140 C 3/2023

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Vlčkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalované 2): Jméno žalované , datum Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení částky 113 780 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná 2) je povinna zaplatit žalobci částku 113 780 Kčs úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 846 Kč od 2. 5. 2022 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 106 Kč od 2. 5. 2022 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 106 Kč od 16. 4. 2022 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 106 Kč od 16. 5. 2022 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 106 Kč od 16. 6. 2022 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 20 510 Kč od 16. 7. 2022 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná 2) je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3 153,50 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal původně proti žalovanému 1) , jméno FO, a žalované 2) , Jméno žalované, zaplacení částky 113 780 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že v období od 20. 11. 2020 do 27. 6. 2022 byla , žalobce, výlučným vlastníkem a , Jméno žalobce, (dále jen „Úřad“) byl příslušný hospodařit s nemovitými věcmi, a to pozemkem parc. č. , číslo, , trvalý travní porost, o zapsané výměře 1468 m², pozemkem parc. č. , číslo, , zastavěná plocha a nádvoří, o zapsané výměře 296 m², jehož součástí je stavba – budova s č. p. , číslo, , rodinný dům a pozemkem parc. č. , číslo, , zastavěná plocha a nádvoří, o zapsané výměře 74 m², jehož součástí je stavba – budova bez čp/če, garáž, vše v katastrálním území , adresa, a obci , adresa, , (dále jen „Nemovité věci“). Původním vlastníkem „Nemovitých věcí“ byl žalovaný 1), který vlastnické právo k „Nemovitým věcem“ pozbyl na základě rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 20. 11. 2020, sp. zn. , spisová značka, , který nabyl ve vztahu k žalovanému 1) právní moci a vykonatelnosti dne 20. 11. 2020 a byl mu mj. uložen trest propadnutí náhradní hodnoty podle § 71 odstavec 1 trestního zákoníku, a to právě předmětných „Nemovitých věcí“. S účinností ke dni právní moci rozsudku, tj. ke dni 20. 11. 2020, se tak výlučným vlastníkem „Nemovitých věcí“ stala Česká republika a příslušným hospodařit s „Nemovitými věcmi“ se stal Úřad. S právními účinky ke dni 28. 6. 2022 pozbyl žalobce vlastnické právo k „Nemovitým věcem“, a to na základě smlouvy kupní , číslo, ze dne 27. 5. 2022, s právními účinky zápisu ke dni 28. 6. 2022, kdy novým výlučným vlastníkem „Nemovitých věcí“ se stala společnost , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , IČO: , IČO, (dále jen „, adresa, vlastník“). Žalovaný 1) společně s žalovanou 2), užívali „Nemovité věcí“ po celou dobu, po kterou tyto byly ve výlučném vlastnictví žalobce, tedy po celé období od 20. 11. 2020 do 27. 6. 2022, a to bez právního důvodu, resp. užíváním „Nemovitých věcí“ se dopouštěli protiprávního užití cizí hodnoty. Žalovaní 1), 2) společně užívali v období od 20. 11. 2020 do 27. 6. 2022 „Nemovité věci“ bez právního důvodu. Tato skutečnost je zřejmá mj. z četné písemné korespondence mezi žalobcem a žalovaným 1). Žalobce dopisem ze dne 7. 1. 2021 požádal žalovaného 1) o součinnost a osobní jednání. Následně žalobce žalovaného č. 1 dopisem ze dne 11. 2. 2021, doručeným žalovanému 1) dne 19. 2. 2021, vyzval k hrazení , Anonymizováno, náhrady za bezesmluvní užívání, a to od 20. 11. 2020 ve výši 22 260 Kč měsíčně (dále jen „Měsíční náhrada“). Žalovaní pak „Měsíční náhrady“ za bezesmluvní užívání „Nemovitých věcí“ skutečně hradili, když uvedené náhrady za bezesmluvní užívání za měsíce listopad 2021, prosinec 2021 a zčásti leden 2022 hradila ze svého účtu žalovaná 2), neboť platby vždy nesou označení „, Jméno žalované, “, Anonymizováno, a byly hrazeny z účtu č. , č. účtu, , vedeného u Raiffeisenbank a.s., který nepochybně patří žalované č. 2, když uvedené číslo účtu odpovídá zřejmé rodnému číslu žalované 2). Uvedené výpisy současně potvrzují, že „Nemovité věci“ užívali oba žalovaní společně, a to i přesto, že žalovaná 2) měla v období od 29. 3. 2019 do 31. 8. 2022 trvalý pobyt evidován na adrese odlišné od žalovaného č. 2) Skutečnost, že „Nemovité věcí“ užívali oba žalovaní ve shora uvedeném období společně, pak vyplývá mj. jak z dopisu adresovaného žalovaným č. 1 žalobci ze dne18. 8. 2021, doručeným žalobci dne 7. 9. 2021 (viz níže), v němž výslovně uvádí: „…ve zmíněných nemovitostech nebydlím sám, ale se svojí manželkou, našimi dvěma nezletilými dětmi a dvěma psy“, tak ze skutečnosti, že náhrady za bezesmluvní užívání „Nemovitých věcí“ hradila ze svého účtu žalovaná 2). Žalobci tedy hradili náhradu za bezesmluvní užívání Nemovitých věcí až do ledna 2022 s tím, že poslední částečná úhrada za bezesmluvní užívání v měsíci lednu 2022 byla provedena dne 16. 2. 2022. Jednalo se přitom o poslední úhradu i přesto, že žalovaní „Nemovité věci“ prokazatelně užívali až do 27. 6. 2022. Dne 8. 7. 2021 se konalo osobní jednání mezi žalobcem a žalovaným č. 1, na kterém byla žalobcem žalovanému č. 1 mj. osobně doručena výzva k vyklizení movitých věcí a předání „Nemovitých věcí" a následně byla sdělením ze dne 21. 8. 2021 potvrzena výše náhrady za bezesmluvní užívání, a to ve výši „Měsíční náhrady“, která byla žalovanými již v té době pravidelně hrazena na základě dopisu ze dne 11. 2. 2021. Na výzvu ze dne 8. 7. 2021 žalovaný 1) reagoval dopisem ze dne 18. 8. 2021, doručeným žalobci dne 7. 9. 2021, v němž výslovně potvrzuje užívání Nemovitých věcí žalovaným 1), jeho manželkou žalovanou 2) a 2 nezletilými dětmi. K tomuto dopisu si žalobce dovoluje podotknout, že k žádné dohodě mezi žalobcem a žalovanými o užívání „Nemovitých věcí“ nikdy nedošlo ani dojít nemohlo, neboť právní režim zákona č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů, uzavření nájemního nebo jiného obdobného právního vztahu o přenechání „Nemovitých věc k užívání třetí osobě neumožňuje. Žalovanému 1) bylo na jeho dopis ze dne 18. 8. 2021, doručený žalobci dne 7. 9. 2021, reagováno dopisem žalobce ze dne 21. 9. 2021, doručeným žalovanému 1) dne 27. 9. 2021, jímž bylo žalobcem žalovanému 1) sděleno, že ačkoli se žalobce snaží rozumět osobním důvodům a okolnostem žalovaného 1) a jeho rodiny, tak musí být postupováno podle zákona č. 59/2017 Sb., nelze přistoupit k uzavření nájemního vztahu a musí být postupováno v souladu s příslušnými právními předpisy. V této souvislosti byl tedy žalovaný 1) žalobcem opětovně žádán o vyklizení movitých věcí a předání „Nemovitých věcí“, a to v náhradním termínu do 30. 11. 2021. Na tuto výzvu ze dne 21. 9. 2021 žalovaný 1) reagoval dopisem ze dne 15. 11. 2021, doručeným žalobci dne 24. 11. 2021, v němž opětovně potvrzuje užívání Nemovitých věcí žalovaným 1) a jeho rodinou (viz formulace: „Na základě vašeho sdělení ze dne 21. 9. 2021 jsem ihned zvýšil iniciativu při hledání jiného nového bydlení pro mne a mou rodinu.“). Současně opakuje svá tvrzení uvedená již v dopise ze dne 18. 8. 2021. Žalovaný 1) rovněž požádal o přehodnocení stanoviska žalobce stran výzvy k vyklizení Nemovitých věcí v termínu do 30. 11. 2021. Této žádosti žalovaného 1) ze strany žalobce vyhověno nebylo, což bylo žalobcem žalovanému 1) sděleno dopisem ze dne 29. 11. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaní „Nemovité věci“ nevyklidili a nepředali je žalobci, a naopak je užívali bez právního důvodu nadále i po termínu, do kterého měli „Nemovité věci " vyklidit, byla žalobcem dne 28. 1. 2022 podána žaloba na vyklizení Nemovitých věcí, o níž bylo vedeno řízení u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. , spisová značka, . Dopisem ze dne 21. 3. 2022, převzatým osobně žalovaným 1) dne 1. 4. 2022, byla pak žalobcem žalovaným oznámena nová výše Měsíčních náhrad, která byla s účinností od 1. 1. 2022 navýšena (z důvodu inflace) na částku ve výši 23 106 Kč měsíčně (dále jen „Nová měsíční náhrada“). Uvedeným dopisem byli žalovaní požádáni jak k doplacení náhrady za bezesmluvní užívání Nemovitých věcí do výše Nové měsíční náhrady, a to za měsíc leden 2022, tak k pravidelnému placení Nových měsíčních náhrad za období počínaje měsícem únorem 2022. Současně byli žalovaní uvedeným dopisem žalobcem opětovně vyzváni k vyklizení Nemovitých věcí užívaných bez právního důvodu a jejich předání žalobci. Ke dni 28. 6. 2022 pozbyl žalobce vlastnické právo k Nemovitým věcem, a to na základě smlouvy kupní , číslo, ze dne 27. 5. 2022, s právními účinky zápisu ke dni 28. 6. 2022, kdy novým výlučným vlastníkem „Nemovitých věcí“ se stal Nový vlastník. je prokazatelné i užívání „Nemovitých věcí“ žalovanými bez právního důvodu i poté, co žalobce dne 16. 2. 2022 obdržel poslední částečnou úhradu náhrady za bezesmluvní užívání za měsíc leden 2022, avšak ještě předtím, než nastaly právní účinky zápisu vlastnického práva na Nového vlastníka, tedy před 28. 6. 2022. Užívání“ Nemovitých věcí“ žalovanými totiž potvrdila jak právní zástupkyně žalovaných dne 12. 4. 2022, a to v rámci řízení o vyklizení (iniciovaném ze strany žalobce), tak Nový vlastník dne 14. 4. 2022 a 20. 4. 2022, a to v rámci komunikace se žalobcem poté, co se Nový vlastník stal vítězem elektronické aukce s vědomím toho, že „Nemovité věci“, které byly předmětem elektronické aukce, jsou bez právního důvodu užívány třetími osobami (žalovanými). Jak je tedy zřejmé, žalovaní v období od 1. 1. 2022 do 27. 6. 2022 (dále jen „Rozhodné období“) „Nemovité věci“ bez právního důvodu, resp. dopouštěli se užíváním „Nemovitých věcí“ protiprávního užití cizí hodnoty ve smyslu § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, a to i přesto, že byli k vyklizení a předání Nemovitých věcí žalobcem opakovaně vyzýváni a až do konce roku 2022 hradili žalobci náhradu za bezesmluvní užívání „Nemovitých věcí“, a to v žalobcem stanovené výši. Žalovaní současně užívali „Nemovité věci“ i po skončení Rozhodného období a podle žalobci dostupných informací (např. z Centrální evidence obyvatel) je užívají nadále. Měsíční náhrada byla žalobcem stanovena na základě stanovení výše náhrady za bezesmluvní užívání rodinného domu včetně společně užívaných pozemků, pod e. , číslo, ze dne 8. 2. 2021, a následně na základě stanovení výše náhrady za bezesmluvní užívání rodinného domu včetně společně užívaných pozemků, pod e. , číslo, ze dne 13. 8. 2021, ve výši obvyklého nájemného stanoveného porovnávací metodou, kdy pro porovnání bylo použito šest nabídkových cen pronájmů porovnatelných nemovitých věcí v obdobných lokalitách. Měsíční náhrada byla pak tímto způsobem stanovena žalobcem ve výši 22 260 Kč měsíčně. Žalovaní byli jak k doplacení náhrady za bezesmluvní užívání „Nemovitých věcí“ do výše Měsíční náhrady, a to za období od 20. 11. 2020 do 31. 1. 2021, tak k pravidelnému placení Měsíčních náhrad za období počínaje měsícem únorem 2021 vyzváni dopisem ze dne 11. 2. 2021, kdy výše Měsíčních náhrad byla následně potvrzena dopisem žalobce ze dne 21. 8. 2021. Následně byla výše Měsíčních náhrad s účinností od 1. 1. 2022 navýšena (z důvodu inflace) na částku ve výši Nové měsíční náhrady (viz shora), o čemž byli žalovaní vyrozuměni dopisem ze dne 21. 3. 2022, kdy uvedeným dopisem byli žalovaní požádáni jak k doplacení náhrady za bezesmluvní užíván „Nemovitých věcí“ do výše Nové měsíční náhrady, a to za měsíc leden 2022 (k doplacení zůstal rozdíl 7/10 mezi Novou měsíční náhradou ve výši 23 106 Kč a úhradou Měsíční náhrady ze dne 16. 2. 2022 ve výši 22 260 Kč, tedy částka ve výši 846 Kč), tak k pravidelnému placení Nových měsíčních náhrad za období počínaje měsícem únorem 2022. Doplatek za leden 2022 a Novou měsíční náhradu za únor 2022 přitom měli žalovaní uhradit v termínu do 1. 5. 2022 (30 dnů od převzetí dopisu dne 1. 4. 2022) a dále byli žalovaní povinni hradit Novou měsíční náhradu vždy do 15. dne následujícího kalendářního měsíce. Za měsíc červen 2023 jsou pak žalovaní povinni uhradit Novou měsíční náhradu v poměrné výši za období od 1. do 27. 6. 2022 ve výši 20 510 Kč. Na tuto výzvu však žalovaní nereagovali a od 16. 2. 2022, kdy došlo k částečné úhradě Nové měsíční náhrady za měsíc leden 2022, již neuhradili ničeho. Předmětem této žaloby jsou pak dlužné Nové měsíční náhrady, neuhrazené žalovanými za užívání „Nemovitých věcí“ v „Rozhodném období“, a to v následujícím rozsahu:1/2022 846 Kč (nedoplatek do Nové měsíční náhrady, po započtení úhrady ze dne 16. 2. 2022 ve výši 22 260 Kč)1. 5. 20222/2021 23 106 Kč 1. 5. 20223/2022 23 106 Kč 15. 4. 20224/2022 23 106 Kč 15. 5. 20225/2022 23 106 Kč 15. 6. 20226/2022 20 510 Kč 15. 7. 2022Celkem 113 780 KčDlužné Nové měsíční náhrady, které nebyly žalovanými za užívání „Nemovitých věcí“ v „Rozhodném období“ uhrazeny, tak činí částku v celkové výši 113 780 Kč s příslušenstvím, tedy se zákonným úrokem z prodlení. Žalovaní byli k zaplacení náhrady za bezesmluvní užívání „Nemovitých věcí“ v „Rozhodném období“ vyzváni také upomínkou ze dne 12. 9. 2022, která byla adresována žalovanému 1), avšak na výzvu k vyzvednutí uložené zásilky nebyla vyzvednuta. Proto byla uvedená upomínka následně zaslána žalovanému 1) také e-mailem dne 18. 10. 2022.Vzhledem k tomu, že žalovaní na shora uvedenou upomínku nereagovali, zaslal žalobce žalovaným ještě předžalobní výzvu ze dne 9. 12. 2022 s tím, že tato byla zaslána každému ze žalovaných samostatným dopisem, přičemž ani jeden z dopisů nebyl žalovanými na výzvu k vyzvednutí uložené zásilky vyzvednut. Na upomínku ani předžalobní výzvu žalovaní do dne podání žaloby nijak nereagovali. Žalobce má za to, že výše náhrady za bezesmluvní užívání, tak jak ji stanovil, odpovídá obvyklé.

2. Žalovaní 1), 2) se k žalobě vyjádřili podáním ze dne 1. 8. 2023, když uvedli, že je pravdou, že užívali předmětné nemovitosti v době, kdy tento byl ve vlastnictví žalobce s tím, že na základě ústní dohody hradili peněžitou náhradu ve výši 23 106 Kč měsíčně. Žalovaní 1), 2) vznesli vůči nároku žalobce námitku započtení z titulu bezdůvodného obohacení žalobce za dodání a instalace plynového kotle ve výši pořizovací ceny a souvisejících nákladů na pohledávku žalobce z žalované částky. Tuto námitku započtení odůvodnili tak, že dne 21. 11. 2021 došlo v předmětné nemovitosti (rodinném domě) k havárii plynového kotle, kterou žalovaní, s ohledem na počátek zimní sezony, kdy poškození plynového kotle bránilo obvyklému užívání rodinného domu, ve kterém se nacházeli žalovaní se svými dvěma nezletilými dětmi, bezprostředně řešili. Výsledkem byla nutnost výměny kotle dne 21. 11. 2021, kterou iniciovali žalovaní, když žalobce na jejich urgence nereagoval. O výměně byl žalobce telefonicky i prostřednictvím sms dne 22. 11. 2021 vyrozuměn, dne 24. 11. 2021 byla žalobci doručena žádost o úhradu částky 102 868 Kč za plynový kotel, a dále 1 500 Kč za revizi kotle a 1 500 Kč za revizi spalinových cest. Následně došlo o odvezení starého kotle zaměstnanci žalobce pí. , jméno FO, a p. , jméno FO, za účelem posouzení technického stavu kotle. S ohledem na skutečnost, že žalobci si starý kotel odvezl a žalovaní byli po celou zimní sezonu ponecháni ze strany žalobce bez možnosti vytápění, za současného vědomí žalobce o výměně kotle, který byl následně jako součást rodinného domu žalobce prodán v e-aukci, žalovaní důvodně očekávali uzavření dohody o započtení pohledávky žalovaných na náhradu nákladů za plynový kotel na pohledávku žalobce na peněžitou náhradu za užívání nemovité věci. O záměru žalobce neuhradit žalovaným požadovanou náhradu nákladů vynaložených na výměnu kotle byli žalovaní informovaní až přípisem ze dne 9. 3. 2022. Opakovaně pak byla kompenzační námitka ve světle výše uvedeného blíže odůvodněna v podání ze dne 21. 9. 2023 č. l. 44 spisu.

3. V průběhu řízení pak bylo řízení vůči žalovanému 1) přerušeno dle § 140 a odst. 1) zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení, a to usnesením ze dne 11. 12. 2023, č. j. 140 C 3/2023-51, které nabylo právní moci dne 18. 12. 2023. Soud tedy nadále jednal toliko pouze se žalovanou 2) , Jméno žalované, .

4. Soud provedl dokazování a vzal za prokázaný následující skutkový stav: Nespornými tvrzeními účastníků (jenž byly učiněny prostřednictvím písemných podání či ústních učiněných u jednání dne 23. 4. 2024, že žalobce Česká republika byl v období od 20. 11. 2020 do 27. 6. 2022 výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí a , právnická osoba, byl příslušný hospodařit s nemovitostmi, a to pozemkem par. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , jehož součástí je stavba čp., číslo, rodinný dům, pozemkem parc. č. , číslo, , jehož součástí je stavba - budova bez č.p./č.e – garáž, v katastrálním území , adresa, , zapsaných na LV č. , číslo, pro katastrální území , adresa, (dále „Předmětné Nemovitosti“. Původním vlastníkem všech těchto nemovitostí byl původně žalovaný 1), který o vlastnické právo k nemovitostem přišel na základě rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 20. 11. 2020, sp. zn. , spisová značka, . Žalovaní 1), 2) po celou dobu, kdy Nemovitosti byli ve výlučném vlastnictví žalobce, užívali spolu s dvěma nezletilýma dětma. Tyto nemovitosti užívali bez jakékoliv písemné smlouvy. Za užívání předmětných nemovitostí pak dluží žalobci částku 113 780 Kč, představující měsíční náhradu za leden 2022 ve výši 846 Kč (nedoplatek po započtení úhrady ze dne 16. 2. 2022 ve výši 22 260 Kč), dále za únor 2022 ve výši 23 106 Kč, za březen 2022 ve výši 23 106 Kč, za duben 2022 ve výši 23 106 Kč, za květen 2022 ve výši 23 106 Kč a červen 2022 ve výši 20 510 Kč. Výši bezdůvodného obohacení a celkovou částku k zaplacení žalovaní, resp. žalovaná 2) nijak nerozporovala. Dopisem ze dne 7. 1. 2021, že žalobce vyzval žalovaného 1) k jednání stran dalšího postupu v případě trestu propadnutí majetku Dopisem ze dne 11. 2. 2021, který byl žalovanému 1) doručen dne 19. 2. 2021 (dle podacího lístku), že žalobce vyzval původně žalovaného 1) k úhradě peněžité náhrady ze bezesmluvní užívání předmětných nemovitostí, a to v období od 20. 11. 2021 do 31. 1. 2021 do 20. 11. 2020 ve výši 22 260 Kč měsíčně, když dlužná částka činila 73 998 Kč. Zároveň byl žalovaný 1) upozorněn na skutečnost, že předmětné nemovitosti jsou žalovanými 1), 2) užívány bez právního důvodu (smlouvy či jiného právního titulu). Z bankovních výpisů ze dne 17. 12. 2021, 12. 1. 2022 a 16. 2. 2022, že žalovaní 1), 2) hradili náhradu za bezesmluvní užívání předmětných nemovitostí s tím, že poslední úhrada byla ke dni 16. 2. 2022, poté již žalovaní 1), 2) ničeho neuhradili. Výzvou ze dne 8. 7. 2021, že žalobce vyzval žalované 1), 2) k vyklizení předmětných nemovitostí, když tato výzva byla žalovanému 1) předána při osobním jednání dne 8. 7. 2021, když při tomto osobním setkání došlo k prohlídce dotčených nemovitostí. Zároveň žalované 1), 2) žalobce upozornil na skutečnost, že do doby vystěhování je nezbytné, aby hradili za užívání nemovitých věcí formou bezesmluvního užívání. Dopisem žalovaného 1) ze dne 18. 8. 2021, že tento reagoval na výzvu žalobce ze dne 8. 7. 2021 tak, že požádal o setrvání stávajícího stavu s tím, že nadále bude hradit měsíční náhrady za bezesmluvní užívání, když popsal svou rodinnou a sociální situaci s příslibem pravidelné úhrady finančních částek za užívání nemovitostí, poskytnutí součinnosti a spolupráce při prodeji nemovitostí. Dopisem žalobce ze dne 21. 9. 2021 pak bylo žalovaným 1), 2) opětovně sděleno, že nelze přistoupit k uzavření nájemního vztahu a opětovně byl žalovaný 1) vyzván k vyklizení movitých věcí a předání „Nemovitých věcí“ v náhradním termínu do 30. 11. 2021. Dopisem žalovaného 1) ze dne 15. 11. 2021, že žalovaný 1) požádal žalobce o setrvání stávajícího stavu s posečkáním s vyklizením jeho rodiny, když termín je do 30. 11. 2021 s tím, že na tuto žádost bylo žalobcem reagováno dopisem ze dne 29. 11. 2021, když jeho žádosti nebylo vyhověno. Dopisem ze dne 21. 3. 2022 byli žalovaní 1), 2) opětovně vyzvání k vyklizení předmětných nemovitostí užívaných bez právního důvodu a dále vyzváni k doplacení náhrady za bezesmluvní užívání do výše nové měsíční náhrady, a to za měsíc leden 2022 a dále vyzvání k placení nových měsíčních náhrad počínaje únorem 2022. Kupní smlouvou ze dne 27. 5. 2022 , číslo, , že žalobce pozbyl vlastnické právo k předmětným nemovitostem, a to ke dni 28. 6. 2022. Upomínkou ze dne 12. 9. 2022 a emailovou korespondencí ze dne 18. 10. 2022 a dále předžalobní výzvou ze dne 9. 12. 2022, že žalobce vyzýval žalované 1), 2) k úhradě dlužné částky. Fakturou č. , číslo, ze dne 21. 11. 2021, že , jméno FO, , , adresa, vystavil žalovanému 1) fakturu na částku 102 868 Kč za dodávku a montáž dle cenové nabídky , číslo, : výměna plynového kotle a komínu. Přípisem ze dne 9. 3. 2022 žalobce informoval původně žalovaného 1), že obdržel jeho žádost ze dne 24. 11. 2021 ve věci havárie plynového kotle Viessmann VITODENS 200W, k níž mělo dojít dne 19. 11. 2021 v rodinném domě č.p. , číslo, v k. ú. , adresa, , s žádostí o úhradu částky ve výši 102 868 Kč za plynový nástěnný kondenzační kotel WHBK 22/24, částku 1 500 Kč za revizi kotle a 1 500 Kč za revizi spalinových cest. Žalobcem bylo původně žalovanému 1) sděleno, že poté, co byla provedena prohlídka původního kotle bylo zjištěno, že kotel byl opravitelný a jeho výměna nebyla nutná s tím, že pokud by dům nebyl žalovanými 1), 2) neoprávněně užíván, Úřad by nechal kotel po havárii toliko odstavit, aby nedošlo k dalším případným škodám a rozhodnutí o opravě či výměno kotle by nechal na budoucím nabyvateli nemovitostí, když by kotel rozhodně neopravoval ani nevyměňoval. Zároveň původně žalovanému 1) sdělil, že jeho žádosti o úhradu částek nebude vyhověno a dále ho vyzval k zajištění součinnosti při prodeji předmětných nemovitostí. Výslechem , jméno FO, , který vzhledem k tomu, že řízení je vůči němu z důvodu insolvence přerušeno, byl slyšen jako svědek, že tento vypověděl, že poté, co v rámci trestního řízení přišel o majetek, se dohodl s p. , jméno FO, (zaměstnankyní žalobce) o bezesmluvním užívání a placení nájemného ve výši 22 000 Kč – 23 000 Kč. Někdy na podzim bouchnul kotel, zavolal na telefonní číslo a přijel nějaký pán ho zkontrolovat, vyjádřil se s tím, že kotel již nebude fungovat. Proto neváhali a koupili nový kotel. Hned v pondělí či úterý volali p. , jméno FO, o sdělení situace a jejího řešení. Následně zaměstnanci žalobce starý kotel odvezli a začaly hádky o platbu za kotel. Mezitím žalovaní přestali platit nájem, když koupili nový kotel do domu, který není jejich. Bylo jim následně sděleno, že žalobce za nový kotel nezaplatí a byli vyzváni k úhradě nájemného. Dále poukázal na tu skutečnost, že žalobce předmětné nemovitosti prodal s novým kotlem za situace, kdy povodní kotel je dle žalobce opravitelný, tudíž žalobce měl jimi koupený kotel žalovaným vrátit. Poukázal na to, že se po celou dobu o dům starali, temperovali ho, byl to krásný dům a pokud by tak nečinili, ztratil by dům na hodnotě. Žalovaná 2) prostřednictvím svého výslechu mimo jiné vypověděla, že poté, co nemovitosti propadly státu, se dostavili p. , jméno FO, a nějaký pán s výzvou k vystěhování se. Žalovaní s nimi chtěli najít variantu, aby v domě mohli zůstat a na své náklady nemovitosti udržovat a starat se o něj s tím, že od p. , jméno FO, přišla zpráva (posléze doplněno, že manželovi telefonicky tato sdělila) o tom, že v nemovitostech mohou zůstat. Dále byli vyzvání k doplatku ve výši cca 80 000 Kč, když dále platili měsíčně cca přes 20 000 Kč. Následně chodili od žalobce výzvy. Jednou na podzim bouchl kotel, klesala teplota a ona chtěla děti odvézt k rodičům. Pokoušeli se zkontaktovat žalobce, ale nepodařilo se. Nechali tedy kotel vyměnit s tím, že starý umístili do prádelny a že se uvidí, jak se k tomu žalobce postaví, zda ho zaplatí. Následně byl starý kotel žalobcem odvezen a jim sděleno, že kotel je opravitelný.

5. Pokud soud provedl v řízení další listinné důkazy, z těchto s ohledem na nesporná tvrzení účastníků vyvodil skutkový závěr shodně s těmito nespornými tvrzeními. Návrh na doplnění dokazování návrhem dalších svědků, a to zaměstnanců , právnická osoba, , výpovědí servisního technika a ostatních důkazů, které byly v řízení navrženy, pak soud pro nadbytečnost u jednání dne 24. 7. 2024 zamítl.

6. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:, žalobce, byl v období od 20. 11. 2020 do 27. 6. 2022 výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí a , Jméno žalobce, byl příslušný hospodařit s nemovitostmi, a to pozemkem par. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , jehož součástí je stavba čp., číslo, rodinný dům, pozemkem parc. č. , číslo, , jehož součástí je stavba - budova bez č.p./č.e – garáž, v katastrálním území , adresa, , zapsaných na LV č. , číslo, pro katastrální území , adresa, ( dále „Předmětné Nemovitosti“. Původním vlastníkem všech těchto nemovitostí byl původně žalovaný 1), který o vlastnické právo k nemovitostem přišel na základě rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 20. 11. 2020, sp. zn. , spisová značka, . Žalovaní 1), 2) po celou dobu, kdy Nemovitosti byli ve výlučném vlastnictví žalobce, užívali spolu s dvěma nezletilýma dětma. Tyto nemovitosti užívali bez jakékoliv písemné smlouvy. Žalovaní 1), 2) hradili náhradu za bezesmluvní užívání předmětných nemovitostí s tím, že poslední úhrada byla ke dni 16. 2. 2022, poté již žalovaní 1), 2) ničeho neuhradili. Za užívání předmětných nemovitostí pak dluží žalobci částku 113 780 Kč, představující měsíční náhradu za leden 2022 ve výši 846 Kč (nedoplatek po započtení úhrady ze dne 16. 2. 2022 ve výši 22 260 Kč), dále za únor 2022 ve výši 23 106 Kč, za březen 2022 ve výši 23 106 Kč, za duben 2022 ve výši 23 106 Kč, za květen 2022 ve výši 23 106 Kč a červen 2022 ve výši 20 510 Kč. Poté, co nabyl rozsudek Krajského soudu v , adresa, vůči původně žalovanému 1) právní moci, žalobce vyzval žalovaného 1) k jednání stran dalšího postupu v případě trestu propadnutí majetku. Následně žalobce vyzval původně žalovaného 1) k úhradě peněžité náhrady ze bezesmluvní užívání předmětných nemovitostí, a to v období od 20. 11. 2021 do 31. 1. 2021 do 20. 11. 2020 ve výši 22 260 Kč měsíčně, když dlužná částka činila 73 998 Kč. Zároveň byl žalovaný 1) upozorněn na skutečnost, že předmětné nemovitosti jsou žalovanými 1), 2) užívány bez právního důvodu (smlouvy či jiného právního titulu). Výzvou ze dne 8. 7. 2021 žalobce vyzval žalované 1), 2) k vyklizení předmětných nemovitostí, když tato výzva byla žalovanému 1) předána při osobním jednání dne 8. 7. 2021, když při tomto osobním setkání došlo k prohlídce dotčených nemovitostí. Zároveň žalované 1), 2) žalobce upozornil na skutečnost, že do doby vystěhování je nezbytné, aby hradili za užívání nemovitých věcí formou bezesmluvního užívání. Na tuto výzvu reagoval žalovaný 1) tak, že požádal o setrvání stávajícího stavu s tím, že nadále bude hradit měsíční náhrady za bezesmluvní užívání, když popsal svou rodinnou a sociální situaci s příslibem pravidelné úhrady finančních částek za užívání nemovitostí, poskytnutí součinnosti a spolupráce při prodeji nemovitostí. Dopisem žalobce ze dne 21. 9. 2021 pak bylo žalovaným 1), 2) opětovně sděleno, že nelze přistoupit k uzavření nájemního vztahu a opětovně byl žalovaný 1) vyzván k vyklizení movitých věcí a předání „Nemovitých věcí“ v náhradním termínu do 30. 11. 2021. Žalovaný opětovně požádal žalobce o setrvání stávajícího stavu s posečkáním s vyklizením jeho rodiny, když termín je do 30. 11. 2021 s tím, že na tuto žádost bylo žalobcem reagováno dopisem ze dne 29. 11. 2021, když jeho žádosti nebylo vyhověno. Dopisem ze dne 21. 3. 2022 byli žalovaní 1), 2) opětovně vyzvání k vyklizení předmětných nemovitostí užívaných bez právního důvodu a dále vyzváni k doplacení náhrady za bezesmluvní užívání do výše nové měsíční náhrady, a to za měsíc leden 2022 a dále vyzvání k placení nových měsíčních náhrad počínaje únorem 2022. Na základě kupní smlouvy ze dne 27. 5. 2022 , číslo, žalobce pozbyl vlastnické právo k předmětným nemovitostem, a to ke dni 28. 6. 2022. Následně upomínkou ze dne 12.9.2022 a emailovou korespondencí ze dne 18.10.2022 a předžalobní výzvou ze dne 9. 12. 2022 žalobce vyzýval žalované 1), 2) k úhradě dlužné částky. Dne 19. 11. 2021 došlo v rodinném domě č.p. , číslo, obývaným rodinnou původně žalovaných 1), 2) k havárii plynového kotle a tento byl žalovanými 1), 2) vyměněn za nový dne 21. 11. 2021. Tuto výměnu iniciovali žalovaní. O výměně byl žalobce informován písemně sdělením ze dne 24. 11. 2021, když žalovaní 1), 2) požádali žalobce o úhradu částky 102 868 Kč za plynový kotel, 1 500 Kč za revizi kotle a 1 500 Kč za revizi spalinových cest. Starý kotel byl odvezen žalobcem k posouzení technického stavu kotle a nadále se nachází u žalobce. , jméno FO, , , adresa, vystavil žalovanému 1) fakturu č. , číslo, ze dne 21. 11. 2021na částku 102 868Kč za dodávku a montáž dle cenové nabídky , číslo, : výměna plynového kotle a komínu. Následně přípisem ze dne 9. 3. 2022 žalobce informoval původně žalovaného 1), že obdržel jeho žádost ze dne 24. 11. 2021 ve věci havárie plynového kotle Viessmann VITODENS 200W, k níž mělo dojít dne 19. 11. 2021 v rodinném domě č.p. , číslo, v k. ú. , adresa, , s žádostí o úhradu částky ve výši 102 868 Kč za plynový nástěnný kondenzační kotel WHBK 22/24, částku 1 500 Kč za revizi kotle a 1 500 Kč za revizi spalinových cest. Žalobcem bylo původně žalovanému 1) sděleno, že poté, co byla provedena prohlídka původního kotle bylo zjištěno, že kotel byl opravitelný a jeho výměna nebyla nutná s tím, že pokud by dům nebyl žalovanými 1), 2) neoprávněně užíván, Úřad by nechal kotel po havárii toliko odstavit, aby nedošlo k dalším případným škodám a rozhodnutí o opravě či výměno kotle by nechal na budoucím nabyvateli nemovitostí, když by kotel rozhodně neopravoval ani nevyměňoval. Zároveň původně žalovanému 1) sdělil, že jeho žádosti o úhradu částek nebude vyhověno a dále ho vyzval k zajištění součinnosti při prodeji předmětných nemovitostí. Pokud jde o vyklizení žalovaných 1), 2) z „Předmětných nemovitostí“, tyto byly učiněny jak výzvou k vyklizení movitých věci a předání nemovitých věcí ze dne 8. 7. 2021, a to v termínu do 30.9.2021, další požadavek na vyklizení žalovaných žalobce vznesl dopisem ze dne 21. 9. 2021, kdy termín k vyklizení byl stanoven na 30. 11. 2021. Dopisem ze dne 29. 11. 2021 nadále žalobce zopakoval požadavek na vyklizení žalovaných 1), 2) do 30. 11. 2021 s tím, že žalovaní byli upozorněni na to, že pokud předmětné nemovitosti nevyklidí do 30. 11. 2021, bude žalobce věc řešit soudní cestou, což učinil a k Okresnímu soudu ve Frýdku - Místku podal žalobce dne 28. 1. 2022 vůči žalovaným 1), 2) žalobu o vyklizení předmětných nemovitostí.

7. V průběhu řízení původně oba žalovaní 1), 2), následně žalovaná 2) vznesla tyto obranná tvrzení:1) V prvé řadě se soud zabýval obrannou námitkou žalované 2), že žalovaní 1), 2) užívali předmětné nemovitosti a hradili peněžitou náhradu ve výši 23 106 Kč na základě ústní dohody o časově omezeném, úplatném užívání se žalobcem, a tudíž je nutné na ně pohlížet jako na tzv. poctivé držitele ve smyslu §996 odst. 1 o.z. V řízení bylo prokázáno prostřednictvím písemných výzev žalobce, že žalobce poté, co se stal výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí, tudíž k 20. 11. 2020, opakovaně žádal žalované 1), 2) o vyklizení těchto nemovitostí, a to jak prostřednictvím výzvy k vyklizení ze dne 8. 7. 2021, tak dopisem ze dne 21. 9. 2021, dopisem ze dne 29. 11. 2021 a ačkoliv výzvy se minuly účinkem, volil cestu soudní a dne 28. 1. 2022 podal k Okresnímu soudu ve Frýdku - Místku žalobu na žalované 1), 2) o vyklizení předmětných nemovitostí. Soud se ztotožňuje s názorem žalobce, že k žádné žalovanou 2) tvrzené ústní dohodě se žalobcem stran užívání a hrazení náhrad za užívání předmětných nemovitostí v předmětném období nedošlo a ani nemohlo dojít, když uzavření takovéto dohody ohledně nájemního nebo jiného obdobného právního vtahu o přenechání nemovitých věcí k užívání třetí osoby neumožnuje, resp. to vylučuje zákon č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů, když § 6 odst.1) tohoto zákona stran propadlého majetku je založena toliko povinnost zpeněžení majetku. Požadavek žalobce na zaplacení peněžité náhrady ve výši 23 106 Kč je pak nutno chápat jako požadavek na zaplacení částky za bezesmluvní protiprávní užívání předmětných nemovitostí žalovanou (žalovanými 1), 2) za situace, kdy nereflektují na několikeré výzvy k vyklizení a nemovitosti nadále užívají, tudíž požadavek vyplývající ze zákonné deliktní odpovědnosti žalovaných (žalované). Obrana žalované 2) o tom, že mezi účastníky byla uzavřena platná ústní dohoda, na základě které byla žalovanými pravidelně hrazena peněžitá náhrad za užívání a bylo tedy povinností žalobce zajistit, aby nemovitost byla způsobilá k obývání pak v řízení neobstojí, když uzavření takové to dohody bylo právně nemožné. Z tohoto vyplývá, že původně žalovaným 1), 2), potažmo žalované 2) nesvědčil žádný právní důvod k užívání předmětných nemovitostí. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplývá, že žalobce požadoval po obou žalovaných 1), 2 jejich vyklizení z předmětných nemovitostí, když tento požadavek vyplývá z výzev žalobce ze dne 7. 1. 2021, 11. 2. 2021, 8. 7. 2021, 21. 9. 2021, 29. 11. 2021, 21. 3. 2022 stejně tak jako z žaloby o vyklizení doručené Okresnímu soudu ve Frýdku -Místku dne 28. 1. 2022 a vedené od sp. zn. , spisová značka, . V této souvislosti je nutné zdůraznit, že hrazení měsíčních úhrad za bezesmluvní užívání předmětných nemovitostí pak nezakládalo a ani neopravňovalo žalované k užívání předmětných nemovitostí, a to zejména za situace, když žalobce prostřednictvím množství výše citovaných výzev požadoval po žalovaných 1), 2) jejich vyklizení z předmětných nemovitostí. Tyto skutečnosti za situace, když žalobce opakovaně žádal původně žalované 1), 2) o jejich vyklizení z „Předmětných nemovitostí“, současně vylučuje jakoukoliv ústní dohodu o umožnění užívání nemovitostí.2) Dále původně žalovaní 1), 2), dále jen žalovaná 2) vznesla za řízení kompenzační námitku. S poukazem na výše uvedené vyplývá ve spojení s neexistencí jakékoliv dohody o užívání „Předmětných nemovitostí“, pak není možné žalovanou 2) (žalované 1), 2) považovat za tzv. poctivé držitele užívacího práva ve smyslu § 996 odst. 1 o.s.ř. a pokud pak nelze žalovanou 2) považovat za „poctivou držitelku užívacího práva“, pak ve smyslu § 997 o. z. nemá právo na náhradu nutných nákladů, jichž bylo pro trvající zachování podstaty věci potřeba, jakož i nákladů vynaložených účelně a zvyšující užitečnost věci nebo její hodnotu, tedy nákladů souvisejících se zakoupením a instalací nového plynového kotle. V této souvislosti je pak nutné zdůraznit, že tím, že žalovaná 2) (žalovaní 1, 2), užívali předmětné nemovitosti bez dohody, když její uzavření ostatně nebylo ani právně možné, pak je na ně nutné pohlížet jako na tzv. nepoctivé držitele ve smyslu § 1000 o. z. Námitka žalované 2) (žalovaných 1), 2), že dle § 1001 vynaloží-li nepoctivý držitel nutné náklady (rozuměj náklady na pořízení nového kotle, instalaci a revize) , jichž bylo potřeba pro zachování podstaty věci, náleží mu jejich náhrada, se neuplatní, když nešlo o náklad potřebný a nutný pro zachování věci. V této souvislosti je na místě uvést, že se jednalo toliko a pouze o náklad sloužící k zajištění okamžitého tepelného komfortu rodiny žalované), nikoliv o náklad, který by byl nákladem nutným a potřebným pro zachování věci. Dle věty druhé pak pokud má pak žalovaná 2) za to, že jde o tzv. ostatní náklady, použijí se obdobně ustanovení o nepřikázaném jednateli. V této souvislosti však nelze pominout ustanovení § 3006 o.z., dle kterého vmísí-li se někdo do záležitosti jiné osoby, ač k tomu není oprávněn, jdou k jeho tíži následky z toho vzniklé. V této souvislosti je pak nutné zdůraznit, že žalovaní 1), 2) k tomu nebyli jakkoliv oprávněni. V daném kontextu je nutné zdůraznit, že žalovaní 1), 2) předmětné nemovitosti užívali bez právního důvodu a k vyklizení nemovitostí byli několikrát prostřednictvím výzev žalobcem vyzváni, tudíž pak je liché tvrzení žalovaných 1), 2), že žalobce byl povinen zajistit, aby byla nemovitost způsobilá k obývání, pak takovouto povinnost žalobce v předmětném období neměl. Ve shodě s žalobcem soud uvádí, že žalobce za této situace neměl žádnou povinnost zajištovat způsobilost předmětných nemovitých věci k obývání předmětných nemovitostí žalovanými 1), 2). Tito vzhledem k tomu, že nemovitosti obývali neoprávněně, nebyli oprávněni na úkor žalobce opravovat či vyměňovat ničeho a pokud tak učinili, jednalo o jejich svévolné rozhodnutí, za které jim nenáleží žádné plnění z žádného právního titulu. Na okraj soud uvádí, že žalovaní 1), 2) rozhodnutí o výměně plynového kotle za nový učinili bez jakékoliv dohody se žalobcem, tedy vlastníkem předmětných nemovitostí či jeho souhlasem, tudíž neoprávněně, navíc za situace, kdy k výměně kotle došlo v rozmezí 3 dnů a jak sama žalovaná 2) uvedla, mohli si na pár dnů zajistit bydlení pro členy své rodiny jinde. Tudíž jim nic nebránilo v tom si případné stanovisko žalobce vyžádat.

8. V souvislosti se vznesenou námitkou započtení tedy soud uzavírá, že žalovanou 2) (původně oběma žalovanými 1), 2) vznesenou námitku započtení shledává s ohledem na výše uvedený rozpor ve spojení s § 42 zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích neúčinnou a nedůvodnou. Dle § 42 zákona č. 219/2000 Sb., odst. 1) pohledávka dlužníka za státem zaniká započtením tehdy, kryje-li se vzájemně s pohledávkou, s níž je příslušná hospodařit (§ 9 a 11) organizační složka, která má plnit dluh státu (§ 38) odpovídající pohledávce dlužníka. Dle odst. 2) započtení proti pohledávce státu je přípustné pouze na základě písemné dohody, nestanoví-li zvláštní právní předpis, že započtení proti pohledávce státu je vyloučeno. Písemná dohoda nebyla žalovanou 2) k důkazu předložena a k výslovnému dotazu soudu pak bylo právním zástupcem žalované 2) sděleno, že písemná dohoda mezi účastníky neexistuje.

9. Na okraj soud uvádí, že pokud žalovaní 1), 2) poukazují na tu skutečnost, že žalobce se dodávkou nového kotle do předmětné nemovitosti – rodinného domu č.p. , číslo, v k. ú. , adresa, žalovanými 1), 2) obohatil a došlo k navýšení hodnoty nemovitých věcí a mělo vliv na ocenění nemovitostí při jejich prodeji v e-aukci, pak touto skutečností se soud nezabýval, když požadavek ne event. vrácení předmětného kotle či jiné dispozice s tímto nebyl učiněn předmětem tohoto řízení.

10. Dle § 2991 odst. 1 o.z. je ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, povinen ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Dle § 2991 odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkových prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Soud dle výše citovaného ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že na straně žalované 2) (původně žalovaných 1), 2), došlo k bezdůvodnému obohacení, a to užíváním předmětných nemovitostí v „rozhodném období“ bez právního důvodu, který by ji k užívání nemovitostí opravňoval, se bezdůvodně na úkor žalobce obohatila a je tudíž povinna toto bezdůvodné obohacení ve výši 113 780 Kč žalobci vydat. Touto povinností ji tedy soud zavázal výrokem I. rozsudku spolu s příslušenstvím, když žalovaná 2) se dostala do prodlení s vrácením dlužné částky a dle §§ 1968, 1970 občanského zákoníku je povinna zaplatit žalobci i úroky z prodlení z dlužných částek ve výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

13. Výrok II. rozsudku vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Procesně úspěšnému žalobci tak bylo na náhradě nákladů řízení přiznáno 3 153,50 Kč, když tato částka představuje odměnu žalobce za osm úkonů po 300 Kč, tj. 2 400 Kč § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. (sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne 24. 8. 2023, 8.1.2024, 22. 3. 2024, příprava na účast k jednání dne 23. 4. 2024 a 24. 7. 2024 a dále účast u jednání soudu dne 23. 4. 2024 a 24. 7. 2024) a dále cestovné v podobě jízdné vozidlem Škoda Octavia, RZ , SPZ, jednání soudu dne 23. 4. 2024 ve výši 374,80 Kč a Škodou Superb, RZ , SPZ, dne 24. 7. 2024 ve výši 753,50 Kč.