Okresní soud ve Frýdku-Místku · Rozsudek

141 C 28/2022

č. j. 141 C 28/2022-46

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-11-16 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSFM:2023:141.C.28.2022.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Martikánovou ve věci žalobce: právnická osoba , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 adresa proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 66 636 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 66.636 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75% p.a. z částky 28.692 Kč od 5. 3. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15% p.a. z částky 37.944 Kč od 26. 10. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 2.236,10 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit soudní poplatek ve výši 3.332 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku.

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku se žalobce vůči žalovanému domáhal zaplacení shora uvedené částky se zákonným úrokem z prodlení z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Podaný návrh odůvodnil tím, že Česká republika je v katastru nemovitostí evidovaná jako vlastník a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen „žalobce“) je příslušný hospodařit s těmito nemovitými věcmi:- pozemkem parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba, bez čp/če, garáž, v katastrálním území , adresa, , obci , adresa- pozemkem parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba, bez čp/če, garáž, v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, vše, zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota- pozemkem parc. č. 8/4 jehož součástí je stavba, bez čp/če, garáž, v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnotaČeská republika je vlastníkem výše uvedených nemovitostí na základě Rozsudku Vrchního soudu v Olomouci, č.j. , spisová značka, ze dne 27. 11. 2019, který nabyl právní moci dne 27. 11. 2019, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne 19. 3. 2019, č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 27. 11. 2019 a kterým byl odsouzenému, , tituly před jménem, , jméno FO, , jméno FO, uložen trest propadnutí majetku. Nemovitosti uvedené v tomto článku byly ke dni 27. 11. 2019 ve společném jmění manželů (dále jen „SJM“) , jméno FO, , tedy , tituly před jménem, , jméno FO, Ciencaly a , jméno FO, . Žalovaný ode dne 27. 11. 2019 do 30. 9. 2022 (od právní moci výše uvedeného trestního rozsudku) užíval předmětné nemovité věci ve spoluvlastnictví žalobce bez právního důvodu. Žalovanému nesvědčí k předmětné nemovité věci právo vlastnické ani jiný právní titul k užívání. Pokud jde o nemovitou věc uvedenou v čl. I., pozemek parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba, bez č.p/če, garáž, v katastrálním území , adresa, , žalovaný má v garáži uskladněné různé movité věci. Pokud jde o nemovitou věc uvedenou v čl. I., pozemek parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba, bez č.p/če, garáž, v katastrálním území , adresa, , žalovaný má v garáži uskladněné různé movité věci. Pokud jde o nemovitou věc uvedenou v čl. I., pozemek parc. č. 8/4, jehož součástí je stavba, bez č.p/če, garáž, v katastrálním území , adresa, , žalovaný má v garáži uskladněné různé movité věci. Žalovaný je s ohledem na výše uvedené povinen uhradit žalobci náhradu z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 66.636 Kč za dobu od 27. 11. 2019 do 30. 9. 2022. S ohledem na výše uvedené byla celková náhrada za užívání spoluvlastnického podílu žalobce ve výši 1/2 na nemovité věci - pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba garáže za období od 27. 11. 2019 do 30. 9. 2022 - stanovena ve výši 23.582 Kč. Nájemné bylo stanovené za rok 2021 z obvyklé kupní ceny simulací ve výši 10 %, tj. 648 Kč za m2/rok, tedy ve výši 14.904 Kč ročně, tj. 7.452 Kč za podíl ve výši id. 1/2. Za roky 2019, 2020 bylo nájemné upraveno o příslušnou roční míru inflace. Nájemné bylo stanovené za rok 2022 porovnávacím způsobem ve výši 21.960 Kč ročně, tj. 10.980 Kč za podíl ve výši id. 1/2. Celková náhrada za užívání spoluvlastnického podílu žalobce ve výši 1/2 na nemovité věci - pozemku parc. č. 8/4, jehož součástí je stavba garáže za období od 27. 11. 2019 do 30. 9. 2022 byla stanovena ve výši 20.500 Kč. Nájemné bylo stanovené za rok 2021 z obvyklé kupní ceny simulacíve výši 10 %, tj. 648 Kč za m2/rok, tedy ve výši 12.960 Kč ročně, tj. 6.480 Kč za podíl ve výši id. 1/2. Za roky 2019, 2020 bylo nájemné upraveno o příslušnou roční míru inflace. Nájemné bylo stanovené za rok 2022 porovnávacím způsobem ve výši 19.080 Kč ročně, tj. 9.540 Kč ročně za podíl ve výši id. 1/2. Celková náhrada za užívání spoluvlastnického podílu žalobce ve výši 1/2 na nemovité věci - pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba garáže za období od 27. 11. 2019 do 30. 9. 2022 byla stanovena ve výši 22.554 Kč. Nájemné bylo stanovené za rok 2021 z obvyklé kupní ceny simulací ve výši 10 %, tj. 648 Kč za m2/rok, tedy ve výši 14.256 Kč ročně, tj. 7.128 Kč za podíl ve výši id. 1/2. Za roky 2019, 2020 bylo nájemné upraveno o příslušnou roční míru inflace. Nájemné bylo stanovené za rok 2022 porovnávacím způsobem ve výši 26.640 Kč ročně, tj. 13.320 Kč za podíl ve výši id. 1/2. Výzva k úhradě byla žalovanému doručena dne 20. 10. 2022. Splatnost pohledávky ve výši 28.692 Kč nastala dne 4. 3. 2022. Žalovaný je s úhradou této dlužné částky v prodlení ode dne 5.3.2022, když žalobce po žalovaném požaduje zákonný úrok z prodlení. Další výzva k úhradě byla žalovanému doručena dne 20. 10. 2022 ohledně celé částky ve výši 66.636 Kč. Splatnost pohledávky ve výši 37.944 Kč nastala dne 4. 3. 2022. Žalovaný je s úhradou dlužné částky ve výši 37.944 Kč v prodlení ode dne 26. 10. 2022, když žalobce po žalovaném požaduje zákonný úrok z prodlení. Uhrazeno nebylo dosud ničeho. Na výzvu reagoval v zastoupení žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , advokát, dopisem ze dne 25. 10. 2022.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Namítal, že žalobce v žalobě tvrdí, že při podání žaloby vychází ze situace, že po vypořádání SJM manželů , jméno FO, připadne polovina majetku , jméno FO, , státu pak druhá polovina. K tomu žalovaný sděluje, že tento stav je žádoucí, měl být nastolen už dávno a stejně tak dávno byla záležitost vlastnictví resp. spoluvlastnictví nemovitostí a případných nároků každého ze spoluvlastníků vyřešena a není vinou žalovaného, že tak tomu není. Žalobce záměrně prodlužuje tento stav a účtuje si nájemné dle vlastního uvážení v částkách v podstatě neověřitelných, stanovených nějakým porovnávacím způsobem, výši jejich žalobních požadavků nahrává současná inflace ve spojení s nárůstem cen nemovitostí z důvodů Covidové pandemie. S tímto postojem a postupy žalovaný zásadně nesouhlasí a činí výši uplatněného nájemného sporným. Činí sporným neprůkazné tvrzení žalobce o tom, že žalovaný užívá předmětné nemovitosti v celém rozsahu, tj. nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Žalobce nikdy neprojevil zájem o participaci na užívání, pouze zneužívá nynější situaci s cílem dosáhnout vyššího nájemného resp. úplaty za bezdůvodné obohacení. Samotné uložení věci nedokazuje nic směrem k osobě tvrzeného uživatele, neboť věci movité mohou být ve vlastnictví , jméno FO, anebo také žalovaného popř. jejich syna , jméno FO, (tyto nároky úřad řeší samostatně resp. odděleně), věci můžou být také vlastnictvím naprosto někoho jiného. Úřad naprosto nedůvodně dovozuje, že věci movité nutně musejí být vlastnictvím druhého spoluvlastníka, což žalovaný považuje za absurdní. Trestní stíhání , Jméno zainteresované osoby 0/0, bylo zahájeno dne 21. 1. 2018, byl vzat do vazby a následně převeden přímo do výkonu trestu, dne 26. 1. 2018 vydalo KSZ , adresa, pod sp.zn: , spisová značka, usnesení o zajištění jeho majetku, rozsudkem VS , adresa, č.j.: , spisová značka, byl , Jméno zainteresované osoby 0/0, uložen trest propadnutí majetku, zahrnující i nemovitosti, které resp. Nájemné, které žalobce učinil předmětem tohoto řízení. Dne 21. 12. 2021 byl žalovaný usnesením KS , adresa, č.j: , právnická osoba, , číslo, podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody. Přístup žalovaného k nemovitostem byl tedy zamezen postupem státního zástupce i soudů dnem 21. 1. 2018; ani po propuštění z výkonu trestu nebyl nikdy nijak obnoven. Žalobce vyměnil o své vůli zámky ve vratech do garáží, žalovaný tedy přístup do nich neměl a nemohl mít. Hodí se podotknout, že ve vztahu ke garážím žalobce neučinil nic směrem k zajištění reálného výkonu svých vlastnických práv, garáže pouze znepřístupnil výměnou zámků a klíče od nich nikomu nepředal. Žalovaný tvrdí, že věci movité v garážích uskladněné nejsou jeho vlastnictvím a koneckonců i kdyby byly, dávno tam nemají být, žalobce je měl jakožto vlastník garáží (dle zápisu v katastru) vyklidit a užívat, to by ovšem nemohl situaci zneužívat ke vznášení nároků na nájemné. K námitkám žalovaného žalobce uvedl, že není pravda, že by žalobce s žalovaným nespolupracoval, nečinil kroky směřující k uzavření předmětné dohody. Byl to právě žalobce, který předmětnou dohodu vypracoval a její znění přeposlal právnímu zástupci žalovaného k revizi a event. připomínkám. Právní zástupce žalovaného v této věci udělal pouze to, že jedno vyhotovení dohody, které mu bylo žalobcem doručeno k revizi opatřil podpisy manželů , jméno FO, , a přeposlal zpátky žalobci. Pokud jde o meritum věci, žalovaný ve svém odporu činí sporným užívání předmětných nemovitostí v celém rozsahu, tj. nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Tato námitka žalovaného je zcela absurdní z důvodu, že žalovaný není podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí, právní mocí trestního rozsudku o propadnutí majetku nabyl vlastnické právo k předmětným nemovitostem žalobce a na základě dohody uzavřené s žalobcem je druhým podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí manželka žalovaného, paní , jméno FO, . Ostatně jak vyplývá z čl. II žaloby, žalovanému k předmětným nemovitostem nesvědčí vlastnické právo ani jiný právní titul k užívání. K námitce žalovaného, že žalobce nikdy neprojevil zájem o participaci na užívání předmětných nemovitostí, žalobce uvádí, že již dopisem ze dne 20. 2. 2020 byl žalovaný vyzván k součinnosti a také k vyklizení předmětných nemovitostí. K námitce žalovaného, že věci uskladněné v předmětných garážích nejsou ve vlastnictví žalovaného uvádí žalobce následující:Dne 2. 7. 2021 bylo v předmětných garážích provedeno místní šetření. U místního šetření byl z rodiny , jméno FO, přítomen syn žalovaného, , jméno FO, , za žalobce byla přítomna referentka , jméno FO, , řidič , jméno FO, a zaměstnanci hospodářské správy , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, . Z předmětného místního šetření byla pořízena fotodokumentace dokládající,že předmětné garáže jsou v celém rozsahu zaplněné různými movitými věcmi všeho druhu. Na dotaz žalobce, komu předmětné movité věci patří, syn žalovaného uvedl, že jeho otci, žalovanému.V garážích na pozemcích parc. č. , hodnota, a 2922 v k.ú. , adresa, , proběhlo místní šetření dne 28. 2. 2022 za účasti žalovaného a jeho právního zástupce , tituly před jménem, Chlebika a to v návaznosti na výzvu žalobce k úhradě náhrady bezdůvodného obohacení z titulu bezesmluvního užívání předmětných garáží. Účelem schůzky bylo tzv. „zmapování“ věcí uložených v předmětných garážích. Žalovanému byly u místního šetření předmětné garáže zpřístupněny. K movitým věcem,nacházejícím se v garáži na pozemku parc. č. , hodnota, (staré šicí stroje, retro kočárky, dřevěné soudky, retro žehličky) žalovaný uvedl, že tyto věci měl připravené pro zařízení vnitřních prostor pohostinství. Závěrem místního šetření žalovaný žalobci sdělil, že po konzultaci s právníkem bude kontaktovat žalobce ohledně dalšího postupu ve věci. Uvedl, že v současné době nemá žádné prostory, kde by mohl své věci uložit. Místní šetření v garáži na pozemku parc. č. 8/4 v k.ú, , adresa, se v ten den nekonala, žalovaný tuto garáž nechtěl zpřístupnit s odůvodněním, že ví, co je v ní uskladněno. K námitkám žalovaného ohledně nemožnosti užívání předmětných garáží z důvodu výměny zámků žalobce uvádí, že k výměně zámků u předmětných garáží opravdu došlo, konkrétně dne 2. 7. 2021 z důvodu, že ke dni právní moci rozsudku, kterým byl žalovanému uložen trest propadnutí majetku nabyl žalobce výlučné vlastnictví k předmětným nemovitostem, ale nedisponoval klíči od předmětných garáží. Vzhledem k tomu, že žalobce věděl, že žalovaný nemá klíče od předmětných garáží, opakovaně žalovanému sdělil, že je ochoten předmětné garáže kdykoliv po předchozí telefonické domluvě zpřístupnit. Tak se i stalo, žalobce zpřístupnil garáž na poz. parcela 2806, kat. území , adresa, , synovi žalovaného, , jméno FO, , který si z garáže na poz. parcela 2806, kat. území , adresa, , odnesl zimní pneumatiky a poté i umělý vánoční stromek.

3. K projednání věci soud nařídil ústní jednání, při němž bylo mezi stranami učiněno nesporné, že byl žalovaný odsouzen rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci č.j. , spisová značka, ze dne 27. 11. 2019, který nabyl právní moci dne 27. 11. 2019 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, mimo jiné k trestu propadnutí majetku ve vztahu k pozemku parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , jehož součástí je stavba garáže, pozemku parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , jehož součástí je stavba garáže a pozemku parc.č. 8/4 v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , jehož součástí je stavba garáže, přičemž tyto nemovitosti spadaly do SJM žalovaného a jeho bývalé manželky , jméno FO, , jméno FO, . Žalobce si je vědom, že rozhodnutí soudu v této části bylo nesprávné a je fakticky vlastníkem pouze jedné poloviny těchto nemovitostí, když druhým podílovým spoluvlastníkem v rozsahu jedné ideální poloviny je bývalá manželka žalovaného , jméno FO, Ciencalová. Dále byla mezi stranami učiněna nespornou obvyklá výše nájemného pro dané nemovitosti, tedy nárokovaná výše bezdůvodného obohacení.

4. Spornou otázkou tohoto řízení je, zda má žalobce na zaplacení bezdůvodného obohacení nárok či nikoli.

5. Soud provedl důkazy navržené mu stranami sporu. Rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci č.j. , spisová značka, bylo prokázáno, že byl žalovanému mimo jiné uložen trest propadnutí majetku k nemovitostem, jichž se týká vydání bezdůvodného obohacení za jejich užívání. Dohodou o narovnání vlastnického práva bylo prokázáno, že mezi stranami probíhalo jednání o nápravě chybného zápisu v katastru nemovitostí poté, kdy , podezřelý výraz, soud v odsuzujícím rozsudku vyslovil trest propadnutí majetku žalovaného, aniž by vzal v potaz společné jmění manželů žalovaného a , jméno FO, Ciencalové. Dále bylo zjištěno, že si manželé , jméno FO, formou notářského zápisu dne 26. 10. 2018 sjednali režim odděleného jmění, čímž došlo ke zrušení SJM. Ke dni podání žaloby však nedošlo k jeho vypořádání. Rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne 22. 10. 2020 došlo k rozvodu manželství manželů , jméno FO, . Rozsudek nabyl právní moci 9. 12. 2020. K vypořádání SJM mezi nimi nedošlo. Výpisem z katastru nemovitostí k datu 1. 3. 2023 pak bylo prokázáno, že byl napraven chybný zápis v katastru nemovitostí a že je zapsáno podílové spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem v rozsahu 1/2 celku pro každého ze spoluvlastníků , jméno FO, Ciencalovou a žalovaného. Podkladovou listinou pro tento zápis byla Smlouva o narovnání, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a zúžení SJM se souhlasným prohlášením ze dne 19. 12. 2022, účinky zápisu nastaly dne 12. 1. 2023. Z emailové zprávy adresované dne 27. 10. 2021 žalovaným Ivě , jméno FO, bylo prokázáno, že se žalovaný obrátil na žalobce aby mu zpřístupnil jednu z garáží, protože tam má jeho sestřenice uskladněna zimní kola a chce si je vzít. Dopisem ze dne 20. 2. 2020 žalobce prokázal, že žalovaného, toho času ve věznici v Heřmanicích, vyzval písemně k vyklizení nemovitostí, u nichž byl vysloven trest propadnutí majetku, mimo jiné i garáží, které jsou předmětem této žaloby. Záznamem z místního šetření dne 28. 2. 2022 bylo prokázáno, že se na místo v Lyžbicích dostavila za žalobce paní , jméno FO, , dále pak žalovaný a jeho právní zástupce. Byla mu otevřena garáž na pozemku p.č. , hodnota, a 2922, žalovaný nezpochybňoval vlastnictví movitých věcí v nich uložených. Nežádal otevření garáže na pozemku p.č. 8/4 v k.ú. , adresa, s tím, že ví, co je tam uloženo. V případě vyklizení garáží požádá žalovaný žalobce o klíče k těmto garážím. Fotografiemi těchto garáží bylo prokázáno, že jsou v nich uskladněny movité věci. Výzvou k úhradě bezdůvodného obohacení bylo žalobcem prokázáno, že před podáním žaloby žalovaného vyzval k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání předmětných garážích dle výpočtu obvyklého nájemného ve výši, jak je požadováno touto žalobou. Výzva byla žalovanému doručena dne 2. 2. 2022, jak bylo prokázáno dodejkou.

6. Soud pro nadbytečnost zamítnul důkazní návrh vypracováním znaleckého posudku na určení výše bezdůvodného obohacení, neboť žalovaný učinil tuto výši nespornou. Dále soud zamítnul pro nadbytečnost důkazní návrh výslechem zaměstnanců žalobce, kteří byli na místním šetření, neboť skutečnost, že jsou v garážích uskladněny věci, byla prokázána zápisem z místního šetření a fotodokumentací. K otázce vlastnictví těchto věcí by svědci stejně nemohli uvést nic relevantního.

7. Na základě shora uvedených nesporných skutečností a provedených důkazů má soud zato, že žalovaný měl ve společném jmění s manželkou mimo jiné nemovitosti, a to pozemek parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , jehož součástí je stavba garáže, pozemek parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , jehož součástí je stavby garáže a pozemek parc.č. 8/4 v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , jehož součástí je stavba garáže. Žalovaný byl odsouzen rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci č.j. , spisová značka, ze dne 27. 11. 2019, který nabyl právní moci dne 27. 11. 2019 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a k trestu propadnutí majetku ve vztahu k nemovitostem shora uvedeným. Ještě v průběhu manželství a existence SJM došlo k uskladnění movitých věcí v těchto garážích, vlastnické právo k těmto věcem žalovaný v době místního šetření nepopíral; namítal pouze, že nemá kde jinde věci uskladnit. V lednu roku 2018 byl žalovaný vzat do vazby, na osobní svobodě byl omezen až do 21. 11. 2021, kdy byl z výkonu trestu propuštěn. V době, kdy byl žalovaný ve výkonu trestu, jej žalobce vyzval dopisem ze dne 20. 2. 2020 k vyklizení předmětných nemovitostí. Až do data 12. 1. 2023 trval chybný zápis v katastru nemovitostí, kdy byl jako jediný vlastník předmětných nemovitostí zapsán žalovaný. Bývalá manželka se domáhala nápravy tohoto stavu. K vypořádání zaniklého SJM žalovaného a jeho manželky došlo až dohodou ze dne 19. 12. 2022. Do současné doby žalovaný vyklizení nemovitostí neprovedl. Od doby omezení žalovaného na osobní svobodě neměl žalovaný klíče od předmětných garáží, nemohl je tedy řádně užívat. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem vyzván k vydání bezdůvodného obohacení, které odpovídá jedné polovině obvyklého nájemného za období od právní moci rozsudku o propadnutí majetku do 30. 9. 2022.

8. Dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. O obohacení se jedná tehdy, jestliže se plněním dostalo majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže se to v jeho majetku projevilo buď zvýšením jeho aktiv, nebo snížením jeho pasiv. O obohacení se jedná rovněž, pokud se majetek obohaceného nezmenšil, ač se zmenšit měl. Plnění, jímž bezdůvodné obohacení vzniká, může spočívat též ve výkonech. V daném případě měl žalovaný v období od vyslovení trestu propadnutí majetku až do současné doby umístěny v garážích movité věci, ačkoli mu v té době nesvědčil pro jejich další uskladnění žádný právní důvod. Tím, že věci v garážích ponechal, se mu dostalo majetkové hodnoty spočívající ve výkonech, konkrétně v poskytnutí prostor náležejících žalobci pro umístění jeho věcí. Na tom nic nemění fakt, že žalovaný neměl z důvodu absence klíčů a výkonem trestu odnětí svobody ke svým věcem přístup, protože užíváním cizích prostor je již samotné umístění věcí v nich (viz např. , spisová značka, ). Žalovaný tedy fakticky vykonával právo, které by mu jinak příslušelo pouze z titulu platně uzavřené nájemní smlouvy (viz dále např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. listopadu 2000, sp. zn. , spisová značka, , publikovaný v časopise Soudní rozhledy č. 10/2003). Tím, že tak činil bezúplatně, nedošlo ke zmenšení jeho majetku, ač by se tak (placením nájemného) mělo stát. Je nepochybné, že se majetkové hodnoty žalovanému dostalo na úkor žalobce, neboť ten by v případě, že by garáže byly uvolněny, mohl získat prospěch jejich pronájmem. Na povinnost žalovaného platit žalobci bezdůvodné obohacení nemá vliv ani skutečnost, že byl žalovaný omezen na osobní svobodě a neměl od garáží klíče, neboť byl žalobcem vyzván, aby garáž vyklidil prostřednictví pověřené osoby a žalobce k vyklizení nabídl patřičnou součinnost. Stejně tak byla žalovanému nabízena součinnost k vyklizení při místním šetření dne 28. 2. 2022. Žalovaný nezpochybňoval vlastnické právo k movitým věcem, pouze namítal, že je nemá kde jinde uskladnit. Předpokladem odpovědnosti za bezdůvodné obohacení je podstatné pouze to, že objektivně vznikl stav obohacení, k němuž došlo způsobem, který právní řád neuznává (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. ledna 2002, sp. zn. 25 Cdo 643/2000, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 9/2002 pod č. 178). Pouze v případě, že by si žalovaný věci nemohl z garáží odvézt a zabránit tak vzniku bezdůvodného obohacení výlučně v důsledku jednání žalobce, bylo by možno uvažovat o odepření práva na vydání bezdůvodného obohacení pro rozpor s dobrými mravy, o takovou situaci však v této věci nešlo, žalobce nabízel součinnost k vyklizení nemovitostí. Na povinnost žalovaného vydat bezdůvodné obohacení nemá vliv ani skutečnost, že zde existoval po dobu několika let chybný zápis v katastru nemovitostí, kdy jako výlučný vlastník byl zapsán pouze žalobce, neboť žalobce od počátku tvrdil, že je pouze podílovým spoluvlastníkem nemovitostí a požadoval pouze jednu polovinu obvyklého nájemného. Lze tedy uzavřít, že žalovanému vzniklo na úkor žalobce bezdůvodné obohacení, které je povinen dle § 2991 o.z. žalobci vydat. Výše bezdůvodného obohacení odpovídá výši obvyklého nájemného v daném místě a čase, jeho výši žalovaný nezpochybňoval. Jelikož dlužnou částku nezaplatil dobrovolně, uložil mu soud povinnost k její úhradě tímto rozsudkem. Protože je žalovaný se zaplacením bezdůvodného obohacení v prodlení ode dne následujícího po termínu splatnosti stanoveného v jednotlivých výzvách, ocitl se v prodlení a vznikla mu navíc povinnost uhradit zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy ve věci úspěšnému žalobci přiznal nárok na náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o.s.ř. za 5 úkonů á 300 Kč (sepis žaloby, předžalobní výzva, písemné vyjádření a 2 účastni u soudního jednání) a cestovné ve výši 736,10 Kč za dvě jízdy k ústnímu jednání a zpět, tedy 2x 50 km vozem se spotřebou 4,9 l nafty na 100 km při vyhláškové ceně 44,10 Kč na litr.

11. Jelikož žalobce je osvobozen od soudních poplatků dle ust. § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen zákon o soudních poplatcích) a soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, uložil žalovanému povinnost zaplatit soudní poplatek za žalobu dle ust. § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, jehož výše dle položky 1. 1. b) Sazebníku poplatků činí 3.332 Kč, a to v třídenní lhůtě k plnění dle ust. § 7, ust. § 4 odst. 1 písm. i) zákona o soudních poplatcích na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.