141 C 8/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Martikánovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 52 391,34 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 52.391,34 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 2.607,34 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení, 8,25 % p. a. z částky 833 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení, 8,25 % p. a. z částky 6.993 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, 8,25 % p. a. z částky 6.993 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení, 8,25 % p. a. z částky 6.993 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení, 8,25 % p. a. z částky 6.993 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, 8,25 % p. a. z částky 6.993 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení, 8,25 % p. a. z částky 6.993 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení, 8,25 % p. a. z částky 6.993 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 11.138 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhá vůči žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Tento návrh odůvodnil tím, že žalobce je spoluvlastníkem společných částí budovy [adresa] a vlastníkem bytové jednotky č. 1912, která je umístěna ve 3. nadzemním podlaží budovy [adresa] na ulici [ulice] ve [obec]. Jedná se o byt sestávající z kuchyně a dvou pokojů s příslušenstvím, označený jako byt [číslo]. Stavba pod adresou [adresa] na ulici [ulice] ve [obec] je součástí pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] v katastru obce Frýdek [část obce], katastrální území Místek. Byt, který měla žalovaná v nájmu, je zapsán na [list vlastnictví] tamtéž. Žalovaná není členem družstva, žalobce jí pronajal byt jako„ byt nájemní“ na dobu určitou od data 1. 8. 2018 do 31. 8. 2018 a poté jí byl dodatky ke smlouvě o nájmu bytu [číslo] až 23 nájem prodloužen do data 31. 7. 2020. Protože žalované nebyl již více nájemní poměr prodloužen a nevyklidila dobrovolně byt po skončení doby nájmu, užívala jej od data 1. 8. 2020 bez právního důvodu a tím, že za užívání bytu neplatila, bezdůvodně se obohatila. Předmětný byt byl žalobci předán až k datu 31. 1. 2021. Žalovaná dosud dluží žalobci na nájemném částku 2.607,34 Kč za měsíc březen 2020, částku 833 Kč za měsíc červen 2020 a částku 6.993 Kč za měsíc červenec 2020, na úhradách za užívání bytu ve stanovené výši nájemného za měsíce srpen 2020 až leden 2021, tj. 6 x 6.993 Kč. Žalovaná tedy dluží žalobci na nájemném a na úhradách za užívání bytu bez právního důvodu ve stanovené výši nájemného celkem částku 52.319,34 Kč s příslušenstvím. Dne 16. 2. 2021 byla žalované zaslána předžalobní výzva, na kterou však žalovaná nereagovala a nezaplatila až dosud ničeho.

2. Žalovaná se k podané žalobě nikterak nevyjádřila, ve sporu zůstala nečinná.

3. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání jen na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř..

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy předloženými žalobcem. Výpisem z katastru nemovitostí LV [číslo] žalobce prokázal, že je vlastníkem bytové jednotky č. 1912 Nájemní smlouvou žalobce prokázal, že zde existoval nájemní vztah mezi ním a žalovanou k předmětnému bytu na dobu určitou; dodatky k této smlouvě bylo prokázáno, že nájem skončil uplynutím doby dnem 31. 7. 2020. Výzvou k vyklizení a předání bytu bylo prokázáno, že žalovaná užívala byt i po skončení nájemního vztahu až do 31. 1. 2021. Výši předepsaných plateb souvisejících s užíváním bytu žalobce prokázal měsíčním předpisem nájmu a plněním s tímto nájmem spojeným k datu 1. 3. 2020. Předžalobní výzvou ze dne 16. 2. 2021 bylo prokázáno, že byla žalovaná před podáním žaloby znovu vyzvána k úhradě dlužné částky a byla upozorněna na možnost jejího soudního vymáhání, přesto dluh dobrovolně neuhradila.

5. Dle § 2201 o.z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit pronajímateli nájemné. Dle ustanovení § 2237 o.z. vyžaduje nájemní smlouva k bytu písemnou formu. Dle ustanovení § 2295 občanského zákoníku má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Na základě shora uvedeného dokazování a aplikaci citovaných zákonných ustanovení má soud za prokázané, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem existoval závazkový vztah, a to nájemní smlouva ve smyslu ustanovení § 2201 a násl. občanského zákoníku. Podle ustanovení § 2251 o.z. byla žalovaná povinna platit nájemné a zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Soud má rovněž za prokázané, že žalovaná v rozporu se shora uvedeným zákonným ustanovením a v rozporu s nájemní smlouvou neplatila nájemné řádně a včas a dluží žalobci celkovou částku 10.433,34 Kč na nájemném za období březen až červenec 2020.

7. Jelikož žalovaná užívala byt i po skončení nájemního vztahu v období od 1. 8. 2020 do 31. 1. 2021 a za toto užívání žalobci řádně a včas neplatila v rozporu s ustanovením § 2295 o.z., vzniklo na její straně bezdůvodné obohacení odpovídající nájemnému za období specifikované shora ve výši 6.993 Kč za každý měsíc, tedy 6 x 6.993 Kč představující částku 41.958 Kč. Povinnost vydat toto bezdůvodného obohacení mu proto byla uložena rozsudkem a to ve lhůtě 3 dnů od nabytí právní moci.

8. Z důvodu neplnění peněžitého závazku se ocitla žalovaná v prodlení, čímž vzniknul v souladu s § 1970 o.z. žalobci nárok požadovat zákonný úrok z prodlení ode dne splatnosti jednotlivých předpisů úhrad do zaplacení. Výši zákonného úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 v §2, který stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Ze všech těchto důvodů soud podané žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci celou dlužnou částku včetně jejího příslušenství.

9. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Jelikož měl žalobce ve věci plný úspěch, byla mu přiznána plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2.620 Kč, dvěma úkony právní služby dle § 7 vyhl. 177/1996 Sb., dvěma režijními paušály á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobce.