Okresní soud ve Frýdku-Místku · Rozsudek

140 C 8/2025

č. j. 140 C 8/2025-17

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-10-13 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSFM:2025:140.C.8.2025.1

Citované zákony (4)

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Marcelou Vlčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 164 735 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 93 162 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 93 162 Kč od 25. 2. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba žalobkyně, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 27 287 Kč s 14,75 % p.a. úrokem z prodlení z částky 120 449 Kč od 28. 6. 2024 do 24. 2. 2025, s 14,75 % p.a. úrokem z prodlení z částky 27 287 Kč od 25. 2. 2025 do zaplacení, částku ve výši 44 286,60 Kč, úrok ve výši 78,08 % p.a. z částky 99 668,15 Kč od 28. 6. 2024 do 21. 7. 2024 ve výši 4 962,24, úrok ve výši 14,75 % p.a. z částky 99 668,15 Kč od 22. 7. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 28. 6. 2024 dosáhne částky 393 868 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 6 194 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení celkové částky 164 735 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně je s účinností ode dne 11. 5. 2018 držitelem povolení České národní banky k poskytování spotřebitelských úvěrů, které bylo vydáno na základě zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Také před datem 11. 5. 2018 žalobkyně vždy vlastnila veškerá potřebná podnikatelská oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů. Do nabytí účinnosti nového zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském oprávnění, tj. do 30. 11. 2016, žalobkyně v souladu s tehdy platnou právní úpravou poskytovala spotřebitelské úvěry na základě živnostenského oprávnění Poskytování spotřebitelského úvěru (jednalo se o ohlašovací vázanou živnost). Toto lze ověřit nahlédnutím do veřejně přístupného živnostenského rejstříku na internetových stránkách www.rzp.cz. V období od 1. 12. 2016 do 10. 5. 2018 byla žalobkyně oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry na základě úpravy v přechodných ustanoveních zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, konkrétně na základě § 169 odst. 1, podle kterého ten, kdo byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn poskytovat spotřebitelský úvěr na základě živnostenského oprávnění, může provozovat tuto činnost na základě živnostenského oprávnění do doby, než Česká národní banka rozhodne o žádosti o udělení oprávnění k činnosti, nejdéle však do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tuto žádost podal do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Žalobkyně byla před nabytím účinnosti nového zákona o spotřebitelském úvěru držitelem živnostenského oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů a dne 16. 2. 2017 podala žádost o udělení oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů podle nového zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. Žalobkyně tak byla oprávněna spotřebitelské úvěry poskytovat i v období od 1. 12. 2016 (datum nabytí účinnosti nového zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) do 10. 5. 2018. Mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, (dále též jen „smlouva“). Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne 20. 2. 2024. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 100 000 Kč (dále též jen „úvěr“). K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 20. 2. 2024. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 78,08 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 6 838 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březen 2024, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím emailové komunikace. Žalovaný tuto smlouvu podepsal svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem ze strany žalobkyně předem poskytnut. Smlouva obsahuje dodatek, který tento způsob uzavření smlouvy upravuje. Technický popis uzavření smlouvy a jejího podpisu je uveden v příloze této žaloby. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno na e-mailovou adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. Žalobkyně žalovanému oznámila schválení úvěru Oznámením o schválení úvěru, ve kterém byly uvedeny základní parametry poskytovaného úvěru a jehož přílohu tvořil i splátkový kalendář. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno na dodejku. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovaným, doporučil úvěr ke schválení. Před níže popsaným zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1.smlouvy v celkové výši 998 Kč (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 2, 3, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2 x 499 Kč). Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku tohoto prodlení žalovaného žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2.smlouvy v celkové výši 400 Kč (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek č. 2, 3, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 2 x 200 Kč). Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Povinnost hradit náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného byla ve smlouvě sjednána na základě § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat mimo jiné právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele.Shora uvedená částka 200 Kč přitom odpovídá skutečným nákladům žalobkyně vzniklých v důsledku popsaného prodlení s úhradou každé splátky o délce 15 dnů, tak jak je níže rozepsáno v tabulce:Jednotkový rozpad Nákladů žalobkyně vzniklých v souvislosti s prodlením s úhradou každé splátky o délce 15 dnů:Jednotkové mzdové náklady zaměstnanců podílející se na předžalobním vymáhání 43,94 KčJednotkové provozní náklady interního Call centra 6,99 KčJednotkové náklady – Provize externí vymáhací společnosti 93,42 KčJednotkové náklady – Provize inkasní sítě 59,84 KčOstatní provozní náklady Collection Department 1,64 KčJednotkový náklad celkem 205,83 KčJednotkový náklad zaokrouhlen 200 KčV důsledku tohoto prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3.smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 2 splatné dne 22. 4. 2024. K datu 26. 6. 2024 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4.smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 119 051,34 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. K výpočtu úroku za poskytnutí úvěru přirostlého do zesplatnění úvěru žalobkyně uvádí, že úvěr dle uzavřené smlouvy o úvěru se splácí splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. Tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři, který je zasílán společně s oznámením o schválení úvěru. U posledních 3 splátek úvěru před zesplatněním úvěru, pokud je úvěr zesplatněn z důvodu prodlení dlužníka s úhradou splátek, je tak část každé z těchto posledních 3 splátek připadající na úrok připočtena k původní jistině úvěru a stává se součástí shora uvedené nové jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byl přitom žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné splátky a byla mu poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě 6.5.smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 28. 6. 2024, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2.smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady.Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobkyni k dnešnímu dni dluží následující částky:a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 119 051,34 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 99 668,15 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 19 383,19 Kč) s příslušenstvím.b) smluvní pokuty dle bodu 6.1.smlouvy, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím.c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2.smlouvy, tak jak je specifikována shora, v celkové výši 400 Kč s příslušenstvím.d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 119 051,34 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 28. 6. 2024 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 44 286,60 Kč.e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 99 668,15 Kč ode dne 28. 6. 2024 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 78,08 % p.a. Za dobu od 91. dne prodlení žalovaného (tedy za dobu od 22. 7. 2024) žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 14.75 % p.a.Žalovaný tyto částky žalobkyni neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobkyně v této věci zaslala. Žalobkyně byla z tohoto důvodu nucena podat tuto žalobu, kde se domáhá zaplacení shora uvedených částek uvedených pod písm. a) až e). Žalobkyně touto žalobou požaduje, aby žalovanému bylo uloženo žalobkyni tyto shora uvedené částky zaplatit. U dlužných částek uvedených shora pod písm. a), b), c), tedy u částky v celkové výši 120 449 Kč (žalobkyně se ve prospěch žalovaného rozhodl součet uvedených nároků zaokrouhlit směrem dolů na celé koruny a nedomáhat se zaplacení zbývajících haléřových položek), požaduje žalobkyně s ohledem na prodlení žalovaného s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení. Pro zjednodušení požaduje žalobkyně u všech dlužných částek uvedených shora pod písm. a), b), c) zákonný úrok z prodlení až od druhého dne následujícího po shora popsaném zesplatnění úvěru. Dle bodu 2.2. smlouvy je výše úroku uvedeného shora pod písm. e) limitována na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku 393 868 Kč. Toto žalobkyně zohledňuje i níže v petitu. Dále žalobkyně pro upřesnění ke způsobu doručování jednotlivých dokumentů žalovanému uvádí, že Oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru bylo doručováno doporučeně na dodejku (doklad je připojen k této žalobě), předžalobní výzva byla doručována doporučeně (doklad je připojen k této žalobě) a jednotlivé výzvy žalobkyně k zaplacení dlužných splátek, jakož i oznámení žalobkyně o zesplatnění úvěru, byly doručovány prostřednictvím České pošty s.p. s využitím služby Hybridní pošta – dokumenty byly vygenerovány informačním systémem žalobkyně a následně byly předány České poště s.p. k odeslání v elektronické podobě prostřednictvím internetové adresy https://online.postservis.cz/(bližší informace k Hybridní poště lze dohledat na internetových stránkách https://www.ceskaposta.cz/sluzby/tisk-a-kompletace-zasilek/postservis).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Zůstal tak ve sporu zcela pasivní.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy založenými žalobkyní, a to: Oznámením o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru č. , číslo, ze dne 21. 2. 2024, ze které soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . a žalovaný se dohodli na poskytnutí úvěru v částce 100 000 Kč žalovanému a žalovaný se zavázal vrátit celkem 328 224 Kč (jistina 100 000 Kč, úrok ve výši 78,08 % p. a. s tím, že RPSN činí 112,49 %, a to v 48 měsíčních splátkách po 6 838 Kč s tím, že splátky budou hrazeny vždy do 22. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 19. 2. 2025 spolu s podacím lístkem, ze které soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě pohledávky vzniklé ze smluv o úvěru v celkové výši 120 449 Kč nejpozději do 15 dnů od data odeslání. Z podacího lístku pak vyplývá, že k odeslání došlo 19. 2. 2025.

4. Pokud soud v řízení provedl další listinné důkazy, z těchto nevyvodil již žádné právně relevantní zjištění potřebná k posouzení věci.

5. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně - společnost , Jméno žalobkyně, . a žalovaný se dohodli na tom, že žalobkyně poskytne žalovanému na základě smlouvy o úvěru č. , číslo, částku 100 000 Kč a žalovaný se zaváže vrátit tuto částku v 48 měsíčních splátkách po 6 838 Kč. Ve smlouvě byl sjednána úroková sazba 78,08 % p.a. Žalovanému byla částka 100 000 Kč poukázaná na účet.

6. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydržiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

8. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

9. Podle § 420 odst. 1 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

10. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům.

11. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

12. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Po právní stránce soud právní jednání účastníků posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu výše citovaných ustanovení, když žalobkyně přenechala žalovanému zastupitelnou věc – peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly peněžní prostředky poukázány předchůdcem žalobkyně na účet.

15. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o úroku a jeho výši, který byl sjednán ve výši 78,08 % p.a. V daném případě je pak nutné zdůraznit, že celková částka, kterou by měl žalovaný žalobkyni uhradit, představuje 328 224 Kč, tudíž částku představující 328 % jistiny. S ohledem na výši jistiny 100 000 Kč a na dobu splatnosti zápůjčky představující 48 měsíců odpovídá zmiňovaný souhrn požadovaných částek dosahujícímu 328 % jistiny. Taková výše úroku je zcela nepřiměřená a amorální.

16. Z tohoto důvodu soud ujednání o úrocích u výše uvedené smlouvy vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jako neplatné. Žalobkyni tak právo na úroky včetně příslušenství nevzniklo. Za této konkrétní situace je nutno posoudit takto ujednané úroky pro jejich nepřiměřenou výši hraničící s lichvou jako úroky ujednané v rozporu s dobrými mravy, tedy úroky ujednané neplatně.

17. Jak již dovodil Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o zápůjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité zápůjčce totiž platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité zápůjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 o.z., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (nyní obdobně § 2392 odst. 1 o.z.), která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček.

18. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Při závěru o neplatnosti smlouvy o zápůjčce, včetně ujednání o úroku, je nutno vzájemný vztah mezi účastníky vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení.

20. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel na základě smlouvy č. , číslo, od žalobkyně finanční prostředky ve výši 100 000 Kč. Z žaloby vyplývá, že žalovaný uhradil na smlouvu částku 6 838 Kč, žalovaný tak na jistině dluží 93 162 Kč. Soud jej tak výrokem I. zavázal povinností tuto částku žalobkyni vrátit včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % p.a. z této částky, počínaje dnem 25. 2. 2025, a to s ohledem na odeslání předžalobní výzvy s připočtením 3 pracovních dnů k doručení výzvy k zaplacení.

21. Výrokem II. rozsudku s ohledem na výše uvedenou neplatnost smlouvy soud žalobu ve zbytku nároků žalobkyně vzešlých z výše citované smlouvy zamítl.

22. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 93 162 Kč (56,55 %) s příslušenstvím, neúspěch pak představuje částku 71 573 Kč (43,56 %). Od úspěchu ve věci je pak třeba odečíst její neúspěch s tím, že žalobkyně tak má právo po žalovaném na úhradu 12,99 % nákladů řízení, které jí za řízení vznikly. Náklady řízení žalobkyně pak činí dle vyčíslení částku 47 683 Kč. 12,99 % z této částky představuje 6 194 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně.

23. Lhůta k plnění má opodstatnění v § 160 odst. 1 o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.