaleckého posudku na rozdíl od závěrů znaleckého posudku znaleckého ústavu [anonymizováno] [část obce], revizní znalecký posudek [anonymizováno] v [obec] považuje za řádně zpracovaný, objektivní a věrohodný, soud na základě tohoto posudku vyloučil odpovědnost obou žalovaných za vzniklou újmu na zdraví žalobkyně a pro nedostatek porušení právních povinností na straně žalovaných 1.,2. [anonymizováno] nevyhověl a žalobu v celém rozsahu zamítl.

64. Žalobkyně požadovala po žalovaných úhradu žalované částky 3 000 000 Kč včetně náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhradu za ztrátu na výdělku po pracovní neschopnosti společně a nerozdílně, soud se po právní stránce neztotožnil s tím, že se jedná o solidární závazek obou žalovaných, když žalobkyně v průběhu celého řízení shledávala pochybení na straně žalované 1. v nedostačujícím materiálním, technickém a personálním vybavení, případně v tom, že žalovaná 1. nedisponovala gynekologickým lůžkovým oddělením, že byla propuštěna krátce po operaci, případně vypadnutí drénu, o čemž žalovaná 1. neinformovala operatéra a žalovanému 2. naopak žalobkyně vytýkala ordinaci po telefonu, nedostačující vyšetření při první i druhé kontrole, nevčasné rozpoznání zánětu, které podle žalobkyně vedlo k rozvoji infekce. Dle závěru soudu se nemůže jednat o protiprávní jednání, za které by žalovaní nesli společnou odpovědnost, nejedná se o žádnou činnost při poskytování zdravotní péče. V daném případě by tak nepochybně přicházelo do úvahy rozdělení odpovědnosti mezi žalovanou 1. a žalovaného 2., byl-li by nárok žalobkyně důvodný, tedy bylo-li by prokázáno, že žalovaná 1. a žalovaný 2. pochybili při poskytování zdravotní péče, což v daném případě bylo vyloučeno. Znalci uvedli, že nelze dovodit, že by k újmě na straně žalobkyně nedošlo, byla-li by antibiotika podána skutečně nitrožilně, nikoli perorálně, jak žalobkyně po celé řízení zpochybňovala. Podle znalce pravděpodobně došlo v operovaném terénu k uvolnění cévy a krvácení do vrcholu poševního a dolní části malé pánve.

65. Žalobkyně se domáhala náhrady nemajetkové újmy, k níž došlo v roce 2013. Žalobkyně byla operována dne 12.3.2013, podle žalobkyně k újmě došlo nejpozději dne 29.3.2013 v důsledku rozsáhlého a masivního krvácení, byla převezena rychlou záchrannou službou do [nemocnice] [část obce]. K újmě došlo došlo za účinnosti starého občanského zákona č. 40/1964 Sb. účinného do 31.12.2013, proto soud nárok žalobkyně od počátku posuzoval dle usta. § 444 odst. 1 a následující občanského zákona č. 40/1964 Sb. Žalobkyně byla opakovaně ze strany soudu upozorněna na příslušnou právní kvalifikaci, na případné vyčíslení nemajetkové újmy dle vyhlášky č. 440/2001 Sb., rovněž byla poučena o nutnosti tvrdit skutková tvrzení stran mimořádných důvodů hodných zvláštního zřetele podle § 3079/2 nového občanského zákona č. 89/2012 Sb. I přes toto poučení žalobkyně skutková tvrzení nedoplnila, trvala na tom, že samotné ohrožení života je důvodem hodného zvláštního zřetele, jedná se o mimořádný důvod, pro který by měl soud aplikovat ustanovení nového občanského zákona. Soud se s tímto názorem neztotožňoval a v průběhu řízení upozornil žalobkyni na skutečnost, že nárok bude posouzen dle ustanovení občanského zákona č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31.12.2013. Soud má za to, že žalobkyně ani netvrdila řádně, ani neprokazovala možnost aplikace ustanovení nového občanského zákona č. 89/2012 Sb. o nárocích na náhradu nemajetkové újmy v případě ublížení na zdraví.

66. V průběhu řízení vznikly náklady státu za vyplacené znalečné a svědečné v celkové výši 61 581 Kč za přiznané znalečné ve výši 16 940 Kč, znalečné ve výši 4 235 Kč a znalečné ve výši 2 541 Kč ve věci znaleckého posudku Znaleckého ústavu [anonymizováno] [část obce] (čl. 101, čl. 156 a čl. 239), znalečné ve výši 27 830 Kč za znalecký posudek [ulice] vojenské nemocnice [obec] (čl. 442) a svědečné ve výši 1 361 Kč, dohromady 61 581 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla částečně osvobozena od soudních poplatků v rozsahu 50 %, jako procesně neúspěšný účastník řízení je povinna nahradit jednu polovinu vynaložených nákladů státu, a to ve výši 30 790,50 Kč dle výroku II. do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí České republice k rukám Okresního soudu ve Frýdku-Místku.

67. Výrok III. o nákladech řízení mezi žalobkyní a žalovanou 1. vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaná 1. byla zcela procesně úspěšná, má proto právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představují odměnu právního zastoupení, režijní paušály, jízdné a náhradu za ztrátu času + DPH. Náklady právního zastoupení představují odměnu za 31 úkonů právní služby dle obsahu spisu, a to převzetí věci, vyjádření ze dne 20.5.2019, účast na jednání ze dne 12.2.2016, dotazy na znalce ze dne 21.4.2016, vyjádření ke znaleckému posudku (čl. 113), vyjádření ze dne 1.3.2017 a 17.3.2017, vyjádření k dodatku znaleckého posudku ze dne 1.9.2017, účast na jednání ze dne 10.11.2017, vyjádření k dodatku [číslo] (čl. 249), účast na jednání ze dne 10.12.2018 za 2 úkony, vyjádření žalované 1. k doplnění skutkového tvrzení žalobkyně (čl. 277), účast na jednání ze dne 28.1.2019 za 2 úkony, doplnění skutkového tvrzení žalované 1. ze dne 25.2.2019, účast na jednání ze dne 16.4.2019 za 3 úkony, účast na jednání ze dne 18.6.2019 za 2 úkony, účast na jednání ze dne 2.12.2019, vyjádření ke znaleckému posudku (čl. 448), účast na jednání ze dne 8.2.2021, účast na jednání ze dne 16.2.2022 a účast na jednání ze dne 6.4.2022, celkem 31 úkonů, tarifní hodnota ve výši 50 000 Kč dle § 7, § 9 odst. 4 písm. a), s ohledem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu činí tarifní hodnota při náhradě nemajetkové újmy 50 000 Kč, 1 úkon za 3 100 Kč, celkem 31 x 3 100 Kč, dohromady 96 100 Kč, 31 režijních paušálů po 300 Kč, celkem 9 300 Kč a dále jízdné z [obec] do [obec] a zpět, celkem ujeto 2 x 108 km dohromady 216 km k jednání dne 12.2.2016 osobním motorovým vozidlem [příjmení] [příjmení] [jméno] [registrační značka] při průměrné spotřebě 8,6 l /100 km, vyhl. ceny nafty 29,50 a opotřebení ve výši 3,80 Kč, dohromady jízdné 1368,80 Kč, jízdné z [obec] do [obec] a zpět, celkem ujeto 2 x 94 km, dohromady 188 km na účast u jednání ze dne 10.11.2017 osobním motorovým vozidlem Škoda Octavia, [registrační značka] při prům. spotřebě 4,7 l /100 km, vyhl. ceny nafty ve výši 28,60 Kč a opotřebení 3,9 Kč na jeden km, celkem jízdné ve výši 986,20 Kč, dále jízdné z [obec] do [obec] a zpět 2 x 94 km, celkem 188 km k jednání před soudem dne 10.12.2018 osobním motorovým vozidlem Hyundai i30, [registrační značka] při průměrné spotřebě 4,2 l na 100 km vyhláškové ceny nafty ve výši 29,80 Kč a opotřebění ve výši 4,00 Kč na 1 km, dohromady 987,40 Kč, dále jízdné z [obec] do [obec] a zpět 2 x 94 km, celkem 188 km k jednání u soudu dne 28.1.2019, 16.4.2019, 18.6.2019 a 2.12.2019 vozidlem Hyundai i30, [registrační značka], při průměrné spotřebě 4,2 l /100 km, vyhl. ceny nafty ve výši 33,60 Kč a opotřebení 4,10 Kč na 1 km, jedna jízda tam a zpět po 1 036,24 Kč, za 4 jízdy tam a zpět celkme 4x 1 036,24, tj. 4 145 Kč, dále jízdné z [obec] do [obec] a zpět 2 x 94 km, celkem 188 km k účasti na jednání dne 8.2.2021 osobním motorovým vozidlem Peugeot 308, [registrační značka] při průměrné spotřebě 5,4 l /100 km, vyhl. ceny benzínu po 27,80 Kč a opotřebení ve výši 4,40 Kč na 1 km, dohromady 1 110,80 Kč a jízdné z [obec] do [obec] a zpět 2 x 94 km, celkem 188 km k účasti na jednání dne 16.2.2022 a 6.4.2022 osobním motorovým vozidlem Peugeot 308, [registrační značka] při průměrné spotřebě 5,4 l /100 km, vyhl. ceny benzínu po 37,10 Kč a opotřebení ve výši 4,70 Kč na 1 km, dohromady za dvě cesty tam a zpět - 2x 1 262 Kč, celkem 2 524 Kč, celkem představuje jízdné náklady ve výši 11 122,20 Kč + náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), b) adv. tarifu vyhl. č. 177/1996 Sb. za použití § 14 odst. 3 adv. tarifu, celkem 60 započatých hodin po 100 Kč, celkem 6 000 Kč, dohromady 122 522,20 Kč + DPH ve výši 25 729,62 Kč, celkem 148 251,80 Kč, tyto náklady řízení dle výroku III. je žalobkyně povinna zaplatit žalované 1. do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalované 1.

68. Pokud jde o vyčíslené náklady žalovaného 1. ze dne 11.4.2022, soud nepřiznal žalované 1. právo na účelně vynaložené náklady řízení za vyjádření žalované 1. ze dne 4.4.2019, neboť žádné takové podání se ve spise nenachází, dále sepis dotazů na znalce ze dne 15.7.2019, neboť soud žádné dotazy po žalované 1. nepožadoval a vyjádření žalované 1. ze dne 5.8.2019 a 31.10.2019, neboť se nejedná o žádné vyjádření, které obsahuje právní hodnocení či popis skutkového stavu věci, ale pouze vyjádření k případné podjatosti, respektive nepodjatosti znalce.

69. Výrok IV. vyplývá z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého procesně úspěšný účastník řízení má právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaný 2. byl procesně úspěšný, má proti žalobkyni právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které představuje odměna právního zastoupení podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. za použití § 7 citované vyhlášky z tarifní hodnoty 50 000 Kč, 1 úkon po 3 100 Kč, celkem 22 úkonů za převzetí věci ze dne 29.4.2014, vyjádření ze dne 22.10.2015, účast na jednání ze dne 12.2.2016, vyjádření ke znaleckému posudku (čl. 121) ze dne 8.11.2016, vyjádření k výzvě soudu ze dne 2.3.2016, účast na jednání ze dne 10.11.2017, vyjádření dodatku II znaleckého posudku (čl. 245) ze dne 5.6.2018, účast na jednání ze dne 10.12.2018 – 2 úkony, účast na jednání ze dne 28.1.2019 – 2 úkony, vyjádření k výzvě soudu ze dne 25.2.2019, jednání ze dne 16.4.2019 – 3 úkony, jednání ze dne 18.6.2019 – 2 úkony, jednání ze dne 2.12.2019, účast na jednání ze dne 8.2.2021, účast na jednání ze dne 16.2.2022 a 6.4.2022, celkem 22 úkonů po 3 100 Kč, dohromady 68 200 Kč, 22 režijních paušálů po 300 Kč, dohromady 6 600 Kč a dále 20 000 Kč za vypracovaný znalecký posudek dle předložené smlouvy o dílo a účetního dokladu ze dne 18.7.2014, jízdné k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku z [obec] tam a zpět, celkem ujeto 45 km osobním motorovým vozidlem Škoda Superb, [registrační značka] při průměrné spotřebě 5,7 l /100 km a vyhl. ceny nafty v roce 2016 vyhl. ceny nafty 29,50 Kč, opotřebení 3,80 Kč km, v roce 2017 vyhl. ceny nafty 28,60 Kč, opotřebení 3,90 Kč km, v roce 2018 vyhl. ceny nafty 29,80 Kč, opotřebení 4 Kč km, v roce 2019 vyhl. ceny nafty 33,60 Kč, opotřebení 4,10 Kč km, v roce 2020 vyhl. ceny nafty 31,80 Kč, opotřebení 4,20 Kč km, v roce 2021 vyhl. ceny nafty 27,20 Kč, opotřebení 4,40 Kč km a v roce 2021 vyhl. ceny nafty 36,10 Kč, opotřebení 4,70 Kč km, jízdné včetně opotřebení za účast u jednání 12.2.2016 247,70 Kč, za účast u jednání dne 10.11. 2017 - 249,90 Kč, za účast u jednání dne 10.12.2018 257,50 Kč, za účast u jednání 28.1.2019, 16.4.2019, 18.6.2019 a 2.12.2019, celkem 4x 271,90, dohromady 1 087,60 Kč, za účast na jednání 8.2.2021 268,70 Kč a jednání dne 16.2.2022 a 6.4.2022 -2x 305,40 Kč, celkem 610,80, dohromady činí jízdné 2 722,20 Kč a náhrada za ztrátu času cesta tam a zpět 2x půlhodina po 100 Kč za 24 jízd po 100 Kč, celkem 2 400 Kč ztráty času, dohromady 79 922,20 Kč, DPH ve výši 16 783,62 Kč, celkem 96 705,80 + 20 000 Kč za znalecký posudek, dohromady 116 705,80 Kč Tyto náklady řízení dle výroku IV. je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému 2. do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalovaného 2.